30 Co 235/2025-183

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Romana Flanderky a soudkyň Mgr. Petry Vogelové a Mgr. Ivany Štepánové ve věci žalobce: Jméno žalobce , IČO IČO žalobce sídlem Adresa žalobce zastoupený advokátem Mgr. Miroslavem Dongresem sídlem Dolní náměstí 679/5, 466 01 Jablonec nad Nisou proti žalovaným:

1. Jméno žalované A , narozený Datum narození žalované A bytem Adresa žalované A 2. Jméno žalované C , narozená Datum narození žalované C bytem Adresa žalované A oba zastoupeni advokátem JUDr. Ing. Lukášem Pletichou sídlem Průmyslová 1631/4, 466 01 Jablonec nad Nisou o zaplacení 129 742 Kč s příslušenstvím 71 000 Kč, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 115 C 21/2022-138 ze dne 19. 2. 2025 I. Rozsudek okresního soudu se v části výroku I, jíž byla zamítnuta žaloba v požadavku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 65 009,20 Kč, potvrzuje.II. Rozsudek okresního soudu se v části výroku I, jíž byla zamítnuta žaloba v požadavku na zaplacení 129 742 Kč s úrokem z prodlení ve výši 5 990,80 Kč, mění tak, že žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci 129 742 Kč s úrokem z prodlení ve výši 5 990,80 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.III. Žalovaní jsou povinni zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 46 713,10 Kč, a to každý z nich ve výši jedné poloviny, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta Mgr. Miroslava Dongrese.IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou náhradu nákladů placených v řízení státem ve výši 3 866 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.V. Žalovaní jsou povinni zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Jablonci nad Nisou náhradu nákladů placených v řízení státem ve výši 8 066 Kč, a to každý z žalovaných ve výši 4 033 Kč, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

1. Napadeným rozsudkem okresní soud výrokem I zamítl v celém rozsahu žalobu (o zaplacení 129 742 Kč s úrokem z prodlení ve výši 71 000 Kč), výrokem II uložil žalobci povinnost zaplatit žalovaným, kteří jsou oprávněni společně a nerozdílně, na náhradě nákladů řízení 150 314,20 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaných, a výrokem III uložil žalobci povinnost zaplatit České republice prostřednictvím Okresního soudu v Jablonci nad Nisou na náhradě nákladů řízení 11 932 Kč, na účet č. , č. účtu, pod variabilním symbolem , var. symbol, , a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Okresní soud rozhodoval o žalobě, jíž se žalobce domáhá zaplacení doplatku ceny díla ve výši 129 742 Kč a smluvního úroku z prodlení za období od 21. 12. 2019 do 30. 6. 2020 ve výši 71 000 Kč. Uplatněný nárok opírá žalobce o tvrzení, že mezi žalobcem jako zhotovitelem a žalovanými jako objednateli byla dne 28. 8. 2019 uzavřena smlouva o dílo, jejímž předmětem byla rekonstrukce bytu na adrese , Jméno žalované B, , Anonymizováno, , která měla probíhat od 16. 9. 2019 do 18. 11. 2019. Součástí smlouvy o dílo byla cenová nabídka z 27. 8. 2019. Cena díla byla sjednána na 392 644 Kč bez DPH, přičemž při podpisu smlouvy měla být uhrazena částka 157 000 Kč, druhá dílčí úhrada rovněž ve výši 157 000 Kč měla být zaplacena do 15. 10. 2019. Tyto částky byly ze strany žalovaných uhrazeny. Při dokončení díla mělo být uhrazeno 78 644 Kč. V průběhu trvání závazkového vztahu došlo k uzavření dodatků č. 1 a 2 z důvodu požadovaných víceprací, dodatkem č. 2 byla cena díla navýšena na 423 045 Kč bez DPH. Z důvodu víceprací došlo k předání díla až dne 6. 12. 2019. Při předání a převzetí díla žalovaní vytkli na díle dílčí vady, které se žalobce zavázal odstranit do 20. 12. 2019, protokol o předání díla obsahuje také návrh na slevu z ceny díla ve výši 25 000 Kč. Protože dopisem ze dne 12. 12. 2019 žalovaní odmítli odstranění vad a v rozporu se smlouvou žádali finanční náhradu ve výši 140 203 Kč, zaslal žalobce žalovaným dne 16. 12. 2019 fakturu č. , hodnota, , splatnou ke dni 20. 12. 2019, jíž vyfakturoval, po odečtení slevy ve výši 25 000 Kč a hodnoty nepoužitého materiálu, doplatek ceny díla na částku 129 742 Kč. Vedle této částky požaduje žalobce smluvní úrok z prodlení, který byl ve smlouvě o dílo sjednán ve výši 0,1 % denně z celkové ceny díla bez DPH, takto žalobci vzniklo za období od 21. 12. 2019 do 30. 6. 2020 právo na smluvní úrok ve výši 148 172,16 Kč, požaduje však uhradit toliko 71 000 Kč. Žalovaní navrhují zamítnutí žaloby, poukazují na to, že dílo nebylo řádně dokončeno a předáno, žalovaní také vytkli vady díla při předání dne 6. 12. 2019 a dále dne 12. 12. 2019, kdy žádali poskytnutí přiměřené slevy ve výši 140 203 Kč.

