30 Co 349/2024 - 81

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně senátu JUDr. Jany Knotkové a soudců JUDr. Kateřiny Kodetové a Mgr. Zdeňka Váni ve věci žalobce: [tituly před jménem] [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátkou [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalovaným: 1. [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] 2. [Jméno zainteresované osoby 2/0][Datum narození zainteresované osoby 2/0] [Adresa zainteresované osoby 2/0] oba zastoupeni advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 2/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 2/0] o zaplacení částky 13.352 Kč s příslušenstvím a částky 9.822 Kč s příslušenstvím o odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne 27. května 2024 č. j. 13 C 149/2023-61 takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I. mění tak, že 1/ žalovaný je povinen zaplatit žalobci 9.822 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z této částky od 26. 5. 2023 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Ve výroku III. se rozsudek soudu prvního stupně ohledně částky 9.752 Kč s příslušenstvím z této částky mění tak, že 1/ žalovaný a 2/ žalovaná jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně 9.752 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z této částky od 26. 5. 2023 do zaplacení do tří dnů od právní moci rozsudku; ohledně částky 3.600 Kč s 15% úrokem z prodlení ročně z této částky od 26. 5. 2023 do zaplacení se rozsudek soudu prvního stupně potvrzuje. III. 1/ žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů 16.903 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0]. IV. 1/ žalovaný a 2/ žalovaná jsou povinni zaplatit žalobci společně a nerozdílně na náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů 9.859 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokátky [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0].

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně výroky I. a II. zamítl žalobu podanou proti 1/ žalovanému (dále též žalovaný) o zaplacení částky 9.822 Kč s příslušenstvím a žalobci uložil zaplatit mu na náhradu nákladů řízení 10.890 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce. Výroky III. a IV. zamítl žalobu podanou proti žalovaným 1/ a 2/ (dále též žalovaný a žalovaná) o zaplacení částky 13.352 Kč s příslušenstvím a žalobci uložil zaplatit jim na náhradu nákladů řízení 17.883,80 Kč, rovněž do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho právního zástupce.

2. Stalo se tak v řízení o žalobách žalobce jako správce v domě se čtyřmi bytovými jednotkami, tedy v domě s bytovým společenstvím, které soud prvního stupně v průběhu řízení spojil ke společnému projednání a rozhodnutí.

3. V řízení vedeném původně pod sp. zn. [spisová značka] žalobce proti žalovanému uplatnil nárok na zaplacení nedoplatku vyúčtování vodného a stočného za rok 2021 ve výši 9.822 Kč. Ve vztahu k tomuto nároku soud prvního stupně aplikoval na věc přiměřeně ustanovení § 1180 a § 1181 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen o. z.), stejně tak i zákona č. 67/2013 Sb., když v domě nevzniklo společenství vlastníků (dále jen SVJ), ale jedná se o bytové spoluvlastnictví. Zabýval se pak náležitostmi vyúčtování. Měl přitom za významné, že vyúčtování nebylo provedeno zvlášť pro každého z vlastníků (v domě jsou čtyři bytové jednotky), nesplňuje potřebné náležitosti stanovené výše uvedenými předpisy, proto nejde o vyúčtování řádné. S odkazem na judikaturu soud prvního stupně uzavřel, že nenastala splatnost takto uplatněného nároku, a žalobu zamítl. Částka 13.352 Kč s příslušenstvím představovala nárok uplatněný proti oběma žalovaným ve věci vedené pod sp. zn. [spisová značka], a to na zaplacení měsíčních plateb ve výši 3.338 Kč měsíčně (příspěvek na správu 2.288 Kč + odměna pro správce 150 Kč + záloha na vodné a stočné 400 Kč + společná elektřina a odvoz odpadu 500 Kč) za dobu 1/2023–4/2023. Podle soudu prvního stupně nebylo možné tomuto návrhu vyhovět, když po zahájení řízení uplynula doba, kdy již mělo být provedeno řádné vyúčtování služeb za rok 2023, proto již nelze povinnost k zaplacení jednotlivých záloh, tak jak byly žalovány, uložit. Pokud byl součástí těchto plateb také požadavek na placení příspěvku vlastníka, pak soud prvního stupně odkazoval na to, že v řízení byla uplatněna kompenzační námitka, kterou shledal opodstatněnou, proto ani v tomto rozsahu žalobě nevyhověl. Neúspěchu žalobce ve věci pak odpovídá též rozhodnutí o nákladech řízení.

