31 C 196/2023 - 62

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní JUDr. Dagmar Stamidisovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] pro ochranu osobnosti takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, že Žalovaná je povinna odstranit článek „[název], který byl zveřejněn na internetové stránce [Anonymizováno]

II. Zamítá se žaloba, že Žalovaná je povinna zdržet se zveřejňování a šíření obsahu článku „[název]“, který byl zveřejněn na internetové stránce [Anonymizováno]

III. Zamítá se žaloba, že Žalovaná je povinna do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí na stránce [Anonymizováno] zveřejnit na dobu 30 dnů omluvu následujícího znění: „Omlouváme se panu [jméno FO], že jsme zveřejnili článek, v němž jej nepravdivě označujeme jako [Anonymizováno], který [Anonymizováno] a v němž nepravdivě uvádíme, že [Anonymizováno]. Rovněž se omlouváme za veškeré další lži, které jsme o něm v minulosti zveřejnili.“, přičemž po dobu prvních 24 hodin bude tato omluva zveřejněna na hlavní stránce [Anonymizováno].

IV. Zamítá se žaloba, že Žalovaná je povinna do sedmi dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí zaslat žalobci na adresu jeho právního zástupce řádně podepsanou omluvu, a to formou doporučeného dopisu či datové zprávy, následujícího znění: „Omlouváme se panu [jméno FO], že jsme zveřejnili článek, v němž jej nepravdivě označujeme jako [Anonymizováno] který [Anonymizováno] a v němž nepravdivě uvádíme, že [Anonymizováno] Rovněž se omlouváme za veškeré další lži, které jsme o něm v minulosti zveřejnili.“.

V. Zamítá se žaloba, že Žalovaná je povinna žalobci uhradit částku 4.000.000,- Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

VI. Zamítá se žaloba, že Žalovaná je povinna žalobci uhradit příslušenství z částky 4.000.000,- Kč ve výši 15 % p. a. od 20. 10. 2023 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí

VII. Žalobce je povinen nahradit žalované náhradu nákladů řízení, ve výši 119 064 Kč k rukám [Jméno advokáta B], advokáta sídlem [adresa], a to do tří dnů ode dne právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Žalobce podal u zdejšího soudu žalobu na ochranu osobnosti proti žalované, s tím, že je [Anonymizováno] který se ve své profesi věnuje [právnická osoba]

2. Žalovaná je provozovatelem [Anonymizováno] a vydavatelem [Anonymizováno] tisku [Anonymizováno].

3. Žalobce tvrdil, že dne [datum] zveřejnila žalovaná na svých internetových stránkách článek „[název]”. V uvedeném článku je žalobce uveden jako „[Anonymizováno] a současně je v textu vykreslován jako „[adresa]. Žalovaná tak zřejmě reaguje na příspěvek žalobce, který zveřejnil na svém profilu na sociální síti [Anonymizováno], v němž upozorňuje na skutečnost, že [jméno FO]

4. V článku na serveru [Anonymizováno] je dále uvedena následující formulace: „[citace].” 5. Žalobce je přesvědčen, že zveřejněním uvedeného článku došlo k zásahu do jeho práva na ochranu osobnosti, přičemž tento zásah spatřuje zejména v následujících skutečnostech:

6. Žalovaná v článku popisuje žalobce jako „[Anonymizováno]. Je dokonce emotivně popisován jako „[Anonymizováno]“.

7. Žalovaná v článku označuje žalobce za „[Anonymizováno]. Doslova uvádí: „...že [citace].“ 8. Uvedené informace jsou lživé a hrubě poškozující osobní i profesní pověst žalobce. Článek žalované vyvolal vlnu negativních až urážlivých reakcí ze strany veřejnosti, včetně výhrůžek fyzickým násilím apod. Negativní dopady článku zaznamenal žalobce i ve své profesi 9. Žalobce již několik let vystupuje, a to sám i v rámci spolku [právnická osoba]

10. Článek byl zveřejněn způsobem, který mu dodal značného dosahu, celý den [datum] byl zveřejněn přímo na hlavní stránce portálu [Anonymizováno].

