31 C 180/2019 - 522

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Skálovou jako samosoudkyní ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem Mgr. Danielem Siwym sídlem Hlavní třída 87/2, 737 01 [Anonymizováno] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] o zaplacení 4 162 011,68 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni [částka] s 9 % úrokem z prodlení p. a. od [datum] do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se zamítá do částky [částka] s příslušenstvím.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice na účet zdejšího soudu částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet zdejšího soudu částku [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se původně domáhala po žalované zaplacení částky [částka] s odůvodněním, že žalobkyně je výlučným vlastníkem pozemku [Anonymizováno], zastavěná plocha a nádvoří v k. ú. [adresa], jehož součástí je stavba [Anonymizováno], obchod, část obce [adresa], zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa], vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. [jméno FO], katastrální pracoviště [adresa]. Dne [datum] byla mezi společností [právnická osoba] a využití nemovitostí [adresa], [Anonymizováno]. s r.o., IČ [IČO], naposledy sídlem [adresa], jakožto objednatelem a žalovanou jakožto zhotovitelem, uzavřena smlouva o dílo, když práva a povinnosti ze smlouvy o dílo byla na žalobkyni jako nového nabyvatele nemovitosti postoupena. Po částečném pravomocném zamítnutí žaloby co do částky [částka] s příslušenstvím zůstal předmětem řízení nárok žalobkyně na zaplacení celkové částky [částka], který se sestává z částek ve výši [částka], částky [částka] zaplacených žalobkyní za tzv. nezbytná opatření k posílení nosných konstrukcí, neboť hrozilo uzavření budovy, částky [částka] představující přiměřenou slevu z ceny díla týkající se suterénu budovy, resp.

1. PP, částky [částka] představující vynaložené náklady žalobkyně na zpracování znaleckého posudku znaleckým ústavem [právnická osoba] v.o.s. a z částky [částka] slevu z ceny díla týkající se dvou prasklých izolovaných skel na fasádě budovy. Žalobkyně v projednávané věci navrhla a soud připustil změnu žalobního nároku o eventuální petit a sice bezplatné odstranění vad díla. K věci samotné žalobkyně tvrdila, že původní objednatel díla společnost Pronájem a využití nemovitostí [adresa], spol. s r.o. zanikla fúzí sloučením do nástupnické společnosti [Anonymizováno] s.r.o., IČ [IČO]. Společnost [Anonymizováno] s.r.o. následně změnila svou firmu, která nově zněla [právnická osoba] Dne [datum] došlo mezi žalobkyní a společností [právnická osoba], v likvidaci, k uzavření smlouvy o postoupení smlouvy o dílo ze dne [datum], souhlas žalované byl dán předem, což vyplývá z bodu 19.4. smlouvy o dílo. Předmětem smlouvy o dílo bylo zhotovení díla, které spočívalo v provedení všech prací, které jsou nutné pro zřízení novostavby – prodejní haly, včetně příslušenství a k prodejní hale náležejících parkovacích ploch, komunikací, inženýrských sítí, zpevněných ploch, přeložek inženýrských sítí, vybudování křižovatek na [adresa] a [Anonymizováno] a dalších staveb, vše na adrese [adresa]. [jméno FO] bylo ze strany žalované předáno dne [datum], kdy byl sepsán protokol o předání a převzetí díla. Ve smlouvě o dílo bylo sjednáno, že záruční doba na celé dílo činí 5 let a že záruční doba běží ode dne předání celého díla. Dále bylo ujednáno, že záruční doba na funkční vlastnosti střešního pláště a skryté vady činí 10 let od předání celého díla. Žalobkyně tvrdila, že budova, jejíž zhotovení bylo předmětem smlouvy o dílo ze dne [datum], je od [datum] ve vlastnictví žalobkyně na základě kupní smlouvy a v užívání nájemce na základě nájemní smlouvy ze dne [datum], kdy dodatkem č. [hodnota] k nájemní smlouvě bylo sjednáno měsíční nájemné ve výši [částka], nájemné je přepočítáváno na české koruny dle kurzu ČNB platnému ke dni vystavení faktury. Výše nájemného je každoročně automaticky valorizována. Žalobkyně dále tvrdila, že předmětné dílo zhotovené dle smlouvy o dílo ze dne [datum] a které žalobkyně koupila, má vady spočívající v žalovanou neprovedené dilatace nosných konstrukcí, k nimž došlo při výstavbě díla v prvním podlaží budovy. Žalovaná tak provedla a předala dílo v rozporu s projektovou dokumentací, dle níž se zavázala dílo zhotovit, tzn. že při výstavbě nosných konstrukcí nebyla použita pryžová ložiska jak předpokládala projektová dokumentace, přičemž průvlaky byly namísto užití pryžových ložisek položeny do malty, čímž došlo k zalití otvorů v průvlacích maltou, což vedlo ke vzniku pevného spojení / v rozporu s projektovaným řešením/ průvlaků se vzpěrou sloupu a vyústilo ve vznik trhlin. [jméno FO] vykazuje dále vady v podobě poškozených skleněných výplní budovy. Žalobkyně zadala vypracování znaleckých posudků ke zjištění uvedených vad díla znaleckým ústavem [právnická osoba], v.o.s., a dále znalecký posudek znalce Prof., dr hab. [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalobkyně dále tvrdila, že ze znaleckého posudku znalce Prof., dr hab. [tituly před jménem] [jméno FO] vyplynulo, že zjištěné vady díla musí být neprodleně odstraněny, jinak hrozí uzavření celé budovy. Ze závěrů posudku se podává, že místa s výskytem prasklin musí být neprodleně dočasně zesílena, zejména musí být dočasně zesílena konstrukce podzemní části budovy - parkoviště. Žalobkyně na základě těchto zjištění následně realizovala dočasná opatření k zesílení nosné konstrukce prvního podzemního podlaží, a to již v roce 2016. Žalobkyně rovněž tvrdila, že vady díla uplatnila u žalované bez zbytečného odkladu po postoupení smlouvy o dílo na žalobkyni, tj. [datum]. Žalovaná však neshledala reklamaci vad díla oprávněnou, odmítla vady odstranit a nahradit náklady na jejich dočasné řešení žalobkyní vynaložené.

2. Žalovaná navrhovala žalobu v celém rozsahu zamítnout jako nedůvodnou. Namítala, že vady díla spočívající ve vadném provedení dilatace neexistovaly a pokud existovaly potom to byla žalobkyně, která provizorním řešením stavu nosných konstrukcí, tj. osazením dodatečných sloupů, znemožnila žalované vady nejen odstranit, ale i je případně posoudit. Provedením těchto ocelových konstrukcí bylo zcela zjevně zasaženo do zhotovené konstrukce dle smlouvy o dílo. Žalovaná tvrdila, že pryžová ložiska u nosných konstrukcí budovy použita byla, v průběhu realizace díla nebylo objednatelem ani vlastníkem díla namítáno jeho nesprávné provádění. [jméno FO] spočívající v prasklých sklech mohly být způsobeny pohybem konstrukce budovy v důsledku provedení nápravných opatření. Již v rámci realizace díla došlo k trhlinám na 3 konzolách, praskliny na stropech se řešily průběžně. Celý průběh řešení, jež odsouhlasil projektant i technický dozor investora, je doložen v zápise z kontrolního dne č. [hodnota] ze dne [datum]. Žalovaná rovněž namítala, že pokud žalobkyně zjistila vady na provedeném díle měla dle smlouvy o dílo nejprve vyzvat žalovanou jako zhotovitele k provedení oprav. Zásah žalobkyně do provedeného díla provizorním opatřením - provedením výztuh nelze považovat za naplnění obecné prevenční povinnosti. Namítala vady projektu a opožděnost reklamace.

3. Žalobkyně dne [datum] navrhla soudu rozhodnout o žalobě eventuálním petitem, návrh žalobkyně byl soudem připuštěn usnesením vyhlášeným při jednání soudu dne [datum]. Eventuální petit žaloby tak byl složen ze dvou částí. V primárním petitu se žalobkyně domáhala rozhodnutí o zaplacení žalované částky ( jak je uvedeno shora ) a pro případ, že by soud tuto povinnost žalované nemohl uložit, se žalobkyně v tzv. eventuálním petitu domáhala uložení povinnosti odlišné, a sice bezplatného odstranění vad díla. O žalobním požadavku uplatněném formou tzv. eventuálního petitu soud rozhoduje pouze tehdy, jestliže žalobě nevyhověl v tzv. primárním petitu. Vyhoví-li žalobě v tzv. primárním petitu, eventuálním petitem se vůbec nezabývá. Soud nemá možnost volby ohledně přiznaného plnění. O primárním petitu je soud povinen rozhodnout vždy, o eventuálním petitu pouze tehdy, je-li plnění požadované v primárním petitu nemožné. Vzhledem k tomu, že na základě provedeného dokazování a v souladu s ustálenou judikaturou Nejvyššího soudu /srovnej usnesení Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum] / soud rozhodl o primárním petitu žaloby, eventuálním petitem se nezabýval.

4. Soud o žalobě rozhodl rozsudkem čj. [spisová značka] ze dne [datum], který byl usnesením Městského soudu v [jméno FO] čj. [spisová značka] ze dne [datum], k včasnému odvolání žalované, zrušen ve výrocích I., II., IV. a V. a věc byla vrácena soudu I. stupně v tomto rozsahu k dalšímu řízení, právní moci usnesení nabylo dne [datum]. Věc byla odvolacím soudem vrácena soudu I. stupně s tím, že odvolací soud předně shledal, že v řízení existují takové procesní vady, které mohly mít za následek nesprávné rozhodnutí ve věci a za odvolacího řízení nemohla být zjednána náprava, za stěžejní vadu považoval odvolací soud vady žalobního petitu. Dále se z odůvodnění rozhodnutí podává, že „ … 62. Na soudu prvního stupně nyní bude, aby nejprve postupem podle § 43 odst. 1 o.s.ř. odstranil vady žaloby po jejím rozšíření ze dne [datum], tedy vady eventuálního petitu tak, jak jsou podrobně popsány výše v odst. 30. až 32. tohoto rozsudku. Je třeba, aby žalobkyně jednoznačně vymezila, ke kterému z nároků uplatněných primárním petitem navrhuje petit eventuální a v jakém znění. Pokud bude stále trvat na nároku na odstranění vad [jméno FO], musí žalobní petit formulovat natolik jednoznačně, aby po jeho převzetí do výroku soudního rozhodnutí mohl být podle něj veden výkon rozhodnutí, resp. exekuce. [jméno FO], resp. jejich projevy, které by měla žalovaná odstranit, je nutno specifikovat zcela konkrétně, aby bylo zřejmé, které vady, příp. jejich projevy mají být odstraněny, kde se tyto nachází apod.

63. Až si soud prvního stupně ujasní, co je předmětem sporu, čeho vlastně se žalobkyně podanou žalobou ve znění jejího rozšíření domáhá, bude se zabývat uplatněnými nároky po věcné stránce.

64. Jak je uvedeno výše, bude se nejprve zabývat primárním petitem, tj. nárokem na zaplacení částky v celkové výši [částka] (= [částka] – [částka], neboť žaloba byla co do částky [částka] zamítnuta a rozsudek soudu prvního stupně v tomto rozsahu odvoláním napaden nebyl). Neopomene, že tato žalovaná částka sestává z více nároků s jiným hmotněprávním základem. Částka v celkové výši [částka] představuje náklady, které žalobkyně vynaložila v souvislosti s reklamovanými vadami a po částečném pravomocném zamítnutí žaloby co do částky [částka] s příslušenstvím sestává z částek ve výši [částka] a [částka] zaplacených žalobkyní za tzv. nezbytná opatření k posílení nosných konstrukcí, neboť hrozilo uzavření Budovy. Částka v celkové výši [částka] představuje přiměřenou slevu z ceny [jméno FO] týkající se suterénu Budovy, resp.

1. PP. [adresa] 934 Kč představuje náklady na znalecký posudek znaleckého ústavu [právnická osoba] v.o.s. a částka [částka] slevu z ceny [jméno FO] týkající se dvou prasklých izolovaných skel na fasádě Budovy.

65. Soud prvního stupně bude při posouzení věci vycházet z toho, že nárok na zaplacení částky [částka], což je částka, kterou žalobkyně vynaložila na dočasná opatření, která byla provedena v suterénu budovy, není nárokem z odpovědnosti za vady, ale mohlo by se jednat o nárok na náhradu škody, která měla žalobkyni v souvislosti s tvrzenými vadami [jméno FO] vzniknout. Bude tedy třeba se zabývat naplněním předpokladů odpovědnosti za škodu, tedy porušením právní povinnosti, vznikem škody, příčinnou souvislostí a výší škody. Soud prvního stupně se bude zabývat též námitkou žalované, že žalobkyně postupovala v rozporu s čl. 11.3.1. a 11.3.7. smlouvy o dílo a přiměřeností přijatých opatření.

66. Pokud se jedná o nárok na zaplacení slevy z ceny díla ve výši [částka], vyzve soud prvního stupně žalobkyni podle § 118a odst. 1 o.s.ř. k doplnění skutkových tvrzení, jak žalobkyně dospěla k výši požadované slevy z ceny [jméno FO]. Výši slevy koncipuje žalobkyně jako „kompenzaci za pokles životnosti a snížení užitných vlastností suterénu [jméno FO]“. Z žalobních tvrzení však není zřejmé, z čeho byla žalovaná částka dovozena, v čem má pokles životnosti a snížení užitných vlastností [jméno FO] spočívat a jak se to promítá do jeho hodnoty.

67. Dále se bude soud prvního stupně zabývat tím, zda vady [jméno FO], které jsou předmětem žaloby, byly vytčeny u žalované včas v souladu s § 562 odst. 2, 3 a smlouvou o dílo, čl. 11.3.1, 11.3.7.

68. Vyzve žalobkyni podle § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř. k tomu, aby doplnila skutková tvrzení, kdy byly vady na [jméno FO] zjištěny a kdy byly u žalované vytčeny. Pokud byly vytčeny až [datum], vyzve soud prvního stupně žalobkyni, aby sdělila, z jakých důvodů došlo k prodlevě mezi zjištěním vad a jejich vytčením u žalované, jaké byly v mezidobí činěny kroky apod. Nepřehlédne též námitku žalobkyně, že žalovaná o vadách nosných konstrukcí věděla.

69. Teprve pokud soud prvního stupně dospěje k závěru, že vady [jméno FO] byly u žalované vytčeny včas, bude se zabývat tím, zda se na [jméno FO] vytčené vady vyskytují, jaká je příčina těchto vad a zda tedy za ně odpovídá žalovaná jako zhotovitel [jméno FO] (§ 560, § 420 až 422 a § 426 obch. zák.).

70. Pokud soud prvního stupně dospěje k závěru, že žalovaná za vytčené vady [jméno FO] odpovídá, bude se zabývat tím, jaké nároky z odpovědnosti za vady žalobkyni náleží, tj. v prvé řadě, zda má nárok na slevu z ceny [jméno FO] a v jaké výši (sleva byla uplatněna nejen za vady suterénu [jméno FO], ale i za dvě prasklá izolovaná skla na fasádě budovy). V této souvislosti se bude zabývat i námitkou žalované, že jí postupem žalobkyně bylo znemožněno vytčené vady [jméno FO] posoudit a případně je opravit.

71. V souvislosti s věcným posouzením uplatněného nároku se soud prvního stupně vypořádá i s námitkami žalované, které se týkají znaleckých posudků.

72. Pouze v případě, že soud prvního stupně shledá, že nárok z odpovědnosti za vady nebo na náhradu nákladů vynaložených na dočasná opatření je dán, může žalobkyni případně přiznat též náklady znaleckého posudku [právnická osoba] v.o.s. (částka [částka]), a to za situace, že dovodí, že zpracování posudku bylo třeba v souvislosti s uplatněním práv z odpovědnosti za vady či nákladů na dočasná opatření.

73. Soud prvního stupně se bude zabývat eventuálním petitem (po jeho upřesnění žalobkyní podle pokynů výše) až v případě, že neshledá nárok uplatněný primárním petitem důvodným. V takovém případě neopomene primární petit zamítnout….“ cit. usnesení Městského soudu v [jméno FO] čj. [spisová značka] ze dne [datum].

5. Po doplnění dokazování a opětovném zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba byla podána částečně důvodně. Soud jsa vázán právním názorem odvolacího soudu poučil účastníky řízení dle ust. § 118a odst. 1 a 3 o.s.ř.

6. Po provedeném dokazování učinil soud následující závěr o skutkovém stavu: Společnost Pronájem a využití nemovitostí [adresa], spol. s r.o., jako objednatel a žalovaná jako zhotovitel uzavřely dne [datum] smlouvu dílo ([právnická osoba] [adresa]). Vlastníkem zhotovovaného díla byla podle smlouvy uzavřené mezi [Anonymizováno]., [adresa], spol. s r.o. , IČO [IČO] a [Anonymizováno] [adresa] – [Anonymizováno] [právnická osoba]. IČO [IČO] o generálním zajištění výstavby obchodního zařízení [právnická osoba] [adresa] od počátku společnost [Anonymizováno] [adresa] – [Anonymizováno] [právnická osoba]. IČO [IČO]. Předmětem smlouvy o dílo byly všechny práce, které jsou nutné pro zřízení novostavby – prodejní haly včetně příslušenství a k prodejní hale náležejících parkovacích ploch, komunikací, inženýrských sítí, apod. podle příloh uvedených v bodě 18 této smlouvy a podle projektové dokumentace stavby pro stavební povolení, která tvoří přílohu č. [hodnota] k této smlouvě. Stavební práce byly provedeny na pozemku vedeném na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město [jméno FO], katastrální pracoviště [adresa] a na dalších pozemcích stavbou dotčených. Žalovaná jako zhotovitel se zavázala zpracovat pro objednatele na základě převzaté dokumentace pro stavební povolení realizační projektovou dokumentaci stavby a dílo podle objednatelem odsouhlasené realizační projektové dokumentace, vyhotovené v souladu s českými předpisy a normami, provést nejpozději do [datum] za sjednanou cenu dle čl 7.1. smlouvy ve výši [částka] (bez DPH) / čl. 3.6., 6.6. a 7.1. smlouvy/. V čl. 11.3. smlouvy je sjednána záruční doba na celé dílo v délce 5 let. Záruční doba počíná běžet předáním celého díla. Smluvní strany se dohodly, že objednatel má právo se u zhotovitele dovolat skrytých vad díla ve lhůtě 10 let od předání celého díla. Smluvní strany si sjednaly, že objednatel má právo se u zhotovitele dovolat skrytých vad díla, tedy takových, které existovaly v době předání díla a nemohly být zjištěny při prohlídce díla před jeho předáním ani s vynaložením veškeré odborné péče, a to ve lhůtě 10 let od předání celého díla, tato lhůta je speciální dobou pro uplatnění práv ze skrytých vad díla ve smyslu § 562 odst. 2 obchod. zák. Objednatel je povinen skrytou vadu v souladu s čl. 11. 3. 7. odstranit. Na opravené části díla novými komponenty poté začíná běžet nová záruční doba v délce dle smlouvy ( 5 let či 10 let ) a doba uplatnění práv z vad díla. Pokud není možné odstranění podstatných vad, má objednatel volbu výměny vadné části díla nebo snížení ceny díla podle snížení kvality díla a nadto žádat náhradu vzniklé škody. Dle bodu 11.3.7. smlouvy zhotovitel odpovídá za vady na díle, které se vyskytnou v záruční době. Zhotovitel je povinen odstraňovat tyto vady podle požadavku objednatele bez odkladu poté, kdy mu byla vada písemně oznámena. Pokud zhotovitel po obdržení písemné výzvy tuto povinnost v objednatelem požadovaném termínu nesplní, je objednatel oprávněn provést odstranění závady na náklady zhotovitele. Pokud odstranění vady na díle nesnese odkladu (zejména narušuje-li běžný provoz v díle nebo jde o havarijní stav), je zhotovitel povinen zahájit práce na odstraňování vady ihned, tedy nejpozději do 24 hodin po písemném či telefonickém oznámení vady a provést odstranění vady v co nejkratším termínu. V čl. 19.4 smlouvy si smluvní strany sjednaly, že všechna práva a závazky obou stran přecházejí na jejich universální právní nástupce s tím, že smlouva může být objednatelem přenesena na třetí osobu se všemi povinnostmi a právy, zhotovitel tato může přenést na třetí osobu pouze se souhlasem objednatele, s čímž zhotovitel předem vyslovil souhlas (prokázáno smlouvou o dílo ze dne [datum] ).

7. Dne [datum] bylo dílo dokončeno a předáno objednateli. S ohledem na skutečnost, že společnost objednatele Pronájem a využití nemovitostí [adresa], spol. s r.o. zanikla fúzí sloučením do nástupnické společnosti [Anonymizováno]. a z obchodního rejstříku byla vymazána ke dni [datum], dílo od zhotovitele již převzala společnost [Anonymizováno]. jako univerzální nástupce objednatele. Z protokolu o předání a převzetí díla bylo zjištěno, že dílo bylo provedeno dle schválené dokumentace a je v souladu se smlouvou o dílo a jejími přílohami. Při přejímce díla byly zjištěny drobné vady a nedodělky, které nebrání užívání díla, jejich soupis vyplývá ze soupisu vad a nedodělků tvořící přílohu tohoto protokolu. Mezi účastníky řízení je nesporné, že k předání díla došlo dne [datum] a že vady a nedodělky uvedené v protokolu o předání a převzetí díla byly odstraněny žalovanou ke dni [datum]. Protokol o předání a převzetí díla byl podepsán žalovanou jako zhotovitelem a právním nástupcem objednatele společností [Anonymizováno]. (prokázáno protokolem o předání a převzetí díla ze dne [datum] a jeho přílohou - soupisem vad a nedodělků, výpisem z obchodního rejstříku společností Pronájem a využití nemovitostí [adresa], spol. s r.o. a [Anonymizováno] s.r.o. ). Společnost [Anonymizováno] s.r.o. následně dne [datum] změnila její obchodní název na „[právnická osoba] “ a dne [datum] vstoupila do likvidace „[právnická osoba], v likvidaci“ / prokázáno výpisy z obchodního rejstříku /.

8. Z osvědčení objednatele o řádném plnění ze dne [datum] soud zjistil, že právní předchůdkyně žalobkyně, společnost [Anonymizováno] s. r.o., potvrdila, že žalovaná realizovala stavbu dle odsouhlaseného časového harmonogramu ve výborné kvalitě a při dodržení veškerých technických požadavků. Stavba byla provedena ve smluveném termínu a za smluvenou cenu, stavební práce byly provedeny řádně a odborně (prokázáno osvědčením objednatele o řádném plnění ze dne [datum]).

9. Z dotazníku spokojenosti zákazníka soud zjistil, že společnost [Anonymizováno] s. r.o., v něm žalované potvrdila, že její očekávání s ohledem na podklady/výkony k optimalizaci kvality/nákladů pomocí alternativ, pořádek a čistotu na staveništi a přiměřenosti cen byla splněna. S ohledem na plánovaný výkon ve fázi nabídky, organizaci staveniště/flexibilita, řešení závad/stížností, připravenosti k jednomyslnému řešení problému, dokumentaci vývoje stavby, kompetence stavbyvedoucího a stavebního technika, komunikaci, technickou kvalitu a termíny/lhůty byla její očekávání překonána (prokázáno dotazníkem spokojenosti zákazníka ze dne [datum]).

10. Z výpisu z katastru nemovitostí k datu [datum] soud zjistil, že veškeré nemovitosti zapsané na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], katastrální území [adresa], vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. [jméno FO], katastrální pracoviště [adresa], tj. pozemek parc. č. [Anonymizováno], pozemek parc. č. [Anonymizováno], pozemek parc. č. [Anonymizováno], pozemek parc. č. [Anonymizováno] pozemek parc. č. [Anonymizováno], pozemek parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba č. p. [Anonymizováno], pozemek parc. č. [Anonymizováno], jehož součástí je stavba bez č. p., pozemky parc. č. [Anonymizováno], byly k uvedenému datu ve vlastnictví žalobkyně (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí pro obec [adresa], katastrální území [adresa], list vlastnictví č. [hodnota] ). Žalobkyně se vlastníkem těchto nemovitostí stala na základě kupní smlouvy ze dne [datum], uzavřené se společností [právnická osoba], IČO [IČO], která byla vlastníkem díla již v době jeho výstavby / prokázáno kupní smlouvou ze dne [datum]/.

11. Z kupní smlouvy ze dne [datum] uzavřené žalobkyní se společností [právnická osoba], IČO [IČO], soud zjistil, že žalobkyně nabyla vlastnictví k prodávaným nemovitostem, mimo jiné k zhotovené budově obchodního centra, o níž prodávající prohlásila, že je bez vad a nedodělků, o žádných vadách díla nebyla informována a v rámci poskytnutých záruk byla žalobkyně ujištěna, že podle vědomí prodávající na předmětu kupní smlouvy neexistují žádné stávající ani hrozící okolnosti nebo vady, které brání nebo omezují využití nemovitostí /prokázáno kupní smlouvou, zejména čl. 3.5, 3.8, přílohy 3a, e- mail p. [jméno FO] ze dne [datum] adresovaný p. [Anonymizováno] /. Prodávající společnost [právnická osoba], IČO [IČO] dne [datum] vstoupila do likvidace /prokázáno výpisem z obchodního rejstříku /.

12. Žalobkyně následně jako vlastník nemovitostí tyto pronajala společnosti [právnická osoba] nájemní smlouvou ze dne [datum]. Předmětem nájmu se staly pozemky ve vlastnictví žalobkyně parc. č[Anonymizováno], vše v k. ú. [adresa], zapsané na LV č. [hodnota] pro obec [adresa], vedeném Katastrálním úřadem pro hl. m. [jméno FO], katastrální pracoviště [adresa]. Součástí pozemku parc. č. [Anonymizováno] je předmětná budova č. p. [Anonymizováno], součástí výše uvedených pozemků jsou dále příslušné komunikace a jiné stavební objekty. Smluvní strany se dohodly, že nájemné bude činit [částka] měsíčně bez DPH (prokázáno nájemní smlouvou ze dne [datum] a přílohou č. [hodnota] k nájemní smlouvě, dodatkem č. [hodnota] k nájemní smlouvě uzavřeným dne [datum], fakturou č. [hodnota] ze dne [datum], která byla splatná dne [datum] ).

13. Žalobkyně se po zjištění vad předmětu koupě /předmětné budovy obchodního centra / dne [datum] v této věci obrátila na prodávající společnost [právnická osoba], IČO [IČO], která jí odkázala na společnost [právnická osoba], v likvidaci a tato společnost dne [datum] uzavřela se žalobkyní smlouvu o postoupení smlouvy o dílo. Postoupena byla všechna práva a povinnosti ze smlouvy o dílo, vyjma veškerých případných dluhů této společnosti vůči žalované, a to v souladu s čl. 19.4 smlouvy o dílo ze dne [datum] /prokázáno smlouvou o postoupení smlouvy o dílo ze dne [datum] /.

14. Žalobkyně na základě smlouvy o postoupení smlouvy o dílo reklamovala u žalované dne [datum] vady díla – budovy obchodního centra, které specifikovala a popsala tak, že se jedná o vady v dilatacích na ose AA, kde bylo zjištěno poškození konzol sloupů, zejména AA-B2, B3, B4, B5, B6 ve formě trhlin a prasklin s velkou šířkou ( více než 3 mm) , na konzolách sloupů nebylo zjištěno pryžové ložisko L 60, ale pouze stopy několika vrstev polyuretanové folie, na mnoha konzolách na celém parkovišti byly zjištěny trhliny různé šířky ( 0,3 až 0,8 mm ), na základě provedených měřeních rozestoupení styků v dilatacích na ose AA a v ostatních stycích byly zjištěny rozdíly rozestoupení , když tyto hodnoty činí : na ose AA 26 – 40 mm( dle detailu DET41 by měly být 20 mm ), na montážních stycích průvlaků 7 – 33 mm ( podle DET41 by měly být 20 mm ). Mimo výše uvedený prostor parkoviště byl výskyt trhlin zjištěn na konzole sloupu na ose AB-B2. S ohledem na čl. 11.3.7 smlouvy o dílo upozornila žalobkyně žalovanou, že žalovaná je povinna, coby zhotovitel, odstranit vady bez odkladu poté, kdy byly objednatelem oznámeny. Žalobkyně vyzvala žalovanou k odstranění vad do [datum] s tím, že nebudou-li vady odstraněny v určené lhůtě, provede žalobkyně opravy díla za účasti třetí strany, a to na náklady žalované. Současně žalobkyně požadovala po žalované zaplacení částky [částka], kterou vynaložila na neodkladné opravy, neboť dle odborného zjištění byla nucena bezodkladně zjednat nápravu havarijního stavu parkovacích prostor /prokázáno reklamačním dopisem žalobkyně ze dne [datum]/.

15. Žalovaná potvrdila přijetí reklamace vad díla dne [datum], požádala o náležitou součinnost, navržení termínů pro místní šetření a o poskytnutí dodatečných informací a podkladů / prokázáno dopisem žalované ze dne [datum] /.

16. Žalobkyně dne [datum] opakovaně reklamovala zjištěné vady díla u žalované a uplatnila tak její právo z odpovědnosti za vady díla vůči žalované, vady specifikovala jako praskliny na vzpěrách sloupů a v průvlacích, zatékání vody do 1. PP do prostoru v ose AA a v ose B1 podél atiky, propad komunikace u vodního díla retenční nádrže při vjezdu na parkoviště do [jméno FO], propad komunikace u vodního díla lapolu nečistost ve dvoře [jméno FO], vrzání travelátorů, poškozené skleněné výplně objektu, uplatnila jí vynaložené náklady na provedení nezbytných oprav, a to o částku [částka], za výměnu prasklého izolačního skla, to vše v celkové výši [částka] /prokázáno reklamačním dopisem žalobkyně žalované ze dne [datum] /.

17. Žalovaná dne [datum] odmítla reklamované vady odstranit, neboť neshledala reklamaci oprávněnou. Žalovaná provedla místní šetření, na základě něhož sdělila žalobkyni, že „ …propad komunikací - oprava komunikací bude provedena do [datum]; monolitická stěna - oprava prostupů bude provedena do [datum]; zatékání v parkovišti již bylo odstraněno, v současné době nepozorovány známky zatékání; oprava zatékání v ose A-A bude provedena do [datum]; schodišťová podesta - oprava příčky bude provedena do [datum] …“. Žalovaná výslovně odmítla odstranění reklamovaných vad : praskliny u vstupu, dilatace v ose A-A, travelátor s odůvodněním, že praskliny u vstupu vznikly důsledkem zásahu do konstrukce budovy a vada byla reklamována opožděně, v případě včasného uplatnění mohla být provedena nápravná opatření, která by zamezila vzniku těchto škod. Dále ohledně dilatace v ose A-A bylo u reklamované částí díla zjištěno dodatečné osazení ocelových sloupů třetí osobou, tyto dodatečně provedené práce nebyly žalované oznámeny ani nebyla na uvedenou část díla před jejich provedením uplatněna reklamace. Tím, že žalobkyně provedla zásah do konstrukce objektu z důvodu tvrzeného havarijního stavu, způsobila zánik svého práva na odstranění této vady. Dále z předložené revizní zprávy travelátoru ze dne 23. – [datum] vyplývá, že zařízení vykazuje známky mechanického poškození madel a do uvedeného data na zařízení nebyly prováděny pravidelné prohlídky, uvedená část díla byla předána bez zjevných vad a nedodělků /prokázáno dopisem žalované žalobkyni ze dne [datum]/.

18. Žalobkyně opakovaně uplatnila dne [datum] reklamaci vad díla zhotoveného žalovanou s vytčením vad díla a uvedením jejich místa výskytu a s popisem jejich projevů, když žalovaná opakovaně přípisem ze dne [datum] odmítla jejich odstranění a odpovědnost za reklamované vady díla / prokázáno reklamací žalobkyně ze dne [datum], odmítnutím reklamace žalovanou ze dne [datum]/.

19. Žalobkyně v roce 2016, již jako vlastnice předmětných nemovitostí, po zjištění vad objektu obchodního centra – díla, přistoupila k odbornému zjištění vad objektu – díla znalcem Prof., dr. hab. [tituly před jménem] [jméno FO]. Předmětem odborného posouzení vad objektu – díla byla bezpečnost nosné konstrukce a analýza příčin vzniku prasklin sloupů a nosníků v podzemní části parkoviště v budově obchodního centra nacházejícího se v [adresa]. Znalec zpracoval znalecký posudek, v němž dospěl k závěru, že praskliny a trhliny jsou konstrukční vadou budovy, které musí být neprodleně odstraněny s tím, že pokud nebudou konstrukční vady neprodleně odstraněny, mohou vést k uzavření objektu, neboť je ohrožena bezpečnost jeho uživatelů. Znalec konstatoval, že v důsledku zjištění trhlin a prasklin svědčících o konstrukční vadě objektu, je nutné provést dočasné opatření, a to zesílení konstrukce podzemní části parkoviště tak, aby byla zajištěna volná dilatace v určených místech, provádět pravidelné kontroly celé konstrukce objektu a věnovat zvýšenou pozornost dalším případným prasklinám (prokázáno listinou znaleckým posudkem ze srpna roku 2016 provedeným Prof., dr. hab. [tituly před jménem] [jméno FO] ).

20. K zajištění dočasného opatření k zesílení konstrukce podzemní části parkoviště v roce 2016 žalobkyně vyšla z cenové nabídky „[adresa], rozpočet č. 3/2016“ společnosti [Anonymizováno]. , za provedení ocelové konstrukce posílení vzpěrných sloupů podzemního parkoviště za cenu ve výši 153 251,16 zł bez DPH a z cenové nabídky „[adresa], rozpočet č. 4/2017“ k provedení ocelové konstrukce posílení vzpěrných sloupů podzemního parkoviště – etapa II. a k přípravě konstrukčních dílů, provedení injektáže a vylepení elementů na konstrukci za cenu ve výši 144 199,80 zł bez DPH . O provedení prací byl sepsán předávací protokol ze dne [datum] a [datum], byl zpracován dodatek ke znaleckému posouzení technického stavu nosné konstrukce podzemního parkoviště budovy znalcem [jméno FO] a zpracován projekt posílení vzpěr podzemního parkoviště budovy [Anonymizováno], cena všech provedených prací k vybudování dočasného opatření k zesílení konstrukce podzemní části parkoviště byla žalobkyní zaplacena dne [datum] v celkové výši [částka] (prokázáno cenovou nabídkou [adresa], rozpočet č. 3/2016, cenovou nabídkou [adresa], rozpočet č. 4/2017, předávacím protokolem ze dne [datum], předávacím protokolem ze dne [datum], fakturou č. [Anonymizováno], č. l. 133, fakturou č. [Anonymizováno][Anonymizováno] o dílo uzavřenou žalobkyní s Prof. , dr hab. [tituly před jménem] [Anonymizováno], smlouvou o dílo uzavřenou žalobkyní s [Anonymizováno], potvrzením o provedené transakci UniCredit bank ze dne [datum] , potvrzením o provedené transakci [Anonymizováno] ze dne [datum] ).

21. Žalobkyně k posouzení stavebních prací předmětného objektu - budovy obchodního centra ke dni [datum] zadala vypracování dalšího znaleckého posudku, znaleckému ústavu [právnická osoba], v.o.s. v roce 2018. Znalecký ústav odborně posoudil stav objektu ve znaleckém posudku č. 772/2018 ze dne [datum] / expertní posudek č. 861/2018/, jehož závěrem je hodnocení vad objektu. Znalecký ústav uzavřel, že nosné konstrukce suterénu (garáží ) po stavebních úpravách či opravách podle posudku a projektu Prof. [tituly za jménem] [Anonymizováno] ze srpna 2016 nevykazují nová poškození/trhliny, před stavebními úpravami vykazoval tento nosný systém řadu trhlin, nebyly přitom shledány známky klesání základů, ani nadměrného vychýlení sloupů a rovněž použitý beton odpovídal projektu. Dále dochází k zatékání do suterénu z přízemí budovy, které však nesouvisí se stavem nosného systému suterénu, je spíše způsobeno lokálními poškozeními pláště budovy či parkovacího stání ( např. zdegradovaným tmelem soklu v ose AA budovy ) projevující se již od dokončení díla ( odkaz na protokol o reklamaci zatečení ze dne [datum] ). Náklady na opravy znalecký ústav odhadl ve výši [částka]. Znalecký ústav shledal odlišnosti výstavby díla od schválené projektové dokumentace spočívající v neprovedené dilataci předepsané projektem, což následně vedlo k tvorbě trhlin na nosných konstrukcích suterénu ( konkrétně sloupech, vzpěrách sloupů a průvlacích ). Realizace nosných konstrukcí suterénu byla provedena vadně a v rozporu s projektovou dokumentací, zejména v důsledku nepoužití pryžových ložisek- průvlaky byly místo toho položeny do malty a zalitím otvorů v průvlacích maltou, čímž vzniklo pevné spojení, které neumožňovalo navržené dilatační posuny průvlaků a způsobilo vznik trhlin. Znalecký ústav rovněž konstatoval špatnou kvalitu montáže nosných prvků suterénu, kterou zjistil z protokolů z kontrolních dnů z průběhu výstavby zhotovitele ze dne [datum] až do [datum] ( KD 23 až KD 50). Tyto obsahují zápisy o problémech s kvalitou provádění železobetonových nosných prefa konstrukcí – vady jsou zmíněny od protokolu z KD 23 pod body 5.24.2 ( vada estetického rázu ) a 5.28.1( vada statického rázu ) a jsou obsaženy ještě následně v protokolu z KD 49. [jméno FO] statiky byla při výstavbě díla řešena instalací ocelových objímek na dotčené železobetonové sloupy. Následně došlo k navržení a posléze i k realizaci vyztužení původních železobetonových konstrukcí ( sloupů, vzpěr sloupů a průvlaků ) garáží, a to novými ocelovými konstrukcemi ( na některých místech i novými ocelovými sloupy na výšku podlaží ), v roce 2013 nad rámec původního projektu na některých sloupech provedl ještě zhotovitel ocelové objímky a v roce 2016 byly provedeny rovněž nad rámec původního projektu, ocelové výztuhy podle posudku a projektu Prof. [tituly za jménem] [Anonymizováno]. Stavební opatření z roku 2016 na nosných konstrukcích, nosné konstrukce zpevnily natolik, že v roce 2018 se již žádné vnější projevy ( tvorba trhlin) těchto konstrukcí neukazují a neukazují na jejich nepevnost ( nedostatečnou únosnost či nestabilitu ), tj. prozatím se jevily jako kvalitní a dostatečné. Ohrožení ve smyslu nepevnosti nosných konstrukcí suterénu tedy po těchto opatřeních zřejmě nehrozí, užívání ploch suterénu však bylo omezeno jiným způsobem, a sice tím, že nové ocelové sloupy zmenšily užitnou plochu garáží v suterénu. Stavební opatření z roku 2016 znalecký ústav označil jako nutná k zaručení správné pevnosti ( únosnosti ) nosných konstrukcí suterénu ( sloupů, vzpěr sloupů a průvlaků ), resp. bez těchto zásahů by se stav těchto konstrukcí dále negativně měnil, přibývaly by trhliny na nich a snižovala by se tím pevnost / únosnost těchto konstrukcí. Přetížení nosných konstrukcí před stavebními opatřeními z roku 2016 způsobilo zkrácení životnosti dotčených konstrukcí, přičemž vykryla aktuální pevnostní snížení životnosti nosných konstrukcí, ale nemohla vykrýt potencionální snížení životnosti konstrukcí. Náklady na realizaci oprav nosných konstrukcí suterénu podle posudku Prof. [tituly za jménem] [Anonymizováno] ve výši 2 049 610, [částka], znalecký ústav hodnotil jako přiměřené. Znalecký ústav se rovněž zabýval příčinou vzniku praskli izolovaných skel na fasádě vedle hlavního vchodu pro zákazníky do obchodního centra s tím, že jako příčinu praskání těchto skel označil pohyby stavebních objektů v kombinaci s nedostatečnou kvalitou skel, je způsobeno lokálními pohyby pláště budovy v ose AA poklesem terénu, tj. z důvodů na straně zhotovitele, když vyloučil odpovědnost investora stavby. Výměnu poškozených tří fasádních skel, z nichž jedno sklo bylo již žalobkyní vyměněno nákladem [částka] bez DPH, znalecký ústav hodnotil ve výši [částka] ( bez DPH ) / 3x [částka] / jako přiměřený náklad. Cena znaleckého posouzení byla žalobkyni vyúčtována v celkové výši 59 Znalecký ústav [právnická osoba], v.o.s. vyúčtoval žalobkyni za zpracování odborného znaleckého posudku částku [částka], a to daňovým dokladem č. [Anonymizováno], znalečné bylo žalobkyní zaplaceno znaleckému ústavu / prokázáno znaleckým posudkem znaleckého ústavu [právnická osoba], v.o.s. ze dne [datum], fakturami č. [Anonymizováno], transakční historií [Anonymizováno] na č. l. 228 a 229/.

22. Žalobkyně zaslala žalované předžalobní výzvu, ve které ji vyzvala k bezodkladné úhradě částky ve výši [částka], která představuje dosud vynaložené náklady spojené s reklamovanými vadami; částky ve výši [částka] plus 21 % DPH, která představuje kompenzaci za pokles životnosti a snížení užitných vlastností suterénu předmětného díla; částky ve výši [částka] plus 21 % DPH, která představuje náklady na opravu dvou prasklých izolovaných skel na fasádě; částky ve výši [částka] plus 21 % DPH, která představuje náklady na zamezení zatékání vody do suterénu. (prokázáno dopisem žalobkyně adresovaným žalované ze dne [datum]).

23. Dne [datum] proběhlo místní šetření [jméno FO] za účelem rekapitulace reklamovaných vad ze dne [datum], kterého se zúčastnili zástupci žalobkyně i žalované. Při šetření byla provedena kontrola reklamovaných vad s tím, že žalovaná se zavázala opravit pouze následující z reklamovaných vad : propad komunikací, monolitická stěna v 1. PP, schodišťová podesta – oprava nátěru, sprinklerová stanice – oprava nátěru, odvodňovací žlaby v zahradním centru. Reklamovaná vada projevující se zatékáním vody v parkovišti, u sloupu VO a zatékání v ose A-A nebyla odstraněna, v roce 2018 se vada neprojevila, v roce 2019 měla být pozorována. Změny stavu měly být žalobkyní hlášeny žalované /prokázáno zápisem z jednání – místního šetření ze dne [datum]/.

24. Žalovaná za účelem odborného posouzení zesílení nosné konstrukce v 1. PP, vady poškození skel fasády a nerovnost podlahy u hlavního vstupu pověřila zpracováním znaleckého posudku soudního znalce [tituly před jménem] [právnická osoba], [tituly za jménem] Znalec zjistil, že prefabrikovaná železobetonová konstrukce byla lokálně podepřena pomocí dodatečně osazených ocelových prvků, proto příčinu vzniku poruch a návrh zesílení konstrukce nebylo možné dodatečně zhodnotit. Zesílení konstrukčních prvků v posuzované budově bylo provedeno pomocí ocelových prvků připevněných ke stávající konstrukci nebo nově postavených. Vedle použité technologie žalobkyní lze standardně použít i výztužné uhlíkové pásky nebo tkaniny přilepené na povrch železobetonových prvků pomocí vhodné epoxidové pryskyřice. Způsob zesílení sloupů, zvolený žalobkyní, však odpovídá obvykle používané technologii. Poruchy, které byly důvodem pro jejich zesílení již nebyly viditelné. Dospěl k závěru, že způsob zesílení ozubů ve spárách průvlaků nelze dodatečně jednoznačně zhodnotit. Provedený způsob řešení žalobkyní reklamovaných vad považoval znalec za vhodně zvolené řešení. Způsob podepření některých průvlaků a stropních trámů pomocí nových ocelových sloupů naopak hodnotil jako řešení neobvyklé. Dospěl k závěru, že sloupy mají nepříznivý vliv na provoz v suterénu i na konstrukci objektu. Znalec rovněž dospěl k závěru, že příčinou poškození skleněné tabule je pokles sloupku prosklené stěny, který pravděpodobně souvisí s poklesem povrchu terénu způsobeným nejspíše konsolidací zásypu vně obvodové stěny podzemního podlaží. Příčinu nerovnosti podlahy u hlavního vstupu přesně nestanovil. Znalec ve znaleckém posudku uzavřel, že použité materiály mají velmi malou stlačitelnost, když větší deformace u takovýchto skladeb často nastává v důsledku pokládky deskových materiálů na nedokonale rovné povrchy. Pokud se týkalo vady - deformace podlahy, znalec dospěl k závěru, že tato není projevem narušené statické stability nosné konstrukce objektu /prokázáno znaleckým posudkem č. [Anonymizováno] ze září roku 2019/.

25. Z revizního znaleckého posudku k zadání soudu, zpracovaného znaleckou kanceláří [právnická osoba]. soud zjistil, že je prokazatelné, že železobetonová konstrukce, tj. dílo bylo žalovanou jako zhotovitelem provedeno vadně a jeho vadné provedení se projevilo poruchami, trhlinami v místě dilatace a u konzol železobetonových sloupů. Styky nosných prefabrikovaných prvků v ose AA prvního podzemního podlaží budovy jsou z důvodu provedených opatření nepřípustné. [právnická osoba] na základě vlastního šetření a z dostupných podkladů k dílu od doby zhotovení konstrukce objektu do doby vlastního šetření dospěla k závěru, že objektivní příčinou vzniku poškození nosné konstrukce je nefunkčnost dilatace. Tím došlo ke vzniku takové napjatosti v konstrukci, která vyvodila vnitřní síly a momenty nosné konstrukce, na které nebyla projektovaná konstrukce navržena. To se projevilo deformací prvků a vizuálně průhyby a vznikem trhlin. Při navrhování nosných konstrukcí se prokazuje výpočtem dostatečná únosnost průřezu pro daný model statického působení konstrukce. Nelze tedy navrhnout konstrukci, která nesplní takovou podmínku únosnosti. Poškození a trhliny nosné konstrukce vyskytující se v předmětném objektu obchodního centra zásadně změnily model statického působení. Ve výpočtech se změněným modelem statického působení oproti původnímu návrhu, podmínku dostatečné únosnosti nesplnil, konstrukce tedy nesplňovala podmínku únosnosti a vykazovala sníženou mechanickou odolnost a stabilitu. Při ztrátě únosnosti dochází k dezintegraci daného prvku a redistribuci napjatosti v konstrukci, jejíž důsledky se nedají dopředu exaktně predikovat. Pokud byl sanační projekt řádně navržen a řádně realizován nejeví se dopad těchto opatření na celkovou životnost konstrukce jako významný. Opatření však byla provedena jinou technologií( ocelové prvky ) než je původní konstrukce ( železobetonové prvky ), z povahy údržby budou náklady vyšší o udržování bezvadného stavu ocelové konstrukce v podobě protikorozních opatření a event. protipožárních opatření. [právnická osoba] však žalobkyní namítané omezení funkčnosti objektu z hlediska užívání parkoviště v prvním podzemním podlaží z důvodu instalace dodatečných ocelových sloupků nezjistila. [právnická osoba] ve znaleckém posudku konstatovala, že nefunkčnost dilatace se v době předání díla neprojeví, projeví se až s odstupem času. Dilatace umožňuje posun konstrukcí vlivem změny teplot a to buď její roztažení nebo smrštění. Výchozím stavem jsou podmínky v době zabudování prvků do konstrukce vůči teplotnímu gradientu ( kladnému nebo zápornému ) v dalším období. Pokud tedy podmínky při zabudování prvků do konstrukce a posuzovaným datem nevyvozovaly posuny konstrukce, tato se vada v době předání neprojevila a šlo tak o skrytou vadu. Rozdíl mezi hodnotou díla bez této vady a s touto vadou je dán náklady na odstranění vady a poruchy a náklady na zvýšenou údržbu nových ocelových prvků. Odstranění vad statické povahy znamená zpevnění stávající konstrukce nebo vytvoření pomocného nebo náhradního systému, který vyhoví na aktuální statické účinky. Náklady na sanační práce vzhledem ke zjištěnému rozsahu provedených prací a dodávek a doložené kalkulaci nákladů znalecká kancelář odhadla na 1,4 až 2 miliony Kč za předpokladu řádného vedení a provedení prací. Způsob oprav vad pomocí ocelových prvků je možný a v praxi se běžně používá. [právnická osoba] k opatřením žalobkyně z roku 2016 konstatovala, že pokud se realizovaly ocelové sloupy / k sanaci vad nosných konstrukcí / potom mělo být zabezpečeno řádné přenesení zatížení od průvlaků do základových konstrukcí, což návrh nezabezpečil, podpěry jsou osazeny na betonovou podlahu, proto se opatření žalobkyně jeví jako dočasné nikoli trvalého charakteru /prokázáno znaleckým posudkem č. 5827/2021 vypracovaným znaleckou kanceláří [právnická osoba]. , včetně vysvětlení zástupce znalecké kanceláře ke znaleckému posudku při ústním jednání soudu/ .

26. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti pro právní posouzení projednávané věci, proto je nehodnotil.

27. V daném případě byla předmětná smlouva o dílo uzavřena [datum], tedy přede dnem nabytí účinnosti o. z. Na právní vztahy založené smlouvou, resp. v posuzované věci zejména na vztahy plynoucí z případného porušení smlouvy o dílo je tedy nutno aplikovat dosavadní právní předpisy, a to zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění účinném do [datum] (dále jen „ obch. zák.), neboť smlouva mezi účastníky byla uzavřena v rámci jejich podnikatelské činnosti. Jedná se tak o obchodní závazkový vztah ve smyslu § 1 odst. 1 obch. zák.

28. Předmětnou smlouvu o dílo soud z právního hlediska posoudil podle zákona účinného v době jejího uzavření, tedy podle zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník (dále jen„ obch. zák.“), neboť byla uzavřena jako obchodní závazkový vztah.

29. Podle § 536 odst. 1 až 3 obch. zák., smlouvou o dílo se zavazuje zhotovitel k provedení určitého díla a objednatel se zavazuje k zaplacení ceny za jeho provedení. Dílem se rozumí zhotovení určité věci, pokud nespadá pod kupní smlouvu, montáž určité věci, její údržba, provedení dohodnuté opravy nebo úpravy určité věci nebo hmotně zachycený výsledek jiné činnosti. Dílem se rozumí vždy zhotovení, montáž, údržba, oprava nebo úprava stavby nebo její části. Cena musí být ve smlouvě dohodnuta nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplývá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení.

30. Podle § 546 odst. 1 věty první obch. zák., objednatel je povinen zhotoviteli zaplatit cenu dohodnutou ve smlouvě nebo určenou způsobem stanoveným ve smlouvě.

31. Podle § 548 odst. 1 obch. zák. objednatel je povinen zaplatit zhotoviteli cenu v době sjednané ve smlouvě. Pokud ze smlouvy nebo tohoto zákona nevyplývá něco jiného, vzniká nárok na cenu provedením díla.

32. Podle § 554 odst. 1 obch. zák. zhotovitel splní svou povinnost provést dílo jeho řádným ukončením a předáním předmětu díla objednateli v dohodnutém místě, jinak v místě stanoveném tímto zákonem.

33. Podle § 560 odst. 1 až 3 obch. zák., dílo má vady, jestliže provedení díla neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě. Zhotovitel odpovídá za vady, jež má dílo v době jeho předání (§ 554 obch. zák. ); jestliže však nebezpečí škody na zhotovené věci přechází na objednatele později, je rozhodující doba tohoto přechodu. Za vady díla, na něž se vztahuje záruka za jakost, odpovídá zhotovitel v rozsahu této záruky. Zhotovitel odpovídá za vady díla vzniklé po době uvedené v odstavci 2, jestliže byly způsobeny porušením jeho povinností. [jméno FO] (např. dodávka stavebních prací) má vady, jestliže provedení díla neodpovídá výsledku určenému ve smlouvě (§ 560 odst. 1 obch. zák. ), např. vymezením díla (stavebních prací) odkazem na projektovou dokumentaci, podle níž se stavební práce realizují. Podle ustanovení § 562 Odst. 1 obch. zák. je objednatel povinen předmět díla prohlédnout nebo zařídit jeho prohlídku podle možnosti co nejdříve po předání předmětu díla. Podle § 562 odst. 2 obch. zák. soud nepřizná objednateli právo z vad díla, jestliže objednatel neoznámí vady díla a) bez zbytečného odkladu poté, kdy je zjistí, b) bez zbytečného odkladu poté, kdy je měl zjistit při vynaložení odborné péče při prohlídce uskutečněné podle odstavce 1, c) bez zbytečného odkladu poté, kdy mohly být zjištěny později při vynaložení odborné péče, nejpozději však do dvou let a u staveb do pěti let od předání předmětu díla. U vad, na něž se vztahuje záruka, platí místo této lhůty záruční doba. Podle ustanovení § 562 odst. 3 obch. zák. se ustanovení § 428 odst. 2 a 3 obch. zák. použijí obdobně na účinky uvedené v odstavci 2. Podle § 428 odst. 2 obch. zák. se k účinkům uvedeným v odstavci 1 přihlédne, jen jestliže prodávající namítne v soudním řízení, že kupující nesplnil včas svou povinnost oznámit vady zboží. Ustanovení § 428 odst. 1 obch. zák. obsahuje obdobnou úpravu pro oblast závazkových vztahů založených kupní smlouvou, jako ustanovení § 562 odst. 1 obch. zák. pro oblast závazkových vztahů založených smlouvou o dílo. Podle ustanovení § 428 odst. 3 obch. zák. účinky odstavců 1 a 2 nenastávají, jestliže vady zboží jsou důsledkem skutečností, o kterých prodávající věděl nebo musel vědět v době dodání zboží. Účinky § 562 odst. 2 obch. zák. ve spojení s ustanovením § 428 odst. 2 obch. zák. , jsou tedy následující nemožnost, aby soud v případě, že zhotovitel tak v soudním řízení namítne, přiznal právo z vad díla, jestliže oznámení vad zhotoviteli bylo učiněno se zbytečným odkladem po zjištění, resp. možném zjištění vad (subjektivní lhůta), či k jejich oznámení došlo po uplynutí objektivní lhůty. Tato činí dva roky, resp. u staveb pět let od předání předmětu díla. U vad, na něž se vztahuje záruka, odpovídá tato objektivní doba záruční době. Ustanovení § 428 odst. 3 obch. zák., které se v případě smlouvy o dílo obdobně aplikuje podle ustanovení § 562 odst. 3 obch. zák., která jsou relevantní pro danou situaci, vylučuje důsledky vznesení námitky, že objednatel neoznámil vady díla včas. Jestliže totiž zhotovitel provedl vědomě vadné dílo, tj. věděl nebo musel vědět o skutečnostech, v jejichž důsledku k vadám došlo, je jeho odpovědnost posuzována přísněji a nemůže uplatnit námitku o opožděném oznámení vad díla. Z ustanovení § 562 odst. 3 a § 428 odst. 2 a 3 obch. zák. vyplývá, že tento závěr se týká jak subjektivní, tak i objektivní lhůty pro oznámení vad, neboť toto ustanovení nerozlišuje mezi subjektivními a objektivními lhůtami stanovenými v ustanoveních § 428 odst. 1 obch. zák. pro podání zprávy o vadách díla. Jsou-li tedy vady díla důsledkem skutečností, o kterých zhotovitel věděl nebo musel vědět v době předání předmětu díla, nebrání přiznání práv z odpovědnosti za vady díla v soudním řízení ani uplynutí objektivní lhůty stanovené v § 562 odst. 2 obch. zák. pro podání zprávy zhotoviteli o vadách díla. V této souvislosti se jeví vhodné učinit následující poznámky. Je třeba rozlišovat existenci vady, dobu, ve které musí objednatel vady díla zhotoviteli oznámit (reklamační lhůtu), a promlčecí dobu, ve které musí být právo z odpovědnosti za vady uplatněno u soudu. V případě, že byla sjednána záruka za jakost, jako tomu bylo v daném případě, musí vady existovat v této záruční době. Objektivní reklamační lhůta v případě skryté vady odpovídá délce záruční doby. To však pouze v případě, že nenastanou okolnosti předpokládané v § 428 odst. 3 obch. zák. Pokud tyto okolnosti nastanou, není délka reklamační doby omezena. Aby nedošlo k jejich promlčení, musí být práva z odpovědnosti za vady, resp. nároky ze záruky za jakost samozřejmě uplatněny u soudu, resp. v rozhodčím řízení v promlčecí době.

33. Podle § 563 obch. zák. záruční doba týkající se díla počíná běžet předáním díla. Pro záruku za jakost díla jinak platí přiměřeně ustanovení § 429 až 431 obch. zák.

34. Podle § 564 obch. zák., při vadách díla platí přiměřeně § 436 až 441 obch. zák. Objednatel však není oprávněn požadovat provedení náhradního díla, jestliže předmět díla vzhledem k jeho povaze nelze vrátit nebo předat zhotoviteli. Podle §436 obch. zák. je-li dodáním zboží s vadami porušena smlouva podstatným způsobem (§ 345 odst. 2 obch. zák. ), může kupující: a) požadovat odstranění vad dodáním náhradního zboží za zboží vadné, dodání chybějícího zboží a požadovat odstranění právních vad, b) požadovat odstranění vad opravou zboží, jestliže vady jsou opravitelné, c) požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny, nebo d) odstoupit od smlouvy. Volba mezi nároky shora uvedenými kupujícímu náleží, jen jestliže ji oznámí prodávajícímu ve včas zaslaném oznámení vad nebo bez zbytečného odkladu po tomto oznámení. Uplatněný nárok nemůže kupující měnit bez souhlasu prodávajícího. Neodstraní-li prodávající vady zboží v přiměřené dodatečné lhůtě nebo oznámí-li před jejím uplynutím, že vady neodstraní, může kupující odstoupit od smlouvy nebo požadovat přiměřenou slevu z kupní ceny. Vedle nároků stanovených v odstavci 1 má kupující nárok na náhradu škody, jakož i na smluvní pokutu, je-li sjednána.

35. Podle § 439 obch. zák. nárok na slevu z kupní ceny odpovídá rozdílu mezi hodnotou, kterou by mělo zboží bez vad, a hodnotou, kterou mělo zboží dodané s vadami, přičemž pro určení hodnot je rozhodující doba, v níž se mělo uskutečnit řádné plnění. Kupující může o slevu snížit kupní cenu placenou prodávajícímu; byla-li kupní cena již zaplacena, může kupující požadovat její vrácení do výše slevy spolu s úroky sjednanými ve smlouvě, jinak s určenými obdobně podle § 502 obch. zák. Jestliže vada nebyla včas oznámena (§ 428 odst. 1 a § 435 odst. 1 obch. zák. ), může kupující pouze se souhlasem prodávajícího vykonat práva podle odstavce 2 cit. § nebo použít právo na slevu k započtení s pohledávkou prodávajícího. Toto omezení neplatí, jestliže prodávající o vadách věděl v době dodání zboží; u právních vad je rozhodující doba stanovená v § 435 odst. 1 obch. zák.

36. Mezi účastníky řízení bylo nesporné, že došlo k uzavření předmětné smlouvy o dílo. Nesporné bylo rovněž datum předání díla ([datum]). Mezi účastníky řízení však zůstávala sporná otázka reklamací vad uplatněných vůči žalované žalobkyní a především pak otázka jejich oprávněnosti a včasnosti. Žalovaná dovozovala, že skryté vady díla a jeho vadné provedení projevující se poruchami, trhlinami v místě dilatace a u konzol železobetonových sloupů, jsou důsledkem stavebních dočasných opatření ke zpevnění konstrukce objektu provedených žalobkyní v roce 2016, tj. zásahem žalobkyně do provedeného díla žalovanou, neodstranitelné a nezjistitelné, proto odmítla vady díla odstranit. Námitky žalované soud hodnotil jako nedůvodné s ohledem na znalecky zjištěnou objektivní příčinu vzniku poškození nosné konstrukce, kterou je nefunkčnost dilatace, díky níž došlo ke vzniku takové napjatosti v konstrukci, která vyvodila vnitřní síly a momenty nosné konstrukce, na které nebyla projektovaná konstrukce navržena, což se projevilo deformací prvků a vizuálně průhyby a vznikem trhlin.

37. Soud na základě zjištěných skutečností dospěl k závěru, že žalobkyně vady díla jednak uplatnila před uplynutím záruční doby / konec záruky na dílo dnem [datum] /a zároveň tyto vady oznámila včas, již dne [datum] poté, kdy na ní byla postoupena práva objednatele díla. Nad to pro úplnost soud konstatuje, že vady díla jsou důsledkem skutečností, o kterých zhotovitel věděl nebo musel vědět v době předání díla. Žalovaná jako zhotovitel prováděla dílo podle objednatelem odsouhlasené a žalovanou zhotovené prováděcí projektové dokumentace, tyto provedla odchylně od této dokumentace, proto je zřejmé, že o oznámených vadách v době předání díla věděla a nelze proto postupovat podle § 562 odst. 2 obch. zák. a žalobkyni právo z důvodu opožděnosti nepřiznat.

38. Vady díla byly žalobkyní zjištěny již v roce 2016, tedy poté, co žalobkyně nabyla dílo do jejího vlastnictví, a proto také bez odkladu učinila dočasná opatření k zesílení konstrukce objektu. Pokud však žalobkyně požadovala po žalované za tato dočasná stavební opatření částku [částka], soud žalobní nárok do tohoto požadovaného nároku žalobkyně zamítl / výrok II. rozsudku /, neboť žalobkyně v té době / v roce 2016/ nebyla aktivně legitimována k uplatnění práv z odpovědnosti za vady díla vůči žalované, když jí pouze svědčilo právo domáhat se práv z odpovědnosti za vady předmětu koupě vůči původnímu vlastníku nemovitosti s nímž měla uzavřenu kupní smlouvu. Z tohoto důvodu také žalobkyně neučinila žádný právně relevantní úkon vůči žalované a náhrada za provedená dočasná opatření na zesílení nosných konstrukcí objektu jí vůči žalované nenáleží.

39. Zjištěný skutkový stav tak zcela postačil k tomu, aby soud v souladu s ust. § 562 odst. 3 obch. zák. uzavřel, že žalobkyně v záruční době řádně a včas uplatnila skryté vady díla, vady byly zcela jednoznačně prokázány i jejich existence ze znaleckých posudků, jakož i absence nápravy ze strany zhotovitele doložená odmítavými stanovisky žalované. Uplatňované vady pak svojí povahou jsou vadami skrytými, které nemohly být uplatněny při přejímacím řízení, neboť se objevily až v záruční době. S ohledem na odmítnutí odstranění vad žalovanou, absence jakékoli sanace vytčených a reklamovaných vad díla žalovanou, žalobkyně na základě jejího oprávnění z odpovědnosti za vady díla nejprve vyzvala žalovanou k odstranění vad díla a po té, když žalovaná rezignovala na jejich odstranění, oprávněně žádala po žalované slevu z ceny díla ve výši [částka] / [částka] na sanaci vad železobetonové konstrukce díla a [částka] na výměnu prasklých skel na fasádě /, proto soud rozhodl jak je uvedeno ve výroku I. Výše přiznaného nároku žalobkyni z odpovědnosti žalované za vady díla spočívající ve slevě z ceny díla byla žalobkyni přiznána dle znaleckého zjištění znaleckou kanceláří [právnická osoba]. jako rozdíl mezi hodnotou díla bez této vady a s touto vadou, který je dán náklady na odstranění vady a poruchy a náklady na zvýšenou údržbu nových ocelových prvků. Náklady na sanační práce vzhledem ke znalecky zjištěnému rozsahu provedených prací a dodávek a doložené kalkulaci nákladů byla stanovena odborným odhadem na 1,4 až 2 miliony Kč za předpokladu řádného vedení a provedení prací.

40. Pokud se týká námitek žalované ve vztahu k nedostatku aktivní věcné legitimace žalobkyně a opožděnosti reklamace, tyto soud hodnotil na základě shora uvedeného jako nedůvodné. Smlouvou uzavřenou dne [datum] došlo k postoupení práv objednatele z odpovědnosti za vady díla, neboť dílo již bylo zhotoveno a předáno, byla zaplacena cena díla a jediné nároky, které z této smlouvy ještě přetrvávají jsou právě nároky z odpovědnosti za vady. Takové postoupení bylo možné i za předchozí právní úpravy platné a účinné do [datum] a k postoupení těchto práv nebyl potřebný souhlas zhotovitele. Námitky ohledně pravosti smlouvy, pravosti podpisů na ní a oprávněnosti osob, které smlouvu uzavřely, jednat za smluvní strany, považoval již i odvolací soud za účelové, neboť nejsou podloženy žádnými skutkovými tvrzeními, z nichž by vyplývalo, že smlouva není pravá a podpisy na ní nejsou pravými podpisy uvedených osob. Námitka nedostatku oprávnění jednat za smluvní strany pak žalované nepřísluší (§ 446 o. z.). Navíc za společnost [právnická osoba] v likvidaci jednal likvidátor (§ 193 o. z.), což lze ověřit v obchodním rejstříku, aktivní věcná legitimace žalobkyně ve sporu je tak dána.

41. Pokud žalovaná dále namítala, že skryté vady díla mají nebo mohou mít příčinu v projektové dokumentaci, potom soud konstatuje, že prováděcí projektovou dokumentaci díla dle smlouvy o dílo zhotovila žalovaná v souladu s jejím závazkem ve smlouvě o dílo jako součást dodávky díla, dílo provedla v rozporu s takto dodanou realizační projektovou dokumentací a schválenou objednatelem, proto se soud vadami projektové dokumentace blíže nezabýval, neboť dovodil, že projektová dokumentace byla součástí dodávky díla a žalovaný odpovídá i za případné vady této dokumentace, které však ani jedna ze znaleckých kanceláří odborně nezjistila. [právnická osoba] [právnická osoba]. pouze v jejím znaleckém posudku konstatovala, že navržené řešení nosných konstrukcí je natolik náročné na přesnost provedení, že aby fungovalo bez jakýchkoli vad, musela by být dodržena vysoká technologická kázeň a přesnost zhotovení, tj. nedospěla k závěru, že by řešení nosných konstrukcí bylo v rámci projektové dokumentace navrženo vadně. Vzhledem k tomu, že žalovaná zhotovila projektovou dokumentaci, musela si být vědoma navrženého řešení konstrukcí a technologickou kázeň při provádění stavby tak měla dodržet, nestalo – li se tak odpovídá za vady díla zhotoveného v rozporu s projektovou dokumentací, a to řešením dilatace železobetonových nosných konstrukcí jiným než v projektu uvedeným způsobem / zalitím otvorů maltou /, který způsobil takové napjatosti v konstrukci, která vyvodila vnitřní síly a momenty nosné konstrukce, na které nebyla projektovaná konstrukce navržena, což se projevilo deformací prvků a vizuálně průhyby a vznikem trhlin, popsané ve znaleckém posudku znalecké kanceláře [právnická osoba].

42. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozsudku, žalobkyni přiznal nárok na slevu z ceny díla z důvodu práva z odpovědnosti za vady díla zhotoveného žalovanou ve výši zjištěné znaleckou kanceláří.

43. O náhradě nákladů státu na znalečném soud rozhodl dle ust. § 148 odst. 1 o.s.ř. podle výsledku řízení tak, že každého z účastníků řízení zavázal k zaplacení vynaložených nákladů na znalečné znalecké kanceláři [právnická osoba]. v celkové výši [částka], tj. ve výši [částka] po odečtení složené zálohy každým z účastníků ve výši [částka], a to ve lhůtě dle ust. § 160 o.s.ř., když pro stanovení lhůty neshledal důvody.

44. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř. s tím, že žalobkyně měla ve věci úspěch částečný ve výši 1/2, soud proto vyslovil, že žádný z účastníků nemá na náhradu nákladů právo.

Poučení