23 C 292/2015-634

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 8 rozhodl předsedou senátu Mgr. Michalem Novotným ve věci žalobce [údaje o účastníkovi] [údaje o zástupci] proti [údaje o účastníkovi] [údaje o zástupci]. Mgr. [jméno] [příjmení] [jméno], advokátkou, se sídlem [adresa], o určení existence služebnosti takto:

Výrok

I. Určuje se, že na pozemku žalovaných číslo parcelní [číslo], zahrada, zapsaném v Katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro [územní celek] [anonymizována dvě slova] [část obce], jako pozemku služebném, vázne pozemková služebnost chůze ve prospěch každého vlastníka pozemků číslo parcelní [číslo], zahrada a číslo parcelní [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, zapsaných v Katastru nemovitostí Katastrálního úřadu [anonymizována dvě slova] [část Prahy], na [list vlastnictví] pro obec Praha a k.ú. [část obce], jako pozemku panujících v tom rozsahu a šíře dvou metrů od jižní hranice pozemku a délky celé jižní hranice pozemku specifikovaném v geometrickém plánu, číslo plánu [číslo] [rok], vyhotoveném [právnická osoba], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

II. V rozsahu žaloby, kde se žalobci domáhají určení, že na pozemku žalovaných číslo parcelní [číslo], zahrada, zapsaném v Katastru nemovitostí [stát. instituce], [stát. instituce], na [list vlastnictví] pro [územní celek] a [anonymizováno] [část obce], jako pozemku služebném, vázne pozemková služebnost jízdy ve prospěch každého vlastníka pozemku číslo parcelní [číslo], zahrada a číslo parcelní [číslo], zastavěná plocha a nádvoří, zapsaných v Katastru nemovitostí u [stát. instituce], katastrální pracoviště Praha, na [list vlastnictví] pro [územní celek] a k.ú. [část obce], jako pozemků panujících v tom rozsahu a šíře dvou metrů od jižní hranice pozemku a délky celé jižní hranice pozemku specifikovaném v geometrickém plánu, číslo plánu [číslo] [rok], vyhotoveném [právnická osoba], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku, se žaloba zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Žalobci se žalobou doručnou do podatelny zdejšího soudu dne [datum] domáhali určení existence služebnosti chůze a jízdy na pozemcích, jak je uvedeno ve výrokové části tohoto rozsudku. Svůj návrh odůvodnili tím, že jsou vlastníky pozemků parc. [číslo] zahrada a parc. [číslo] zastavěná plocha a nádvoří zapsaných v katastru nemovitostí u Katastrálního úřadu pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště Praha na [list vlastnictví] pro obec Praha a k.ú. [část obce]. Žalovaní jsou vlastníci sousedícího pozemku parc. [číslo] zapsaného u zapsaného v katastru nemovitostí u [stát. instituce], katastrální pracoviště Praha na [list vlastnictví] pro [územní celek] a k.ú. [část obce]. Shora citované pozemky žalobci nabyli do společného jmění manželů na základě kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené mezi [jméno] [příjmení] (dříve [příjmení]) jako prodávající a žalobci jako kupujícími. V článku I. bod 1 odst. 2 kupní smlouvy byli žalobci vyrozuměni o tom, že přístup k předmětným pozemkům parc. [číslo] je zajištěn přes sousedící pozemek parc. [číslo] v k.ú. [část obce] ve vlastnictví žalované [číslo]. Věcné břemeno práva jízdy a chůze pro pozemky parc. [číslo] na základě listiny - usnesení soudu číslo deníku [číslo] 1949 - bylo jako oprávnění zapsáno v oddíle B1 na [list vlastnictví], resp. jako omezení v oddíle C na [list vlastnictví] pro [územní celek] a k.ú. [část obce]. Původním vlastníkem pozemků [anonymizováno] a [anonymizováno] zapsaných ve vložce [číslo] pozemkové knihy pro k.