95 Co 400/2025 - 212

Rubrum

Krajský soud v Ústí nad Labem rozhodl v senátě složeném z předsedy JUDr. Václava Beneše a soudkyň JUDr. Jany Novákové a Mgr. Gabriely Vršanské ve věci žalobkyně: [právnická osoba], IČO [IČO] sídlem [Jméno žalobkyně] proti žalované: [Jméno žalované A]., IČO [IČO žalované B] sídlem [Adresa žalované B] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zaplacení 269 526,40 Kč s příslušenstvím a o vzájemném návrhu žalované ve výši 1 240 501,31 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Chomutově ze dne 28. 8. 2025 č. j. 30 C 98/2024-180, takto:

Výrok

I. Rozsudek okresního soudu se a) ve výroku I. potvrzuje, b) ve výroku II. v rozsahu, v němž byla žalobkyni uložena povinnost zaplatit žalované částku 485 487,45 Kč s úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 485 487,45 Kč ode dne [datum] do zaplacení, potvrzuje; a jinak se rozsudek okresního soudu ve výroku II. ve zbývající části mění tak, že se vzájemný návrh žalované na zaplacení částky 755 013,86 Kč s úrokem z prodlení zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů.

Odůvodnění

1. Okresní soud svým rozsudkem zamítl žalobu na zaplacení částky ve výši 269 526,40 Kč se specifikovaným úrokem z prodlení (výrok I.), žalobkyni uložil povinnost zaplatit žalované částku 1 240 501,31 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 5 927,59 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 45 110,50 Kč ode dne [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 117 948,60 Kč od [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 19 835,70 Kč od [datum] do zaplacení, s zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 44 811,59 Kč od dne [datum] do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 14,75 % ročně z částky 117 948,60 Kč od [datum] do zaplacení a se zákonným úrokem z prodlení ve výši 12,75 % ročně z částky 888 918,73 Kč ode dne [datum] do zaplacení, to vše do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok II.), rozhodl, že žalobkyně je povinna zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 214 908,63 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku, k rukám [Jméno advokáta], advokáta (výrok III.) a konečně žalované stanovil povinnost zaplatit České republice na účet Okresního soudu v Chomutově soudní poplatek za podání vzájemného návrhu ve výši 62 025 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku (výrok IV.).

2. Okresní soud rozhodoval v řízení, v němž se žalobkyně domáhala (po částečném zpětvzetí žaloby) zaplacení částky 269 526,40 Kč s odůvodněním, že uzavřela se žalovanou dne [datum] realizační smlouvu číslo [IBAN], jež je smlouvou o dílo o provedení stavebních prací při sanaci ekologických škod – Napojení [právnická osoba] (dále jen „Realizační smlouva“) a dále dne [datum] Dodatek č. [IBAN], dne [datum] Dodatek č. [IBAN] dne [datum] Dodatek č. [IBAN] (dále jen Dodatek č. [hodnota]) a dne [datum] Dodatek č. [IBAN] (dále jen Dodatek č. [hodnota]). Dle čl. 2.7 Realizační smlouvy byl zhotovitel (žalovaná) povinen vždy nejpozději 14 kalendářních dnů před uplynutím platnosti bankovní záruky doručit objednateli (žalobkyni) bankovní záruku novou, případně doklad o prodloužení stávající bankovní záruky. Pokud zhotovitel (žalovaná) tuto povinnost řádně a včas nesplnil, měl zhotovitel (žalobkyně) dle čl. 8.2 Smlouvy právo odstoupit od smlouvy. Cena za provedení díla činila 75 501 385,78 Kč bez DPH dle čl. 2.1 Realizační smlouvy ve znění Dodatku č. [hodnota]).

3. Podle žaloby platnost původní bankovní záruky trvala do [datum]. Zhotovitel (žalovaná) měl povinnost doručit objednateli (žalobkyni) novou bankovní záruku, popřípadě její prodloužení nejpozději do dne [datum]. Prodloužení bankovní záruky [hodnota] vystavené ČSOB a.s. na částku 25 588,25 Kč s platností do [datum] bylo objednateli (žalobkyni) doručeno až dne [datum], tím došlo k porušení výše uvedeného čl. 2.7 Smlouvy. Dle čl. 8.2 Smlouvy vzniklo žalobkyni vůči žalované právo na uplatnění smluvní pokuty. Žalobkyně dopisem ze dne [datum], č. j. [spisová značka] tohoto práva využila a vyzvala žalovanou k uhrazení částky ve výši 1 510 027,71 Kč, která odpovídala 0,2 % denně z ceny díla ve výši 75 501 385,78 Kč za 10 dní, po které trvalo porušení smlouvy ze strany žalované, a to nejpozději do [datum]. Žalovaná smluvní pokutu nezaplatila, a proto žalobkyně přistoupila k započtení vzájemných pohledávek se žalovanou takto: Dopisem ze dne [datum], č. j. [č. účtu] započetla žalobkyně část své pohledávky proti pohledávce žalované ve výši 5 927,59 Kč pocházející z faktury číslo [hodnota] doručené dne [datum] a vystavené dne [datum] a splatné dne [datum] na částku 74 325,60 Kč. K započtení došlo dne [datum] a po započtení zbylé žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní sankci ve výši 1 504 100,12 Kč; Dopisem ze dne [datum], č. j. [č. účtu] započetla žalobkyně část své pohledávky proti pohledávce žalované ve výši 45 110,50 Kč z faktury číslo [hodnota] doručené dne [datum], vystavené dne [datum] a splatné dne [datum] na částku 90 221 Kč. K započtení došlo ke dni [datum] a po započtení zbyla žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní sankci ve výši 1 458 989,62 Kč. Dále tímto dopisem započetla žalobkyně část své pohledávky proti pohledávce žalované ve výši 117 948,60 Kč z faktury číslo [hodnota] doručené dne [datum], vystavené dne [datum] a splatné dne [datum] na částku 235 897,20 Kč. K započtení došlo k datu dojití tohoto kompenzačního úkonu žalované, tj. ke dni [datum] a po započtení zbyla žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní sankci ve výši 1 341 041,02 Kč; Dopisem ze dne [datum], č. j. [č. účtu] žalobkyně započetla část své pohledávky proti pohledávce žalované ve výši 19 835,70 Kč z faktury číslo [hodnota] doručené dne [datum], vystavené dne [datum] a splatné dne [datum] na částku 39 671,40 Kč. K započtení došlo k datu dojití tohoto kompenzačního úkonu, tj. ke dni [datum] a po započtení zbyla žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní sankci ve výši 1 321 205,32 Kč; Dopisem ze dne [datum], č. j. [č. účtu] žalobkyně započetla část své pohledávky proti pohledávce žalované z faktury číslo [hodnota] doručené dne [datum] vystavené dne [datum] a splatné dne [datum] na částku 44 811,59 Kč. K započtení došlo k datu, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení tedy [datum], kdy byla žalobkyni doručena faktura a po započtení zbyla žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní sankci ve výši 1 276 393,73 Kč. Dopisem ze dne [datum], č. j. [č. účtu] započetla žalobkyně část své pohledávky proti pohledávce žalované ve výši 117 948,60 Kč z faktury číslo [hodnota] doručené dne [datum], vystavené dne [datum] a splatné dne [datum] na částku 235 897,20 Kč. K započtení došlo k datu dojití tohoto kompenzačního úkonu žalované tedy ke dni [datum] a po započtení zbyla žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní sankci ve výši 1 158 445,13 Kč.

