30 Co 240/2025-226

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Mgr. Petry Vogelové a soudců Mgr. Romana Flanderky a Mgr. Ivany Štěpánové ve věci žalobce: Anonymizováno , IČO Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Jméno žalovaného , narozený Datum narození žalovaného bytem Adresa žalovaného zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 272 790 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalovaného proti rozsudku Okresního soudu v Liberci č. j. 18 C 414/2020-198 ze dne 21. května 2025

I. Rozsudek okresního soudu se v části výroku I, jíž bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci 194 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 80 875 Kč od 31. 5. 2019 do zaplacení, ve výši 9 % ročně z částky 97 050 Kč od 31. 5. 2019 do zaplacení a ve výši 9,75 % ročně z částky 16 175 Kč od 31. 5. 2019 do zaplacení, potvrzuje.

II. V části výroku I, jíž bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 80 875 Kč od 31. 5. 2019 do zaplacení a ve výši 0,75 % ročně z částky 97 050 Kč od 31. 5. 2019 do zaplacení, se napadený rozsudek mění tak, že se v tomto rozsahu žaloba zamítá.

III. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení vzniklých do doby vydání napadeného rozhodnutí ve výši 53 102 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta A, .

IV. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 14 526 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta A, .

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 194 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % ročně z částky 44 424 Kč od 31. 5. 2019 do zaplacení, z částky 50 136 Kč od 31. 5. 2019 do zaplacení, z částky 45 912 Kč od 31. 5. 2019 do zaplacení a z částky 53 628 Kč od 31. 5. 2019 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci rozsudku. Výrokem II. okresní soud zamítl žalobu v požadavku na zaplacení 78 690 Kč s příslušenstvím. Výrokem III. okresní soud uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 155 456,18 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalobce.

2. Z odůvodnění napadeného rozsudku se podává, že žalobce se žalobou domáhá zaplacení 272 790 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z této částky od 31. 5. 2019 do zaplacení. Uvedená částka představuje neuhrazené příspěvky na správu domu a pozemku a nedoplatky z vyúčtování služeb za období od ledna 2018 do prosince 2018 vztahující se k jednotkám ve vlastnictví žalovaného, a to k jednotkám č. , Anonymizováno, , č. , Anonymizováno, , č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, nacházejícím se v budově č. p. , Anonymizováno, stojící na pozemku parc. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, .

3. Okresní soud ve věci rozhodoval již podruhé, neboť rozsudek č. j. 18 C 414/2020-135 ze dne 27. 7. 2022, kterým bylo vyhověno žalobě v plném rozsahu, byl zrušen usnesením odvolacího soudu č. j. 30 Co 298/2022-169 ze dne 30. 6. 2023 a věc byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení.

4. Žalobce v návaznosti na zrušující rozhodnutí odvolacího soudu doplnil tvrzení ohledně položek, které podléhají vyúčtování (nedoplatky z vyúčtování služeb), a které nikoli (příspěvky na správu domu a pozemku). Dle tvrzení žalobce se vyúčtovávají skutečné náklady na vodné, stočné a srážkovou vodu. Vše ostatní jsou položky nepodléhající vyúčtování. Uvedená tvrzení žalobce byla dle okresního soudu prokázána zápisem ze shromáždění společenství vlastníků jednotek ze dne , datum, , jeho přílohami, stanovami žalobce ze dne , datum, a vyúčtováními za rok 2018 vztahujícími se k předmětným jednotkám. Zápisem ze shromáždění společenství vlastníků jednotek ze dne , datum, a jeho přílohami bylo zároveň prokázáno, že shromáždění rozhodlo o výši příspěvků na správu domu a pozemku. Žalovaný na příspěvcích na správu domu a pozemku, jakož ani na nedoplatcích z vyúčtování služeb nezaplatil ničeho.

5. Pokud jde o konkrétní druh a výši příspěvků na správu domu, okresní soud měl ve vztahu k jednotce č. , Anonymizováno, za prokázané, že mezi položky nepodléhající vyúčtování patří pojištění nemovitosti, náklady na provoz domu, fond údržby a oprav a rezervní fond. Součet jednotlivých příspěvků, které měly být zaplaceny za rok 2018, činí ve vztahu k uvedené jednotce 44 424 Kč. Naopak mezi položky podléhající vyúčtování patří ve vztahu k jednotce č. , Anonymizováno, náklady na vodné, stočné a srážkovou vodu. Souhrnná výše nedoplatku z vyúčtování služeb za rok 2018 činí ve vztahu k této jednotce 33 870,11 Kč.

6. Ve vztahu k jednotce č. , Anonymizováno, měl okresní soud za prokázané, že mezi položky nepodléhající vyúčtování patří pojištění nemovitosti, náklady na provoz domu, fond údržby a oprav a rezervní fond. Součet jednotlivých příspěvků, které měly být zaplaceny za rok 2018, činí ve vztahu k této jednotce 50 136 Kč. Naopak mezi položky podléhající vyúčtování patří náklady na vodné, stočné a srážkovou vodu. Souhrnná výše nedoplatku z vyúčtování služeb za rok 2018 pak ve vztahu k jednotce č. , Anonymizováno, činí 21 953,17 Kč.

7. Ve vztahu k jednotce č. , Anonymizováno, měl okresní soud za prokázané, že mezi položky nepodléhající vyúčtování patří pojištění nemovitosti, náklady na provoz domu, fond údržby a oprav a rezervní fond. Součet jednotlivých příspěvků, které měly být zaplaceny za rok 2018, činí 45 912 Kč. Naopak mezi položky podléhající vyúčtování patří náklady na vodné, stočné a srážkovou vodu. Souhrnná výše nedoplatku z vyúčtování služeb za rok 2018 činí ve vztahu k této jednotce 1 901,02 Kč.