ú. [část obce] byl [jméno] [příjmení]. Geometrickým plánem ze dne [datum] byl pozemek původně č. kat. [anonymizováno] rozdělen na celkem tři pozemky, a to č. kat. [číslo], [číslo] a [číslo]. Dne [datum] uzavřel [jméno] [příjmení] jako prodávající dvě obdobné trhové smlouvy. První trhovou smlouvou převedl pozemek č. kat. [číslo] do vlastnictví [jméno] [příjmení] a druhovou trhovou smlouvou převedl pozemek č. kat. [číslo] do vlastnictví právního předchůdce žalobců [jméno] [příjmení]. V [anonymizováno] obou trhových smluv zřídil prodávající a kupující služebnost jízdy a chůze po pozemcích prodávajícího [jméno] [příjmení] č. kat. [anonymizováno] a č. kat. [anonymizováno] v šíři 2 metrů. Součásti trhových smluv byl geometrický plán. Zápis vlastnického práva [jméno] [příjmení] k pozemku č. kat. [číslo] byl do vložky [anonymizováno] pozemkové knihy pro k.ú. [část obce] proveden pod č. [číslo], stejně jako zápisy týkající se zřízené služebnosti do vložek [anonymizováno] a [anonymizováno] pozemkové knihy, k.ú. [část obce]. V případě pozemků č. kat. [číslo] byly tyto zápisy provedeny pod č. [číslo]. Pozemek č. kat. [číslo] je dnes v katastru nemovitostí zapsán jako pozemek par. [číslo] parc. [číslo]. Pozemek [číslo] je dnes zapsán na [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [část obce] jako pozemek parc. [číslo] parc. [číslo] které jsou ve společném jmění [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Dne [datum] podala žalovaná [číslo] jako vlastnice pozemku par. [číslo] návrh na výmaz práva odpovídajícího věcnému břemenu vkladem. Dle jejího názoru šlo o věcné břemeno pro osobu a k zániku došlo úmrtím oprávněného [jméno] [příjmení]. Katastrální úřad zahájil dne [datum] řízení vedené pod č. [anonymizováno] [číslo] [rok] a dne [datum] rozhodl o výmazu práva odpovídajícího věcnému břemeni vkladem a zápisy o věcném břemeni z katastru nemovitostí vymazal. Žalobci dále tvrdily, že předmětné služebnosti byly vždy služebnostmi zřízenými ne jako služebnosti osobní, ale jako služebnosti pozemkové. Vědomost žalované [číslo] o charakteru služebnosti jako služebnosti pozemkové byla zřejmá i ze vzájemných kontaktů i faktu, že žalovaná po dobu, co jsou žalobci vlastníky pozemků par. [číslo] služebnost respektovala a činila tak i po dobu trvání vlastnického práva právní předchůdkyně žalobců [jméno] [příjmení]. Rozhodnutím katastrálního úřadu o provedeném vkladu vydaným v řízní č. [anonymizováno] [číslo] [rok] [číslo] a výmazem dosavadních zápisů týkajících se předmětné služebnosti byli žalobci negativně dotčení na svém absolutním právu vlastníků pozemků parc. [číslo] to v právu užívat za účelem přístupu na jejich pozemky. Výmaz byl proveden bez právního důvodu a současný stav zápisů v katastru nemovitostí není v souladu se skutečným právním stavem. V současné době vázne na pozemku žalovaných parc. [číslo] v k.ú. [část obce] služebnost jízdy a chůze ve prospěch pozemků parc. [číslo] [číslo] v k.ú. [část obce] v rozsahu popsaném v geometrickém plánu vyhotovitele [právnická osoba], číslo plánu [číslo] [rok]. Dále pak žalobci uvedli, že pokud by skutečně došlo k zániku služebnosti jízdy chůze, pak tato služebnost následně vznikla vydržením. Žalovaná [číslo] uvedla, že na pozemku [číslo] stojí lampa elektrického osvětlení, která fakticky znemožňuje výkon služebnosti jízdy. Lampa stojí a tomto pozemku již cca od roku 1972. Na tomtéž pozemku je rovněž postavená zeď, která fakticky znemožňuje průjezd vozidla. Dle názoru žalované [číslo] věcné břemeno jízdy nebylo vykonáváno od roku 1957, kdy se stala žalovaná [číslo] spolumajitelkou pozemku parc. [číslo]. A již od 70 let bránila výkonu práva jízdy lampa veřejného osvětlení. Žalovaná pak uplatnil námitku pomlčení, neboť právo odpovídající služebnosti jízdy nebylo po dobu delší 10 let vykonáváno. Žalovaný [číslo] uvedl, že pro posouzení charakteru služebnosti zřízené za účinnosti