4. Po podání žaloby dne [datum] bylo okresnímu soudu doručeno částečné zpětvzetí žaloby co do částky, která byla ze strany žalobkyně započtena na její pohledávku ve výši 1 158 445,13 Kč, a to ve výši 888 918,73 Kč. Žalobkyně k tomu uvedla, že dne [datum] došlo mezi žalobkyní a žalovanou k předání a převzetí díla na základě smlouvy číslo [IBAN], čímž smluvním stranám vzniklo dle bodu 5.4 této smlouvy právo na uvolnění zádržného ve výši 1 777 837,45 Kč. Dopisem ze dne [datum], č. j. [č. účtu] započetla žalobkyně svoji pohledávku ve výši 1 158 445,13 Kč proti pohledávce žalované ve výši 888 918,73 Kč (50 % z výše uvedeného zádržného). K započtení pohledávek došlo k datu, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení, tedy k datu dojití tohoto kompenzačního úkonu, tj. ke dni [datum]. Po započtení zbyla žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní sankci ve výši 269 526,4 Kč spolu s příslušenstvím.

5. Žalovaná k věci uvedla, že žalobou uplatněný nárok neuznává, a to ani částečně s tím, že nárok na smluvní pokutu uplatněnou v žalobě žalobkyni vůbec nevznikl. Nespornou skutečností učinila, že cena díla byla sjednána ve výši 75 501 385,75 Kč. Nespornou skutečností rovněž učinila to, že původní bankovní záruka trvala do [datum], a že bankovní záruku na částku 25 588,25 Kč doručila žalobkyni dne [datum]. Dle žalované by byla žalobkyně v důsledku prodlení žalované s předložením výše uvedeného prodloužení bankovní záruky oprávněna odstoupit od realizační smlouvy až do doby, kdy by došlo k přetržení kontinuity poskytnuté bankovní záruky. Dle názoru žalované byl v bodu 2.7 Smlouvy nejprve obsažen závazek zhotovitele předložit objednateli po podpisu Smlouvy bankovní záruku, která má splňovat požadavky uvedené v tomto bodu. Po tomto ujednání následovala povinnost zhotovitele vážící se k pravidelnému obnovování bankovní záruky, tedy povinnost předložit novou bankovní záruku či dodatek prodlužující platnost stávající bankovní záruky nejpozději 14 dnů před ukončením platnosti stávající bankovní záruky tak, aby zhotovitel poskytoval po celou dobu provádění díla objednateli bankovní záruku dle tohoto bodu Smlouvy. Pouze v případě, že by nedošlo ke splnění povinnosti uvedené v bodě 2.7 Smlouvy byl objednatel oprávněn od Smlouvy odstoupit a od tohoto okamžiku mu rovněž vzniklo právo na smluvní pokutu dle bodu 8.2 Smlouvy. Podle žalované doložením nové bankovní záruky či dodatku prodlužujícího platnost stávající záruky ve lhůtě kratší než 14 dnů před uplynutím stávající bankovní záruky, avšak ještě ve lhůtě platnosti stávající bankovní záruky, nevzniklo objednateli (žalobkyní) právo na odstoupení od Smlouvy. Bylo zcela zřejmé, že funkcí smluvní pokuty ve Smlouvě je zajištění kontinuity držení bankovní záruky objednatelem (žalovanou).

6. Podle žalované pohledávka ze smluvní pokuty ve výši 1 510 027,71 Kč vůbec nevznikla a žalobkyně ji tak k započtení na pohledávky žalované nemohla použít. Žalovaná navrhla, aby žaloba o zaplacení částky 1 158 445,13 Kč byla zamítnuta a aby žalobkyni bylo uloženo zaplatit žalované pohledávky z faktur, které uvedla v žalobě, v celkové výši 351 582,58 Kč spolu s příslušenstvím (vzájemný návrh). V souvislosti s uvolněním zádržného žalovaná písemně dne [datum] navrhla, aby soud uložil povinnost žalobkyni zaplatit žalované 1 240 501,31 Kč, tedy o dalších 888 918,73 Kč více, spolu s příslušenstvím. Dále žalovaná uplatnila žalovaná právo na moderaci této nepřiměřeně stanovené smluvní pokuty soudem. Žalovaná poukázala na skutečnost, že smluvní pokuta ve výši 1 500 000 Kč má zajišťovat povinnost k doložení bankovní záruky ve výši cca 25 500 Kč, přičemž žalobkyně sama nepovažovala porušení povinnosti žalované, která doložila doklady k nové bankovní záruce po uplynutí 10 dní od termínu stanoveného ve smlouvě, ale ještě za trvání původní bankovní záruky, za natolik podstatné, aby kvůli tomu odstupovala od smlouvy. Žalobkyni podle žalované ani nevznikla v souvislosti s prodlením žalované žádná újma. Vzhledem k tomu, že se jednalo o vysoutěženou zakázku, nemohla žalovaná zasáhnout do textu samotné smlouvy ani se podílet na spoluvytváření smluvních ujednání. S ohledem na to, že stranou smlouvy byla Česká republika, nebylo možné ze strany žalované ani jednat o nějaké moderaci této smluvní pokuty předem. Žalovaná žádala, aby soud přihlédl ke skutečnosti, že bankovní záruka, se kterou se o 10 dní žalovaná zpozdila, činila cca 25 500 Kč a dále navrhla, aby tato moderace smluvní pokuty byla provedena do výše samotné bankovní záruky.