11. Po zveřejnění článku zaslal žalobce prostřednictvím svého právního zástupce žalované výzvu ke zjednání nápravy.

12. Žalobce po žalované požaduje, odstranění článku a dále, aby se zdržela šíření článku a zveřejnění omluvy. To by však dle jeho názoru nebylo odpovídající satisfakcí za intenzitu zásahu do jeho práv. Žádá, po žalované soud uložil náhradu nemajetkové újmy v penězích ve výši 4 mil Kč, přičemž při stanovení její výše vychází z následujících skutečností:

13. Lživé osočení žalobce z toho, že [Anonymizováno] představuje nesporně jeden z nejvážnějších zásahů do cti člověka. Jen stěží se lze i v předchozí judikatuře setkat s takto hrubým až nelidským vyjádřením. Žalovaná fakticky viní žalobce z porušení základních zásad humanismu. Žalovaná jednala zcela zjevně s cílem poškodit dobré jméno žalobce. Žalovaná zneužila jména žalobce k zištným cílům, a to k propagaci svých produktů a zvýšení jejich prodeje. Poukazuje na to, že e strany žalované nejde o první útok na dobrou pověst žalobce.

14. V očích veřejnosti vyvolal článek žalované silnou negativní reakci, která se přímo dotýká osobního života a profese žalobce. V měsíci [Anonymizováno] mu byly například zrušeny [Anonymizováno]

15. Licence na [Anonymizováno] a samozřejmě tím, že se jedná o [Anonymizováno], je pověst žalobce nadmíru důležitá a jeho spojování s [Anonymizováno] je i o to více hrubě poškozující.

16. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby s tím, že, že předmětný článek nezasahuje do osobnostních práv žalobce. Žalovaná v rámci publikace článku pouze plnila svou povinnost žurnalisty a upozorňovala na možný nežádoucí společenský jev. Kritika žalobce uveřejněná v článku je oprávněná a přiměřená, založena především na hodnotících soudech, které jsou chráněny jako jedna ze složek práva na svobodu projevu. Článek byl vydán v dobré víře v pravdivost zmíněných slov, má sloužit jako součást diskuze o věcech veřejných, byl napsaný ve veřejném zájmu, a jako takovému je mu nutno dát přednost před právem žalobce na ochranu pověsti. Žalobce jakožto osoba známá široké veřejnosti musí počítat s vyšší mírou veřejné kritiky.

17. Žalovaná má za to, že nijak neoprávněně do osobnostních práv žalobce nezasáhla a neuznává nárok na odčinění nemajetkové újmy finanční satisfakcí ve výši 4 000 000 Kč a ani morální satisfakcí ve formě zveřejnění omluvy.

18. Žalobce je zakladatelem platformy [právnická osoba]. V rámci této iniciativy šíří informace, které zpochybňují [podezřelý výraz], a to např. v [Anonymizováno] s názvem „[Anonymizováno], jejímž hlavním autorem je žalobce. V úvodu webové stránky [Anonymizováno] je zdůrazněn cíl a účel vytvoření této webové platformy „[Anonymizováno]“ 19. Dne [datum] zveřejnil „Stanovisko [právnická osoba] k dlouhodobým aktivitám [Anonymizováno] fóra a jeho odnoží“, v rámci něhož uvedl, že „informační kanály spolku [právnická osoba] vykazují typické znaky šiřitele dezinformací“, 20. Žalobce dlouhodobě na svém facebookovém profilu zveřejňuje příspěvky, v rámci nichž kritizuje [podezřelý výraz].

21. Označení [Anonymizováno] je hodnotícím soudem, které představuje označení pro osobu, jež [Anonymizováno]. Z výše uvedeného je patrné, že žalobce dlouhodobě [Anonymizováno]

22. Tato iniciativa žalobce ve věci [Anonymizováno] a silnému nadhodnocení [Anonymizováno] vyústila v to, že dne [datum] na svém facebookovém profilu zveřejnil příspěvek, v rámci něhož vedle sebe postavil článek s názvem „[Anonymizováno]“ ze dne [datum] a článek „[název]“ ze dne [datum].

23. Obsahem článku „[Anonymizováno]“ ze dne [datum] je komentář [jméno FO], který v roce [Anonymizováno], uvádí, že „[citace]

24. O pouhý den později již žalobce vytvořil příspěvek, v rámci něhož informaci o tom, že [citace]. K danému příspěvku poté připojil ironický komentář „[citace] “ 25. Žalobce využil [Anonymizováno] události [Anonymizováno], k tomu, aby vytvořil dojem, že [Anonymizováno]. Toto jednání je více než netaktní, neetické a v rozporu hodnotami uznávanými ve společnosti. Neúcta k [Anonymizováno] je pak tradičně spojena s označením hyenismu, který dle výkladového slovníku znamená zneuctívání [Anonymizováno], bezcitnost, využívání neštěstích druhých či neúctu k [Anonymizováno].