zákona 946/1811 Sb., obecného zákoníku občanského (dále jen OZO) je dle § 480 OZ rozhodující jenom nabývací titul, tedy předmětná trhová smlouva. Zápis předmětné služebnosti v pozemkových knihách nebyl evidovaný v souladu s trhovou smlouvou. Proto tak byla zapsána jiná služebnost, než jaká byl trhovou smlouvou v roce 1949 zřízena. Intabulace provedená v rozporu s nabývacím titulem nemůže založit jiné právo, než bylo nabývacím titulem zřízeno a soud tedy není v nalézacím řízení vázán zápisy v pozemkových knihách. Žalovaný uvádí, že ze znění článku VIII. a článku XI. trhové smlouvy je zcela zřejmé, že předmětná služebnost chůze a jízd byla zřízena jako služebnost osobní ve prospěch pana [jméno] [příjmení] v souladu s § 479 OZ. Na podporu tohoto svého závěru žalovaný č 2 uvedl, že pozemková služebnost chůze a jízdy již byla zřízena pro všechny vlastníky pozemků parc. [číslo] (pozemek parc. [číslo] představoval závislosti na přečíslování část pozemku [číslo], a to na základě smlouvy o rozdělení spoluvlastnictví ze dne [datum] a smlouvy trhové ze dne [datum]. Všichni vlastníci dotčených pozemků tak používali jako přístup ke svým pozemkům cestu v severní části a pouze pan [příjmení] a [příjmení] byli oprávněni využívat služebnosti zřízené trhovými smlouvami ze dne [datum] č.d. [číslo] a [číslo]. Tvrzení žalobců o tom, že žalovaná [číslo] věděla, že se jedná o pozemkovou služebnost, jsou smyšlená a účelová. Prohlášení obsažená v kupní smlouvě ze dne [datum], jíž žalovaná [číslo] nabyla spoluvlastnické právo k pozemku parc. [číslo] jsou bez významu pro posouzení věci, neboť v předmětné době pan [jméno] [příjmení], pro kterého byla služebnost zřízena žil a tuto osobní služebnost vykonával. [příjmení] [jméno] [příjmení] dne [datum] došlo k zániku služebnosti a s paní [jméno] [příjmení] byla dne [datum] uzavřena separátní dohoda o možnosti přístupu přes pozemek parc. [číslo]. Navíc právní předchůdkyně žalobci paní [jméno] [příjmení] a její dcera [jméno] [příjmení] nemohly být v dobré víře ohledně toho, že jim náleželo právo odpovídající věcnému břemeni, neboť jednak na [list vlastnictví] pro k.ú. [část obce] nebyla služebnost zapsána, a jednak byla mezi [jméno] [příjmení] na jedné straně a žalovanou [číslo] jejími rodiči na straně druhé, uzavřena dohoda o přístupu na pozemek, kdy předmětný koridor byl využíván se souhlasem žalované [číslo] jejích rodičů výlučně paní [příjmení] jako tzv. výprosa. Pokud jde o možné vydržení, žalovaný [číslo] uvedl, že vydržení nebylo možné, neboť podmínky pro vydržení práva nebyly splněny. Žalobci a jejich právní předchůdkyně, paní [jméno] [příjmení] a její dcera [jméno] [příjmení], právo jízdy nevykonávali vůbec, natož aby byly v dobré víře ohledně toho, že jim právo odpovídající služebnosti chůze a jízdy náleží. Právo chůze bylo vykonáváno paní [příjmení] na základě uzavřené dohodo, která měla charakter výprosy. Závěrem pak žalovaný [číslo] navrhl zamítnutí žaloby. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav: Vlastnictví žalobců k pozemkům [číslo] a [číslo] v k.ú. [část obce], [územní celek] je prokazováno kupní smlouvou uzavřenou dne [datum] mezi prodávající [jméno] [příjmení] a žalobci, jako kupujícími. Tento fakt potvrzuje i výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví], pro [územní celek], [anonymizováno] [část obce]. Pokud jde o vlastnictví žalovaných k pozemku [číslo] pak toto ani nikdo nezpochybňoval, navíc je podpořeno výpisem z katastru nemovitostí [list vlastnictví] pro [územní celek], k.ú. [část obce]. Na výpisu z katastru nemovitostí [list vlastnictví], [územní celek], k.ú. [část obce] z roku 2011 je v části jiná práva zapsáno věcné břemeno pro pozemky [číslo] a [číslo] na základě usnesení soudu č. d. [číslo] 1949 a tomu odpovídá výpis z katastru nemovitostí [list vlastnictví], obec Praha, k.