4. Rozsudek byl napaden včasným odvoláním žalobce, který zdůraznil, že v domě jsou jen byty, že žalovaní zneužívají situaci, zálohy záměrně neplatí, služby však využívají. Sám žalovaný v době, kdy byl správcem, prováděl vyúčtování způsobem, který nyní napadá. Pokud má žalovaný za to, že mu nedoplatek na vodném nevznikl, protože podle vyúčtování mu vznikl přeplatek 716 Kč, pak přehlíží, že tento přeplatek by vznikl za předpokladu, pokud by žalovaný platil zálohy. Žalovaný však nic neplatil, proto má na vodném a stočném nedoplatek v žalované výši. Žalobce pak ve vztahu k druhému nároku na měsíční platby 1/2023 – 4/2023 zásadně nesouhlasil s tím, aby byla uznána kompenzační námitka, když jde o duplicitní námitku (soud prvního stupně uznal důvodnou kompenzační námitku na pokutu ve výši 10.250 Kč za dobu 1. 5. 2023 – 21. 11. 2023 a dále 46.750 Kč za dobu 1. 5. 2021 – 21. 11. 2023, a to vždy ve vztahu k prodlení s vyúčtováním za rok 2022), navíc podle žalobce nárok na pokutu podle § 13 z. č. 67/2013 Sb. nedopadá na správu bez vzniku SVJ podle § 1191 o. z. Navíc žalovaní jednají v rozporu s § 8 o. z., když svým postupem způsobují, že voda jimi spotřebovaná je placena ostatními vlastníky jednotek a ještě uplatňují pokutu. Nelze také přehlédnout, že vyúčtování provedené žalobcem je podrobnější, než jak prováděl žalovaný. I kdyby žalovaní nárok na pokutu měli, soud prvního stupně pochybil, pokud výši pokuty nemoderoval. Žalobce pak rovněž namítal, že k části pokuty nemůže být žalovaná aktivně legitimována. Byt žalovaných byl původně v SJM manželů [jméno FO] a [jméno FO]. [jméno FO] však dne [datum] zemřela. Dědictví po ní bylo vypořádáno tak, že v konečném důsledku je byt v podílovém spoluvlastnictví žalovaného a jeho dcery (žalovaná). Oni sami však žalobci jako správci do dnešního dne nesdělili, s kým má ve vtahu k tomuto bytu jednat, ani kdo je vlastníkem. Nesplnili tak povinnosti podle § 1177 a § 1185 o. z., s nimiž je naopak spojen nárok správce na pokutu podle stejného ustanovení (§ 13 cit. zák.) Podstatné však je, že případná pohledávka za žalobce z titulu nároku na pokutu za dobu do 30. 11. 2021 nebyla uplatněna v dědickém řízení, proto není zřejmé, zda nárok [jméno FO] na pokutu vůbec přešel, případně na koho a v jaké výši. Žalobce pak napadl i rozhodnutí soudu prvního stupně o nákladech řízení, které neodpovídá tomu, že žaloby byly spojeny ke společnému projednání a rozhodnutí. Nebylo žádného důvodu rozhodovat o nákladech samostatně ve vztahu ke každému původně samostatně uplatněnému nároku zvlášť. Z uvedených důvodů žalobce navrhl, aby odvolací soud napadený rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobě vyhoví a žalobci přizná náklady řízení před soudy obou stupňů.

5. Žalovaní navrhovali potvrdit rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný. Trvali na tom, že vyúčtování za rok 2021 není řádné a poplatky za rok 2023 nelze požadovat, když i rok 2023 již měl být vyúčtován.

6. Odvolací soud přezkoumal ve smyslu ustanovení § 212 a § 212a o. s. ř. napadený rozsudek i řízení, které předcházelo jeho vydání, zopakoval některé soudem prvního stupně provedené důkazy a dospěl k závěru, že odvolání žalobce je převážně důvodné.

7. Odvolací soud zopakoval důkaz listinami původně založenými v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka], a to výpisem z katastru nemovitostí, vyúčtováním zálohových plateb z 12. 4. 2022, připojenou fakturou PVK číslo [číslo], dopisem [jméno FO] z 26. 5. 2022, tabulkou vyúčtování s vyčísleným nedoplatkem u bytu číslo [číslo] na vodném ve výši 9.882 Kč, předžalobní výzvou z 11. 5. 2023 adresovanou žalovanému a přílohou - opraveným vyúčtováním právě na částku 9.882 Kč, podacím archem, reakcí právního zástupce žalovaného z 25. 5. 2023 a dopisem právní zástupkyně žalobce z 18. 8. 2023.

8. Z výpisu z katastru nemovitostí zjistil, že jednotka (byt č. [číslo]) je v podílovém spoluvlastnictví žalovaných, kdy žalovaný má id. 2/3 a žalovaná id. 1/3, a to na základě usnesení soudu o vypořádání SJM a o dědictví č. j. [spisová značka] ze dne 12. 9. 2022; zápis byl proveden 5. 10. 2022.

9. Z vyúčtování zálohových plateb za rok 2021, které provedl žalobce 12. 4. 2022 bylo zjištěno, že manželům [jméno FO] byl vyúčtován nedoplatek do fondu oprav 24.000 Kč a na vodné a stočné 9.900 Kč s tím, že předepsané platby činily 24.000 Kč a 12.000 Kč na zálohách na vodu; neplatili však nic. Je zde též rekapitulace toho, co bylo hrazeno z částky 72.000 Kč vybraných do fondu oprav za pojištění domu, revize HP, společnou elektřinu, komunální odpad, čištění okapu, pořez stromu. Přílohou byla fakturu PVK číslo [číslo] za období 15. 11. 2020 – 15. 11. 2021 na částku 35.532,63 Kč s tím, že rozúčtování je provedeno podle poměru naměřených hodnot na podružných vodoměrech podle § 5 z. č. 67/2013 Sb. Stavy vodoměrů u všech čtyř bytů k datu 15. 11. 2020 a k 15. 11. 2021 a z toho plynoucí spotřeba každého z nich jsou zachyceny v rukou psané tabulce, zároveň jsou vyčísleny nedoplatky každého bytu, je uvedena jednotková cena 100 Kč za 1m3, celková spotřeba 330 m3, vodné a stočné včetně DPH 33.096 Kč, odečteny zálohy 28.080 Kč (konečná částka k úhradě dle faktury PVK je 5.016 Kč).