8. Ve vztahu k jednotce č. , Anonymizováno, měl okresní soud za prokázané, že mezi položky nepodléhající vyúčtování patří úklid garážového stání, servis výtahu, úklid společných prostor včetně přípravků, pojištění nemovitosti, náklady na provoz domu, fond údržby a oprav a rezervní fond. Součet jednotlivých příspěvků, které měly být zaplaceny za rok 2018, činí 53 628 Kč. Naopak mezi položky podléhající vyúčtování patří náklady na vodné, stočné a srážkovou vodu. Souhrnná výše nedoplatku z vyúčtování služeb za rok 2018 pak činí ve vztahu k této jednotce 20 972,26 Kč.

9. Pokud jde o právní závěry, okresní soud plně vyšel ze závěrů odvolacího soudu vyjádřených v usnesení č. j. 30 Co 298/2022-169 ze dne 30. 6. 2023. Žalobci nelze přiznat tu část nároku týkající se nedoplatku z vyúčtování služeb, neboť vyúčtování nebylo provedeno řádně. Oproti tomu o příspěvcích na správu domu, tedy o položkách nepodléhajících vyúčtování, bylo shromážděním žalobce řádně rozhodnuto a nárok žalobce je proto v této části, tj. v požadavku na zaplacení celkem 194 100 Kč s úrokem z prodlení, důvodný.

10. O nákladech řízení okresní soud rozhodl podle § 142 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“), a přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v plné výši.

11. Proti rozsudku okresního soudu se včas odvolal žalovaný, a to do výroků I. a III. Namítá, že okresní soud nerespektoval závazný právní názor vyjádřený v usnesení odvolacího soudu č. j. 30 Co 298/2022-169 ze dne 30. 6. 2023. Okresnímu soudu vytýká také procesní pochybení spočívající v nepřednesení či nepředložení závěrečného návrhu žalobcem. Podle žalovaného se jedná o podstatnou vadu řízení, která mohla mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Žalovaný proto navrhuje, aby byl napadený rozsudek v části napadené odvoláním zrušen a věc byla vrácena okresnímu soudu k dalšímu řízení, eventuálně aby byl napadený rozsudek změněn tak, že žaloba bude v části, ve které se žalobce domáhá zaplacení 194 100 Kč s příslušenstvím, zamítnuta a žalobci bude uložena povinnost nahradit žalovanému náklady řízení.

12. Při jednání před odvolacím soudem žalovaný doplnil, že nepřednesením závěrečného návrhu žalobcem byla porušena zásada ústnosti řízení, neboť okresní soud nemohl vědět, jak ve věci rozhodnout. Okresní soud rovněž nepoučil účastníky podle § 118a o. s. ř., ačkoli mu to závazně uložil odvolací soud. Dále žalovaný poukázal na (blíže nespecifikované) vady řízení před okresním soudem. Okresnímu soud vytkl také nesprávné rozhodnutí o nákladech řízení, neboť žalovanému byla uložena povinnost k náhradě nákladů řízení v plné výše, ačkoli žalobě bylo vyhověno jen částečně.

13. Žalobce se k odvolání při jednání vyjádřil tak, že se ztotožňuje se skutkovými i právními závěry okresního soudu. Vady vytknuté v usnesení odvolacího soudu č. j. 30 Co 298/2022-169 ze dne 30. 6. 2023 byly zhojeny, neboť absentující tvrzení byla žalobcem doplněna. Žalovaným vytýkané vady nemají vliv na zákonnost napadeného rozsudku. Žalobce proto navrhl, aby byl rozsudek jako věcně správný potvrzen.

14. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek v odvoláním napadeném rozsahu (§ 212 o. s. ř.), tj. s výjimkou výroku II., a jemu předcházející řízení při jednání (§ 214 o. s. ř.) a po částečném zopakování dokazování dospěl k závěru, že jsou zde zčásti důvody pro jeho změnu.

15. Předmětem odvolacího řízení zůstal nárok na zaplacení dlužných příspěvků na správu domu a pozemku za rok 2018 v celkové výši 194 100 Kč spolu s úrokem z prodlení ve výši 9,75 % z této částky od 31. 5. 2019 do zaplacení. Naopak výrok, jímž byl zamítnut nárok žalobce na zaplacení nedoplatku z vyúčtování služeb, odvoláním napaden nebyl.

16. Jelikož podstatná část odvolacích námitek žalovaného směřuje do procesního postupu okresního soudu, zabýval se odvolací soud nejprve tím, zda v řízení před okresním soudem nedošlo k takovým procesním vadám, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci.

17. Pokud jde o absenci „závěrečného návrhu“ žalobce, z ustanovení § 119a odst. 2 o. s. ř plyne, že závěrečný návrh je právem, nikoli povinností účastníka řízení. Je na účastníku, popřípadě jeho zástupci, zda tohoto práva využije, či nikoli (k uvedenému viz BUREŠ, Jaroslav. § 119a [Skončení jednání]. In: DRÁPAL, Ljubomír, BUREŠ, Jaroslav a kol. Občanský soudní řád I, II. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2009, s. 857, marg. č. 5). Nalézací soud má pouze povinnost poskytnout účastníku prostor k přednesu závěrečného návrhu (viz přiměřeně rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 21 Cdo 476/2015 ze dne 15. 1. 2016 uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10/2017 jako R 136/2017 civ.). Do závěrečného návrhu však nesmí být účastník nucen.

