Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

30 C 98/2024 - 180

Rozhodnuto 2025-08-28

Citované zákony (12)

Rubrum

Okresní soud v Chomutově rozhodl samosoudkyní JUDr. Hanou Jakubcovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] proti žalované: [Jméno žalované A]., IČO [IČO žalované B] sídlem [Adresa žalované B] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zaplacení 269 526,40 Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu žalované ve výši 1 240 501,31 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žaloba na zaplacení částky ve výši 269 526,40 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 510 027,71 Kč od 14. 10. 2022 do 5. 1. 2023, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 504 100,12 Kč od 6. 1. 2023 do 29. 8. 2023, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 341 041,02 Kč od 30. 8. 2023 do 12. 11. 2023, s zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 321 205,32 Kč od 13. 11. 2023 do 5. 12. 2023, s zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 1 276 393,73 Kč od 6. 12. 2023 do 25. 3. 2024, s zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 1 158 445,13 Kč od 26. 3. 2024 do 22. 9. 2024 a s zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 269 526,40 Kč od 23. 9. 2024 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované částku ve výši 1 240 501,31 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 927,59 Kč od 27. 1. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 45 110,50 Kč ode dne 3. 9. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 117 948,60 Kč od 6. 10. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 835,70 Kč od 2. 12. 2023 do zaplacení, s zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 44 811,59 Kč od dne 4. 1. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 117 948,60 Kč od 8. 4. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 888 918,73 Kč ode dne 18. 7. 2024 do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 214 908,63 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku, k rukám [Jméno advokáta], advokáta se sídlem v [adresa].

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Chomutově soudní poplatek za podání vzájemného návrhu ve výši 62 025 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podáním ke zdejšímu soudu ze dne 23. 4. 2024 domáhala zaplacení shora uvedené částky s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou dne 16. 3. 2016 realizační smlouvu číslo [hodnota], smlouvu o dílo na provedení stavebních prací při sanaci ekologických škod – [název] (dále jen realizační smlouva) a dále dne 22. 11. 2017 Dodatek č. [hodnota] dne 25. 6. 2018 Dodatek č. [hodnota] dne 10. 1. 2020 Dodatek č. [hodnota] a dne 9. 4. 2020 Dodatek č. [hodnota] (dále jen Smlouva). Dle čl. 2.7 Smlouvy byl zhotovitel povinen vždy nejpozději 14 kalendářních dnů před uplynutím platnosti bankovní záruky doručit objednateli bankovní záruku novou, případně doklad o prodloužení stávající bankovní záruky. Pokud zhotovitel tuto povinnost řádně a včas nesplnil, měl zhotovitel dle čl. 8.2 Smlouvy právo odstoupit od smlouvy. Cena za provedení díla činila 75 501 385,78 Kč bez DPH dle čl. 2.1 Smlouvy ve znění dodatku číslo [hodnota].

2. Platnost původní bankovní záruky trvala do 31. 1. 2021. Zhotovitel měl povinnost doručit objednateli novou bankovní záruku, popřípadě její prodloužení nejpozději do dne 18. 1. 2021. Prodloužení bankovní záruky [název] vystavené [právnická osoba]. na částku 25 588,25 Kč s platností do 31. 1. 2025 bylo objednateli doručeno až dne 28. 1. 2021, tím došlo k porušení výše uvedeného čl. 2.7 Smlouvy. Dle čl. 8.2 Smlouvy vzniklo žalobkyni vůči žalované právo na uplatnění smluvní pokuty. Žalobkyně dopisem ze dne 13. 9. 2022, č. j. [hodnota] tohoto práva využila a vyzvala žalovanou k uhrazení částky ve výši 1 510 027,71 Kč, která odpovídala 0,2 % denně z ceny díla ve výši 75 501 385,78 Kč za 10 dní, po které trvalo porušení smlouvy ze strany žalované, a to nejpozději do 13. 10. 2022. Žalovaná výše uvedenou smluvní pokutu nezaplatila, a proto žalobkyně přistoupila k započtení vzájemných pohledávek se žalovanou, a to následovně:

3. Dopisem ze dne 5. 1. 2023, č. j. [hodnota] započetla žalobkyně část své výše uvedené pohledávky proti pohledávce žalované ve výši 5 927,59 Kč pocházející z faktury číslo [hodnota] doručené dne 12. 12. 2022 a vystavené dne 8. 12. 2022 a splatné dne 26. 1. 2023 na částku 74 325,60 Kč. K započtení došlo dne 6. 1. 2023 a po započtení zbylé žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní sankci ve výši 1 504 100,12 Kč.

4. Dopisem ze dne 30. 8. 2023, č. j.[hodnota] započetla žalobkyně část své výše uvedené pohledávky proti pohledávce žalované ve výši 45 110,50 Kč z faktury číslo [hodnota] doručené dne 19. 7. 2023, vystavené dne 14. 7. 2023 a splatné dne 2. 9. 2023 na částku 90 221 Kč. K započtení došlo ke dni 30. 8. 2023 a po započtení zbyla žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní sankci ve výši 1 458 989,62 Kč. Dále tímto dopisem započetla žalobkyně část své výše uvedené pohledávky proti pohledávce žalované ve výši 117 948,60 Kč z faktury číslo [hodnota] doručené dne 21. 8. 2023, vystavené dne 15. 8. 2023 a splatné dne 5. 10. 2023 na částku 235 897,20 Kč. K započtení došlo k datu dojití tohoto kompenzačního úkonu žalované, tj. ke dni 30. 8. 2023 a po započtení zbyla žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní sankci ve výši 1 341 041,02 Kč.

5. Dopisem ze dne 8. 11. 2023, č. j. [hodnota] žalobkyně započetla část své výše uvedené pohledávky proti pohledávce žalované ve výši 19 835,70 Kč z faktury číslo [hodnota] doručené dne 17. 10. 2023, vystavené dne 13. 10. 2023 a splatné dne 1. 12. 2023 na částku 39 671,40 Kč. K započtení došlo k datu dojití tohoto kompenzačního úkonu, tj. ke dni 13. 11. 2023 a po započtení zbyla žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní sankci ve výši 1 321 205,32 Kč.