10. Z dopisu [jméno FO] z 26. 5. 2022 bylo zjištěno, že tímto žalovaný vznesl námitky proti vyúčtování ze dne 12. 4. 2022, kde uvedl, že elektřinu, revize, pojištění, odpad nelze hradit z fondu oprav. Dále namítal, že vyúčtování není řádné, když není uvedeno, jaké zálohy byly přijaty, jaká je skutečná výše čerpaných služeb v členění podle jednotlivých poskytovaných služeb a jak byly rozúčtovány. V závěru žalovaný žádá o řádné vyúčtování a urguje vyúčtování za předchozí roky od roku 2018. Další námitky se týkají opravy rozvodu plynu ze společných prostředků z fondu oprav a konstatovaní toho, že žalovanému není opakovaně umožněno nahlížet do podkladů k hospodaření.

11. Z počítačové tabulky vyúčtování vodného a stočného 15. 11. 2020 – 15. 11. 2021 bez data bylo zjištěno, že u žalovaného je evidován nedoplatek 9.882 Kč. Jsou zde uvedeny shodné údaje jako u tabulky psané rukou (viz bod 9 shora).

12. Z předžalobní výzvy z 11. 5. 2023 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného k zaplacení mimo jiné částky 9.882 Kč do 25. 5. 2023; přílohou tohoto dopisu bylo opravené vyúčtování (viz bod 11 shora). Z podacího archu pak bylo zjištěno, že výzva byla žalovanému doručena 17. 5. 2023.

13. Z dopisu právního zástupce žalobce z 25. 5. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný má za to, že mu náleží pokuta, která přesahuje 70.000 Kč; odkazuje v tomto směru na § 10 a § 13 cit. zák. Úvodem uvádí, že neobdržel řádná vyúčtování za roky 2018 až 2021.

14. Z dopisu právní zástupkyně žalobce z 18. 8. 2023 bylo zjištěno, že naopak ona jménem žalobce akcentuje nesplnění povinností podle § 1185 odst. 2 o. z. sdělit osobu ke komunikaci, když jednotka je v podílovém spoluvlastnictví.

15. Dále odvolací soud zopakoval dokazování původně založenými v řízení sp. zn. [spisová značka], a to prohlášením vlastníka z 12. 6. 2015, zápisy z 8. 1. 2020, z 22. 11. 2022, poštovními archy a doklady o obálkách, zápisem z 10. 6. 2020, dohodou vlastníků z 19. 6. 2016, dopisy oběma žalovaným z 11. 5. 2023, dokladem o doručení žalované, dopisem právního zástupce žalovaných z 25. 5. 2023.

16. Z prohlášení vlastníka z 12. 6. 2015 odvolací soud zjistil, že jím byly vymezeny v uvedeném domě 4 jednotky, mimo jiné i jednotka nyní žalovaných č. [číslo] (rovněž též byt [číslo]), byly určeny podíly na společných částech domu. V čl. VII bylo mimo jiné určeno, že vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na výdaje spojené se správou, údržbou a opravami společných částí podle velikosti svých spoluvlastnických podílů, není-li stanoveno jinak. Těmito výdaji jsou zejména náklady na údržbu a opravy, pojištění domu, spotřeba energií ve společných částech, další náklady správy a provozu. Vlastník jednotky je povinen přispívat na tyto výdaje měsíčně formou záloh. Zároveň je povinen platit zálohy na služby, a podle byt. zák. Výši záloh a termíny jejich splatnosti stanoví správce, ten také rozhoduje o rozúčtování nákladů na služby. Vlastník jednotky je dále povinen platit příspěvek za výkon správy, a to každá jednotka stejným dílem.

17. Z dohody vlastníků z 19. 5. 2016 bylo zjištěno, že předmětem dohody je správa, provoz a opravy společných částí domu s tím, že rozhodnutí o nich přísluší shromáždění všech vlastníků, vlastníci jmenují osobu, kterou pověřují zastupováním vlastníků jednotek a správou objektu. Tento pověřený vlastník jedná jménem všech vlastníků a podepisuje jejich jménem právní úkony v rozsahu výkonu správy domu.

18. Ze zápisu z 8. 1. 2020 bylo zjištěno, že zůstává platba 3.000 Kč jako platba na společný účet, z toho 1.000 Kč je záloha na vodné. [Jméno zainteresované osoby 1/0] platí o 350 Kč více.

19. Ze zápisu z 10. 6. 2020 bylo zjištěno, že žalovaný jednání opustil před hlasováním. Toho dne byl zbylými třemi hlasy zvolen správcem žalobce. Mimo jiné byly schváleny příspěvky na vodné 1.000 Kč a do fondu oprav 2.000 Kč měsíčně pro každou jednotku.