18. Ze zvukového záznamu z jednání před okresním soudem ze dne , datum, vyplývá, že účastníci byli náležitě poučeni podle § 119a odst. 1 o. s. ř. Bylo jim rovněž umožněno přednést závěrečné návrhy. Jak žalobce, tak žalovaný s ohledem na skutečnost, že jednání bylo odročeno za účelem vyhlášení rozsudku na 21. 5. 2025, uvedli, že návrhy dodají písemně. Tohoto práva využil pouze žalovaný.

19. Z uvedeného plyne, že žalobci byl poskytnut prostor k přednesu závěrečného návrhu ve smyslu § 119a odst. 2 o. s. ř. Skutečnost, že žalobce tohoto práva nevyužil, nelze považovat za vadu řízení. Zcela nedůvodnou je v tomto směru i námitka, že soud nemohl vědět, jak má rozhodnout, jestliže žalobce nepřednesl svůj závěrečný návrh. Soud rozhoduje na základě zjištěného skutkového stavu věci (§ 153 odst. 1 o. s. ř.), přičemž to, čeho se žalobce domáhá, bylo soudu zřejmé již ze samotné žaloby (a případně jejího doplnění v průběhu řízení).

20. Nedůvodnou je i námitka žalovaného spočívající v tom, že okresní soud nerespektoval závazný právní názor odvolacího soudu vyjádřený ve zrušujícím usnesení č. j. 30 Co 298/2022-169 ze dne 30. 6. 2023, v němž odvolací soud uložil okresnímu soudu, aby se zabýval otázkou, jaké konkrétní položky uvedené v rámci jednotlivých vyúčtování podléhají povinnosti řádně je vyúčtovat a jaké se naopak nevyúčtovávají, a v tomto směru také poskytl žalobci náležité procesní poučení dle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř.

21. Nejvyšší soud např. v usnesení sp. zn. 21 Cdo 2928/2019 ze dne 30. 9. 2019 uveřejněném v Souboru civilních rozhodnutí a stanovisek NS č. 1/2022 jako C 18768 vysvětlil, že poučení podle ustanovení § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. slouží tomu, aby účastníci tvrdili rozhodné skutečnosti (splnili povinnost tvrzení) a aby označili důkazy způsobilé tato tvrzení prokázat (splnili povinnost důkazní). Účelem této poučovací povinnosti je zabránit, aby se účastník dozvěděl až z rozhodnutí pro něho nepříznivého, tedy překvapivě, že podle hodnocení soudu neunesl břemeno tvrzení či důkazní břemeno, a aby měl příležitost doplnit chybějící tvrzení či navrhnout další důkazy. Jestliže však žaloba byla zamítnuta (nebo obrana proti ní neobstála) nikoli proto, že by účastníci neunesli důkazní břemeno, ale na základě zjištěného skutkového stavu, nebyl důvod pro postup soudu podle ustanovení § 118a o. s. ř. Postup podle tohoto ustanovení přichází v úvahu jen tehdy, jestliže účastníky uvedená tvrzení a navržené (případně i nenavržené, ale provedené) důkazy nepostačují k tomu, aby byl objasněn skutkový stav věci.

22. Z obsahu spisu plyne, že žalobce sám (bez poučení ze strany okresního soudu) při jednání konaném dne , datum, splnil svou povinnost tvrzení ve vztahu k položkám, které podléhající povinnosti vyúčtování, a které nikoli. Z takto doplněných tvrzení, ve spojení s obsahem žaloby, lze dospět k závěru, že položkami, které se nevyúčtovávají jsou v případě jednotky č. , Anonymizováno, tyto položky: pojištění nemovitosti (12 x 116 Kč), provoz domu (12 x 463 Kč), fond údržby a oprav (12 x 2 035 Kč) a rezervní fond (12 x 1 088 Kč), v případě jednotky č. , Anonymizováno, tyto položky: pojištění nemovitosti (12 x 131 Kč), provoz domu (12 x , částka, ), fond údržby a oprav (12 x 2 297 Kč) a rezervní fond (12 x 1 228 Kč), v případě jednotky č. , Anonymizováno, tyto položky: pojištění nemovitosti (12 x 120 Kč), provoz domu (12 x 478 Kč), fond údržby a oprav (12 x 2 104 Kč) a rezervní fond (12 x 1 124 Kč) a v případě jednotky č. , Anonymizováno, /24 tyto položky: úklid – garážové stání (12 x 65 Kč), servis výtahu – paušál (12 x 108 Kč), úklid společných prostor včetně přípravků (12 x 510 Kč), pojištění nemovitosti (12 x 118 Kč), provoz domu (12 x 474 Kč), fond údržby a oprav (12 x 2 081 Kč) a rezervní fond (12 x 1 113 Kč).

23. Za situace, kdy žalobce dostatečně doplnil svá tvrzení ohledně položek, které podléhají vyúčtování, a které nikoli, již nebylo důvodu, aby mu okresní soud poskytl poučení podle § 118a odst. 1 o. s. ř.

24. Pro úplnost odvolací soud uvádí, že součástí spisu jsou rovněž důkazy, které prokazují výše uvedená tvrzení žalobce. Nebylo tedy důvodu, aby okresní soud poučoval žalobce podle § 118a odst. 3 o. s. ř. V průběhu řízení rovněž nevznikla situace, na kterou by bylo nutné reagovat poučením podle § 118a odst. 1 až 3 o. s. ř. ve vztahu k žalovanému. Ani v tomto směru proto nelze shledat procesní pochybení okresního soudu, které by mělo za následek nesprávné rozhodnutí ve věci. Odvolací soud neshledal ani jiné závažné procesní vady, pro které by bylo nutné napadený rozsudek zrušit.