3. Okresní soud po provedeném dokazování uzavřel, že účastníci mezi sebou dne 28. 8. 2019 uzavřeli smlouvu o dílo, podle které se žalobce zavázal provést v souladu s veškerými platnými normami a standardy v České republice rekonstrukci bytu žalovaných na adrese , Jméno žalované B, , Anonymizováno, . Ke smlouvě byly následně z důvodu požadovaných víceprací uzavřeny dva dodatky, dodatek č. 1 byl uzavřen dne 15. 10. 2019 a dodatek č. 2 dne 5. 11. 2019, došlo tak k navýšení ceny díla na částku 423 045 Kč a prodloužení doby dokončení díla do 6. 12. 2019. K předání dokončeného díla žalovaným došlo dne 6. 12. 2019, o čemž byl sepsán zápis o odevzdání a převzetí dokončeného díla, v něm také byly zaznamenány zjištěné závady a nedodělky. Zápis obsahuje rovněž údaj o tom, že konečná cena díla činí 410 863 Kč, jakož i o tom, že žalobce je schopen odstranit závady do 20. 12. 2019, případně navrhuje kompenzaci bez odstranění závad ve výši 25 000 Kč, přičemž se strany dohodly, že rozhodnutí sdělí žalovaní žalobci dne 12. 12. 2019. Listinou z 12. 12. 2019 vytkli žalovaní další zjištěné vady a uplatnili právo na slevu z ceny díla ve výši 140 203 Kč. Po právní stránce uzavřel okresní soud, že žalobce dílo provedl ve smyslu § 2604 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. z.“), neboť je dokončil a předal žalovaným dne 6. 12. 2019. V předávacím protokolu je obsažena také dohoda stran o konečné ceně díla, která činí 410 863 Kč bez DPH, oproti uzavřenému dodatku č. 2 došlo k jejímu ponížení o nepoužitý materiál. Předáním díla pak žalobci v souladu s § 2010 odst. 1 o. z. vzniklo žalobci právo na zaplacení ceny díla. Po odečtení uhrazených záloh ve výši 314 000 Kč a slevy, kterou žalobce poskytl ve výši 25 000 Kč, činí doplatek ceny díla 129 472 Kč vč. DPH. Ohledně požadovaného smluvního úroku z prodlení dospěl okresní soud k závěru, že účastníci si ujednali pro případ prodlení objednatele se zaplacením faktury úrok z prodlení ve smluvené výši 0,1 % denně z celkové ceny díla bez DPH. Žalobce však i přes poskytnutou výzvu neprokázal, že by faktura před její splatností byla doručena žalovaným, žalovaní současně potvrdili její doručení až dne 12. 1. 2020. Pohledávka na doplatek ceny díla se tak stala splatná ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. dne 13. 1. 2020 a v prodlení se žalovaní ocitli až dne 14. 2. 2020, proto přiznal okresní soud žalobci právo na úrok z prodlení z částky 385 863 Kč, ze které jej žádal přiznat žalobce, a to za období od 21. 12. 2019 do 30. 6. 2020. Za uvedené období činí jeho výše 65 210,85 Kč. Zároveň však okresní soud dospěl k závěru, že dílo vykazuje vady ve smyslu § 2615 o. z., přičemž vadné plnění je podstatným porušením smlouvy. Žalovaní oznámili žalobci vady při předání díla, další vady oznámili dopisem ze dne 12. 12. 2019, který byl žalobci doručen dne 19. 12. 2019. Tímto dopisem zároveň uplatnili právo na slevu z ceny díla. K vytknutí vad tak došlo bez zbytečného odkladu a žalovaným náleží právo na přiměřenou slevu z ceny díla. Žalobce sice navrhoval při předání díla slevu ve výši 25 000 Kč, tento návrh však nebyl ze strany žalovaných akceptován. Při úvahách o výši přiměřené slevy z ceny zohlednil okresní soud závěry znaleckého posudku Ing. Malce, který určil hodnotu díla bez vad částkou 383 378 Kč bez DPH, hodnotu díla s vadami pak částkou 237 895 Kč bez DPH, když náklady na odstranění vad činí 145 483 Kč bez DPH. Zohlednil okresní soud také, že vadné provedené sádrokartonové stropy, podlahy a keramické obklady bude nutné odstranit a provést znovu. Dospěl proto okresní soud k závěru, že žalovaným náleží sleva z ceny díla ve výši 172 968 Kč bez DPH představující rozdíl konečné ceny a ceny vadně provedeného díla. S připočtením DPH se jedná o částku 199 363,20 Kč, a protože nárok žalobce činí celkem 194 942,85 Kč, byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta. Plně úspěšným žalovaným pak okresní soud přiznal ve smyslu § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále též jen „o. s. ř.“), právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 150 314,20 Kč. A protože v řízení vynaložil náklady rovněž stát, a to ve výši 11 932 Kč, uložil okresní soud žalobci podle § 148 odst. 1 o. s. ř. povinnost tyto náklady státu nahradit.