7. Okresní soud zjistil ze shodných tvrzení účastnic, že zakázka dle Realizační smlouvy měla nejméně dvě části, a to technickou část a biologická opatření (pěstební péče o výsadby). K převzetí díla spočívajícího v technické části došlo dne [datum] a žalované bylo uhrazeno 74 989 623,30 Kč z ceny díla. Bankovní záruka měla představovat 5 % z ceny za nedokončenou část díla, tedy po [datum] mělo být 5 % z částky 511 762,48 Kč, což činí 25 588,25 Kč. Platnost původní bankovní záruky znějící na částku 3 776 000 Kč trvala do [datum]. Nová bankovní záruka měla znít na částku 25 588,25 Kč a byla žalovanou žalobkyni doručena [datum].

8. Na základě provedeného dokazování pak okresní soud dále zjistil, že cena díla v čl. II Cena, odst. 2.1 Realizační smlouvy byla stanovena ve výši 58 449 982,60 Kč. Podle čl. II Cena, odst. 2.

7. Realizační smlouvy musela být bankovní záruka sjednána ve výši 5 % z ceny za provedení díla sjednané v odst. 2.1 Smlouvy bez DPH zaokrouhlená na celé tisíce směrem nahoru a činila 2 923 000 Kč ve prospěch objednatele. Podle čl. II Cena, odst. 2.

7. Realizační smlouvy měla bankovní záruka sloužit k zajištění plnění z této smlouvy, jejímž předmětem bylo provedení stavebních prací při sanaci ekologických škod vzniklých před privatizací hnědouhelných těžebních společností v Ústeckém a Karlovarském kraji. Bankovní záruka byla platná nejméně na 1 kalendářní rok. Zhotovitelem měla být vždy nejpozději 14 kalendářních dnů před uplynutím platnosti bankovní záruky předložena objednateli bankovní záruka nová, případně doklad o prodloužení bankovní záruky tak, aby po celou dobu provádění díla poskytoval zhotovitel objednateli bankovní záruku dle tohoto bodu Smlouvy. Podle čl. II Cena, odst. 2.

8. Realizační smlouvy měl objednatel právo odstoupit od Realizační smlouvy, jestliže zhotovitel řádně a včas nesplnil jakoukoliv svou povinnost uvedenou v bodě 2.7 Realizační smlouvy. Ustanovení bodu 15.4 Realizační smlouvy se v takovém případě uplatnilo obdobně. Objednatel mohl rovněž postupovat podle čl. 8.2 Realizační smlouvy. Podle čl. VIII Sankce, odst. 8.2 Realizační smlouvy měl objednatel právo za každé jednotlivé porušení povinnosti zhotovitele, kterým bude naplněn důvod odstoupení od této smlouvy, uplatnit vůči zhotoviteli smluvní pokutu ve výši 0,2 % z ceny díla bez DPH za každý den, po kterou trvalo porušení povinnosti zhotovitele, a to až do doby odstoupení objednatele od Realizační smlouvy. Pro vyloučení pochybností se sjednalo, že odstoupení od smlouvy nemá vliv na možnost uplatnění nároku na smluvní pokutu dle tohoto bodu Realizační smlouvy. Podle čl. XV Odstoupení od smlouvy, odst. 15.4 Realizační smlouvy oznámení o odstoupení od smlouvy muselo být učiněno písemně, odesláno datovou schránkou nebo doporučeným dopisem a muselo být podepsáno zhotovitelem, respektive jeho statutárním orgánem, respektive ministrem financí nebo jím pověřeným zaměstnancem. Odstoupením od smlouvy zanikla všechna práva a povinnosti smluvních stran, avšak tímto nebylo dotčeno ustanovení § 2005 občanského zákoníku.

9. Následně došlo k navýšení ceny díla na částku 65 631 958,78 Kč bez DPH, přičemž uvedenou skutečnost reflektoval Dodatek č. 3, kterým došlo tak i ke změně v čl. 2.7 Realizační smlouvy tak, že v návaznosti na změnu ceny díla se mění výše bankovní záruky na částku 3 281 000 Kč a na konec čl. 2.7 Realizační smlouvy se vkládá nový text, který zní takto: V případě uzavření dodatku k této smlouvě, kterým dojde k navýšení bankovní záruky, doručí zhotovitel objednateli navýšenou bankovní záruku do 20 dnů od nabytí účinnosti příslušného dodatku k této smlouvě. V případě snížení bankovní záruky se ponechává na zhotoviteli, zda a kdy sníženou bankovní záruku doručí objednateli. V případě nedodržení povinnosti zhotovitele doručit navýšenou bankovní záruku ve sjednané lhůtě má objednatel právo u zhotovitele uplatnit smluvní pokutu ve výši 0,2 % z rozdílu ceny díla bez DPH, z níž zhotovitel bankovní záruku poskytuje a nové ceny díla bez DPH ujednané v příslušném dodatku, a to za každý den, který trvá porušení povinnosti zhotovitele. Vznikne-li objednateli nárok na smluvní pokutu podle předchozí věty, nebude ze stejného důvodu uplatňovat smluvní pokutu dle bodu 8.2 této smlouvy; možnost objednatele uplatnit smluvní pokutu dle bodu 8.2 této smlouvy (ve spojení s bodem 2.8 této smlouvy) z jiných důvodů vedle smluvní pokuty podle předchozí věty není dotčena. Právo objednatele požadovat náhradu případné škody není ujednáním o smluvní pokutě dotčeno.

10. Dodatkem č. 4 došlo k navýšení ceny díla na částku 75 501 385,78 Kč bez DPH a k navýšení bankovní záruky na částku 3 776 000 Kč.