26. Zcela oprávněně pak žalovaná za toto jednání žalobce kritizovala. Výrok, kdy žalovaná uvedla, že se jedná o nejhorší případ, je hodnotícím soudem, jehož ústavní konformita se presumuje.

27. Co se týče části článku „[Anonymizováno]“, tak tato část článku není spojována primárně s žalobcem, nýbrž vychází převážně z příspěvku [jméno FO] ze dne [datum], který uvedl „[citace].“ 28. Část článku „[název]“ představuje novinářskou nadsázku.

29. Žalobce dlouhodobě [anonymizováno] bagatelizoval, nabádal společnost k [anonymizováno]

30. Žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu, v rámci níž požadoval částku ve výši 1 000 000 Kč jakožto finanční satisfakci za nemajetkovou újmu.

31. Nároky, uplatňované v žalobě žalobcem, jsou však odlišné od nároků uplatňovaných v rámci předžalobní výzvy, a to s ohledem na rozšíření nároku o 3 000 000 Kč na uhrazení částky ve výši 4.000.000 Kč jakožto finanční satisfakce za údajnou nemajetkovou újmu. Tento nárok je ale mnohonásobně vyšší než nárok uplatňovaný předžalobní výzvou.

32. Soud v řízení vycházel z těchto důkazů 33. Z výpovědi žalobce vyplynulo, že se s obsahem článku seznámil na internetu na stránce [Anonymizováno]. Příspěvek visel na hlavní stránce celý den. Byl to největší článek, aby si ho každý mohl přečíst. Pokud se týká jednotlivých tvrzení uvedených v článku, žalobce se dotkl nadpis „[název]. Dále právě kvůli takovým šiřitelům lží, [citace]. Má za to, že se jedná o výrok, který se ho hluboce dotýká, protože se nepovažuje za šiřitele lží, nikdy nelhal, ale dotklo se ho spojení [Anonymizováno], dále poukazuje na to, že v případě žalovaného se nejedná o první a věc. V tomto případě však toto spojení přesáhlo jakoukoliv míru. Spojení implikuje to, že se raduje z toho, že [Anonymizováno], není to pravda a v celém textu není jakákoliv zmínka nebo odkaz na inkriminovaný post, který dal na [Anonymizováno], kam dal pouze starý článek [Anonymizováno] a k tomu zprávu z novin o [Anonymizováno]. Žalovaná tvrdila, že na tom, nějakým způsobem žalobce parazituje, nebo že netaktní zprávu do tisku dal sám [Anonymizováno] a veškerá média, včetně [Anonymizováno] to zveřejnila. Žalobce pouze vzal to, co bylo již dávno zveřejněno, dal to vedle sebe a napsal k tomu pouze otázku, že by se lidé měli začít ptát nebo by se měli ptát i jiní. Ničemu se nevysmíval a nedělal nic podobného. Dále žalobce poukazuje na vyjádření žalované, která píše, že v případě části článku [Anonymizováno] se radují, tato část článku není spojována primárně s žalobcem, nýbrž vychází převážně z příspěvku jakéhosi [jméno FO]. Žalobce má za to, že sama žalovaná přiznává, že nadpis článku, který je celý o žalobci, se vztahuje k někomu úplně jinému, a to jméno tam není ani zmíněno. Žalobce uvedl, že reagovala rodina a přátelé. Na [Anonymizováno] vyšly již podobně články, bylo jich asi 14, kde se nějakým způsobem o žalobce otírají. Po tomto článku se objevily reakce, ať na sociálních sítích žalobce nebo pod článkem, byly tam i výhrůžky, že podobní [Anonymizováno] by se měli likvidovat. Žalobce byl poškozen i v rovině profesní, avšak do očí mu to nikdo neřekne. Když prodává [Anonymizováno], říkají, vy jste [Anonymizováno], tak [Anonymizováno] nikdo nekoupí. Žalobce je [Anonymizováno], dával k diskuzi, jestli je to v pořádku a vystupoval nejen za [Anonymizováno], ale za další názory a co psal, to je dlouhodobější věc. Domnívá se, že není žádný [Anonymizováno], že se jedná o další konstrukci. Má 2 dospělé děti, [Anonymizováno]. V minulosti žalobce vystupoval jako [Anonymizováno] a pokud vystupoval, tvrdí, že to bylo vždy korektně a nikdy útoky na jeho osobu nebyly v takové míře jako se objevily v článku žalovaného, zvláště jsou i stále dohledatelné přímo pod článkem na [právnická osoba] v diskuzi. Pokud se týká rodiny, nebylo jim to příjemné. Děti viděly, že v novinách se objevilo, že jejich táta je