4. Proti uvedenému rozsudku se včas odvolal žalobce, který navrhuje jeho změnu tak, že žalobě bude v plném rozsahu vyhověno. Namítá, že okresní soud nesprávně vyhodnotil obsah předávacího protokolu, který mimo jiné zahrnuje dohodu o tom, jak budou vypořádány případné vady a nedodělky. Takto bylo ujednáno, že vady budou ve stanovené lhůtě odstraněny, nebo bude poskytnuta sleva z ceny díla ve výši 25 000 Kč. Okresní soud svou interpretací nahradil vůli účastníků obsaženou v protokolu o předání díla. Nadto, většina vad, které žalovaní namítají v řízení, nebyla vytknuta při předání díla, ač se jedná především o vady zjevné.

5. Žalovaní navrhují potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného, vyjma výroku o nákladech řízení, neboť v této části jim nebyla přiznána náhrada cestovného jejich zástupce na první poradu, která se uskutečnila v domácnosti žalovaných.

6. Odvolací soud dle § 214 odst. 1 o. s. ř. přezkoumal napadený rozsudek a jemu předcházející řízení před okresním soudem při jednání, zopakoval při něm podle § 213 odst. 2 o. s. ř. dokazování smlouvou o dílo a sdělením rozhodnutí odběratele ze dne 12. 12. 2019. Poté odvolací soud dospěl k závěru, že odvolání žalobce je z převážné části důvodné.

7. Dne 28. 8. 2019 podepsal žalobce smlouvu o dílo, jejímž předmětem je závazek žalobce coby zhotovitele realizovat „Rekonstrukci bytu , Jméno žalované B, “, přičemž rozsah stavebních prací a dodávek plyne z cenové nabídky, která tvoří nedílnou součást smlouvy. Práce nespecifikované ve smlouvě, které budou žalovaní požadovat, budou posuzovány jako vícepráce, přičemž žalovaní se za ně zavázali uhradit nad rámec sjednané ceny díla, která byla sjednána na částku 392 644 Kč bez DPH. V čl. III smlouvy bylo sjednáno, že žalovaní dílo převezmou a zaplatí za jeho provedení. V čl. VI smlouvy bylo sjednáno, že při podpisu smlouvy bude uhrazeno 157 000 Kč, dalších 157 000 Kč bude uhrazeno do 15. 10. 2019, zbývající cena díla bude zaplacena po jeho dokončení, přičemž ke sjednané ceně bude účtována DPH v zákonné výši. V čl. VII zhotovitel prohlásil, že jakost provedených prací a dodávek bude odpovídat veškerým normám, standardům, předpisům a směrnicím, které jsou platné v ČR. V čl. IX.2. bylo sjednáno, že v případě prodlení objednatele s placením faktury bude uhrazen zhotoviteli úrok z prodlení ve výši 0,1 % z celkové ceny díla bez DPH za každý den takového prodlení (prokázáno smlouvou o dílo z 28. 8. 2019). Žalovaní sdělili žalobci listinou ze dne 12. 12. 2019, že termín odstranění závad do 20. 12. 2019 neakceptují, jediným smírným řešením je „finanční kompenzace“ za neprovedené a nekvalitně provedené práce, návrh požadované finanční kompenzace vyčíslili žalovaní na 140 203 Kč (prokázáno sdělením rozhodnutí odběratele ze dne 12. 12. 2019).