20. Ze zápisu z 22. 11. 2022 bylo zjištěno, že žalovaný byl omluven, přítomna byla jeho dcera – bez práva hlasovat a dále jeho syn jako host. Přítomní s hlasovacím právě měli většinu v rozsahu 74,58 %. Bylo rozhodnuto, že správcem zůstává žalobce. Bylo mu uloženo předepsat a rozeslat zálohy na příští rok. Následně byl schválen příspěvek na správu domu a pozemku (dříve fond oprav), a to 40 Kč/m2. Dále bylo rozhodnuto o odměně správce domu ve výši 150 Kč za bytovou jednotku. Rozhodnutí bylo schváleno. Pokud jde o vypořádání z předchozího období, bylo konstatováno, že žalovaný dluží 84.808 Kč. Bylo konstatováno, že po vlastnících jednotky č. [číslo] budou vymáhány nedoplatky na vodném a stočném. Poštovními archy a doklady o obálkách bylo prokázáno, že tento zápis byl doručen žalovanému 17. 5. 2023 a žalované byl doručován doporučeně na adresu jejího bydliště v [adresa]. Zásilka byla uložena na poště od 15. 5. 2023 do 30. 5. 2023. Žalovaná si ji nevyzvedla.

21. Z předžalobní výzvy z 11. 5. 2023 bylo zjištěno, že žalobce vyzval žalovaného i žalovanou k zaplacení částky 13.352 Kč (4 x 3.338 Kč za měsíce 1–4/2023, a to příspěvek na správu 2.288 Kč + odměna pro správce 150 Kč + záloha na vodné a stočné 400 Kč + společná elektřina a odvoz odpadu 500 Kč) se lhůtou k plnění do 25. 5. 2023. Dopis byl doručen žalovanému 17. 5. 2023 (viz bod 12 shora). Žalované pak zásilkou uloženou na poště 15. 5. 2023.

22. Z dopisu právního zástupce žalobce z 25. 5. 2023 bylo zjištěno, že žalovaný i ve vztahu k nároku na zaplacení zálohových plateb v celkové výši 13.352 Kč reaguje shodně tak, že mu náleží pokuta, která přesahuje 70.000 Kč; odkazuje v tomto směru na § 10 a § 13 cit. zák. Úvodem uvádí, že neobdržel řádná vyúčtování za roky 2018 až 2021.

23. Na tento dopis bylo reagováno dopisem právní zástupkyně žalobce z 18. 8. 2023 (viz shora).

24. Podle obsahu spisu žalovaný buď sám nebo oba žalovaní společně, podle toho, vůči komu byl ten který nárok ze strany žalobce uplatněn, vznášeli kompenzační námitku. Ve věci sp. zn. [spisová značka] jde o kompenzační námitku na č. l. 23 spisu – dopisem z 22. 11. 2023 ve vztahu k nároku na 9.822 Kč (poznámka odvolacího soudu: nedoplatek podle vyúčtování činí 9.882 Kč, žalováno však bylo pouze 9.822 Kč), a to proti žalovanému. Ten na svoji obranu vznesl kompenzační námitku z titulu nároku podle § 13 byt. zák. ve výši 10.000 Kč za nesplnění povinnosti žalobce provést řádné vyúčtování záloh za služby za rok 2021. Částku vypočetl za 200 dnů prodlení od 1. 5. 2022 po 50 Kč za den. Ze sdělení žalovaného k dotazu odvolacího soudu, zda žalovaný vyzval žalobce k zaplacení této pokuty, případně kdy a jakým způsobem, vyšlo najevo, že nikoli. Kompenzační námitku uplatnil pouze jako obranu, když nárok na pokutu mu vznikl ze zákona. Poukazoval na dopis z 25. 5. 2023 (viz shora).

25. Ve věci původně vedené pod sp. zn. [spisová značka] je na č. l. 21 kompenzační námitka žalovaných co do částky 10.250 Kč za 205 dnů prodlení od 1. 5. 2023 do 21. 11. 2023 za nesplnění povinnosti vyúčtovat zálohy na služby za rok 2022. Jde o kompenzační námitku ve vztahu k žalobě na splnění povinnosti zaplatit jednotlivé dlužné částky na zálohách a poplatcích za 1/2023–4/2013 v celkové výši 13.352 Kč. Co do zbytku pak žalovaní uplatnili kompenzační námitku ve výši 46.750 Kč za 935 dnů prodlení od 1. 5. 2021 do 21. 11. 2023 se splněním povinnosti podat řádné vyúčtování za rok 2020. Ani k zaplacení těchto částek žalovaní neučinili vůči žalobci žádnou výzvu. Uvedli, že kompenzační námitka za rok 2022 byla uplatněna až v rámci řízení před soudem prvního stupně a znovu odkazovali na dopis z 25. 5. 2023, kde tvrdili nárok přes 70.000 Kč ve vztahu k nikoli řádným vyúčtováním za roky 2018, 2019, 2020 a 2021. Konkrétní vyčíslení s výzvou neprovedli, když neměli s ohledem na svoji finanční situaci v úmyslu tyto smluvní pokuty samostatně vymáhat.

