30 Co 146/2025-785

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Vogelové a soudců Mgr. Michala Marka a Mgr. Ivany Štěpánové ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 1 905 423,30 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobkyně proti rozsudku Okresního soudu v Liberci č. j. 13 C 277/2020-685 ze dne 30. ledna 2025

I. Rozsudek okresního soudu se mění tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 1 905 423,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky 389 620 Kč od 16. 1. 2020 do zaplacení a z částky 1 515 803,30 Kč od 4. 2. 2020 do zaplacení, vše do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 662 260 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta A, .

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu (výrok I) a uložil žalobkyni povinnost zaplatit žalované do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 302 508,70 Kč (výrok II).

2. Z odůvodnění se podává, že bylo rozhodováno o požadavku žalobkyně na zaplacení části ceny díla ve výši 1 905 423,30 Kč s příslušenstvím, přičemž žalobkyně svůj žalobní požadavek odvozovala ze smlouvy o dílo č. , Anonymizováno, uzavřené mezi ní jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem dne , datum, . Předmětem díla byla výroba (, Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ) souboru součástí „, Anonymizováno, “ v počtu , Anonymizováno, ks. Cena díla byla sjednána ve výši , částka, a měla být splatná po částech - dle předávek jednotlivých částí díla. Žalobkyně postupně vystavila 8 dílčích faktur k úhradě jednotlivých dílčích dodávek díla, žalovaná však poslední dvě faktury, konkrétně fakturu č. , hodnota, , jež byla splatná dne , datum, a zněla na částku , částka, , a fakturu č. , hodnota, , jež byla splatná dne , datum, a zněla na částku , částka, , neuhradila. Právě úhrady těchto dvou nezaplacených faktur se žalobkyně v řízení domáhá.

3. Okresní soud v napadeném rozsudku, v pořadí již druhém, když předchozí rozsudek okresního soudu v této věci byl zrušen usnesením odvolacího soudu č. j. 30 Co 31/2023-479 ze dne 23. 11. 2023, jímž byla zároveň věc vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení, uzavřel, že dne , datum, byla mezi žalobkyní jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem uzavřena smlouva o dílo č. , Anonymizováno, /OT (dále též jen „smlouva“ či „smlouva o dílo“), jejímž předmětem byla kompletní výroba, spočívající ve stříhání, šití, kompletaci a balení, a dodání , Anonymizováno, , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , vše v počtu , Anonymizováno, kusů (dále též jen „zboží“) žalobkyní žalované, to vše za účelem realizace dodávky zboží dle kupní smlouvy uzavřené mezi žalovanou jako prodávající a , Anonymizováno, jako kupujícím. Ve smlouvě o dílo bylo ujednáno, že zboží musí odpovídat schváleným technickým podmínkám a referenčním vzorkům, žalobkyně se ve smlouvě zavázala při výrobě zboží použít pouze materiál dodaný žalovanou a zároveň vyslovila souhlas, že na zboží bude uplatněno státní ověření jakosti. Cena díla byla sjednána ve výši , částka, včetně daně z přidané hodnoty. Dále se žalobkyně coby zhotovitel ve smlouvě zavázala dodat zboží řádně a včas, v bezvadném stavu, a to v souladu s čl. 2 smlouvy, a ve sjednaných termínech, které budou „upřesněny zhotovitelem na základě objednávky kupujícího formou vždy samostatné objednávky“. Bylo dále ujednáno, že závazek zhotovitele je splněn řádným a včasným dodáním dle dohodnutých podmínek uvedených v čl. 6 smlouvy, že žalobkyni vznikne „právo fakturovat dnem převzetí zboží žalovanou na základě vystavení Osvědčení o jakosti a kompletnosti vydané Úřadem“ a že žalobkyně má právo vystavit fakturu „za každou jednotlivou dodávku od okamžiku jejího řádného splnění a předání objednateli“. Žalobkyně se ve smlouvě zavázala odevzdat zboží žalované dílčími dodávkami na základě jednotlivých objednávek s plněním do 4 měsíců od doručení objednávky s tím, že termín poslední objednávky musí být realizován nejpozději do , datum, . Ve smlouvě byl pro případ, že následně nebude dohodnuto jinak, sjednán harmonogram jednotlivých dílčích dodávek. Pro případ prodlení se zaplacením ceny díla byl ve smlouvě sjednán úrok z prodlení ve výši 0,05 % z nezaplacené ceny zboží za každý i započatý den prodlení. Uzavření smlouvy o dílo předcházelo uzavření kupní smlouvy mezi žalovanou a , Anonymizováno, , v níž se žalovaná coby prodávající zavázala dodat v počtu , Anonymizováno, kusů kombinézu speciál, blůzu speciál a kalhoty speciál, které budou odpovídat schváleným referenčním vzorkům a technickým podmínkám a na které bude uplatněno státní ověřování jakosti, a to dílčími dodávkami na základě objednávek s plněním do 4 měsíců od doručení objednávky, nejpozději do , datum, .

4. Dále bylo okresním soudem objasněno, že žalobkyně žalované dne , datum, dodala , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, , , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, a , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, , dne , datum, dodala , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, , , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, a , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, , dne , datum, dodala , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, , , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, a , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, , dne , datum, dodala , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, a , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, , dne , datum, dodala , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, , a , Anonymizováno, kus , Anonymizováno, , dne , datum, dodala , Anonymizováno, kusů kombinéz, dne , datum, dodala , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, , , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, a , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, , dne , datum, dodala , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, , , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, a , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, , dne , datum, dodala , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, , , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, a , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, , dne , datum, dodala , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, , , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, a , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, , dne , datum, dodala , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, , , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, a , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, , dne , datum, dodala , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, , , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, a , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, , dne , datum, dodala , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, a , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, , dne , datum, dodala , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, , , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, a , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, a dne , datum, dodala , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, , , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, a , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, . Celkem tak žalobkyně žalované dodala 1 , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, , 1 , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, a 1 , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, . Veškeré uvedené zboží žalovaná od žalobkyně převzala a bylo na ně následně , Anonymizováno, , katalogizaci a státní ověřování jakosti vydáno osvědčení o jakosti a kompletnosti. Na dodané zboží žalobkyně vystavila dne , datum, fakturu č. , hodnota, znějící na částku , částka, , splatnou , datum, , a to za dodávku , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, , , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, a , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, , přičemž žalovaná tuto fakturu uhradila dne , datum, , dne , datum, fakturu č. , hodnota, znějící na částku , částka, , splatnou , datum, , a to za dodávku , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, , , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, a , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, , přičemž žalovaná tuto fakturu uhradila dne , datum, , dne , datum, fakturu č. , hodnota, znějící na částku , částka, , splatnou , datum, , a to za dodávku , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, , , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, a , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, , přičemž žalovaná tuto fakturu uhradila dne , datum, , dne , datum, fakturu č. , hodnota, znějící na částku , částka, , splatnou , datum, , a to za dodávku , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, , , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, a , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, , přičemž žalovaná tuto fakturu uhradila dne , datum, , dne , datum, fakturu č. , hodnota, znějící na částku , částka, , splatnou , datum, , a to za dodávku , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, , , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, a , Anonymizováno, kusů kombinéz, přičemž žalovaná tuto fakturu uhradila dne , datum, , dne , datum, fakturu č. , hodnota, znějící na částku , částka, , splatnou , datum, , a to za dodávku , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, , 96 kusů , Anonymizováno, a 96 kusů , Anonymizováno, , přičemž žalovaná tuto fakturu uhradila dne , datum, , dne , datum, fakturu č. , hodnota, na částku , částka, , splatnou , datum, , a to za dodávku , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, , , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, a , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, , a dne , datum, fakturu č. , hodnota, znějící na částku , částka, , splatnou , datum, , a to za dodávku , Anonymizováno, kusů blůz, , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, a , Anonymizováno, kusů , Anonymizováno, . Poslední dvě faktury, tj. fakturu č. , hodnota, a fakturu č. , hodnota, , již žalovaná neuhradila, žalobkyni je vrátila s tím, že podmínky sjednané ve smlouvě pro jejich vystavení nebyly naplněny, neboť zboží nebylo dodáno dle výrobní a technologické dokumentace, v požadované kvalitě a nebyl dodržen harmonogram. V průběhu realizace díla žalovaná žalobkyni vytýkala nedostatky jednotlivých dílčích dodávek zboží a žádala o nápravu, a to emailem ze dne , datum, k dílčí dodávce č. , hodnota, , emailem ze dne , datum, k dílčí dodávce č. , hodnota, , emailem ze dne , datum, dílčí dodávce č. , hodnota, , emailem ze dne , datum, k dílčí dodávce č. , hodnota, , emailem ze dne , datum, k dílčí dodávce č. , hodnota, a emailem ze dne , datum, k dílčím dodávkám č. , hodnota, , 8 a 9, přičemž jako příloha jednotlivých emailů byly zasílány i fotografie zachycující vytýkané vady a tabulky týkající se „vyčíslení škody“, která žalované měla vzniknout v souvislosti s odstraňováním vad a nedodělků dodaného zboží.