8. Odvolací soud se ztotožňuje se skutkovými závěry okresního soudu učiněnými převážně v návaznosti na relevantní okolnosti věci. Okresní soud provedl dokazování v dostatečném rozsahu a na základě řádně provedených a v souladu s § 132 o. s. ř. zhodnocených důkazů učinil správné závěry o skutkovém stavu, toliko k objasnění dílčích otázek zopakoval výše uvedené důkazy odvolací soud.

9. Správně okresní soud zjistil, že mezi účastníky byla dne 28. 8. 2019 uzavřena smlouvě o dílo, podle které se žalobce zavázal provést rekonstrukci bytu žalovaných. K této smlouvě byly dále z důvodu požadovaných víceprací uzavřeny dva dodatky, dodatek č. 1 byl uzavřen dne 15. 10. 2019, dodatek č. 2 byl uzavřen dne 5. 11. 2019. Došlo tím rovněž k navýšení ceny díla, původně sjednané částkou 392 644 Kč bez DPH, na částku 423 045 Kč bez DPH. Žalobce žalovaným dílo předal a ti jej převzali dne 6. 12. 2019, kdy byl mezi stranami sepsán zápis o odevzdání a předání dokončeného díla, přičemž konečná cena díla činila dle dohody obsažené v zápise 410 863 Kč bez DPH, neboť žalobce ponížil sjednanou cenu o hodnotu nepoužitého materiálu. Již při převzetí díla vytkli žalovaní zjištěné závady a nedodělky. Správně také okresní soud zjistil, že jako poznámka je v zápise uvedeno, že žalobce je schopen odstranění závad realizovat do 20. 12. 2019, případně navrhuje kompenzaci bez realizace odstranění závad ve výši 25 000 Kč. Zápis obsahuje rovněž údaj, že rozhodnutí „odběratele“, tedy žalovaných, bude sděleno do 12. 12. 2019. Listinou ze dne 12. 12. 2019, nazvanou sdělení rozhodnutí odběratele, žalovaní vytkli další vady, sdělili, že o odstranění vad nemají zájem, požadují proto finanční kompenzaci s tím, že návrh požadované finanční kompenzace činí 140 203 Kč.

10. Podle § 2604 o. z. je dílo provedeno, je-li dokončeno a předáno.

11. Podle § 2605 odst. 1 o. z. dílo je dokončeno, je-li předvedena jeho způsobilost sloužit svému účelu. Objednatel převezme dokončené dílo s výhradami, nebo bez výhrad.

12. Podle § 2610 o. z. právo na zaplacení ceny díla vzniká provedením díla.

13. Zákon ke splnění povinnosti zhotovitele provést dílo stanoví dvě podmínky, a to dokončení díla a předání díla, obě tyto podmínky musí být splněny kumulativně Předání a převzetí díla jsou právní jednání ze strany zhotovitele a objednatele. Předání ze strany zhotovitele je činěno s úmyslem dluh splnit (§ 1908 odst. 2 o. z.), obecně umožněním nakládání s věcí v místě plnění. Smyslem a současně i účelem právní úpravy předání díla podle o. z. je naplnění předpokladů provedení díla zhotovitelem vedoucího k některým dalším právním následkům. Zhotovitel především, není-li ujednáno jinak, tímto splní svůj dluh, zhotoviteli tak podle § 2610 o. z. vzniká právo na zaplacení ceny díla.

14. Po právní stránce okresní soud pak správně uzavřel, že žalobce ve smyslu § 2604 o. z. dílo provedl, tedy dokončil a předal jej žalovaným dne 6. 12. 2019, o čemž byl sepsán předávací protokol. V daném případě smlouva o dílo neobsahuje pro vznik povinnosti zaplatit doplatek ceny díla ujednání odlišné od zákonné úpravy. Tedy předáním díla vzniklo žalobci vůči žalovaným právo na zaplacení ceny díla, žalobce ze své vůle ponížil doplatek ceny díla o slevu ve výši 25 000 Kč. V průběhu realizace díla poskytli žalovaní zálohu ve výši 314 000 Kč. Na cenu díla 410 863 Kč bez DPH tak byla použita uvedená záloha, zároveň žalobce tuto cenu ponížil o 25 000 Kč, k úhradě ceny díla tak zbývá 129 742 Kč, v tomto ohledu jsou tedy správné i právní závěry okresního soudu spočívající v tom, že žalobci vzniklo právo na úhradu nedoplatku ceny díla a žalovaným tomu odpovídající povinnost jej zaplatit.

15. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

16. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

17. Podle § 1813 o. z., ve znění účinném do 5. 1. 2023, má se za to, že zakázaná jsou ujednání, která zakládají v rozporu s požadavkem přiměřenosti významnou nerovnováhu práv nebo povinností stran v neprospěch spotřebitele. To neplatí pro ujednání o předmětu plnění nebo ceně, pokud jsou spotřebiteli poskytnuty jasným a srozumitelným způsobem.

18. Podle § 1815 o. z., ve znění účinném do 5. 1. 2023, k nepřiměřenému ujednání se nepřihlíží, ledaže se jej spotřebitel dovolá.

19. Pokud jde o požadovaný úrok z prodlení, správně okresní soud uzavřel, že žalobce ani po výzvě ve smyslu § 118a odst. 3 o. s. ř. neprokázal dojití faktury do dispoziční sféry žalovaných tak, aby tato faktura vyvolala splatnost v datu jí určeném, tedy 20. 12. 2019. Žalovaní potvrdili doručení faktury až dne 12. 1. 2020, dřívější doručení prokázáno nebylo. Měli tak povinnost ve smyslu § 1958 odst. 2 o. z. plnit dluh bez zbytečného odkladu, tedy následující den 13. 1. 2020, protože tak neučinili, ocitli se od 14. 1. 2020 v prodlení.

20. Pro věc je dále podstatné, že smlouva o dílo obsahuje v čl. X odst. 2 ujednání, podle kterého pro případ prodlení objednatele s placením faktury uhradí objednatel zhotoviteli úrok z prodlení ve výši 0,1 % z celkové ceny díla bez DPH za každý den prodlení. Nelze přehlédnout, že žalobce uzavíral smlouvu jako podnikatel, naopak ze skutkových zjištění nevyplývá, že žalovaní při jejím uzavření jednali v rámci své podnikatelské činnosti nebo v rámci samostatného výkonu svého povolání, jedná se tedy o vztah ze spotřebitelské smlouvy. Byť § 1970 o. z. výslovně připouští, aby si strany dohodly jinou výši úroku z prodlení, než je zákonná sazba stanovená nařízením vlády, je nutno posoudit, zda s ohledem na postavení stran není ujednání o výši úroku z prodlení nepřiměřené.

21. Ačkoli sazba smluvního úroku z prodlení činí 0,1 % denně, je nutno zohlednit, že tato sazba se počítá nikoliv z částky, ohledně které je objednatel v prodlení, nýbrž z celé hodnoty díla, která v daném případě činí 410 863 Kč bez DPH. Výše úroku z prodlení za každý den prodlení tak odpovídá částce 410,86 Kč, žalobce počítá úrok z prodlení z částky 385 863 Kč, i v takovém případě činí úrok z prodlení částku 385,86 Kč za každý den prodlení. Výše zákonného úroku z prodlení činí 35,44 Kč denně.

22. Je tak zjevné, že smluvený úrok z prodlení více než desetinásobně převyšuje výši zákonného úroku z prodlení, aniž by k tomuto ujednání byl dán nějaký specifický důvod. Jedná se o tak výraznou odchylku od zákonné sazby, pro kterou je nutné ujednání o úroku z prodlení považovat za nepřiměřené, tudíž k němu není možné přihlížet.

23. Protože žalobce neprokázal, že by se žalovaní ocitli v prodlení dříve než 14. 1. 2020, přičemž jej žádal přiznat pouze do 30. 6. 2020, činí výše zákonného úroku z prodlení z částky 129 742 Kč za období od 14. 1. 2020 do 30. 6. 2020 celkem 5 990,80 Kč.

24. Podle § 2615 odst. 1 o. z. dílo má vadu, neodpovídá-li smlouvě.

25. Podle § 2617 o. z. má-li dílo při předání vadu, zakládá to povinnosti zhotovitele z vadného plnění; přechází-li však nebezpečí škody na objednatele až později, rozhoduje doba tohoto přechodu. Po této době má objednatel práva z vadného plnění, způsobil-li vadu zhotovitel porušením povinnosti.

