30 C 277/2020- 458

Rubrum

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Davidem Kotrbatým ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem [údaje o zástupci] pro zaplacení částky ve výši 406 323 Kč s přísl. takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 361 589 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 361 589 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení, a to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá v rozsahu návrhu na zaplacení částky 44 734 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9 % ročně z částky 44 734 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalované na náhradu nákladů řízení částku 34 427 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované advokáta JUDr. [jméno] [příjmení].

Odůvodnění

1. Žalobou doručenou zdejšímu soudu dne 24. 9. 2020 ve znění jejích pozdějších doplnění se žalobce původně domáhal zaplacení částky 307 664 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 17. 3. 2015 do zaplacení s odůvodněním, že dne 28. 1. 2015 byla otcem žalobce panem [celé jméno žalobce], [datum narození], naposledy bytem v [obec], [ulice a číslo], zemřelého dne 1. 12. 2018, předána žalované finanční hotovost ve výši 470 000 Kč, a to za účelem vyplacení veškerých exekucí, které v té době byly vedeny proti otci žalobce jako povinnému, konkrétně na uhrazení dluhu zdravotní pojišťovny a dluhu u [anonymizována čtyři slova] [obec]. Po uhrazení veškerých exekučně vymáhaných pohledávek byla žalovaná otci žalobce povinna předanou finanční hotovost vyúčtovat a přeplatek případně vrátit. O tomto byla mezi otcem žalobce a žalovanou sepsána dohoda, a to včetně potvrzení o předání shora uvedené částky žalované. Žalobce je pak jediným dědicem po zůstaviteli, když dne 1. 12. 2019 dědictví neodmítl, přičemž řízení o pozůstalosti je projednáváno u soudního komisaře [anonymizováno] [jméno] [příjmení], se sídlem v [obec], [ulice a číslo] pod sp. zn. 29 D 1901/2018. Žalovaná byla v rámci řízení o pozůstalosti opakovaně soudním komisařem vyzývána a předvolávána, aby se ke shora uvedené pohledávce zůstavitele vyjádřila, tato se však z projednání věci vždy omluvila a k věci samé se nevyjádřila. Ze sdělení Mgr. Ing. [jméno] [příjmení], soudního exekutora pověřeného k provedení exekuce u oprávněného [příjmení] bytového družstva mladých, bylo zjištěno, že z předané finanční hotovosti byla na zaplacení exekuce použita dne 30. 1. 2015 částka 154 596 Kč a dne 16. 3. 2015 částka 7 740 Kč. Žalovaná tak s ohledem na shora uvedené bezdůvodně zadržuje žalobci částku 307 664 Kč. Žalovaná ani přes předžalobní výzvu zástupkyně žalobce bezdůvodné obohacení ve výši 307 664 Kč žalovaná žalobci nevydala.

2. Žalovaná ve svém prvotním vyjádření k žalobě plně odkázala na své podání ze dne 2. 7. 2020 ve věci zdejšího soudu sp. zn. 30 C 119/2020, kde zejména uvedla, že veškeré finanční prostředky ohledně zbývající části pohledávky ve výši 307 664 Kč použila na úhradu dluhů otce žalobce pana [celé jméno žalobce] staršího, což vyplývá jak z doložených dokladů o platbách, tak i Soupisu plateb dluhů a exekucí ze dne 10. 5. 2015, který sepsala žalovaná spolu s otcem žalobce panem [celé jméno žalobce] starším, kde se mimo jiné uvádí, že na základě předmětného vyúčtování obě strany potvrzují, že vůči sobě nemají žádné závazky, když se jedná o úplný soupis provedených plateb. Dále pak žalovaná doplnila, že řízení o pozůstalosti po otci žalobce se není schopna účastnit z důvodu zhoršeného zdravotního stavu jak jejího, tak i jejího manžela. Žalovaná pak dále uvedla, že žalobce je soustavně bez zaměstnání a vytváří dluhy, když mimo jiné nehradil nájemné bytové jednotky, která byla prodána, a to ve výši 76 000 Kč. Rovněž k několika exekučním řízení vedených proti otci zemřelého došlo ze zavinění žalobce, když se jednalo o neuhrazení pojištění odpovědnosti za újmu způsobenou provozem vozidla, které bylo v registru vozidel vedeno na otce žalobce jako vlastníka a provozovatele. [celé jméno žalobce] starší pak dluhy za syna uhradil, v důsledku čehož pak vznikly závazky na jeho straně. Otec žalobce si měl žalované ztěžovat, že žalobce jej připraví úplně o všechno, když za ním neustále dochází a žádá ho o peníze.

3. Podáním doručeným zdejšímu soudu dne 17. 6. 2021 ve znění jeho pozdějšího upřesnění žalobce navrhl připuštění změny žaloby, a to její rozšíření o částku 645 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 8. 5. 2020 do zaplacení. Návrh odůvodnil tím, že žalované byly předány finanční prostředky, které představovaly polovinu kupní ceny odpovídající spoluvlastnickému podílu otce žalobce o velikosti jedné ideální poloviny na bytové jednotce [číslo] nacházející se v budově na adrese v [obec], [ulice a číslo], když k prodeji předmětné nemovité věci došlo na základě kupní smlouvy ze dne 17. 6. 2015. Finanční prostředky představující odpovídající část kupní ceny byly z advokátní úschovy převedeny na bankovní účet žalované č. [bankovní účet] vedeného u společnosti [právnická osoba], a to ve výši 645 000 Kč za účelem vyplacení veškerých exekučních řízení, které v té době byly proti otci žalobce vedeny. Žalovaná byla povinna po vyplacení veškerých dluhů vše otci žalobci řádně vyúčtovat. Doposud však k řádnému vyúčtování ze strany žalované nedošlo, a to ani přes výzvy otce žalobce a žalobce. Žalovaná pak bezdůvodné obohacení ve výši 645 000 Kč žalobci nevydala ani přes předžalobní výzvu zástupkyně žalobce.

4. Usnesením zdejšího soudu ze dne 21. 6. 2021 č. j. 30 C 277/2020-71, které nabylo právní moci dne 23. 7. 2021, byla připuštěna změna žaloby specifikovaná shora.

5. Žalovaná se k návrhu na změnu žaloby vyjádřila v tom směru, že uplatněný nárok ve výši 645 000 Kč s přísl. neuznává. V této souvislosti odkázala na skutečnost, že v kupní smlouvě ze dne 17. 6. 2015 je uvedeno, že na bankovní účet č. [bankovní účet] bude zaslána částka 554 200 Kč, dále částka ve výši 22 800 Kč, částka ve výši 30 000 Kč, což v součtu činí 610 000 Kč, nikoliv 645 000 Kč. Dále doplnila, že předmětný běžný účet žalované nikdy nepatřil, když jeho majitelem je dcera žalované [celé jméno svědkyně], přičemž v této souvislosti žalovaná zároveň namítla nedostatek její pasivní věcné legitimace v předmětném sporu. Dále zpochybnila i tvrzení žalobce ohledně toho, že částku 645 000 Kč se zavázala použít na vyplacení exekucí otce žalobce, když takováto dohoda nikdy uzavřena nebyla. Na bankovní účet dcery žalované byly předmětné finanční prostředky zaslány na přání otce žalobce pana [celé jméno žalobce] staršího, který v dané době neměl vlastní běžný účet. Z těchto finančních prostředků byla zaplacena dne 1. 9. 2015 částka 28 411 Kč jako úhrada dluhu vůči SVJ [ulice a číslo], 21, 23, 25 [obec], a dále částka 220 000 Kč paní [celé jméno svědkyně] na základě smlouvy o zápůjčce ze dne 17. 10. 2014. Zbývající finanční prostředky pocházející z prodeje nemovitosti byly panu [celé jméno žalobce] řádně vráceny, když žalovaná není schopna potvrzení o tomto dohledat. Závěrem pak žalovaná vznesla námitku promlčení veškerých žalovaných nároků, kdy pokud je uvedený dluh kvalifikován jako bezdůvodné obohacení, pak o jeho vydání mohl otec žalobce prvně požádat v době, kdy byly připsány na daný bankovní účet.

6. V rámci ústního jednání konaného u zdejšího soudu dne 16. 6. 2022 pak vzal žalobce žalobu zpět ohledně částky 307 664 Kč se zákonným úrokem z prodlení z této částky od 17. 3. 2015 do zaplacení, a dále ohledně částky 18 677 Kč se zákonným úrokem z této částky od 8. 5. 2020 do zaplacení zpět.

7. Usnesením zdejšího soudu ze dne 16. 6. 2022 č. j. 30 C 277/2020-250, které nabylo právní moci dne 27. 7. 2022, bylo řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby uvedeného shora zastaveno.

8. Při ústním jednání konaném u zdejšího soudu dne 16. 6. 2022 pak žalobce doplnil skutková tvrzení ohledně skladby nároku ve výši 645 000 Kč, kdy tento má sestávat z doplatku kupní ceny ve výši 554 200 Kč, 25 800 Kč a 30 000 Kč, a dále z poloviny rezervačního poplatku ve výši 35 000 Kč, když výplata těchto částek vyplývá z obsahu kupní smlouvy, přičemž finanční prostředky měly být vyplaceny v částce 610 000 Kč dílčími platbami z advokátní úschovy u Mgr. [příjmení], a ve zbylé části týkající se poloviny rezervačního poplatku 35 000 Kč kupující paní [celé jméno svědkyně] přímo žalované.

9. V průběhu ústního jednání konaného u zdejšího soudu dne 28. 3. 2023 vzal žalobce žalobu zpět v rozsahu návrhu na zaplacení částky 220 000 Kč se zákonným úrokem z prodlení z částky 220 000 Kč od 8. 5. 2020 do zaplacení.