6. Dopisem ze dne 2. 1. 2024, č. j. [hodnota] žalobkyně započetla část své výše uvedené pohledávky proti pohledávce žalované z faktury číslo [hodnota] doručené dne 6. 12. 2023 vystavené dne 30. 11. 2023 a splatné dne 3. ledna 2024 na částku 44 811,59 Kč. K započtení došlo k datu, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení tedy 6. 12. 2023, kdy byla žalobkyni doručena výše uvedená faktura a po započtení zbyla žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní sankci ve výši 1 276 393,73 Kč.

7. Dopisem ze dne 26.

3. M 2024, č. j . [hodnota] započetla žalobkyně část své výše uvedené pohledávky proti pohledávce žalované ve výši 117 948,60 Kč z faktury číslo [hodnota] doručené dne 22. 2. 2024, vystavené dne 22. 2. 2024 a splatné dne 7. 4. 2024 na částku 235 897,20 Kč. K započtení došlo k datu dojití tohoto kompenzačního úkonu žalované tedy ke dni 26. 3. 2024 a po započtení zbyla žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní sankci ve výši 1 158 445,13 Kč.

8. Žalovaná žalobkyni do dne podání žaloby smluvní pokutu nezaplatila.

9. Po podání žaloby dne 31.10.2024 bylo soudu doručeno částečné zpětvzetí žaloby co do částky, která byla ze strany žalobkyně započtena na její pohledávku ve výši 1 158 445,13 Kč, a to ve výši 888 918,73 Kč. Žalobkyně k tomu uvedla, že dne 2. 7. 2024 došlo mezi žalobkyní a žalovanou k předání a převzetí díla na základě smlouvy číslo [hodnota], čímž smluvním stranám vzniklo dle bodu 5.4 této smlouvy právo na uvolnění zádržného ve výši 1 777 837,45 Kč. Dopisem ze dne 19. 9. 2024, č. j. [hodnota] započetla žalobkyně svoji pohledávku ve výši 1 158 445,13 Kč proti pohledávce žalované ve výši 888 918,73 Kč (50 % z výše uvedeného zádržného). K započtení pohledávek došlo k datu, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení, tedy k datu dojití tohoto kompenzačního úkonu, tj. ke dni 23. 9. 2024. Po započtení zbyla žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní sankci ve výši 269 526,4 Kč spolu s příslušenstvím.

10. Žalovaná k věci uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává, a to ani částečně s tím, že nárok na smluvní pokutu uplatněnou v žalobě žalobkyni vůbec nevznikl. Nespornou skutečností učinila, že cena díla byla sjednána ve výši 75 501 385,75 Kč. Nespornou skutečností rovněž učinila to, že původní bankovní záruka trvala do 31. 1. 2021, a že bankovní záruku na částku 25 588,25 Kč doručila žalobkyni dne 28. ledna 2021.

11. Žalovaná byla na rozdíl od žalobkyně toho názoru, že žalobkyně by byla v důsledku prodlení žalované s předložením výše uvedeného prodloužení bankovní záruky oprávněna odstoupit od realizační smlouvy až do doby, kdyby došlo k přetržení kontinuity poskytnuté bankovní záruky. Dle názoru žalované byl v bodu 2.7 Smlouvy nejprve obsažen závazek zhotovitele předložit objednateli po podpisu Smlouvy bankovní záruku, která má splňovat požadavky uvedené v tomto bodu. Po tomto ujednání následovala povinnost zhotovitele vážící se k pravidelnému obnovování bankovní záruky, tedy povinnost předložit novou bankovní záruku či dodatek prodlužující platnost stávající bankovní záruky nejpozději 14 dnů před ukončením platnosti stávající bankovní záruky tak, aby zhotovitel poskytoval po celou dobu provádění díla objednateli bankovní záruku dle tohoto bodu Smlouvy. Pouze v případě, že by nedošlo ke splnění povinnosti uvedené v bodě 2.7 Smlouvy byl objednatel oprávněn od Smlouvy odstoupit a od tohoto okamžiku mu rovněž vzniklo právo na smluvní pokutu dle bodu 8.2 Smlouvy.

12. Doložením nové bankovní záruky či dodatku prodlužujícího platnost stávající záruky ve lhůtě kratší než 14 dnů před uplynutím stávající bankovní záruky, avšak ještě ve lhůtě platnosti stávající bankovní záruky, nevzniklo objednateli právo na odstoupení od Smlouvy. Bylo zcela zřejmé, že funkcí smluvní pokuty ve Smlouvě je zajištění kontinuity držení bankovní záruky objednatelem. Za tohoto stavu se žalovaná domnívala, že pohledávka ze smluvní pokuty ve výši 1 510 027,71 Kč vůbec nevznikla a žalobkyně ji tak k započtení na pohledávky žalované nemohla použít. V důsledku této úvahy navrhla žalovaná, aby žaloba o zaplacení částky 1 158 445,13 Kč byla zamítnuta a aby žalobkyně zaplatila žalované pohledávky z faktur, které uvedla v žalobě, v celkové výši 351 582,58 Kč spolu s příslušenstvím (vzájemný návrh). V souvislosti s uvolněním zádržného (viz odst. 9), žalovaná písemně dne 9. 10. 2024 navrhla, aby soud uložil povinnost žalobkyni zaplatit žalované 1 240 501,31 Kč, tedy o 888 918,73 Kč více, spolu s příslušenstvím.

13. Dále žalovaná uvedla, že pokud by soud ve sporu účastníků dospěl k závěru, že právo na zaplacení smluvní pokuty žalobkyni dle Smlouvy platně vzniklo, uplatnila žalovaná právo na moderaci této nepřiměřeně stanovené smluvní pokuty soudem. Žalovaná upozornila na skutečnost, že smluvní pokuta ve výši 1 500 000 Kč má zajišťovat povinnost k doložení bankovní záruky ve výši cca 25 500 Kč, přičemž žalobkyně sama nepovažovala porušení povinnosti žalované, která doložila doklady k nové bankovní záruce po uplynutí 10 dní od termínu stanoveného ve smlouvě, ale ještě za trvání původní bankovní záruky, za natolik podstatné, aby kvůli tomu odstupovala od smlouvy.