5. Dále bylo okresním soudem objasněno, že veškeré zboží dodané žalobkyní bylo poté, co bylo ze strany , Anonymizováno, , katalogizaci a státní ověřování jakosti opatřeno osvědčením o jakosti a kompletnosti, předáno žalovanou , Anonymizováno, , která za ně zcela uhradila sjednanou kupní cenu na základě jednotlivých dílčích faktur vystavených žalovanou.

6. Okresní soud pak na základě jím objasněného skutkového stavu posuzoval, zda žalobkyni vzniklo právo na zaplacení (části) ceny díla, jak byla tato cena vyúčtována fakturami č. , hodnota, a č. , hodnota, . Protože účastníci ve smlouvě sjednali podmínky, za nichž žalobkyni vznikne právo na zaplacení ceny díla, zaměřil se okresní soud v intencích kasačního usnesení na výklad příslušných ujednání smlouvy o dílo týkajících se právě vzniku práva žalobkyně jakožto zhotovitele na zaplacení ceny díla a na to, zda tato ujednání byla naplněna. Dle závěrů okresního soudu právo na zaplacení ceny díla žalobkyni dle smlouvy vznikne tehdy, bude-li zboží předáno žalované, bude vystaveno osvědčení o jakosti a kompletnosti, zároveň bude zboží bez vad, bude odpovídat schváleným technickým podmínkám a referenčním vzorkům, bude dodáno v sadách a včas.

7. Okresní soud se zabýval rovněž tím, kdo byl dle smlouvy povinen zajistit vydání osvědčení o jakosti a kompletnosti, které je výsledkem státního ověření jakosti dle zákona č. 309/2000 Sb., o obranné standardizaci, katalogizaci a státním ověřování jakosti výrobků a služeb určených k zajištění obrany státu, a uzavřel, že osvědčení o jakosti a kompletnosti muselo být vystaveno žalované, která byla v pozici dodavatele (prodávajícího) ve vztahu k , Anonymizováno, a která tak byla povinna vydání tohoto osvědčení zajistit, a to za součinnosti žalobkyně, která se ve smlouvě zavázala poskytnout prostory.

8. Okresní soud dále vyšel z toho, že placení ceny díla bylo ujednáno ve smlouvě postupné, na základě dílčích dodávek zboží. Takto také účastníci postupovali, když žalobkyně poté, co dodala žalované částečné plnění a následně obdržela od žalované ústní či písemný pokyn k fakturaci ceny díla za poskytnuté dílčí plnění, vystavila na toto plnění fakturu a žalovaná fakturu, s výjimkou dvou posledních, které jsou předmětem tohoto řízení, uhradila. Faktury (prvních 6 faktur) byly žalovanou uhrazeny i přesto, že nekorespondovaly s jednotlivými dílčími dodávkami zboží (v jedné faktuře bylo zahrnuto více dodávek, popř. dílčí dodávka byla rozdělena do více faktur), a přesto, že žalovaná měla k dodanému zboží výhrady, vytýkala jeho nedostatky, a přesto, že zboží nebylo dodáváno v sadách. Žalobkyní byl pravidelně dodáván jiný počet , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, , než jak bylo sjednáno, nebyl u většiny dodávek dodržen termín plnění, dodané zboží neodpovídalo technickým podmínkám a referenčním vzorkům, nebylo plněno v sadách a žalovaná zboží kompletovala sama. I přes tyto nedostatky žalovaná zboží od žalobkyně vždy převzala, převzetí potvrdila v dodacích listech, zjištěné vady sama opravovala, a to s ohledem na nedodržení termínů vůči České republice - Ministerstvu vnitra a hrozícím sankcím z její strany.

9. Okresní soud pak na základě jím objasněných skutečností uzavřel, že žalobkyni právo na zaplacení (části) ceny díla vyúčtované fakturami č. , hodnota, a č. , hodnota, nevzniklo, neboť nebyly ze strany žalobkyně naplněny konkrétní podmínky vzniku práva na zaplacení ceny díla, jak byly sjednány účastníky ve smlouvě, jestliže dílo nebylo žalobkyní předáváno v sadách, v ujednaných termínech či ujednané kvalitě. Okresní soud neshledal důvodné námitky žalobkyně spočívající v tom, že dosud nebyla žalovanou vyzvána k opravě vad díla, že neměla možnost se s vadami seznámit a že žalovaná si vady odstraňovala sama. Okresní soud poukázal na to, že žalobkyně ani jednou nenamítla, že by na výtky žalované zasílané jí emailem jakkoliv reagovala a nabídla zjednání nápravy, platí proto v souladu se smluvním ujednáním, že reklamaci uznala, jestliže ve lhůtě 10 dnů od vytčení vad nereagovala. Žalobkyně přitom věděla, že z její strany není plněno řádně, že žalovaná má na řádném plnění velký zájem, přesto kvalitu díla v průběhu jeho realizace nezlepšila.

10. Okresní soud se dále v odůvodnění napadeného rozsudku vypořádal s námitkami započtení uplatněnými v průběhu řízení žalovanou.

11. V podání ze dne 6. 6. 2022 žalovaná vůči žalobou uplatněnému nároku započetla částku , částka, z titulu smluvní pokuty požadované z důvodu nereagování na vytknuté vady, částku , částka, z titulu smluvní pokuty za prodlení s druhou dodávkou, částku , částka, z titulu smluvní pokuty za prodlení s třetí dodávkou, částku , částka, z titulu smluvní pokuty za prodlení se čtvrtou dodávkou, částku , částka, z titulu přiměřené slevy z ceny díla odpovídající 50 % ceny díla, resp. ve výši , částka, pro případ, že by sleva ve výši 50 % z ceny díla nebyla shledána přiměřenou, částku , částka, z titulu náhrady škody (v rozsahu , částka, jde o smluvní pokutu, náklady na pohonné hmoty, mzdové náklady, náklady na energie, nájem, právní služby apod., v rozsahu , částka, se jedná o smluvní pokutu, kterou žalovaná musí uhradit , Anonymizováno, a v rozsahu , částka, se jedná o „částku v rámci oficiální reklamace od , Anonymizováno, “).

12. Uvedená kompenzační námitka dle okresního soudu nemůže vyvolat zamýšlené účinky z toho důvodu, že v ní bylo k započtení uplatněno několik samostatných nároků, které v součtu mnohonásobně přesahují částku uplatněnou žalobou. Není proto zřejmé, jaká případná pohledávka žalované vůči žalobkyni a v jakém rozsahu by měla zaniknout, jestliže žalovaná neuvedla, jakou konkrétní pohledávku a v jakém rozsahu vůči žalované částce započítává. Již jen tato skutečnost sama o sobě má za následek to, že ke kompenzační námitce nelze přihlédnout. Vedle toho okresní soud shledal další důvod, pro který s uvedeným započtením nelze spojovat žádné účinky, a sice obtížnost zjišťování existence a výše započítávané pohledávky, což by nepřiměřeně prodloužilo řízení o pohledávce uplatněné žalobou, jak je zřejmé již ze samotných důkazních návrhů vztahujících se ke kompenzační námitce, které tvoří stovky listin předložených žalovanou při doplnění žaloby. Kompenzační námitka na přiměřenou slevu z kupní ceny (která byla součástí posuzovaného právního jednání započtení) je dle okresního nedůvodná již s ohledem na fakt, že žalobkyni nárok na zaplacení ceny za dílo nevznikl, není tedy co započítávat.