11. Okresním soudem bylo současně zjištěno, že žalobkyně vůči žalované prováděla následující započtení:

12. Dle dopisu žalobkyně ze dne [datum] nazvaného Započtení vzájemných pohledávek, měla již dopisem ze dne [datum] žalobkyně vyzvat žalovanou k zaplacení částky ve výši 1 510 027,71 Kč z titulu smlouvy, a to nejpozději do [datum]. Uvedeným dopisem bylo dále zjištěno, že žalovaná jako zhotovitel měla pohledávku za žalobkyní ve výši 5 927,59 Kč, která byla započtena proti pohledávce na zaplacení smluvní pokuty. K započtení pohledávek mělo dojít k datu, kdy žalované byl kompenzační úkon doručen. Po započtení měla zbývat zhotoviteli – žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 504 100,12 Kč. Dopis byl do datové schránky žalované doručen dne [datum]; 13. Dle dopisu žalobkyně ze dne [datum] nazvaného Započtení vzájemných pohledávek 2 měla žalobkyně započíst pohledávku zhotovitele (žalované) ve výši 45 110,50 Kč dle faktury číslo [hodnota] proti pohledávce žalobkyně na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 504 100,12 Kč k započtení pohledávek mělo dojít k datu, kdy se obě pohledávky stanou způsobilými k započtení test k datu, kdy kompenzační úkon došel žalované. Po započtení zbývala žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 1 458 989,62 Kč. Dopis byl doručen do datové schránky žalované dne [datum]; 14. Dle dopisu žalobkyně ze dne [datum] nazvaného Započtení vzájemných pohledávek 2 měla žalobkyně započíst pohledávku zhotovitele (žalované) ve výši 117 948,60 Kč dle faktury [hodnota] na svoji pohledávku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 458 989,62 Kč, když k započtení pohledávek mělo dojít k datu, kdy se obě pohledávky stanou způsobilými k započtení, tj. k datu, kdy žalované byl tento kompenzační úkon doručen. Po započtení zbývala žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 341 041,02 Kč. Dopis byl doručen do datové schránky žalované dne [datum]; 15. Dle dopisu žalobkyně ze dne [datum] nazvaného Započtení vzájemných pohledávek 3 měla žalobkyně započíst na svoji pohledávku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 341 041,02 Kč pohledávku zhotovitele – žalované ve výši 19 835,70 Kč dle faktury číslo [hodnota], když k započtení pohledávek mělo dojít k datu, kdy se obě pohledávky stanou způsobilými k započtení, tedy k datu, kdy bylo žalované tento kompenzační úkon doručen. Po započtení zbývala zhotoviteli povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 321 205,32 Kč. Dopis byl doručen do datové schránky žalované dne [datum]; 16. Dle dopisu žalobkyně ze dne [datum] nazvaného Započtení vzájemných pohledávek 4 měla žalobkyně započíst na svoji pohledávku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 321 205,32 Kč pohledávku zhotovitele – žalované ve výši 44 811,59 Kč dle faktury číslo [hodnota], když k započtení pohledávek mělo dojít k datu, kdy se obě pohledávky stanou způsobilými k započtení tedy ke dni [datum], kdy byla žalobkyni doručena faktura č. [hodnota]. Po započtení měla zbývat zhotoviteli – žalované povinnost uhradit žalobkyni částku smluvní pokuty ve výši 1 276 393,73 Kč; 17. Dle dopisu žalobkyně ze dne [datum] nazvaného Započtení vzájemných pohledávek 5 měla žalobkyně započíst na svoji pohledávku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 276 393,73 Kč pohledávku zhotovitele – žalované ve výši 117 948,60 Kč dle faktury číslo [hodnota], když k započtení pohledávek mělo dojít k datu, kdy se obě pohledávky stanou způsobilými k započtení, tedy k datu, kdy tento kompenzační úkon došel žalované. Po započtení měla zbývat zhotoviteli – žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku ve výši 1 158 445,13 Kč. Dopis byl doručen do datové schránky žalované dne [datum]; 18. Dle dopisu žalobkyně ze dne [datum] nazvaného Započtení vzájemných pohledávek 6 došlo dne [datum] k předání a převzetí díla na základě Smlouvy č. [hodnota]. Tímto vzniklo smluvním stranám dle bodu 5.4 Smlouvy číslo [hodnota] právo na uvolnění zádržného ve výši 1 777 837,45 Kč. Žalobkyně měla dopisem započíst na svoji pohledávku na zaplacení smluvní pokuty ve výši 1 158 445,13 Kč pohledávku zhotovitele – žalované ze smlouvy číslo [hodnota] ve výši 888 918,73 Kč. K započtení pohledávek mělo dojít k datu, kdy se obě pohledávky stanou způsobilými k započtení, tedy k datu, kdy tento kompenzační úkon došel žalované. Po započtení mělo zbývat zhotoviteli zaplatit žalobkyni částku smluvní pokuty ve výši 269 526,40 Kč. Dopis byl doručen do datové schránky žalované [datum].

19. Okresní soud dospěl k závěru, že žalobkyni nemohl vzniknout nárok na smluvní pokutu ve výši 1 158 445,13 Kč, neboť na základě Dodatku č. 3 došlo ke změně Realizační smlouvy tak, že v případě snížení bankovní záruky nebyl zhotovitel (žalovaná) vázán lhůtou stanovenou původně na 14 kalendářních dnů před uplynutím platnosti bankovní záruky stávající. Pokud tedy žalovaná doručila žalobkyni bankovní záruku novou dne [datum], učinila tak v souladu s Dodatkem č. 3, neboť z původní částky bankovní záruky ve výši 3 776 000 Kč se bankovní záruka snížila na 25 588,25 Kč. Žalobkyně proto nemohla odstoupit od smlouvy, neboť se nejednalo o porušení ze strany žalované. Jestliže nárok nevznikl nemohl být podle okresního soudu ani moderován. Rovněž nemohlo dojít k započtení výše uvedenými dopisy žalobkyně a žalovaná tak má právo na zaplacení svých pohledávek proti žalobkyni, kterých se domáhala podáním vzájemného návrhu.

