30 C 261/2018 - 265

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu JUDr.Miloslavem Sládkem jako samosoudcem v právní věci žalobců č.1) [Jméno žalobce A], nar.[Anonymizováno], bytem [Adresa žalobce A], č.2) [Jméno žalobce B], nar.[Anonymizováno], bytem [Adresa žalobce B], obou zastoupených [Jméno žalobce C], advokátem se sídlem [Anonymizováno], proti žalovanému [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno], sídlem [Anonymizováno], o náhradu škody, takto:

Výrok

I. Žaloba žalobců, kterou se domáhají na žalovaném zaplacení částky 3.125.666,- Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení od 18.10.2018 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce č. [hodnota] a žalobkyně č. [hodnota] jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku 1.500,-Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

III. Žalobce č. [hodnota] a žalobkyně č. [hodnota] jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro [adresa] na soudním poplatku za rozšíření žaloby částku [právnická osoba],- Kč do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se původní žalobou ze dne 19.10.2018 došlou soudu téhož dne domáhali na žalovaném zaplacení částky 2.564.666,- Kč „s úrokem z prodlení ode dne do zaplacení“. Žalobci v žalobě uvádí, že jsou vlastníky pozemků parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] zahrada o výměře 1 335 m a pozemku parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] zastavěná plocha o výměře 120 m, na kterém se nachází budova č. p. [datum], vše v katastrálním území [adresa]. Žalobci pozemky zakoupili dne 22.11.2010 za dohodnutou kupní cenu 4,8 milionů korun s očekáváním, že provedou rekonstrukci domu sloužícího k trvalému bydlení a budou zde společně se svými nezletilými dětmi bydlet. Pro jakékoliv užití pozemku je pochopitelně nezbytné, aby byly spojeny s veřejnou komunikací, přičemž žadatelé byli přesvědčeni, že toto propojení skutečně existuje, a to formou služebnosti chůze a jízdy přes sousední pozemek parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] v k. ú. [adresa], jehož vlastníky jsou [jméno FO], nar. [datum], a [jméno FO], nar. [datum]. V roce 2010 byla výhradním vlastníkem služebného pozemku pouze paní [jméno FO], jiný přístup a příjezd k pozemku žalobců k dispozici nebyl. Žalobci byli ujištěni realitní makléřkou [jméno FO], která koupi pozemku zprostředkovávala, že přístup na pozemek je zajištěn přes jižní část pozemku parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Existenci věcného břemene tvrdila i původní vlastnice předmětných pozemků paní [jméno FO], přičemž tvrzení o existenci věcného břemene bylo uvedeno i v kupní smlouvě ze dne 22.11.2010 v článku 1.2 v rozsahu práva jízdy a chůze v šíři 2 metry přes pozemek parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] v k. ú. [adresa], obec [adresa]. Stejné prohlášení bylo již ve smlouvě o uzavření budoucí smlouvy kupní z 9.8.2010. Navíc pozemky žalobců nemají žádnou společnou hranici s veřejnou komunikací a jediným existujícím spojením je tak služebnost jízdy a chůze přes pozemek parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] v k. ú. [adresa] v šíři 2 metrů a bezprostředně navazující služebnost chůze a jízdy přes pozemek parc. č. [Anonymizováno] k. ú. [adresa] o šíři 0,5 metrů. Dohromady se tak jedná o 2,5 metru široký kordon mezi zahradami, který je jedinou přístupovou cestou k pozemkům žalobců. Existenci věcného břemene potvrdil i vlastník služebného pozemku parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] v k. ú. [adresa] paní [jméno FO], která v roce 2010 žalobcům podepsala souhlas se stavebními úpravami, ve kterých se existence služebnosti jízdy a chůze předpokládá. Dále bylo věcné břemeno zapsáno v katastru nemovitostí, respektive v pozemkových knihách od roku [Anonymizováno] do roku [Anonymizováno].

2. Žalovaný v dopise z 18.10.2018 sdělil, že v roce 1970 provedl komplexní zakládání evidence nemovitostí, kdy do této evidence zapsal pozemek parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] ve prospěch [jméno FO] na [jméno FO] č. [hodnota], přičemž do evidence nepřevzal žádné právo z věcného břemene. Z jakého důvodu se tak stalo, žalovaný nevysvětlil. Dále tvrdí, že v roce 1972 zapsal pozemek parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] ve vlastnictví pana Svobody, paní [jméno FO] a paní [jméno FO] (na [jméno FO] č. [hodnota]), kdy do [jméno FO] zapsal služebnost chůze a jízdy přes pozemek parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] pro pozemek parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] Právo odpovídající věcnému břemeni chůze a jízdy zapsal na [jméno FO] č. [hodnota] žalobců až v roce 1997, kdy současně na [jméno FO] č. [hodnota] paní [jméno FO] zapsal věcné břemeno chůze a jízdy přes její pozemek ve prospěch pozemků žalobců. [jméno FO] č. [hodnota] žalobců bylo v roce 2010 zapsáno věcné břemeno podle listiny jako oprávnění pro parcely č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] a [podezřelý výraz][Anonymizováno] a povinnost pro parcelu č. [podezřelý výraz][Anonymizováno]. [jméno FO] č. [hodnota] paní [jméno FO] bylo v roce 2010 zapsáno věcné břemeno podle listiny služebnosti chůze a jízdy oprávnění pro pozemky parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] a [podezřelý výraz][Anonymizováno] jako povinnost pro parcelu č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] a dále věcné břemeno podle listiny služebnosti chůze a jízdy oprávnění pro pozemek parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] a povinnost pro pozemek parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno]

1. Dne 6.8.2015 rozhodl [právnická osoba], Pracoviště [adresa] tak, že se vyhovuje návrhu vlastníka služebného pozemku paní [jméno FO] a věcné břemeno zapsané ve prospěch pozemků žalobců se vymazává, a to aniž pro to byly splněny podmínky. Žalobci nevěděli o zahájení řízení, nebyli účastníky řízení a vůbec nebyli informováni o tomto řízení. Výmaz služebnosti žalobci zjistili náhodně o více jak měsíc později. Dne 25.9.2015 podali u [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa], návrh na zápis poznámky spornosti a dne 23.11.2015 žalobci zahájili u Obvodního soudu pro [adresa] soudní řízení s majitelkou služebného pozemku o určení existence služebnosti – řízení je vedeno pod sp. zn. [Anonymizováno].

3. Samotná služebnost žalobců vznikla v roce 1949, kdy již dne 4.3.1949 byl pozemek číslo katastrální [podezřelý výraz] rozdělen geometrickým plánem na 3 menší pozemky označené jako parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno], [podezřelý výraz][Anonymizováno] a [podezřelý výraz][Anonymizováno]. [jméno FO], tehdejší majitel těchto pozemků, uzavřel dne 21.3.1949 s právním předchůdcem žalobců [jméno FO] trhovou smlouvu, kterou na něj převedl pozemek č. katastrální [podezřelý výraz][Anonymizováno]. V trhové smlouvě strany ujednaly, že se k prodávanému pozemku zřizuje potřebný přístup přes pozemek č. katastrální [podezřelý výraz] a [Anonymizováno] v šíři 2 metrů. Důvodem bylo to, že prodávaný pozemek byl uzavřen mezi okolními zahradami, proto bylo nutné vytvořit koridor, který bude sloužit jako příjezdová cesta. V pozemkových knihách je zapsáno, že se vkládá služebnost jízdy a chůze na pozemku č. katastrální [podezřelý výraz][Anonymizováno], který je označen jako „statek služebný“ ve prospěch mj. pozemku číslo katastrální [podezřelý výraz][Anonymizováno], který je označen jako „statek panující“. Vklad byl proveden na základě dvou smluv trhových č. [hodnota] a [Anonymizováno], které byly uzavřeny téhož dne, prodávajícím byl v obou případech [jméno FO] a obě byly současně zapsány do pozemkových knih. Právě to pravděpodobně vedlo katastrální úřad k záměně čísel [Anonymizováno] za [Anonymizováno]. Trhové smlouvy jsou rozdílné v předmětu koupě a v osobě kupujícího, když ve smlouvě č. [hodnota] je kupujícím [jméno FO] a ve smlouvě č. [hodnota] [jméno FO]. Zápis věcného břemene ve prospěch pozemků žalobců byl proveden usnesením soudu č. deníku [č. účtu] (nikoliv správně [č. účtu]) a byl uveden jako oprávněný v oddíle B1 na [jméno FO] č. [hodnota], což je [jméno FO] žalobců a současně jako omezení v oddíle C na [jméno FO] č. [hodnota], což je [jméno FO] paní [jméno FO]. Písařská chyba v čísle smlouvy ovšem nic nemění na tom, že byla zřízena pozemková služebnost (věcné břemeno) ve prospěch pozemků žalobců k tíži pozemku parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno][Anonymizováno] v k . ú. [adresa]. Pozemek služebný a pozemky oprávněné byly identifikovány správně. K chybě v evidenci došlo nejspíš v souvislosti s digitalizací, neboť ještě v roce 1997 byla na [jméno FO] č. [hodnota] paní [jméno FO] evidována věcná břemena chůze a jízdy podle obou smluv trhových č. [hodnota] a č. [hodnota]. [právnická osoba] vymazal služebnost panujících pozemků parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] [podezřelý výraz][Anonymizováno] v k. ú. [adresa] bez jakéhokoliv právního důvodu. Návrh na výmaz služebnosti podala totiž paní [jméno FO] s tím, že údajně zanikla osobní služebnost zemřelého [jméno FO]. [právnická osoba] patrně přehlédl, že zemřelý [jméno FO], nikdy nebyl vlastníkem panujících pozemků parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] a [podezřelý výraz][Anonymizováno] v k. ú. [adresa], takže jeho smrt nemůže být důvodem pro výmaz služebnosti jízdy a chůze zřízené ve prospěch pozemků žalobců. Tuto chybnou úvahu katastrální úřad uvedl také v dopise ze dne 2.8.2016 poté, co vymazanou služebnost jízdy a chůze rozhodnutím ze dne 6.8.2015 opět zapsal a následně po přešetření věci v roce 2016 zase vymazal.

4. Žalobci se podanou žalobou domáhají náhrady škody podle zák. č. 82/1998 Sb. Předpokladem vzniku odpovědnosti je nesprávný úřední postup, vznik škody a příčinná souvislost. Nesprávný úřední postup spatřují žalobci v zapsání, vymazání, zapsání a opětovného vymazání pozemkové služebnosti, která zatěžuje pozemek parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] v k. ú. [adresa] ve prospěch pozemků žalobců. Pozemková služebnost byla ve prospěch pozemků vlastněných žalobci zapsána v roce 1949, vymazána 5.8.2015, po nějakém čase opět zapsána a v roce 2016 opět vymazána. Vše proběhlo na základě návrhu vlastníka služebného pozemku, který katastrálnímu úřadu předestřel jako rozhodnou právní skutečnost úmrtí pana [jméno FO], který však nikdy nebyl vlastníkem pozemku parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] a [podezřelý výraz][Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. [právnická osoba] s žalobci nejednal jako s účastníky řízení, ani je o výmazu věcného břemene, de facto jejich jediného příjezdu na pozemek, neinformoval. Žalovaný ve svém stanovisku z 8.10.2018 tvrdí, že v době, kdy žalobci nabývali pozemky [podezřelý výraz][Anonymizováno] a [podezřelý výraz][Anonymizováno] v k. ú. [adresa] v roce 2010, služebnost zřízená na základě trhové smlouvy č. [č. účtu] v katastru nemovitostí zapsána nebyla. Uvedené tvrzení však nevysvětluje fakt, že žalovaný ve veřejně dostupné evidenci nemovitostí v roce 2010 existenci věcného břemene deklaroval. Podle žalobců přímým důsledkem postupu katastrálního úřadu bylo zahájení soudního řízení, nenaplněné očekávání žalobců, že budou na svých pozemcích se svými dětmi bydlet, zmařená investice do rekonstrukce domu, zejména náklady na projektovou a architektonickou dokumentaci, zaplacení vysoké kupní ceny za pozemek s příjezdovou cestou, která byla dle rozhodnutí katastrálního úřadu vymazána z katastru nemovitostí, degradace stávající stavby, ke které není možné dopravit ani základní věci a materiály nezbytné pro běžnou údržbu a ušlý zisk z pronájmu družstevního bytu, který by žalobci získali po odstěhování do domu na pozemku parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] v k. ú. [adresa].