10. Usnesením zdejšího soudu ze dne 28. 3. 2023 č. j. 30 C 277/2020-440, které nabylo právní moci dne 29. 3. 2023, bylo řízení v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastaveno.

11. Předmětem řízení tak zůstala nadále částka 406 323 Kč s přísl.

12. Po provedeném dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav. Z potvrzení ze dne 28. 1. 2015 vyplynulo, že žalovaná téhož dne převzala od otce žalobce pana [celé jméno žalobce] staršího v hotovosti částku 470 000 Kč za účelem vyplacení exekucí ve věci oprávněné (blíže nespecifikované) zdravotní pojišťovny a [anonymizována čtyři slova]. Zároveň bylo dohodnuto, že částka uvedená shora bude mezi otcem žalobce a žalovanou po uhrazení všech závazků včetně příslušenství žalovanou řádně vyúčtována. Z oznámení soudního exekutora [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] ze dne 18. 12. 2019 sp. zn. [spisová značka] ve věci oprávněného [příjmení] bytového družstva mladých proti povinnému [celé jméno žalobce] staršímu bylo zjištěno, že dne 18. 12. 2019 byla pohledávka, její příslušenství a náklady exekuce vymoženy a zajištěný dluh zanikl. Z oznámení [anonymizováno] [jméno] [příjmení], soudního komisaře pověřeného Okresním soudem Plzeň-město k provedení řízení o pozůstalosti po [celé jméno žalobce], [datum narození], naposledy k trvalému pobytu hlášenému na adrese v [obec], [ulice a číslo], zemřelého dne 1. 12. 2018 ve věci sp. zn. [spisová značka], má soud za prokázané, že jediným dědicem zůstavitele ze zákona, který dědictví neodmítl, je žalobce. Z předvolání soudního komisaře ve věci sp. zn. [spisová značka] bylo zjištěno, že žalovaná byla předvolána k předběžnému šetření do notářské kanceláře na adrese v [obec], [ulice a číslo] na den 24. 1. 2019 v 10:30 hodin. Z dopisu zástupkyně žalobce ze dne 8. 1. 2020 bylo dále zjištěno, že tato vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 307 664 Kč, přičemž výzva byla žalované doručena dne 24. 1. 2020. Z dokumentu nazvaného Soupis plateb, dluhů a exekucí ze dne 10. 5. 2015 bylo dále zjištěno, že tento podepsal [celé jméno žalobce] starší a žalovaná s tím, že žalovaná potvrdila, že za otce žalobce [celé jméno žalobce] staršího uhradila z poskytnuté částky 470 000 Kč, kterou převzala dne 28. 1. 2015 od [celé jméno žalobce] staršího vyplacením starobního důchodu, nájemné za bytovou jednotku ve výši 2 765 Kč, dále dlužný nájem včetně příslušenství dne 14. 10. 2014 ve výši 40 462 Kč, dále exekučně vymáhanou pohledávku ve věci oprávněné České televize dne 17. 10. 2014 ve výši 18 188,91 Kč, dále exekučně vymáhanou pohledávku [právnická osoba] dne 17. 10. 2014 ve výši 29 203 Kč, dále exekučně vymáhanou pohledávku oprávněné společnosti [pojišťovna], a. s. dne 29. 10. 2014 ve výši 18 440 Kč, dále exekučně vymáhanou pohledávku oprávněné [příjmení] zdravotní pojišťovny dne 29. 1. 2015 ve výši 49 627 Kč a 47 487 Kč, dále exekučně vymáhanou pohledávku [anonymizována čtyři slova] dne 30. 1. 2015 ve výši 154 569 Kč a dne 16. 3. 2015 ve výši 7 740 Kč. Dále bylo ujednáno, že platby za dlužné nájemné ve výši 2 765 Kč a 40 462 Kč, České televize 18 088,91 Kč, [právnická osoba] ve výši 29 203 Kč a [pojišťovna], a. s. ve výši 18 440 Kč měla žalovaná hradit ze svých prostředků s tím, že žalovaná potvrdila uhrazení této částky a započtení částky ve výši 109 105 Kč z prostředků poskytnutých ze strany otce žalobce shora. Dále byla potvrzena záloha na odměnu pro žalovanou za úhradu závazků a dluhů otce žalobce k zajištění uhrazení exekučně vymáhaných pohledávek ve výši 35 000 Kč. Rovněž bylo potvrzeno, že při podpisu shora uvedeného potvrzení dne 10. 5. 2015 převzal v hotovosti otec žalobce pan [celé jméno žalobce] starší od žalované částku ve výši 66 472 Kč, když pohledávky dvou blíže nespecifikovaných věřitelů ve výši 130 000 Kč si měl [celé jméno žalobce] starší uhradit osobně. Dále bylo potvrzeno, že ke shora uvedenému dni nejsou vedena proti otci žalobce žádná další exekuční řízení a tímto považuje jak [celé jméno žalobce] starší, tak i žalovaná soupis za úplný s tím, že obě strany souhlasí a nemají vůči sobě žádné závazky.