26. Podle § 1158 odst. 1 o. z. ve znění účinném do 30. 6. 2020 (dále jen o. z.) bytové spoluvlastnictví je spoluvlastnictví nemovité věci založené vlastnictvím jednotek. Bytové spoluvlastnictví může vzniknout, pokud je součástí nemovité věci dům alespoň s dvěma byty.

27. Podle § 1180 odst. 1 o. z. nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jeho podílu na společných částech. Slouží-li některá ze společných částí jen některému vlastníku jednotky k výlučnému užívání, stanoví se výše příspěvku i se zřetelem k povaze, rozměrům a umístění této části a rozsahu povinnosti vlastníka jednotky spravovat tuto část na vlastní náklad.

28. Podle § 1180 odst. 2 o. z. příspěvky určené na odměňování osoby, která dům spravuje, nebo členů jejích orgánů, na vedení účetnictví a na podobné náklady vlastní správní činnosti se rozvrhnou na každou jednotku stejně.

29. Podle § 1181 odst. 1 o. z. vlastník jednotky platí zálohy na plnění spojená nebo související s užíváním bytu (služby) a má právo, aby mu osoba odpovědná za správu domu zálohy včas vyúčtovala, zpravidla nejpozději do čtyř měsíců od skončení zúčtovacího období.

30. Podle § 1181 odst. 2 o. z. není-li určena doba splatnosti nedoplatku nebo přeplatku záloh, jsou splatné k témuž dni do tří měsíců po uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1.

31. Podle § 1190 o. z. osobou odpovědnou za správu domu a pozemku je společenství vlastníků. Nevzniklo-li společenství vlastníků, je osobou odpovědnou za správu domu správce.

32. Podle § 1191 o. z. nevzniklo-li společenství vlastníků, použijí se na správu pravidla určená v prohlášení a pro rozhodování ve věcech správy se přiměřeně použijí ustanovení o shromáždění; k rozhodnutí svolá vlastníky jednotek správce.

33. Podle § 1206 odst. 1 o. z. shromáždění tvoří všichni vlastníci jednotek. Každý z nich má počet hlasů odpovídající velikosti jeho podílu na společných částech; je-li však vlastníkem jednotky společenství vlastníků, k jeho hlasu se nepřihlíží.

34. Podle § 1206 odst. 2 o. z. odst. 2 shromáždění je způsobilé usnášet se za přítomnosti vlastníků jednotek, kteří mají většinu všech hlasů. K přijetí rozhodnutí se vyžaduje souhlas většiny hlasů přítomných vlastníků jednotek, ledaže stanovy nebo zákon vyžadují vyšší počet hlasů.

35. Podle § 1208 o. z. do působnosti shromáždění patří -d/ schválení účetní závěrky, vypořádání výsledku hospodaření a zprávy o hospodaření společenství vlastníků a správě domu, jakož i celkové výše příspěvků na správu domu pro příští období a rozhodnutí o vyúčtování nebo vypořádání nevyčerpaných příspěvků, -e/schválení druhu služeb a výše záloh na jejich úhradu, jakož i způsobu rozúčtování cen služeb na jednotky, 36. Podle § 1209 odst. 1 o. z. je-li pro to důležitý důvod, může přehlasovaný vlastník jednotky nebo i společenství vlastníků, pokud je vlastníkem jednotky, navrhnout soudu, aby o záležitosti rozhodl; v rámci toho může též navrhnout, aby soud dočasně zakázal jednat podle napadeného rozhodnutí. Není-li návrh podán do tří měsíců ode dne, kdy se vlastník jednotky o rozhodnutí dozvěděl nebo dozvědět mohl, jeho právo zaniká.

37. Podle odst. 2 o. z. je-li pro to důležitý důvod, může každý vlastník jednotky navrhnout soudu, aby rozhodl o záležitosti, která byla shromáždění řádně předložena k rozhodnutí, ale o které nebylo rozhodnuto pro nezpůsobilost shromáždění usnášet se.

38. Podle § 1221 o. z. nevyplývá-li z ustanovení o společenství vlastníků něco jiného, použijí se přiměřeně ustanovení o spolku. Nepoužijí se však ustanovení o shromáždění delegátů, dílčích členských schůzích ani o náhradní členské schůzi. 39. § 259 o. z. právo dovolat se neplatnosti rozhodnutí zaniká do tří měsíců ode dne, kdy se navrhovatel o rozhodnutí dozvěděl nebo mohl dozvědět, nejpozději však do jednoho roku od přijetí rozhodnutí.

40. Podle § 260 odst. 1 o. z. soud neplatnost rozhodnutí nevysloví, došlo-li k porušení zákona nebo stanov, aniž to mělo závažné právní následky, a je-li v zájmu spolku hodném právní ochrany neplatnost rozhodnutí nevyslovit.

41. Podle § 260 odst. 2 o. z. soud neplatnost rozhodnutí nevysloví ani tehdy, bylo-li by tím podstatně zasaženo do práva třetí osoby nabytého v dobré víře.