25. Pokud jde o vlastní věcné posouzení nároku žalobce, předmětem odvolacího řízení je nárok žalobce na zaplacení příspěvků na správu domu a pozemku podle § 1180 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění účinném do 30. 6. 2020 (dále jen „o. z.“).

26. Odvolací soud za účelem posouzení důvodnosti odvolání žalovaného při jednání zopakoval podle § 213 odst. 2 a 3 o. s. ř. důkaz sdělením podstatného obsahu zápisu ze shromáždění společenství vlastníků jednotek ze dne 27. 4. 2017, včetně jeho příloh, a stanov žalobce ze dne 4. 11. 2004.

27. Ze zápisu ze shromáždění společenství vlastníků jednotek ze dne , datum, plyne, že hlasováním č. , hodnota, shromáždění společenství schválilo rozpočet a výši příspěvků na správu domu a pozemku a záloh na služby dle předloženého návrhu (Příloha č. , hodnota, ), a to v celkové výši měsíční tvorby 48 375 Kč s platností zahájení tvorby od 1. 6. 2017. Hlasováním č. , hodnota, shromáždění společenství schválilo výši příspěvků členů na opravy společných částí domu (fond oprav) ve výši měsíční tvorby , částka, /m² přepočtených dle procenta spoluvlastnictví s platností zahájení tvorby od 1. 6. 2017 (příloha č. IV). Hlasováním č. , hodnota, , Anonymizováno, shromáždění společenství schválilo výši příspěvku na úhradu nedoplatků plateb členů společenství (rezervní fond) ve výši 23 500 Kč měsíčně přepočtených dle procenta spoluvlastnictví s platností zahájení tvorby od , datum, (příloha č. V).

28. Z přílohy zápisu ze shromáždění společenství vlastníků jednotek ze dne , datum, označené jako „Rozpočet a výše příspěvků na správu domu a pozemku a záloh na služby“ plyne, že plocha připadající na jednotku č. , Anonymizováno, činí 135,69 m², spoluvlastnický podíl představuje 4,6301 %, výše příspěvku do fondu pojištění činí 116 Kč měsíčně a do provozního fondu 463 Kč měsíčně. Plocha připadající na jednotku č. , Anonymizováno, činí 153,13 m², spoluvlastnický podíl představuje 5,2238 %, výše příspěvku do fondu pojištění činí 131 Kč měsíčně a do provozního fondu 522 Kč měsíčně. Plocha připadající na jednotku č. , Anonymizováno, činí 140,24 m², spoluvlastnický podíl představuje 4,7837 %, výše příspěvku do fondu pojištění činí 120 Kč měsíčně a do provozního fondu 478 Kč měsíčně. Plocha připadající na jednotku č. , Anonymizováno, činí 138,76 m², spoluvlastnický podíl představuje 4,7359 %, výše příspěvku do fondu pojištění činí 118 Kč měsíčně, do provozního fondu 474 Kč měsíčně, na servis výtahu 108 Kč měsíčně, na úklid 510 Kč měsíčně a na úklid garáže 65 Kč měsíčně.

29. Z přílohy zápisu ze shromáždění společenství vlastníků jednotek ze dne , datum, označené jako „Fond oprav“ plyne, že příspěvek do fondu oprav činí 2 035 Kč měsíčně pro jednotku č. , Anonymizováno, , , částka, měsíčně pro jednotku č. , Anonymizováno, , 2 104 Kč měsíčně pro jednotku č. , Anonymizováno, a 2 081 Kč měsíčně pro jednotku č. , Anonymizováno, .

30. Z přílohy zápisu ze shromáždění společenství vlastníků jednotek ze dne , datum, označené jako „Rezervní fond“ pak plyne, že příspěvek do rezervního fondu činí 1 088 Kč měsíčně pro jednotku č. , Anonymizováno, , 1 228 Kč měsíčně pro jednotku č. , Anonymizováno, , 1 124 Kč měsíčně pro jednotku č. , Anonymizováno, a 1 113 Kč měsíčně pro jednotku č. , Anonymizováno, .

31. Ze stanov žalobce ze dne , datum, vyplývá, že dle ČL. III bodu 2. písm. e) náleží do výlučné pravomoci shromáždění společenství rozhodování o výši příspěvků od vlastníků jednotek na náklady spojené se správou společných částí domu, popřípadě dalších, pokud jsou tyto příspěvky z rozhodnutí vlastníků vybírány. Dle ČL. VII. bodu 2. písm. d) stanov žalobce je člen společenství povinen hradit stanovené příspěvky na výdaje spojené se správou domu a stanovené příspěvky na opravy, rekonstrukce a modernizace domu, a to poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu, neurčuje-li písemná dohoda všech vlastníků jednotek jinak. Dle ČL. IX bodu 1. stanov příspěvky a zálohy podle ČL. VII bodu 2 písm. d) a e) platí členové společenství měsíčně v částkách a termínech stanovených shromážděním, a to na účet společenství, pokud shromáždění nestanoví jinak.

32. Jak vysvětlil odvolací soud již ve svém předchozím (kasačním) usnesení, nemůže žalovaný v tomto řízení namítat neplatnost hlasování, jimiž byla na shromáždění žalobce dne , datum, schválena výše příspěvků na správu domu, s argumentací, že při hlasování nebylo dosaženo potřebné kvalifikované většiny.