13. Dále žalovaná uplatnila k započtení částku 245 000 Kč z titulu náhrady za smluvní pokutu za pozdní dodání zboží, kterou žalovaná uhradila , Anonymizováno, na základě usnesení Okresního soudu v Liberci č. j. 19 C 253/2022-221 ze dne 13. 3. 2023, jímž byl schválen smír uzavřený mezi žalovanou a , Anonymizováno, . K této kompenzační námitce okresní soud nepřihlížel s odůvodněním, že „již jednou o ní bylo rozhodnuto“.

14. Okresní soud tedy žalobu v celém rozsahu zamítl a v řízení úspěšné žalované přiznal dle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), právo na náhradu nákladů řízení, které vyčíslil částkou 302 508,70 Kč.

15. Proti rozsudku okresního soudu se včas odvolala žalobkyně, která navrhuje jeho změnu tak, že žalobě bude zcela vyhověno, eventuálně jeho zrušení a vrácení věci okresnímu soudu k dalšímu řízení. V odvolání zejména vytýká okresnímu soudu, že se zcela neřídil pokyny odvolacího soudu vyslovenými ve zrušujícím usnesení. Má za to, že skutkové závěry o tom, že veškeré žalobkyní dodané zboží vyúčtované fakturami, které jsou předmětem řízení, je vadné, jsou nedostatečné a předčasné. Nad to, dle žalobkyně právo na úhradu ceny díla jí vzniklo i v případě vadného plnění, jestliže žalovaná vady sama odstranila a žalobkyni možnost k odstranění vad nedala. Důsledkem odstranění vad díla žalovanou je totiž dle ustálené judikatury vznik práva žalobkyně na zaplacení ceny díla i v případě, že by jinak byl vznik práva na úhradu ceny díla vázán na plnění bezvadné, neboť objednatel, který sám odstranil vady, aniž by je zhotoviteli oznámil, nemůže důvodně odmítat zaplacení ceny díla s tím, že dílo nebylo provedeno řádně. Dále žalobkyně okresnímu soudu vytýká nedostatečný výklad smlouvy o dílo stran okamžiku vzniku práva žalobkyně na úhradu ceny díla. Zcela dle žalobkyně okresní soud přehlédl zavedenou praxi stran a nezabýval se tím, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají. Žalobkyni vznikalo právo fakturovat převzetím zboží , Anonymizováno, na základě vystaveného osvědčení o jakosti a kompletnosti díla, přičemž sama žalovaná dávala žalobkyni pokyn k fakturaci a faktury následně hradila. Okresní soud se nezabýval ani tím, zda byly vadné právě ty výrobky, které byly předmětem dodávek vyúčtovaných neuhrazenými fakturami. Žalobkyně poukazuje na velmi krátkou dobu, která uplynula mezi převzetím zboží žalovanou od žalobkyně a podrobením převzatého zboží státnímu ověření jakosti, během níž je dle žalobkyně vyloučeno, aby žalovaná realizovala jakékoliv zásadní opravy. Žalobkyně se neztotožňuje ani s odůvodněním napadeného rozsudku v té části, v níž okresní soud žalobkyni vytýká, že nereagovala na reklamace. Žalovaná totiž žalobkyni toliko informovala o odstranění údajných vad a v takovém případě žalobkyně ani neměla žádnou možnost případné vady odstranit. Dle žalobkyně bylo v řízení prokázáno, že žalobkyně předala dílo žalované, žalovaná dílo převzala, dílo prošlo státním ověřením jakosti, žalovaná dílo předala svému odběrateli (, Anonymizováno, ), od něhož obdržela v celé výši kupní cenu, a teprve následně žalovaná žalobkyni zasílala emaily, v nichž tvrdila, že dodané zboží mělo vady a že tyto vady žalovaná sama na své náklady odstranila (aniž by je však dříve avizovala žalobkyni a umožnila jí jejich odstranění), a v nichž vyčíslila náklady na odstranění vad. Za takto objasněného stavu, kdy žalobkyně žalované zboží předala, žalovaná zboží převzala bez výhrad, na zboží bylo vydáno osvědčení o jakosti a kompletnosti a žalovaná předala zboží svému odběrateli a obdržela za něj celou úhradu kupní ceny, by žalobkyni právo na zaplacení ceny díla mělo být přiznáno. Dle žalobkyně nebyl vznik práva na zaplacení ceny díla podmíněn včasností, povinnost plnit řádně a povinnost plnit včas jsou dvě odlišné povinnosti dlužníka a je třeba je odlišovat. Tvrzení žalované o opožděném plnění je proto irelevantní. Žalobkyní bylo navíc v řízení poukazováno na to, že žalobkyně vznik prodlení nezavinila; toto tvrzení však okresní soud zcela přehlédl.

16. Žalovaná ve vyjádření k odvolání navrhuje potvrzení rozsudku jako věcně správného. Neztotožňuje se s odvolacími námitkami žalobkyně a poukazuje na to, že v daném případě byl vznik práva na zaplacení ceny díla dle smlouvy vázán na vystavení osvědčení o jakosti a kompletnosti, na to, že zboží bude odpovídat schváleným technickým podmínkám a schváleným referenčním vzorkům a že bude plněno řádně. Tyto smluvně dohodnuté podmínky pro vznik nároku na cenu díla však žalobkyní naplněny nebyly, u každé přejímky dílčí dodávky zboží vykazovalo vady, které musely být žalovanou odstraňovány, zboží neodpovídalo technickým podmínkám a referenčním vzorkům. Vady dodaného zboží byly žalobkyni opakovaně vytýkány prostřednictvím emailové komunikace, žalobkyně však ani jednou nenamítla, že by se k vytčeným vadám vyjádřila, ačkoliv dle smlouvy byla povinna vyjádřit své stanovisko ve lhůtě 10 dnů od písemné reklamace. Žalovaná přitom opakovaně žádalo o nápravu vad, které vždy konkretizovala. Neexistovala dodávka zboží, která by nebyla vadná, a žalobkyně tím, že se k reklamacím nevyjádřila, vady uznala, proto je třeba považovat zboží za „kompletně vadné“. Pokud žalovaná vady zboží částečně opravovala, pak tak činila z toho důvodu, že žalobkyně nikdy nereagovala a nápravu nezjednala a od počátku byla v prodlení. Žalovaná zpočátku faktury hradila, což bylo její „dobrou vůlí“, neboť „doufala, že se žalobkyně ve výrobě zlepší a další dílčí dodávky budou již prosté vad“, což se nestalo. Nelze v daném případě hovořit o zavedené praxi stran, neboť ta musí být trvalá a bez vzájemných výhrad a neshod. Dále žalovaná uvádí, že šlo v daném případě o zcela mimořádné a specializované výrobky, čehož si žalobkyně musela být vědoma; vůle stran v tomto směru byla jednoznačná a směřovala ke zhotovení precizních výrobků splňujících zcela technické požadavky. Žalovaná dále poukazuje na smluvní volnost účastníků právního jednání a na skutečnost, že jí vznikly v důsledku nekvalitních dodávek zboží žalobkyní škody.

17. Odvolací soud přezkoumal rozsudek okresního soudu a řízení jeho vydání předcházející a dospěl k závěru, že jsou zde důvody pro jeho změnu. Učinil tak dle § 214 odst. 1 o. s. ř. při jednání, u kterého účastníkům mj. sdělil (a to i s ohledem na změnu ve složení senátu odvolacího soudu a ve vztahu k závěrům vysloveným v předchozím kasačním rozhodnutí odvolacího soudu) předběžný právní názor na věc.

18. Okresní soud provedl dokazování v potřebném rozsahu a na jeho základě správně objasnil skutkový stav, odvolací soud proto z okresním soudem objasněného skutkového stavu vychází a pro stručnost na něj odkazuje. Pochybil však okresní soud při posuzování předpokladů, za nichž vzniklo žalobkyni dle smlouvy právo na zaplacení ceny díla, včetně posouzení, zda žalobkyni právo na zaplacení ceny díla v posuzované věci vzniklo.

19. Žalobkyně se žalobou podanou v této věci domáhá zaplacení části ceny díla dle smlouvy o dílo č. , Anonymizováno, uzavřené dne , datum, mezi ní jako zhotovitelem a žalovanou jako objednatelem. Na věc je proto třeba aplikovat ustanovení § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“).

20. Podle § 2586 odst. 1 o. z. smlouvou o dílo se zhotovitel zavazuje provést na svůj náklad a nebezpečí pro objednatele dílo a objednatel se zavazuje dílo převzít a zaplatit cenu.