14. V rámci uplatněného práva na moderaci smluvní pokuty žalovaná vznesla námitku, že žalobkyni nevznikla v souvislosti s porušením smluvního závazku žádná újma. Vzhledem k tomu, že se jednalo o vysoutěženou zakázku, nemohla žalovaná zasáhnout do textu samotné smlouvy ani se podílet na spoluvytváření smluvních ujednání. S ohledem na to, že stranou smlouvy byla [název], nebylo možné ze strany žalované ani jednat o nějaké moderaci této smluvní pokuty předem. S ohledem na rozhodnutí velkého senátu Nejvyššího soudu k otázce přiměřenosti moderace smluvních pokut žádala žalovaná, aby soud přihlédl ke skutečnosti, že bankovní záruka, se kterou se o 10 dní žalovaná zpozdila činila cca 25 500 Kč a dále navrhla, aby tato moderace smluvní pokuty byla provedena do výše samotné bankovní záruky.

15. Okresní soud po provedeném dokazování o podané žalobě rozhodl rozsudkem ze dne 14. 11. 2024, č.j. 30 C 98/2024-87 tak, že zavázal žalovanou k zaplacení smluvní pokuty ve výši 269 526,40Kč s příslušenstvím a zastavil řízení co do částky ve výši 888 918, 73 Kč. V rozsudku dospěl k závěru, že aplikací výkladových pravidel ust. § 555 a násl. o. z. vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty dle čl. 2.7 Smlouvy. Svůj závěr opřel soud o úvahu ohledně funkce smluvní pokuty, která měla v daném případě zejména působit preventivně a zajišťovat splnění smluvních povinností. Uvedl, že v návaznosti na cenu díla se i smluvní pokuta jevila jako přiměřená a vysvětlil, proč nepřistoupil k její moderaci na žádost žalované.

16. Proti rozsudku okresního soudu podala žalovaná včasné odvolání, v němž uvedla, že soud v rozsudku nerozhodl o jejím vzájemném návrhu ani jej nevyloučil k samostatnému řízení a rovněž uvedla, že intenzita porušení povinnosti žalované nedosahovala takové míry, aby žalobkyni vzniklo právo na odstoupení od Smlouvy. Poukázala na skutečnost, že smysl a účel ujednání čl. 2.7 Smlouvy byl i přes pozdní doručení bankovní záruky žalovanou zachován, když po celou dobu provádění díla poskytovala žalovaná jako zhotovitel žalobkyně jako objednateli platnou bankovní záruku. Dle názoru žalované bylo zřejmé, že funkcí smluvní pokuty ve smlouvě bylo zajištění kontinuity držení bankovní záruky objednatelem. Za situace, kdy bylo účelu smluvního ujednání dosaženo považovala žalovaná za nespravedlivé hradit smluvní pokutu v řádech milionů korun. Žalovaná se domnívala, že takové rozhodnutí je nespravedlivé. Na základě skutkově stejných okolností vyplývajících z případů řešených u Obvodního soudu pro Prahu 4 pod sp. zn. 21 C 158/2022 a na to navazujícího rozhodnutí Městského soudu v Praze vedeného pod sp. zn. 53 Co 358/2023 potvrzeného v rámci odmítnutí dovolání Nejvyšším soudem pod sp. zn. 23 Cdo 1201/2024 byla žalovaná v legitimním očekávání, že soud přistoupí k moderaci smluvní pokuty. Na základě tohoto odůvodnění požadovala žalovaná zrušení rozsudku okresního soudu a vrácení věci okresnímu soudu k novému projednání a rozhodnutí.

17. Usnesením Krajského soudu v Ústí nad Labem ze dne 17. 3. 2025, č.j. 95 Co 135/2025 byl zrušen rozsudek okresního soudu s výjimkou zastavení řízení co do částky 888 918, 73 Kč a věc vrácena okresnímu soudu k novému projednání a rozhodnutí. Okresní soud byl zavázán právním názorem nadřízeného krajského soudu v tom smyslu, že mu bylo uloženo, aby zodpovědně posoudil hodnotu a význam zajišťované povinnosti pro zvážení moderace a v souvislosti s tím zjistil, v jaké fázi provádění bylo dílo v době porušení smluvní povinnosti a jaký byl jeho zbývající rozsah a zbývající cena díla v době porušení smluvní povinnosti předložit bankovní záruku. Dále bylo okresnímu soudu uloženo zjistit, jaké by pro žalobkyni mělo důsledky předčasné ukončení smlouvy a dílo v této době? Na základě uvedených kritérií by pak bylo možné provést kontrolu přiměřenosti konkrétního vzneseného nároku na zaplacení smluvní pokuty.

18. Okresní soud udělil oběma účastníkům řízení procesní poučení ve smyslu ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. tvrdit a prokazovat skutečnosti uložené krajským soudem a na základě shodných vyjádření účastníků řízení zjistil, že zakázka dle realizační smlouvy o dílo na provedení prací při sanaci ekologických škod – [název] (dále jen smlouva o dílo) měla nejméně dvě části, a to technickou část a biologická opatření (pěstební péče o výsadby). K převzetí díla spočívajícího v technické části došlo dne 20. 10. 2020 a uhrazeno bylo 74 989 623,30Kč z ceny díla.

19. Ze shodných vyjádření účastníků soud zjistil, že bankovní záruka měla představovat 5% z ceny za nedokončenou část díla, tedy po 20. 10. 2020 mělo být 5% z částky 511 762,48Kč 25 588,25Kč. (511 762,48 Kč x 0,05).

20. Ze shodných vyjádření účastníků soud zjistil, že platnost původní bankovní záruky trvala do 31. 1. 2021 a zněla na částku ve výši 3 776 000 Kč.