33. Podle § 1208 písm. d) o. z., ve znění účinném do 30. 6. 2020, do působnosti shromáždění patří schválení účetní závěrky, vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření společenství vlastníků a správě domu, jakož i celkové výše příspěvků na správu domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků.

34. Podle § 1209 odst. 1 o. z., ve znění účinném do 30. 6. 2020, je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.

35. Pokud jde o rozhodování o určení výše příspěvků (záloh) na správu domu a pozemku, tato pravomoc spadá do působnosti shromáždění společenství vlastníků jednotek (§ 1208 písm. d) o. z). Platnost usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek, jímž bylo rozhodnuto o určení výše příspěvků (záloh) na správu domu a pozemku, lze přezkoumávat pouze v rámci řízení podle § 1209 o. z., a to jen k návrhu přehlasovaného vlastníka jednotky. Otázku (ne)platnosti usnesení shromáždění, kterým byla stanovena výše příspěvků na správu domu a pozemku, si proto soud v jiných řízení nežli podle § 1209 odst. 1 o. z., a to ani jako otázku předběžnou, nemůže posoudit sám (k uvedenému viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2275/2021 ze dne 22. 2. 2022, či ve vztahu k dřívější právní úpravě shodně rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 383/2010 ze dne 25. 1. 2012 uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek jako R 58/2012 civ.).

36. Současně platí, že případné nedostatky při hlasování (např. nedostatek usnášeníschopnosti, nedostatečný počet hlasů odevzdaných pro přijetí, nesprávný způsob hlasování apod.) jsou zásadně důvodem neplatnosti, nikoliv nicotnosti usnesení shromáždění podle § 245 o. z. ve spojení s § 1221 o. z., ke které by bylo nutné přihlížet i v jiných řízeních nežli podle § 1209 odst. 1 o. z. (k uvedenému viz usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 3826/2023-II ze dne 5. 2. 2025 či přiměřeně usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 1104/2016 ze dne 22. 2. 2017 uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek jako R 62/2018 civ.).

37. Žalovaný v rámci své obrany poukazoval právě na (údajné) nedostatky při hlasování, jimiž byla na shromáždění žalobce dne 27. 4. 2017 schválena výše příspěvků na správu domu. Napadá tedy platnost usnesení shromáždění společenství vlastníků jednotek, kterou však lze přezkoumávat pouze v rámci řízení podle § 1209 o. z. Okresní soud proto také správně nevyslýchal (další) svědky , jméno FO, , , jméno FO, , , jméno FO, mladšího a , jméno FO, staršího, neboť výslechy jmenovaných svědků, jakož i provedení případných dalších důkazů vztahujících se k okolnostem a průběhu hlasování na shromáždění ze dne , datum, , jsou nadbytečné.

38. Nadbytečnými jsou také důkazy vztahující se k případnému zrušení rezervního fondu a snížení příspěvků do fondu oprav s účinností od 1. 7. 2021. Předmětem řízení jsou nároky z roku 2018, proto jakékoli případné změny, ke kterým došlo s účinností od , datum, , jsou pro posouzení nároku žalobce irelevantní.

39. Podle § 1180 odst. 1 o. z., ve znění účinném do 30. 6. 2020, nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

40. Podle § 1180 odst. 2 o. z., ve znění účinném do 30. 6. 2020, příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.

41. Odvolací soud již ve svém předchozím zrušujícím rozhodnutí vysvětlil, že je nutno rozlišovat placení příspěvků na správu domu a pozemku (§ 1180 o. z.) od placení služeb (§ 1181 o. z.). Placením příspěvků na správu domu a pozemku, a to zpravidla podle podílu na společných částech, se vlastník jednotky podílí na nákladech souvisejících se správou společných částí. Naproti tomu placení služeb souvisí s užíváním samotného bytu (nebytového prostoru) a podrobnější úpravu většiny otázek souvisejících se službami, včetně vymezení a rozsahu služeb, placení záloh (paušálu), vyúčtování nákladů, jejich rozúčtování apod. obsahuje zákon č. 67/2013 Sb., kterým se upravují některé otázky související s poskytováním plnění spojených s užíváním bytů a nebytových prostorů v domě s byty (k uvedenému viz např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 3535/2022 ze dne 20. 2. 2024 uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10/2024 jako R 97/2024 civ.).

42. Povinnost vlastníka jednotky platit příspěvky na správu domu a pozemku vyplývá přímo z § 1180 odst. 1, 2 o. z. Jedná se o jednu ze základních povinností každého vlastníka jednotky. Pro právní posouzení věci je významné pouze zjištění, zda shromáždění o výši příspěvků rozhodlo a zda příspěvky v takto stanovené výši vlastník jednotky zaplatil. Pouze skutečnost, že žalobce příspěvky na správu domu a pozemku případně nesprávně zahrnul do vyúčtování služeb podle zákona č. 67/2013 Sb., nemůže změnit jejich určení a podřídit je zákonu č. 67/2013 Sb. Příspěvky na správu domu a pozemku vyúčtování podle zákona č. 67/2013 Sb. nepodléhají, neboť se nejedná o služby ve smyslu tohoto zákona. Soud se nemusí zabývat otázkou hospodaření společenství s těmito příspěvky, ani tím, zda shromáždění schválilo rozpočet (případně účetní uzávěrku) apod. (k uvedenému viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2275/2021 ze dne 22. 2. 2022, rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 3535/2022 ze dne 20. 2. 2024 uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. 10/2024 jako R 97/2024 civ. a usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 3826/2023-II ze dne 5. 2. 2025).