21. Podle § 2610 odst. 1 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla. Podle § 2610 odst. 2 o. z. je-li dílo přejímáno po částech, vzniká právo na zaplacení ceny za každou část při jejím provedení.

22. Předmětem smlouvy o dílo je tedy na jedné straně závazek zhotovitele provést dílo na svůj náklad a nebezpečí a na straně druhé závazek objednatele dílo převzít a zaplatit za něj cenu. Zákonná úprava vzniku práva zhotovitele na zaplacení ceny díla obsažená v ustanovení § 2610 o. z. je však úpravou dispozitivní, tzn., že se uplatní pouze tehdy, nedohodnou-li se smluvní strany ve smlouvě o dílo ohledně vzniku práva zhotovitele na zaplacení ceny díla jinak.

23. Tak i v daném případě, jak správně uzavřel okresní soud, se zákonná úprava týkající se vzniku práva na zaplacení ceny díla obsažená v § 2610 o. z. nepoužije, neboť účastníci si sjednali podmínky, za nichž žalobkyni jakožto zhotoviteli vzniká právo na zaplacení ceny díla, ve smlouvě o dílo.

24. Tak se účastníci ve smlouvě o dílo ze dne , datum, dohodli, že žalobkyni vznikne „právo fakturovat dnem převzetí zboží žalovanou na základě vystavení Osvědčení o jakosti a kompletnosti vydané Úřadem“ a že žalobkyně má právo vystavit fakturu „za každou jednotlivou dodávku od okamžiku jejího řádného splnění a předání objednateli“ (čl. 5.3 a 5.4 smlouvy).

25. Okresní soud se tedy správně zabýval tím, zda byly naplněny účastníky dohodnuté předpoklady vzniku nároku žalobkyně na zaplacení ceny díla, avšak dospěl k nesprávnému závěru, že žalobkyni právo na zaplacení ceny díla nevzniklo. V tomto směru lze souhlasit s odvolatelkou především v tom, že okresní soud při výkladu smlouvy a při posuzování otázky, zda žalobkyni vzniklo právo na zaplacení ceny díla, resp. jeho části, jejíhož zaplacení se žalobkyně domáhala žalobou, dostatečně nereflektoval následné (tj. po uzavření smlouvy o dílo) jednání obou smluvních stran.

26. Okresní soud v odůvodnění napadeného rozsudku popsal praxi stran po uzavření smlouvy, tedy to, jak obě smluvní strany při plnění závazků plynoucích pro ně ze smlouvy postupovaly a za jakých podmínek žalovaná od žalobkyně přebírala jednotlivé dílčí dodávky zboží a dávala žalobkyni pokyn k fakturaci a za převzaté zboží platila. Tak okresní soud na základě provedeného dokazování shrnul, že žalovaná od žalobkyně přebírala zboží nekompletní a s vadami, existenci vad žalovaná žalobkyni po uskutečnění jednotlivých dílčích dodávek zboží oznamovala prostřednictvím emailové komunikace (shora uvedenými emaily ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, , ze dne , datum, a ze dne , datum, ), přičemž žalovaná sama zjištěné nedostatky na převzatém zboží odstraňovala a zboží kompletovala a žalobkyni v emailech, v nichž vytýkala vady u jednotlivých dílčích dodávek, již sdělovala výši nákladů, které s odstraněním vad u jednotlivých dílčích dodávek měla. Poté, co bylo vydáno Úřadem pro obrannou standardizaci, katalogizaci a státní ověřování jakosti osvědčení státní jakosti a kompletnosti, žalovaná předala zboží (jednotlivé dílčí dodávky) svému smluvnímu partnerovi (, Anonymizováno, ), od něhož obdržela za dodané zboží sjednanou kupní cenu, a dala žalobkyni pokyn k vystavení faktur, které také, pokud jde o prvních šest faktur z celkem osmi vystavených, zaplatila, přičemž bylo zároveň objasněno, že fakturace ani neodpovídala jednotlivým dílčím dodávkám zboží, neboť v jednotlivých fakturách bylo zahrnuto zboží z více dílčích dodávek, popř. naopak zboží dodané v rámci jedné dodávky bylo rozděleno do více faktur.

27. Plyne tedy ze skutkových zjištění okresního soudu, že zboží ve sjednaném počtu kusů bylo žalobkyní žalované dodáno a žalovanou bylo převzato, následně bylo opatřeno státním ověřením jakosti a kompletnosti a bylo předáno smluvnímu partnerovi žalované (, Anonymizováno, ), který od žalované zboží převzal a žalované uhradil dohodnutou kupní cenu v plné výši. Podstatné je pro danou věc pak to, že žalovaná sama tvrzené vady díla (jeho části, která je předmětem tohoto řízení) odstraňovala, aniž by jejich odstranění umožnila žalobkyni; té pouze oznamovala existenci vad, tedy je vytkla, avšak již s tím, že je sama odstranila, a s tím, že na jejich odstranění vynaložila náklady v konkrétní výši označované žalovanou jako „škoda“, tedy aniž by žádala o odstranění konkrétních již vytknutých vad dodaného zboží žalobkyni.

28. Za dané situace, kdy zboží (předmět díla) bylo ve sjednaném množství žalobkyní žalované předáno, žalovaná jej převzala a sama odstranila případné jeho nedostatky, zboží bylo opatřeno státním osvědčením o jakosti a kompletnosti vydaným příslušným úřadem a žalovaná obdržela od svého smluvního partnera, kterému veškeré od žalobkyně převzaté zboží předala, sjednanou kupní cenu v plné výši, nemůže žalovaná odepírat žalobkyni právo na zaplacení ceny díla s tvrzením, že dílo nebylo v rozporu se smlouvou provedeno řádně (tj. bez vad), a tedy nebyl naplněn jeden z předpokladů vzniku práva žalobkyně na cenu díla sjednaný ve smlouvě. Opačný závěr by v poměrech projednávané věci znamenal, že žalobkyně by za provedení díla nemohla dostat zaplaceno nikdy, neboť jí v důsledku žalovanou zvoleného postupu při odstraňování vad díla bylo znemožněno vytčené vady odstranit, což je zcela neakceptovatelné.

29. Jde o obdobnou situaci, jaká byla řešena např. v rozsudku Vrchního soudu v Praze sp. zn. 2 Cmo 242/99 ze dne 11. 2. 2000. Vrchní soud v Praze posuzoval v citovaném rozsudku otázku vzniku nároku na zaplacení ceny díla, jejíž úhradu objednatel odmítal s tím, že dílo nebylo provedeno řádně, sice v poměrech zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník účinný do 31. 12. 2013, závěry v něm vyslovené jsou však přiměřeně aplikovatelné i v poměrech dané věci podléhající právní úpravě obsažené v o. z., jestliže si účastníci jako podmínku vzniku nároku na zaplacení ceny díla ve smlouvě mj. ujednali, že plnění musí být řádné, tj. bez vad. Byť Vrchní soud v Praze v citovaném rozsudku posuzoval situaci skutkově částečně odlišnou, kdy objednatel v jím posuzovaném případě (rovněž) sám opravil vady díla, aniž je však zhotoviteli vůbec oznámil, je důsledek stejný jako v nyní posuzované věci, kdy žalovaná sice vady oznámila, avšak zároveň sdělila, že již je sama odstranila. Ani v tomto případě totiž žalobkyně neměla možnost v důsledku žalovanou zvoleného postupu při odstraňování vad tyto odstranit.

30. Jestliže žalobkyně coby zhotovitel odpovídala za to, že dílo bude mít ve smlouvě sjednané vlastnosti a bude bez vad, bylo také na ni, aby žalovanou vytčené vady odstranila ve lhůtě sjednané ve smlouvě (viz čl. 7.6.). Teprve pokud by tak neučinila, měla žalovaná jakožto objednatel právo odstranit vytčené vady díla sama. Tomu by však musel předcházet zákonem (§ 2106 a § 2107 o. z. ve spojení s § 2615 o. z.) předvídaný postup žalované, jímž by bylo žalobkyni umožněno dostát její povinnosti provést dílo řádně, resp. odstranit vytčené vady. Žalovaná však žalobkyni možnost vytčené vady díla odstranit svým jednáním zcela odepřela, neboť jí jednak ve smyslu § 1922 odst. 1 o. z. neumožnila přezkoumání vytčených vad a jednak jí k odstranění vad neposkytla žádný časový prostor, jestliže současně s vytčením vady namísto volby práva z odpovědnosti za vady (tj. v daném případě práva na odstranění vady díla) sdělila, že vady díla již sama odstranila. Důvody, které žalovanou k takovému jednání vedly, jsou z hlediska vzniku práva žalobkyně na zaplacení ceny díla bez významu.