21. Ze shodných vyjádření účastníků soud zjistil, že nová bankovní záruka měla znít na 25 588,25 Kč.

22. Skutkový stav byl dále zjištěn, z důkazů listinných a v rámci uplatnění zásady legitimního očekávání byla soudu ze strany žalobkyně předložena rozhodnutí ve věci vedené pod sp.zn. 17 Co 41/2023 Krajského soudu v Ústí nad Labem a sp. zn. 53 Co 111/2023 Městského soudu v Praze včetně rozhodnutí Nejvyššího soudu vedeného pod sp. zn. 23 Cdo 1201/2024.

23. Na základě provedení těchto listin jednotlivě i ve vzájemné souvislosti měl soud za to, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne 16. 3. 2016 realizační smlouvu č. [hodnota] včetně Dodatků uvedených v odst. 1 tohoto rozsudku (dále jen Smlouvu). Žalobkyně na straně objednatele a žalovaná na straně zhotovitele. Cena díla činila částku ve výši 75 501 385,75 Kč.

24. Z čl. II Cena, odst. 2.1 realizační smlouvy soud zjistil, že cena byla původně smluvena na 58 449 982,60Kč.

25. Z čl. II Cena, odst. 2.7. realizační smlouvy soud mimo jiné zjistil, že bankovní záruka musela být sjednána ve výši 5% z ceny za provedení díla sjednané v odst. 2.1 Smlouvy bez DPH zaokrouhlená na celé tisíce směrem nahoru a činila 2 923 000 Kč ve prospěch objednatele.

26. Z čl. II Cena, odst. 2.7. realizační smlouvy soud mimo jiné zjistil, že bankovní záruka měla sloužit k zajištění plnění z této smlouvy, jejímž předmětem bylo provedení stavebních prací při sanaci ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji.

27. Z čl. II Cena, odst. 2.

7. Smlouvy soud mimo jiné zjistil, že bankovní záruka byla platná nejméně na 1 kalendářní rok. Zhotovitelem bude vždy nejpozději 14 kalendářních dnů před uplynutím platnosti bankovní záruky předložena objednateli bankovní záruka nová, případně doklad o prodloužení bankovní záruky tak, aby po celou dobu provádění díla poskytoval zhotovitel objednateli bankovní záruku dle tohoto bodu Smlouvy.

28. Z čl. II Cena, odst. 2.

8. Smlouvy soud zjistil, že objednatel měl právo odstoupit od této smlouvy, jestliže zhotovitel řádně a včas nesplnil jakoukoliv svou povinnost uvedenou v bodě 2.7 této Smlouvy. Ustanovení bodu 15.4 této Smlouvy se v takovém případě uplatnilo obdobně. Objednatel mohl rovněž postupovat podle čl. 8.2 této Smlouvy.

29. Z čl. VIII Sankce, odst. 8.2 Smlouvy soud zjistil, že objednatel měl právo za každé jednotlivé porušení povinnosti zhotovitele, kterým bude naplněn důvod odstoupení od této smlouvy, uplatnit vůči zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 0,2 % z ceny díla bez DPH za každý den, po kterou trvalo porušení povinnosti zhotovitele, a to až do doby odstoupení objednatele od této Smlouvy. Pro vyloučení pochybností se sjednalo, že odstoupení od smlouvy nemá vliv na možnost uplatnění nároku na smluvní pokutu dle tohoto bodu Smlouvy.

30. Z Dodatku Smlouvy č. [hodnota] ze dne 10. 1. 2020 soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná se dohodly na změně v čl. II Smlouvy a to v bodu 2.7 realizační smlouvy tak, že v návaznosti na změnu ceny díla se mění výše bankovní záruky na částku 3 281 000 Kč a na konec bodu 2.7 smlouvy se vkládá nový text, který zní takto: V případě uzavření dodatku k této smlouvě, kterým dojde k navýšení bankovní záruky, doručí zhotovitel objednateli navýšenou bankovní záruku do 20 dnů od nabytí účinnosti příslušného dodatku k této smlouvě. V případě snížení bankovní záruky se ponechává na zhotoviteli, zda a kdy sníženou bankovní záruku doručí objednateli.

31. Z Dodatku Smlouvy č. [hodnota] ze dne 10. 1. 2020 soud zjistil, že žalobkyně a žalovaná se dohodly na změně v čl. II Smlouvy a to v bodu 2.7 realizační smlouvy tak, že na konec bodu 2.7 smlouvy se vkládá nový text: V případě nedodržení povinnosti zhotovitele doručit navýšenou bankovní záruku ve sjednané lhůtě má objednatel právo u zhotovitele uplatnit smluvní pokutu ve výši 0,2 % z rozdílu ceny díla bez DPH, z níž zhotovitel bankovní záruku poskytuje a nové ceny díla bez DPH ujednané v příslušném dodatku, a to za každý den, který trvá porušení povinnosti zhotovitele. Vznikne-li objednateli nárok na smluvní pokutu podle předchozí věty, nebude ze stejného důvodu uplatňovat smluvní pokutu dle bodu 8.2 této smlouvy; možnost objednatele uplatnit smluvní pokutu dle bodu 8.2 této smlouvy (ve spojení s bodem 2.8 této smlouvy) z jiných důvodů vedle smluvní pokuty podle předchozí věty není dotčena. Právo objednatele požadovat náhradu případné škody není ujednáním o smluvní pokutě dotčeno.

32. Z čl. XV Odstoupení od smlouvy, odst. 15.4 Smlouvy soud zjistil, že oznámení o odstoupení od smlouvy muselo být učiněno písemně, odesláno datovou schránkou nebo doporučeným dopisem a muselo být podepsáno zhotovitelem, respektive jeho statutárním orgánem, respektive ministrem financí nebo jím pověřeným zaměstnancem. Odstoupením od smlouvy zanikla všechna práva a povinnosti smluvních stran, avšak tímto nebylo dotčeno ustanovení § 2005 občanského zákoníku.