13. Z plné moci na č. l. 60 má soud za prokázané, že tuto udělil pan [celé jméno žalobce] starší žalované k jednání na [obec] správě sociálního zabezpečení ohledně vyřizování důchodu otce žalobce, a dále k jednání na všech potřebných úřadech vedoucích k vyřešení jeho záležitostí při zastupování prodeje nemovitostí, pořizování smluv, přičemž žalovaná předmětnou plnou moc v plném rozsahu přijala, když podpis otce žalobce byl na předmětné plné moci úředně ověřen dne 1. 10. 2014. Z plné moci datové dne 3. 12. 2014 dále vyplynulo, že sestra otce žalobce paní [jméno] [příjmení], [datum narození], trvale bytem [adresa], Slovenská republika, zmocnila žalovanou k prodeji poloviny bytové jednotky v jejím podílovém spoluvlastnictví s otcem žalobce a podílu na společných částech domu a pozemku zapsaných u Katastrálního pracoviště pro [příjmení] [anonymizováno], [stát. instituce], [anonymizována dvě slova] [obec] na [list vlastnictví], dále k jednání na úřadech a zastupování při jednání, která povedou k prodeji výše uvedené nemovitosti, dále ke vstupu do výše uvedené nemovitosti za účelem prodeje, pořizování fotografií, ke vstupu na jednání s případnými zájemci a to bez jakéhokoliv denního časového omezení, když prodejní cena za celou nemovitost byla sjednána ve výši 1 220 000 Kč, přičemž sestře otce žalobce měla náležet polovina z takto stanovené kupní ceny. [příjmení] moc se neměla vztahovat na podpis kupní smlouvy, jejímž předmětem je výše specifikovaná bytová jednotka. Žalovaná plnou moc přijala v plném rozsahu, když podpis [jméno] [příjmení] byl na předmětné plné moci úředně ověřen dne 9. 12. 2014. Z plné moci ze dne 8. 12. 2014 bylo dále zjištěno, že tuto udělil [celé jméno žalobce] starší žalované za účelem prodeje poloviny spoluvlastnického podílu na bytové jednotce [číslo] na adrese v [obec], [ulice a číslo] zapsané u Katastrálního pracoviště pro [příjmení] kraj, [stát. instituce], v k. ú. [obec] na [list vlastnictví]. Dále otec žalobce žalovanou zmocnil ke vstupu do výše uvedené bytové jednotky bez omezení za účelem ukázky nemovitosti zájemcům, pořizování fotodokumentace, zveřejňování inzerátů ohledně prodeje bytové jednotky a ke všem úkonům s prodejem bytové jednotky souvisejícím. Kupní cena byla určena ve výši 1 220 000 Kč s tím, že polovina měla náležet otci žalobce, polovina jeho sestře [jméno] [příjmení], přičemž prodávající měli uhradit daň z převodu nemovitosti. Žalovaná plnou moc přijala v plném rozsahu dne 8. 12. 2014. Z e-mailu žalované adresované paní [celé jméno svědkyně] (kupující) bylo dále zjištěno, že žalovaná dojednávala s touto detaily kupní smlouvy, když budoucí kupující oznámila, že na bytové jednotce vázne dluh na nájmu a vyúčtování služeb za rok 2014, kdy tento bude uhrazen po domluvě se zástupkyní správcovské společnosti, dále výplata kupní ceny byla požadována prodávajícími do tří dnů namísto původních sedmi a k předání bytu mělo dojít do tří dnů po zavkladování vlastnického práva do katastru nemovitostí a vyplacení kupní ceny z advokátní úschovy prodávající. Z kupní smlouvy vyplynulo, že tato byla uzavřena mezi [celé jméno žalobce] starším a [jméno] [příjmení] jako prodávajícími, paní [celé jméno svědkyně], [datum narození], bytem v [obec], [anonymizována dvě slova] [číslo] jako kupující, [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem v [obec], [příjmení] [rok] jako vedlejším účastníkem [číslo] (dále jen advokátem) a žalovanou identifikovanou místem podnikání v [obec], [ulice a číslo], [IČO], adresa pro doručování v [obec], [ulice a číslo] jako vedlejším účastníkem [číslo] (zprostředkovatelem), když jako předmět kupní smlouvy byl specifikován v článku 1 prodej bytové jednotky [číslo] umístěné v budově [adresa] postavené na pozemku parc. [číslo] [číslo] [číslo] [číslo] (zastavěná plocha – nádvoří), spoluvlastnický podíl o velikosti [číslo] na společných částech budovy [adresa] postavené na pozemku parc. [číslo] spoluvlastnického podílu o velikosti [číslo] na pozemku parc. [číslo] nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí u [stát. instituce], [stát. instituce] na [list vlastnictví] a [list vlastnictví] v k. ú. [obec], [územní celek], když spoluvlastnické podíly prodávajících byly u obou shodné jedna ideální celku. V článku 3 byla sjednána kupní cena ve výši 1 290 000 Kč s tím, že prodávající berou na vědomí, že kupující bude část kupní ceny ve výši 1 096 500 Kč platit prostřednictvím hypotečního úvěru poskytnutého společností [právnická osoba] V článku 3 bodu 6 se pak smluvní strany dohodly, že kupující uhradí kupní cenu tak, že na základě rezervační smlouvy ze dne 4. 3. 2015 uzavřené mezi kupující a zprostředkovatelem (žalovanou) složila kupující dne 4. 3. 2015 u zprostředkovatele v hotovosti zálohu na kupní cenu dle této kupní smlouvy ve výši 70 000 Kč Smluvní strany sjednaly a učinily nesporným, že uvedená záloha je součástí kupní ceny a že zaplacená záloha se započítává v celém rozsahu na povinné strany kupující uhradit kupní cenu za předmět převodu a povinnost uhradit kupní cenu do výše uhrazené zálohy splněna, a to okamžikem uzavření předmětné kupní smlouvy, dále se prodávající a kupující dohodli, že zbývající část kupní ceny ve výši 1 220 000 Kč bude složena na depozitní účet vedlejšího účastníka [číslo] – Mgr. Bc. [jméno] [příjmení], a to tak, že část kupní ceny ve výši 123 500 Kč uhradí kupující z vlastních prostředků na úschovní účet pod variabilním symbolem [číslo] specifickým symbolem [číslo] to nejpozději do pěti dnů od podání návrhu zástavního práva do katastru nemovitostí, zbývající část kupní ceny ve výši 1 096 500 Kč měla být uhrazena bezhotovostním převodem na úschovní účet z úvěru poskytnutého straně kupující společností [právnická osoba] pod shodným variabilním a specifickým symbolem, a to nejpozději do pěti dnů od podání návrhu zástavního práva do katastru nemovitostí. V článku 3 bodu 8 bylo sjednáno, že prodávající, kupující a zprostředkovatel se dohodli na tom, že nejdéle do pěti dnů poté, co kupní cena ve výši 1 220 000 Kč bude složena na úschovní účet, podá zprostředkovatel u [stát. instituce], [stát. instituce] návrh na zahájení řízení o povolení vkladu vlastnického práva k převáděným nemovitostem do katastru nemovitostí blíže vymezených v bodu 1 článku 1 smlouvy ve prospěch kupující. V článku III. bodě 10 pak bylo dále ujednáno, že vedlejší účastník [číslo] – [anonymizováno] [jméno] [příjmení], advokát se zavázal převést prodávajícím bezhotovostním převodem část kupní ceny ve výši 1 138 400 Kč deponované na úschovním účtu nejdéle do tří dnů poté, co mu prodávající nebo kupující předloží vyrozumění příslušného katastrálního úřadu o provedení vkladu vlastnického práva ve prospěch kupující, kde bude jako vlastník předmětných nemovitostí uvedena kupující s tím, že částku ve výši 554 200 Kč měl zaslat [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na bankovní účet [celé jméno žalobce] staršího vedeného u společnosti [právnická osoba] [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] částku ve výši 584 200 Kč měl [anonymizováno] [jméno] [příjmení] zaslat na bankovní účet [jméno] [příjmení] vedený u [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] pod č. [bankovní účet], IBAN: [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] dále částku 51 600 Kč měl uhradit [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na bankovní účty prodávajících do tří dnů ode dne, kdy předloží originál nebo úředně ověřenou kopii podání k přiznání k dani z nabytí nemovitého majetku, částka ve výši 25 800 Kč měla být zaslána na bankovní účet [celé jméno žalobce] staršího vedeného u společnosti [právnická osoba] pod č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] částka ve výši 25 800 Kč měla být zaslána paní [jméno] [příjmení] na účet specifikovaný shora a v článku 3 bodu 12 bylo dále ujednáno, že z advokátní úschovy měla být část kupní ceny ve výši 30 000 Kč zaslána [anonymizováno] [jméno] [příjmení] na účet prodávajícího [celé jméno žalobce] vedeného u společnosti [právnická osoba] pod č. [bankovní účet] pod variabilním symbolem [číslo] do tří dnů ode dne, kdy prodávající [celé jméno žalobce] starší předloží advokátovi originál nebo úředně ověřenou kopii potvrzení Společnosti vlastníků jednotek [ulice a číslo], [anonymizována tři slova], [obec], [IČO], z něhož bude vyplývat, že prodávající nemají žádných dluhů na povinných platbách do fondu oprav a rezerv, dále žádný nedoplatek na zálohách za služby spojené s užíváním předmětu převodu, jakož i žádný nedoplatek na vyúčtování služeb spojených s užíváním předmětu prodeje. V článku 3 bodu 15 bylo dále ujednáno, že oznámení a doložení o složení a odeslání kupní ceny na a z úschovného účtu, bude oznámeno v elektronické formě, a to u [celé jméno žalobce] staršího na e-mail [email], u [jméno] [příjmení] na e-mail [email], u [celé jméno svědkyně] na e-mail [email] a u zprostředkovatele na e-mail [email]. Z kupní smlouvy bylo dále zjištěno, že tuto podepsal dne 15. 6. 2015 [celé jméno žalobce] starší, dne 9. 6. 2015 [jméno] [příjmení], dne 17. 6. 2015 [celé jméno svědkyně] a dále žalovaná jako zprostředkovatel a [anonymizováno] [jméno] [příjmení] jako vedlejší účastník [číslo] (advokát). Podpis žalované jako zprostředkovatele byl úředně ověřen dne 3. 6. 2015, podpis [celé jméno žalobce] staršího byl úředně ověřen dne 3. 6. 2015 a podpis kupující [celé jméno svědkyně] byl úředně ověřen dne 15. 6. 2015. Z dopisu zástupkyně žalobce ze dne 29. 4. 2020 má soud dále za prokázané, že tato vyzvala žalovanou k vydání bezdůvodného obohacení ve výši 645 000 Kč v souvislosti s převedením finančních prostředků žalované na základě shora specifikované kupní smlouvy, a to do sedmi dnů ode dne doručení výzvy, když žalované bylo zároveň oznámeno, že žalobce je dědicem zůstavitele [celé jméno žalobce] staršího. Ze sdělení SVJ [ulice a číslo], [anonymizována tři slova] [obec] ze dne 19. 5.2015 vyplynulo, že ke shora uvedenému dni byl na bytové jednotce [číslo] evidován dluh v celkové výši 22 911 Kč. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] ze dne 17. 5. 2022 má soud za prokázané, že majitelem běžného účtu č. [bankovní účet] je [celé jméno svědkyně], nar. dne 30. 11. 1981, přičemž předmětný běžný účet byl otevřen dne 23. 10. 2014. Z mimořádného výpisu z účtu č. [bankovní účet] za období od 1. 7. 2015 do 30. 4. 2022 bylo dále zjištěno, že dne 18. 8. 2015 je evidována příchozí platba ve výši 554 200 Kč z účtu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod variabilním symbolem [číslo] s poznámkou„ část kupní ceny [celé jméno svědkyně]“. Dne 1. 9. 2015 pak byla z účtu odepsána částka 28 411 Kč ve prospěch účtu č. [bankovní účet] s poznámkou„ dluh [celé jméno žalobce] – společenství [ulice a číslo]“. Dne 21. 12. 2015 je evidován výběr v hotovosti ve výši 200 000 Kč s poznámkou„ 160. půjčka [celé jméno žalobce], 40. záloha [anonymizováno]“. Dne 3. 3. byly na předmětný účet připsány částky 25 800 Kč a 30 000 Kč obě z účtu [anonymizováno] [jméno] [příjmení] pod variabilním symbolem [číslo] se shodnou poznámkou„ část kupní ceny“. Dne 31. 5. 2016 pak byla připsána ve prospěch účtu částka 9 734 Kč z účtu č. [bankovní účet] s poznámkou„ [anonymizována dvě slova] [rok]“. Ze smlouvy o půjčce (zápůjčce) ze dne 17. 10. 2014 vyplynulo, že tato byla uzavřena shora uvedeného dne mezi zapůjčitelem paní [celé jméno svědkyně], [datum narození], trvale bytem v [obec], [ulice a číslo] a otcem žalobcem [celé jméno žalobce], [datum narození], naposledy bytem v [obec], [ulice a číslo]. Ze shora uvedené smlouvy dále vyplynulo, že zapůjčitelka měla vypůjčiteli poskytnout zápůjčku ve výši 160 000 Kč se splatností ke dni 1. 3. 2015, přičemž vypůjčitel se zavázal zápůjčku zaplatit z části kupní ceny, kterou měl získat prodejem spoluvlastnického podílu o velikosti jedné ideální poloviny bytové jednotky na adrese v [obec], [ulice a číslo]. Jako svědek pak byla identifikována žalovaná, když smlouva obsahuje podpisy otce žalobce, žalované a paní [celé jméno svědkyně]. Z potvrzení [anonymizováno] [ulice a číslo], [anonymizována tři slova] [obec] ze dne 7. 9. 2017 má soud za prokázané, že dne 3. 9. 2017 byl uhrazen dluh váznoucí na bytové jednotce [číslo] ve výši 28 411 Kč. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] ze dne 11. 7. 2022 vyplynulo, že účet č. [bankovní účet] je vnitřním účtem banky.