lhář, [Anonymizováno]. Domnívá se, že děti mají nějaké spolužáky a ty se na ně také nějakým způsobem dívají. Když přišli ze školy, říkali, o tobě píšou, je to pravda. Bylo nepříjemné, že kamarádi na ně ukazovali a říkali táta je [Anonymizováno]. Nedokáže však posoudit, zda tomu spolužáci věřili. Děti článek viděli, kamarádi se jich ptali, co to znamená. Článek viděla i tchyně a nezdálo se jí to, kamarádky se jí na to ptaly, takže žalobce musí vysvětlovat dalším lidem, co se stalo, nikomu z nich to není příjemné. V profesní rovině žalobci přišlo odmítnutí několika besed, které měl o [Anonymizováno]. V jednom případě to bylo bezprostředně po vyjití článku. Není tam však uvedeno, že se jedná o reakci přímo na článek žalovaného. Má za to, že kampaň z [Anonymizováno] jede kontinuálně už asi 2 roky. Žalobcovo vzdělání je [Anonymizováno] je zaměstnán na volné noze, [Anonymizováno], takže je závislý na příjmu, kde co vytvoří. Je [Anonymizováno] je závislý na penězích z jejich prodeje, neboť se stále prodávají. [Anonymizováno] se prodávají několik let dopředu, takže je příliš brzo na to, aby dokázal nějak implikovat, jestli se teď toto stalo, ale vidí, že na besedách a na veřejném mínění se občas objeví nějaké reakce, a když se dívá na [Anonymizováno] tam lidé píší, tam se to projevuje také. Například, že [právnická osoba]. Na základě jiných článků a tohoto, co soustavně vychází se s žalobcem a rodinou přestala bavit spousta známých, téměř většina. Díky soustavné kampani, které je vrcholem tento článek přišli o takových 80-90 % známých a blízkých a pokud se týká dalších informací, objevily se i v jiných médiích kromě média žalovaného. Bylo to na začátku na [Anonymizováno], potom na [Anonymizováno], kde se to spíše týkalo financování zdravého [Anonymizováno] ale má za to, že tam to nepřekročilo rozumnou míru kritiky. Ze strany [Anonymizováno] však má za to, že se jedná o neustálou dehonestaci a mediální obraz žalobce je převážně z [Anonymizováno]. Na [Anonymizováno] se objevila informace někdy v roce 2020 a na [Anonymizováno] snad v roce 2021-2022.

34. Z článku [Anonymizováno] ze dne [datum] publikovaném pod názvem ..[název], vyplynulo, že v úvodu byla publikována fotografie s popiskem [Anonymizováno], s podtitulkem, [název]. Autorkou článku je [jméno FO]. Článek je označen jako názor a v tomto je mimo jiné uvedeno : [citace]. Vzápětí se na sítích vyrojily naprosto nechutné komentáře [Anonymizováno] a naprosto normálnímu člověku se z nich dělá zle. Asi nejhorším případem je zakladatel tzv. [Anonymizováno] [Jméno žalobce], uskupení, které na základě toho, co se někdo z nich dočte na internetu, vynáší do světa soudy týkající se [Anonymizováno]. Okamžitě sdílel, jak printscreen [Anonymizováno] oznámení, tak také dřívější text části článku [jméno FO] o tom, že [Anonymizováno]. Nad tím, jaké hyeny se snaží přiživovat svůj mediální obraz na [Anonymizováno] vážně zůstává rozum stát. A to ani nemluvíme o tom, jací lidé píší k [jméno FO] do komentářů. Absolventi [Anonymizováno] na vysoké škole života přejí [Anonymizováno]. Oni vědí věci na základě svého „vnitřního já „případně, tedy na základě toho, co si přečetli v řetězových mailech. To, že právě kvůli takovým šiřitelům lží, jako je pan [jméno FO], [Anonymizováno] ale taktně mlčí. Asi každý uživatel internetu se setkal s tím, co jsou lidé schopni psát do diskuzí (a do očí by to tito hrdinové od monitoru samozřejmě neřekli) a asi každý už také pochopil, že tihle přesvědčení [Anonymizováno], kteří řeší problémy ve svém životě tím, že v sobě živí přesvědčení, že oni sami něco prohlédli, jsou prostě zakomplexovaní jedinci, jež je většinou lepší si nevšímat. Ovšem když dojde na něco tak strašného, jako je [Anonymizováno], je přece jen nepochopitelné, že tenhle hyenismus je silnější, než prosté slušné chování a empatie k druhému člověku. Jeden komentář na ukázku: „[citace]