ú. [část obce], kde je tato skutečnost zapsána v kolonce omezení vlastnického práva pro pozemek [číslo]. Výpis je ze dne [datum]. Geometrickým plánem ze dne [datum] bylo prokázáno, že původní pozemky ve vlastnictví [jméno] [příjmení] byly v souvislosti s uzavíranými trhovými smlouvami přečíslovány tak, že pozemek původně č. kat. [anonymizováno] byl rozdělen na celkem tři pozemky, a to č. kat. [číslo], [číslo] a [číslo]. Trhovou smlouvou ze dne [datum] nabyl vlastnického práva k pozemku [číslo] právní předchůdce žalobců pan [jméno] [příjmení], který byl v trhové smlouvě označen jako kupující a prodávajícím byl pan [jméno] [příjmení]. V [anonymizováno] je uvedeno:„ [příjmení] ke koupenému pozemku byl zjednán potřebný přístup, zřizuje prodávající kupujícímu a tento přijímá služebnost jízdy a chůze po pozemcích prodávajícího č. kat. [anonymizováno] a [anonymizováno] v šíři 2m, jak v připojeném plánku jest označeno po východní, vztažmo jižní hranici oněch pozemků, a svolují strany k tomu, aby tato služebnost knihovně byla vložena. Usnesením č.d. [číslo] ze dne [datum] došlo k vkladu vlastnického práva [jméno] [příjmení] ve prospěch pozemků [číslo]. Zároveň pak byla vložena služebnost jízdy a chůze pro [jméno] [příjmení] po pozemku [číslo] [anonymizováno] v [část obce] po rozumu odstavce [anonymizováno] trhové smlouvy jako statku služebném a tuto služebnost jízdy a chůze v nové vložce též pozemkové knihy jako statku panujícího byla poznamenána. Knihovní vložkou [číslo] k.ú. [část obce] bylo prokázáno, že je zde zápis o tom, že na základě dvou smluv trhových ze dne [datum] se vkládá na pozemek [číslo] jako statek služebný služebnost jízdy a chůze v šíři 2m. V souvislosti se sporem ohledně toho, zda-li zřízené služebnosti jízdy a chůze byly osobní či pozemkové soud provedl důkaz Trhovou smlouvou ze dne [datum], která se týkala stejných pozemků avšak tentokrát ve vlastnictví [jméno] [příjmení] jde o severní část, kde je v čl IV. Uvedeno:„ Kupující páni manželé [jméno] a [jméno] [příjmení] přejímají, s koupenými dílci pozemkovými k trpění služebnost chůze a jízdy po pozemcích čís. Kat. [číslo] a [číslo] jako statku služebném pro majitele pozemku č. kat. [číslo] role, zaspaného ve vložce [číslo] jako statku panujícího, jejíž obsah jest jim znám, a rozšiřují k žádosti paní prodávající tuto stávající služebnost také pro pozemek čís. Kat. [číslo] role v [část obce] a pro zbývající díl pozemku č. kat. [číslo] role v [část obce], které zůstávají ve vlastnictví paní prodávající zavazujíce se za sebe a za své právní nástupce ve vlastnictví koupených pozemkových dílců jako statkům služebných k trpění této rozšířené služebnosti a svolujíce k jejímu knihovnímu vkladu ve prospěch pozemků č. kat. [číslo] a [číslo] role v [část obce], ve vlastnictví paní prodávající zůstávajících, jako statku panujícího“. Je tedy zřejmé, že v této smlouvě trhové je používaná stejná terminologie ohledně statku panujícího a služebného jako u již citovaných trhových smluv z [datum] s tím, že je ze sice uvedeno, že závazek béře na sebe a své právní nástupce, avšak zároveň, jak již bylo uvedeno, hovoří se zde opět o statku panujícím a služebném. Návrhem na vklad do katastru nemovitostí č. V - [číslo] [rok] [číslo] bylo prokázáno, že se žalovaná [číslo] tímto návrhem domáhala výmazu práva odpovídajícího věcnému břemeni pro parc. [číslo] když věcné břemeno zatěžovalo její pozemek [číslo]. Následně skutečně došlo k výmazu věcného břemene, což je pokazováno potvrzením o zániku práva odpovídající věcnému břemeni ze dne [datum]. V řízení byla předložena formou notářského zápisu I - [spisová značka] sepsaného dne 25.5.1957 