14. Soud dále k důkazu provedl část obsahu spisu soudního komisaře [anonymizováno] [jméno] [příjmení] sp. zn. [spisová značka], přičemž z úmrtního listu seznal, že zůstavitel [celé jméno žalobce], [datum narození], naposledy k trvalému pobytu hlášen na adrese v [obec], [ulice a číslo], zemřel dne 1. 12. 2018. Z protokolu o předběžném šetření ze dne 24. 1. 2019 vyplynulo, že šetřením v evidenci právních jednání pro případ smrti bylo zjištěno, že závěť, dědická smlouva, dovětek či jiné právní jednání zůstavitele pro případ smrti nebyla v evidenci evidována, rovněž listina zůstavitele o povolání správce pozůstalosti nebo vykonatele závěti není v evidenci evidována. Z přípisu soudního komisaře ze dne 25. 4. 2019 bylo zjištěno, že tento vyzval žalovanou ke sdělení, zda pohledávka zůstavitele ke dni jeho úmrtí ve výši 695 000 Kč trvá, když soudní komisař vycházel z listin doložených ze strany žalobce. Přípisem ze dne 27. 8. 2019 pak zástupkyně žalobce soudního komisaře informovala o tom, že jí byla dne 1. 7. 2017 udělena plná moc mimo jiné k zastupování v řízení o pozůstalosti sp. zn. 29 D 1901/2018, kdy dále uvedla, že jí byly předány listiny po zůstaviteli, ze kterých mimo jiné vyplývá, že žalované byl ze strany zůstavitele předán větší finanční obnos, z kterého měly být uhrazeny náklady exekucí vedených vůči zůstaviteli jako povinnému. Dle žalobce pak neměla být ze strany žalované převedená finanční hotovost řádně vyúčtována a finanční prostředky nebyly předány zpět. Z předvolání soudního komisaře [anonymizováno] [jméno] [příjmení] ze dne 21. 10. 2019 bylo zjištěno, že žalovaná byla ve věci projednání o pozůstalosti po otci žalobce předvolána k jednání dne 11. 11. 2019 v 10:00 hodin, kdy předmětem jednání mělo být upřesnění rozsahu aktiv a pasiv pozůstalosti zejména ve vztahu k tvrzené pohledávce zůstavitele vůči žalované. Z e-mailového sdělení žalované ze dne 8. 11. 2019 bylo zjištěno, že tato se ze zdravotních důvodů omluvila z jednání nařízeného na den 11. 11. 2019 v 10:00 hodin, kdy z repliky soudního komisaře [anonymizováno] [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že tato byla vyzvána k doložení důvodu nepřítomnosti na shora uvedeném jednání a předvolána opětovně na den 5. 12. 2019 v 10:00 hodin. Z e-mailu žalované ze dne 6. 12. 2019 dále vyplynulo, že tato se ústního jednání dne 5. 12. 2019 opětovně neúčastnila s odkazem na její zhoršený zdravotní stav. Z protokolu ze dne 10. 12. 2019 bylo dále zjištěno, že jednání u soudního komisaře JUDr. [jméno] [příjmení] se zúčastnil žalobce, kdy tento byl vyrozuměn o jeho dědickém právu a poučen o tom, že dva měsíce od vyhlášení usnesení může dědictví odmítnout. Žalobce pak uvedl, že nehodlá využít lhůtu k vyjádření o odmítnutí dědictví a ani nežádá o její prodloužení, přičemž dále prohlásil, že dědictví neodmítá. Zároveň byl soudní komisař požádán, aby potvrzení o okruhu dědiců bylo zasláno do datové schránky zástupkyně žalobce. Z úředního záznamu soudního komisaře ze dne 3. 2. 2019 bylo dále zjištěno, že shora uvedeného dne žalobce jako pozůstalý a syn zůstavitele předložil listiny týkající se pohledávek zůstavitele, když tento zároveň uvedl, že se domnívá, že žalovaná dluží zůstaviteli částku okolo 695 000 Kč, když předmětnými listinami měla být kupní smlouva ohledně shora specifikované bytové jednotky, dále plné moci udělené zůstavitelem a jeho sestrou [jméno] [příjmení] žalované, e-mailová korespondence žalované s kupující a potvrzení [anonymizováno] [ulice a číslo], [anonymizována tři slova] [obec] o evidenci dluhů týkající se předmětné bytové jednotky ve výši 22 911 Kč ze dne 19. 5. 2015.

15. Z e-mailu svědkyně [celé jméno svědkyně] [email]) ze dne 15. 1. 2019 bylo zjištěno, že tato zastala žalobci na jeho e-mailovou adresu [email] sdělení„ Dobrý den, posílám slíbené kopie dokumentů.“.

16. Ze sdělení společnosti [právnická osoba] zpracovaného zaměstnankyní [jméno] [příjmení] ze dne 15. 12. 2022 má soud za prokázané, že k účtu č. [bankovní účet] měla dispoziční oprávnění žalovaná, a dále její dcera [celé jméno svědkyně]. Z identifikace transakce ze dne 21. 12. 2015 týkající se účtu č. [bankovní účet] a úředního záznamu soudu ze dne 1. 12. 2022 (č. l. 293 spisu) má soud za prokázané, že dne 21. 12. 2015 vybrala z účtu č. [bankovní účet] vlastněného dcerou žalované [celé jméno svědkyně] žalovaná částku 200 000 Kč, když tato byla identifikována jménem [celé jméno žalované], adresou [adresa svědkyně a žalované], číslem [číslo obč. průkazu] a [rodné číslo], přičemž s výběrem byla spojena poznámka„ 160. půjčka [celé jméno žalobce], 40. záloha [anonymizováno]“. K tomu pak soud uvádí, že při ústním jednání konaného u zdejšího soudu dne 25. 10. 2022 byla totožnost žalované ověřena na základě jí předloženého [číslo obč. průkazu], přičemž z výpisu z Centrální evidence obyvatel ohledně žalované dále vyplynulo, že jejím rodné číslo je [číslo]. Z výpisu z účtu svědkyně [celé jméno svědkyně] č. [bankovní účet] má soud za prokázané, že na tento byla dne 28. 12. 2015 připsána částka 200 000 Kč z účtu č. [bankovní účet] s poznámkou„ 160 000 Kc pujcka [anonymizováno], 40 000 Kc zaloha [anonymizováno]“ a dne 30. 4. 2018 z účtu žalované č. [bankovní účet] částka 20 000 Kč.

17. Ze smlouvy o rezervaci ze dne 4. 3. 2015 má soud dále za prokázané, že tato byla uzavřena mezi svědkyní [celé jméno svědkyně] jako budoucí kupující a žalovanou jako zprostředkovatelem, když smlouva odkazovala na budoucí prodej bytové jednotky [číslo] na adrese v [obec], [ulice a číslo], rezervační poplatek byl ujednán ve výši 70 000 Kč, tento byl uhrazen při podpisu smlouvy na základě příjmového pokladního dokladu ze strany svědkyně [celé jméno svědkyně] jako budoucí kupující, přičemž rezervační poplatek měl být součástí kupní ceny sjednané ve výši 1 290 000 Kč Kupní smlouva měla být uzavřena nejpozději do 31. 7. 2015. Z příjmového pokladního dokladu ze dne 4. 3. 2015 dále vyplynulo, že tento vystavila žalovaná na částku 70 000 Kč s tím, že tato byla přijata od svědkyně [celé jméno svědkyně] jako rezervační záloha na prodej bytu [číslo] [ulice a číslo], [obec], [list vlastnictví]. Z předávacího protokolu ze dne 12. 8. 2015 vyplynulo, že shora specifikovaná bytová jednotka byla žalovanou předána svědkyni [celé jméno svědkyně] jako kupující a aktuálnímu vlastníkovi. Z e-mailové korespondence mezi svědkyní [celé jméno svědkyně] a žalovanou bylo dále zjištěno, že žalovaná svědkyni [celé jméno svědkyně] dne 26. 5. 2015 sdělila, že z kupní ceny jí náleží vedle částky 50 000 Kč ještě 20 000 Kč, kdy se jedná o ujednání na základě dohody s klienty (prodávajícími), když zbývající část kupní ceny měla činit 1 220 000 Kč, když toto bylo opětovně dohodnuto s budoucími prodávajícími.