31. Nebyla pak podmínkou vzniku práva žalobkyně na zaplacení ceny díla dle čl. 5.3 a 5.4 smlouvy včasnost plnění. Žalobkyně byla sice dle smlouvy povinna plnit (dodat zboží) nejen řádně, tj. bez vad, ale i včas, avšak na včasnost plnění právo na zaplacení ceny díla vázáno nebylo. Pro případ nesplnění povinnosti dodat zboží včas byla účastníky ve smlouvě sjednána smluvní pokuta.

32. Pokud se žalovaná v řízení před okresním soudem bránila tím, že žalobou uplatněný nárok zanikl započtením, jsou věcně správné závěry okresního soudu o tom, že tomu tak není.

33. Podle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. Podle § 1982 odst. 2 o. z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

34. Podle § 1987 odst. 1 o. z. k započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem. Podle § 1987 odst. 2 o. z. pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není.

35. Otázkou určitosti právního jednání započtení podle právní úpravy dle zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, se zabýval Nejvyšší soud např. v rozsudku sp. zn. 23 Cdo 3407/2020 ze dne 26. 4. 2021, v němž odkázal na závěry přijaté podle právní úpravy účinné do 31. 12. 2013 s tím, že tyto závěry jsou aplikovatelné i na započtení řídící se právní úpravou zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník. Tak se k právní otázce určitosti právního úkonu (jednání) započtení Nejvyšší soud vyjádřil např. v rozsudku sp. zn. 21 Cdo 3330/2011 ze dne 19. 2. 2013, uveřejněném pod číslem 56/2013 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek. V něm Nejvyšší soud na základě usnesení ze dne 23. 2. 2005, sp. zn. 29 Odo 174/2004 (ústavní stížnost proti tomuto usnesení odmítl Ústavní soud usnesením ze dne 25. 4. 2006, sp. zn. I. ÚS 322/05), rozsudku ze dne 31. 1. 2008, sp. zn. 29 Odo 421/2006, usnesení ze dne 26. 7. 2011, sp. zn. 32 Cdo 4363/2009, a usnesení ze dne 26. 6. 2012, sp. zn. 33 Cdo 4735/2010, shrnul, že „podle ustálené judikatury soudů je pro neurčitost (§ 37 odst. 1 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku - dále jen „obč. zák.“) neplatný právní úkon započtení (§ 580 obč. zák.), kterým dlužník započítává proti pohledávce věřitele více svých pohledávek, převyšujících ve svém součtu pohledávku věřitele, aniž by bylo patrno, která část započítávaných pohledávek zanikla a která nikoli. K tomuto závěru se Nejvyšší soud dále přihlásil např. též v rozsudku ze dne , datum, , sp. zn. , spisová značka, , uveřejněném v časopise Soudní judikatura číslo 2, ročník 2014, pod číslem 18“. Uvedené závěry Nejvyšší soud dále rozvedl a upřesnil např. v rozsudku sp. zn. 32 Cdo 2196/2016 ze dne 24. 10. 2016 či v usnesení sp. zn. 33 Cdo 302/2017 ze dne 29. 11. 2018, v nichž přijal a odůvodnil závěr, podle něhož o neurčitosti právního úkonu (jednání) započtení jde tehdy, pokud součet pohledávek na straně jedné převyšuje počet pohledávek na straně druhé, přičemž. Pokud však součet pohledávek započítávaných na obou stranách je shodný, nejde o případ uvedený v předchozím odstavci a neurčitost zápočtu nezpůsobuje ani to, že v něm není konkrétně uvedeno, které pohledávky, proti kterým se započítávají, neboť za této situace všechny započítávané pohledávky zápočtem zaniknou.

36. Nejvyšší soud se v citovaném rozsudku sp. zn. 23 Cdo 3407/2020 ze dne 26. 4. 2021 zabýval rovněž výkladem ustanovení § 1987 odst. 2 o. z., tj. tím, kdy lze pohledávku považovat za nejistou a neurčitou, a tedy k započtení nezpůsobilou. Nejvyšší soud v něm odkázal na rozsudek velkého senátu občanskoprávního a obchodního kolegia sp. zn. 31 Cdo 684/2020 ze dne 9. 9. 2020 uveřejněný pod číslem 4/2021 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, v němž Nejvyšší soud dovodil, že smyslem a účelem vykládaného ustanovení je ochrana věřitele pasivní pohledávky před tím, aby dlužník pasivní pohledávky zabránil jejímu uspokojení či toto uspokojení oddálil jednostranným započtením své sporné (nejisté či neurčité) pohledávky za věřitelem pasivní pohledávky a dosáhl toho, že místo uspokojení pasivní pohledávky bude mezi stranami veden spor o existenci a výši aktivní pohledávky. „Nejistou nebo neurčitou“ ve smyslu vykládaného ustanovení je (zásadně) právě pohledávka ilikvidní, tj. pohledávka, která je co do základu a/nebo výše sporná (nejistá), a jejíž uplatnění vůči dlužníku (věřiteli pasivní pohledávky) formou námitky započtení vyvolá (namísto jednoznačného, tj. oběma dotčenými stranami akceptovaného zániku obou pohledávek v rozsahu, v jakém se kryjí) spory o existenci či výši aktivní pohledávky. Aktivně započítávaná pohledávka nebude jistá a určitá ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z. zpravidla tehdy, jeví-li se aktivní pohledávka jako objektivně sporná, tj. má-li žalobce proti této pohledávce relevantní věcné argumenty a vyžaduje-li zjištění (prokázání) této pohledávky co do důvodu nebo výše rozsáhlejší či složitější dokazování, jež by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné (pasivní) pohledávce. Za nejistou či neurčitou však nelze pohledávku považovat pouze proto, že ji dlužník neuznává (odmítá uhradit) nebo že je sporná (nejednoznačná) její právní kvalifikace; musí zde být objektivní nejistota, zda pohledávka vznikla a z jakého důvodu, popř. zda je splatná, kdo je jejím věřitelem či dlužníkem, jaká je její výše apod. Dále Nejvyšší soud uzavřel, že výklad ustanovení § 1987 odst. 2 o. z. nesmí bránit pocitovému uspořádání vztahů mezi stranami a že je třeba zejména tam, kde jde o pohledávky vzniklé z téhož vztahu, brát v úvahu i skutečnost, že proti právu věřitele pasivní pohledávky na její uhrazení stojí právo dlužníka (věřitele aktivní pohledávky) na to, aby dříve, než bude nucen uhradit svůj dluh, byly posouzeny i širší okolnosti celého vztahu. Pro posouzení, zda jednostranné započtení neodporuje § 1987 odst. 2 o. z. jsou přitom rozhodné toliko okolnosti, které tu byly v okamžiku, kdy je započtení (projev vůle dlužníka pasivní pohledávky) účinné, tj. zpravidla v okamžiku, kdy projev vůle dlužníka pasivní pohledávky dojde věřiteli. Uplatní-li žalovaný dlužník pasivní pohledávky v soudním řízení námitku započtení a vznese-li žalobce (věřitel pasivní pohledávky) námitku relativní neplatnosti jednostranného započtení, musí soud posoudit, zda je započítávaná (aktivní) pohledávka jistá a určitá ve smyslu § 1987 odst. 2 o. z., a tedy způsobilá přivodit svým započtením (v rozsahu, v jakém se pohledávky kryjí) zánik žalobou uplatněné (pasivní) pohledávky. Tak tomu zpravidla nebude tehdy, jeví-li se aktivní pohledávka jako objektivně sporná, tj. má-li žalobce proti této pohledávce relevantní věcné argumenty a vyžaduje-li prokázání této pohledávky rozsáhlejší či složitější dokazování, jež by vedlo k neúměrnému prodloužení řízení o žalobou uplatněné pohledávce. V úvahu je přitom třeba vzít i stav řízení v okamžiku, kdy byla námitka započtení vznesena. Je-li námitka započtení vznesena v okamžiku, kdy je řízení teprve na začátku a prokazování skutečností rozhodných pro posouzení aktivní pohledávky nebude významně složitější, než je tomu v případě žalobou uplatněné pohledávky, bude zpravidla na místě závěr, že započtení neodporuje § 1987 odst. 2 o. z. Naopak, námitka započtení uplatněná až na konci nalézacího řízení, či dokonce až jako obrana v exekučním řízení, obstojí pouze v případě, bude-li aktivní (započítávaná) pohledávka zcela nepochybná (nebude-li nutné k jejímu zjištění provádět žádné složitější dokazování).