35. Z komentáře k článku vyplynulo, že diskutující uvedli, [Anonymizováno] má pravdu, [jméno FO] je odpad společnosti…………………dobytek, nic víc to není. Každý [Anonymizováno] odmítající [Anonymizováno] by měl být zbaven také [Anonymizováno]…………….však, až si někdo zajede s tím hochem, co se radoval, přátelsky promluvit, ono bude rychle po radování……………….. změnily už někomu názor pěsti, nemyslím si………..[jméno FO] jedno, je to vychcánek, který osobně finančně těží z toho, že prodával tupým ovečkám ty svoje hovadiny ……………..[Anonymizováno] by měli dostávat takové pokuty, že by jim ty stupidní bláboly zamrzly v těch ignorancích palicích.

36. Z Facebookového příspěvku ze dne [anonymizováno], vyplynulo, že je tam uvedeno: [citace]

37. Z otisku příspěvku na webu [Anonymizováno] pod názvem [citace], vyplynulo, že je tam umístěn printscreen článku, [název]. V tomtéž příspěvku je umístěn printscreen zprávy… [název]

38. Z Facebookového příspěvku ze dne [datum] [jméno FO] reakce ..[citace]. Často se nás také ptáte, jaké řešení, tak tady ho máte. [citace]

39. Z článku [Anonymizováno] píší, vyplynulo, že je tam uvedeno: [Anonymizováno], vyplynulo, že autorem je [jméno FO]

40. Z e-mailu [jméno FO], adresované [jméno FO], poptávka na [datum] vyplynulo, že je tam uvedeno: dobrý den pane [jméno FO], s politováním celé situace musím bohužel zrušit naši domluvenou besedu [datum] vedení mi naznačilo, že je to nevhodné. [adresa] ale podřídím, to mi zakázat nemohou.

41. V deníku [Anonymizováno] z [datum] vyplynulo, že tam byl v kolonce [Anonymizováno] publikován článek [název]. Dále je tam uvedeno, [anonymizováno] [Jméno žalobce] sdílel a to oznámení s tím starší text [jméno FO], že pan [Anonymizováno]. [jméno FO] si vymyslel spojení [Anonymizováno] a začal si na [Anonymizováno] dělat popularitu. Kritizoval za to mimo jiné [právnická osoba].cz a dnes již není tento [jméno FO] post k dohledání. Po prozkoumání jeho zdi, ale vidíme, že to není poprvé, kdy zneužil [Anonymizováno] ke své válce proti [Anonymizováno]. [datum] sdílí video [Anonymizováno], na vstupní obrazovce videa je anglicky ve fotografii [Anonymizováno] vepsáno „ [Anonymizováno] „ [jméno FO] připsal, [Anonymizováno] a samozřejmě žádné podrobnosti……………..u [Anonymizováno] je vše při starém. Jen vůdce [jméno FO] a pár jeho Nohsledů ukázali , co znamená mravní kretenizmus.

42. Z článku [právnická osoba], [datum] pod názvem [Anonymizováno] vyplynulo, že je tam uvedeno s definicí „ [citace] přichází [Anonymizováno] na základě svého průletu dezinformační scénu, která v tuto chvíli reaguje na [Anonymizováno]. [Anonymizováno] jí tak dlouho hledal, až [Anonymizováno], kdy si zakladatel [Jméno žalobce] vymyslel spojení [adresa], a začal si [Anonymizováno] dělat popularitu 43. Ze zprávy o projektu [Anonymizováno] názorový internetový [Anonymizováno] vyplynulo, že internetový [právnická osoba] vznikl díky snaze skupiny demokraticky smýšlejících novinářů bránit prostor pro svobodné šíření informací v době již významná česká média patří [jméno FO], či ostatním oligarchům, jejichž byznys je postavený na obchodech se státem, na státních dotacích nebo na jinak privilegované pozici v ekonomice.