26. Ohledně vadnosti plnění správně okresní soud uzavřel, že provedené dílo vykazuje řadu vad ve smyslu § 2615 odst. 1 o. z., náleží proto žalovaným práva z vadného plnění. Správně v tomto směru také shledal okresní soud, že z předávacího protokolu neplyne v žádném případě, že by se strany dohodly na výši slevy z ceny díla. V předávacím protokolu je toliko návrh zhotovitele, že objednateli poskytne slevu ve výši 25 000 Kč, pokud nebude realizováno odstranění vad. Avšak ze strany žalovaných nebyl tento návrh akceptován, žalovaní v listině ze dne 12. 12. 2019 uvedli, že o odstranění vad nemají zájem, požadují proto finanční kompenzaci s tím, že návrh požadované finanční kompenzace činí 140 203 Kč.

27. Nesprávně však okresní soud vůči žalobou uplatněné pohledávce z titulu doplatku ceny díla postavil nárok žalobců na poskytnutí přiměřené slevy z ceny.

28. Podle § 98 o. s. ř. vzájemným návrhem je i projev žalovaného, jímž proti žalobci uplatňuje svou pohledávku k započtení, avšak jen pokud navrhuje, aby bylo přisouzeno více, než co uplatnil žalobce. Jinak soud posuzuje takový projev jen jako obranu proti návrhu.

29. Podle § 1982 odst. 1 o. z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh.

30. Podle § 1982 odst. 2 o. z. započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení.

31. V projednávané věci z obsahu spisu okresního soudu neplyne, že by žalovaní jako obranu uplatnili započtení své pohledávky na slevu z ceny díla na pohledávku uplatněnou žalobou. Byť po změně v obsazení senátu okresního soudu bylo v rámci rekapitulace dosavadních stanovisek stran při jednání dne 3. 2. 2025 ze strany okresního soudu sděleno, že žalovaní žádají započíst pohledávku na slevu z ceny ve výši 140 203 Kč na doplatek kupní ceny ve výši 129 742 Kč, žádný takový projev vůle žalovaných z obsahu spisu neplyne, tedy žádná taková obrana není jeho součástí. Ostatně při jednání před okresním soudem dne 19. 2. 2025 byl zástupce žalovaných (jak plyne především ze zvukového záznamu o průběhu jednání) vyzván, aby objasnil, jaká je v tomto směru obrana žalovaných, tedy zda žalovaní namítají započtení, a v takovém případě, jakou svoji konkrétní pohledávku započítávají vůči jaké konkrétní pohledávce žalobce a kdy se tyto pohledávky střetly, či zda na svoji obranu toliko uvádějí, že mají nárok na slevu z ceny, bylo přitom zástupem žalovaných sděleno, že námitka započtení nebyla vznesena. Rovněž při jednání před odvolacím soudem zástupce žalovaných potvrdil, že žádná konkrétní kompenzační námitka nebyla učiněna, žalovaní poukazují na vadnost plnění, v důsledku které nemají hradit cenu díla.

32. Započtení (kompenzace) je způsob zániku vzájemně se kryjících pohledávek věřitele a dlužníka. K základním předpokladům zániku závazků tímto způsobem patří právní úkon směřující k započtení; závazky nezanikají automaticky, jakmile se pohledávky setkají, ale teprve na základě kompenzačního projevu jednoho z účastníků adresovaného druhému účastníku. Formu jednostranného právního úkonu směřujícího k započtení pohledávky občanský zákoník nepředepisuje, ovšem z jeho obsahu (byť ústního) musí být zřejmé, jaká pohledávka a v jaké výši se uplatňuje k započtení proti pohledávce druhého účastníka. V průběhu řízení lze právní úkon směřující k započtení provést přímo vůči žalobci nebo podáním, ústně při jednání či jiném soudním roku vůči soudu s tím, že jeho účinnost nastane, jakmile se žalobce o něm v řízení dozví (§ 41 odst. 3 o. s. ř.). Započtení své pohledávky proti pohledávce uplatněné žalobou, které bylo učiněno mimo řízení, se však žalovaný musí v jeho průběhu dovolat. Ustanovení § 98 o. s. ř. představuje procesní provedení hmotněprávní úpravy zániku vzájemných pohledávek jejich započtením, a to za podmínek blíže specifikovaných hmotným právem. Jestliže objednatel účinně uplatnil právo na přiměřenou slevu z ceny díla, resp. z ceny opravy nebo úpravy věci, je jeho pohledávka vůči zhotoviteli (obecně) započitatelná proti pohledávce, kterou má vůči němu zhotovitel z důvodu zaplacení ceny díla, resp. ceny za opravu nebo úpravu věci. V průběhu řízení, ve kterém se zhotovitel (žalobce) domáhá po objednateli (žalovaném) splnění povinnosti zaplatit cenu, se žalovaný může dovolat již (dříve) učiněného započtení, popřípadě způsoby shora uvedenými namítnout započtení, tj. učinit hmotněprávní kompenzační úkon. Protože, jak již bylo řečeno, zánik pohledávek nenastává automaticky tím, že se setkají, je (platný) právní úkon nezbytným předpokladem zániku závazku započtením. Součástí posouzení důvodnosti práva žalobkyně na zaplacení ceny za zhotovení věci není posouzení nároku žalovaného na slevu z ceny, jestliže se nedovolal započtení, popřípadě neučinil právní úkon započtení (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 28. 3. 2012, sp. zn. 33 Cdo 4160/2010 či rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 24. 9. 2013, sp. zn. , spisová značka, ).