5. Podanou žalobou se žalobci domáhali zaplacení částky 139.666,- Kč jako náklady vynaložené na architektonické studie a projekty. Žalobci to odůvodňují tím, že kupovali pozemek s úmyslem rekonstruovat stávající stavbu a trvale zde bydlet. Za tímto účelem ještě v průběhu jednání o uzavření kupní smlouvy opatřili geodetické zaměření parcely včetně příjezdového koridoru u geodetické kanceláře [právnická osoba] Za zaměření zaplatili částku 9.360,- Kč na základě faktury č. [hodnota] vystavené [právnická osoba] dne 26.8.2010. Dále této kanceláři v roce 2018 zaplatili částku 3.146,- Kč na základě faktury č. [hodnota] za opětovné zaměření a vyjádření nezbytné pro soudní řízení. [jméno FO] základě geodetického zaměření opatřili u projektantů [tituly před jménem][jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] studii a dokumentaci pro stavební ohlášení stávajícího objektu a studii výjimečně přípustné stavby, projekt inženýrských sítí a terénních úprav, projektovou dokumentaci pro stavební ohlášení, stavební úpravy domu, studii nového rodinného domu a architektonickou studii – úpravy míry využití stávajících konstrukcí. Celkově za uvedené činnosti zaplatili částku 11.160,- Kč. Zvažovali postavení montované dřevostavby, a proto opatřili u [tituly před jménem] [jméno FO] architektonickou studii rodinného domu, za kterou zaplatili částku 16.000,- Kč.

6. Dále se domáhají zaplacení částky 425.000,- Kč jako ušlého zisku za dobu od června 2016 do července 2018 včetně, tedy za 25 měsíců po 17.000,- Kč, když tvrdí, že předpokládali, že do června 2016 bude rekonstrukce domu na pozemku parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] v k. ú. [adresa] dokončena a od června 2016 budou pronajímat svůj družstevní byt č. [hodnota] ve [Anonymizováno] na [adresa] za částku 17.000,- Kč měsíčně.

7. Dále se pak domáhají zaplacení částky [právnická osoba].[Anonymizováno],- Kč, kterýžto nárok odůvodňují tím, že oni a jejich nezletilé děti nemohou užívat dům ani pozemek. Aktuální přístup na pozemek je koridor o šíři 50 cm jako služebnost zřízená na pozemku parc. č. [Anonymizováno] v k. ú. [adresa], kudy nelze přepravovat žádné věci ani stavební techniku. V důsledku toho není možné opravit opěrné zdi domu, venkovní schodiště, v nepoužívaném domě se objevuje vlhkost a plíseň, do domu se někdo opakovaně vloupal. Namísto užívání vlastní zahrady a domu si žadatelé musí pronajímat cizí objekty. Pokud by žadatelé kupovali pozemek bez příjezdové cesty, byla by hodnota tohoto pozemku poloviční. [adresa].[Anonymizováno],- Kč představuje nárok na náhradu škody, která jim byla způsobena zápisem/výmazem služebnosti, když v důsledku tohoto nemohou bezmála 8 let plnohodnotně užívat svůj pozemek a zápis/výmaz služebnosti zmařených investic jak do pozemku, tak do plánované rekonstrukce domu. Svůj nárok u žalobce (míněno patrně žalovaného) uplatnili dopisem ze dne 6.8.2018. Žalovaný ho odmítl dopisem z 18.10.2018.

8. Žalovaný se vyjádřil (č. l. 32) tak, že navrhuje zamítnutí žaloby. Žalobci uplatněný nárok neuznává, a to ani částečně. Ze spisového materiálu bylo zjištěno, že v pozemkové knize jsou na základě trhových smluv č. d. [č. účtu] a č. d. [č. účtu] zapsáni pan [jméno FO] jako vlastník pozemku parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] v k. ú. [adresa] a pan [jméno FO] jako vlastník pozemku parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] v k. ú. [adresa]. Ve prospěch obou pozemků vzniklých oddělením od pozemku parc. č. [podezřelý výraz] byla zřízena práva chůze a jízdy přes pozemek parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] služebnosti byly vyznačeny v knihovních vložkách č. [hodnota] (parcela č. [podezřelý výraz][Anonymizováno]), č. [hodnota] (parcela č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] a č. [hodnota] (parcela č. [podezřelý výraz][Anonymizováno]. Při komplexním zakládání evidence nemovitostí v roce 1970 byla do evidence nemovitostí zapsána parcela č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] v k. ú. [adresa] ve prospěch pana [jméno FO] ([jméno FO] č. [hodnota]), do části D listu vlastnictví nebylo převzato žádné právo z věcného břemene. [jméno FO] č.[hodnota] byla v roce 1972 zapsána parcela č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] ve vlastnictví pana [Anonymizováno], paní [jméno FO] a paní [jméno FO], do části C listu vlastnictví byla zapsána služebnost chůze a jízdy přes parcelu č.[podezřelý výraz]/[Anonymizováno] pro pozemky parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] a č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] s odkazem na obě trhové smlouvy. [jméno FO] č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] bylo právo odpovídající věcnému břemeni chůze a jízdy přes pozemek parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] zapsáno až v roce 1997, a to bez listiny s odkazem na zápis v pozemkové knize č. d. [č. účtu] namísto č. d. [č. účtu]. Současně bylo na [jméno FO] č. [hodnota] paní [jméno FO] zapsáno věcné břemeno chůze a jízdy přes pozemek parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] pro pozemky parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] a č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] s odkazem na smlouvu trhovou č. d. [č. účtu]. S právními účinky vkladu ke dni 22.11.2010 byl pod sp. zn. [Anonymizováno]-[č. účtu]-[Anonymizováno] povolen vklad vlastnického práva na podkladě kupní smlouvy uzavřené mezi prodávající [jméno FO] a žalobci jako kupujícími o převodu pozemku parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno], jehož součástí je budova bez č. p./č. e. a pozemku parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno], oba v k. ú. [adresa]. V kupní smlouvě prodávající prohlašuje, že přístup k nemovitostem, které jsou předmětem převodu, „je zajištěn věcným břemenem právem jízdy a chůze v šíři 2 metry přes pozemek parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno], katastrální území [adresa], obec [adresa]“. Ze shora uvedeného vyplývá, že v době, kdy žalobci nabývali pozemky parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] a [podezřelý výraz][Anonymizováno] (tento vznikl rozdělením pozemku parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno]) v k. ú. [adresa], tak služebnost zřízená na základě trhové smlouvy č. d. [č. účtu] v katastru nemovitostí zapsána nebyla. Dne 14.7.2015 došel Katastrálnímu pracovišti [adresa] návrh paní [jméno FO] na výmaz služebnosti jízdy a chůze zapsané ve prospěch pozemků parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] [podezřelý výraz][Anonymizováno] a [podezřelý výraz][Anonymizováno], všechny v k. ú. [adresa]. Vzhledem k tomu, že zápis v katastru odkazoval na zápis služebnosti dle trhové smlouvy č. d. [č. účtu] ve prospěch pana [jméno FO] a jako vkladová listina bylo předloženo potvrzení o zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni pro osobu z důvodu úmrtí pana [jméno FO], byla služebnost posouzena jako oprávnění ve prospěch osoby, nikoliv pozemku, a vklad byl povolen pod sp. zn. V[č. účtu], v důsledku čehož došlo k výmazu služebnosti zapsané s odkazem na č. d. [č. účtu] dosud na [jméno FO] č.[hodnota] pro k. ú. [adresa]. Žalobci nebyli vzati za účastníky řízení a tedy ani vyrozuměni o provedení vkladu, protože Katastrální pracoviště [adresa] návrh vyhodnotilo tak, že se jedná o výmaz osobní služebnosti ve prospěch pana [jméno FO] z důvodu jeho úmrtí.

9. Dne 29.10.2015 byla v katastru nemovitostí zapsána poznámka spornosti na základě návrhu žadatelů zastoupených advokátem [tituly před jménem][právnická osoba] ze dne 25.9.2015, který byl dne 23.11.2015 doplněn kopií podané žaloby na určení existence služebnosti a oznámením soudu o podané žalobě. Žalobci se domáhají, aby soud určil, že na pozemku parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] vázne služebnost chůze a jízdy ve prospěch pozemků parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] a [podezřelý výraz][Anonymizováno], všechny v k. ú. [adresa], dle trhové smlouvy č. d. [č. účtu]. Žaloba je projednávána Obvodním soudem pro [adresa] pod sp. zn. [Anonymizováno]. Přes podanou určovací žalobu žalobci podali dne 1.7.2016 návrh na opravu chyby v katastrálním operátu, v němž jako chybu označili nezapsání předmětné služebnosti ve prospěch pozemků parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] a [podezřelý výraz][Anonymizováno] Katastrální pracoviště [adresa] nejprve provedlo požadovanou změnu v katastrálním operátu, ale následně poté, co zjistilo, že výmaz zápisu předmětné služebnosti byl proveden vkladem a o jeho existenci je veden soudní spor, obnovilo zápis v katastru na stav před podáním návrhu na vklad, o čemž vyrozumělo dotčené osoby přípisem ze dne 2.8.2016.