37. Námitka započtení uplatněná v podání ze dne , datum, nemůže vyvolat zamýšlené účinky již jen z toho důvodu, že žalovaná navrhovala k započtení několik samostatných nároků, jejichž součet se neshoduje s žalobou uplatněným nárokem, proti němuž bylo započítáváno, a které naopak v součtu (a některé i samostatně) násobně převyšují žalobou uplatněnou částku. Žalovaná přitom neuvedla, která pohledávka a v jakém rozsahu by měla započtením zaniknout a která nikoliv. Již jen tato skutečnost sama o sobě bez dalšího postačuje pro přijetí závěru, že právní jednání započtení obsažené v podání ze dne , datum, nemůže pro neurčitost vyvolat zamýšlené účinky, a tedy nemůže vést ani zčásti k zániku žalobou uplatněného nároku. Nelze totiž z projevu vůle kompenzujícího (žalované) určit, které pohledávky zanikly a které nikoliv. Pro přijetí závěru, že právní jednání započtení obsažené v podání ze dne , datum, nemůže obstát a vyvolat zamýšlené účinky, tedy zcela postačuje popsaná neurčitost kompenzačního úkonu. Nadto obstojí jako věcně správný i závěr okresního soudu o tom, že započítávané pohledávky je třeba považovat za nejisté a neurčité ve smyslu § 1987 o. z. také z důvodu jejich ilikvidity vzhledem k jejich spornosti a rozsáhlosti případného dokazování, o čemž svědčí velké množství listin předložených žalovanou s kompenzačním úkonem. V tomto směru lze pro stručnost odkázat na odůvodnění napadeného rozsudku okresním soudem.

38. Stejně tak nemůže vyvolat zamýšlené účinky a nelze v tomto řízení přihlédnout k námitce započtení částky , částka, , kterou žalovaná dle svých tvrzení musela zaplatit , Anonymizováno, za prodlení se splněním svého závazku vůči svému objednateli (tj. České republice – Ministerstvu vnitra) a k jejímuž zaplacení České republice – Ministerstvu vnitra se žalovaná zavázala ve smíru schváleném usnesením Okresního soudu v Liberci č. j. 19 C 253/2022-221 ze dne 13. 3. 2023. Tato pohledávka je totiž ilikvidní a tudíž dle § 1987 odst. 2 o. z. nejistá a neurčitá. Takový závěr je nutno učinit i přesto, že jde o pohledávku, která má původ v právním vztahu úzce souvisejícím s právním vztahem založeným mezi účastníky tohoto řízení smlouvou o dílo ze dne , datum, , a sice ve vztahu založeném kupní smlouvou uzavřenou mezi žalovanou a , Anonymizováno, , v níž se žalovaná jako prodávající zavázala dodat České republice – Ministerstvu vnitra jako kupujícímu zboží, které se následně stalo předmětem účastníky uzavřené smlouvy o dílo.

39. Podstatné je, že právní jednání započtení částky , částka, bylo učiněno až po více než 4 letech vedení sporu – podáním ze dne , datum, , před posledním jednáním okresního soudu ve věci (nepočítaje v to jednání dne , datum, , při němž došlo pouze k vyhlášení rozsudku), kdy již byla provedena většina důkazů potřebných k objasnění skutečností potřebných pro rozhodnutí o žalobou uplatněném nároku. Zároveň jde o pohledávku spornou, a to nikoliv jen s ohledem na vyjádření žalobkyně k ní, když žalobkyně popírá, že by byla povinna byť i jen zčásti k úhradě započítávané částky, ale i s ohledem na to, co v řízení vyšlo najevo. Žalovanou započítávaná pohledávka byla založená smírem v řízení vedeném mezi žalobkyní , Anonymizováno, a žalovanou, v němž se Česká republika – Ministerstvo vnitra po žalované domáhala zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu smluvní pokuty jednak za prodlení s dodáním zboží a jednak za prodlení s vyřízením reklamace zboží ze strany České republiky - Ministerstva vnitra u žalované. Muselo by být tedy v řízení nejprve objasňováno, co konkrétně bylo předmětem smíru, zda smluvní pokuta za prodlení s dodáním zboží, smluvní pokuta za prodlení s vyřízením reklamace či smluvní pokuta za porušení obou povinností a v jakém rozsahu. Následně, bylo-li by prokázáno, že obsahem uzavřeného smíru byl závazek k zaplacení smluvní pokuty za prodlení s dodáním zboží a v jakém rozsahu, muselo by být prokazováno, do jaké míry za prodlení s dodáním zboží odpovídá žalobkyně a do jaké míry žalovaná. Žalobkyně totiž jakoukoliv odpovědnost za vznik prodlení na straně žalované ve vztahu k České republice – Ministerstvu vnitra odmítá s tím, že prodlení s dodáním zboží bylo zapříčiněno prodlením žalované s dodáním střihové dokumentace (k čemuž dle smlouvy byla povinna právě žalovaná). Uvedené skutečností pak nutně musí vést k závěru, že řízení, vedené v době právního jednání započtení již více než 4 roky a nacházející se ve fázi před skončením dokazování ohledně žalobou uplatněného nároku, by se neúměrně protáhlo, neboť zjišťování existence žalovanou započítávané (aktivní) pohledávky by si vyžádalo rozsáhlé dokazování, přičemž míra nejistoty započítávané pohledávky v době, kdy bylo právní jednání započtení učiněno, byla výrazně vyšší, než pohledávky pasivní, ohledně níž, se dokazování blížilo k závěru.

40. Žalovaná v řízení nevznesla ani žádný konkrétní požadavek na přiměřenou slevu z ceny díla z důvodu jeho vad. Plyne z rozhodovací praxe Nejvyššího soudu (viz např. rozsudek sp. zn. 33 Cdo 4160/2010 ze dne 28. 3. 2012 či rozsudek sp. zn. 33 Cdo 3787/2011 ze dne 24. 9. 2013, jejichž závěry jsou použitelné i v poměrech o. z.), že součástí posouzení důvodnosti práva zhotovitele na zaplacení ceny za zhotovení věci není posouzení nároku na slevu z ceny, jestliže se nedovolal započtení, popř. započtení neučinil. Soud není povinen z úřední povinnosti, tedy bez uplatnění zápočtu, zjišťovat, jaká částka odpovídá přiměřené slevě z ceny díla. V daném případě byl požadavek žalované na přiměřenou slevu z ceny díla součástí zápočtu obsaženého v podání ze dne , datum, , který však, jak bylo vysvětleno shora, neobstojí a nelze s ním spojovat žádné účinky, neboť žalovaná v kompenzační námitce neuvedla, která pohledávka a v jakém rozsahu by měla započtením zaniknout a která nikoliv. O tom, že tento zápočet z uvedeného důvodu nemůže obstát a nelze s ním spojovat zamýšlené účinky přitom žalovaná věděla již z v pořadí prvého rozsudku okresního soudu a kasačního usnesení soudu odvolacího soudu, mohla tedy v dalším řízení před okresním soudem konkrétní požadavek na přiměřenou slevu z kupní ceny uplatnit formou zápočtu, který by vyhovoval požadavkům určitosti a z něhož by již bylo zřejmé, jaká konkrétní pohledávka a v jaké konkrétní výši by měla započtením zaniknout. To však žalovaná v průběhu řízení neučinila.

41. Odvolací soud tedy uzavírá, že v situaci, kdy žalobkyně žalované zboží, které bylo předmětem smlouvy, předala, žalovaná od žalobkyně zboží převzala, jeho případné vady byly odstraněny, veškeré žalobkyní dodané zboží bylo opatřeno státním ověřením jakosti a kompletnosti, bylo předáno smluvnímu partneru žalované, která za zboží obdržela od svého smluvního partnera kupní cenu v plné výši, nelze žalobkyni odepřít právo na zaplacení ceny díla ve výši dohodnuté ve smlouvě. Zároveň nebylo možné přihlédnout k námitkám započtení a právo na přiměřenou slevu z ceny díla řádně uplatněno nebylo.