43. Příspěvky do fondu pojištění, provozního fondu, rezervního fondu a fondu oprav, jakož i příspěvky na servis výtahu, úklid společných prostor a úklid garáže jsou příspěvky, které souvisejí se správou společných částí ve smyslu § 1180 o. z. Nejedná se o služby související s užíváním samotného bytu či nebytového prostoru ve smyslu § 1181 o. z. V daném případě při shromáždění konaném dne , datum, žalobce s účinností od 1. 6. 2017 schválil výši jednotlivých příspěvků na správu domu a pozemku, jak je uvedeno shora, přičemž platnost usnesení shromážděním přijatých již nelze v tomto řízení přezkoumávat. Souhrnná měsíční výše příspěvků, které měl žalovaný v roce 2018 platit (viz odstavec 22.) činila 3 702 Kč v případě jednotky č. , Anonymizováno, , , částka, v případě jednotky č. , Anonymizováno, , 3 826 Kč v případě jednotky č. , Anonymizováno, a 4 469 Kč v případě jednotky č. , Anonymizováno, . Za rok 2018 tak činila výše příspěvků na správu domu a pozemku ve vztahu k uvedeným jednotkám, které jsou ve vlastnictví žalovaného, celkem , částka, . Žalovaný však na příspěvcích nezaplatil ničeho.

44. Okresní soud tedy správně výrokem I. uložil žalovanému povinnost zaplatit žalobci 194 100 Kč na nezaplacených příspěvcích na správu domu a pozemku včetně úroku z prodlení; pochybil pouze při stanovení výše úroku z prodlení.

45. Pokud jde o splatnost příspěvků, ve stanovách žalobce byla ujednána měsíční splatnost, aniž by byl určen konkrétní den v měsíci, k němuž mají být příspěvky placeny. Neplyne ze stanov, že příspěvky měly být placeny k 1. dni v měsíci, jak uváděl žalobce u jednání před odvolacím soudem. V takovém případě, tj. byla-li ujednána měsíční splatnost bez uvedení konkrétního dne splatnosti, měly být příspěvky zaplaceny do konce příslušného měsíce (k uvedenému přiměřeně JANOUŠKOVÁ, Michaela. § 2218 [Splatnost nájemného]. In: PETROV, Jan, VÝTISK, Michal, BERAN, Vladimír a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (3. aktualizace). Praha: C. H. Beck, 2024, marg. č. 2). To znamená, že příspěvky za leden 2018 měly být zaplaceny do 31. 1. 2018, příspěvky za únor 2018 do 28. 2. 2018 atd. Žalovaný se tedy dostal do prodlení ve smyslu § 1968 odst. 1 o. z. vždy prvním dnem měsíce následujícím po měsíci, v němž příspěvky nebyly zaplaceny.

46. Podle § 1970 o. z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

47. Podle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. kterým se určuje výše úroků z prodlení a nákladů spojených s uplatněním pohledávky, určuje odměna likvidátora, likvidačního správce a člena orgánu právnické osoby jmenovaného soudem a upravují některé otázky Obchodního věstníku, veřejných rejstříků právnických a fyzických osob a evidence svěřenských fondů a evidence údajů o skutečných majitelích, výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů.

48. V daném případě k prodlení žalovaného došlo ve vztahu k příspěvkům na správu domu a pozemku za leden 2018 až květen 2018, jejichž souhrnná výše činí 80 875 Kč, v prvním pololetí roku 2018, kdy výše zákonné úrokové sazby činila 8,5 %. Ve vztahu k příspěvkům za červen 2018 až listopad 2018, jejichž souhrnná výše činí 97 050 Kč, došlo k prodlení žalovaného ve druhém pololetí roku 2018, kdy výše zákonné úrokové sazby činila 9 %. Ve vztahu k příspěvku za prosinec 2018, jehož výše činí 16 175 Kč, se žalovaný dostal do prodlení 1. 1. 2019, kdy činila výše zákonné úrokové sazby 9,75 %.

49. Žalobce požadoval ve vztahu ke všem příspěvkům úrok z prodlení ve výši 9,75 % ročně, a to od 31. 5. 2019. Okresní soud proto správně přiznal žalobci právo na úroky z prodlení od požadovaného data, přestože se žalovaný dostal do prodlení již dříve, neboť soud je ve sporném řízení vázán žalobou a nemůže přiznat více, než bylo žádáno (§ 153 odst. 2 o. s. ř.). Nereflektoval však již okresní soud skutečnost, že pro určení výše úroku z prodlení je rozhodné, kdy prodlení nastalo (§ 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb.), a nikoliv datum, od něhož žalobce úrok z prodlení požaduje.

50. Odvolací soud proto podle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř změnil napadený rozsudek v části výroku I, jíž bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci úrok z prodlení ve výši 1,25 % ročně z částky 80 875 Kč od 31. 5. 2019 do zaplacení a ve výši 0,75 % ročně z částky 97 050 Kč od 31. 5. 2019 do zaplacení tak, že se v tomto rozsahu žaloba zamítá, neboť v uvedeném rozsahu bylo na úroku z prodlení požadováno více, než mohlo být dle § 1970 o. z. a § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. přiznáno.

51. V části výroku I, jíž bylo rozhodnuto o povinnosti žalovaného zaplatit žalobci 194 100 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 80 875 Kč od 31. 5. 2019 do zaplacení, ve výši 9 % ročně z částky 97 050 Kč od 31. 5. 2019 do zaplacení a ve výši 9,75 % ročně z částky 16 175 Kč od 31. 5. 2019 do zaplacení, byl napadený rozsudek ze shora uvedených důvodů podle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrzen.