33. Bankovní záruka podle shodného vyjádření účastníků trvala do 31. 1. 2021 a žalovaná bankovní záruku na částku 25 588,25 Kč doručila žalobkyni dne 28. ledna 2021.

34. Z dopisu žalobkyně ze dne 5. 1. 2023 nazvaného Započtení vzájemných pohledávek, soud zjistil, že dopisem ze dne 13. 9. 2022 vyzvala žalobkyni žalovanou k zaplacení částky ve výši 1 510 027,71 Kč z titulu smlouvy, a to nejpozději do 13. 10. 2022. Uvedeným dopisem bylo dále zjištěno, že žalovaná jako zhotovitel měla pohledávku za žalobkyní ve výši 5 927,59 Kč, která byla započtena proti pohledávce ze smlouvy. K započtení pohledávek mělo dojít k datu, kdy žalované byl kompenzační úkon doručen. Po započtení zbývala zhotoviteli – žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 504 100,12 Kč. Dopis byl do datové schránky žalované doručen dne 6. 1. 2023.

35. Z dopisu žalobkyně ze dne 30. 8. 2023 nazvaného Započtení vzájemných pohledávek 2 soud zjistil, že žalobkyně započetla pohledávku zhotovitele ve výši 45 110,50 Kč z faktury číslo [hodnota] proti pohledávce ve výši 1 504 100,12 Kč k započtení pohledávek došlo k datu, kdy se obě pohledávky stanou způsobilými k započtení test k datu, kdy kompenzační úkon došel žalované. Po započtení zbývala žalované povinnost zaplatit žalobkyni sankci ve výši 1 458 989,62 Kč. Dopis byl doručen do datové schránky žalované dne 30. 8. 2023.

36. Z dopisu žalobkyně ze dne 30. 8. 2023 nazvaného Započtení vzájemných pohledávek 2 soud zjistil také, že žalobkyně započetla pohledávku zhotovitele ve výši 117 948,60 Kč pocházející z faktury 207023002 na svoji pohledávku ve výši 1 458 989,62 Kč, když k započtení pohledávek mělo dojít k datu, kdy se obě pohledávky stanou způsobilými k započtení tj. k datu, kdy žalované byl tento kompenzační úkon doručen. Po započtení zbývala žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 341 041,02 Kč. Dopis byl doručen do datové schránky žalované dne 30. 8. 2023.

37. Z dopisu žalobkyně ze dne 8. 11. 2023 nazvaného Započtení vzájemných pohledávek 3 soud zjistil, že žalobkyně na svoji pohledávku ve výši 1 341 041,02 Kč nezapočetla pohledávku zhotovitele – žalované ve výši 19 835,70 Kč pocházející z faktury číslo [hodnota], když k započtení pohledávek mělo dojít k datu, kdy se obě pohledávky stanou způsobilými k započtení, tedy k datu, kdy bylo žalované tento kompenzační úkon doručen. K započtení zbývala zhotoviteli povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 321 205,32 Kč. Dopis byl doručen do datové schránky žalované dne 13. 11. 2023.

38. Z dopisu žalobkyně ze dne 2. 1. 2024 nazvaného Započtení vzájemných pohledávek 4 soud zjistil, že žalobkyně započetla na svoji pohledávku za žalovanou ve výši 1 321 205,32 Kč pohledávku zhotovitele – žalované ve výši 44 811,59 Kč pocházející z faktury číslo [hodnota], když k započtení pohledávek mělo dojít k datu, kdy se obě pohledávky stanou způsobilými k započtení tedy 6. 12. 2023, kdy byla žalobkyni doručena výše uvedená faktura č. [hodnota]. Po započtení zbývala zhotoviteli – žalované povinnost uhradit žalobkyni částku ve výši 1 276 393,73 Kč.

39. Z dopisu žalobkyně ze dne 26. 3. 2024 nazvaného Započtení vzájemných pohledávek 5 soud zjistil, že žalobkyně započetla na svoji pohledávku za žalovanou ve výši 1 276 393,73 Kč fakturou zhotovitele – žalované číslo [hodnota] ve výši 117 948,60 Kč, když k započtení pohledávek mělo dojít k datu, kdy se obě pohledávky stanou způsobilými k započtení, tedy k datu, kdy tento kompenzační úkon došel žalované. Po započtení zbývala zhotoviteli – žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 158 445,13 Kč. Dopis byl doručen do datové schránky žalované dne 26. 3. 2024.

40. Z dopisu žalobkyně ze dne 19. 9. 2024 nazvaného Započtení vzájemných pohledávek 6 soud zjistil, že žalobkyně na svoji pohledávku ve výši 1 158 445,13 Kč započetla pohledávku zhotovitele – žalované ze smlouvy číslo [hodnota] ve výši 888 918,73 Kč. K započtení pohledávek došlo k datu, kdy se obě pohledávky stanou způsobilými k započtení, tedy k datu, kdy tento kompenzační úkon došel žalované. Po započtení zbývalo zhotoviteli zaplatit žalobkyni částku ve výši 269 526,4 Kč. Dopis byl doručen do datové schránky žalované 23. 9. 2024.

41. Z realizační smlouvy č. [hodnota] ze dne 27. 3. 2012 (dále jen Smlouva č. [hodnota]) soud zjistil, že podle čl. V odst. 5.4. měly být platební podmínky mezi stranami nastaveny tak, že faktury měly být vystavovány zhotovitelem postupně měsíčně v souladu se skutečným postupem prací, a to v celé výši odpovídající provedeným pracím. Objednatel měl však právo zadržet a nezaplatit 10 % každé fakturované částky až do konečného předání a převzetí díla, které bude uvedeno v zápise o úspěšném předání a převzetí díla bez vad a nedodělků. V případě zjištěných vad díla při předání a převzetí díla se toto zádržné právo uplatňuje až do odstranění veškerých vad díla uvedených v protokolu z přejímacího řízení. Objednatel byl povinen doplatit takto zadržované částky ve lhůtě 15 dnů následujících po dni, ve kterém jeho zádržné právo zaniklo. V případě dokončení a předání samostatných stavebních objektů byl objednatel oprávněn uvolnit adekvátní část zadržované částky.