10. Dále žalovaný uvedl, že problematika odpovědnosti státu za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci je upravena zákonem č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem. Odpovědnostní zákon rozlišuje odpovědnost státu za škodu způsobenou rozhodnutím a odpovědnost za škodu z titulu nesprávného úředního postupu, přičemž podmínky pro uplatnění obou nároků jsou odlišné. Podle žalovaného je žalobci uplatněný nárok nutno posoudit z hlediska odpovědnosti státu za škodu způsobenou rozhodnutím, když za škodní událost žalobci označují výmaz předmětné služebnosti, k němuž došlo na základě rozhodnutí Katastrálního pracoviště [adresa] sp. zn. V[č. účtu] Předpokladem odpovědnosti státu za škodu z titulu rozhodnutí je nezákonnost rozhodnutí, vznik škody a vztah příčinné souvislosti mezi prvními dvěma předpoklady. Podle § 8 zákona č. 82/1998 Sb. nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li v zákoně dále stanoveno jinak, uplatněn pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno. Předmětné rozhodnutí katastrálního pracoviště [adresa] sp. zn. [č. účtu] ze dne 6.8.2015 nebylo zrušeno a není změněno. Nejvyšší soud České republiky konstantně judikuje, že podmínka zrušení rozhodnutí pro nezákonnost se prosadí i v případě povolení vkladu, přestože proti rozhodnutí katastrálního úřadu o povolení vkladu není přípustný žádný opravný prostředek ani žaloba ve správním soudnictví (např. rozhodnutí sp. zn. 25 Cdo 3164/2007, sp. zn. 25 Cdo 2162/2005, sp. zn. 28 Cdo 1962/2008 a sp. zn. 28 Cdo 4208/2011). Nelze tak tvrdit, že škoda žalobcům vznikla nesprávným úředním postupem, respektive domáhat se náhrady škody z titulu nesprávného úředního postupu jen proto, že proti rozhodnutí o povolení vkladu práva není přípustný žádný opravný prostředek. Ve věci tak nebyla splněna základní podmínka vzniku odpovědnosti státu za škodu a žaloba o náhradu škody již jen z tohoto důvodu nemůže být úspěšná. Dále žalovaný poukázal na to, že platná právní úprava poskytuje každému, kdo se cítí dotčen na svých právech, účinnou právní ochranu, když podle § 985 občanského zákoníku není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu; prokáže-li, že své právo uplatnila, zapíše se to na její žádost do veřejného seznamu. Rozhodnutí vydané o jejím věcném právu působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala. Jinými slovy pokud jsou žalobci přesvědčeni, že výmaz předmětné služebnosti neměl být proveden, postupovali v souladu s platnou úpravou a požádali o zápis poznámky spornosti a podali žalobu na určení existence předmětné služebnosti. Dále žalovaný poukázal na nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. III. ÚS 2204/15, podle něhož rozhodnutím o povolení vkladu vlastnického práva se nezakládají, nemění ani neruší žádná práva, nemůže jím tedy dojít ani k zásahu do základního práva nebo svobody (nelze se ani proti němu bránit žádnými opravnými prostředky); k tomu eventuálně dochází teprve samotným provedením vkladu, proti němuž je pak třeba zvolit adekvátní právní prostředky na ochranu dotčených subjektivních práv. Podle žalovaného dále žalobci neunesli důkazní břemeno, když není zřejmé, jak vypočetli požadovanou částku [právnická osoba].000,- Kč. Pokud jde o ušlé nájemné, žalovaný poukázal na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27.3.2012 sp. zn. 28 Cdo 2121/2010, podle něhož ušlý zisk právní teorie praxe definuje jako ušlý majetkový prospěch spočívající v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možné důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí, pokud by nebylo došlo ke škodné události. Při tom nepostačuje pouhá pravděpodobnost zvýšení majetkového stavu v budoucnu, neboť musí být postaveno najisto – a v tomto směru je důkazní břemeno na poškozeném – že nebýt protiprávního jednání škůdce (či škodní události u objektivní odpovědnosti) by se majetkový stav poškozeného zvýšil. Ušlý zisk nemůže představovat jen zmaření zamýšleného výdělečného záměru či příslibu možného výdělku, není-li takový majetkový přínos položený již existujícími či reálně dosažitelnými okolnostmi, z nichž lze usuzovat, že nebýt škodné události, k zamýšlenému zisku by skutečně došlo. Podle rozhodnutí ze dne 11.5.2011 sp. zn. 28 Cdo 4734/2008 poškozený je povinen vznik škody na své straně prokázat a v řízení o nároku na náhradu škody tak leží na žalobci důkazní břemeno o tom, že škoda vznikla.

11. Podáním ze dne 2.1.2019 (č. l. 87) pak žalobci uvedli, že se žalovaný dopustil nesprávného úředního postupu při zakládání a vedení evidence nemovitostí v počátku 70. let minulého století a dále v roce 1997, když zapsal věcné břemeno chůze a jízdy přes pozemek parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] pro pozemky parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] a [podezřelý výraz][Anonymizováno] s odkazem na trhovou smlouvu č. d. [č. účtu], ačkoli správně měl znít odkaz na obě trhové smlouvy č. d. [č. účtu] a č. d. [č. účtu]. Žalovaný zejména nevysvětlil, kam se vytratila služebnost chůze a jízdy zřízená trhovou smlouvou č. d. [č. účtu], jak reagoval na informaci v kupní smlouvě ohledně zřízené služebnosti chůze a jízdy nebo proč na [jméno FO] žalobců neopravil vadné číslo trhové smlouvy číslo deníku [č. účtu] na správné č. d. [č. účtu], když sám tuto chybu do evidence nemovitostí zanesl. Z podání dále vyplývá, že žalobci se „cítí poškozeni tím, že žalovaný vymazal služebnost chůze a jízdy, čímž jim odňal jediný přístup na jejich pozemky“.

12. Dalším podáním z 31.1.2019 (č. l. 92) žalobci upřesnili, že žalobci uplatňují nárok na náhradu škody z „nesprávného úředního postupu a nezákonného rozhodnutí žalovaného“. Nebýt nesprávného postupu a nezákonného rozhodnutí žalovaného, žalobci by předmětný pozemek vůbec nezakoupili, popřípadě by jej získali za výrazně nižší cenu. Podle § 15 odst. 1 zákona č.82/1998 Sb. náhradu škody je třeba zaplatit do 6 měsíců od uplatnění nároku. Žalobci u žalovaného uplatnili svůj nárok písemným podáním ze dne 6.8.2018, které bylo téhož dne žalovanému doručeno. Marným uplynutím 6 měsíců, tedy dnem 6.2.2019 se žalovaný ocitl v prodlení, a proto požadují úrok z prodlení od 7.2.2019 z částky 139.666,- Kč a od 7.2.2018 do zaplacení z částky [právnická osoba].000,- Kč. [adresa].000.000,- Kč požadují jako nemateriální újmu, kterou „žalovaný žalobcům způsobil“. Podle žalobců žalovaný „zpochybnil právo žalobců užívat jedinou příjezdovou cestu k zakoupenému pozemku, a tím také vytvořil právní i faktickou překážku pro jakékoliv rozumné užívání zahrady a domku, což žalobci vnímají jako zásah státu do jejich přirozeného práva na rodinný život a práva vlastnit a užívat majetek“. Žalobci nemohou poskytnout plnohodnotné užívání zahrady svým dětem, vynaložili značné finanční prostředky za majetek, který chátrá, a namísto užívání zahrady a domku tráví čas soudními spory, které pramení z činnosti žalovaného. Mezi žalobci začala vznikat řada konfliktů, pochybení „státních úředníků“ se tak přeneslo do rodinného života, žalobkyně v důsledku vyčerpávajících konfliktů v rodině i se sousedy trpí nespavostí a vyčerpaností, její lékař jí opakovaně doporučoval léčbu psychofarmaky.

13. Usnesením z 5.června 2019 č. j. 30 C 261/2018-110 přerušil soud řízení do doby pravomocného skončení řízení ve věci vedené u Obvodního soudu pro [adresa] pod sp. zn. 23 C 292/2015. K odvolání žalobců bylo pak toto rozhodnutí potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 25.července 2019 č. j. 30 Co 220/2019-138. Z usnesení odvolacího soudu vyplývá, že žalobci tvrzená škoda je odůvodňována tím, že zakoupili nemovitost, k níž nemají dostatečný přístup. Předpokladem odpovědnosti žalovaného za tvrzenou škodu je kromě nesprávného úředního postupu, respektive nezákonného rozhodnutí dále vznik škody a příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a škodou. Bez ohledu na to, zda se žalovaný dopustil nesprávného úředního postupu či vydal nezákonné rozhodnutí, tak nelze nárok žalobcům přiznat, bude-li zjištěno, že žalobci (bez ohledu na úkony žalovaného v katastru nemovitostí) mají dostatečný přístup k nemovitosti, tj. že ve prospěch jejich nemovitosti existuje (a vždy existovalo) právo chůze a jízdy vyplývající z tvrzené služebnosti (zřízené v roce 1949, popř. vydržené). Mají-li totiž žalobci dostatečný přístup k nemovitosti, pak jim nemohla vzniknout tvrzená škoda odůvodňovaná neexistencí takového přístupu. Jestliže v souvisejícím řízení (trvajícím již téměř 4 roky) je řešena otázka existence služebnosti, je tato otázka nepochybně významnou pro rozhodnutí v této věci. Je tak dán důvod pro přerušení řízení podle § 109 odst. 2 písm. c) o.s.ř.

14. Usnesením ze dne 30.března 2021 č. j. 30 C 261/2018-204 rozhodl soud o pokračování v řízení.

15. Podáním z 12.dubna 2021 (č. l. 208) žalovaný doplnil své vyjádření tak, že rozsudkem ze dne 25.9.2019 sp. zn. 23 C 292/2015 ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 2.12.2020 sp. zn. 18 Co 123, 124, 280/2020 bylo určeno, že na pozemku parc. č. [podezřelý výraz]/[adresa] [podezřelý výraz][adresa] [podezřelý výraz][adresa] k. ú. [adresa] v rozsahu šíře 2 metrů od jižní hranice pozemku a délky celé jižní hranice pozemku dle geometrického plánu č. [hodnota]-3069/2015. Současně byly žalobcům přiznány náklady řízení před soudy obou stupňů. Žalovaný proto považuje žalobu žalobců na náhradu škody za nedůvodnou, když především není dána příčinná souvislost mezi postupem katastrálního úřadu (výmazem věcného břemene) a tvrzenou újmou. Soud pravomocně určil, že na pozemku parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] v k. ú. [adresa] vlastníků [jméno FO] a [jméno FO] vázne služebnost chůze a jízdy ve prospěch vlastníků pozemků parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] a [podezřelý výraz][Anonymizováno] v k. ú. [adresa], což znamená, že tato služebnost zde existovala bez ohledu na stav zápisů v katastru nemovitostí. Žalobci se stali vlastníky pozemků parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno], jehož součástí je budova bez č. p. a č. e. a pozemku parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] oba v k. ú. [adresa] s právními účinky vkladu ke dni 22.11.2010. Prodávající v kupní smlouvě prohlásil, že přístup k nemovitostem, které jsou předmětem převodu, je „zajištěn věcným břemenem právem jízdy a chůze v šíři 2 metry přes pozemek parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno], katastrální území [adresa], obec [adresa]“. [jméno FO] podala dne 14.7.2015 návrh na výmaz služebnosti ve prospěch pozemků parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno], [podezřelý výraz][Anonymizováno] a [podezřelý výraz][Anonymizováno] všechny v k. ú. [adresa]. Tomuto návrhu katastrální úřad sice vyhověl, ale již dne 29.10.2015 byla v katastru nemovitostí zapsána poznámka spornosti na základě návrhu žalobců, který byl dne 23.11.2015 doplněn kopií podané žaloby na určení existence služebnosti a oznámením soudu o podané žalobě. Jak uvádí žalobci, na hranici pozemku parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] vlastníků [jméno FO] a [jméno FO] byl postaven celobetonový plot, v důsledku čehož žalobcům měl zůstat průchod na jejich pozemek o šíři 50 cm. Plot byl postaven jako tzv. černá stavba bez příslušných povolení a stavební úřad vede řízení o odstranění této stavby. Z uvedeného nelze učinit jiný závěr, než že škoda byla žalobcům způsobena kroky paní [jméno FO], která nerespektovala služebnost zatěžující pozemek parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] podala sice návrh na výmaz služebnosti, se kterým byla úspěšná a navíc na hranici pozemku postavila betonový plot, přestože v zápětí po výmazu služebnosti na základě jejího návrhu byla podána žaloba na určení existence služebnosti a v katastru vyznačena poznámka spornosti.

16. Podáním ze dne 14.4.2021 (č. l. 211) pak žalobci rozšířili žalobu na částku 3.125.666,- Kč s úrokem z prodlení od 18.10.2018 do zaplacení, když navíc se domáhají ušlého zisku spočívajícího v ušlém nájemném za období od června 2016 včetně do března 2021, tj. za 58 měsíců, což činí částku 986.000,- Kč.

17. Při jednání dne 22.října 2021 žalobci upřesnili rozšíření žaloby tak, že se domáhají na žalovaném zaplacení částky 3.125.666,- Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 18.10.2018 do zaplacení. Soud při jednání změnu žaloby usnesením připustil.