smlouva kupní na základě prodávající [jméno] [příjmení] převedl pozemek [číslo] do vlastnictví [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] (žalobkyně). Ve třetím článku tohoto notářského zápisu je uvedeno, že strana kupující béře na vědomí služebnost jízdy a chůze, která jest zřízena ve prospěch koupeného pozemku jako statku panujícího přes pozemek kat. [číslo] jako statku služebném, a přejímá současně služebnosti chůze a jízdy přes koupený pozemek jako statek služebný ve prospěch pozemků zapsaných ve vložkách [číslo] téže pozemkové knihy. Notářským zápisem č. I - NZ [číslo] ze dne [datum] bylo prokázáno, že byla uzavřena smlouva kupní mez [jméno] [příjmení], dědicem po [jméno] [příjmení], jako prodávajícím a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], na základě které došlo k převodu vlastnictví části pozemku [číslo] na kupující. I v tomto notářském zápisu je uvedena formulace kdy páni kupující béřou na vědomí služebnost jízdy a chůze váznoucí na tomto pozemku pro všechny vlastníky. Na základě dotazu soudu, Katastrální úřad pro hlavní město Prahu soudu k dotazu zaslal výpisy z katastru nemovitostí na [list vlastnictví], k.ú. [část obce], kde je zapsáno věcné břemeno ve prospěch pozemků [číslo] a [číslo] a k tíži pozemku [číslo]. Tento výpis je k datu [datum]. Pokud však jde o [list vlastnictví], k.ú. [část obce], pak k datu [datum] neexistuje žádné omezení vlastnického práva na úkon pozemku [číslo], přičemž katastr nemovitostí uvedl, že k výmazu věcného břemene došlo na základě návrh vlastníka tohoto pozemku. Výpisem z katastru nemovitostí, [list vlastnictví] k.ú. [část obce] ze dne [datum] je prokázáno, že k tomuto datu byla evidována služebnost chůze a jízdy k tíži pozemku [číslo] a ve prospěch pozemků mimo jiné [číslo]. Ten samý zápis je pak na výpisu z katastru nemovitostí ze dne [datum]. Svědkyně [příjmení] [příjmení] uvedla, že na začátku předmětného koridoru byla branka. V době, kdy se stali žalobci vlastníky pozemků, tak tam chodili. Před tím to tam měla paní [příjmení] a pan [příjmení] a za nimi pan [příjmení]. [příjmení] [příjmení] tam autem nejezdila. Chodilo se pěšky a nebo jezdila paní [příjmení] takovou kárkou. [příjmení] [příjmení] nebyla schopna se ani o ten korido starat a cesta byla taková zarostlá. Dále uvedla, že když paní [příjmení] stavěla terasu, museli dělníci všechno vozit okolo. V současné době se na pozemek žalobců než touto cestou dostat nedá. Svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedla, že svou zahrádku koupila v roce 1997. V té době tam paní [příjmení] po té cestě chodila i jezdila. Cesta byla dříve podstatně širší než je dnes a sekalo se to tam. Uvedla, že [příjmení] tam jezdili i autem, ale málo kdy. Autem tam mohli jezdit tak do roku 2000. Když umřel pan [příjmení], tak paní [příjmení] tam už autem nejezdila. V létě roku 2017 tam vznikl betonový plot, který je ovšem posunutý. Dle jejího názoru byla původní cesta přes dva metry široká, ale dnes je tam problém projít, pokud má člověk dvě tašky. Na pozemek žalobců se jinudy dostat nedá. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že na pozemku žalobců byl 2x a mohlo to být tak sedm let. Byl tam autem a protož si jej nechtěl odřít, mohl tou cestou zajet tak 15 metrů. Autem byl [příjmení] [jméno]. Na cestu couval a nacouval tam bez problémů. Svědek [jméno] [příjmení] uvedl, že na místě samém byl asi 2x nebo 3x, a to někdy v roce 2014 nebo 2015. Též uvedl, že cesta byla hodně zarostlá a auto by tam neprojelo. Svědek [příjmení] [jméno] [příjmení] uvedl, že byl na místě samém, když prováděl zaměření koridoru. Bylo to v roce 2011 a ta cesta byla totálně zarostlá. Též uvedl, že s ohledem na to, jak to tam vypadala vůbec neuvažoval o vjezdu autem. V