52. Protože odvolací soud částečně změnil napadený rozsudek, musel rozhodnout nejen o nákladech odvolacího řízení, ale dle § 224 odst. 2 o. s. ř. znovu i o nákladech řízení před okresním soudem, včetně nákladů předchozího řízení odvolacího.

53. Žalobce měl v předchozích fázích řízení úspěch pouze částečný. Žalobce na jistině požadoval celkem 272 790 Kč a na úroku z prodlení od 31. 5. 2019 do dne vyhlášení napadeného rozsudku (do 21. 5. 2025) 158 926,33 Kč. Celkem tedy požadoval zaplacení 431 716,33 Kč. Na jistině bylo žalobci přiznáno 194 100 Kč a na úroku kapitalizovaném ke dni vyhlášení napadeného rozsudku 102 691,86 Kč. Celkem tedy bylo žalobci přiznáno 296 791,86 Kč. Procesní úspěch žalobce tak představuje 69 % a žalovaného 31 %. Žalobce má proto právo na náhradu poměrné části nákladů předchozích fází řízení dle § 142 odst. 2 o. s. ř. v rozsahu 38 %.

54. Náklady žalobce sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif/dále též jen „a. t.”). V případě úkonů právní služby učiněných do 31. 12. 2024 odvolací soud vycházel ze znění advokátního tarifu účinného do 31. 12. 2024, v případě úkonů právní služby učiněných po 1. 1. 2025 ze znění advokátního tarifu účinného od 1. 1. 2025 (viz § 15 a. t., ve znění účinném od 1. 1. 2025). Do 31. 12. 2024 učinil advokát žalobce 8 úkonů právní služby, a to převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., předžalobní výzvu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 28. 4. 2020, žalobu ze dne 10. 6. 2020 dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ve dnech , datum, , , datum, a , datum, a dále vyjádření k odvolání dle § 11 odst. 1 písm. k) a. t. dne 28. 6. 2023 a účast při jednání před odvolacím soudem dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne , datum, . Při stanovení tarifní hodnoty odvolací soud vycházel v případě těchto úkonů dle § 8 odst. 1 a. t. z částky , částka, . Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí 9 420 Kč (§ 7 bod 6 a. t.). Za 8 úkonů právní služby tak advokátu náleží odměna 75 360 Kč, a dále 8 paušálních náhrad hotových výdajů po , částka, dle § 13 odst. 4 a. t., tj. 2 400 Kč. Ode dne 1. 1. 2025 učinil advokát žalobce 2 úkony právní služby, a to účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne , datum, a účast při vyhlášení rozsudku dle § 11 odst. 2 písm. f) a. t. dne 21. 5. 2025. Při stanovení tarifní hodnoty soud vycházel rovněž dle § 8 odst. 1 a. t. z částky 272 790 Kč. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon právní služby činí, shodně s předchozí právní úpravou, 9 420 Kč (§ 7 bod 6 a. t.), resp. 4 710 Kč (mimosmluvní odměna ve výši jedné poloviny), tedy za úkony učiněné po 1. 1. 2025 advokátu náleží odměna 14 130 Kč, a dále 2 paušální náhrady hotových výdajů po 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tj. 900 Kč. Odměna včetně náhrady hotových výdajů advokáta žalobce tak v daném případě činí 92 790 Kč. Náhradu nákladů řízení dále tvoří náhrada za promeškaný čas advokáta žalobce v celkové výši 4 200 Kč (24 půlhodin po 100 Kč za 4 cesty ze sídla advokáta /, adresa, a zpět uskutečněné do 31. 12. 2024 ve smyslu § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t., ve znění účinném do 31. 12. 2024, 12 půlhodin po 150 Kč za 2 cesty ze sídla advokáta do Liberce a zpět uskutečněné od 1. 1. 2025 ve smyslu § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t., ve znění účinném od 1. 1. 2025), a dále náhrada cestovních výdajů advokáta žalobce ve smyslu § 13 odst. 1, odst. 5 a. t. ve výši celkem 9 480 Kč (jde o cestu ze sídla advokáta žalobce do sídla okresního, resp. odvolacího, soudu a zpět k 6 jednáním, 1 cesta celkem 228 km; konkrétně 2 x 1 339 Kč k jednáním konaným ve dnech , datum, a , datum, – osobní automobil reg. zn. , SPZ, , kombinovaná spotřeba benzinu 95 oktanů dle technického průkazu 5,3 l/100 km, cena 1 litru paliva 27,80 Kč a sazba základní náhrady za 1 km jízdy 4,40 Kč dle vyhlášky č. 589/2020 Sb., ve znění účinném do 18. 10. 2021, , částka, k jednání konanému dne , datum, – osobní automobil reg. zn. , SPZ, , kombinovaná spotřeba benzinu 95 oktanů dle technického průkazu 5,3 l/100 km, cena 1 litru paliva 44,50 Kč a sazba základní náhrady za 1 km jízdy 4,70 Kč dle vyhlášky č. 511/2021 Sb., ve znění vyhlášky č. 116/2022 Sb., 1 683 Kč k jednání konanému dne 29. 6. 2023 – osobní automobil reg. zn. , SPZ, , kombinovaná spotřeba benzinu 95 oktanů dle technického průkazu 5,3 l/100 km, cena 1 litru paliva 41,20 Kč a sazba základní náhrady za 1 km jízdy 5,20 Kč dle vyhlášky č. 467/2022 Sb., ve znění účinném od 1. 4. 2023 do 30.6. 2023, a 2 x 1 755 Kč k jednáním konaným ve dnech 14. 5. 2025 a 21. 5. 2025 – osobní automobil reg. zn. , SPZ, , kombinovaná spotřeba benzinu 95 oktanů dle technického průkazu 5,3 l/100 km, cena 1 litru paliva 35,80 Kč a sazba základní náhrady za 1 km jízdy 5,80 Kč dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.). Odměna a náhrada hotových výdajů, promeškaného času advokáta a cestovného tak celkem činí 106 470 Kč. K této částce je nutno připočíst náhradu daně z přidané hodnoty, kterou je zástupce povinen z odměny a náhrad odvést dle zákona č. 235/2004 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve výši 22 359 Kč (21 % z částky 106 470 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a/ o. s. ř.), a zaplacený soudní poplatek za žalobu ve výši 10 912 Kč. Náklady žalobce v předchozích fázích řízení tak činí celkem 139 741 Kč. Z této částky pak odpovídá 38 % žalobci přiznaných 53 102 Kč.