42. Z dopisu žalobkyně ze dne 19. 9. 2024 nazvaného Započtení vzájemných pohledávek 6 soud zjistil, že dne 2. 7. 2024 došlo k předání a převzetí díla na základě Smlouvy č. [hodnota]. Tímto vzniklo smluvním stranám dle bodu 5.4 Smlouvy číslo [hodnota] právo na uvolnění zádržného ve výši 1 777 837,45 Kč.

43. Na základě zjištění učiněných z předložených listin a shodných vyjádření stran dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu ve věci samé: Žalobkyně a žalovaná uzavřely shora popsanou realizační smlouvu (dále jen Smlouvu). Žalobkyně jako objednatel, žalovaná jako zhotovitel, ve které byla mimo jiné sjednána povinnost žalované zajistit, že po celou dobu provádění díla bude ve prospěch žalobkyně sjednána bankovní záruka za podmínek dle bodu 2.7 Smlouvy. Žalovaná byla povinna předložit žalobkyni novou bankovní záruku či doklad o prodloužení stávající bankovní záruky vždy nejpozději 14 kalendářních dnů před uplynutím platnosti stávající bankovní záruky. V bodě 2.8 Smlouvy bylo sjednáno právo žalobkyně odstoupit od smlouvy mimo jiné v případě, že žalovaná řádně a včas nesplní své povinnosti uvedené v bodě 2.7 smlouvy. V bodě 8.2 Smlouvy pak bylo sjednáno právo žalobkyně uplatnit vůči žalované smluvní pokutu ve výši 0,2 % z ceny za provedení díla bez DPH, a to za každé jednotlivé porušení povinnosti zhotovitele, kterým budou naplněny důvody k odstoupení od této smlouvy. Dodatkem k realizační smlouvě ze dne 10. 1. 2020 měl soud za prokázáno, že v případě bankovní záruky snížené se ponechává na zhotoviteli, zda a kdy sníženou bankovní záruku doručí objednateli. Žalobkyni nemohl vzniknout nárok na smluvní pokutu ve výši 1 158 445,13 Kč, neboť příslušná ustanovení smlouvy o dílo, z nichž tento nárok uplatnila, byly změněny dodatkem ze dne 10. 1. 2020 tak, že v případě snížení bankovní záruky nebyl zhotovitel vázán lhůtou stanovenou původně na 14 kalendářních dnů před uplynutím platnosti bankovní záruky stávající. Pokud tedy žalovaná doručila žalobkyni bankovní záruku novou dne 28. 1. 2021, učinila tak v souladu s Dodatkem realizační smlouvy ze dne 10. 1. 2020, neboť z částky 3 776 000 Kč se bankovní záruka snížila na 25 588,25 Kč a žalobkyně tak nemohla odstoupit od smlouvy, neboť se nejednalo o porušení ze strany žalované. Jestliže nárok nevznikl nemohl být ani moderován. Rovněž nemohlo dojít k započtení výše uvedenými dopisy žalobkyně a žalovaná tak má právo na zaplacení svých pohledávek proti žalobkyni, kterých se domáhala podáním vzájemného návrhu: Vzájemný návrh žalované 44. Vzhledem k tomu, že se žalovaná neocitla v prodlení s předložením bankovní záruky v důsledku změny čl. 2.7 realizační smlouvy dodatkem ze dne 10. 1. 2020 uplatnila žalovaná proti žalobkyni nárok na zaplacení částek, které se vztahují k fakturám použitých žalobkyní původně k započtení na smluvní pokutu ve výši 1 510 027,71 Kč. Tedy částek ve výši 5 927,59 Kč, se splatností dne 26. 1. 2023, z faktury číslo [hodnota], částky ve výši 45 110,50 Kč, se splatností 2. 9. 2023, z faktury číslo [hodnota], částky ve výši 117 948,60 Kč, se splatností dne 5. 10. 2023, z faktury číslo [hodnota], částky ve výši 19 835,70 Kč, se splatností, dne 1. 12. 2023, z faktury číslo [hodnota], částky ve výši 44 811,59 Kč, se splatností dne 3. 1. 2024, z faktury číslo [hodnota], částky ve výši 117 948,60 Kč, se splatností dne 7. 4. 2024, z faktury číslo [hodnota]. Celkem tedy částky ve výši 351 582,58 Kč a úroky z prodlení se shora uvedených částek ode dne prodlení, jak vyplývá ze splatnosti uvedených fakturovaných částek.

45. Podáním ze dne 9. 10. 2024 žalovaná vzájemný návrh rozšířila, když uvedla, že požaduje zaplacení další částky ve výši 888 918,73 Kč ze zádržného na základě Smlouvy č. [hodnota], neboť dne 2.7.2024 došlo k předání a převzetí díla na základě Smlouvy č. [hodnota] a tímto vznikla žalobkyni povinnost uvolnit zádržné v celkové výši 1 777 837,45 Kč. Žalobkyně byla povinna vrátit zádržné ve lhůtě 15 dnů po dni, ve kterém její zádržné právo zaniklo. Zádržné právo zaniklo dnem 2. 7. 2024, kdy došlo k předání a převzetí díla dle smlouvy číslo [hodnota]. Žalobkyně proto požadovala úrok z prodlení v zákonné výši ode dne 18. 7. 2024.

46. Vzájemný návrh žalované zněl na zaplacení částky ve výši 1 240 501,31 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 927,59 Kč od 27. 1. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 45 110,50 Kč ode dne 3. 9. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 117 948,60 Kč od 6. 10. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 835,70 Kč od 2. 12. 2023 do zaplacení, s zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 44 811,59 Kč od dne 4. 1. 2024 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 117 948,60 Kč od 8. 4. 2024 do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 888 918,73 Kč ode dne 18. 7. 2024 do zaplacení.