20. Okresní soud proto žalobu žalobkyně zamítl a vyhověl vzájemnému návrhu žalované.

21. Proti výrokům I., II. a III. rozsudku podala odvolání žalobkyně, která namítla, že vzhledem k tomu, že platnost původní bankovní záruky trvala do [datum], měl zhotovitel (žalovaná) povinnost doručit objednateli (žalobkyni) novou bankovní záruku, popř. prodloužení té stávající, nejpozději dne [datum]. Prodloužení bankovní záruky [hodnota], vystavené [právnická osoba]. na částku 25 588,25 Kč, s platností do [datum] však bylo objednateli doručeno až dne [datum], čímž došlo k porušení čl. 2.7 Realizační smlouvy. Žalobkyni tak vznikl vůči žalované nárok na smluvní pokutu dle čl. 8.2 Realizační smlouvy ve výši 1 510 027,71 Kč (0,2 % denně z ceny díla ve výši 75 501 385,78 Kč za 10 dní, po které trvalo porušení smlouvy ze strany žalované). Po provedených zápočtech zbyla žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní pokutu ve výši 1 158 445,13 Kč, jež byla uplatněna žalobou. V průběhu řízení pak žalobkyně provedla další zápočet. Po započtení zbyla žalované povinnost zaplatit žalobkyni smluvní sankci ve výši 269 526,40 Kč, spolu s úrokem z prodlení. Až po rozhodnutí krajského soudu přednesl právní zástupce žalované zcela novou argumentaci týkající se čl. 2.7 Realizační smlouvy ve znění Dodatku č.

3. Z něj žalovaná dovozuje, že nedošlo k porušení smlouvy, když byla snížená bankovní záruka doručena žalobkyni 4 dny před koncem platnosti stávající bankovní záruky, neboť bylo ponecháno vůli zhotovitele, kdy sníženou bankovní záruku doručí. Podle žalobkyně okresní soud nesprávně přisvědčil této nové argumentaci žalované. Žalobkyně poukazuje na celý text doplněný Dodatkem č. 3 Realizační smlouvy a argumentuje, že povinnost dodat novou (i když sníženou) bankovní záruku 14 dní před koncem platnosti stávající bankovní záruky stanovená v čl. 2.7 Realizační smlouvy zůstala zachována i po vložení nového textu Dodatkem č.

3. Nový odstavec je tedy třeba vykládat tak, že je sice ponecháno na vůli zhotovitele kdy sníženou bankovní záruku objednateli v rámci platnosti stávající bankovní záruky doručí, vždy je ale povinen tak učinit minimálně 14 dní před koncem platnosti stávající bankovní záruky, neboť tato povinnost nebyla Dodatkem č. 3 narušena. Opačný výklad, tedy výklad by pak ad absurdum mohl vést k situacím, že zhotovitel nemusí dodat sníženou bankovní záruku objednateli nikdy, ani po konci platnosti stávající bankovní záruky. To jistě není smyslem tohoto ustanovení. Smyslem tohoto ustanovení je zejména to, aby objednatel vždy disponoval platnou bankovní zárukou a zároveň měl pro zachování jistoty vždy minimálně 14 dní před koncem platnosti stávající bankovní záruky k dispozici bankovní zárukou novou. Pokud by byla vůle stran jiná, pak by nový odstavec nahradil ten stávající, nikoliv ho doplnil. O tom mimo jiné svědčí též zavedená praxe stran, předmětná smlouva není jediná, kterou spolu strany uzavřely. Žalovaná, jako podnikatel-profesionál ve svém oboru si byla jistě vědoma smyslu a účelu ustanovení čl. 2.7 Realizační smlouvy ve znění Dodatku č.

3. Žalovaná musela vědět, že žalobkyně vázána zákonem 219/2000 Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích, ve znění pozdějších předpisů, nemůže zůstat bez jistoty požadovaného zajištění. Nadto nově vložený odstavec hovoří o „uzavření dodatku k této Smlouvě, kterým dojde k navýšení bankovní záruky.“ V případě snížení bankovní záruky však žádný dodatek uzavřen nebyl, neboť k jejímu snížení došlo v důsledku předání stavebně či technicky oddělitelného celku dle čl. 2.7 Smlouvy, v časti dodatky nedotčené, což ani sama žalovaná nerozporuje, když sama dodala bankovní záruku ve snížené výši s poukazem na čl. 2.7 Realizační smlouvy. To podle žalobkyně rovněž svědčí o účelovosti použití tohoto argumentu ze strany žalované až v průběhu opětovného řízení před soudem prvního stupně, když do té doby, v řízení před soudy obou stupňů tento argument nepoužila. Kdyby se žalovaná skutečně domnívala, že může předmětnou bankovní záruku dodat kdykoliv se jí zachce, pak by to byl podle žalobkyně jistě první argument, kterým by se proti uplatněné smluvní pokutě bránila, ne až ten poslední po více než roce a několika soudních jednáních. Dále se žalobkyně ohrazuje proti závěru okresního soudu (který byl přejat od žalované), že nově vloženým odstavcem „se už předem reagovalo na situaci, která nastala v průběhu roku [rok] v souvislosti s předáním části díla, které mělo návaznost na snížení bankovní záruky na částku 25 588,25 Kč“. Tento závěr nemůže obstát, když Dodatkem č. 4, uzavřeným [datum] se bankovní záruka ještě zvýšila. Okresní soud absolutně rezignoval na zjišťování skutečné vůle stran při uzavírání Dodatku č. 3 a vystačil si pouze s prostým jazykovým výkladem Dodatku č. 3 Realizační smlouvy, a to ještě bez kontextu celého znění čl. 2.7 Realizační smlouvy, které tento dodatek pouze doplňoval. Žalobkyně má za to, že pokud by byl ze strany okresního soudu proveden řádný výklad sporného ujednání, pak by okresní soud musel dospět k závěru, že žalobkyni jednoznačně vznikl nárok na smluvní pokutu. S tím pak dále souvisí platnost a oprávněnost provedených zápočtů a tedy závěr, že žalobkyně má nárok na zaplacení zbývající (žalované) části smluvní pokuty a že pohledávky žalované uplatněné v rámci vzájemného návrhu zanikly promlčením. S ohledem na výše uvedené tedy žalovaná navrhuje, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil soudu prvního stupně k dalšímu řízení.

22. Žalovaná s odvoláním žalobkyně nesouhlasí. Žalobkyně podle žalované spornost ujednání Dodatku č. 3 před okresním soudem nenamítala. Okresní soud podle žalované předmětné ujednání vyložil správně a na základě provedeného dokazování. Žalovaná je nadto přesvědčena, že pohledávky uplatněné vzájemnou žalobou v okamžiku uplatnění promlčeny nebyly. Žalovaná navrhla potvrzení napadeného rozsudku.