55. Odvolací soud žalobci nepřiznal náhradu odměny a hotových výdajů za úkony spočívající v návrhu na přerušení řízení ze dne 15. 2. 2024 a v návrhu na pokračování v řízení ze dne 16. 1. 2025. Návrh na přerušení či pokračování v řízení není podáním ve věci samé. Nelze za něj proto přiznat odměnu dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. (viz shodně rozsudek Vrchního soudu v Olomouci sp. zn. 8 Cmo 26/2023 ze dne 31. 5. 2023). Zároveň jej nelze podřadit ani pod jiné úkony právní služby uvedené v § 11 odst. 1, 2 a. t., a to ani při aplikaci ustanovení § 11 odst. 3 a. t. Ne všechny úkony právní služby jsou totiž zároveň úkony, za něž je poskytována mimosmluvní odměna podle § 11 a. t. (viz usnesení Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3104/11 ze dne 9. 4. 2013). V řízení úspěšnému účastníku náleží pouze náhrada takových úkonů, které byly (nezbytně) třeba k účelnému uplatňování či bránění práva. Za takový k účelnému uplatňování práva žalobce potřebný úkon, za něž by bylo možné přiznat náhradu nákladů řízení, však návrh na přerušení řízení, resp. na jeho pokračování, považovat nelze.

56. Pokud jde o náklady odvolacího řízení, předmětem odvolacího řízení byla jistina ve výši 194 100 Kč a úrok z prodlení ve výši 123 658,98 Kč (9,75 % ročně z uvedené jistiny od 31. 5. 2019 do dne vyhlášení rozhodnutí odvolacího soudu, tj. do 11. 12. 2025), celkem tedy předmětem odvolacího řízení byla částka 317 758,98 Kč. Na jistině bylo žalobci přiznáno 194 100 Kč a na úroku kapitalizovaném ke dni vyhlášení rozsudku odvolacího soudu 112 297,16 Kč, tj. celkem 306 397,16 Kč. Procesní úspěch žalobce představuje 96,5 % a žalovaného 3,5 %. Žalobce byl tedy v odvolacím řízení neúspěšný pouze v nepatrné části, a proto mu bylo dle § 142 odst. 3 o. s. ř. přiznáno právo na náhradu nákladů odvolacího řízení v plné výši.

57. Náklady žalobce v odvolacím řízení sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 a. t. ve znění účinném od 1. 1. 2025 (viz § 15 a. t., ve znění účinném od 1. 1. 2025). Advokát žalobce učinil v odvolacím řízení 1 úkon právní služby, a to účast na jednání odvolacího soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. dne , datum, . Při stanovení tarifní hodnoty soud vycházel dle § 8 odst. 1 a. t. z částky 194 100 Kč. Sazba mimosmluvní odměny za jeden úkon činí 8 900 Kč (§ 7 bod 5 a. t.). Za 1 úkon právní služby tedy advokátu náleží odměna 8 900 Kč a náhrada hotových výdajů v paušální výši 450 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., tj. 9 350 Kč. Náhradu nákladů řízení před odvolacím soudem dále tvoří náhrada za promeškaný čas advokáta žalobce v celkové výši 900 Kč (6 půlhodin po 150 Kč za 1 cestu ze sídla advokáta do Liberce a zpět uskutečněnou dne 11. 12. 2025) ve smyslu § 14 odst. 1 písm. a), odst. 3 a. t., náhrada cestovních výdajů advokáta žalobce ve smyslu § 13 odst. 1, odst. 5 a. t. ve výši celkem 1 755 Kč (jde o cestu ze sídla advokáta žalobce do sídla odvolacího soudu a zpět, celkem 228 km, k jednání konanému dne 11. 12. 2025 – osobní automobil reg. zn. , SPZ, , kombinovaná spotřeba benzinu 95 oktanů dle technického průkazu 5,3 l/100 km, cena 1 litru paliva 35,80 Kč a sazba základní náhrady za 1 km jízdy 5,80 Kč dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.) a náhrada daně z přidané hodnoty, kterou je zástupce povinen z odměny a náhrad odvést dle zákona č. 235/2004 Sb. ve výši 2 521 Kč (21 % z částky 12 005 Kč dle § 137 odst. 3 písm. a/ o. s. ř.). Náhrada nákladů řízení žalobce před odvolacím soudem tak činí celkem 14 526 Kč.

58. Lhůty k plnění odvolací soud stanovil podle § 160 odst. 1 o. s. ř. v obecné délce tří dnů ode dne právní moci tohoto rozsudku. Místo plnění náhrady nákladů řízení k rukám advokáta žalobce je odůvodněno § 149 odst. 1 o. s. ř.