44. Z Wikipedie z otevřené encyklopedie vyplynulo, že je tam uvedeno, [Jméno žalobce]. V současné době se věnuje převážně [Anonymizováno]. V roce [Anonymizováno] inicioval a založil občanskou aktivitu [právnická osoba], která založení [Anonymizováno] předcházela, podepsalo k roku 2021 přes 18 000 lidí. Od roku [Anonymizováno] se věnuje převážně [Anonymizováno]. Dále obsahem příspěvku je [Anonymizováno] a životopis žalobce.

45. Z Facebookového příspěvku žalobce ze dne [datum] vyplynulo, že je tam uvedeno… [název]. 333 komentářů, 2,7 000 sdílení.

46. Z Facebookového příspěvku žalobce ze dne [datum] vyplynulo, že je tam uvedeno: [název]. [Anonymizováno]. 62 komentářů 58 sdílení.

47. Z Facebookového příspěvku žalobce ze dne ze dne [datum] vyplynulo, že je tam uvedeno: [Anonymizováno] 618 komentářů, 319 sdílení.

48. Z Facebookového příspěvku žalobce ze dne [datum] vyplynulo, že je tam uvedeno: [citace]. [Jméno žalobce], spoluzakladatel [Anonymizováno] komentářů, 1,6 tisíc sdílení, reakce 2002.

49. Z Facebookového příspěvku ze dne žalobce [datum], vyplynulo, že je tam uvedeno: [Anonymizováno]

50. Z Facebookového příspěvku ze dne [datum], vyplynulo, že je tam uvedeno: [Anonymizováno]

51. Z Facebookového příspěvku žalobce ze dne [datum], vyplynulo, že je tam uvedeno: [citace]. 359 komentářů, 798 sdílení.

52. Z Facebookového příspěvku ze dne [datum], [právnická osoba], [datum] vyplynulo, že je tam uvedeno: nové video [anonymizováno]

53. Ze stanoviska [Anonymizováno] dlouhodobým aktivitám [Anonymizováno] a jeho odnoží vyplynulo, že informační kanály spolku [právnická osoba] vykazují typické znaky šiřitele dezinformací.

54. Z článku [jméno FO], vyplynulo, že byl publikován [Anonymizováno]. V článku je mimo jiné uvedeno, [citace]

55. Z příspěvku [právnická osoba], vyplynulo, že vychází pod heslem [Anonymizováno]. Co s tím, je to snadné, nemlčet a hledat pravdu. Jako reprezentanti [Anonymizováno] jsou společně s fotografiemi uvedeni [Jméno žalobce] Moto: [Anonymizováno]

56. Z [Anonymizováno] s názvem „[Anonymizováno]!, vyplynulo, že hlavním autorem je žalobce, a je tam uvedeno, "[citace]

57. Z úvodu webové stránky [Anonymizováno] vyplynul, cíl a účel vytvoření této webové platformy „[citace].“ 58. Ze zprávy [Anonymizováno] návštěvnost českých zpravodajských webů se loni snížila ze dne 17. ledna 2024 vyplynulo, že je tam uvedeno, že zpravodajské weby zaznamenaly také v loňském roce nižší návštěvnost, než v roce předcházejícím. Nejnavštěvovanějším zpravodajským webem zůstává Seznam zprávy. Zpravodajský web [Anonymizováno] zaznamenal v roce 2023 1 628 023 uživatelů, v roce 2022, 1 749 849 reálných uživatelů.

59. Z fotokopie výpisu, net monitor xlsx vyplynulo, že internetové [právnická osoba] má reálných uživatelů 241 763, zobrazení stránky 574 223, návštěvy 316 700, dne [datum].