18. Žalovaný při jednání připustil, že katastrální úřad pochybil, pokud vymazal věcné břemeno převzaté z pozemkové knihy s odůvodněním, že se jednalo o osobní věcné břemeno vázané na pana [jméno FO], které zaniklo jeho úmrtím. Případná škoda však žalobcům nevznikla v příčinné souvislosti s postupem katastrálního úřadu, nýbrž v důsledku chování paní [jméno FO], která bez odkladu a bez stavebního povolení následně do cesty žalobců postavila plot, kterýžto jim bránil v přístupu na pozemek. Tento plot postavila s ohledem na to, že byla vyrozuměna o podání žaloby žalobců na určení věcného břemene a v katastru nemovitostí byla vyznačena poznámka spornosti již dne 29.10.2015. Je pravdou, že dům žalobců měl přiděleno číslo popisné, neboť původní vlastnice [jméno FO] v mezidobí dosáhla přidělení čísla popisného a toto číslo popisné bylo uvedeno již v kupní smlouvě žalobců, kteří předmětný dům s pozemkem kupovali již s číslem popisným. Jak pozemek žalobců, tak i pozemek, přes nějž vede věcné břemeno, tj. pozemek [jméno FO], nejsou v územním plánu označeny jako pozemky určené k zástavbě rodinnými domy. Další otázkou pak samozřejmě je, že by pro rekonstrukci domu potřebovali stavební povolení, kde by účastníkem řízení byla i paní [jméno FO], takže je nejisté, zda a kdy by vůbec získali stavební povolení pro rekonstrukci domu. Dále žalovaný poukázal na to, že i věcné břemeno v šíři 2,5 metru je sice šířka dostatečná pro průjezd osobního automobilu, nikoliv však již nákladní techniky, která je potřeba pro stavbu či rekonstrukci domu, když 2,5 metru mají šířku vrata do garáže.

19. Žalobci při jednání dále doplnili, že náklady na architektonické studio a projekty požadují jako vzniklou škodu z toho důvodu, že v průběhu času docházelo ke změnám stavebních předpisů, a žalobci proto museli upravovat připravené projekty a studie. Jednalo se o poměrně složitou a komplikovanou stavbu, neboť se jednalo o výjimečně přípustnou stavbu, takže bylo potřeba obstarat si různé výjimky, obejít různé dotčené orgány státní správy, vyžádat si od nich souhlasy a případné podmínky k realizaci stavby. V důsledku těchto vyjádření a připomínek byl upravován projekt, když se mělo jednat o rozšíření domu a částečně o dřevostavbu. S vybíháním příslušných podkladů začali žalobci v roce 2010, v roce 2013 pokračovali, v roce 2014 měli prakticky vše připraveno. Žádost o stavební povolení nikdy nepodali. V roce 2013 a 2014 museli poprvé projekt a studie překreslovat, neboť došlo ke změně předpisů. Měli souhlas paní [jméno FO] s rekonstrukcí objektu – se stavebními úpravami. Žádost o stavební povolení nikdy nepodali s odůvodněním, že podmínkou pro stavební povolení byl přístup na pozemek, který však v důsledku výmazu věcného břemene pozbyli. Podle závazného stanoviska odboru dopravy Úřadu městské části [adresa] ze dne 1.11.2010 je v bodu 1 uvedeno, že odbor dopravy souhlasí s dopravním napojením pozemku žalobců přes pozemky parc. č. [Anonymizováno] a [Anonymizováno], tedy přes pozemek paní [jméno FO]. Žalobci dále poukázali na rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27.5.2009 sp. zn. 25 Cdo 1455/2007, ve kterém Nejvyšší soud České republiky dovodil, že si série menších pochybení vede k odpovědnosti státu za činnost katastrálního úřadu. Dále pak poukázal na nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. II. ÚS 3516/2020, ve kterém Ústavní soud dovozuje, že by bylo přepjatým formalismem, pokud by nebyla přiznávána náhrada škody odpovědnosti státu za pochybení katastrálního úřadu pouze s odůvodněním, že formálně nelze zrušit rozhodnutí o vkladu.

20. Žalovaný uvedl, že se jedná o klasický sousedský spor, kdy paní [jméno FO] vybudovala bez stavebního povolení betonový plot, který brání žalobcům v přístupu na pozemek a toto jednání paní [jméno FO] je důvodem vzniku škody žalobcům. [jméno FO] tak učinila v době, kdy byla zapsána poznámka spornosti a byla podána žaloba na určení existence věcného břemene, tudíž nemohla být ani v dobré víře. Pokud žalobci uvádí pochybení katastrálního úřadu před 1.1.1993, katastrální úřady vznikly k 1.1.1993 a nejsou právními nástupci původních středisek geodézie, tudíž se katastrální úřad nemůže dopustit nesprávného úředního postupu či nezákonného rozhodnutí v roce 1970.

21. Ke zjištění skutkového stavu provedl soud tyto důkazy: výslechy žalobce č. [hodnota] a žalobkyně č. [hodnota], výslech svědkyně [tituly před jménem][adresa], místní šetření, žaloba o určení existence služebnosti žalobců proti Věře [jméno FO], faktura společnosti [právnická osoba] [Jméno žalobce A] na částku 3.146,- Kč za geodetické práce na č. [hodnota], faktura [právnická osoba] [Jméno žalobce A] č. [hodnota] na částku 9.360,- Kč za geodetické zaměření zájmové území, svědecké prohlášení [jméno FO] z 30.1.2018, objednávka [Jméno žalobce A] u zhotovitele [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne 7.10.2013, smlouva o uzavření budoucí smlouvy kupní mezi [jméno FO] jako budoucí prodávající a [Jméno žalobce A] jako budoucím kupujícím z 9.8.2010, uplatnění nároku na náhradu škody ze dne 6.8.2018 u žalovaného, dopis žalovaného právnímu zástupci žalobců z 18.října 2018, faktura [tituly před jménem][jméno FO] žalobcům č. [hodnota] – 08 na částku 50.160,- Kč za zhotovení studie a dokumentace pro stavební ohlášení stávajícího objektu, faktura [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota] – 11 na částku 18.000,- Kč z 3.11.2010, faktura [tituly před jménem][jméno FO] č. [hodnota] – 03 žalobcům na částku 10.000,- Kč za zhotovení projektů inženýrských sítí a terénních úprav, faktura [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota] – 11 z 9.6.2011 na částku 28.000,- Kč, faktura [tituly před jménem] [jméno FO] č. [hodnota] – [Anonymizováno] žalobci č. [hodnota] na částku 5.000,- Kč ze dne 20.10.2013, úpis, geometrický polohopisný plán na rozdělení pozemku parc. č. katastrální [podezřelý výraz], kopie pozemkové knihy vložky [Anonymizováno] pro katastrálním území [adresa], soudní [adresa], úpis smlouvy trhové mezi prodávajícím [jméno FO] a kupujícím [jméno FO], geometrický polohopisný plán na rozdělení pozemku parc. č. katastrální [podezřelý výraz] včetně pozemkové knihy knihovní vložky [Anonymizováno] pro katastrálním území [adresa], soudní [adresa] a knihovní vložky [Anonymizováno] katastrálním území [adresa], list vlastnictví č. [hodnota], obec [adresa] 8, rozhodnutí Státního notářství pro [adresa] ve věci dědictví po [jméno FO] ze dne 4.února 1970 sp. zn[Anonymizováno], list vlastnictví č. [hodnota] pro obec [adresa] 8, výpis z [jméno FO] č. [hodnota], výkaz změn z archivu, návrh na zahájení řízení o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí [jméno FO] a manželů [jméno FO] a [Jméno žalobce B] z 22.11.2010, kupní smlouva mezi [jméno FO] a manželi [jméno FO] a [jméno FO] z 22.11.2010 se zápisem vkladu práva ke dni 22.11.2010, návrh na vklad práva do katastru nemovitostí [jméno FO] pro výmaz věcného břemene s podacím razítkem [právnická osoba] pro hlavní město [adresa].7.2015, potvrzení o zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni, úmrtní list [jméno FO] z 20.dubna 2015 od Městské části [adresa], úpis smlouvy trhové mezi [jméno FO] jako prodávajícím a [jméno FO] jako kupujícím ze dne 21.března 1949, geometrický polohopisný plán pro rozdělení pozemku parc. č. katastrální [podezřelý výraz], návrh [jméno FO] a [Jméno žalobce B] na zápis poznámky spornosti s podacím razítkem [právnická osoba] pro hlavní město [adresa].9.2015 včetně plné moci, sdělení navrhovatelů z 23.11.2015 [právnická osoba] pro hlavní město Prahu včetně žaloby o určení existence služebnosti, oznámení o zahájení soudního řízení Obvodního soudu pro [adresa] z 19.prosince 2015 včetně žaloby o určení existence služebnosti, záznam o výsledku ověření elektronických podpisů, značek a časových razítek [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, výpis z InfoSoudu ohledně řízení 23 C 292/2015, dopis [právnická osoba] pro hlavní město Prahu z 2.8.2016, návrh na opravu chyby v katastrálním operátu ze 17.6.2016, výpis z katastru nemovitostí v k. ú. [adresa] [jméno FO] č. [hodnota] k 22.10.2010, výpis z katastru nemovitostí v k. ú. [adresa] [jméno FO] č.[hodnota] k 10.8.2010, fotografie, zaměření situace vjezdu a vstupu na pozemky [podezřelý výraz][Anonymizováno] a [Anonymizováno][Anonymizováno]ze dne 16.8.2010, smlouva o převodu členských práv a povinností mezi [jméno FO] jako převodcem a [Jméno žalobce A] jako nabyvatelem z 15.3.2007, fotografie, torzo podnájemní smlouvy, návod pro správu katastru nemovitostí od Českého úřadu zeměměřického a katastrálního, žaloba na určení existence služebnosti, závěrečný návrh žalobců č.[hodnota] a 2 ze 7.9.2019 ve věci 23 C 292/2015, sdělení [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, Katastrálního pracoviště [adresa] z 3.6.2019 a z 13.5.2019, rozhodnutí Úřadu městské části [adresa], Odboru územního rozvoje a výstavby ze dne 17.9.2018 č. j. MCP8 [č. účtu], rozhodnutí Magistrátu hlavního města Prahy Odboru stavebního řádu Oddělení právního ze dne 22.1.2019 č. j. MHMP [č. účtu], informace o pozemku parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] pro k. ú. [adresa], fotografie, kopie katastrální mapy s ortofotomapou, protokol o zajištění důkazu – místní šetření a výslechu svědkyně dne 11.12.2019, rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 25.září 2019 č. j. 23 C 292/2015-634, opravné usnesení k tomuto rozsudku ze dne 24.února 2020 č. j. 23 C 292/2015-660 a ze dne 24.února 2020 a ze dne 7.srpna 2020 č. j. 23 C 292/2015-692, rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 2.prosince 2020 č. j. 18 Co 123, 124, 280/2020-724, lustrace v centrální evidenci obyvatel ohledně žalobců, podání [jméno FO] Katastrálnímu úřadu pro hlavní město Prahu s podacím razítkem katastrálního úřadu 1.9.2010 z 24.8.2010, ověření zjednodušené dokumentace Městské části [adresa], Úřadu městské části, Odboru výstavby ze dne 2.12.2009 č. j. [č. účtu], doklad o přidělení čísla popisného a orientačního budově z 16.8.2010 od Magistrátu hlavního města Prahy Odboru živnostenského a občansko-správního, letecké snímky založené žalovaným při jednání, print screeny územního plánu sídelního útvaru hlavního města Prahy založené žalovaným při dnešním jednání, listiny ze spisu sp. zn. 23 C 292/2015 a ze spisu sp.zn. 24 C 235/2016, a to zejména žaloba žalobců [jméno FO] a [Jméno žalobce B] proti Věře [jméno FO] o odstranění staveb s podacím razítkem zdejšího soudu 27.7.2016 včetně návrhu na nařízení předběžného opatření, usnesení zdejšího soudu z 28. července 2016 č. j. 24 C 235/2016-37 s nařízením předběžného opatření, měnící usnesení Městského soudu v Praze ze dne 10. října 2016 č. j. 21 Co 387/2016-66, usnesení ze dne 3.března 2017 č. j. 24 C 235/2016-83 o přerušení řízení do skončení řízení ve věci 23 C 292/2015, žádost žalobců o pokračování řízení ze dne 10.3.2021, usnesení o připuštění vstupu žalovaného č. [hodnota] [tituly před jménem][jméno FO] z 20.července 2021 č. j. 24 C 235/2016-246, změna žaloby ze dne 12.8.2021 včetně příloh, návrh na nařízení předběžného opatření z 3.9.2021, usnesení o nařízení předběžného opatření z 8.září 2021 č. j. 24 C 235/2016-335, odvolání žalované proti tomuto předběžnému opatření a odvolání žalovaného č. [hodnota] proti předběžnému opatření ze dne 24.9.2021. vyjádření [právnická osoba] k záměru dostavby a nástavby [Anonymizováno] [adresa] ze dne 8.1.2014, žádost [Jméno žalobce A] o vyjádření k územnímu rozhodnutí o stavebnímu povolení stavby ze dne 27.11.2013 [právnická osoba] s podacím razítkem úřadu 29.11.2013, plná moc [jméno FO] pro [Jméno žalobce A] z 22.11.2011, souhlas [adresa] ze dne 16.11.2011 s územním a stavebním řízením, souhlas [jméno FO] a [jméno FO] z 22.11.2011 s územním a stavebním řízením, závazné stanovisko Úřadu městské části [adresa] odboru dopravy ze dne 1.11.2010 k přípravné projektové dokumentaci stavby z hlediska dopravy pro účely výjimečně přípustné stavby, žádost o vyjádření územního rozhodnutí a stavebního povolení žalobců z 27.11.2013 adresovaná [právnická osoba], vyjádření [právnická osoba] k záměru dostavby a nástavby RD [adresa] z 8.1.2014, žádost o vyjádření Městské části [adresa] z 27.10.2010 s podacím razítkem Úřadu městské části [adresa] z 27.10.2010, další žádost o vyjádření Městské části [adresa] s podacím razítkem úřadu 2.2.2011, vyjádření hlavního města Prahy, Útvaru rozvoje hlavního města Prahy ze dne 14.4.2011 k žádosti o stanovisko, sdělení Městské části [adresa] ze dne 14.3.2011 ke studii výjimečně přípustné stavby a souhlas Městské části [adresa] ze dne 14.března 2011.