23. Krajský soud přezkoumal rozsudek okresního soudu ve výroku ve věci samé i ve výroku o náhradě nákladů řízení dle § 212 a 212a odst. 6 o. s. ř., a dospěl k závěru, že odvolání žalované ve věci samé je částečně důvodné.

24. Krajský soud se předně znovu zabýval platností ujednání o smluvní pokutě v Realizační smlouvě.

25. Krajský soud vyšel ze skutkových zjištění okresního soudu, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] Realizační smlouvu, v níž se žalovaná (mimo jiné) zavázala vždy nejpozději 14 dnů před uplynutím platnosti bankovní záruky žalobkyni notifikovat o prodloužení její platnosti, potažmo o sjednání nové bankovní záruky, a to tak, aby po dobu provádění díla a po celou záruční dobu bankovní záruka trvala. Pro případ porušení této smluvní povinnosti žalovanou si strany ujednaly smluvní pokutu ve výši 0,2 % denně z ceny díla. Jelikož prodloužení bankovní záruky či sjednání nové bankovní záruky (s platností od [datum]) žalovaná žalobkyni neoznámila do [datum] (14 dnů před uplynutím její platnosti), nýbrž až [datum], učinila tak opožděně, a žalobkyně se proto vůči ní domáhala zaplacení smluvní pokuty za 10 dní prodlení ve výši 1 510 027,71 Kč. Po právní stránce se krajský soud nejprve zabýval výkladem ujednání o smluvní pokutě (čl. 2.7, 2.8 a 8.2 smlouvy o dílo), přičemž shledal, že právo žalobkyně požadovat smluvní pokutu se vztahuje rovněž na porušení předmětnou povinnost předložit novou bankovní záruku či prodloužení stávající bankovní záruky s dostatečným předstihem. V Realizační smlouvě v bodě 2.7. je celá část tohoto ujednání, až na poslední větu, věnována podmínkám zajištění plnění bankovní zárukou. Poslední věta tohoto ujednání stanovuje povinnosti zhotovitele, které mu nastávají před uplynutím platnosti bankovní záruky. Byť v bodě 2.

8. Realizační smlouvy bylo použito množného čísla „nesplní své povinnosti uvedené v bodě 2.7. smlouvy“, má krajský soud za použití logického a gramatického výkladu za to, že se jedná o jedinou povinnost, a to, aby zhotovitel, tj. žalovaná byla povinna předložit objednateli – tj. žalobkyni, novou bankovní záruku, popř. doklad o prodloužení stávající bankovní záruky nejpozději 14 kalendářních dnů před uplynutím platnosti bankovní záruky stávající. Krajský soud přitom přisvědčuje argumentaci žalobkyně, že účelem tohoto ujednání bylo zajištění kontinuity bankovní záruky, jakož i časový prostor pro případná opatření objednatele. Samotné ujednání o smluvní pokutě ve výši 0,2 % denně z ceny díla není podle krajského soudu neplatné pro rozpor s dobrými mravy. Nelze přehlédnout, že žalovaná je podnikatelkou a se smluvními ustanoveními byla seznámena již před uzavřením smlouvy. Přiznání nároku na smluvní pokutu přitom podle krajského soudu nebrání ani skutečnost, že žalobkyni v důsledku porušení utvrzené povinnosti nevznikla škoda, neboť smluvní pokutu lze požadovat bez zřetele k tomu, zda došlo ke vzniku škody či nikoli.

26. Krajský soud se dále zabýval argumentací žalované vznesenou poprvé až při opětovném projednávání před okresním soudem po zrušení prvního rozsudku okresního soudu ve věci, tedy o tom, že povinnost žalované předložit novou či prodlouženou bankovní záruku znějící již na nižší částku již v důsledku Dodatku č. 3 nebyla vázána na lhůtu a žalobkyni proto právo na smluvní pokutu nevzniklo.

27. Podle sporného ustanovení článku 2.7 Realizační smlouvy bylo ujednáno, že: Zhotovitel se zavazuje do 10 dnů od uzavření smlouvy předložit objednateli bankovní záruku k zajištění plnění z této smlouvy. Bankovní záruku (písemný závazek banky uvedený v záruční listině) musí bát sjednána ve výši 5 % z ceny za provedení díla uvedení v bodě 2.1 této smlouvy bez DPH zaokrouhleno na celé tisíce směrem nahoru, tedy 2 923 000 Kč (slovy dvamilionydevětsetdvacettřitisíc korun českých) ve prospěch objednatele. Toto platí pro období do řádného předání samostatně stavebně či technicky oddělitelného celku v souladu s touto smlouvou (čl. 5.4). Do 10 dnů po předání samostatně stavebně či technicky oddělitelného celku se zhotovitel zavazuje předložit objednateli bankovní záruku ve prospěch objednatele k zajištění plnění z této smlouvy ve výši 5 % z ceny nedokončení části díla (SO 10.6 až SO 10.9) bez DPH zaokrouhleno na celé tisíce směrem nahoru. Bankovní záruka bude vystavena nebo potvrzena bankou nebo pobočkou zahraniční banky oprávněnou podnikat jako banka v České republice, přičemž tato není v nucené správě, insolvenčním řízení ani likvidaci. Plnění z bankovní záruky bude podmíněno pouze tím, že objednatel doručí vystavující nebo potvrzující bance písemné prohlášení o vzniku nároku objednatele vůči zhotoviteli podepsané osobami oprávněnými jednat za nebo jménem objednatele s tím, že podpisy těchto osob budou úředně ověřeny. Nejsou připuštěny žádné jiné podmínky plnění z uvedené bankovní záruky. Plnění z příslušné bankovní záruky dle obsahu bankovní záruční listiny bude přislíbeno bezhotovostním převodem peněžních prostředků na účet objednatele uvedený v záhlaví této smlouvy nebo jiný účet, který bude určen v písemném prohlášení objednatele o vzniku nároku vůči zhotoviteli, a to nejpozději do 10 pracovních dnů od splnění shora uvedené podmínky pro plnění z bankovní záruky. Plnění z bankovní záruky je objednatel oprávněn požadovat i opakovaně. Bankovní záruka je platná nejméně na jeden kalendářní rok. Zhotovitelem bude vždy nejpozději 14 kalendářních dnů před uplynutím platnosti bankovní záruky předložena objednateli bankovní záruka nová, příp. doklad o prodloužení bankovní záruky, tak aby po celou dobu provádění díla poskytoval zhotovitel objednateli bankovní záruku dle tohoto bodu smlouvy.