18. Svědkyně [celé jméno svědkyně], bývalá družka otce žalobce [celé jméno žalobce] staršího, k věci zejména vypověděla, že s otcem žalobce žila ve společné domácnosti od roku [číslo] do jeho smrti, měli dobrý vztah. S žalobcem se stýkala pravidelně, žalovanou pak poznala asi před šesti lety, kdy jí pomáhala sepsat nájemní smlouvu. Otec žalobce byl v podstatě až do konce života bez zdravotních problémů, a to i po psychické i fyzické stránce. Majetkové záležitosti spolu neřešili, každý hospodařil se svými finančními prostředky samostatně. Je jí pouze známo, že měl určité dluhy, ale nevěděla, v jaké výši, a ani se to nepokoušela od otce žalobce zjistit. Svědkyně pak dále uvedla, že otci žalobce půjčovala částku 160 000 Kč v souvislosti s dluhy váznoucími na bytové jednotce v [obec] v [příjmení] ulici, když se jednalo o závazky vůči SVJ. Dále měl i dluhy na zdravotním pojištění. Půjčka jí pak byla vrácena prostřednictvím bezhotovostní platby na účet spolu s částkou 40 000 Kč navíc. Ohledně zápůjčky uzavřeli s otcem žalobce písemnou smlouvu. Zápůjčku otci žalobce poskytla zřejmě bezhotovostním převodem, nicméně toto si svědkyně blíže nevybavila. Rovněž si nebyla jistá, zda částka 160 000 Kč + 40 000 Kč byla této vrácena bezhotovostně či vkladem na její účet. Když tuto částku obdržela, což zjistila z měsíčního výpisu z účtu, oznámila to otci žalobce, který jí sdělil, že je to v pořádku a věc dále neřešili. Nevysvětlil jí, proč byla zápůjčka ve výši 160 000 Kč navýšena o částku 40 000 Kč, pouze jí sdělil, aby to neřešila. Částku 40 000 Kč si pak vybral otec žalobce, s těmito svědkyně nedisponovala, když si byla vědoma toho, že nejsou její. Dále svědkyně doplnila, že otec žalobce prodal spolu se svou sestrou byt v [příjmení] ulici, kdy část kupní ceny odpovídající podílu otce žalobce (jedna ideální polovina) byla převedena na účet paní [celé jméno žalované], přičemž s ohledem na skutečnost, že pan [celé jméno žalobce] starší neuměl psát SMS zprávy, tyto psala žalované za něj svědkyně, kdy žalovaná zezačátku odpovídala, později ji sdělila, že to je starost pouze pana [celé jméno žalobce] staršího a žalované. Obsahem SMS zpráv byly výzvy k vyplacení zbývající části kupní ceny, když tuto částku žalovaná otci žalobce nepředala. Mělo se jednat zřejmě o 600 000 Kč. Od dcery žalované paní [celé jméno svědkyně] svědkyně nikdy žádné finanční prostředky neobdržela, a ani neví o tom, že by tato někdy předávala finanční prostředky otci žalobce. Ohledně prodeje bytové jednotky na adrese v [obec], [ulice a číslo], která byla v podílovém spoluvlastnictví otce žalobce a jeho sestry, si svědkyně dále vybavila, že po smrti pana [celé jméno žalobce] staršího nedohledala kupní smlouvu. Bytovou jednotku před prodejem obýval žalobce. Důvod prodeje spoluvlastnického podílu na bytové jednotce pan [celé jméno žalobce] starší svědkyni nesdělil, když kupní cenu ve výši 1 220 000 Kč zjistila z inzertního banneru v okně předmětné bytové jednotky. S prodejem mu pomáhala žalovaná, což se dozvěděla od otce žalobce. Zařizovala nabídky k prodeji, prohlídky bytové jednotky. Svědkyně si nevybavila, zda za tímto účelem otec žalobce uděloval žalované plnou moc. Následně jí sdělil, že bytová jednotka je již prodána, když s určitým odstupem času mu volala sestra a ptala se, zda je vše vyřízeno, že již dostala odpovídající část kupní ceny na účet, kdy otec žalobce svědkyni sdělil, že on svoji část ještě nedostal. Na to konto pak kontaktovali SMS zprávou žalovanou, která odpověděla, že nemá čas. Otec žalobce svědkyni dále informoval, že odpovídající část kupní ceny jí měla být zaslána na účet ze strany žalované. V té době pan [celé jméno žalobce] starší neměl bankovní účet. Neví, z jakého důvodu nebyla kupní cena zaslána z advokátní úschovy přímo na její účet, ale na účet žalované. Obsah kupní smlouvy svědkyni není znám. Pokud jde o žalovanou, pak tuto kromě SMS zpráv urgovali i telefonicky, kdy žalovaná se opakovaně vymlouvala na to, že je nemocná, případně na jednání, nebo že nemá čas. Svědkyně se domnívá, že žalovaná zřejmě něco otci žalobce zaplatila, ale neví jakou částku. SMS zprávy odesílané z jejího mobilního telefonu jménem otce žalobce pak již svědkyně není schopna dohledat, když mobilní telefon v mezidobí vyměnila za jiný. Žalobce se svědkyní žalovanou o vyplacení části kupní ceny urgovali asi po dobu jednoho či dvou let. Následně pak celou záležitost řešil pouze pan [celé jméno žalobce] starší, žalobce o tom neměl povědomost. Ohledně shora zmíněné úhrady částky 160 000 Kč a 40 000 Kč se svědkyně domnívá, že byly zaslány žalovanou. Nad rámec této částky pak již svědkyni není nic známo o tom, že by žalovaná otci žalobce něčeho uhradila. Vztah otce žalobce s žalobcem svědkyně označila za dobrý. Žalobce se dozvěděl o tom, že nebyla část kupní ceny ze strany žalované vyplacena jeho otci za 2 až 3 dny po jeho smrti, když tuto informaci mu sdělila svědkyně. Záležitost pak žalobce začal řešit, svědkyně však neví, jakým způsobem. Svědkyně dále doplnila, že neví, proč při prodeji bytové jednotky v [příjmení] ulici využil otec žalobce zrovna služeb žalované. Dále si vybavila, že žalovaná měla pomáhat otci žalobce při vyřizování důchodu. Dále připustila, že mu žalovaná mohla pomáhat i při vyřizování dluhů vůči Okresní správě sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovně. Otec žalobce viděl dceru žalované paní [celé jméno svědkyně] asi jednou či 2x v životě. Víckrát se nesetkali. Svědkyni pak není nic známo o tom, že by jí zasílal, případně nechal zaslat nějaké finanční prostředky. Pokud jde o podpisy listin, pak dle svědkyně byl otec žalobce lehkomyslný, v podstatě podepisoval dokumenty, bez toho aniž by četl jejich obsah.

19. Svědkyně [celé jméno svědkyně], dcera žalované, k věci samé vypověděla, že otce žalobce [celé jméno žalobce] znala od vidění. Otec žalobce s žalovanou byli dlouholetí přátelé. S žalovanou se svědkyně stýkala v roce 2014 až 2017 na pravidelné bázi. Svědkyně dále vypověděla, že žalovaná zařizovala pro otce žalobce záležitosti ohledně prodeje bytu, a dále úhradu jeho dluhů. Otec žalobce s ohledem na skutečnost, že neměl zřízen běžný účet, si dle svědkyně nechal na její účet zastlat finanční prostředky v objemu asi 610 000 Kč, když tuto možnost mu nabídla žalovaná. Svědkyně s tím souhlasila. Proč předmětné finanční prostředky nebyly zaslány přímo na účet žalované, či tehdejší družky otce žalobce paní [celé jméno svědkyně], svědkyně neřešila. Finanční prostředky pak představovaly část kupní ceny z prodeje bytu v podílovém spoluvlastnictví otce žalobce, když tyto byly na účet svědkyně zaslány asi v roce 2015. Dále svědkyně uvedla, že si již nevybavuje, zda finanční prostředky byly zaslány přímo od žalobce či od jiného subjektu, nicméně veškeré finanční prostředky mu vrátila. K účtu, na který byla vyplacena shora uvedená částka, nikdo jiný dispoziční oprávnění kromě ní nemá. Po předestření sdělení společnosti [právnická osoba] ze dne 15. 11. 2022 k účtu č. [bankovní účet], ze kterého vyplývá, že k předmětnému účtu má dispoziční oprávnění i žalovaná, svědkyně uvedla, že si nepamatuje, že by toto oprávnění pro žalovanou zřizovala. Pokud jde o výplatu finančních prostředků zpět žalobci, pak v roce 2015 byl hrazen dluh SJV otce žalobce v částce okolo 20 000 Kč, dále se vyplácela družce otce žalobce paní [celé jméno svědkyně] částka 220 000 Kč. Svědkyně si již nevybavila, zda to bylo v hotovosti nebo bezhotovostním převodem. Svědkyně dále doplnila, že výplata peněz otci žalobce probíhala i v hotovosti, když má doma trezor, kde uchovává hotovost ve vyšších částkách, takže nebylo třeba z předmětného účtu pro případ výplaty peněz otci žalobce vybírat finanční hotovost. Ke způsobu výplaty svědkyně dále vypověděla, že otec žalobce vždy oznámil její matce, jakou částku a jakým způsobem potřebuje vyplatit, a svědkyně pokyn splnila. Celkem byly zaslané finanční prostředky otci žalobce vyplaceny asi v sedmi splátkách. Svědkyně si již nevybavila přesný způsob výplaty a jejich výši, některé splátky údajně vybrala z účtu a jiné pak v hotovosti z trezoru, který má doma. Dále si pak vybavila, že asi 200 000 Kč se vybíralo z jejího účtu, zbytek byl použit z finanční hotovosti, kterou uchovávala v trezoru, když zde standardně dle jejího tvrzení měla částku okolo 600 000 – 700 000 Kč. Dále svědkyně uvedla, že má hypoteční úvěr na byt ve výši 1 500 000 Kč, tento splácí již 14 až 15 let. Zároveň uvedla, že proti její osobě bylo vedeno několik exekučních řízení, nicméně vymáhané pohledávky vždy obratem uhradila. Pokud jde o výplatu finančních prostředků otci žalobce, pak žalovaná vždy vypisovala pokladní doklady na jméno svědkyně, když se předtím s otcem žalobce sešla, tento jí oznámil, jakou částku potřebuje vyplatit, žalovaná to sdělila svědkyni, a tato peníze předala žalované, která je následně vyplatila otci žalobce, když respektovaly pokyny otce žalobce. Pokud jde o výši jednotlivých splátek, tyto si svědkyně již přesně nevybavila, dle jejího vyjádření se mělo vyplácet 120 000 Kč, dále 20 000 Kč a 70 000 Kč, důvod a datum si již nevybavila. Kopie potvrzení uchovávala vždy žalovaná. Dluhy otce žalobce pak s žalovanou blíže neřešily. Pouze si vybavila, že ještě před prodejem bytové jednotky předával žalobce žalované blíže nespecifikovanou finanční částku za účelem úhrady dluhu u finančního úřadu, jehož výši svědkyně neví. K částce 220 000 Kč, která měla být vyplacena paní [celé jméno svědkyně], svědkyně dále uvedla, že tento způsob zvolil otec žalobce, důvod, proč tomu tak bylo, neví. K prodeji bytové jednotky pak svědkyně dále uvedla, že žalovaná byla činná na realitním trhu, proto byla schopná pomoci otci žalobce s prodejem, když zařizovala veškerou administrativu s tím spojenou. Dále si vybavila, že polovina kupní ceny byla vyplacena sestře otce žalobce. Domnívá se, že účet, kam měla být vyplacena polovina kupní ceny připadající na spoluvlastnický podíl otce žalobce, ve smlouvě uveden nebyl, když tento způsob výplaty měla žalovaná otci žalobce nabídnout až po prodeji bytové jednotky. Nevybavila si, že by s ní žalovaná řešila skutečnost, že by její účet uvedený shora měl být uveden jako platební místo v kupní smlouvě. Za služby spojené s prodejem bytu zřejmě měla žalovaná od žalobce slíbenou provizi, její výši svědkyně neví. Vztah otce žalobce s žalobcem byl dle svědkyně problémový, když důvodem byly dluhy žalobce. Žalobce o prodeji bytové jednotky na adrese v [obec] v [příjmení] ulici věděl, když zde předtím bydlel, přičemž bytovou jednotku v souvislosti s jejím prodejem musel vyklidit. Pokud jde o zaměstnání svědkyně, pak tato dříve pracovala jako administrativní síla na exekutorském úřadě, nyní se živí jako prodejce zahradní a komunální techniky. Na exekutorském úřadě pracovala do roku 2014, poté nastoupila na tři roky na mateřskou dovolenou. Přítel podniká v oblasti kamionové dopravy. Svědkyně si dále vybavila, že účet žalované nebyl použit na výplatu části kupní ceny připadající otci žalobce z důvodu, že v té době bylo vůči žalované vedeno několik exekučních řízení. Nebylo ujednáno, do kdy mají být předmětné finanční prostředky otci žalobce vyplaceny. To, že byly předmětné finanční prostředky vyplaceny v plném objemu, svědkyně ví z důvodu, že se vždy vypisovaly příjmové pokladní doklady, které u sebe měla žalovaná. Ta jí pak vždy sdělila, jaká částka ještě k výplatě zbývá, což si svědkyně psala do svých poznámek. Tyto již bohužel není schopná, dohledat. [příjmení] s poznámkami uchovávala v trezoru.