22. Pokud žalobci navrhovali znalecký posudek na zjištění obvyklé ceny nájemního bytu v [adresa] ve [Anonymizováno], shledává soud tento důkazní návrh za nadbytečný s ohledem na níže uvedený právní názor soudu.

23. Podle § 132 o.s.ř. soud zhodnotil provedené důkazy a dospěl k následujícím skutkovým závěrům: Skutkový stav v rozsahu potřebném pro rozhodnutí je mezi účastníky nesporný, sporná je tedy pouze otázka jeho právního posouzení. Mezi účastníky tak není sporu, že žalobci jsou vlastníky pozemků v katastrálním území [adresa], a to pozemku parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] zahrada o výměře 1 335 m a pozemku parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] zastavěná plocha o výměře 120 m, na kterém se nachází budova č. p. [datum]. Žalobce předmětné nemovitosti zakoupili na základě smlouvy o uzavření budoucí smlouvy kupní ze dne 9.8.2010 a následné kupní smlouvy uzavřené s původní vlastnicí jako prodávající paní [jméno FO], a to za kupní cenu 4.800.000,- Kč. Přístup na pozemky žalobců byl zajištěn věcným břemenem právem jízdy a chůze v šíři 2 metry přes pozemek parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] v katastrálním území [adresa], obec [adresa]. Věcné břemeno zatěžující pozemek parc. č. [podezřelý výraz][Anonymizováno] ve prospěch pozemků žalobců [podezřelý výraz][Anonymizováno] a [podezřelý výraz][Anonymizováno] bylo v katastru nemovitostí řádně zapsáno na obou listech vlastnictví dotčených pozemků.

24. V pozemkové knize jsou na základě trhových smluv č. d. [č. účtu] a č. d. [č. účtu] zapsáni pan [jméno FO] jako vlastník pozemku parc. č. [podezřelý výraz]/2 v k. ú. [adresa] a pan [jméno FO] jako vlastník pozemku parc. č. [podezřelý výraz]/3 v k. ú. [adresa]. Ve prospěch obou pozemků vzniklých oddělením od pozemku parc. č. [podezřelý výraz] byla zřízena práva chůze a jízdy přes pozemek parc. č. [podezřelý výraz]/1, služebnosti byly vyznačeny v knihovních vložkách č. [hodnota] (parcela č. [podezřelý výraz]/2), č. [hodnota] (parcela č. [podezřelý výraz]/3) a č. [hodnota] (parcela č. [podezřelý výraz]/1). Při komplexním zakládání evidence nemovitostí v roce 1970 byla do evidence nemovitostí zapsána parcela č. [podezřelý výraz]/3 v k. ú. [adresa] ve prospěch pana [jméno FO] ([jméno FO] č. [hodnota]), do části D listu vlastnictví nebylo převzato žádné právo z věcného břemene. [jméno FO] č.[hodnota] byla v roce 1972 zapsána parcela č. [podezřelý výraz]/1 ve vlastnictví pana Svobody, paní [jméno FO] a paní [jméno FO], do části C listu vlastnictví byla zapsána služebnost chůze a jízdy přes parcelu č.[podezřelý výraz]/1 pro pozemky parc. č. [podezřelý výraz]/2 a č. [podezřelý výraz]/3 s odkazem na obě trhové smlouvy. [jméno FO] č. [hodnota] pro k. ú. [adresa] bylo právo odpovídající věcnému břemeni chůze a jízdy přes pozemek parc. č. [podezřelý výraz]/1 zapsáno až v roce 1997, a to bez listiny s odkazem na zápis v pozemkové knize č. d. [č. účtu] namísto č. d. [č. účtu]. Současně bylo na [jméno FO] č. [hodnota] paní [jméno FO] zapsáno věcné břemeno chůze a jízdy přes pozemek parc. č. [podezřelý výraz]/1 pro pozemky parc. č. [podezřelý výraz]/3 a č. [podezřelý výraz]/9 s odkazem na smlouvu trhovou č. d. [č. účtu]. S právními účinky vkladu ke dni 22.11.2010 byl pod sp. zn. V-[č. účtu]-101 povolen vklad vlastnického práva na podkladě kupní smlouvy uzavřené mezi prodávající [jméno FO] a žalobci jako kupujícími o převodu pozemku parc. č. [podezřelý výraz]/9, jehož součástí je budova bez č. p./č. e. a pozemku parc. č. [podezřelý výraz]/3, oba v k. ú. [adresa]. V kupní smlouvě prodávající prohlašuje, že přístup k nemovitostem, které jsou předmětem převodu, „je zajištěn věcným břemenem právem jízdy a chůze v šíři 2 metry přes pozemek parc. č. [podezřelý výraz]/1, katastrální území [adresa], obec [adresa]“. Ze shora uvedeného vyplývá, že v době, kdy žalobci nabývali pozemky parc. č. [podezřelý výraz]/3 a [podezřelý výraz]/9 (tento vznikl rozdělením pozemku parc. č. [podezřelý výraz]/3) v k. ú. [adresa], tak služebnost zřízená na základě trhové smlouvy č. d. [č. účtu] v katastru nemovitostí zapsána nebyla. Dne 14.7.2015 došel Katastrálnímu pracovišti [adresa] návrh paní [jméno FO] na výmaz služebnosti jízdy a chůze zapsané ve prospěch pozemků parc. č. [podezřelý výraz]/2, [podezřelý výraz]/3 a [podezřelý výraz]/9, všechny v k. ú. [adresa]. Vzhledem k tomu, že zápis v katastru odkazoval na zápis služebnosti dle trhové smlouvy č. d. [č. účtu] ve prospěch pana [jméno FO] a jako vkladová listina bylo předloženo potvrzení o zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni pro osobu z důvodu úmrtí pana [jméno FO], byla služebnost posouzena jako oprávnění ve prospěch osoby, nikoliv pozemku, a vklad byl povolen pod sp. zn. V-[č. účtu]-101, v důsledku čehož došlo k výmazu služebnosti zapsané s odkazem na č. d. [č. účtu] dosud na [jméno FO] č.[hodnota] pro k. ú. [adresa]. Žalobci nebyli vzati za účastníky řízení a tedy ani vyrozuměni o provedení vkladu, protože Katastrální pracoviště [adresa] návrh vyhodnotilo tak, že se jedná o výmaz osobní služebnosti ve prospěch pana [jméno FO] z důvodu jeho úmrtí. (kopie pozemkové knihy vložky 856 pro katastrálním území [adresa], soudní [adresa], úpis smlouvy trhové mezi prodávajícím [jméno FO] a kupujícím [jméno FO], geometrický polohopisný plán na rozdělení pozemku parc. č. katastrální [podezřelý výraz] včetně pozemkové knihy knihovní vložky 857 pro katastrálním území [adresa], soudní [adresa] a knihovní vložky 931 katastrálním území [adresa], list vlastnictví č. [hodnota], obec [adresa] 8, rozhodnutí Státního notářství pro [adresa] ve věci dědictví po [jméno FO] ze dne 4.února 1970 sp. zn. 8 D 1066/69, list vlastnictví č. [hodnota] pro obec [adresa] 8, výpis z [jméno FO] č. [hodnota], výkaz změn z archivu, návrh na zahájení řízení o povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí [jméno FO] a manželů [jméno FO] a [Jméno žalobce B] z 22.11.2010, kupní smlouva mezi [jméno FO] a manželi [jméno FO] a [jméno FO] z 22.11.2010 se zápisem vkladu práva ke dni 22.11.2010, návrh na vklad práva do katastru nemovitostí [jméno FO] pro výmaz věcného břemene s podacím razítkem [právnická osoba] pro hlavní město [adresa].7.2015, potvrzení o zániku práva odpovídajícího věcnému břemeni, úmrtní list [jméno FO] z 20.dubna 2015 od Městské části [adresa], úpis smlouvy trhové mezi [jméno FO] jako prodávajícím a [jméno FO] jako kupujícím ze dne 21.března 1949, geometrický polohopisný plán pro rozdělení pozemku parc. č. katastrální [podezřelý výraz])