33. Z výše uvedených rozsudků Nejvyššího soudu vyplývá, že pohledávka z titulu doplatku ceny díla a pohledávka z titulu poskytnutí přiměřené slevy z ceny jsou samostatné nároky založené na odlišném právním důvodu. Zánik těchto pohledávek nenastává automaticky tím, že se setkají, předpokladem je naopak právní jednání směřující k započtení. Tedy pouhá existence těchto dvou pohledávek nevede k jejich vzájemnému zániku v rozsahu, ve kterém se kryjí, zánik v tomto rozsahu je možný toliko na základě jejich započtení. Součástí posouzení důvodnosti práva zhotovitele na zaplacení doplatku ceny díla tak není posouzení nároku objednatele na slevu z ceny, jestliže se objednatel nedovolal již učiněného započtení, případně v průběhu řízení nevznesl kompenzační námitku.

34. Protože se žalovaní nedovolali již učiněného započtení ani nevznesli v řízení kompenzační námitku, nesprávně se okresní soud zabýval právem žalovaných na slevu z ceny díla, neboť samotná existence tohoto práva nevede k zániku pohledávky žalobce na doplatek ceny díla. Jelikož žalovaní nezapočtli pohledávku na slevu z ceny díla proti pohledávce uplatněné žalobcem, nemůže být tato obrana zohledněna.

35. Důvodný je proto, s ohledem na výše uvedené, požadavek žalobce na doplacení ceny díla ve výši 129 742 Kč a úroku z prodlení v zákonné výši 5 990,80 Kč. Naopak nedůvodný, s ohledem na ujednání stran o výši úroku z prodlení, ke kterému se podle § 1815 o. z. nepřihlíží, je požadavek žalobce na zaplacení úroku z prodlení ve výši 65 009,20 Kč.

36. S ohledem na výše uvedené odvolací soud rozsudek okresního soudu v části výroku I, jíž byla zamítnuta žaloba v požadavku na zaplacení úroku z prodlení ve výši 65 009,20 Kč, jako věcně správný dle § 219 o. s. ř. potvrdil. Naopak v části I, jíž byla zamítnuta žaloba v požadavku na zaplacení 129 742 Kč s úrokem z prodlení ve výši 5 990,80 Kč, odvolací soud napadený rozsudek podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. změnil tak, že uložil žalovaným povinnost zaplatit žalobci 129 742 Kč s úrokem z prodlení ve výši 5 990,80 Kč, a to v zákonné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

37. Protože byl napadený rozsudek změněn, rozhodl odvolací soud podle § 224 odst. 2 o. s. ř. také o nákladech řízení před okresním soudem. Žalobce byl ve vztahu k předmětu řízení v obou stupních úspěšný v rozsahu 67,6 %, neboť mu z požadavku na zaplacení částky 200 742 Kč bylo vyhověno do částky 135 732,80 Kč, žalovaní byli naopak úspěšní v rozsahu 32,4 %. Převážně úspěšnému žalobci proto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř. vůči převážně neúspěšným žalovaným náleží právo na náhradu nákladů řízení v rozsahu 35,2 % (67,6 – 32,4).