20. Svědkyně [celé jméno svědkyně] k věci uvedla, že bytovou jednotku na adrese v [obec] v [příjmení] ulici zakoupila asi před 6 až 7 lety, tuto následně před 2 až 3 lety prodala. Bytovou jednotku zakupovala od [celé jméno žalobce] staršího a jeho sestry paní [příjmení], když tyto fyzicky nikdy neviděla, prodej zprostředkovávala žalovaná jako realitní makléř, přičemž svědkyni předložila plnou moc udělenou v této souvislosti od otce žalobce a jeho sestry. Takto figurovala i v kupní smlouvě, kde byl zároveň uveden advokát [anonymizováno] [příjmení], který obstarával advokátní úschovu finančních prostředků představujících zaplacenou kupní cenu. Návrh kupní smlouvy připravil [anonymizováno] [příjmení], svědkyně a žalovaná do smlouvy doplňovaly změny. Žalovaná pak do kupní smlouvy zajišťovala doplnění údajů ohledně jmen, bydlišť prodejců, čísla občanských průkazů a čísla účtů prodávajících, když změny smlouvy spolu komunikovaly e-mailem. Svědkyně si dále vybavila, že z účtů uvedených ve smlouvě byl jeden slovenský účet, který se patřil zřejmě paní [příjmení], a druhý byl tuzemský, jeho majitelem byl zřejmě [celé jméno žalobce] starší. Bližší informace k tomu od žalované neobdržela. S žalovanou uzavřela rezervační smlouvu, kterou by ještě byla schopná dohledat, výši sjednaného rezervačního poplatku si již svědkyně nevybavila. Svědkyně si rovněž nevybavila, zda byla sjednána provize či odměna pro žalovanou v souvislosti s prodejem bytové jednotky, který zprostředkovávala za prodejce, nicméně se domnívá, že tomu tak bylo. Bytovou jednotku převzala od žalované opětovně na základě plných mocí od prodávajících. Žalobce svědkyni telefonicky před delší dobou požádal o zaslání kupní smlouvy a souvisejících listin. Tyto mu zaslala naskenované ze služebního e-mailu. Jako důvod žalobce uvedl skutečnost, že jeho otec zemřel. Svědkyně po předestření ze strany soudu identifikovala plné moci na č. l. 60 a č. l. 61, když tyto byly přílohou kupní smlouvy. Kupní cenu zaslala na úschovní účet [anonymizováno] [příjmení], přičemž následující již neřešila, toto bylo v gesci uschovatele. Otce žalobce ani paní [příjmení] jako prodávající nikdy osobně neviděla.

21. Podle ustanovení § 6 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, každý má povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo nesmí těžit ani z protiprávního vztahu, který vyvolal, nebo nad kterým má kontrolu.

22. Podle ustanovení § 8 občanského zákoníku zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

23. Podle ustanovení § 609 občanského zákoníku, nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plní-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

24. Podle ustanovení § 610 odst. 1 občanského zákoníku, k promlčení soud přihlédne, jen namítne-li dlužník, že je právo promlčeno. Vzdá-li se někdo předem práva uplatnit námitku promlčení, nepřihlíží se k tomu.

25. Podle ustanovení § 611 občanského zákoníku, se promlčují všechna majetková práva s výjimkou případů stanovených zákonem. Jiná práva se promlčují, pokud to zákon stanoví.

26. Podle ustanovení § 619 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé. Právo může být uplatněno poprvé, pokud se oprávněná osoba dozvěděla o okolnostech rozhodných pro počátek běhu promlčecí lhůty, anebo by se o nich dozvědět měla a mohla.

27. Podle ustanovení § 621 občanského zákoníku, okolnosti rozhodné pro počátek běhu promlčení lhůty u práva na vydání bezdůvodného obohacení zahrnují vědomost, že k bezdůvodnému obohacení došlo, a o osobě povinné k jeho vydání.

28. Podle ustanovení § 629 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, promlčení lhůta trvá tři roky. Majetkové právo se promlčí, nejpozději uplynutím 10 let ode dne, kdy dospěl, ledaže zákon zvlášť stanoví jinou promlčecí lhůtu.

29. Podle ustanovení § 638 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za 10 let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo. Bylo-li bezdůvodné obohacení nabyto úmyslně, promlčí se právo na jeho vydání nejpozději za 15 let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

30. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 a 2 občanského zákoníku, kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plnění bez právního důvodu, plnění z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

31. Podle ustanovení § 3004 odst. 1 věta prvá občanského zákoníku, obohacený, který nebyl v dobré víře, vydá vše, co obohacením nabyl, včetně plodů a užitků, rovněž nahradí užitek, který by ochuzený byl získal.

32. Po právním posouzení zjištěného skutkového stavu věci soud dospěl k závěru, že žaloba je po dvojím částečném zpětvzetí žaloby důvodná toliko částečně.

33. Původně byl předmětem řízení nárok na zaplacení částky 307 664 Kč s příslušenstvím, kdy po připuštění změny žaloby byla předmětem řízení nadále částka 952 664 Kč s příslušenstvím, když žalovaná původní nárok rozšířila o částku 645 000 Kč s příslušenstvím. V souvislosti se sděleným předběžným právním názorem soudu a i na základě doposud provedeného dokazování pak vzal žalobce žalobu ohledně nároku [číslo] ve výši 307 664 Kč s příslušenstvím zpět, když z listiny nazvané„ Soupis plateb, dluhů a exekucí“ vyplynulo, že částka v původní výši 470 000 Kč, kterou žalovaná od otce žalobce pana [celé jméno žalobce] staršího převzala dne 28. 1. 2015 za účelem vypořádání jeho dluhů, byla zcela (a to včetně žalované částky ve výši 307 664 Kč) mezi žalovanou a otcem žalobce vypořádána. Dále vzal žalobce žalobu zpět co do částky 18 677 Kč včetně odpovídající části příslušenství, když ze strany žalované byla [anonymizováno] [ulice a číslo], [anonymizována tři slova], [obec] uhrazena částka 28 411 Kč, přičemž žalovaná pak nevyúčtovala otci žalobce přeplatek na službách za rok 2015 v částce 9 734 Kč, kdy tedy rozdíl činí částku shora. Předmětem řízení po částečném zastavení řízení pak nadále zůstala částka 626 323 Kč s příslušenstvím.

34. Soud se nejprve v rámci prejudiciální otázky zabýval tím, zda je na straně žalobce dána aktivní věcná legitimace ve sporu, když dospěl k závěru, že tomu tak je, když žalované nároky z právního předchůdce žalobce, tedy zůstavitele [celé jméno žalobce] staršího, přešly na žalobce v rámci řízení o pozůstalosti vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 29 D 2901/2018, jehož provedením byl pověřen soudní komisaře JUDr. [jméno] [příjmení], přičemž z potvrzení soudního komisaře ze dne 10. 12. 2019 vyplývá, že žalobce je jediným dědicem zůstavitele ze zákona, který dědictví dne 10. 12. 2019 neodmítl.