25. Dne 29.10.2015 byla v katastru nemovitostí zapsána poznámka spornosti na základě návrhu žadatelů zastoupených advokátem [tituly před jménem][právnická osoba] ze dne 25.9.2015, který byl dne 23.11.2015 doplněn kopií podané žaloby na určení existence služebnosti a oznámením soudu o podané žalobě. Žalobci se domáhají, aby soud určil, že na pozemku parc. č. [podezřelý výraz]/1 vázne služebnost chůze a jízdy ve prospěch pozemků parc. č. [podezřelý výraz]/3 a [podezřelý výraz]/9, všechny v k. ú. [adresa], dle trhové smlouvy č. d. [č. účtu]. Žaloba je projednávána Obvodním soudem pro [adresa] pod sp. zn. 23 C 292/2015. Přes podanou určovací žalobu žalobci podali dne 1.7.2016 návrh na opravu chyby v katastrálním operátu, v němž jako chybu označili nezapsání předmětné služebnosti ve prospěch pozemků parc. č. [podezřelý výraz]/3 a [podezřelý výraz]/9. Katastrální pracoviště [adresa] nejprve provedlo požadovanou změnu v katastrálním operátu, ale následně poté, co zjistilo, že výmaz zápisu předmětné služebnosti byl proveden vkladem a o jeho existenci je veden soudní spor, obnovilo zápis v katastru na stav před podáním návrhu na vklad, o čemž vyrozumělo dotčené osoby přípisem ze dne 2.8.2016. (návrh [jméno FO] a [Jméno žalobce B] na zápis poznámky spornosti s podacím razítkem [právnická osoba] pro hlavní město [adresa].9.2015 včetně plné moci, sdělení navrhovatelů z 23.11.2015 [právnická osoba] pro hlavní město Prahu včetně žaloby o určení existence služebnosti, oznámení o zahájení soudního řízení Obvodního soudu pro [adresa] z 19.prosince 2015 včetně žaloby o určení existence služebnosti, spis sp.zn. 23 C 292/2015)

26. Dále mezi účastníky není sporu, že v roce 2016 paní [jméno FO] vybudovala na jižní hranici svého pozemku parc. č. [podezřelý výraz]/1 v k. ú. [adresa] betonový plot, kterým přehradila žalobcům přístupovou cestu k jejich pozemkům a znemožnila jim tak užívat svého věcného břemene práva jízdy a chůze. Tato skutečnost vyplývá jak z tvrzení žalobců, z jejich výpovědí, tak i z výpovědi svědkyně [tituly před jménem][adresa] a z místního šetření provedeného soudem dne 11.12.2019 i z obsahu spisu zdejšího soudu sp. zn. 24 C 235/2016.

27. Z výpovědi žalobkyně č. [hodnota] soud zjistil, že v roce 2010, když nemovitosti kupovali od paní [jméno FO], tak tam paní [jméno FO] měla postavený drátěný plot, který zhruba respektoval šíři věcného břemene, takže jim tam zůstával koridor zhruba 2,5 metru. V roce 2014 bez stavebního povolení paní [jméno FO] postavila černou stavbu betonového oplocení, které ještě v zásadě respektovalo věcné břemeno žalobců, když zasahovalo do jejich koridoru pouze na 15-20 cm, na což upozornil stavební úřad a jejich geodet pan [jméno FO]. V roce 2016 po vymazání věcného břemene z katastru nemovitostí pak paní [jméno FO] tento plot posunula až na hranici svého pozemku, takže žalobcům zůstala na průchod pouze ulička 50 cm široká. [adresa] cm bylo věcné břemeno zřízené na základě smlouvy v roce 2012 s manželi [jméno FO] proto, aby žalobci měli přístup na pozemek alespoň v šíři 2,5 metru, tedy 2 metry z pozemku [jméno FO] a 0,5 m z pozemku [jméno FO], kteří později převedli svůj pozemek na dceru. V šíři 50 cm pozemku [jméno FO] pak žalobci měli mít uloženy inženýrské sítě, když věcné břemeno vedení inženýrských sítí je zapsáno i v katastru. Také tam skutečně je přivedena voda asi 15 cm od hranice pozemku [jméno FO]. Elektřinu mají žalobci na pozemek přivedenou vzduchem. Dále mají na pozemku jímku, kterou ale nemohou vyčistit, protože k ní nemůže nic přijet. Připojení na kanalizaci mají v jižní části pozemku, takže by nebyl problém to dodělat, jediný problém je, že po přístupu v šíři 50 cm neprojede ani malý bagr. Podklady ke stavebnímu povolení zařizoval žalobce č. [hodnota]. Podle žalobkyně č. [hodnota] to měl kompletně dokončeno v roce 2014, ale žádost o stavební povolení nepodal.

28. Z výslechu žalobce č. [hodnota] soud zjistil, že jakmile získali od soudu pravomocné rozhodnutí o existenci věcného břemene, tak kontaktovali architekty a postupně jim začali dodávat podklady a pustili se do přípravy rekonstrukce. Dům na pozemku je obyvatelný, dá se v něm normálně bydlet, ale v okamžiku, kdy neprojdou s nákupními taškami nebo batohem do práce, tak se v něm fakticky bydlet nedá. [adresa] roky tam bydleli rodiče paní [jméno FO] [jméno FO]. [jméno FO] v domě udělala nové vytápění pomocí akumulačních kamen na elektřinu, žalobci tam udělali novou výmalbu, natřeli okna, takže jejich dům není žádná ruina, ale je normálně obyvatelný, před 10 lety byl koupený nový elektrický sporák. [jméno FO] pracovala u PRE, takže měla skvělý tarif, který žalobci podědili a v zimě dům temperují. V roce 2020 žalobci opravili na domě střechu.

29. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 24 C 235/2016 soud zjistil, že žalobou ze dne 27.7.2016 došlou zdejšímu soudu dne 27.8.2016 se žalobci domáhali původně pouze proti žalované č. [hodnota] paní [jméno FO] odstranění staveb z pozemku parc. č. [podezřelý výraz]/1 v k. ú. [adresa] zapsaného na [jméno FO] č. [hodnota] pro obec [adresa], a to stavby hlavní kabelové skříně přiléhající z pravé strany k pilíři vjezdových vrat na pozemek žalované č. [hodnota] parc. č. [podezřelý výraz] při pohledu z pozemku parc. č. 1709/2 a 824/4 v k. ú. [adresa], stavby oplocení z betonových sloupků a tvárnic zbudované na vlastnické hranici s pozemky parc. č. 824/3 a 824/6 v k. ú. [adresa] a stavby oplocení betonových sloupků a tvárnic zbudované na vlastnické hranici s pozemkem parc. č. [podezřelý výraz]/3 v délce 2 metry od styku vlastnických hranic mezi pozemky parc. č. [podezřelý výraz]/1 a 824/6 a dále mezi pozemky [podezřelý výraz]/1 a [podezřelý výraz]/3 v k. ú. [adresa]. Zároveň se domáhali nařízení předběžného opatření stejného znění. Usnesením ze dne 28.července 2016 č. j. 24 C 235/2016-37 zdejší soud návrh žalobců na nařízení předběžného opatření požadujícího odstranění staveb vyjmenovaných v žalobě zamítl (výrok I.) a nařídil výrokem II. předběžné opatření, kterým žalované č.[hodnota] uložil povinnost zdržet se jednání bránícího žalobcům jako vlastníkům pozemků parc. č. [podezřelý výraz]/3 a [podezřelý výraz]/9 zapsaných v katastru nemovitostí u [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, Katastrálního pracoviště [adresa], na [jméno FO] č. [hodnota] pro obec [adresa] a k. ú. [adresa] ve výkonu práva ze služebnosti chůze a jízdy váznoucího na pozemku žalované parc. č. [podezřelý výraz]/1 v k. ú. [adresa]. K odvolání žalované Městský soud v Praze jako soud odvolací usnesením ze dne 10.října 2016 č. j. 21 Co 387/2016-66 usnesení soudu I. stupně ve výroku II. změnil tak, že návrh na nařízení předběžného opatření zamítl, když zjistil, že na pozemku parc. č. [podezřelý výraz]/1 pro obec [adresa] v katastrálním území [adresa] není zapsáno žádné omezení vlastnického práva pro žalovanou [jméno FO], tj. není zřízena služebnost ve prospěch žalobců [jméno FO] a [Jméno žalobce B]. Usnesením ze dne 3.března 2017 č. j. 24 C 235/2016-83 soud řízení přerušil do pravomocného skončení řízení vedeného u zdejšího soudu pod sp. zn. 23 C 292/2015 o určení existence služebnosti. Usnesením ze dne 12.dubna 2021 č. j. 24 C 235/2016-163 rozhodl soud o pokračování v přerušeném řízení. K odvolání žalované bylo toto rozhodnutí potvrzeno usnesením Městského soudu v Praze ze dne 14.června 2021 č. j. 21 Co 192/2021-204. Žalobci podáním došlým soudu dne 10.3.2021 navrhli přistoupení dalšího účastníka do řízení na straně žalované, a to [tituly před jménem][jméno FO], neboť žalovaná převedla podíl o velikosti ideální 1/2 na služebném pozemku na svého syna. Usnesením ze dne 20.července 2021 č. j. 24 C 235/2016-246 proto soud (s odkazem na § 92 odst. 1 o.s.ř.) připustil, aby do řízení na straně žalované jako další účastník přistoupil [tituly před jménem][jméno FO], r. č. [RČ], bytem [adresa], [adresa]. Podáním ze dne 12.8.2021 (č. l. 249) žalobci navrhli, aby soud připustil změnu žaloby spočívající jednak v uložení obecné povinnosti žalovaných zdržet se všech jednání, která ruší výkon pozemkové služebnosti chůze a jízdy, jednak pak v upřesnění, jakých překážek požadují na žalovaných odstranit, neboť brání výkonu práva ze služebnosti.