28. V Dodatku č. 3 bylo ujednáno: V bodu 2.7 Realizační smlouvy s v návaznosti na změnu ceny díla mění výše bankovní záruky na částku 3 281 000 Kč (slovy: tři-miliony-dvě-stě-osmdesát-jedna-tisíc korun českých) a na konec budu 2.7 Smlouvy se vkládá nový text, který zní takto: „V případě uzavření dodatku k této smlouvě, kterým dojde k navýšení bankovní záruky, doručí zhotovitel objednateli navýšenou bankovní záruku do 20 dnů od nabytí účinnosti příslušného dodatku k této Smlouvě. (V případě snížení bankovní záruky se ponechává na zhotoviteli, zda a kdy sníženou bankovní záruku doručí objednateli.) V případě nedodržení povinnosti zhotovitele doručit navýšenou bankovní záruku ve sjednané lhůtě má objednatel právo u zhotovitele uplatnit smluvní pokutu ve výši 0,2 % z rozdílu ceny díla bez DPH, z níž zhotovitel bankovní záruku poskytuje a nové ceny díla bez DPH ujednané v příslušném Dodatku, a to za každý den, po který trvá porušení povinnosti zhotovitele. Vznikne-li objednateli nárok na smluvní pokutu podle předchozí věty, nebude ze stejného důvodu uplatňovat smluvní pokutu dle bodu 8.2 této smlouvy; možnost objednatele uplatnit smluvní pokutu dle bodu 8.2 této smlouvy (ve spojení s bodem 2.8 této smlouvy) z jiných důvodů vedle smluvní pokuty podle předchozí věty není dotčena. Právo objednatele požadovat náhradu případné škody není ujednáním o smluvní pokutě dotčeno.“ 29. Podle § 555 odst. 1 o. z., právní jednání se posuzuje podle svého obsahu.

30. Podle § 556 odst. 1 o. z., co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen.

31. Podle § 556 odst. 2 o. z., při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají.

32. V projednávané věci nemá krajský soud o výkladu textu bodu 2.7 Realizační smlouvy ve znění Dodatku č. 3 pochybnost. Je zřejmé, že text Dodatku č. 3 reagoval na změnu výše ceny díla, ke které Dodatkem 3 došlo, a současně obecně upravoval mechanismus změny výše bankovní záruky, ke které mělo dojít v budoucnu v souvislosti s budoucími dodatky upravujícími změnu ceny díla a související změny výše bankovní záruky. V tomto kontextu pak byla nově upravena nová lhůta pro navýšení bankovní záruky, neboť navýšení bankovní záruky v případě zvýšení ceny díla odpovídá legitimnímu požadavku objednatele. Naopak, při případném snížení ceny díla novým dodatkem bylo případné ponížení bankovní záruky ponecháno na zhotoviteli. V takovém případě bylo žalobkyni zjevně lhostejné, zda a případně kdy žalovaná existující bankovní záruku poníží.

33. Dodatkem č. 3 nebyl nahrazován (rušen) dřívější text bodu 2.7 Realizační smlouvy, ale doplňován o další ujednání. Povinnost zhotovitele vždy nejpozději 14 kalendářních dnů před uplynutím platnosti bankovní záruky předložit objednateli bankovní záruku novou, příp. doklad o prodloužení bankovní záruky dotčena nebyla.

34. Takto ujednání Dodatku č. 3 vnímali nepochybně i účastníci Realizační smlouvy. Důsledně tomu tak byla i navýšena bankovní záruka dle následného Dodatku č. 4, kterým byla opětovně navýšena cena díla.

35. Uvedenému výkladu Dodatku č. 3 odpovídá i následné chování žalované. Ta ve svém vyjádření k žalobě dne [datum] textem Dodatku č. 3 vůbec neargumentovala. Její obrana se omezila pouze na vzájemný vztah ujednání bodů 2.7, 2.8 a 8.2 Realizační smlouvy. Stejně tak žalovaná se ujednáním Dodatku č. 3 nebránila ani při jednání okresního soudu dne [datum]. Při tomto jednání žalovaná požadovala především moderaci vyčíslené smluvní pokuty. Stejně tak tomu bylo i v podaném odvolání proti prvnímu rozsudku okresního soudu ze dne [datum].

36. Podle § 2048 odst. 1 věty první o. z. platí, že ujednají-li strany pro případ porušení smluvené povinnosti smluvní pokutu v určité výši nebo způsob, jak se výše smluvní pokuty určí, může věřitel požadovat smluvní pokutu bez zřetele k tomu, zda mu porušením utvrzené povinnosti vznikla škoda.

37. Podle § 2051 o. z. může soud nepřiměřeně vysokou smluvní pokutu na návrh dlužníka snížit s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti až do výše škody vzniklé do doby rozhodnutí porušením té povinnosti, na kterou se vztahuje smluvní pokuta. K náhradě škody, vznikne-li na ni později právo, je poškozený oprávněn do výše smluvní pokuty.

38. Nejvyšší soud se rozsudkem ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], uveřejněném pod číslem [hodnota] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, odklonil od své dřívější rozhodovací praxe (představované např. usneseními ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či rozsudkem ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]) a uzavřel, že přiměřenost smluvní pokuty ve smyslu § 2051 o. z. se posuzuje s ohledem na to, jakým způsobem a za jakých okolností nastalo porušení smluvní povinnosti utvrzené smluvní pokutou a v jaké míře se dotklo zájmů věřitele, které měly být sjednáním smluvní pokuty chráněny. Soud nezkoumá nepřiměřenost ujednání o smluvní pokutě, nýbrž nepřiměřenost konkrétního nároku na smluvní pokutu. Přihlédne přitom nejen k okolnostem známým již v době sjednávání smluvní pokuty, ale též k okolnostem, které zde byly při porušení smluvní povinnosti, jakož i k okolnostem, které nastaly po jejím porušení, mají-li v porušení smluvní povinnosti nepochybně původ a byly-li v době porušení povinnosti předvídatelné.