řízení bylo předloženo několik svědeckých prohlášení. V prohlášení [jméno] [příjmení], [datum narození] je uvedeno, že cesta byla za zarostlou drátěnou bránou. [příjmení] lampa ničemu nebránila a cesta byla široká minimálně na průjezd auta. Ve svědeckém prohlášení [jméno] [příjmení] též uvedla, že brána a cesta byla minimálně na průjezd auta. Od roku 2016 je cesta značně zúžená, měří max. 50 cm a člověk s taškou, kočárek nebo auta tam neprojde. Ve svědeckém prohlášení [jméno] [příjmení] je uvedeno naprosto to samé, co ve svědeckém prohlášení [jméno] [příjmení]. V čestném prohlášení [jméno] [příjmení] bylo uvedeno, že pokud jde o předmětnou cestu, byla léta zahrazena brankou a on nikdy neviděl, že by zmíněným koridorem projelo nějaké auto nebo kolo. Ve společném čestném prohlášení [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] je uvedeno, že v sedmdesátých letech došlo v ulici [ulice] k havárii vodovodního potrubí, což mělo za následek, že u vstupu do předmětného koridoru vznikla terénní nerovnost a do koridoru se vstupovalo v podobě jednoho cca [anonymizováno] cm schůdku. Ve vstupní části koridoru v šíři 2 metry byla postavena úzká jednokřídlá branka, která se otvírala o jednoho plotu k druhému. Koridorem se vždy jen procházelo, auta by neprojela. Pan [anonymizováno] a pan [příjmení] projížděli pouze s malými ručními vozíky. Pokud jde o četnou fotodokumentaci, která je součástí spisu, lze uvést, že zachycuje stav koridoru a jeho vstupu v různých časových obdobích a je z ní zřejmé, že koridor byl značně neudržovaný a průjezd autem byl prakticky nemožný. Nicméně dokumentace není rozhodně staršího data, resp. historicky určitě nejde za rok 2000. V současné době je na severní straně koridoru postaven betonový plot a koridor je přibližně půl metru široký. Dle názoru soudu tedy v řízení bylo prokázáno, vlastnické právo k pozemkům parc. [číslo] v k.ú. [část obce] a též vlastnické právo žalovaných k pozemku parc. [číslo] k.ú. [část obce]. Též bylo prokázáno, že žalovaná návrhem na katastr nemovitostí dosáhla výmazu předmětných služebností chůze a jízdy zatěžující pozemek [číslo]. Podle ust. § 80 o.s.ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. Žalobci přitom v řízení tvrdili, že existuje rozpor mezi stavem zápisu v katastru nemovitostí a smluvními vztahy, resp. že došlo k výmazu služebnosti chůze a jízdy, aniž by pro to byly právní důvody. Dle názoru soudu zde tedy existuje naléhavý právní zájem na určení. Dále se soud zabýval tím, zda-li zřízené služebnosti ve smlouvách trhových z [datum] byly služebnosti osobní či pozemkové. Dospěl přitom k závěru, že jde o služebnosti pozemkové. Podle ust. § 479 OZ, služebnosti, které o sobě jsou služebnostmi pozemkovými, mohou se však povoliti také jen osobě nebo výhody, které řádným způsobem jsou služebnostmi, pouze do odvolání. Nemá se však za to, že jsou to odchylky od povahy služebnosti; kdo je tvrdí, tomu náleží dokazování. Podle ust. § 480 OZ, právní důvod služebnosti zakládá se na smlouvě; na poslední vůli; na právním výroku vydaném při rozdělení společných pozemků; nebo konečně na vydržení. Podle ust. § 481 OZ, věcného práva služebnosti k věcem, které jsou zapsány ve veřejných knihách, lze nabýti toliko zápisem do nich. Podle ust. § 473 OZ, Je-li právo služebnosti spojeno s držbou pozemku, aby se mohlo prospěšněji nebo pohodlněji užívati, vzniká pozemková služebnost; jinak je služebnost osobní. V řízení bylo prokázáno, že obě služebnosti byly na základě trhových smluv z [datum] zapsány do veřejných knih. Navíc s ohledem na ust. § 473 OZ je jasné, že pokud je právo služebnosti spojeno s držbou pozemku, vzniká služebnost pozemková. V posuzovaném případě byla obě služebnosti spojeny právě s držbou předmětných pozemků a je tedy zřejmé, že se muselo jednat o služebnosti pozemkové. Pokud se však jednalo o služebnosti pozemkové, nemohlo k jejich zániku dojít v důsledku smrti [jméno] [příjmení]. Žalovaní v řízení uplatnili námitku promlčení práva služebnosti chůze a jízdy. Podle ust. § 109 zák.