47. Na základě shora uvedeného závěru o skutkovém stavu posoudil soud věc po právní stránce takto: Podle ust. § 555 odst. 1 o.z. právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

48. Podle ust. § 555 odst. 2 o.z. má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.

49. Podle ust. § 556 odst. 1 o.z. co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.

50. Podle ust. § 556 odst. 2 o.z. při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

51. Podle ust. § 557 o.z. připouští-li použitý výraz různý výklad, vyloží se v pochybnostech k tíži toho, kdo výrazu použil jako první.

52. Podle ust. § 558 odst. 1 o.z. v právním styku s podnikatelem se výrazu připouštějícímu různý výklad přisoudí význam, jaký má v takovém styku pravidelně. Není-li však druhá strana podnikatelem, musí ten, kdo se toho dovolává, prokázat, že druhé straně musel být takový význam znám.

53. Podle ust. § 558 odst. 2 o.z. v právním styku podnikatelů se přihlíží k obchodním zvyklostem zachovávaným obecně, anebo v daném odvětví, ledaže to vyloučí ujednání stran nebo zákon. Není-li jiné ujednání, platí, že obchodní zvyklost má přednost před ustanovením zákona, jež nemá donucující účinky, jinak se může podnikatel zvyklosti dovolat, prokáže-li, že druhá strana určitou zvyklost musela znát a s postupem podle ní byla srozuměna.

54. Ustanovení § 555 odst. 1 o. z. formuluje východisko výkladu jakéhokoliv právního jednání. Podstatný je jeho obsah, nikoliv např. jeho označení či pojmenování. Základní (prvotní) pravidlo výkladu adresovaných právních jednání formuluje § 556 odst. 1 věty první o. z. Soud nejprve zkoumá (zjišťuje), jaká byla skutečná vůle (úmysl) jednajícího, a to při zohlednění všech v úvahu přicházejících (zjištěných) okolností. Skutečnou vůli (úmysl) jednajícího je přitom třeba posuzovat k okamžiku, kdy projev vůle učinil (kdy se stal perfektním). Ochrana dobré víry adresáta právního jednání pak vyžaduje, aby soud právní jednání vyložil jen podle takového úmyslu jednajícího, který byl anebo musel být adresátovi znám. Při zjišťování úmyslu jednajícího tudíž soud přihlíží toliko k těm okolnostem, které mohl vnímat i adresát právního jednání. Pro výklad právního jednání je určující skutečná vůle (úmysl) jednajícího, která byla anebo musela být známa adresátovi a kterou je třeba upřednostnit před jejím vnějším projevem (např. objektivním významem užitých slov). Teprve tehdy, nelze-li zjistit skutečnou vůli (úmysl) jednajícího, postupuje soud podle pravidla vyjádřeného v § 556 odst. 1 větě druhé o. z. Ustanovení § 556 odst. 2 o. z. pak uvádí demonstrativní výčet okolností, k nimž soud při výkladu právního jednání přihlíží.

55. Interpretace obsahu právního úkonu soudem nemůže nahrazovat či měnit již učiněné projevy vůle. Použití zákonných výkladových pravidel směřuje pouze k tomu, aby obsah právního úkonu vyjádřeného slovy, který učinili účastníci ve vzájemně dohodě, byl vyložen v souladu se stavem, který existoval v době jejich smluvního ujednání. Výkladem lze potom zjišťovat pouze obsah právního úkonu, nelze jim však projev vůle doplňovat. Jsou-li pojmy použité k jazykovému vyjádření obsahu písemné smlouvy natolik jednoznačné, že z nich nelze ani s přihlédnutím k tvrzené vůli účastníka smlouvy usuzovat na jiný obsah tohoto právního úkonu, nelze obsah smluvního ujednání vyložit v rozporu s jazykovým projevem. Výklad nejednoznačného pojmu obsaženého ve smluvním ujednání jde potom k tíži subjektu, který jej použil jako první.

56. Aplikací shora uvedených výkladových pravidel na řešenou věc v otázce, zda výkladem smluvních ustanovení vzniklo žalobkyni právo na zaplacení smluvní pokuty ze strany žalované či nikoliv, soud dospěl k závěru, že povinnost zhotovitele předložit objednateli ve lhůtě 14 dnů před vypršením lhůty platnosti předcházející bankovní záruky doklady k nové bankovní záruce, vyplývala přímo z jazykového vyjádření čl. 2.7 realizační smlouvy. Dodatkem Smlouvy č. [hodnota] ze dne 10. 1. 2020 měl soud za jednoznačně prokázáno, že došlo ke změně v ujednání původního čl. 2.7 smlouvy tak, že nadále dávalo zhotoviteli ,,výslovně“ možnost, v případě snížení bankovní záruky, předložit ji ,,kdykoliv“ po dobu platnosti vyšší bankovní záruky. Tímto ustanovením se už předem reagovalo na situaci, která nastala v průběhu roku 2020 v souvislosti s předáním části díla, které mělo návaznost na snížení bankovní záruky na částku 25 588,25 Kč.

57. Podle ust. § 2048 odst. 1 o.z. ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda. Smluvní pokuta může být ujednána i v jiném plnění než peněžitém.

58. Podle ust. § 2049 o.z. zaplacení smluvní pokuty nezbavuje dlužníka povinnosti splnit dluh smluvní pokutou utvrzený.

59. Podle ust. § 2050 o.z. je-li ujednána smluvní pokuta, nemá věřitel právo na náhradu škody vzniklé z porušení povinnosti, ke kterému se smluvní pokuta vztahuje.

60. Podle ust. § 2051 o.z. nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu může soud na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

61. K naplnění důvodu pro odstoupení od smlouvy dle čl. 2.

8. Smlouvy tak dojít nemohlo, protože žalovaná ustanovení o povinnosti předložit potvrzení o bankovní záruce neporušila, a žalobkyni dle Smlouvy nevzniklo ani právo na smluvní pokutu. Z těchto důvodů nemohlo platně dojít ani k započtení částek uvedených již v žalobě a následně v rámci realizace uvolnění zádržného ze Smlouvy č. [hodnota]. Soud tak musel nárok žalobkyně zamítnout a přiznat žalované jí vznesený nárok vycházející z řádného vyúčtování plateb za provedení díla a rovněž ze Smlouvy č. [hodnota] v rámci uvolnění zádržného.