30. Ze spisu zdejšího soudu sp. zn. 23 C 292/2015 pak soud zjistil, že dne 23.11.2015 podali žalobci u zdejšího soudu žalobu proti Věře [jméno FO] o určení existence služebnosti, že na pozemku žalované [jméno FO] parc. č. [podezřelý výraz]/1 v k. ú. [adresa] jako pozemku služebném vázne služebnost chůze a jízdy ve prospěch pozemku parc. č. [podezřelý výraz]/3 a [podezřelý výraz]/9 jako pozemků panujících zřízená trhovou smlouvou ze dne 21.3.1949 číslo deníku 10575. Rozsudkem ze dne 25.září 2019 č. j. 23 C 292/2015-634 pak soud žalobě žalobců vyhověl a určil, že na pozemku žalovaných [jméno FO] a [tituly před jménem][jméno FO] parc. č. [podezřelý výraz]/1 zahrada v k. ú. [adresa] jako na pozemku služebném vázne pozemková služebnost chůze ve prospěch každého vlastníka pozemku číslo parcelní [podezřelý výraz]/3 zahrada a číslo parcelní [podezřelý výraz]/9 zastavěná plocha a nádvoří jako pozemků panujících v tom rozsahu a šíře 2 metrů od jižní hranice pozemku a délce celé jižní hranice pozemku specifikovaném v geometrickém plánu č. [hodnota]-3069/2015 vyhotoveném Geodetickým sdružením s.r.o. který je nedílnou součástí tohoto rozsudku. K odvolání žalobců a žalovaných pak rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne 2.prosince 2020 byl rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne 25.září 2019 č. j. 23 C 292/2015-634 ve znění opravného usnesení ze dne 24.února 2020 č. j. 23 C 292/2015-661, opravného usnesení ze dne 7.srpna 2020 č. j. 23 C 292/2015-692 a doplňujícího usnesení ze dne 24.února 2020 č. j. 23 C 292/2015-660 změněn tak, že se určuje, že na pozemku žalovaných parc. č. [podezřelý výraz]/1 zahrada zapsaném v katastru nemovitostí [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa], na [jméno FO] č. [hodnota] pro obec [adresa] a katastrální území [adresa] jako pozemku služebném vázne pozemková služebnost chůze a jízdy ve prospěch každého vlastníka pozemků parc. č. [podezřelý výraz]/3 zahrada a [podezřelý výraz]/9 zastavěná plocha a nádvoří zapsaných v katastru nemovitostí [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa], na [jméno FO] č. [hodnota] pro obec [adresa] a katastrální území [adresa] jako pozemků panujících v tom rozsahu šíře 2 metrů od jižní hranice pozemku a délky celé jižní hranice pozemku specifikovaném v geometrickém plánu č. [hodnota]-3069/2015 vyhotoveném Geodetickým sdružením s.r.o., který byl připojen jako nedílná součást k rozsudku soudu I. stupně. Z rozsudku odvolacího soudu vyplývá, že odvolací soud vyšel ze skutkových závěrů soudu I. stupně, tyto však posoudil odlišně, když vyšel z dobové judikatury a dobových komentářů, ze kterých vyplývá, že služebnost jezditi po cestě zahrnuje v sobě i služebnost stezky. Odvolací soud tedy dospěl k závěru, že soud I. stupně nesprávně rozdělil věcné břemeno na právo chůze a právo jízdy a odděleně zkoumal, zda a kdy se promlčelo právo chůze a jízdy a zda a kdy se promlčelo právo jízdy, ačkoliv smlouvou ze dne 21.3.1949 vznikla služebnost jediná spočívající v právu vozové cesty, jež umožnilo po služebném pozemku nejen jezditi (v dnešních poměrech jakýmikoliv vozidly – viz § 1276 odst. 1 občanského zákoníku), ale i choditi. Z charakteristiky práva cesty v dobovém obecném zákoníku občanském (a obdobně vyznívá i současná právní úprava služebnosti cesty upravená v § 1274 až 1277 občanského zákoníku), je tak zřejmé, že zahrnuje-li právo jízdy v sobě i právo chůze po služebném pozemku, je irelevantní, jakou formou, zda jízdou či chůzí anebo oběma způsoby bylo toto právo vykonáváno. Pro případné promlčení nároku by tak bylo nutné prokázat, že služebnost cesty nebyla vykonávána žádným ze zákonných způsobů, tedy ani chůzí. Tato skutečnost však v řízení prokázána nebyla a na skutkové a právní závěry soudu I. stupně odvolací soud ve stručnosti odkazuje, neboť je považuje za zcela správné. Podle § 1 odst. 1 zákona č.82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád) ve znění platném do novely provedené zákonem č.178/2018 do 15.8.2018 (dále jen „zákon o odpovědnosti státu“ či zákon č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem) stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 5 z.č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle § 13 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle odst. 2 právo na náhradu škody má ten, jemuž byla nesprávným úředním postupem způsobena škoda. Podle § 26 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v tomto zákoně občanským zákoníkem. Podle § 31 odst. 4 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem poškozený nemá právo na náhradu nákladů zastoupení, které vznikly v souvislosti s projednáváním uplatněného nároku u příslušného úřadu. Podle § 31a odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného. Podle § 6 z.č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí ve znění platném do 30.6.2017 novely provedené zákonem č.183/2017 Sb. zápisy týkající se práv se do katastru provádějí vkladem, záznamem nebo poznámkou. Vklad je zápis do katastru, kterým se zapisují věcná práva, práva ujednaná jako věcná práva, nájem a pacht. Záznam je zápis do katastru, kterým se zapisují práva odvozená od vlastnického práva. Poznámka je zápis do katastru, kterým se zapisují významné informace týkající se evidovaných nemovitostí nebo v katastru zapsaných vlastníků a jiných oprávněných. Podle § 11 odst. 1 z.č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí ve znění platném do 30.6.2017 novely provedené zákonem č.183/2017 Sb. vkladem se do katastru zapisuje vznik, změna, zánik, promlčení a uznání existence nebo neexistence těchto práv: a) vlastnické právo, b) právo stavby, c) věcné břemeno, d) zástavní právo, e) budoucí zástavní právo, f) podzástavní právo, g) předkupní právo, h) budoucí výměnek, i) přídatné spoluvlastnictví, j) správa svěřenského fondu, k) výhrada vlastnického práva, l) výhrada práva zpětné koupě, m) výhrada práva zpětného prodeje, n) zákaz zcizení nebo zatížení, o) výhrada práva lepšího kupce, p) ujednání o koupi na zkoušku, q) nájem, požádá-li o to vlastník nebo nájemce se souhlasem vlastníka, r) pacht, požádá-li o to vlastník nebo pachtýř se souhlasem vlastníka, s) vzdání se práva na náhradu škody na pozemku. Podle odst. 2 vkladem se do katastru dále zapisuje rozdělení práva k nemovitosti na vlastnické právo k jednotkám. Podle § 12 z.č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí ve znění platném do 30.6.2017 novely provedené zákonem č.183/2017 Sb. vklad lze provést na základě pravomocného rozhodnutí katastrálního úřadu o jeho povolení. Podle § 13 z.č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí ve znění platném do 30.6.2017 novely provedené zákonem č.183/2017 Sb. účastníkem řízení o povolení vkladu (dále jen „vkladové řízení“) je ten, jehož právo vzniká, mění se nebo se rozšiřuje, a ten, jehož právo zaniká, mění se nebo se omezuje. Podle § 17 odst. 1 z.č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí ve znění platném do 30.6.2017 ve vkladovém řízení katastrální úřad zkoumá u vkladové listiny, která je soukromou listinou, zda a) splňuje náležitosti listiny pro zápis do katastru, b) její obsah odůvodňuje navrhovaný vklad, c) právní jednání je učiněno v předepsané formě, d) účastník vkladového řízení není omezen právními předpisy v oprávnění nakládat s nemovitostí, e) k právnímu jednání účastníka vkladového řízení byl udělen souhlas podle jiného právního předpisu, f) z obsahu listiny a z jeho porovnání s dosavadními zápisy v katastru není patrný důvod, pro který by bylo právní jednání neplatné, zejména zda z dosavadních zápisů v katastru nevyplývá, že účastníci vkladového řízení nejsou oprávněni nakládat s předmětem právního jednání, nejsou omezeni rozhodnutím soudu nebo jiného orgánu veřejné moci ve smluvní volnosti týkající se věci, která je předmětem právního jednání, g) navrhovaný vklad navazuje na dosavadní zápisy v katastru; z tohoto hlediska není na překážku povolení vkladu, pokud logickou mezeru mezi zápisem v katastru a navrhovaným vkladem podle vkladové listiny navrhovatel doloží současně s návrhem na vklad listinami, které návaznost vkladové listiny na dosavadní zápisy v katastru doplní; tyto listiny však musí mít náležitosti vkladových listin. Podle § 24 odst. 1 z.č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí ve znění platném do 30.6.2017 není-li stav zapsaný v katastru v souladu se skutečným právním stavem, osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, se domáhá odstranění nesouladu, a prokáže- li, že své právo uplatnila u soudu, zapíše se na její žádost do katastru poznámka spornosti zápisu. Obdobně se zapíše do katastru poznámka spornosti zápisu i v případě, že někdo tvrdí, že je ve svém právu dotčen zápisem provedeným do katastru bez právního důvodu ve prospěch jiného a žádá, aby to bylo v katastru poznamenáno. Poznámku spornosti zápisu, která působí proti zápisu provedenému na základě napadeného právního jednání a na něj navazujícím zápisům, zapíše katastrální úřad také na základě oznámení soudu o podané žalobě nebo na základě doloženého návrhu žalobce, pokud žalobce podal žalobu o určení, že právní jednání, na jehož základě má být zapsáno právo do katastru, je neplatné, zdánlivé nebo zrušené. Podle odst. 2 pokud je řízení, o kterém se zapisuje poznámka spornosti zápisu, řízením o předběžné otázce ve vkladovém řízení, vkladové řízení se nepřerušuje. Podle odst. 3 vyhoví-li soud žalobě, o které je zapsána poznámka spornosti zápisu, vymaže katastrální úřad všechny zápisy, vůči nimž poznámka spornosti zápisu působí. Po výmazu všech zápisů oznámí katastrální úřad provedenou změnu dotčeným osobám. Podle § 985 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku není-li stav zapsaný ve veřejném seznamu v souladu se skutečným právním stavem, může se osoba, jejíž věcné právo je dotčeno, domáhat odstranění nesouladu; prokáže-li, že své právo uplatnila, zapíše se to na její žádost do veřejného seznamu. Rozhodnutí vydané o jejím věcném právu působí vůči každému, jehož právo bylo zapsáno do veřejného seznamu poté, co dotčená osoba o zápis požádala.

31. Po provedeném dokazování (ale již i na základě nesporných tvrzení obou stran) dospěl soud I.stupně k jednoznačnému závěru, že žaloba žalobců je nedůvodná, a to bez ohledu na to, v čem žalobci spatřují nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup katastrálního úřadu (neboť to v řízení žalobci neupřesnili). Pokud totiž nezákonným rozhodnutím mělo být rozhodnutí o vymazání věcného břemene žalobců, chybí zde základní předpoklad vzniku odpovědnosti státu za škodu, a to zrušení rozhodnutí pro nezákonnost.

32. Žalobci se podanou žalobou domáhají na žalovaném náhrady škody, jež jim měla vzniknout nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím (to z žaloby není zcela patrné) katastrálního úřadu. Žalobci patrně považují za příčinu všech svých problémů postup katastrálního úřadu, který z katastru nemovitostí (vkladem) vymazal věcné břemeno (pozemkovou služebnost) jízdy a chůze zatěžující pozemek ve vlastnictví paní [jméno FO] (a nyní i jejího syna [jméno FO]) parc. č. [podezřelý výraz]/1 v k. ú. [adresa] ve prospěch panujících pozemků žalobců parc. č. [podezřelý výraz]/3 a [podezřelý výraz]/9, rovněž v k. ú. [adresa]. Tento názor žalobců je však značně zkreslující a nerespektující vztah příčinné souvislosti. V první řadě je totiž třeba podotknout, že rozhodnutí katastrálního úřadu o výmazu věcného břemene je samo o sobě rozhodnutím, které nemá žádný dopad do vlastnických vztahů, jak správně podotýká žalovaný s odkazem na nález Ústavního soudu České republiky sp. zn. III. ÚS 2204/15, neboť rozhodnutím o povolení vkladu vlastnického práva se nezakládají, nemění, ani neruší žádná práva, nemůže jím tedy dojít ani k zásahu do základního práva nebo svobody. Výmazem věcného břemene z katastru nemovitostí tedy nedošlo k zániku věcného břemene, pouze věcné břemeno přestalo být evidováno v katastru nemovitostí. Nadále však věcné břemeno existovalo, což nejlépe prokazuje skutečnost, že zdejší soud v řízení vedeném pod sp. zn. 23 C 292/2015 určil existenci tohoto věcného břemene. Rozsudek zdejšího soudu v řízení vedeném pod sp. zn. 23 C 292/2015 a rozsudek Městského soudu v Praze ze dne 2.12.2020 sp. zn. 18 Co 123, 124, 280/2020 vydaný v odvolacím řízení jsou totiž rozhodnutí deklaratorní, nikoliv konstitutivní; tato rozhodnutí nezakládají, nemění ani neruší právní vztahy, nýbrž pouze deklarují existenci právních vztahů, konkrétně existenci věcného břemene žalobců. Z jejich odůvodnění vyplývá, že věcné břemeno zajišťující přístup žalobcům na jejich pozemek tady trvalo bez ohledu na stav zápisů v katastru nemovitostí. Stav zápisů v katastru nemovitostí totiž nemusí odpovídat skutečnosti, nemusí odpovídat skutečnému stavu věcí a je na osobách, jichž se stav zápisů týká, aby se domáhaly nápravy, a to buď u katastrálního úřadu (např. opravou zjevné nesprávnosti – srov. § 36 z.č. 256/2013 Sb. o katastru nemovitostí a § 985 z.č.89/2012 Sb. občanského zákoníku), anebo formou soudního řízení. Žalobci tak zcela správně učinili, když v řádu asi 2 měsíců od vymazání věcného břemene z katastru nemovitostí podali u katastrálního úřadu návrh na zápis poznámky spornosti a bezprostředně na to dne 23.11.2015 pak u zdejšího soudu pod sp. zn. 23 C 292/2015 zahájili řízení o určení existence věcného břemene. Postupovali tak zcela v souladu se zákonem a řádně hájili svá práva.