42. Protože žalovaná část ceny díla vyfakturovanou fakturami č. , hodnota, , jež byla splatná dne , datum, a zněla na částku , částka, , a č. , hodnota, , jež byla splatná dne , datum, a zněla na částku , částka, , řádně a včas nezaplatila, je od dne následujícího po splatnosti faktur v prodlení a je povinna zaplatit žalobkyni vedle jistiny i úroky z prodlení (§ 1968 věta prvá o. z., § 1970 o. z.), konkrétně ve výši 0, 05 % denně sjednané v smlouvě z částky , částka, od , datum, do zaplacení a z částky , částka, od , datum, do zaplacení.

43. Odvolací soud proto dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. napadený rozsudek změnil tak, že žalobě vyhověl a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni , částka, s úrokem z prodlení ve výši 0,05 % denně z částky , částka, od , datum, do zaplacení a z částky , částka, od , datum, do zaplacení, vše zákonné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

44. V důsledku změny napadeného rozsudku musel odvolací soud rozhodnout nejen o nákladech odvolacího řízení, ale dle § 224 odst. 2 o. s. ř. znovu i o nákladech řízení před okresním soudem, včetně nákladů předchozího odvolacího řízení. Protože žalobkyně byla ve sporu neúspěšná pouze v nepatrné části (žaloba byla zamítnuta toliko v požadavku na zaplacení úroku z prodlení z částky , částka, za den , datum, a z částky , částka, za den , datum, , a to již předchozím rozsudkem okresního soudu, který je v této části pravomocný), má dle § 142 odst. 3 o. s. ř. a § 224 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů v plné výši.

45. Za řízení před okresním soudem, včetně předchozího řízení odvolacího, má žalobkyně právo na náhradu nákladů řízení ve výši , částka, . Jde o náhradu odměny za zastoupení advokátem ve výši , částka, , náhradu za promeškaný čas za účast u jednání dne , datum, , které bylo odročeno bez projednání věci ve výši jedné poloviny mimosmluvní odměny dle § 14 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), tj. ve výši , částka, , náhradu hotových výdajů v paušální výši , částka, , náhradu za čas promeškaný na cestě ze sídla advokáta do sídla soudu a zpět ve výši , částka, , náhradu cestovného ve výši , částka, , náhradu daně z přidané hodnoty, kterou je zástupce povinen z přiznané odměny a náhrad odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve výši , částka, (21 % z částky , částka, ) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, .

46. Náhrada odměny za zastoupení advokátem je tvořena náhradou odměny za 18 úkonů právní služby po , částka, (převzetí zastoupení, předžalobní výzva k plnění, sepis žaloby, 2 x účast na jednání dne , datum, /jednání přesáhlo 2 hodiny/, účast na jednání , datum, , písemné vyjádření k odvolání žalované proti v pořadí prvnímu rozsudku okresního soudu, účast na jednání před odvolacím soudem dne , datum, , po 2 úkonech za účast na jednáních ve dnech , datum, , , datum, a , datum, /všechna tato jednání přesáhla 2 hodiny/, písemné vyjádření ve věci samé ze dne , datum, a ze dne , datum, a nahlížení do spisu ve dnech , datum, a , datum, ) dle § 7 bod 6., § 11 odst. 1 písm. a), d), f) ve spojení s § 11 odst. 3, g) a k) advokátního tarifu, a náhradou odměny za 2 úkony právní služby po , částka, (odvolání proti nákladovému výroku v pořadí prvého rozsudku okresního soudu a účast na jednání dne , datum, , při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí) dle § 7 bod 6., § 11 odst. 2 písm. c) a f) advokátního tarifu.

47. Náhrada hotových výdajů v paušální výši , částka, byla stanovena dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, a to za 17 úkonů učiněných do konce roku 2024 ve výši , částka, na jeden úkon právní služby dle advokátního tarifu ve znění účinném do , datum, a za 3 úkony učiněné v roce 2025 ve výši , částka, na každý úkon právní služby dle advokátního tarifu ve znění účinném od , datum, . Náhrada za promeškaný čas ve výši , částka, byla určena dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, a to za celkem , hodnota, cest ze sídla advokáta k soudu a zpět do konce roku 2024 ve výši ve výši , částka, (8 x 6 započatých půlhodin po , částka, dle advokátního tarifu ve znění účinném do , datum, ) a za 2 cesty v roce 2025 ve výši , částka, (2 x 6 započatých půlhodin po , částka, dle advokátního tarifu ve znění účinném od , datum, ).

48. Náhrada cestovného ve výši , částka, je tvořena náhradou cestovného ze sídla advokáta do sídla soudu a zpět dne , datum, ve výši , částka, (230 km, kombinovaná spotřeba benzinu automobilového dle technického průkazu použitého vozidla 5,1 l/100 km, cena 1 litru paliva , částka, a sazba základní náhrady za 1 km jízdy , částka, dle vyhlášky č. 589/2020 Sb. ve znění před novelou provedenou vyhláškou č. 375/2021 Sb.), ve dnech , datum, , , datum, (nahlížení do spisu) a , datum, ve výši 3 x , částka, (230 km, kombinovaná spotřeba benzinu automobilového dle technického průkazu použitého vozidla 8 l/100 km, cena 1 litru paliva , částka, a sazba základní náhrady za 1 km jízdy , částka, dle vyhlášky č. 511/2021 Sb. ve znění vyhlášky č. 116/2022 Sb.), dne , datum, ve výši , částka, (230 km, kombinovaná spotřeba paliva 8 l/100 km, cena 1 litru paliva , částka, a sazba základní náhrady za 1 km jízdy , částka, dle vyhlášky č. 467/2022 Sb.), ve dnech , datum, , , datum, a , datum, (nahlížení do spisu) ve výši 3 x , částka, (230 km, kombinovaná spotřeba paliva 8 l/100 km, cena 1 litru paliva , částka, a sazba základní náhrady za 1 km jízdy , částka, dle vyhlášky č. 398/2023 Sb.), dne , datum, ve výši , částka, (230 km, kombinovaná spotřeba paliva 5,1 l/100 km, cena 1 litru paliva , částka, a sazba základní náhrady za 1 km jízdy , částka, dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.) a dnech , datum, ve výši , částka, (230 km, kombinovaná spotřeba paliva 8 l/100 km, cena 1 litru paliva , částka, a sazba základní náhrady za 1 km jízdy , částka, dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.). K cestám ve dnech , datum, a , datum, bylo použito osobní vozidlo , jméno FO, , jméno FO, reg. zn. , SPZ, , k ostatním cestám osobní vozidlo , Anonymizováno, reg. zn. , SPZ, .

49. Za (toto v pořadí druhé) řízení před odvolacím soudem byla žalobkyni přiznána náhrada nákladů ve výši , částka, . Jde o náhradu odměny za zastoupení advokátem ve výši , částka, za 2 úkony právní služby (odvolání proti rozsudku okresního soudu a účast u jednání před odvolacím soudem dne , datum, ) po , částka, dle § 7 bod 6., § 11 odst. 1 písm. g) a k) advokátního tarifu a 1 úkon (účast na jednání dne , datum, , při kterém došlo pouze k vyhlášení rozhodnutí) ve výši , částka, dle § 7 bod 6., § 11 odst. 2 písm. f) advokátního tarifu, náhradu hotových výdajů v paušální výši , částka, dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, náhradu za čas promeškaný na cestě ze sídla advokáta do sídla soudu a zpět ve výši , částka, (2 x 6 započatých půlhodin po , částka, ) dle § 14 odst. 3 advokátního tarifu, náhradu cestovného ve výši , částka, (2 x , částka, za cestu k odvolacímu soudu a zpět ve dnech , datum, a , datum, , 230 km, kombinovaná spotřeba paliva 8 l/100km, cena 1 litru paliva , částka, a sazba základní náhrady za 1 km jízdy , částka, dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.), náhradu daně z přidané hodnoty, kterou je zástupce povinen z přiznané odměny a náhrad odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve výši , částka, (21 % z částky , částka, ) a náhradu za zaplacený soudní poplatek ve výši , částka, .

50. Náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů v souhrnné výši , částka, je žalovaná povinna zaplatit v zákonné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám advokáta žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

51. V řízení úspěšné žalobkyni nebylo přiznáno právo na náhradu veškerých nákladů řízení, které požadovala, neboť ve sporu úspěšný účastník nemá dle § 142 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu všech nákladů, které mu v řízení či v souvislosti s ním vznikly, ale pouze takových, které byly potřebné k účelnému uplatňování nebo bránění práva, tj. pouze těch, které byly v řízení vynaloženy účelně. Přitom platí, že za účelně vynaložené náklady ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. lze považovat pouze takové náklady, které musel účastník nezbytně vynaložit, aby mohl řádně hájit své porušené nebo ohrožené subjektivní právo u soudu. Soud nemůže rezignovat na zkoumání účelnosti jednotlivých úkonů provedených advokátem, odvíjí-li se výše odměny a hotových výdajů takového zástupce právě od počtu provedených úkonů. Rozhodnutí o náhradě nákladů řízení nelze omezit na prosté konstatování, že takové náklady jsou vždy účelné jen proto, že účastníka zastupuje advokát. Ani uvedení některého úkonu právní služby v § 11 advokátního tarifu tedy nutně neznamená povinnost soudu vždy přiznat odměnu za takový úkon vykonaný advokátem procesně úspěšného účastníka řízení (obdobně např. nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 988/12 ze dne 25. 7. 2012 či usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Cdo 273/2016 ze dne 24. 8. 2016 a sp. zn. 32 Cdo 3521/2017 ze dne 28. 11. 2017).

52. Tak nebyly odvolacím soudem shledány účelnými, a nebylo proto žalobkyni přiznáno právo na náhradu nákladů řízení za doplnění námitky podjatosti podáním datovaným , datum, , za písemná podání datovaná , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , za nahlížení do spisu dne , datum, a dne , datum, a za jednání s protistranou.

53. Co se týče povahy studia spisu v občanském soudním řízení, pak, jak plyne např. z nálezu Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 4012/18 ze dne , datum, či usnesení Ústavního soudu sp. zn. III. ÚS 3046/21 ze dne , datum, , i nahlížení do spisu může být v poměrech konkrétního případu považováno za samostatný úkon právní služby, za který náleží náhrada podle § 11 odst. 3 advokátního tarifu, avšak pouze tehdy, jestliže jde o takové prostudování spisu, které by svým významem mohlo odpovídat prostudování trestního spisu při skončení vyšetřování ve smyslu § 11 odst. 1 písm. f) advokátního tarifu. V případě nahlížení do spisu dne , datum, o takový případ nejde, neboť rozsah spisu v době nahlížení, povaha dané věci ani rozsah navržených důkazních prostředků (když podstatnou část z nich měla žalobkyně sama k dispozici, neboť se jednalo o smlouvy či jiné listiny, které byly stranám známy) nemohou vést k závěru o nutnosti podrobného zkoumání obsahu spisu, zvláště ne za situace, kdy žalobkyně měla k dispozici vyjádření žalované obsahující všechna skutková tvrzení žalované. Obdobně je tomu i u nahlížení do spisu dne , datum, , které se uskutečnilo v době, kdy žalobkyně dle obsahu spisu a listin jí v průběhu řízení doručovaných neměla žádný důvod předpokládat, že by se ve spise nacházelo nově větší množství listin, jejichž obsah jí není znám a s jejichž obsahem by se musela k účelnému uplatňování svého práva seznamovat.

54. Jinak je tomu však v případě nahlížení do spisu ve dnech , datum, a , datum, . Nahlížení do spisu dne , datum, se uskutečnilo v návaznosti na podání žalované datované , datum, , v němž žalovaná v rámci doplnění tvrzení mj. uplatnila nároky, které dříve nebyly předmětem řízení, a především předložila značné množství listin, jejichž počet činil několik set stran. V daném případě tedy prostudování spisu svým významem mohlo odpovídat prostudování trestního spisu při skončení vyšetřování ve smyslu § 11 odst. 1 písm. f). Stejně je tomu i v případě studia spisu dne , datum, , k němuž došlo poté, kdy okresní soud žalobkyni doručil vyjádření žalované ze dne , datum, , v němž žalovaná označila řadu důkazů k prokázání svých tvrzení, zejména však bylo žalobkyni sděleno okresním soudem, že „přílohy jsou k dispozici k nahlédnutí“.

55. Pokud jde o vyjádření, která účastník podává v průběhu řízení a jimiž se vyjadřuje k rozhodným skutečnostem, je možné je považovat za účelné úkony právní služby a lze přiznat náhradu odměny za ně tam, kde písemné vyjádření obsahovalo nové argumenty, nová skutková tvrzení a zároveň nebylo možné stejného výsledku dosáhnout přednesem při jednání. Odměna zpravidla nenáleží ani za doplnění skutkových tvrzení a důkazů, pokud mohly být součástí již dříve učiněného písemného podání účastníka. Obecným kritériem, jímž soud hodnotí všechny náklady řízení, a tedy i odměnu za úkony právní služby advokáta, je, jak již bylo uvedeno shora, účelnost jejich vynaložení, kterou je nutno posuzovat jak ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř., tak s ohledem na obecně platnou zásadu přiměřenosti a zákazu zneužití práv (srovnej např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1748/2015 ze dne 29. 7. 2015).

56. Tak odvolací soud neshledal účelným úkonem, za který by žalobkyni náležela náhrada nákladů řízení, doplnění námitky podjatosti obsažené v podání ze dne , datum, , neboť v něm žalobkyně pouze doplnila námitku, kterou vznesla již u jednání, přičemž k tomuto doplnění nebyla soudem vyzvána, předložila jej ze své iniciativy a především skutečnosti, ve kterých spatřovala podjatost soudce, měla uvést již při jednání, na němž tuto námitku vznesla. Stejně byla shledána neúčelnými, a tedy nebyla za ně žalobkyni přiznána náhrada nákladů, písemná podání datovaná , datum, , , datum, , , datum, a , datum, . V podání ze dne , datum, zaslaném k výzvě soudu žalobkyně reagovala na poučení dle § 118a odst. 1, odst. 3 o. s. ř., kterého se jí dostalo u jednání. Platí proto, že žalobkyně měla své , Anonymizováno, povinnosti v návaznosti na poskytnutou výzvu splnit především při jednání. Nic na tom nemění skutečnost, že soud vyhověl její žádosti a poskytl jí lhůtu k doplnění tvrzení a důkazů. Žalobkyně, pokud nevylíčila všechny rozhodné skutečnosti již v žalobě, měla své procesní povinnosti splnit při jednání, u něhož se jí poučení soudem dostalo, a tedy shodného výsledku by bylo možné dosáhnout přednesem při jednání. Vyjádření ze dne , datum, žalobkyně zaslala ze své vlastní iniciativy, aniž k jeho podání byla vyzvána, přičemž toto její vyjádření neobsahuje žádné nové, pro věc podstatné argumenty, které by již nebyly z její strany uvedeny dříve. Nadto žalobkyně mohla toto své vyjádření přednést u jednání, které se konalo o den dříve, popř. i u jednání následujícího. Totéž platí i ohledně vyjádření žalobkyně ze dne , datum, a ze dne , datum, . Ani tato vyjádření nebyla soudem žádána, neobsahují žádné nové, pro věc zásadní argumenty, které by žalobkyně nemohla sdělil u jednání.

57. Nad rámec uvedeného již odvolací soud pouze dodává (k námitkám žalované vzneseným v průběhu řízení před odvolacím soudem), že žalovaná měla v řízení trvajícím několik let dostatečný prostor ke své obraně; o tom, že kompenzační námitka obsažená v podání ze dne , datum, nemůže vyvolat zamýšlené účinky žalovaná věděla již od vyhlášení v pořadí prvého rozsudku okresního soudu, resp. nejpozději od vydání kasačního rozhodnutí. Odvolací soud neřešil v odvolacím řízení žádnou pro rozhodnutí podstatnou otázku, kterou by se okresní soud nezabýval, zcela odvolací soud vyšel ze skutkového stavu zjištěného okresním soudem, avšak na jeho základě dovodil odchylný (opačný) závěr o vzniku nároku žalobkyně na zaplacení (části) ceny díla, přičemž účastníci byli s předběžným právním názorem odvolacího soudu na věc při jednání seznámeni. Nemůže být proto rozhodnutí odvolacího soudu pro žalovanou překvapivým.