39. V projednávané věci měla sjednaná smluvní pokuta dvě základní funkce – sankční (penalizační) a preventivní (motivační). Smluvní pokutou byla utvrzována povinnost žalované předložit žalobkyni v dostatečné lhůtě předem bankovní záruku. Pokud žalovaná požadovanou bankovní záruku ve stanovené lhůtě nebyla schopna předložit, znamenala uvedená skutečnost významnou nejistotu na straně žalobkyně, zda žalovaná bude schopna dílo dokončit a zda žalobkyně nebude nucena zajistit (v časové tísni) jiného zhotovitele. Výběr nového zhotovitele by pak pro žalobkyni znamenal další administrativní náklady a komplikace. Skutečnost, že by banka nebyla žalobkyni ochotna vystavit žalované bankovní záruku ani na relativně velmi nízkou částku totiž mohla signalizovat velmi vážné ekonomické problémy žalované (např. hrozící úpadek, nezvládnuté exekuce či jiné těžkosti znamenající naprostou ztrátu důvěry ze strany banky). Smluvní pokuta tak sankcionovala žalovanou za liknavost při vyřizování bankovní záruky a současně motivovala žalovanou, aby splnila včas svou smluvní povinnost předložit novou či prodlouženou bankovní záruku.

40. K prodlení s předložením nové či prodloužené bankovní záruky došlo v projednávané věci v lednu roku [rok], kdy zbývající cena díla činila podle žalované již jen 445 480,20 Kč bez DPH, a podle žalobkyně zbývalo vyplatit jen 511 762,48 Kč bez DPH. Dle předávacího protokolu ze dne [datum] činila část ceny díla připadající na pěstební péči a zkušební provoz částku 445 480,20 Kč plus DPH a na změny stavby žalovaná dosud nevyčerpala další částku 66 284,72 Kč (celkem tedy 511 764.92 Kč bez DPH). Zbývající dílo zahrnovalo standardní pěstební opatření (okopávku sazenic, nátěr proti okusu, vyžínání, přihnojení sazenic a tvarový ořez) podle článku 3.3.3 Realizační smlouvy. Současně však žalobkyně měla především zajišťovat zkušení provoz vodního díla.

41. Žalobkyně v podání ze dne [datum] uvedla, že předčasné ukončení Realizační smlouvy bezprostředně po porušení smluvní povinnosti by pro žalobkyni znamenalo, že nebude v plném rozsahu realizován zkušební provoz na vodním díle, přičemž zkušební provoz zahrnoval kromě jiného také vypracování provozního a manipulačního řádu, odborný dohled a periodické zkoušky v prosinci [rok], v březnu [rok], červenci [rok] a září [rok]. Předčasné ukončení Realizační smlouvy by způsobilo nesplnění podmínek rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje č. j. [spisová značka] ze dne [datum], kterým byla povolena realizace stavby. Bez kompletního zkušebního provozu by nemohla být soustava vodních děl zkolaudována. Neprovedení pěstebních prací by mělo za následek znehodnocení či částečné znehodnocení vysázených porostů. Nepředložení nové bankovní záruky či prodloužení stávající představovalo též narušení zájmů žalobkyně spočívajících ve výrazné nejistotě ohledně hrozící nutnosti zajistit dokončení zbývající části díla jiným zhotovitelem, zejména zkušebního provozu na vodním díle, a narušeném očekávání řádného průběhu provádění díla.

42. Krajský soud dokazování doplnil právě o rozhodnutí Krajského úřadu Ústeckého kraje č. j. [spisová značka] ze dne [datum], z jehož podmínky č. 9 na straně 2 výslovně vyplývá povinnost jednoročního zkušebního provozu pro možnost kolaudace stavby.

43. Výše smluvní pokuty za deset dní prodlení dosáhla výše 1 510 027,71 Kč, zbývající cena díla však činila již jen 511 762,48 Kč bez DPH, čemuž odpovídala výše bankovní záruky, která byla vystavena na částku 25 588,25 Kč (správně dle Realizační smlouvy po zaokrouhlení na celé tisíce směrem nahoru měla být výše bankovní záruky 26 000 Kč).

44. Při zohlednění všech uvedených okolností dospěl krajský soud k závěru, že výše smluvní pokuty v dané věci je již nepřiměřená vzhledem k zájmům žalobkyně, které byly narušeny v důsledku porušení smluvní povinnosti a měly být smluvní pokutou chráněny. Krajský soud proto přistoupil k moderaci smluvní pokuty o 1/2, tedy na částku 755 013,86 Kč. Uvedenou částku již krajský soud považuje za přiměřenou k uvedeným funkcím smluvní a s přihlédnutím k hodnotě a významu zajišťované povinnosti. Tato částka představuje jen 1 % celkové ceny díla bez DPH, nelze ji považovat za nepřiměřeně vysokou a pro žalobkyni nepřiměřeně tvrdou. Nelze ostatně přehlédnout i skutečnost, že žalobkyně fakticky sama provedla moderaci smluvní pokuty tím, že ji požadovala pouze za deset dní prodlení. Žalovaná však svou smluvní povinnost předložit řádnou bankovní záruku platnou po [datum] (tedy v požadované výši 26 000 Kč, tj. zaokrouhlené na celé tisíce směrem nahoru podle článku 2.7 Realizační smlouvy) nesplnila nikdy.

45. Jak vyplynulo z provedeného dokazování, na uvedenou částku provedla žalobkyně platně započtení. Uvedenými započteními byla celá smluvní pokuta vyčerpána.

46. Oproti tomu, pohledávka žalované, uplatněná žalovanou vzájemným návrhem ve výši 1 240 501,31 Kč s příslušenstvím, zůstala neuspokojena v rozsahu 485 487,45 Kč s úrokem z prodlení. Uvedená částka představuje část dosud nevyplaceného (a nezapočteného) zádržného.

47. Krajský soud proto rozsudek okresního soudu ve výroku I. jako věcně správný potvrdil (§ 219 o. s. ř.), ve výroku II. potvrdil (§ 219 o. s. ř.) pouze v rozsahu vzájemným návrhem požadované částky 485 487,45 Kč s úrokem z prodlení; a jinak rozsudek ve zbývající části výroku II. změnil tak, že vzájemný návrh zamítl.

48. O náhradě nákladů před soudy obou stupňů rozhodl podle § 224 odst. 1 a 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 2 o. s. ř., když míra úspěchu a neúspěchu účastníků byla stejná.

Poučení