33. Zároveň ale soud podotýká, že (s ohledem na stále existující, byť momentálně v katastru nezapsané věcné břemeno) nic žalobcům nebránilo, aby pokračovali ve svých aktivitách směrem ke stavebnímu úřadu, když existenci věcného břemene a zajištění přístupu na pozemek lze prokázat i jinými způsoby než výpisem z katastru nemovitostí. Žalobcům také principielně výmaz věcného břemene z katastru nemovitostí nebránil, aby se i po roce 2015 stejným způsobem starali o svou nemovitost, jako činili doposud. Samotné rozhodnutí katastrálního úřadu tak po právní stránce nemělo žádný dopad do poměrů žalobců.

34. Dále mezi účastníky není sporu, že v roce 2016 vlastnice pozemku parc. č. [podezřelý výraz]/1 paní [jméno FO] přehradila přístupovou cestu k pozemkům žalobců tím, že na hranici svého pozemku vybudovala betonový plot, a to bez stavebního povolení, tedy jako tzv. černou stavbu. Mezi stranami není sporu a z obsahu soudního spisu tohoto i dalších spisů zdejšího soudu vyplývá, že tímto způsobem zůstal žalobcům přístup na pozemek pouze v šíři 50 cm, což jim znemožňovalo či podstatně ztěžovalo vykonávat péči o své nemovitosti včetně domu stojícího na pozemku parc. č. [podezřelý výraz]/9 – budovy č. p. [datum]. Z toho zároveň vyplývá, že skutečnou příčinou problémů žalobců není vymazání věcného břemene z katastru nemovitostí, nýbrž vybudování plotu vlastnicí služebného pozemku. Chybí zde proto příčinná souvislost mezi postupem katastrálního úřadu a žalobci tvrzenou škodou, která jim měla vzniknout. Problémy žalobců totiž nejsou způsobeny rozhodnutím katastrálního úřadu o vymazání věcného břemene z katastru nemovitostí, nýbrž přehrazením jediné přístupové cesty žalobců k jejich nemovitostem plotem paní [jméno FO]. Soud zvláště v této souvislosti podotýká, že tento plot byl vybudován navíc bez stavebního povolení, jedná se tedy o stavbu nejen neoprávněnou (neboť jeho výstavbě bránilo věcné břemeno žalobců), ale i nepovolenou (tj. postaveného v rozporu se stavebními předpisy), jejíž odstranění měl a má nařídit stavební úřad. K tomu ještě lze podotknout, že paní [jméno FO] při vybudování plotu nemohla být ani v dobré víře, že věcné břemeno žalobců neexistuje, respektive zaniklo, neboť žalobci bezprostředně po výmazu věcného břemene z katastru nemovitostí podali návrh na zápis poznámky spornosti a podali i žalobu ke zdejšímu soudu o určení existence věcného břemene, tudíž je mimo jakoukoliv pochybnost, že v jejím postupu lze shledávat úmyslné porušení právní povinnosti, takže žalobci vůči paní [jméno FO] disponují nárokem na náhradu škody, která jim v příčinné souvislosti s jejím jednáním vznikla.

35. Konečně dalším důvodem pro zamítnutí žaloby žalobců je i skutečnost, že nejsou naplněny podmínky vzniku odpovědnosti státu za škodu podle zákona č. 82/1998 Sb. Z ustálené judikatury totiž vyplývá (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp.zn. 25 Cdo 1536/2003, 25 Cdo 953/2003 a 25 Cdo 3029/2005), že nárok vůči státu na náhradu škody připadá v úvahu teprve v okamžiku, kdy jsou vyčerpány všechny soukromoprávní prostředky, které zákon pro ochranu práv poškozeného nabízí. Jinými slovy, dokud poškozený disponuje titulem na vydání bezdůvodného obohacení, titulem na náhradu škody či jiným právním titulem proti fyzické či právnické osobě podle soukromého práva, nepřichází v úvahu uplatnění nároků vůči státu z titulu práva veřejného na náhradu škody za nesprávný úřední postup či nezákonné rozhodnutí. Jak bylo řečeno již shora, žalobci mají nárok na náhradu škody vůči paní Věře [jméno FO], která úmyslným protiprávním jednáním spočívajícím ve vybudování neoprávněného a nepovoleného plotu zasáhla do jejich věcného břemene, znemožnila jim užívání tohoto věcného břemene a tím i přístup k jejich nemovitostem. Pokud tedy žalobcům v příčinné souvislosti s tímto protiprávním postupem paní [jméno FO] vznikla škoda, mají nárok na náhradu škody vůči paní [jméno FO], a nikoliv vůči státu.

36. Nikoli v neposlední řadě je pak třeba podotknout, že samotné konkrétní žalobou uplatněné nároky žalobců jsou dosti vykonstruované. Žalobci se podanou žalobou domáhají zaplacení částky 139.666,- Kč za architektonické studie a projekty, přičemž vlastníky předmětných nemovitostí jsou od roku 2010, tyto částky vynakládali průběžně a až v roce 2015 došlo k vymazání věcného břemene z katastru nemovitostí. V principu tedy se domáhají náhrady škody, která jim měla vzniknout ještě před tím, než došlo „k nezákonnému rozhodnutí či nesprávnému postupu katastrálního úřadu“. Zároveň nelze odhlédnout od toho, že žalobci měli 5 let, kdy mohli zcela nerušeně podat žádost o stavební povolení, zahájit rekonstrukci, provést rekonstrukci a v klidu ji dokončit a završit ji například kolaudací. V rámci částky 139.666,- Kč pak uplatňují i např. náklady ve výši 3.146,- Kč za opětovné zaměření pro soudní řízení. Pokud však bylo vypracováno zaměření parcely včetně příjezdového koridoru pro soudní řízení, je cena za něj součástí nákladů soudního řízení, pro které bylo toto zaměření vypracováno; v rámci tohoto soudního řízení měli tuto částku žalobci uplatnit. Žádné náklady na architektonické studie, projekty či další podklady pro stavební řízení pak rozhodně nemohou představovat škodu, která by mohla žalobcům vzniknout v příčinné souvislosti s postupem katastrálního úřadu.

37. Další část žalobou uplatněného nároku pak činí částka 986.000,- Kč, která má představovat ušlý zisk z nájmu bytu za dobu od června 2016 do března 2021, tj. za 58 měsíců po 17.000,- Kč. Žalobci základ tohoto nároku spatřují v tom, že by se mohli přestěhovat do rekonstruovaného domku na pozemku parc. č. [podezřelý výraz]/9, vyklidit svůj byt v [adresa] ve Slezské ulici č. 2310/115 a pronajmout ho za částku 17.000,- Kč měsíčně. Podle ustálené rozhodovací praxe přiznání náhrady škody v podobě ušlého zisku připadá v úvazu pouze v těch případech, kdy nenastalé zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného bylo možno důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí, pokud by nebylo došlo ke škodní události. Nepostačuje pouhá pravděpodobnost zvýšení majetkového stavu v budoucnu, ale musí být postaveno najisto, že nebýt protiprávního jednání škůdce či vzniku škodní události u objektivní odpovědnosti, pak by se majetkový stav poškozeného zvýšil (viz např. žalovaným poukazované rozhodnutí Nejvyššího soudu České republiky ze dne 27.3.2012 sp. zn. 28 Cdo 2121/2010). Tvrzení žalobců o pronajímání jejich bytu od června 2016 je ryze spekulativní, neboť za období od roku 2010 do roku 2015, kdy už byli nerušenými vlastníky předmětných nemovitostí v k. ú. [adresa] a jejich věcné břemeno bylo v katastru nemovitostí řádně zapsáno, nebyli schopni ani připravit a zkompletovat podklady pro žádost o stavební povolení, ač jim vůbec nic nebránilo. Dokonce za celou dobu ani nepodali žádost o vydání stavebního povolení. Ostatně i v současné době ač je jejich věcné břemeno v katastru nemovitostí opětovně zapsáno a disponují pravomocným rozsudkem o určení existence věcného břemene, dosud žádost o vydání stavebního povolení ani nepodali. Soud podotýká, že účastníky stavebního řízení budou všichni sousedé, tedy majitelé okolních pozemků včetně rodiny [jméno FO] a tvrzení žalobců o jejich odstěhování do zrekonstruovaného domu v Troji a pronájmu bytu ve Slezské ulici v [adresa] je tak ryze spekulativní, pokud ne přímo utopické. Opět zde tedy chybí jakákoli příčinná souvislost s postupem katastrálního úřadu.

38. Konečně posledním žalobou uplatněným nárokem je požadavek na zaplacení částky [právnická osoba].000,- Kč, který podáním ze dne 31.1.2019 (č. l. 92) žalobci označili za požadavek na zaplacení „nemateriální újmy, kterou žalovaný žalobcům způsobil“. I v této části je však žaloba žalobců zcela zjevně nedůvodná, když ani zde nelze shledat odpovědnost státu za žalobci tvrzenou újmu, která se spíše týká právních sporů se sousedy [jméno FO] a chybí zde příčinná souvislost s postupem katastrálního úřadu. Jak ostatně upozornil žalobce i Městský soud v Praze v usnesení ze dne 25.července 2019 č. j. 30 Co 220/2019-138 předpokladem odpovědnosti žalovaného za tvrzenou škodu je kromě nesprávného úředního postupu, respektive nezákonného rozhodnutí dále vznik škody a příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a škodou. Bez ohledu na to, zda se žalovaný dopustil nesprávného úředního postupu či vydal nezákonné rozhodnutí, tak nelze nárok žalobců přiznat, bude-li zjištěno, že žalobci (bez ohledu na úkony žalovaného v katastru nemovitostí) mají dostatečný přístup k nemovitosti, tj. že ve prospěch jejich nemovitosti existuje a vždy existovalo právo chůze a jízdy vyplývající z tvrzené služebnosti zřízené v roce 1949, popřípadě vydržené. Mají-li totiž žalobci dostatečný přístup k nemovitosti, pak jim nemohla vzniknout tvrzená škoda odůvodňovaná neexistencí takového přístupu.

39. Žalobě žalobců tak nelze vyhovět, a soud ji proto v plném rozsahu zamítl jako nedůvodnou.

40. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi žalobci a žalovaným pak soud rozhodl podle § 142 odst.1 o.s.ř. Žalovaný byl ve sporu zcela úspěšný, a proto mu soud podle ustanovení § 142 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 151 odst. 3 o.s.ř. přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 1.500,- Kč sestávající z paušální náhrady podle § 2 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. za 5 úkonů po 300,-Kč dle § 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. (vyjádření k žalobě, další vyjádření ze dne 12.dubna 2021, účast na místním šetření dne 11.12.2019, příprava a účast u jednání dne 22.10.2021).

41. Žalobci podáním ze dne 14.4.2021 (č. l. 211) rozšířili žalobu na částku 3.125.666,- Kč. Změnu žaloby soud při jednání dne 22.10.2021 připustil. Soud proto žalobcům výrokem III. uložil povinnost doplatit soudní poplatek za rozšíření žaloby ve výši [právnická osoba],- Kč dle položky 8 přílohy k zákonu o soudních poplatcích (sazebníku soudních poplatků).

Poučení