42. Povinnost přispívat na správu domu a pozemku patří k základním povinnostem každého vlastníka jednotky. Je nezbytné rozlišovat mezi rozhodnutím o určení (změně) klíče pro stanovení příspěvků a rozhodnutím o stanovení výše příspěvků pro jednotlivá období. V občanském zákoníku je klíč pro stanovení příspěvků upraven v § 1180 o. z. Tato úprava je dispozitivní, když podle odst. 1 nebylo-li jinak určeno, přispívá vlastník jednotky na správu domu a pozemku ve výši odpovídající jejich podílu na společných částech. Část příspěvku určená na tzv. vlastní správní činnost může být stanovena pro každou jednotku stejně (odst. 2). Rozhodnutí o stanovení či změně klíče je zásahem do základního práva vlastníka, které se vztahuje k předmětu jeho bytového spoluvlastnictví, proto je k takové změně vždy třeba souhlasu všech vlastníků jednotek. Nebylo-li přijato zákonem požadovaným kvorem, mohou se vlastníci jednotek domáhat soudní ochrany podle § 1209 o. z. Souhlasu všech vlastníků jednotek je třeba toliko ke změně hlavního klíče (§ 1180 odst. 1 o. z.). Jestliže se vlastníci chtějí odchýlit od (doplňujícího) pravidla vyjádřeného v § 1180 odst. 2 o. z. – postačoval souhlas většiny hlasů vlastníků přítomných na usnášení schopném shromáždění (§ 1206 odst. 2 o. z. – u hlasování na shromáždění). O konkrétní výši příspěvků na správu domu a pozemku pak rozhodnou s ohledem na výsledky hospodaření SVJ vlastníci na (každoročním) shromáždění – při respektování určeného klíče stanovení příspěvků na správu domu a pozemku – jde o rozhodování náležející do působnosti shromáždění SVJ (§ 1208 písm. d/ o. z.). Viz blíže např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 26 Cdo 2167/2022).

43. Zákonem č. 89/2012 Sb. se řídí i správa domu a pozemku v bytovém spoluvlastnictví bez vzniku společenství vlastníků (1191 o. z.), pro kterou se přiměřeně použijí ustanovení o shromáždění (§ 1206, § 1207 a § 251 a násl. o. z.). Pokud jde o další právní úpravu na věc dopadající, jedná se o zákon č. 67/2013 Sb., jak také soud prvního stupně správně konstatoval. V něm jsou mimo jiné upraveny podrobně otázky ohledně služeb poskytovaných s bydlením, jako jsou zálohy, jejich předpis a splatnost, vyúčtování a jeho náležitosti, doba, do kdy má být provedeno a podobně. Upraveny jsou zde i jiné nároky, jako i nárok na pokutu podle § 13 byt. zák. Odvolací soud pro úplnost, byť to není v dané věci z níže uvedených důvodů relevantní, konstatuje, že nárok na pokutu je dán i ve vztahu ke správci v domě, kde SVJ nevzniklo. Podle Metodického pokynu k zákonu č. 67/2013 Sb. je poskytovatelem služeb ve smyslu § 2 odst. 1 subjekt, který s bytem disponuje na základě vlastnického práva k nemovitosti, včetně bytového družstva, popřípadě subjekt tvořený vlastníky jednotek (společenství vlastníků): 1. vlastník nemovitosti, pokud v ní pronajímá alespoň jeden byt, nebo vlastník jednotky v domě rozděleném na jednotky, pokud jednotku pronajímá a sám v ní nebydlí, 2. společenství vlastníků ve vztahu k jednotlivým vlastníkům jednotek; v domech rozdělených na jednotky, v nichž nevzniklo společenství vlastníků jako právnická osoba ve smyslu ustanovení § 1194 o. z., se s ohledem na § 10 za poskytovatele služeb považuje správce podle § 1190 a § 1193 odst. 1 o. z.

44. Z obsahu spisu se podává, že v předmětné nemovitosti jsou 4 bytové jednotky. V domě nevzniklo SVJ. Prohlášením vlastníka byly vymezeny podíly těchto jednotek na společných částech domu a zároveň byl určen klíč pro placení příspěvku na správu domu a pozemku – podle velikosti podílů, a to měsíčně spolu se zálohami na služby, jejichž výši určí správce. Rovněž bylo rozhodnuto o tom, že vlastníci budou platit za výkon správy každý stejným dílem. Tato rozhodnutí byla přijata v souladu s výše uvedenou právní úpravou, odpovídajícím postupem a jejich platnost nebyla nikdy napadena. Žalovanému bylo toto rozhodnutí známo, když se tak stalo v době, kdy byl spolu s manželkou vlastníkem jednotky, kterou měli v SJM. Po smrti manželky přešla jednotka do podílového spoluvlastnictví žalovaných, kteří jsou vázáni bez dalšího výše uvedenými pravidly. Vlastníci pak na dalších setkáních schvalovali účetní závěrky za jednotlivé roky. Podle jejich dohody jedinou službou (v roce 2021), která je placena zálohově, je vodné a stočné, které bylo rozúčtováváno podle poměru na podružných vodoměrech. Dále byli vlastníci, tedy i žalovaní, povinni platit průběžně měsíčně platby jako příspěvek vlastníka. Pro rok 2023 byl určen rozhodnutím na setkání vlastníků ve výši 40 Kč na m, což u žalovaného je 2.258 Kč měsíčně. K tomu bylo povinností platit za výkon správy 150 Kč měsíčně (tato částka je shodná u všech jednotek).

45. Pokud jde o vyúčtování za rok 2021, žalobce provedl v konečném důsledku vyúčtování, v němž je uvedeno vše, co je podle platné právní úpravy třeba. Jsou zaznamenány stavy vodoměrů na začátku a konci zúčtovacího období, jednotková cena, celková spotřeba a podíly vlastníků na této spotřebě, jakož i to, kdo a v jaké výši zaplatit zálohy, a tedy zda konkrétnímu vlastníku vznikl přeplatek či nedoplatek. Namítá-li žalovaný, že ve vyúčtování nejsou uvedeny přijaté platby, je to až úsměvné, když žalovaný ničeho dlouhodobě neplatí. Navíc ve vyúčtování je u něho uvedeno u záloh: 0 Kč. V řízení bylo také zjištěno, že toto vyúčtování bylo žalovanému doručeno, žalovaný na ně reagoval námitkami a následovala komunikace právních zástupců žalobce i žalovaného, jejíž přílohou bylo opravené vyúčtování s vyčísleným nedoplatkem 9.882 Kč. Tento nedoplatek se stal splatným a žalovaný se dostal do prodlení den poté, co uplynula lhůta k plnění určená mu v předžalobní výzvě. Odvolací soud má tak na rozdíl od soudu prvního stupně provedené vyúčtování za řádné, když z něj jsou naprosto zřejmé všechny údaje, které musí podle zákona v takovém vyúčtování být. Pokud žalovaný namítá, že tam nebyly vyúčtovány ostatní služby, tyto nemusely být vyúčtovány, když v domě účastníků bylo v rozhodné době sjednáno, že se budou platit zálohy pouze na vodné. Z logiky věci se tak pouze vodné vyúčtovává. Nebylo tak žádného důvodu vyúčtovávat jiné zálohy, protože jiné zálohy nebyly placeny.

46. Pokud jde o měsíční platby za 1/2023–4/2023, pak nárok žalobce, pokud jde o zálohy – zde ve výši 900 Kč měsíčně (400 + 500), což za 4 měsíce 2023 činí 3.600 Kč, skutečně důvodný není. Je tomu tak proto, neboť došlo již k uplynutí období, kdy tyto zálohy měly být vyúčtovány, a podle ustálené judikatury je již nelze samostatně jako zálohy v soudním řízení vymáhat a přiznat. (v tomto směru odvolací soud pro stručnost odkazuje na správnou argumentaci soudu prvního stupně). Jinak tomu však je s tou částí pravidelné měsíční platby, která je příspěvkem vlastníka na správu a dále platba za výkon správy; zde ve výši 2.438 Kč měsíčně (2.288 + 150), což za 4 měsíce roku 2023 činí 9.752 Kč. Tyto platby nejsou zálohami na služby, plní funkci dlouhodobé zálohy na opravu, údržbu a další platby se správou související, nepodléhají vyúčtování ve smyslu uvedeném shora. Proto je povinností zde již obou žalovaných tyto platby platit a žalobce je oprávněn je vymáhat i v době, kdy ve vztahu ke zúčtovatelným službám již uplynula doba pro jejich vyúčtování stanovená právními předpisy.

47. Pokud žalovaní v řízení uplatňovali kompenzační námitky, tyto námitky nejsou relevantní, neboť započtení nebylo provedeno řádně a k zániku pohledávky žalobce započtením tak nemohlo dojít. Podle zákona započítat lze pouze pohledávky splatné (§ 1987 o. z.). Žalovaní netvrdili ani nedoložili, že by žalobce vyzvali konkrétně k zaplacení nějakého nároku, který vůči žalobcem uplatněným nárokům namítali k započtení. Pohledávky žalovaného, respektive žalovaných tak splatné nebyly, když žalovaní před zápočtem k zaplacení takových pokut nevyzvali.

48. S ohledem na uvedené shora odvolací soud postupem podle § 221 odst. 1 písm. b/ o. s. ř. ve spojení s § 1180 a § 1181 o. z. a § 1970 o. z. změnil napadený rozsudek soudu prvního stupně tak, že žalovanému uložil povinnost zaplatit nedoplatek na vodném a stočném za rok 2021 ve výši, jak žalobce požadoval, tedy pouze 9.822 Kč namísto vyčísleného nedoplatku 9.882 Kč, a to se zákonným úrokem z prodlení od 26. 5. 2023 do zaplacení (§ 1970 o. z.). Dále pak oběma žalovaným uložil povinnost zaplatit žalobci společně a nerozdílně částku 9.752 Kč, kterou dluží na pravidelných měsíčních platbách na správu domu a pozemku a za výkon správy za dobu 1/2023–4/2023, rovněž s úrokem z prodlení od stejného data. Ve zbývající části (3.600 Kč s přísl.) odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný podle § 219 o. s. ř. potvrdil.

49. Poté odvolací soud znovu rozhodl o nákladech řízení před soudem prvního stupně a rozhodl též o nákladech odvolacího řízení (§ 224 odst. 1 a 2 o. s. ř.), a to podle úspěchu účastníků ve věci (§ 142 odst. 2 o. s. ř.).