38. Před okresním soudem vynaložil žalobce náklady řízení ve výši 109 584,70 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 10 038 Kč a dále z náhrady nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném do 31. 12. 2014 (dále jen „a. t.”), z tarifní hodnoty ve výši 200 742 Kč (když částka 71 000 Kč byla nejprve požadována jako smluvní pokuta, tudíž tvoří součást tarifní hodnoty) sestávající z částky 9 140 Kč za každý z osmi úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 a. t. [převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, 2 x odměna za účast při jednání před okresním soudem dne 10. 5. 2023, jehož délka přesáhla dvě hodiny, 2 x odměna za účast při jednání před okresním soudem dne 11. 9. 2023, jehož délka přesáhla dvě hodiny, 1 x odměna za účast u jednání před okresním soudem dne 29. 11. 2023, 1 x odměna za účast u jednání před okresním soudem dne 12. 2. 2024], dále odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění účinném od 1. 1. 2025 (dále jen „AT”), z tarifní hodnoty ve výši 129 742 Kč (po připuštění změny žaloby usnesením okresního soudu ze dne 18. 4. 2024, č. j. 15 C 239/2020-98, kdy místo smluvní pokuty byla částka 71 000 Kč uplatněna jako úrok z prodlení, tedy příslušenství pohledávky) sestávající z částky 6 300 Kč za 1 úkon právní služby uvedený v § 11 odst. 1 a. t. [účast u jednání před okresním soudem dne 19. 2. 2025], dále k těmto úkonům osm paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a jedna paušální náhrada výdajů ve výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Protože je advokát žalobce plátcem DPH, náleží mu podle § 137 odst. 3 o. s. ř. též náhrada sazby DPH ve výši celkem 17 276,70 Kč (tj. 21 % z 82 270 Kč). Za řízení před okresním soudem tudíž žalobci na náhradě nákladů řízení náleží 35,2 % z částky 109 584,70 Kč, tedy 38 573,80 Kč. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že předžalobní výzva, za kterou požadoval zástupce žalobce rovněž přiznat náhradu nákladů řízení, není součástí spisu, není možné tudíž ani posoudit, co bylo jejím předmětem, z toho důvodu nebylo možné za uvedený nedoložený úkon přiznat zástupci žalobce náhradu nákladů řízení.

39. V odvolacím řízení vynaložil žalobce náklady řízení ve výši 23 123 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 6 788 Kč a dále z náhrady nákladů na zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 AT z tarifní hodnoty ve výši 129 742 Kč sestávající z částky 6 300 Kč za každý ze dvou úkonů právní služby uvedených v § 11 odst. 1 AT [sepis odvolání, účast u jednání před odvolacím soudem dne 30. 10. 2025], dále k těmto úkonům dvou paušálních náhrad po 450 Kč dle § 13 odst. 4 AT. Protože je advokát žalobce plátcem DPH, náleží mu podle § 137 odst. 3 o. s. ř. též náhrada sazby DPH ve výši celkem 2 835 Kč (tj. 21 % z 13 500 Kč). Za řízení před okresním soudem tudíž žalobci na náhradě nákladů řízení náleží 35,2 % z částky 23 123 Kč, tedy 8 139,30 Kč.

40. Celkem jsou tedy žalovaní povinni zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení před soudy obou stupňů částku 46 713,10 Kč, a to každý z nich polovinu z této částky, tedy 23 356,55 Kč v zákonné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám advokáta žalobce (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

41. Protože v řízení vynaložil náklady rovněž stát, a to v podobě znalečného přiznaného znalci Tomáši Briximu usnesením ze dne 20. 2. 2024, č. j. 115 C 21/2022-93, ve výši 2 232 Kč, které bylo ze státních prostředků proplaceno znalci podle platebního poukazu ze dne 11. 3. 2024, a znalečného přiznanému znalci Ing. Jiřímu Malcovi usnesením ze dne 19. 7. 2024, č. j. 115 C 21/2022-111, ve výši 9 700 Kč, které bylo ze státních prostředků proplaceno znalci podle platebního poukazu ze dne 15. 8. 2024, náleží státu podle § 148 odst. 1 o. s. ř. právo na náhradu nákladů řízení v celkové výši 11 932 Kč. Tyto náklady jsou povinni účastníci nahradit poměrně podle výsledku sporu, žalobce tedy v rozsahu 32,4 %, což odpovídá částce 3 866 Kč, žalovaní pak v rozsahu 67,6 %, což odpovídá částce 8 066 Kč, přičemž každý z žalovaných je povinen zaplatit polovinu z uvedené částky, tedy 4 033 Kč. To vše v zákonné třídenní lhůtě k plnění (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).