č. 40/1964 Sb., soud použil tento předpis, neboť pokud mělo dojít k promlčení nároku, musela promlčecí doba začít běžet ještě před účinností zákona 89/2012 Sb., právo odpovídající věcnému břemenu se promlčí, není-li pod dobu deseti let vykonáváno. Pokud jde o služebnost chůze, je jednoznačné, že předmětný koridor, ke kterém se služebnost vztahuje, je nadále vykonávána a byla vykonávána nepřetržitě po celou dobu její existence. V řízení bylo prokázáno, že na pozemky žalobců neexistuje žádný jiný přístup, než tímto koridorem, na jižní straně pozemku žalovaných. Navíc i všechna svědecká prohlášení, čestná prohlášení i výpovědi svědků uvádí, že předmětný koridor užívala po celou dobu, kdy byla vlastníkem pozemků parc. [číslo] paní [příjmení] se svým manželem. Stejně tak koridor užívají i žalobci. S ohledem na skutečnost, že v řízení nebylo prokázáno, že by služebnost chůze nebyla vykonávána po dobu deseti let, soud pokud jde o služebnost chůze žalobě vyhověl. Jiná však byla situace v případě služebnosti jízdy. Jediný svědek, který viděl, že by koridor sloužil k průjezdu auta byla svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]. I ta ovšem vypověděla, že paní [příjmení] s manželem občas do koridoru vjeli autem, ale od smrti pana [příjmení] tam již paní [příjmení] autem nejezdila. Svědkyně uvedla, že tomu tak mohlo být od roku 2000. Sám fakt, že paní [příjmení] měla na svoji osobu registrováno vozidlo od roku 2007 do [datum] ještě neprokazuje, že toto vozidlo skutečně užívala a že sním jezdila do předmětného koridoru. Je zde ještě jeden svědek, který uvedl, že do koridoru zacouval vozidlem cca 15 metrů. Jde o svědka [příjmení]. Jeho svědecká výpověď ovšem opět neprokazuje, že paní [příjmení] před prodejem pozemků žalobcům a žalobci cestu užívali i k vjezdu vozidlem. V podstatě to samé lze uvést o svědeckých prohlášení [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Žádné z těchto prohlášení neprokazuje užívání cesty autem. Naopak se tyto osoby shodují, že cesta je zarostlá, resp. od roku 2015 natolik úzká, že se zde dá obtížně i projít. Naopak svědkyně [příjmení] [příjmení] uvedla, že cesta se pro vjezd autem nikdy nepoužívala, bývala zahrazena brankou a neudržována. To samé uvedl v čestné prohlášení [jméno] [příjmení] a spol. Lze tedy shrnout, že pokud by soud vzal v potaz výpověď svědkyně [příjmení] [jméno] [příjmení], která zde svojí nemovitost nabyla v roce 1997 a lze tedy hovořit, že je nejméně zatížena historickými osobními vztahy mezi jednotlivými vlastníky pozemků v lokalitě, pak naposledy, kdy cesta byla vlastníky pozemků parc. [číslo] užívána k vjezdu autem, byl rok 2000. Od této doby nebyla služebnost jízdy vykonávána, resp. tato skutečnost byla v řízení prokázána. Žalobcům se nepodařilo prokázat, že by služebnost jízdy byla využívána ještě po roce 2000. Protože právo z věcného břemene se promlčení, není-li vykonáváno po dobu deseti let a v řízení bylo prokázáno, že od roku 2000 vykonáváno nebylo, soud žalobu na určení práva služebnosti jízdy zamítl s ohledem na důvodně uplatněnou námitku promlčení. O náhradě nákladů řízení mezi účastníky soud rozhodl dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř., když žalobci se domáhali určení služebnosti chůze a jízdy, avšak žalobě bylo vyhověno pouze ohledně služebnosti chůze. Je tedy zřejmé, že úspěch a neúspěch účastníků byl stejný, a proto soud rozhodl tak, že žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení