31 C 170/2016 - 538

Rubrum

Městský soud v Brně rozhodl samosoudkyní Mgr. Kamilou Krausovou ve věci žalobce:[Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalovanému:1. [Jméno žalovaného A], IČO: [IČO žalovaného A] sídlem [Adresa žalovaného A] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] žalovanému:2. [Jméno žalovaného B], narozený dne [Datum narození žalovaného B] bytem [Adresa žalovaného B] zastoupený advokátem [tituly před jménem]. [jméno FO] sídlem náměstí [adresa] o určení vlastnictví k nemovitosti takto:

Výrok

I. Návrh žalobce, aby soud určil, že výlučným vlastníkem bytové jednotky č. [Anonymizováno], způsob využití: byt, nacházející se v budově č. p. [Anonymizováno], bytový dům, stojící na parc. č. [hodnota], zapsaný na LV č. [hodnota], nacházející v k. ú. [adresa], obec [adresa] a spoluvlastnického podílu na společných částech budovy [adresa], č. p. [Anonymizováno], LV č. [hodnota], v k. ú. [adresa], obec [adresa], o velikosti id. [Anonymizováno], je první žalovaný, se zamítá.

II. Ve vztahu žalobce a první žalovaný je žalobce povinen zaplatit prvnímu žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 35 775,50 Kč k rukám jeho právní zástupkyně do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Ve vztahu žalobce a druhý žalovaný je žalobce povinen zaplatit druhému žalovanému náhradu nákladů řízení ve výši 49 307,50 Kč k rukám jeho právního zástupce do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se podanou žalobou domáhal vydání rozsudku, kterým by soud určil, že výlučným vlastníkem bytové jednotky č. [Anonymizováno], způsob využití: byt, vymezené v budově č. p. [Anonymizováno], bytový dům, stojící na pozemku parc. č. [hodnota], zapsaném na LV č. [hodnota], nacházející v k. ú. [adresa], obec [adresa] a spoluvlastnického podílu na společných částech budovy v k. ú. [adresa], č. p. [Anonymizováno], zapsané na LV č. [hodnota], o velikosti id. [Anonymizováno], je první žalovaný. Žalobu odůvodnil tím, že Smlouvou o převodu členství ze dne [datum] otec žalobce, pan [jméno FO] starší, bezúplatně na svého syna, [jméno FO] mladšího, převedl členská práva a povinnosti spojená s členstvím v bytovém družstvu [právnická osoba], SBD vztahující se k předmětnému družstevnímu bytu č. [hodnota] na adrese [adresa]. [jméno FO] mladší se ve druhé polovině roku 2010 vůči [jméno FO] staršímu choval tak, že tím hrubě porušoval dobré mravy. Z uvedeného důvodu se [jméno FO] starší domáhal vrácení daru, a to vrácení členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu [právnická osoba], SBD vztahující se k předmětnému bytu. Nejprve doporučeným dopisem ze dne 26. 9. 2010, poté dopisem z 15. 3. 2011 a věc byla současně uplatněna u soudu žalobou z 1. 11. 2010, přičemž řízení o vrácení daru je vedeno u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka]. V důsledku uplatnění práva na vrácení daru darovací vztah vyplývající ze smlouvy o převodu členství ze dne [datum] zanikl a pan [jméno FO] starší se stal opět vlastníkem členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu [právnická osoba], SBD vztahující se k předmětnému bytu. Nad rámec uvedené argumentace má žalobce za to, že Smlouva o převodu členství ze dne [datum] je absolutně neplatná, neboť neobsahuje ujednání, zda jde o převod úplatný či bezúplatný. Dne [datum] uzavřel [jméno FO] mladší s druhým žalovaným smlouvu o převodu členství týkající se předmětného bytu. Smlouva byla uzavřena dne [datum], tedy až poté, co [jméno FO] starší vůči [jméno FO] mladšímu uplatnil svůj požadavek na vrácení daru. Za dané situace je smlouva o převodu členství ze dne [datum] absolutně neplatná, neboť v den uzavření této smlouvy již [jméno FO] mladší nebyl vlastníkem členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu vztahující se k předmětnému bytu a nebyl tedy oprávněn s těmito členskými právy a povinnostmi jakkoli disponovat. Následně dne [datum] uzavřeli první a druhý žalovaný smlouvu o převodu předmětného družstevního bytu do vlastnictví člena družstva, na základě které se předmětný byt převedl do vlastnictví druhého žalovaného. Dle názoru žalobce je tato smlouva absolutně neplatná. Má za to, že druhý žalovaný se členem družstva a nájemcem předmětného bytu stát nemohl, protože uzavřel smlouvu o převodu členských práv a povinností týkajících se předmětného bytu s [jméno FO] mladším, který členský podíl v družstvu v době uzavření této smlouvy nevlastnil. Proto nemohl druhý žalovaný tento členský podíl v družstvu od [jméno FO] mladšího platně nabýt, neboť členský podíl v družstvu nelze nabýt od nevlastníka, a jestliže se druhý žalovaný nestal vlastníkem členského podílu v družstvu, nemohl se stát ani vlastníkem předmětného bytu s odkazem na § 23 odst. 1 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytu. Dne [datum] otec žalobce, [jméno FO] starší, zemřel a žalobce jako jeho jediný dědic vstoupil do veškerých jeho práv a povinností, takže nabyl také členská práva a povinnosti vztahující se k předmětnému bytu a současně se stal také nájemcem předmětného bytu. Naléhavý právní zájem na určení vlastnického práva prvního žalovaného spatřuje v tom, že je vlastníkem členských práv a povinností vztahující se k předmětnému bytu a současně nájemcem předmětného bytu. Pokud dojde k určení, že první žalovaný je vlastníkem předmětného bytu, bude první žalovaný povinen nabídnout žalobci převod předmětného bytu do výlučného vlastnictví.

2. První žalovaný s žalobou nesouhlasil. Poukázal na rozpor v tvrzení žalobce, který jednak tvrdí a prokazuje, že otec žalobce převedl bezúplatně členství u prvního žalovaného na bratra žalobce, tedy že šlo o darování členských práv a povinností, ale na druhou stranu žalobce uvádí, že darovací smlouva mezi jeho otcem a bratrem byla neplatná. Odmítl tvrzení žalobce o okamžitém informování prvního žalovaného o tom, že se otec žalobce domáhá vrácení daru. Otec žalobce tuto skutečnost oznámil prvnímu žalovanému až nedatovaným dopisem, který byl prvnímu žalovanému doručen dne 21. 2. 2011, tedy poté, co první žalovaný dne [datum] zaevidoval předloženou smlouvu o převodu členství uzavřenou mezi bratrem žalobce a druhým žalovaným. Až dne 14. 4. 2011 mu bylo doručeno usnesení soudu Městského soudu v Brně ze dne 12. 4. 2011 č. j. [spisová značka], kterým soud nařídil předběžné opatření a uložil mu, aby bratr žalobce nenakládal s předmětnými členskými právy. Nebyl oprávněn odmítnout zaevidovat převod členských práv a povinností mezi bratrem žalob e a druhým žalovaným. Popřel, že by postupoval v rozporu se zákonem. Smlouvu o převodu členství ze dne [datum] označil za smlouvu úplatnou, nejednalo se tedy o dar ze strany [jméno FO] staršího bratru žalobce. Tato smlouva obsahovala ujednání, kterým si strany smlouvy vypořádaly hodnotu členského podílu.

3. Druhý žalovaný s žalobou nesouhlasil. Potvrdil, že dne [datum] s [jméno FO] mladším uzavřel smlouvu o převodu členství týkající se práv a povinností spojených s členstvím u prvního žalovaného včetně práva na uzavření smlouvy k předmětnému bytu, přičemž bratrovi žalobce zaplatil dohodnutou úplatu ve výši 1 620 000 Kč a dále 81 000 Kč realitní makléřce [jméno FO] jako provizi za zprostředkování převodu členského podílu. V době uzavření smlouvy s [jméno FO] mladším, co by převodcem, nevěděl a nebyla mu známa žádná informace o tom, že by pan [jméno FO] mladší byl jakkoli omezen v nakládání se svým členským podílem a důrazně popřel, že by se s bratrem žalobce před uzavřením smlouvy o převodu členství osobně dostavil k prvnímu žalovanému, neboť celou záležitost za něj vyřizovala realitní kancelář s tím, že pokud by mu byly známy jakékoli rizikové okolnosti, nikdy by smlouvu nepodepsal a nezaplatil by sjednanou úplatu. Dne [datum] došlo mezi prvním a druhým žalovaným k uzavření smlouvy o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva, na základě které se stal vlastníkem předmětného bytu. O sporu mezi žalobcem a jeho bratrem se dozvěděl až v průběhu roku 2013, kdy mu byla doručena žaloba ve věci vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka]. Smlouvu o převodu členství ze dne [datum] označil za smlouvu úplatnou, protože [jméno FO] mladší svému otci za převod členských práv a povinností vztahující se k předmětnému bytu poskytl jak plnění finanční, tak i plnění spočívající v bezúplatném bydlení v předmětném bytu. Nemohlo se proto jednat o darovací smlouvu a [jméno FO] starší po svém synovi nemohl vrácení daru žádat.

4. Soud ve věci provedl důkazy, ze kterých zjistil následující skutkový stav:

5. Dne [datum] uznali paní [jméno FO] a [jméno FO] starší závazek na převod do vlastnictví předmětného družstevního bytu členům družstva [jméno FO] a [jméno FO]. Dne [datum] byla mezi prvním žalovaným a [jméno FO] starším uzavřena nájemní smlouva č. [hodnota], na základě které se [jméno FO] starší stal nájemcem předmětného družstevního bytu s účinností od [datum] na dobu neurčitou.

6. Dne [datum] u příležitosti posledního rozloučení se zesnulou manželkou [jméno FO] staršího byla mezi [jméno FO] starším a oběma syny - žalobcem a [jméno FO] mladším uzavřena dohoda o úpravě rodinných poměrů, na základě které se synové a otec dohodli, že poslední společné bydliště manželů [jméno FO] bude přenecháno dle vůle zesnulé manželky [jméno FO] staršího staršímu synovi, který nikdy neopustí svého bratra [jméno FO], kterému neodepře přístup do posledního bydliště svých rodičů a dále oba synové se zavázali, že dochovají svého otce až do jeho posledního okamžiku a že budou žít ve vzájemné úctě, lásce, obětavosti tak, jak tomu bylo doposud a že si budou blízcí i ve vzdálených bydlištích. Tato dohoda byla podepsána za přítomnosti smutečních hostů paní [jméno FO], [jméno FO], [jméno FO] a [jméno FO].

7. Smlouvou o převodu členství ze dne [datum] [jméno FO] starší převedl na [jméno FO] mladšího práva a povinnosti spojená s členstvím v bytovém družstvu [právnická osoba] včetně práva na uzavření nájemní smlouvy družstevního bytu č. [hodnota], o velikosti 4/IV, nacházející se ve III. podlaží v domě č. [hodnota] na [adresa]. V čl. 4 smlouvy obě strany prohlásily, že zůstatkovou hodnotu členského podílu k družstevnímu bytu ve výši 48 520 Kč si mezi sebou vyrovnaly. Převádějící souhlasil, aby dnem převodu členských práv a povinností byl tento členský podíl na podílové kartě přepsán na nabyvatele.

8. Dne 27. 9. 2010, jak vyplývá z příslušného podacího lístku, pan [jméno FO] starší poslal [jméno FO] mladšímu dopis, ve kterém mu vytýkal porušení rodinné dohody ze dne [datum], kterou porušil vůli své zesnulé matky, taktéž pro nevděk k osobě svého otce ho vyzval k vrácení daru, který na úkor svého bratra obdržel a přijal jako otcem darovaný členský podíl vztahující se k předmětnému družstevnímu bytu a spojený s následným převodem členských práv a povinností u [právnická osoba]. [jméno FO] žádal, aby [jméno FO] mladší uvedl situaci do původního stavu a aby neprodleně vrátil dar z důvodu týrání osoby dárce, v důsledku kterého se zhoršil zdravotní stav dárce, z důvodu neúcty i k bratrovi, který se uvedeným darem vzdal dědických nároků po dárci ve prospěch obdarovaného a vyzval ho k neprodlenému opuštění předmětného bytu. [jméno FO] starší dále synovi vytýkal, že si od jeho osoby nechal zaplatit všechny náklady na nájemné, na nová měřidla. Dopis byl bratrovi žalobce doručen dne 29. 9. 2010.

9. Dne 10. 11. 2010 byla [jméno FO] mladšímu doručena žaloba ve věci vedené původně u soudu prvního stupně pod sp. zn. [spisová značka] (posléze vedené u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka]). V žalobě je popsáno jednání [jméno FO] mladšího vůči otci žalobce, pro které tento žádal vrácení daru konkrétním způsobem, výčet nemravného chování [jméno FO] mladšího obsahuje i krádež 28 000 Kč otci žalobce. [jméno FO] mladší byl trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 25. 11. 2010, sp. zn. [spisová značka] za tento skutek uznán vinným z přečinu krádeže, kterého se dopustil tím, že dne [datum] otci žalobce z jeho ložnice odcizil částku 27 000 Kč a byl odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody. Usnesením Městského soudu v Brně stupně ze dne 29. 3. 2011, č. j. [spisová značka], bylo trestní stíhání [jméno FO] mladšího pro shora uvedený skutek podmíněně zastaveno na zkušební dobu 18 měsíců, kdy bratr žalobce se k činu prakticky doznal a nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil. [jméno FO] starší vyzval [jméno FO] mladšího i třetí výzvou k vrácení daru ze dne 15. 3. 2011.

10. Rozhodnutím Magistrátu města [adresa], odboru správních činností, byl [jméno FO] staršímu zrušen údaj o místu trvalého pobytu na adrese [adresa] a současně se místem jeho trvalého pobytu stává sídlo ohlašovny, tzn. [adresa].

11. Dne 15. 10. 2010 poslal žalobce prvnímu žalovanému e-mail, jehož obsahem bylo hlášení o obnovení původních členských práv pro [jméno FO] staršího. První žalovaný byl informován, že [jméno FO] starší uplatnil nárok na vrácení daru a že se pokládá opětovně za právoplatného člena družstva a držitele nájemních práv. Tato e-mailová zpráva byla dne 15. 10. 2010 přečtena, dne 2. 11. 2010 žádal žalobce e-mailem prvního žalovaného, aby tento e-mail byl postoupen na oddělení členských vztahů a požádal o předložení příloh, že skutečně byla podána žaloba s návrhem na vydání předběžného opatření, aby [jméno FO] mladší nemohl manipulovat s členským podílem do doby pravomocného skončení sporu. Na tento e-mail první žalovaný odpověděl, že byl dne 3. 11. 2010 předán na oddělení členských vztahů.

12. Notářským zápisem [Anonymizováno], [Anonymizováno] ze dne 8. 9. 2011 bylo vyhotoveno osvědčení o prohlášení osoby pana [jméno FO] staršího, který uvedl, že ještě za života manželky a za přítomnosti obou synů bylo dohodnuto, že v bytě na adrese [adresa] [jméno FO] starší dožije, tento slib mu dal jeho syn [jméno FO] a ještě jednou ho ústně potvrdil při bezúplatném převodu družstevního bytu. Asi tři až čtyři roky po převodu začaly problémy v komunikaci mezi [jméno FO] starším a jeho synem, který na něj začal být sprostý, začal ho šikanovat například tím, že zamykal s výjimkou ložnice, kterou užíval, všechny ostatní pokoje, kradl mu peníze, nevydal mu peněžní prostředky, které byly určeny pro jeho osobu a byly odeslány na jeho účet. Zadržel mu kupříkladu částku 52 000 Kč. Taktéž došlo k fyzickému napadení [jméno FO] staršího, když se pokusil zabránit uzamčení dveří do ložnice. Dne 14. 10. 2010 [jméno FO] starší odešel z bytu na poštu, aby si vyzvedl důchod a po návratu již nebyl do bytu vpuštěn. Zjistil, že vložka zámku byla vyměněna a na dveřích byl přilepen papír, na kterém byl vzkaz „Otče, tady nemáš co dělat, běž do [adresa], kde máš trvalé bydliště“. Následně byl převezen do bytu žalobce na adrese [adresa], kde pobývá do dnešního dne. Syn [jméno FO] o [jméno FO] staršího nejeví vůbec žádný zájem.

13. Svědek [jméno FO] uvedl, že je mu známa rodinná situace, která panovala v rodině jeho strýce [jméno FO] staršího. [jméno FO] starší musel často půjčovat [jméno FO] mladšímu peníze. Též mu bylo známo, že [jméno FO] mladší se měl o svého otce starat až do jeho smrti. Svědek nezaznamenal, že by [jméno FO] mladší dal svému otci za převod členských práv k bytu nějaký finanční obnos a s ohledem na osobu [jméno FO] mladšího je to i nemyslitelné. Měl často finanční problémy. Také [jméno FO] starší nic od syna neočekával, že by mu za byt zaplatil, nebylo z čeho a naopak [jméno FO] starší svému synovi [jméno FO] mladšímu finančně pomáhal. Svědku bylo též známo, že soužití [jméno FO] mladšího a staršího nefungovalo a jeho strýc [jméno FO] starší nakonec zůstal na ulici. Ujal se ho bratranec [Jméno žalobce]. Mezi otcem a synem docházelo k ostrým slovním přestřelkám a [jméno FO] starší se často nemohl dostat do svého bytu. Svědek znal obsah dohody o uspořádání rodinných poměrů, která byla sepsána na pohřbu manželky [jméno FO] staršího a tuto listinu jako svědek podepsal, přičemž mu bylo známo, že rodinné poměry měly být dle dohody uspořádány tak, že strýc bude nadále bydlet se svým synem [jméno FO] mladším a ten se o něho bude starat až do jeho smrti a z tohoto důvodu budou na osobu [jméno FO] mladšího převedena členská práva a povinnost v družstvu prvního žalovaného vztahující se k předmětnému bytu.

14. Svědek [jméno FO] vypověděl, že je mu známo, že [jméno FO] starší převedl členská práva a povinnosti vztahující se k předmětnému bytu na [jméno FO] mladšího a ten ho pak z bytu vyhodil. Také mu bylo známo, že se [jméno FO] starší rozhodl, že bude po [jméno FO] mladším žádat navrácení daru. [jméno FO] starší si vždycky při osobním kontaktu se svědkem stěžoval, že za tu dobrotu, co [jméno FO] mladšímu pomáhal, se dočkal toho, že ho syn vyhodil z bytu ven.

15. Dne [datum] druhý žalovaný uzavřel s paní [jméno FO] – [právnická osoba] dohodu o složení blokační zálohy, na základě které zájemce – druhý žalovaný na výraz svého vážného a opravdového zájmu o převod členských práv a povinností k předmětnému družstevnímu bytu zaplatil zprostředkovateli dohodnutou blokační zálohu ve výši 81 000 Kč jako zálohu na náklady spojené se zprostředkováním převodu členských práv a povinností k výše uvedenému domu. Dne [datum] byla mezi [jméno FO] – [právnická osoba] a druhým žalovaným uzavřena smlouva o zprostředkování převodu členských práv a povinností, na základě které se zprostředkovatelka zavázala vyvíjet činnost k tomu, aby měl druhý žalovaný příležitost uzavřít s třetí osobou smlouvu o převodu členských práv a povinností vztahující se k předmětnému bytu nebo smlouvu o budoucím převodu členských práv a povinností vztahující se k předmětnému bytu a druhý žalovaný se zavázal zaplatit zprostředkovateli za jeho činnost provizi dohodnutou v této smlouvě ve výši 81 000 Kč. Dne [datum] vystavil první žalovaný potvrzení, kterým potvrdil, že [jméno FO] mladší je individuální člen družstva a výlučný nájemce předmětného družstevního bytu.

16. Druhý žalovaný ve svém účastnickém výslechu sdělil, že hledal byt, na internetu si našel inzerát a kontaktoval paní [jméno FO] z realitní kanceláře, a ta mu zařídila prohlídku, kde se viděl s panem [jméno FO] starším i mladším, oba v bytě bydleli. Když procházeli bytem, byli oba [jméno FO] starší i [jméno FO] mladší přítomni v bytě. Na základě prohlídky se rozhodl, že byt mu bude vyhovovat a s paní [jméno FO] podepsal smlouvu o rezervaci. Následně se s paní [jméno FO] viděl znovu, aby dohodl vše, co je třeba zařídit a začal vyřizovat hypotéku na byt, protože neměl dostatek vlastních financí. K podpisu smlouvy o převodu členských práv a povinností došlo u notáře, kde proběhlo též složení peněz za byt a pak viděl [jméno FO] mladšího ještě při předání bytu. Měl k dispozici potvrzení prvního žalovaného, že [jméno FO] mladší je vlastníkem družstevních práv. Když navštěvoval kancelář bytového družstva, vždy šel s paní [jméno FO] a s [jméno FO] mladším se viděl pouze při prohlídce a poté při předání bytu. Jinak bylo vše zařizované přes paní [jméno FO]. O problémech s předmětným bytem se dozvěděl až v roce 2013, kdy mu právník [jméno FO] staršího doručil informaci o tom, že je účastníkem řízení. Kategoricky popřel, že by byl ochoten přistoupit k převodu členských práv a povinností v družstvu prvního žalovaného vztahující se k předmětnému bytu za situace, pokud by tušil, že se s bytem mohou pojit nějaké právní problémy a vady. Prohlídka předmětného bytu proběhla v září 2010, kdy mu [jméno FO] mladší sdělil, že se jeho otec přestěhuje k jeho bratru [jméno FO]. Při doplňujícím účastnickém výslechu uvedl, že při převodu předmětného bytu do jeho vlastnictví viděl příslušné výpisy z katastru nemovitostí, pravidelně hradil předepsané platby vztahující se k nájmu předmětného bytu a neměl jakoukoli pochybnost, že byl členem prvního žalovaného.

17. Svědkyně [jméno FO] uvedla, že v roce 2010 realizovala obchodní případ, kdy došlo k převodu členských práv a povinností vztahující se k předmětnému družstevnímu bytu včetně práva nájmu a jejím klientem byl právě druhý žalovaný. Uvedla, že neexistovaly indicie, na základě kterých by se mohla domnívat, že by pan [jméno FO] mladší nemusel být tím, kdo je oprávněn disponovat s členskými právy. [jméno FO] mladší byl převodcem družstevního bytu a byl výlučným nájemcem bytu, což doložil realitní kanceláři nájemní smlouvou a zároveň byl členem družstva. Druhý žalovaný potřeboval použít na zaplacení za převedení členských práv a povinností hypoteční úvěr a též banky si veškeré potřebné podklady od převodce vyžádaly a kontrolovaly. Nepamatovala si, že by předtím, než došlo k podpisu smlouvy o převodu členských práv, navštívila kancelář prvního žalovaného s [jméno FO] mladším a druhým žalovaným, nicméně striktně vyloučila, že pokud by zaznamenala jakoukoli informaci, že převodce nebyl nadále oprávněn nakládat s členskými právy, že by doporučila takový převod klientovi. Něco takového by nikdy nedopustila, kancelář má 23 let a takové chování si nemůže ani dovolit. Nevzpomínala si, že by ji kdokoli na kanceláři prvního žalovaného upozornil na právní vady předmětného družstevního bytu a ani si nevzpomněla, že by se podpis na dohodě o převodu členských práv a povinností udál mimo kancelář prvního žalovaného. Označila za velmi nepravděpodobné, že by poté, co by jí na kanceláři prvního žalovaného oznámili, že na bytu váznou právní vady, že by se opětovně dostavila do kanceláře s tím, že by s klientem podepsala smlouvu o převodu členských práv a povinností. Trvala na tom, že disponovala doklady, že [jméno FO] mladší byl oprávněn disponovat s členskými právy a povinnostmi a že byl výlučným nájemcem. Dále uvedla, že byt byl nabízen také paní [tituly před jménem] [jméno FO], jejímž klientem byl právě [jméno FO] mladší, se kterou při transakci spolupracovala.

18. Kupní smlouvou ze dne [datum] nabyl [jméno FO] mladší jako kupující od prodávajícího [jméno FO] jako prodávajícího do svého vlastnictví bytovou jednotku č. [Anonymizováno], označenou jako byt o vel. 2+1, situovanou v I. nadzemním podlaží bytového domu č. p. [Anonymizováno] na [adresa], v části obce [adresa], postaveného na pozemku parc. č. [hodnota] a spoluvlastnický podíl na společných částech bytového domu a na pozemku parc. č. [hodnota] za kupní cenu 575 000 Kč.

19. Dne [datum] byla mezi [právnická osoba]. a druhým žalovaným uzavřena smlouva o poskytnutí překlenovacího úvěru [Anonymizováno] a úvěru ze stavebního spoření a dne [datum] Smlouva o hypotečním úvěru mezi [právnická osoba]. a druhým žalovaným, na základě kterého byl druhému žalovanému poskytnut hypoteční úvěr ve výši 1 408 800 Kč jako konsolidaci předhypotečního úvěru poskytnutého za účelem převodu členských práv a povinností k předmětnému bytu, který byl druhý žalovaný povinen použít za účelem úhrady finančních prostředků za účelem převodu členských práv a povinností k předmětnému družstevnímu bytu.

20. Dne [datum] [jméno FO] mladší a druhý žalovaný uzavřeli smlouvu o budoucím převodu členských práv a povinností a smlouvu o budoucím majetkovém vypořádání a podmínkách předání bytu, na základě které si účastníci smlouvy dohodli konkrétní podmínky, za kterých měl být předmětný družstevní byt druhému žalovanému předán. V čl. 2 § 1 bodu 3 bylo ujednáno, že třetí část úplaty ve výši 1 408 800 Kč měla být budoucím nabyvatelem zaplacena nejpozději do 20. 10. 2010 z prostředků úvěru poskytnutému budoucímu nabyvateli [právnická osoba]., složením na účet úschov svěřeneckého správce [tituly před jménem] [jméno FO]. O úschově a výplatě složených finančních prostředků byla dne 20. 10. 2010 mezi budoucím nabyvatelem jako prvním svěřitelem, budoucím převodcem jako druhým svěřitelem a svěřeneckým správcem uzavřena smlouva o svěřenectví. Na základě této smlouvy byly svěřeneckému správci svěřeny finance ve výši 1 428 800 Kč s tím, že měly být vydány [jméno FO] mladšímu ve výši 1 300 000 Kč do dvou pracovních dnů poté, co svěřeneckému správci byl kterýmkoli ze svěřitelů doložen originál nebo úředně ověřená kopie smlouvy o převodu členských práv a povinností uzavřené mezi svěřiteli a originál nebo úředně ověřená kopie nájemní smlouvy k předmětnému družstevnímu bytu. Částka 100 000 Kč měla být [jméno FO] mladšímu vyplacena do dvou pracovních dnů poté, co svěřeneckému správci kterýkoli ze svěřitelů doložil originál nebo úředně ověřenou kopii protokolu o faktickém předání předmětného družstevního bytu podepsanou oběma svěřiteli. Částka 28 800 Kč měla být [jméno FO] mladšímu vyplacena do dvou pracovních dnů poté, co svěřeneckému správci druhý svěřitel doložil doklad o odhlášení se z místa trvalého pobytu na adrese [adresa]. Dne [datum] byl uzavřen Dodatek č. 1 ke smlouvě o svěřenectví ze dne [datum].

21. Celá úplata za převod členských práv a povinností byla sjednána účastníky ve výši 1 620 000 Kč. Výpisem z účtu je doloženo, že dne [datum] byla ze strany [tituly před jménem] [jméno FO] převedena částka 287 750,27 Kč a částka 1 177 630,27 Kč.

22. Smlouvou o převodu členství ze dne [datum] převedl [jméno FO] mladší na druhého žalovaného práva a povinnosti spojená s členstvím v bytovém družstvu včetně práva na uzavření nájemní smlouvy k předmětnému družstevnímu bytu. V čl. 4 smlouvy obě strany prohlásily, že zůstatkovou hodnotu členského podílu k družstevnímu bytu ve výši 59 899 Kč si mezi sebou vyrovnaly. Na této smlouvě o převodu členství byly podpisy obou stran ověřeny u notáře. První žalovaný vzal na vědomí smlouvu o převodu členských práv a povinností dnem [datum]. Požadavek na úřední ověření podpisů na smlouvě o převodu členství vyplývá ze sdělení [právnická osoba]. ze dne 17. 7. 2019, z jejího interního předpisu a ze smlouvy o svěřenství ze dne [datum]. Z interního předpisu [právnická osoba]. vyplývá rovněž, že překlenovací úvěr by nebyl druhému žalovanému poskytnut, pokud by nepředložil nájemní smlouvu nebo potvrzení o nabytí členství v družstvu.

23. Z doručenky náležející do spisu vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že [jméno FO] mladšímu byla žaloba, kterou se jeho otec vůči němu domáhal vrácení daru, doručena dne 10. 11. 2010. Právní zástupce druhého žalovaného podáním ze dne 24. 9. 2013 žádal o svolení nahlédnout do spisu vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] z důvodu, že podáním právního zástupce [jméno FO] staršího ze dne 6. 9. 2013 byl druhý žalovaný informován o existenci sporu. Usnesením ze dne 7. 11. 2013 č. j. [spisová značka], které nabylo právní moci dne 2. 12, 2013 Městský soud v Brně připustil, aby do řízení n straně žalované jako další účastníci přistoupil první a druhý žalovaný.

24. Dopisem ze dne 3. 11. 2010 informoval první žalovaný soud ve věci [spisová značka], že dne [datum] se na oddělení členských vztahů družstva dostavil žalovaný [jméno FO] mladší v doprovodu cizích osob s tím, že chtějí uzavřít smlouvu o převodu členství a vyřídit formality s převodem spojené. Přestože převod práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu na základě dohody nepodléhá souhlasu orgánu družstva, považoval první žalovaný za vhodné upozornit na to, že byla podána žaloba s návrhem na vydání předběžného opatření. Účastníkům dohody bylo doporučeno, aby za této situace nepředkládali družstvu dohodu o převodu členství a aby vyčkali rozhodnutí ve věci.

25. Dopisem z 12. 12. 2011 byla smlouva o převodu členství ze dne [datum] spolu s průvodním dopisem prvního žalovaného ze dne 12. 12. 2011 předložena Městskému soudu v Brně k využití v řízení vedeném u tohoto soudu po sp. zn. [spisová značka]. Ve věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] se dne 13. 12. 2011 konalo jednání, u kterého [jméno FO] starší vypovídal jako účastník řízení a v této souvislosti uvedl, že předmětný byt vybudoval se svojí manželkou, následně se rodina dohodla, že syn [jméno FO] bude bydlet u [jméno FO] staršího. Zpočátku soužití fungovalo, následně začal syn [jméno FO] staršího přemlouvat, aby ten byt na něj převedl. [jméno FO] starší tak učinil pod příslibem, že se bude syn o otce starat a že ho tam nechá dožít. Za krátkou dobu se začal [jméno FO] mladší chovat k [jméno FO] staršímu hrozně, kradl mu peníze, nadával mu všemožnými hanlivými výrazy, zamykal před ním ostatní pokoje, zakazoval mu, aby se před ním zamykal ve své ložnici. Běžně se mu stávalo, že poté, co odešel na nákup, nemohl se zpátky dostat do bytu, protože ho tam [jméno FO] mladší odmítal pustit. Často mu zpronevěřoval finance tím, že když ho požádal, aby mu nakoupil a dal mu 1 000 Kč, provedl nákup za 50 Kč a zbytek mu nevrátil. Jednoho dne [jméno FO] mladší [jméno FO] staršího nepustil domů. [jméno FO] starší pak trávil do půlnoci čas na policii, která mu nemohla pomoci, zhroutil se a byl odvezen do [adresa] do nemocnice. [jméno FO] starší byl v té době ve vážném zdravotním stavu, [jméno FO] mladší to věděl a situaci zneužíval, aby měl od otce už brzy klid, vysmíval se mu. [jméno FO] starší nejdříve ústně vyzval [jméno FO] mladšího k vrácení daru, následně i doporučeně poštou. Dodal, že [jméno FO] mladší ho obíral o peníze všemožnými způsoby.

26. U jednání, které se konalo dne 19. 2. 2019 u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] vypovídal jako účastník řízení [jméno FO] mladší. Uvedl, že důvodem převodu členských práv a povinností k předmětnému bytu bylo přání jeho zesnulé matky. Neodpověděl konkrétně na dotaz, zda otci za převod členských práv a povinností vztahující se k předmětnému bytu fakticky uhradil 48 520 Kč, omezil se pouze na nekonkrétní konstatování, že nějaké platby mezi ním a jeho otcem proběhly, ale o jaké platby se jednalo a v jaké výši, si nevzpomínal a nedisponoval žádným dokladem o proběhlých platbách. Popřel, že by převod členských práv a povinností k předmětnému bytu byl dar, protože se zavázal po dobu rekonstrukce bytu na adrese [adresa] poskytnout otci bezplatné bydlení, kdy otec neplatil nájem, ten platil on jako nájemce bytu, a otec se pouze minimálně podílel na nákladech spojených s odběrem energií. K dalšímu účastnickému výslechu své osoby již nedal souhlas, nicméně se dále k věci vyjádřil podáním ze dne 20. 9. 2021, ve kterém mimo jiné uvedl, že měl se svým bratrem [jméno FO] mimořádně složité a nepřátelské vztahy a zdůraznil, že bezplatný pobyt jeho otce v předmětném bytu byl striktně podmíněn pouze po dobu rekonstrukce bytové jednotky na adrese [adresa] a nad rámec období rekonstrukce se otec v předmětném bytě zdržoval proti jeho vůli.

27. Svědek [jméno FO] mladší vypověděl, že k převodu členských práv a povinností vztahujících se k předmětnému bytu z otce na jeho osobu došlo dle přání zesnulé matky. Vypořádací podíl byl vypořádán ústní dohodou, že otci poskytne bydlení a bude se snažit za něj hradit nájemné s tím, že otec bude podílet maximálně na úhradě elektřiny. Zcela nekonkrétně připustil, že otci za převod členských práv a povinností nějaké peníze poskytl na vypořádání členského podílu, netušil v jaké výši a nedisponoval žádnými doklady, peníze otci poskytl u nich doma, následně popřel, že by je otci dal v hotovosti. Dále připustil, že ústní dohodu o vypořádání vypořádacího podílu uzavřeli dříve, než došlo k převodu členských práv a povinností, bavili se o tom i rok dopředu. Dohoda v spočívala v deklaraci svědka, že se bude snažit co nejvíce platit nájem za otce a že otec by se pouze minimálně podílel na úhradě ceny elektřiny. Připustil, že otec s placením pomáhal. V souvislosti s převodem členských práv a povinností platil za otce nájemné. Na opakovaný dotaz právního zástupce druhého žalovaného, zda zůstatková hodnota 48 520 Kč je částka, kterou otci hradil, nebo ústní dohoda o plnění byla nad rámec smlouvy, odpověděl, že ústní dohoda byla uzavřena souběžně se smlouvou o převodu členských práv a povinností a že dle ústní dohody měl hradit nájemné a otec měl v bytě bydlet. Převod členských práv a povinností na jeho osobu vnímal vždy jako odkaz matky, která si přála, aby se bytová jednotka na adrese [adresa] převedla na jeho bratra a na adrese [adresa] na jeho osobu, převod vnímal spíš jako převod úplatný.

28. Svědkyně [jméno FO], neteř žalobce a dcera [jméno FO] mladšího uvedla, že v rodině se byty vždycky darovaly, nikdy se za ně neplatilo a v případě převodu členských práv a povinností vztahujících se k předmětnému bytu tomu nebylo jinak. I její otec, pokud hovořil před ní o tom, že od svého otce získal byt, hovořil o daru. Její otec měl v době převodu členských práv a povinností finanční problémy a dluhy, považovala za vyloučené, že by měl finance na úhradu hodnoty vypořádacího podílu. S otcem není v žádném kontaktu, mají špatné vzájemné vztahy, s žalobcem vychází dobře.

29. Potvrzením o splacení části úvěru potvrdila [právnická osoba]., že první žalovaný provedl mimořádné splátky úvěru za jednotky převáděné do vlastnictví členů v bytovém objektu č. [hodnota], jednalo se o bytovou jednotu č. [Anonymizováno], [adresa], č. p. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa]. Dle sdělení družstva ze dne [datum] nevázne na výše uvedené jednotce žádný dluh vůči MF ČR. Potvrzení bylo vydáno dne [datum].

30. Z výpisu z katastru nemovitostí, z listu vlastnictví č. [hodnota] prokazující stav evidovaný k datu 20. 1. 2012 pro k. ú. [adresa], vyplývá, že druhý žalovaný je výlučným vlastníkem bytové jednotky č. [Anonymizováno], která je vymezena v budově č. p. [Anonymizováno], bytový dům, která je zapsána na LV č. [hodnota] a je součástí pozemku parc. č. [hodnota], který je zapsán na LV č. [hodnota]. Smlouvou o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva ze dne [datum] převedl první žalovaný předmětný byt do vlastnictví druhého žalovaného, na základě které byl druhý žalovaný zapsán do katastru nemovitostí jako vlastník předmětného bytu s právními účinky vkladu vlastnického práva dne [datum]. Přílohu této smlouvy tvoří situační plán budovy, ve které se vymezená bytová jednotka č. [hodnota] nachází.

31. První žalovaný dopisem z 24. 10. 2016 žalobci sdělil, že pokud by bylo možné postupovat tak, jak žalobce požaduje, nemusel by podávat žalobu o určení vlastnictví. Byt musí být nejprve bytem družstevním, aby mohl být převeden do vlastnictví člena družstva. Současně byl žalobce vyzván, aby sdělil číslo účtu, na který mu první žalovaný hodlal vrátit částku 7 559 Kč, kterou žalobce zaplatil jako anuitu k předmětnému družstevnímu bytu, protože tato již byla uhrazena. Následně byla poštovní poukázkou „B“ anuita ve výši 7 559 Kč žalobci vrácena. Na fotokopii poštovní poukázky „B“ je uvedena rukou psaná poznámka, že částka přijata nebyla, jde o pasivum v dědickém řízení.

32. E-mailem ze dne 18. 4. 2017 sdělil první žalovaný žalobci, že darování otce žalobce družstvo nezpochybňuje, ve vyjádření byla zmíněna první zpráva přímo od otce žalobce o úmyslu požadovat vrácení daru. Změna v evidenci členů je velice závažná záležitost, kterou nelze provádět na základě obyčejné mailové korespondence jiných osob, než členů bez ověření pravosti jejich identity.

33. Usnesením Krajského soudu v Brně č. j. [spisová značka] ze dne 17. 8. 2012 byl zrušen rozsudek soudu I. stupně, a to Městského soudu v Brně č. j. [spisová značka] ze dne 10. 1. 2012, kterým byl zamítnut návrh žalobce, kterým se domáhal určení, že je členem prvního žalovaného a nájemcem předmětného družstevního bytu. Usnesením Krajského soudu v Brně č. j. [spisová značka] ze dne 10. 11. 2016 soud rozhodl, že žalobce je členem prvního žalovaného a nájemcem předmětného družstevního bytu a že mu přísluší členská práva a povinnosti spojená s členství u prvního žalovaného vztahující se k předmětnému družstevnímu bytu. Usnesením Vrchního soudu v Olomouci č. j. [spisová značka] bylo citované rozhodnutí zrušeno. Poté Krajský soud v Brně usnesením č. j. [spisová značka] ze dne 26. 2. 2019 návrh navrhovatele zamítl a k odvolání navrhovatele bylo citované rozhodnutí usnesením Vrchního soudu v Olomouci č. j. [spisová značka] ze dne 18. 6. 2019 zrušeno. Krajský soud v Brně vydal další meritorní usnesení č. j. [spisová značka] ze dne 1. 10. 2020, kterým návrh navrhovatele zamítl a k odvolání navrhovatele bylo citované rozhodnutí usnesením Vrchního soudu v Olomouci č. j. [spisová značka] ze dne 9. 3. 2021 zrušeno. Poté Krajský soud v Brně usnesením č. j. [spisová značka] ze dne 26. 2. 2019 návrh navrhovatele zamítl a k odvolání navrhovatele bylo citované rozhodnutí usnesením Vrchního soudu v Olomouci č. j. [spisová značka] ze dne 18. 6. 2019 zrušeno. Krajský soud v Brně vydal další meritorní usnesení č. j. [spisová značka] ze dne 1. 10. 2020, kterým návrh navrhovatele zamítl a k odvolání navrhovatele bylo citované rozhodnutí usnesením Vrchního soudu v Olomouci č. j. [spisová značka] ze dne 9. 3. 2021 zrušeno. Usnesením Krajského soudu v Brně ze dne 2. 12. 2021 č. j. [spisová značka], ve znění usnesení ze dne 2. 12. 2021 č. j. [spisová značka] a usnesení ze dne 4. 3. 2022 č. j. [spisová značka] bylo návrhu navrhovatele vyhověno.

34. Dle úmrtního listu [jméno FO] starší dne [datum] zemřel. Usnesením Městského soudu v Brně č. j. [spisová značka] ze dne 13. 5. 2015 bylo ve věci řízení o dědictví po zůstaviteli [jméno FO] staršímu rozhodnuto tak, že v tomto řízení bude dále jednáno pouze s žalobcem a že v tomto řízení nebude dále jednáno s [jméno FO] mladším.

1. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: dne [datum] byla uzavřena mezi žalobcem, bratrem žalobce a otcem žalobce dohoda o uspořádání rodinných poměrů. Dne [datum] uzavřel otec žalobce a bratr žalobce smlouvu o převodu členství, na základě které se stal bratr žalobce členem prvního žalovaného, nájemcem předmětného bytu s tím, že strany této smlouvy prohlásily, že zůstatkovou hodnotou členského podílu k předmětnému bytu ve výši 48 520 Kč si mezi sebou vyrovnaly. Dne [datum] byla uzavřena mezi [jméno FO] – [právnická osoba] (zprostředkovatel) a druhým žalovaným (zájemce) dohoda o složení blokační zálohy ve výši 81 000 Kč, jako zálohy na náklady spojené se zprostředkováním převodu členských práv a povinností k předmětnému bytu, kdy mezi týmiž účastníky téhož dne došlo k uzavření smlouvy o zprostředkování, na základě které se zprostředkovatel zavázal vyvíjet činnost směřující k uzavření smlouvy o převodu členských práv a povinností vážících se k předmětnému bytu za cenu 1 620 000 Kč s tím, že smlouva byla uzavřena na dobu do [datum], kdy mělo dojít k uzavření smlouvy o smlouvě budoucí mezi druhým žalovaným a bratrem žalobce. Dne [datum] byla uzavřena mezi bratrem žalobce a druhým žalovaným smlouva o budoucím převodu členských práv a povinností a smlouva o budoucím majetkovém vypořádání a podmínkách předání bytu, na jejímž základě se bratr žalobce a druhý žalovaný zavázali uzavřít smlouvu o převodu členství v bytovém družstvu nejpozději do 31. 10. 2010, případně do 15. 11. 2010, za dohodnutou cenu 1 620 000 Kč. Bratr žalobce prohlásil, že předmětný byt je bez jakýchkoliv závad a zavázal se jej druhému žalovanému předat k užívání nejpozději do 5. 11. 2010, pokud bude uzavřena smlouva o převodu členství. Dne [datum] byla uzavřena smlouva o svěřenectví mezi [tituly před jménem] [jméno FO], bratrem žalobce a druhým žalovaným, jejímž předmětem byla konkretizace podmínek vyplacení ceny zaplacené druhým žalovaným za převod členských práv a povinností bratrovi žalobce a povinnost uzavřít do 31. 10. 2010 smlouvu o převodu členství, kdy předmětem této smlouvy byl mimo jiné závazek druhého žalovaného zaplatit úplatu za převod práv a povinností ve výši 1 620 000 Kč z úvěru poskytnutého [právnická osoba]. s. Dne 26. 9. 2010 vyzval otec žalobce bratra žalobce k vrácení daru, výzva byla bratrovi žalobce doručena dne 29. 9. 2010. Dne [datum] uzavřel druhý žalovaný se [právnická osoba]. smlouvu o poskytnutí překlenovacího úvěru, na základě které druhému žalovanému byl [právnická osoba] poskytnut překlenovací úvěr ve výši 191 200 Kč a úvěr ze stavebního spoření za účelem úhrady za převod členských práv a povinností v družstvu. Dne [datum] uzavřeli [právnická osoba]. a druhý žalovaný smlouvu o hypotečním úvěru, na základě které banka poskytla druhému žalovanému hypoteční úvěr ve výši 1 408 000 Kč jako konsolidaci předhypotečního úvěru poskytnutého za účelem převodu členských práv a povinností k předmětnému bytu. Dne [datum] první žalovaný vystavil druhému žalovanému potvrzení, že bratr žalobce je členem družstva a nájemcem předmětného bytu. Trestním příkazem Městského soudu ze dne 25. 11. 2010, sp. zn. [spisová značka], byl bratr žalovaného uznán vinným z přečinu krádeže, kterého se měl dopustit tím, že otci žalobce dne [datum] odcizil 27 000 Kč. První žalovaný sdělil Městskému soudu ve věci původně vedené pod sp. zn. [spisová značka] (posléze u Krajského soudu v Brně vedené pod sp. zn. [spisová značka]), že první žalovaný upozornil bratra žalobce, který se dne [datum] dostavil k prvnímu žalovanému v doprovodu cizích osob za účelem uzavření smlouvy o převodu členství a vyřízení formalit s tím spojených, na existenci soudního sporu, kdy první žalovaný bratrovi žalobce a osobám, které se dostavily spolu s ním, doporučil, aby smlouvu o převodu členství neuzavíral a vyčkal výsledku soudního sporu. Dne 10. 11. 2010 byla bratrovi žalobce doručena žaloba ve věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] (posléze u Krajského soudu v Brně vedené pod sp. zn. [spisová značka]). Dne [datum] uzavřel bratr žalobce a druhý žalovaný smlouvu o převodu členství u prvního žalovaného, jehož předmětem bylo rovněž právo na uzavření smlouvy k předmětnému bytu, smlouva byla stranami podepsána v notářské kanceláři, podpisy na smlouvě byly úředně ověřeny. Dne [datum] byla mezi prvním a druhým žalovaným uzavřena smlouva o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva, na základě které byl druhý žalovaný zapsán do katastru nemovitostí jako vlastník předmětného bytu s právními účinky vkladu vlastnického práva dne [datum]. Dne 21. 8. 2013 navrhl otec žalobce přistoupení prvního a druhého žalovaného do řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] (nyní u Krajského soudu v Brně vedeného pod sp. zn. [spisová značka]), usnesením ze dne 7. 11. 2013, č. j. [spisová značka], soud prvního stupně připustil jejich přistoupení na straně žalované (původně byl žalován pouze bratr žalobce), prvnímu a druhému žalovanému bylo usnesení doručeno dne 12. 11. 2013. Druhý žalovaný byl o existenci označeného sporu informován dopisem právního zástupce otce žalobce v září 2013.

35. Žalobce se v tomto řízení domáhá určení, že první žalovaný je vlastníkem předmětné bytové jednotky. Předpokladem úspěchu žalobce je prokázaná existence naléhavého právního zájmu na požadovaném určení ve smyslu § 80 o. s. ř. Dle názoru soudu žalobce v řízení prokázal, že má na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Pokud by bylo žalobě vyhověno a vlastníkem předmětné bytové jednotky by byl určen první žalovaný, pak by na straně žalobce jako jediného dědice [jméno FO] staršího (viz usnesení Městského soudu v Brně č. j. [spisová značka] ze dne 13. 5. 2015) vzniklo legitimní očekávání, že se stane členem bytového družstva – prvního žalovaného a že následně první žalovaný splní povinnost stanovenou mu v ust. § 23 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů, a převede do vlastnictví člena bytového družstva předmětnou bytovou jednotku, tato skutečnost by měla dopad do majetkové sféry žalobce. Z uvedeného důvodu se soud zabýval nárokem na určení vlastnického práva prvního žalovaného k předmětné bytové jednotce meritorně. Formulace žalobního návrhu stran určení vlastnického práva prvního žalovaného k předmětné bytové jednotce je způsobilá v případě kladného výsledku vést k obnovení právního stavu, který zda existoval před poskytnutím daru.

36. Dle § 3028 odst. 3 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti. S ohledem na okolnost, že k převodům členských práv a povinností v obou případech došlo před nabytím účinnosti tohoto zákona, stejně tak k výzvě [jméno FO] staršího k vrácení daru i k převodu předmětného družstevního bytu z prvního na druhého žalovaného, soud aplikoval na zjištěný skutkový stav zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník a zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

37. Dle § 630 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, dále jen „občanského zákoníku“, dárce se může domáhat vrácení daru, jestliže se obdarovaný chová k němu nebo členům jeho rodiny tak, že tím hrubě porušuje dobré mravy.

38. Dle § 228 zákona č. 513/1991 Sb., obchodního zákoníku, dále jen „obchodního zákoníku“, družstvo vede seznam všech svých členů. Do seznamu se zapisuje kromě firmy nebo názvu a sídla právnické osoby nebo jména a bydliště fyzické osoby jako člena i výše jejího členského vkladu a výše, v níž byl splacen. Do seznamu se bez zbytečného odkladu vyznačí všechny změny evidovaných skutečností. Představenstvo umožní každému, kdo osvědčí právní zájem, aby do seznamu nahlédl. Člen družstva má právo do seznamu nahlížet a žádat vydání potvrzení o svém členství a obsahu jeho zápisu v seznamu.

39. Dle § 229 odst. 1 obchodního zákoníku, členská práva a povinnosti může člen převést na jiného člena družstva, pokud to stanovy nevylučují. Dohoda o převodu členských práv a povinností na jinou osobu podléhá souhlasu představenstva. Stanovy mohou určit důvody, které převod vylučují. Proti zamítavému rozhodnutí se může člen odvolat k členské schůzi. Rozhodnutím představenstva nebo členské schůze o schválení dohody o převodu členských práv a povinností se stává nabyvatel členských práv a povinností členem družstva v rozsahu práv a povinností převádějícího člena.

40. Dle § 230 obchodního zákoníku, převod práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu na základě dohody nepodléhá souhlasu orgánů družstva. Členská práva a povinnosti spojená s členstvím přecházejí na nabyvatele ve vztahu k družstvu předložením smlouvy o převodu členství příslušnému družstvu nebo pozdějším dnem uvedeným v této smlouvě. Tytéž účinky jako předložení smlouvy o převodu členství nastávají, jakmile příslušné družstvo obdrží písemné oznámení dosavadního člena o převodu členství a písemný souhlas nabyvatele členství.

41. Dle § 23 odst. 1 zákona č. 72/1994, o vlastnictví bytů, byt v budově ve vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví bytového družstva (dále jen "družstvo"), jehož nájemcem je fyzická osoba - člen družstva, lze převést jen tomuto členu družstva. Uvedená podmínka platí i pro byty ve vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví družstva v domech.

42. Dle § 3 odst. 1 občanského zákoníku, výkon práv a povinností vyplývajících z občanskoprávních vztahů nesmí bez právního důvodu zasahovat do práv a oprávněných zájmů jiných a nesmí být v rozporu s dobrými mravy.

43. V řešené věci je zcela zásadní vyřešit mezi účastníky řízení spornou otázku, zda smlouva o převodu členství ze dne [datum] byla bezúplatná či nikoliv. Pokud by bylo prokázáno, že se jednalo o úplatnou smlouvu, nemohla by být žaloba úspěšná již na základě tohoto zjištění, neboť by nemohlo dojít na základě výzvy otce žalobce k vrácení daru adresované bratru žalobce k obnovení vlastnického práva otce žalobce k členským právům a povinnostem spojených s členstvím u druhého žalovaného a k obnovení nájemního vztahu otce žalobce k předmětnému bytu.

44. Dojde-li k převodu členských práv a povinností, právním důsledkem uzavření dohody o převodu členských práv a povinností člena na jinou osobu je, že nositelem převáděných práv se stává nabyvatel a převodce tato práva a povinnosti pozbývá. Dle názoru soudu bylo v řízení prokázáno, že mezi otcem žalobce a bratrem žalobce byla platně dle § 229 odst. 1 a § 230 obchodního zákoníku uzavřena smlouva o převodu členství dne [datum]. Ve smlouvě jsou řádně identifikováni převodce a nabyvatel, bytové družstvo, ke kterému se převáděná členská práva a povinnosti (členský podíl) vztahují, je ve smlouvě nezaměnitelně označeno, jsou řádně vymezena práva a povinnosti spojená s členstvím v bytovém družstvu (specifikace předmětu převodu), smlouvou byla převedena veškerá práva a povinnosti spojená s členstvím v bytovém družstvu na nabyvatele. Ve smlouvě je rovněž uvedena hodnota „družstevního podílu“, nicméně z důvodu, že stanovení ceny za převod členského podílu (popř. ujednání o bezúplatnosti převodu) je ponecháno zcela na vůli smluvních stran, není uvedení hodnoty členského podílu pro platný vznik smlouvy významný a o podstatnou náležitost smlouvy nejde. Z obsahu smlouvy však musí být zřejmé, zda jde o úplatný či bezúplatný převod a v případě úplatnosti převodu členského podílu v družstvu musí být ve smlouvě uvedena buď sjednaná cena, nebo alespoň způsob jejího určení. Smlouva o převodu členství ze dne [datum] neobsahuje výslovný údaj o tom, zda byl převod členských práv a povinností úplatný či bezúplatný. V rozsudku sp. zn. [spisová značka] ze dne 3. 1. 2002 Nejvyšší soud ČR dovodil, že dohodu o převodu členských práv a povinností v družstvu lze platně uzavřít také ústně. V zásadě není vyloučeno, aby účastníci uzavřeli smlouvu zčásti písemně a z části ústně. Za dané situace je nutné respektovat, že v písemné části smlouvy nemusí být zachyceno, zda jsou členská práva a povinnosti převáděná za úplatu či bezúplatně.

45. Za účelem zjištění, zda se v případě smlouvy o převodu členství ze dne [datum] jednalo o převod úplatný či bezúplatný, soud provedl dokazování, kterým bylo postaveno na jisto, že otec žalobce měl vůli na bratra žalobce převést veškerá práva a povinnosti spojená s členstvím v bytovém družstvu bezúplatně. Tento závěr soudu je zejména opřen o protokol o výslechu [jméno FO] staršího, který byl proveden v rámci soudního jednání ve věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] dne 13. 12. 2011, kde otec žalobce výslovně uvedl, že měl v úmyslu členská práva a povinnosti spojená se členstvím v bytovém družstvu „darovat“, jeho syn mu měl za darování slíbit doživotní péči o jeho osobu. O skutečnosti, že převod členských práv a povinností byl vnímán ze strany převodce jako dar, jednoznačně svědčí i obsah notářského zápisu [Anonymizováno], [Anonymizováno] ze dne [datum], kterým bylo vyhotoveno osvědčení o prohlášení otce žalobce, který použil obrat, že se jednalo o „bezúplatný“ převod členských práv a povinností. V souladu s výpovědí otce žalobce je zejména pak jeho dopis ze dne 26. 9. 2010, dohoda o uspořádání rodinných poměrů ze dne [datum] a výpovědi svědků [jméno FO] a [jméno FO], kteří znali rodinné poměry [jméno FO] staršího a potvrdili, že bratr žalobce nabyl členská práva a povinnosti spojená s členstvím v bytovém družstvu jako dar, tedy bezúplatně, za převod členství slíbil otci, že ho dochová. Svědkům bylo známo, že bratr žalobce měl trvající finanční problémy, neměl by ani z čeho svému otci za převod členství v bytovém družstvu zaplatit a zejména jim byla známa vůle a motivace otce žalobce, jakým způsobem hodlal převod členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu realizovat. Soud dále vyšel z výpovědi bratra žalobce jako účastníka řízení ve věci vedené u Krajského soud v Brně pod sp. zn. [spisová značka], z jeho vyjádření v této věci ze dne 20. 9. 2021 a z jeho svědecké výpovědi. Za významnou soud považuje skutečnost, že bratr žalobce vždy odkázal stran převodu členských práv a povinností vztahujících se k předmětnému bytu na přání své zesnulé matky. Za dané situace nelze výpovědi bratra žalobce a jeho podání ze dne 20. 9. 2021 hodnotit izolovaně od poměrů v rodině žalobce, resp. od dohody o uspořádání rodinných poměrů ze dne [datum] (na základě které mělo být poslední společné bydliště manželů [jméno FO] přenecháno dle vůle zesnulé manželky otce žalobce staršímu synovi), případně výslechu svědkyně [jméno FO] a dalších svědků znalých rodinné poměry rodiny žalobce. Svědkyně [jméno FO] uvedla, že v rodině [jméno FO] se byty vždy darovaly, nikdy se nekupovaly. Přestože oba žalovaní namítali věrohodnost této svědkyně, soud neměl důvodu v tomto směru svědkyni nevěřit, protože obsah její výpovědi byl zcela ve shodě s dohodou o uspořádání rodinných poměrů ze dne [datum], s výpověďmi dalších svědků slyšených v této věci i dalšímu zmíněnými důkazy. Konečně, ani sám žalobce svému otci za převod bytu na adrese [adresa] nic neplatil. S odkazem na dohodu o uspořádání rodinných poměrů ze dne [datum][Anonymizováno]není zřejmé, proč by za převod bytu (resp. členských práv a povinností vztahujícím se k bytu) měl jeden ze synů něco hradit, zatímco na toho druhého byl byt převeden bezúplatně. Bratr žalobce nikdy soudu neodpověděl konkrétně na dotaz, zda se s otcem dohodli na úhradě 48 520 Kč jako hodnoty členského podílu. Naopak, bratr žalobce vypovídal vyhýbavě a nekonkrétně, vůbec nebyl schopen sdělit, zda se s otcem ústně, nad rámec smlouvy o převodu členství ze dne [datum], dohodl na úplatě za převod členských práv a povinností. Sdělil, že otec se zavázal přispívat na úhradu spotřebovaných energií, zatímco on se zavázal, že „se bude snažit co nejvíce platit nájem za otce“. Nadto v podání ze dne 20. 9. 2021 zdůraznil, že bezplatný pobyt jeho otce v předmětném bytu byl striktně podmíněn pouze po dobu rekonstrukce bytové jednotky na adrese [adresa] a nad rámec období rekonstrukce se otec v předmětném bytě zdržoval proti jeho vůli, tedy zcela popřel, že by dohoda nad rámec smlouvy o převodu členství obsahovala ujednání o bezúplatném doživotním bydlení otce v předmětném bytě. Soud proto uzavírá, že z jednotlivých výpovědí bratra žalobce a z jeho podání ze dne 20. 9. 2021 v žádném případě nelze učinit spolehlivý závěr o tom, že by uhradil otci vypořádací podíl (nebo že by se tak nad rámec smlouvy o převodu členství ze dne [datum] ústně dohodl), případně že by otci hradil jakékoli jiné platby, ani že by se zavázal otci poskytnout bezplatné bydlení do konce jeho života. S odkazem na všechny výše označené důkazy v bodu 45 tohoto rozsudku soud proto uzavírá, že převod členských práv a povinností dle smlouvy o převodu členství ze dne [datum] hodnotí jako převod bezúplatný. Skutečnost, že ve formuláři smlouvy o převodu členství ze dne [datum] je uvedena hodnota členského podílu 48 520 Kč a uvedena informace, že si strany smlouvy mezi sebou hodnotu členského podílu vypořádaly, nemá na závěr soudu o bezúplatné povaze této smlouvy vliv. Vypořádat hodnotu členského podílu lze jakkoli, tedy i způsobem, že převodce členských práv a povinností v bytovém družstvu po nabyvateli nežádá úhradu hodnoty členského podílu, což se dle názoru soudu stalo i v řešené věci a proto se jedná o převod členských práv a povinností bezúplatný.

46. Je-li smlouva o převodu členských práv a povinností v družstvu bezúplatná, není vyloučeno na tento převod analogicky aplikovat ustanovení § 630 občanského zákoníku o vrácení daru (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 21. 3. 2007, sp. zn. 29 Odo 266/2005).

47. Další skutečností významnou pro rozhodnutí v této věci bylo, zda ze strany otce žalobce byla učiněna vůči bratrovi žalobce řádná výzva k vrácení daru a zda chování bratra žalobce specifikované ve výzvě bylo hrubým porušením dobrých mravů ve smyslu § 630 občanského zákoníku. V řízení bylo prokázáno, že otec žalobce přistoupil k jednostrannému právnímu úkonu - k výzvě k vrácení daru ve smyslu § 630 občanského zákoníku adresovanému bratru žalobce, kterým ho vyzval, aby mu neprodleně vrátil členská práva a povinnosti spojená s členstvím v bytovém družstvu a byt vyklidil. Výzva k vrácení daru byla učiněna doporučeným dopisem ze dne 26. 9. 2010 a žalobou ve věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka]. Účinky doručení dopisu ze dne nastaly dne 29. 9. 2010, kdy doporučený dopis podaný k poštovní přepravě se dostal do sféry svého adresáta, žaloba ve věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] byla bratru žalobce doručena dne 10. 11. 2010. Dopis ze dne 26. 9. 2010 je psaný vlastnoručně otcem žalobce a po obsahové stránce není příliš konkrétní co do vymezení závadného vytýkaného jednání bratru žalobce nicméně v žalobě ve věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] jsou vyčteny zcela konkrétní skutečnosti, v nichž spatřuje dárce hrubé porušení dobrých mravů vůči němu, je zde jednoznačně obsažen výčet závadného jednání bratra žalobce, kterého se dopustil vůči dárci a pro které otec žalobce žádal vrátit dar. Předpokladem vzniku práva požadovat vrácení daru není jakékoliv nevhodné chování obdarovaného, ale pouze takové, které s ohledem na okolnosti případu je možné kvalifikovat jako hrubé porušení dobrých mravů s ohledem na značnou intenzitu a váhu (je-li uskutečněno jedním činem) nebo soustavnost a dlouhou dobu (například fyzické napadání, hrubé urážky, neposkytnutí pomoci apod.). Dle názoru soudu je na místě hodnotit chování bratra žalobce, kdy bral svému otci peníze, zabránil mu dne [datum] v přístupu do předmětného bytu, ponechal ho na ulici bez pomoci v nedobrém zdravotním stavu a nadále o jeho osobu neprojevil žádný zájem, natož aby se o jeho osobu řádně postaral do konce jeho života, jako jednání, které hrubě porušuje dobré mravy. Ponechání otce ve vysokém věku a v nedobrém zdravotním stavu na ulici bez pomoci, odepření mu přístupu do jeho bydliště i zcizování jeho peněz zcela jistě naplňuje intenzitu hrubého porušení dobrých mravů, která zakládá dárci právo domáhat se vrácení daru a toto konkrétní chování je soudem považováno za konkrétní závadné chování obdarovaného, pro které vzniklo dárci právo žádat vrácení daru. V řízení bylo prokázáno, že nevhodné chování obdarovaného směřovalo přímo vůči dárci a došlo k němu v době po uzavření darovací smlouvy. Bratr žalobce byl trestním příkazem Městského soudu v Brně ze dne 25. 11. 2010, sp. zn. [spisová značka] uznán vinným z přečinu krádeže, kterého se dopustil tím, že dne [datum] otci žalobce z jeho ložnice odcizil částku 27 000 Kč a byl odsouzen k podmíněnému trestu odnětí svobody. Usnesením Městského soudu v Brně ze dne 29. 3. 2011, č. j. [spisová značka] bylo trestní stíhání bratra žalobce pro shora uvedený skutek podmíněně zastaveno na zkušební dobu 18 měsíců, kdy bratr žalobce se k činu prakticky doznal, nahradil škodu, kterou trestným činem způsobil. Dnem [datum] došlo k obnovení vlastnického práva otce žalobce k členskému podílu v bytovém družstvu. Proto třetí výzva k vrácení daru ze dne 15. 3. 2011 je již zcela irelevantní, navíc byla učiněna až po podpisu smlouvy o převodu členství mezi bratrem žalobce a druhým žalovaným. Využije-li dárce práva na vrácení daru, zaniká darovací vztah okamžikem, kdy jeho projev vůle došel obdarovanému (§ 45 odst. 1 občanského zákoníku). Darovací smlouva se ruší od počátku (§ 48 odst. 2 občanského zákoníku). Dle názoru soudu byly v případě závadného chování bratra žalobce splněny podmínky pro vrácení daru, protože chování obdarovaného vůči dárci hrubě porušovalo dobré mravy a současně dárce, otec žalobce, platně učinil jednostranný adresovaný právní úkon, kterým po obdarovaném požadoval vrácení daru pro výše uvedené konkrétní závadné chování (zcizení peněz a ponechání dárce bez pomoci na ulici). Z uvedeného důvodu darovací vztah založený smlouvou o převodu členství ze dne [datum] zanikl okamžikem, kdy projev vůle dárce obsažený v žalobě ve věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] došel obdarovanému, tedy dne 10. 11. 2010. Tímto dnem se darovací smlouva zrušila od počátku a otec žalobce se stal opět vlastníkem členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu.

48. V řízení bylo prokázáno, že bratr žalobce dne [datum], tedy poté, co mu byla dne 10. 11. 2010 doručena žaloba, kterou se vůči jeho osobě jeho otec domáhal vrácení daru, převedl na druhého žalovaného smlouvou o převodu členství členská práva a povinnosti spojená s členstvím v bytovém družstvu za úplatu v souladu s § 229 odst. 1 a § 230 obchodního zákoníku. Co do obsahu se jedná o smlouvu formulovanou na totožném formuláři, na kterém je formulována smlouva o převodu členství ze dne [datum]. Z uvedeného důvodu je možné o smlouvě o převodu členství ze dne [datum] stran posouzení její platnosti co do obsahových náležitostí odkázat na posouzení učiněné v tomto rozsudku v případě smlouvy ze dne [datum] s tím rozdílem, že v řízení bylo prokázáno, že v případě smlouvy o převodu členství ze dne [datum] se jednalo o převod členských práv a povinností spojených s členstvím v bytovém družstvu úplatný. Úplatnost převodu nebyla mezi účastníky řízení sporná a byla prokázána všemi listinnými důkazy vztahujícími se k této transakci. Rozdílné bylo místo podpisu převodce a nabyvatele na smlouvě, smlouva nebyla podepsána a ověřena v kanceláři členských vztahů prvního žalovaného, ale u notářky, která podpisy ověřila a téhož dne [datum] byla smlouva předložena žalovanému, aby ji vzal na vědomí.

49. V řízení bylo prokázáno, že bratr žalobce převedl členská práva a povinnosti spojené s členstvím v prvním žalovaném na druhého žalovaného čtrnáct dní po doručení výzvy k vrácení daru, kdy byly splněny podmínky pro vrácení daru. Jelikož bratr žalobce převedl na druhého žalovaného členská práva a povinnosti, která mu již nenáležela, je nutno tento převod považovat za absolutně neplatný.

50. Nejvyšší soud ČR dovodil, že členský podíl v družstvu lze vydržet jako věc movitou, tj. po třech letech nepřetržité oprávněné držby (§ 134 odst. 1 občanského zákoníku), neboť je jeho povaha obdobná povaze obchodního podílu ve společnosti s ručením omezeným (srov. opět důvody rozsudku ze dne 28. 8. 2007, sp. zn. 29 Cdo 2287/2008 a zejména usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne 10. 5. 2012, sp. zn. 29 Cdo 1989/2011, uveřejněné v časopise Soudní judikatura číslo 7, ročník 2013, pod číslem 95). Pro posouzení otázky, zda nabyvatel byl při nabytí členského podílu v družstvu v dobré víře, bude rozhodné zejména to, zda nabyvatel vycházel ze zápisu v seznamu členů družstva svědčícího pro převodce (v případě, že se s ním seznámil) a zda byl i on sám následně zapsán do seznamu členů družstva (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 28. 1. 2014, sp. zn. 29 Cdo 2080/2012).

51. Dle názoru soudu byl druhý žalovaný při nabývání členského podílu v dobré víře, že mu členská práva a povinnosti spojená s členstvím v prvním žalovaném patří, neboť vycházel ze zápisu v seznamu členů prvního žalovaného ze dne [datum], sám byl do seznamu členů následně zapsán a dokonce následně jako člen družstva – nájemce uzavřel dne [datum] s prvním žalovaným smlouvu o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva, na základě které byl zapsán s právními účinky vkladu ke dni [datum] do katastru nemovitostí jako vlastník předmětného bytu. V řízení nebylo prokázáno ani nevyšlo najevo, že by druhý žalovaný mohl a měl vědět, že je vedeno řízení, v němž se domáhá otec žalobce vůči bratrovi žalobce určení, že členem družstva a nájemcem předmětnému bytu je otec žalobce (první a druhý žalovaný se stali účastníky tohoto řízení až v průběhu roku 2013). Navíc druhý žalovaný činil veškeré kroky směřující ke koupi členského podílu prostřednictvím realitní makléřky [jméno FO], přičemž k většině právních jednání (zprostředkovatelská smlouva, smlouva o složení blokační zálohy, smlouva o smlouvě budoucí, smlouva o svěřenství včetně dodatku, smlouva o poskytnutí překlenovacího úvěru a smlouva o hypotečním úvěru) došlo před tím, než byla bratrovi žalobce doručena žaloba, obsahující první řádnou výzvu k vrácení daru (10. 11. 2010). Jediným právním jednáním, které bylo učiněno po 10. 11. 2010, byl podpis smlouvy o převodu členství dne [datum]. Nelze klást na osobu druhého žalovaného přísný požadavek ohledně obezřetnosti a dobré víry spočívající v tom, že by měl být nucen před každým jednotlivým jednáním aktivně neustále ověřovat (navíc ani nelze s určitostí říct, jaké konkrétní kroky by to měly být), zda se ohledně převodu neděje něco podezřelého. Z obsahu listiny vyhotovené dne 3. 11. 2010 prvním žalovaným adresované Městskému soudu v Brně ve věci tehdy vedené pod sp. zn. [spisová značka] vyplývá, že první žalovaný v té době věděl o existenci žaloby podané otcem žalobce a upozornil na možné problémy s tím související i bratra žalobce, který se osobně tentýž den dostavil do sídla prvního žalovaného s neznámými lidmi. Z této jediné listiny žalobce usuzoval, že mezi těmito lidmi musel být i druhý žalovaný, který to naopak opakovaně a zcela konzistentně popřel. Bratr žalobce, který byl v řízení vedeném u Krajského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka] vyslechnut jako účastník řízení, ve své výpovědi uvedl, že druhého žalovaného neinformoval o tom, že byl svým otcem vyzván k vrácení daru (protokol o jednání ze dne 19. 2. 2019). Z žádného důkazu se nedá vyvodit závěr, že by jednou z osob, které se dne 3. 11. 2010 dostavily do sídla prvního žalovaného spolu s bratrem žalobce, byl druhý žalovaný. Argumentace žalobce, že druhý žalovaný byl jediným zájemcem, a proto to nikdo jiný být nemohl, nebyla prokázána žádným důkazem a lze ji označit za pouhou spekulaci. Druhý žalovaný při sjednávání všech právních úkonů, které směřovaly k převodu členského podílu, postupoval obezřetně navíc za výrazné asistence realitní makléřky [jméno FO], která rovněž popřela, že by disponovala informací o tom, že by bratr žalobce byl vyzván otcem žalobce k vrácení daru, navíc obdržela od prvního žalovaného potvrzení, že bratr žalobce je členem prvního žalovaného a nájemcem předmětného bytu a že může převést členský podíl na druhého žalovaného. Prodej řešila ve spolupráci s paní [jméno FO] (rovněž realitní makléřka), nedovedla se vyjádřit k tomu, zda o předmětný byt měli kromě druhého žalovaného zájem ještě jiné osoby. K podpisu smlouvy o převodu členského podílu dne [datum] nedošlo v sídle prvního žalovaného, nýbrž v notářské kanceláři před pověřenou zaměstnankyní notáře.

52. Druhý žalovaný byl při nabývání členského podílu v dobré víře, že mu členská práva a povinnosti spojená s členstvím v prvním žalovaném patří, avšak v září roku 2013 byl právním zástupcem otce žalobce informován o probíhajícím sporu vedeném u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka], dne 12. 11. 2013 mu byla doručena žaloba v této věci. Proto nebyla splněna další podmínka nutná k vydržení, a to uplynutí vydržecí doby tří, případně deseti let (nález Ústavního soudu ze dne 2. 4. 2019, sp. zn. IV. ÚS 2000/18), když druhý žalovaný uzavřel s bratrem žalobce smlouvu o převodu členství dne [datum] a dopis právního zástupce otce žalobce, který narušil jeho dobrou víru, mu byl prokazatelně doručen v září 2013, tedy těsně před uplynutím v tříleté vydržecí doby.

53. Za dané situace soud uzavírá, že první žalovaný nemohl dne [datum] v souladu s § 23 odst. 1 věty první zákona č. 72/1994, o vlastnictví bytů, platně uzavřít smlouvu o převodu družstevního bytu do vlastnictví člena družstva – druhého žalovaného, protože druhý žalovaný se s ohledem na absolutní neplatnost smlouvy o převodu členství ze dne [datum] členem prvního žalovaného nestal a ani členský podíl v prvním žalovaném nevydržel pro narušení dobré víry v září 2013.

54. Za situace, kdy právní úprava připouští s přihlédnutím k ustanovení § 853 občanského zákoníku analogickou aplikaci ustanovení § 630 občanského zákoníku na navrácení majetkových hodnot převedených smlouvou o převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu bezúplatně, soud zdůrazňuje, že je nezbytné zohlednit specifika nabývání členského podílu v družstvu právě ve vztahu k § 630 občanského zákoníku a nelze tyto 2 právní instituty od sebe oddělit, zejména nelze pominout okamžik, kdy se nabyvatel členského podílu ve vztahu k družstvu stává jeho členem. Ve smyslu § 230 obchodního zákoníku platí, že smlouva o převodu členského podílu nabývá platnosti dnem, kdy ji člen družstva a nabyvatel uzavřou, proto se nabyvatel ve vztahu k převodci a ke třetím osobám stává členem družstva již uzavřením smlouvy o převodu členského podílu (nebyla-li účinnost smlouvy odložena). Nicméně ve vztahu k družstvu se nabyvatel stává členem družstva teprve okamžikem, kdy je družstvu předložena smlouva o převodu členského podílu (nebo pozdějším dnem uvedeným ve smlouvě), případně kdy družstvo obdrží písemné oznámení dosavadního člena o převodu členského podílu a písemný souhlas nabyvatele členského podílu. V praxi to znamená, že až do tohoto okamžiku vykonává práva a povinnosti člena družstva ve vztahu k družstvu pouze převodce, který je tak zejména oprávněn účastnit se členské schůze, hlasovat na ní, apod. Písemné oznámení dosavadního člena družstvu o převodu členství ve spojení s písemným souhlasem nabyvatele členství je právním úkonem, neboť s tímto projevem vůle zákon spojuje vznik/zánik konkrétních práv a povinností zúčastněných subjektů (přechod členských práv a povinností na nabyvatele ve vztahu k družstvu). To, že dohoda o převodu členských práv a povinností byla uzavřena, jsou strany dohody povinny družstvu oznámit. Odmítá-li dosavadní člen družstva učinit oznámení o převodu, může se nabyvatel členských práv a povinností domáhat splnění této povinnosti návrhem na nahrazení projevu vůle. § 230 obchodního zákoníku tedy dává zásadní význam oznámení družstvu o převodu členství a ani ve vztahu k § 630 občanského zákoníku nelze tuto skutečnost pominout. V případě § 630 občanského zákoníku se jedná o jednostranný právní úkon dárce, jímž po obdarovaném požaduje vrácení daru. Využije-li dárce práva na vrácení daru, zaniká darovací vztah okamžikem, kdy jeho projev vůle došel obdarovanému a darovací smlouva se ruší od počátku. V případě požadavku dárce na navrácení majetkových hodnot převedených smlouvou o převodu členských práv a povinností v bytovém družstvu je dle názoru soudu zcela nezbytné zohlednit právní úpravu § 230 obchodního zákoníku a ve vztahu k družstvu oznámit, že došlo k navrácení členských práv a povinností v družstvu osobě dárce, jinak by navrácení daru – členských práv a povinností v družstvu osobě dárce nebylo ve vztahu k družstvu účinné. S ohledem na skutečnost, že požadavek na vrácení daru je jednostranným adresovaným právním úkonem dárce, obdarovaný nemá oznamovací povinnost, je to osoba dárce, kdo je povinen družstvu písemně oznámit, že došlo k opětovnému navrácení členských práv a povinností v družstvu osobě dárce. V řešené věci to byl otec žalobce, kdo byl povinen bezodkladně, nejlépe současně s výzvou k vrácení daru ze dne 26. 9. 2010 písemně oznámit prvnímu žalovanému, že svého syna vyzval k vrácení daru a že je připraven se domáhat svých práv plynoucích z uvedené právní skutečnosti u soudu v případě, pokud by syn dobrovolně k vrácení daru nepřistoupil. Pokud by otec žalobce takové písemné oznámení učinil, první žalovaný by s největší pravděpodobností dne [datum] nevydal potvrzení, že je bratr žalobce jeho členem, a tomuto sporu by se s největší pravděpodobností dalo zabránit. Skutečnost, že obsah výzvy k vrácení daru ze dne 26. 9. 2010 byl soudem posléze posouzen jako ne zcela konkrétní a za řádnou výzvu k vrácení daru soud považoval až žalobu ve věci vedené u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka], na danou situaci nemá vliv, protože pokud otec žalobce měl za to, že dopisem ze dne [datum] učinil právní úkon, na základě kterého se stal opět členem prvního žalovaného, měl bezodkladně učinit oznámení prvnímu žalovanému o této právní skutečnosti. Otec žalobce však prvnímu žalovanému neoznámil ani zahájení řízení vedeného u Městského soudu v Brně pod sp. zn. [spisová značka], na svou oznamovací povinnost ve smyslu § 230 obchodního zákoníku rezignoval (dle sdělení prvního žalovaného mu otec žalobce oznámil, že vůči bratru žalobce uplatnil nárok na vrácení daru až nedatovaným dopisem, který byl prvnímu žalovanému doručen dne 21. 2. 2011). Soud proto uzavírá, že ve vztahu k prvnímu žalovanému nenabylo navrácení majetkových hodnot otci žalobce převedených smlouvou o převodu členství v prvním žalovaném ze dne [datum] do [datum] účinnosti. Za dané situace otec žalobce navodil svým (ne)konáním protiprávní stav, který zásadním způsobem zapříčinil vznik tohoto sporu (bratr žalobce je druhým viníkem vzniklé situace). Diskutabilní je míra zavinění prvního žalovaného na vzniklém sporu, kterému byl dne 15. 10. 2010 doručen email žalobce obsahující sdělení, že jeho otec vyzval jeho bratra k vrácení daru. Žalobce nebyl ten, kdo byl povinen dle § 230 obchodního zákoníku učinit příslušné písemné oznámení, a proto navrácení členských práv a povinností v družstvu otci žalobce nenabylo ve vztahu k prvnímu žalovanému účinnosti, přesto takto žalobce učinil, nicméně první žalovaný s uvedenou informací nijak nenaložil a dne [datum] vydal potvrzení o existenci členství bratra žalobce v družstvu bez upozornění na možné budoucí právní komplikace.

55. Osoba, která se na vzniku tohoto sporu nijak nepodílela, je druhý žalovaný. V tomto směru soud odkazuje svou argumentaci v bodu 51 tohoto rozsudku. Soud má za to, že to byl otec žalobce, kdo svým konáním popsaným v bodu 54 tohoto rozsudku nastolil protiprávní stav, ze kterého by měl žalobce (jeho jediný právní nástupce) těžit a získat majetkový prospěch, pokud by žalobě bylo vyhověno. Současně by vyhověním žaloby došlo ke značnému zásahu do majetkových a sociálních práv druhého žalovaného, a to bez jakéhokoli jeho přičinění. Soud má za to, že je namístě žalobu zamítnout pro její rozpor s dobrými mravy dle § 3 odst. 1 občanského zákoníku. Soud považuje za v rozporu s dobrými mravy poskytnout ochranu vlastnickému právu prvního žalovaného, resp. majetkovému nároku žalobce plynoucího z jeho případného členství v prvním žalovaném, když žalobcova majetková práva mají původ v protiprávním jednání jeho právního předchůdce.

56. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a prvním žalovaným je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. První žalovaný byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle názoru soudu jsou tyto představovány: i) odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu 10 a půl úkonů právní služby po 2 500 Kč (tarifní hodnota 35 000 Kč, převzetí věci, vyjádření k žalobě, účast u jednání dne 19. 3. 2018, 21. 5. 2018, 18. 7. 2018, 22. 5. 2019, 11. 9. 2019, 2. 3. 2022, 5. 4. 2022, 26. 4. 2022 a dne 5. 5. 2022 – půl úkonu) dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.; ii) jedenácti režijními paušály po 300 Kč k těmto úkonům dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.; iii) částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 6 205,50 Kč; celkem tedy 35 755,50 Kč (II. výrok tohoto rozsudku). Všechny tyto náklady soud shledává účelnými pro uplatňování či bránění práva prvním žalovaným, a co do výše i úměrnými předmětu řízení a současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř.

57. Výrok o náhradě nákladů řízení mezi žalobcem a druhým žalovaným je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř. Druhý žalovaný byl ve věci plně úspěšný, má proto právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení. Dle názoru soudu jsou tyto představovány: iv) odměnou za zastoupení advokátem v rozsahu 14 a půl úkonů právní služby po 2 500 Kč (tarifní hodnota 35 000 Kč, převzetí věci, vyjádření k žalobě, účast u jednání dne 19. 3. 2018, 21. 5. 2018, 18. 7. 2018, 25. 7. 2018 - půl úkonu, vyjádření k odvolání, účast u jednání dne 22. 5. 2019, doplnění tvrzení a důkazních návrhů, 11. 9. 2019, vyjádření k odvolání, účast u jednání dne 2. 3. 2022, 5. 4. 2022, 26. 4. 2022) dle § 7 bodu 5 vyhlášky č. 177/1996 Sb.; v) patnácti režijními paušály po 300 Kč k těmto úkonům dle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb.; vi) částkou odpovídající dani z přidané hodnoty, kterou je advokát, notář nebo patentový zástupce povinen z odměny za zastupování a z náhrad odvést podle zvláštního právního předpisu dle § 137 odst. 3 o. s. ř. ve výši 8 557,50 Kč; celkem tedy 49 307,50 Kč (III. výrok tohoto rozsudku). Všechny tyto náklady soud shledává účelnými pro uplatňování či bránění práva druhým žalovaným, a co do výše i úměrnými předmětu řízení a současně neshledal žádné podmínky, pro které by bylo možno přistoupit k aplikaci ustanovení § 150 o. s. ř.

58. O nákladech řízení státu vzniklých ustanovením zástupce z řad advokátů žalobci soud rozhodne samostatným usnesením.

Poučení