35. Soud se tak žalovaným nárokem zabýval i meritorně, když žalovaná v rámci své procesní obrany argumentovala v podstatě ve třech rovinách, a to primárně nedostatkem její pasivní věcné legitimace ve sporu, když zpochybnila, že by se do její dispozice finanční prostředky, které jsou předmětem žalované pohledávky, kdy dostaly, když tyto měly být převedeny na účet její dcery [celé jméno svědkyně] č. [bankovní účet], kdy v případě, že by určitá část z daných peněžních prostředků zůstala nevypořádána, bylo třeba úrok uplatnit u příslušného subjektu (osoby), tedy [celé jméno svědkyně]. Žalovaná zároveň doplnila, že celá částka zaslaná na účet její dcery specifikovaná shora byla žalobci vrácena, a to dílem v hotovosti a dílem bezhotovostně, kdy částka 220 000 Kč byla zaplacena na účet jeho družky [celé jméno svědkyně], dále byla uhrazena [anonymizováno] [ulice a číslo], [anonymizována tři slova], [obec] částka 28 411 Kč dne 1. 9. 2015, přičemž zbývající část zaslaných peněžních prostředků představující část kupní ceny v souvislosti s prodejem bytu na adrese v [obec], [ulice a číslo], byla postupně žalobci vyplacena v hotovosti. V neposlední řadě pak žalovaná vznesla s opatrnosti námitku promlčení veškerých žalovaných pohledávek, když právní předchůdce žalobce pan [celé jméno žalobce] starší se mohl prvně bezdůvodného obohacení domáhat dnem následujícím po dni, kdy finanční prostředky byly na výše uvedený bankovní účet připsány.

36. Pokud jde o pasivní věcnou legitimaci žalované, pak v této souvislosti soud dospěl na základě provedeného dokazování k závěru, že tato je na straně žalované dána. Žalovaná již v minulosti pro otce žalobce pana [celé jméno žalobce] staršího opakovaně vyřizovala vypořádání jeho dluhů na základě poskytnutých peněžitých částek z jeho strany. V tomto případě pak došlo k vyplacení poloviny kupní ceny v souvislosti s prodejem bytové jednotky na adrese v [obec], [ulice a číslo], dle názoru soudu účelově na účet dcery žalované [celé jméno svědkyně], a to jednoznačně na pokyn žalované, což mimo jiné vyplývá i z e-mailové korespondence žalované jako zprostředkovatele daného prodeje a kupující paní [celé jméno svědkyně]. Tvrzení žalované o tom, že mezi ní a otcem žalobce neexistovala žádná dohoda ohledně vypořádání kupní ceny, pak soud shledal jako lživé, když žalovaná v průběhu tohoto řízení opakovaně uvedla nepravdu nejenom ohledně toho, že neměla dispoziční oprávnění k účtu její dcery [celé jméno svědkyně] č. [bankovní účet], což bylo vyvráceno mimo jiné sdělením společnosti [právnická osoba] ze dne 15. 11. 2022, ale i v případě, kdy tvrdila, že daný účet nikdy nepoužila a neměla k němu ani žádný přístup (dispoziční oprávnění), což je opětovně jednoznačně vyvráceno sdělením společností [právnická osoba] ze shora uvedeného dne, resp. jeho přílohou a doplněním informacích ze strany pracovnice [právnická osoba] paní [jméno] [příjmení] ze dne 1. 12. 2022, když ze shora uvedeného účtu žalovaná osobně dne 21. 11. 2015 vybrala na pobočce [obec] II v hotovosti částku 200 000 Kč s poznámkou„ 160. půjčka [celé jméno žalobce], 40. zálohy“. Žalovaná byla zároveň zmocněna k vyřízení všech záležitostí týkajících se prodeje předmětné bytové jednotky, kdy tato jako platební místo, kam měla být z advokátní úschovy vyplacena část kupní ceny, označila účet své dcery [celé jméno svědkyně], když tento v kupní smlouvě identifikovala jako běžný účet žalobce, když z platební historie k uvedenému účtu dále vyplynulo, že tato účet své dcery použila opakovaně. Rovněž je s podivem, že žalovaná, která si pečlivě vedla agendu ohledně vypořádání původně poskytnuté částky ve výši 470 000 Kč ze strany otce žalobce, pak„ znenadání“ nemůže dohledat potvrzení ohledně vyplacených částek otci žalobce ani splátky přesně rozklíčovat. Ke stejnému závěru pak dospěl soud i ohledně minimálně části výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], která prokazatelně uváděla nepravdivá nebo minimálně zavádějící skutková tvrzení, kdy například její účet měl být namísto účtu žalované použit z toho důvodu, že proti žalované bylo být v době prodeje vedeno několik exekučních řízení. Svědkyně [celé jméno svědkyně] však sama vypověděla, že v předmětné době byla i vůči její osobě vedena exekuční řízení, takže žalovanou uvedený důvod volby účtu postrádá jakoukoliv logiku a to i v kontextu s tím, že žalobce při vyřizování jiných platebních záležitostí využíval účet své tehdejší družky paní [celé jméno svědkyně], na němž ostatně byla vyplacena část kupní ceny ve výši 200 000 Kč, a dále převedena částka 20 000 Kč. Osobu svědkyně [celé jméno svědkyně] tedy soud shledal jako zcela nevěrohodnou, když její výpověď byla vnitřně rozporná, nekonzistentní a vzájemně si odporující. Tato uvedla ve shodě s žalovanou, že k jejímu účtu neměl nikdo jiný včetně žalované dispoziční oprávnění, nevybavila si, odkud jí na daný účet byla převedena celkem částka 610 000 Kč. Ve shodě s matkou rovněž„ nebyla schopna dohledat“ rozpisy a potvrzení o tom, kdy a jakým způsobem byla zbývající část kupní ceny otci žalobce vyplacena, a to i přesto, že tato přehled vyplacených částek měla mít uložený doma v trezoru. Soud rovněž neuvěřil jejím tvrzením o tom, že by část finančních prostředků měla být vyplacena v hotovosti, kterou údajně měla mít svědkyně [celé jméno svědkyně] rovněž doma v trezoru, což je v rozporu mimo jiné s tím, že při jí tvrzených vysokých tvrzených částkách, které měla držet v hotovosti (průběžně 600 000 až 700 000 Kč), nebyla schopna uhradit hypoteční úvěr pod dobu 15 let. Nelze pak odhlédnout od zaměstnání, které svědkyně v rozhodné době vykonávala, kdy příjmy z něj by jí nemohly umožnit naspořit hotovost v jí tvrzené výši.

37. Z provedeného dokazování pak dále vyplynulo, že na účet č. [bankovní účet] byla ze strany Mgr. Bc. [jméno] [příjmení] jako uschovatele vyplacena část kupní ceny v celkové výši 610 000 Kč (554 200 Kč, 25 800 Kč a 30 000 Kč). Z této částky byla žalovanou prokazatelně žalobci vrácena prostřednictvím účtu jeho družky [celé jméno svědkyně] částka 220 000 Kč, dále uhrazen dluh u [anonymizováno] [ulice a číslo] [anonymizována tři slova], [obec] ve výši 28 411 Kč. Výplatu zbývající části vyplacené kupní ceny pak žalovaná nejen nebyla schopna specifikovat, ale tuto ani neprokázala. Pokud jde o částku 35 000 Kč představující polovinu zaplaceného rezervačního poplatku ve výši 70 000 Kč, pak v této části soud shledal žalobu jako nedůvodnou, když z článku 3 bodu 6.1 kupní smlouvy ve spojení se smlouvou o rezervaci, e-mailem žalované adresovaným kupující paní [celé jméno svědkyně] ze dne 26. 5. 2015 a i z doložených plných mocí vyplynulo, že částka 70 000 Kč představovala provizi (odměnu) žalované v souvislosti se zprostředkováním prodeje shora specifikované bytové jednotky, tudíž i polovinu ve výši 35 000 Kč připadající na otce žalobce si žalovaná ponechala po právu, když celkem na kupní cenu ze strany kupující [celé jméno svědkyně] byla uhrazena částka 1 290 000 Kč, přičemž kupní cena mezi prodávajícími a žalovanou jako zprostředkovatelem byla sjednána ve výši 1 220 000 Kč. Pokud jde o částečné zpětvzetí žaloby ve výši 18 677 Kč v souvislosti se zaplacením dluhu žalovanou za otce žalobce u SVJ [ulice a číslo], [anonymizována tři slova], [obec] dne 1. 9. 2015 v částce 28 411 Kč a nevydání částky 9 734 Kč ze strany žalované jako bezdůvodného obohacení, kdy tato částka měla být vyplacena na účet žalované jako přeplatek vyúčtování služeb za rok 2015, pak v této souvislosti soud uvádí, že částky 9 734 Kč se žalovaná v průběhu řízení domáhala na základě jiných skutkových tvrzení, než které byly uvedeny jako důvod žalovaného nároku v návrhu na připuštění změny žaloby, kdy v této souvislosti by bylo namístě případně rozhodnout o připuštění změny žaloby v souvislosti se změnou skutkových tvrzení, kdy tento postup však žalobce nenavrhl. Byť právní posouzení je shodné, a to bezdůvodné obohacení, skutkově se jedná o naprosto odlišnou situaci, a tudíž v této části bylo namístě žalobu zamítnout. V návaznosti na provedené dokazování pak vzal žalobce žalobu následně zpět i v částce 220 000 Kč s odpovídající částí příslušenství a řízení tak bylo v rozsahu částečného zpětvzetí žaloby zastaveno s tím, že ode dne 29. 3. 2023 nadále zůstala předmětem řízení toliko částka 406 323 Kč s příslušenstvím. Od této částky tedy soud odečetl částku 35 000 Kč představující polovinu provize v souvislosti s prodejem shora uvedené bytové jednotky, kterou si žalovaná ponechala po právu, a dále shora zmíněnou částku 9 734 Kč, kdy ve zbývající části nároku ve výši 361 589 Kč soud shledal žalobu jako důvodnou.