62. Výrok III. má oporu v ust. § 142 odst. 1 o.s.ř. V daném případě byla zcela úspěšným účastníkem žalovaná a náleží ji tudíž právo na plnou náhradu nákladů potřebných k účelnému bránění práva. Při absenci právní úpravy stanovící sazby odměny paušálně pro řízení v jednom stupni jak předpokládá ustanovení § 151 odst. 2 věta první před středníkem o.s.ř., je třeba postupovat podle § 151 odst. 2 věty první části za středníkem o.s.ř. a odměnu za zastoupení advokátem stanovit podle vyhl. č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb, která je v současné době jediným platným a účinným předpisem, který stanoví mimosmluvní výši odměny advokáta (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 5. 2013, sp. zn. 31 Cdo 3043/2010), a to pro úkony učiněné před 1. 1. 2025 ve znění účinném do 31. 12. 2024 (dále již jen „AT do 31. 12. 2024“) a pro úkony učiněné po 31. 12. 2024 ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále již jen „AT“).

63. Náklady řízení ve výši 214 908,63 Kč sestávají z odměny za sedm úkonů právní služby, a to z tarifní hodnoty ve výši 1 158 445,13 Kč (žalovaná částka 1 158 445,13 Kč) sestávající z částky 12 940 Kč za převzetí a přípravu zastoupení ze dne 14. 6. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. a) AT do 31. 12. 2024, z tarifní hodnoty ve výši 1 510 027,71 Kč (žalovaná částka 1 158 445,13 Kč, vzájemný návrh částka 351 582,58 Kč) sestávající z částky 14 380 Kč za odpor proti platebnímu rozkazu a vyjádření žalované spojené se vzájemným návrhem ze dne 30. 6. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) AT do 31. 12. 2024, z tarifní hodnoty ve výši 2 398 946,44 Kč (žalovaná částka 1 158 445,13 Kč, vzájemný návrh částka 1 240 501,31 Kč) sestávající z částky 17 900 Kč za vyjádření žalované s rozšířením vzájemného návrhu ze dne 9. 10. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. d) AT do 31. 12. 2024, z tarifní hodnoty ve výši 2 398 946,44 Kč (žalovaná částka 1 158 445,13 Kč, vzájemný návrh částka 1 240 501,31 Kč) sestávající z částky 17 900 Kč za účast na jednání ze dne 14. 11. 2024 dle § 11 odst. 1 písm. e) AT do 31. 12. 2024, z tarifní hodnoty ve výši 2 398 946,44 Kč (žalovaná částka 1 158 445,13 Kč, vzájemný návrh částka 1 240 501,31 Kč) sestávající z částky 17 900 Kč za odvolání proti rozsudku včetně odůvodnění ze dne 14. 11. 2024 – 13. 1. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, z tarifní hodnoty ve výši 1 510 027,71 Kč (žalovaná částka 269 526,40 Kč, vzájemný návrh částka 1 240 501,31 Kč) sestávající z částky 14 380 Kč za doplnění podání dle výzvy soudu ze dne 16. 5. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, z tarifní hodnoty ve výši 1 510 027,71 Kč (žalovaná částka 269 526,40 Kč, vzájemný návrh částka 1 240 501,31 Kč) sestávající z částky 14 380 Kč za účast na jednání ze dne 28. 8. 2025 dle § 11 odst. 1 písm. e) AT, včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 1, 4 AT do 31. 12. 2024 za užití § 11 odst. 1 písm. a), d), g) AT do 31. 12. 2024 a tří paušálních náhrad po 450 Kč dle § 13 odst. 1, 4 AT za užití § 11 odst. 1 písm. d), g) AT, náhrady cestovních výdajů ve výši 1 447,50 Kč za cestu z Prahy do Chomutova a zpět dne 14. 11. 2024 za 186 km vozidlem Mercedes Benz při průměrné spotřebě 5,5 litrů motorové nafty na 100 km a ceně motorové nafty 38,70 Kč / l (§ 13 odst. 1, 4 AT za užití vyhl. č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů), náhrady cestovních výdajů ve výši 1 433,78 Kč za cestu z Prahy do Chomutova a zpět dne 28. 8. 2025 za 186 km vozidlem Mercedes Benz při průměrné spotřebě 5,5 litrů motorové nafty na 100 km a ceně motorové nafty 34,70 Kč / l (§ 13 odst. 1, 4 AT za užití vyhl. č. 475/2024 Sb., ve znění pozdějších předpisů) a dále náhrady za 21% daň z přidané hodnoty z odměny a náhrad ve výši 24 194,35 Kč (§ 137 odst. 3 o.s.ř.) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši 13 477 Kč (za odvolání) a v částce 62 026 Kč (za soudní poplatek za vzájemný návrh) (§ 137 odst. 1 o.s.ř.).

64. Lhůtu k plnění pak soud stanovil v souladu s § 160 odst. 1 o.s.ř., když neshledal důvody pro stanovení lhůty delší a platební místo (k rukám advokáta) podle § 149 odst. 1 o.s.ř.

65. Výrok IV. rozsudku má oporu v ust. § 4 odst. 1 písm. a) z.č. 549/1991 Sb. o poplatcích podle kterého vzniká poplatková povinnost podáním žaloby nebo jiného návrhu na zahájení řízení. Podle ustanovení § 4 odst. 1 písm j) z.č. 549/1991 Sb. o soudních poplatcích vzniká poplatková povinnost v ostatních případech uložením povinnosti zaplatit poplatek v souvislosti s rozhodnutím soudu o věci samé. Podle Sazebníku soudních poplatků Položky 1 odst. 1 písm. b) se za návrh na zahájení občanského soudního řízení, jehož předmětem je peněžité plnění v částce vyšší než 20 000 Kč do 40 000 000 Kč platí 5 % z této částky. V daném případě učinila žalovaná předmětem vzájemného návrhu částku ve výši 1 240 501,31 Kč. 5 % z této částky činilo 62 026 Kč.

Poučení

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (1)