50. Náklady žalobce před soudem prvního stupně tvoří jednak náklady právního zastoupení (stanovené podle advokátního tarifu - §§ 7, 11, 12, 13 odst. 4 a násl. vyhl. č. 177/1996 Sb.) V řízení vedeném o částku 9.822 Kč proti žalovanému za 4 úkony právní služby (převzetí, výzva, žaloba a vyjádření z 11. 12. 2023), tedy 3,5 x odměna po 1.500 Kč z puncta 9.822 Kč (když výzva byla společná ve vztahu k oběma nárokům) a 4 x 300 Kč režijní paušál, celkem 6.450 Kč, s 21% DPH 7.805 Kč a se soudním poplatek ve výši 1.000 Kč dohromady 8.805 Kč. Pokud jde o druhé do té doby samostatně vedené řízení o 13.352 Kč, které bylo zahájeno proti oběma žalovaným, pak náklady řízení žalobce tvoří náklady právního zastoupení za 5 úkonů (převzetí zastoupení, 2 x výzva, žaloba, vyjádření z 11. 12. 2023), tedy 4 x odměna po 1.660 Kč (když výzva žalovanému je uvažována v rozsahu jedné poloviny, avšak byla učiněna ve vztahu ke každému ze žalovaných zvlášť), dále 5× režijní paušál po 300 Kč, celkem 7.840 Kč a s 21% DPH 9.486 Kč a se soudním poplatkem 1.000 Kč dohromady 10.486 Kč. Poté byla obě řízení spojena ke společnému projednání a rozhodnutí; předmětem dalšího řízení tak byla částka 23.234 Kč. Tomu odpovídá odměna advokáta ve výši 2.060 Kč. V tomto spojeném řízení žalobci vznikly náklady za právní zastoupení za účast advokáta na jednání dne 10. 4. 2024 a 20. 5. 2024, dále za podání z 9. 5. 2024 a 10. 5. 2024 (avšak odvolací soud je toho názoru, že za tato 2 podání lze uvažovat toliko jednu odměnu, když úkon mohl být spojen a nebylo žádného důvodu učinit je samostatně), celkem 3 x odměna po 2.060Kč, 3 x 300 Kč režijní paušál, tedy 7.080 Kč, dále cestovné - za pohonné hmoty 324 Kč, amortizaci 869 Kč, ztráta času za 8 půlhodin 800 Kč. Celkem 9.073 Kč, s 21% DPH 10.978 Kč.

51. Protože žalobce uspěl proti žalovanému s nárokem na zaplacení částky 9.822 Kč, má pak nárok na celé náklady řízení s tím vzniklé do spojení věcí ke společnému projednání, tedy na 8.805 Kč a dále na částku 4.666 Kč, což jí je 42,5 % z částky 10.978 Kč (náklady řízení žalobci vzniklé po spojení věcí), když nárok na zaplacení částky 9.822 Kč je 42,5 % z celkového předmětu řízení ve výši 23.234 Kč. Dohromady jde o částku 13.471 Kč. Tuto částku bude platit žalovaný sám.

52. Pokud jde o náklady spojené s nárokem na zaplacení částky 13.352 Kč, pak žalobce s tímto nárokem proti oběma žalovaným uspěl v rozsahu 73 %, neuspěl co do 27 %, proto má nárok na zaplacení pouze 46 % tak tomu vzniklých nákladů. Do doby spojení věcí ke společnému projednání jde o částku 10.486 Kč. Po spojení věcí pak jde o částku 6.312 Kč (57,5 % z 10.978 Kč). Dohromady jde o 16.798 Kč, z toho 46 % je 7.727 Kč. Tyto náklady budou žalovaní platit společně a nerozdílně.

53. Za řízení před soudem odvolacím žalobci vznikly náklady z puncta 23.234 Kč, a to 2 x odměna 2.060 Kč za odvolání a účast na jednání odvolacího soudu, 2 x 300 režijní paušál, celkem 4.720 Kč a s 21% DPH 5.711 Kč, plus cestovné – pohonné hmoty 162 Kč, amortizace 434,50 Kč, ztráta času za 4 půlhodiny 400 Kč; celkem na cestovném 996,50 Kč a s 21% DPH 1.206 Kč. Dále tyto náklady tvoří soudní poplatek 1.159 Kč. Dohromady 8.076 Kč. Z toho 42,5 % činí 3.435 Kč. Tyto bude hradit žalovaný sám. Zbytek v rozsahu 57,5 % činí 4.643,70 Kč z toho 46 % je 2.132 Kč, které budou žalovaní platit společně a nerozdílně.

54. Za obě řízení před soudem prvního i druhého stupně je tak 1/ žalovaný povinen zaplatit žalobci samostatně částky 13.471+3.432, tedy 16.903 Kč. Žalovaní 1/ a 2/ společně a nerozdílně částky 7.727 Kč +2.132 Kč, tedy 9.852 Kč. Náklady řízení jsou splatné k rukám právního zástupce žalobce ve smyslu ustanovení § 149 o. s. ř. a to ve lhůtě podle § 160 téhož právního předpisu.

Poučení