38. Pokud jde o žalovanou vznesenou námitku promlčení žalované pohledávky ve smyslu ustanovení § 610 odst. 1 občanského zákoníku, pak v této souvislosti soud dospěl k závěru, že žalobou uplatněný nárok je ve smyslu ustanovení § 609 ve spojení s ustanovením § 629 odst. 1 a 2 a § 638 odst. 1 a 2 občanského zákoníku promlčen, když počátek promlčecí lhůty počal ve smyslu ustanovení § 619 odst. 1 a 2 běžet minimálně ještě za života otce žalobce pana [celé jméno žalobce] staršího, kdy jak z výpovědí svědkyně [celé jméno svědkyně], tak i původních skutkových tvrzení žalobce vyplynulo, že tito se vrácení nevyplacené části kupní ceny po žalované domáhali ještě v době, kdy byl otec žalobce naživu. Soud pak s ohledem na žalobcem vznesenou právní argumentaci se dále zabýval tím, zda námitka promlčení byla vznesena v rozporu s dobrými mravy, přičemž dospěl k závěru, že tomu tak je. V této souvislosti soud odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu ČR a Ústavního soudu ČR, kdy např. z rozsudku Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 27 Cdo 2826/2017 mimo jiné vyplývá, za výkon práva v rozporu s dobrými mravy lze považovat pouze takové jednání, jehož cílem není dosažení účelu a smyslu sledovaného právní normou, nýbrž které je v rozporu s ustálenými dobrými mravy vedeno přímým úmyslem způsobit jinému účastníku újmu. Z toho, že argumentem rozporu s dobrými mravy má být odepřen výkon práva, vyplývá, že odpovídající úsudek soudu musí být podložen důkladnými skutkovými zjištěnými, a že musí současně přesvědčivě dokládat, že tato zjištění dovolují v daném konkrétním případě dospět k závěru, že výkon práva je s dobrými mravy skutečně v rozporu. Dobrým mravům pak zásadně neodporuje, namítá-li někdo promlčení práva uplatňovaného vůči němu, neboť institut promlčení přispívající k jistotě v právních vztazích je institutem zákonným, a tedy použitelným ve vztahu k jakémukoliv právu, které se podle zákona promlčuje. Uplatnění námitky promlčení by se příčilo dobrým mravům jen v těch výjimečných případech, kdy by bylo výrazem zneužití tohoto práva na úkor účastníka, který marné uplynutí promlčecí doby nezavinil, a vůči němuž by za takové situace zánik nároku na plnění v důsledku uplynutí promlčení doby byl nepřiměřeně tvrdým postihem ve srovnání s rozsahem a charakterem jím uplatňovaného práva a s důvody, pro které své právo včas neuplatnil. Z usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 26 Cdo 45/2010 pak dále vyplývá, že jestliže by výkon práva namítat promlčení uplatněného nároku byl toliko prostředkem umožňujícím poškodit jiného účastníka právního vztahu, zatímco dosažení vlastního smyslu a účelu sledovaného právní normou by zůstalo vedlejší a z hlediska indicií by bylo bez významu, jednalo by se o uplatnění námitky promlčení v rozporu s dobrými mravy. Ústavní soud pak ve svém nálezu sp. zn. II US [číslo] dále judikoval, že institut dobrých mravů nelze vnímat izolovaně jako institut výhradně občanského práva. Z ústavněprávního hlediska jde o institut, jehož otevřená textura dovoluje zohlednit při výkladu podústavního práva též ústavní principy, jež jsou v podústavním právu z podstaty věci explicitně zachyceny pouze nedokonale. Dle názoru soudu pak bylo jednání žalované od počátku vedeno úmyslem se na úkor otce žalobce, potažmo žalobce jako jeho právního nástupce, minimálně do určité míry bezdůvodně obohatit, kdy v této souvislosti soud odkazuje na závěry a výsledky provedeného důkazního řízení, chování žalované v předsoudním stádiu i v průběhu tohoto sporu, a i na její přístup v rámci řízení o pozůstalosti po zemřelém otci žalobce, kdy tato používala pouze zdržovací taktiku za účelem vyhnutí se vrácení části bezdůvodného obohacení, které vzniklo na její straně vyplacením části kupní ceny za shora specifikovanou bytovou jednotku. Je pak s podivem, že tato byla schopna psát sáhodlouhé elaboráty ohledně toho, proč se nemůže jednání účastnit, kdy jako důvod uváděla svůj zhoršený zdravotní stav, avšak meritorně se schopna vyjádřit nebyla. Soud ke shora uvedenému dále doplňuje, že občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014, bez dalšího nepřejal ustanovení § 3 odst. 1 občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013, na který odkazovala judikatura nalézacím soudem citovaná shora, nicméně občanský zákoník, ve znění účinném od 1. 1. 2014, v § 8 stanoví, že zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany. Rovněž komentářová literatura k § 8 občanského zákoníku mimo jiné uvádí, že vzhledem k tomu, že samotný občanský zákoník, ve znění účinném do 31. 12. 2013, zákaz zneužití práva výslovně neformuloval, pomáhala si judikatura vyšších soudů úvahou, že šikanózní nebo zneužívající jednání se příčí dobrým mravům, jež § 3 odst. 1 občanského zákoníku, ve znění účinném do 31. 12. 2013 explicitně zapovídal. Z uvedeného pak vyplývá, že judikaturou dříve dovozené závěry ohledně možnosti prolomení uplatněné námitky promlčení jsou aplikovatelné i dle současné právní úpravy. Soud pak považuje rovněž za nutné uvést, že při posuzování dané právní věci vzal v potaz vedle ustanovení § 8 i ustanovení § 1 až 14 občanského zákoníku, k nimž je nutno přihlížet při posuzování každého právní jednání účastníka právních vztahů. Konkrétně dle § 6 odst. 1 a 2 občanského zákoníku pak má každý povinnost jednat v právním styku poctivě. Nikdo nesmí těžit ze svého nepoctivého nebo protiprávního činu. Nikdo rovněž nesmí těžit ani z protiprávního úkonu, který vyvolal, nebo nad kterým mám kontrolu. Nelze rovněž opomenutou ustanovení § 7 občanského zákoníku, podle kterého se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře. Ve světle judikatury a právních postulátů zakotvených ve výše uvedených ustanoveních (základních zásadách soukromého práva) pak soud dospěl k závěru, že námitka promlčení ze strany žalované byla vznesena v rozporu s dobrými mravy.

39. Berouc v úvahu závěry vyjevené shora, pak soud žalobě vyhověl toliko částečně, a to v částce 361 589 Kč, kdy nárok žalobce posoudil jako bezdůvodné obohacení ve smyslu ust. § 2991 a n. občanského zákoníku. Protože se žalovaná dostala do prodlení s plněním svého peněžitého závazku, má žalobce dále právo i na zaplacení úroku z prodlení, a to ve smyslu ustanovení § 1970 občanského zákoníku, ve znění účinném od 1. 1. 2014, jehož výše je určena v souladu s ustanovením § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. Lhůta k plnění pak byla stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., když ve zbývající části předmětu řízení soud žalobu zamítl tak, jak je uvedeno ve výroku II. tohoto rozsudku.

40. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s ustanovením § 146 odst. 2 o. s. ř., kdy žalovaná, která byla v řízení z větší části úspěšná, má vůči žalobci právo na částečnou náhradu nákladů účelně vynaložených v tomto řízení, když při posouzení zastavení řízení v reakci na dvojí zpětvzetí žaloby soud vycházel z ustanovení § 146 odst. 2 o. s. ř., kdy ke zpětvzetí žaloby došlo v obou případech v důsledku chování žalobce, když v této souvislosti soud odkazuje na ustálenou judikaturu Nejvyššího soudu ČR, kdy je důvod zpětvzetí možno posuzovat toliko z procesního hlediska. Dále je třeba uvést, že při prvním zpětvzetí žaloby v částce 307 664 Kč žalobce věděl, či minimálně z obsahu spisu zdejšího soudu sp. zn. 30 C 119/2020, kde figuroval rovněž v pozici žalobce, vědět měl, že tento závazek je mezi otcem žalobce jako jeho právním předchůdcem a žalovanou vypořádán. Pokud jde o zpětvzetí žaloby v částce 220 000 Kč, pak toto žalovaná rovněž v průběhu řízení tvrdila, kdy vrácení této částky vyplynulo z výpisu účtu svědkyně [celé jméno svědkyně], který byl proveden k důkazu, kdy soud opětovně odkazuje na závěry vyjevené shora, Náklady řízení žalované pak sestávají z 10,5 úkonu právní služby, kdy 4 úkony právní služby po 11 340 Kč byly přiznány za přípravu a převzetí zastoupení ze dne 7. 6. 2022, vyjádření ve věci ze dne 14. 6. 2022 a účast na ústním jednání dne 16. 6. 2022, která přesáhla 2 hodiny, přičemž tarifní hodnotou byla částka 52 664 Kč, dále 6 úkonů právní služby po 10 820 Kč při tarifní hodnotě 626 323 Kč, a to za vyjádření ve dnech 10. 8. 2022 a 17. 3. 2022 a účast na ústním jednání dne 25. 10. 2022, dne 1. 12. 2022, dne 17. 1. 2022 a dne 28. 3. 2023, a dále půl úkonu právní služby po 9 940 Kč (tj. 4 970 Kč za účast na ústním jednání dne 6. 4. 2023, jehož předmětem bylo toliko vyhlášení rozsudku, při tarifní hodnotě 406 323 Kč, dle § 7 ve spojení s § 11 vyhlášky č. 177/1996 Sb., 11 režijních paušálů po 300 Kč (tj. 3 300 Kč) dle § 13 odst. 3 vyhlášky č. 177/1996 Sb. a 21% DPH ve smyslu ustanovení § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 24 896 Kč Celkem tak náklady řízení žalované představuje částka 143 446 Kč. Žalobce tedy uspěl 38 % předmětu řízení, kdy po odečtení jeho úspěchu od úspěchu žalované (62 %) má žalovaná právo na úhradu 24 % účelně vynaložených nákladů řízení. 24 % z částky 143 446 Kč pak činí 34 427 Kč Lhůta k plnění byla opětovně stanovena jako třídenní v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř.

Poučení