60. Z https:www.[Anonymizováno] ze dne [datum] vyplynulo, že je tam publikován článek: [jméno FO] podal žalobu na [právnická osoba], dožaduje se „ odstranění lživého textu“ a „ kompenzace v hodnotě 4 milionu“, které by nadělil dětským organizacím. V článku je mimo jiné uvedeno, koncem minulého týdne oznámil [Jméno žalobce], že hodlá podat žalobu na [právnická osoba], jak slíbil, tak dnes učinil „ [Anonymizováno], [jméno FO] s odkazem na [právnická osoba]. [Anonymizováno] dle slov [Anonymizováno] na jeho osobu opakovaně lživě útočí, konkrétně má jít o minimálně 14 článků. Články na [právnická osoba] spojí [jméno FO], například [Anonymizováno] prostřednictvím svého právního zástupce zaslal na začátku [Anonymizováno] předžalobní výzvu, ve které se domáhal odstranění konkrétního článku, omluvy a odškodnění v hodnotě jednoho milionu korun. [Anonymizováno] výzvu nereagoval. Šéfredaktorka [Anonymizováno] písemné reakci pro [Anonymizováno] sdělila, že „je naší povinností upozorňovat na nebezpečné lháře“ a dodala, že tak budou činit i nadále.

61. Z rozhovoru s názvem příběh [jméno FO] ze dne [datum] vyplynulo, že žalobce se vyjadřuje takto: [citace]

62. Soud vycházel z těchto zákonných ustanovení a judikatury 63. Podle ustanovení § 81 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen jako „OZ“) platí: „(1) Chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. ... (2) Ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, ... jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.” 64. Podle ustanovení § 82 odst. 1 OZ: „Člověk, jehož osobnost byla dotčena, má právo domáhat se toho, aby bylo od neoprávněného zásahu upuštěno nebo aby byl odstraněn jeho následek.” 65. Podle ustanovení § 2951 odst. 2 OZ: „Nemajetková újma se odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.” 66. Podle ustanovení § 2956 OZ „Vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.” 67. Podle ustanovení § 2957 OZ „Způsob a výše přiměřeného zadostiučinění musí být určeny tak, aby byly odčiněny i okolnosti zvláštního zřetele hodné. Jimi jsou úmyslné způsobení újmy, zvláště pak způsobení újmy s použitím lsti, pohrůžky, zneužitím závislosti poškozeného na škůdci, násobením účinků zásahu jeho uváděním ve veřejnou známost, nebo v důsledku diskriminace poškozeného se zřetelem na jeho pohlaví, zdravotní stav, etnický původ, víru nebo i jiné obdobně závažné důvody. Vezme se rovněž v úvahu obava poškozeného ze ztráty života nebo vážného poškození zdraví, pokud takovou obavu hrozba nebo jiná příčina vyvolala.” 68. Podle rozsudku Nejvyššího Soudu 30 Cdo 464/2016: Práva na ochranu osobnosti se mohou domáhat i veřejně činné osoby. Měřítka posouzení skutkových tvrzení a hodnotících soudů jsou však v jejich případech mnohem měkčí ve prospěch novinářů a jiných původců takových výroků. Je to dáno skutečností, že osoba vstoupivší na veřejnou scénu musí počítat s tím, že jakožto osoba veřejně známá bude pod drobnohledem veřejnosti, která se zajímá o její jak profesní tak i soukromý život a současně jej hodnotí, zvláště jedná-li se o osobu, která spravuje veřejné záležitosti. V těchto případech je na soudech volit benevolentnější přístup k posouzení meze přípustnosti uveřejnění informací soukromé povahy a hodnocení jejího jednání právě proto, že jsou na osobu veřejného zájmu kladeny náročnější požadavky a veřejnost je oprávněna vědět, a to pro posouzení způsobilosti jak odborné, tak morální tuto funkci zastávat a náležitě obstarávat věci veřejné. Prezentace těchto údajů a jejich případná kritika však musí souviset s veřejnou činností, kterou daná osoba vykonává. Hranice přijatelné kritiky jsou adekvátně u osob veřejného zájmu obecně širší než u soukromé osoby. Na rozdíl od posledně jmenované osoba veřejně činná nevyhnutelně a vědomě předkládá novinářům a široké veřejnosti ke kontrole každé své slovo a čin, a proto musí projevit vyšší stupeň tolerance. Ochrana osobnosti se vztahuje i na politiky, dokonce i tehdy, kdy nejednají jako soukromé osoby, avšak v takových případech požadavek zmíněné ochrany musí být poměřován ve vztahu k zájmu na otevřené diskusi o politických tématech.

69. Podle rozsudku Nejvyššího soudu 23 Cdo 1323/2012: Právem přípustná kritika předpokládá, že při ní nejsou překročeny meze věcné kritiky a dále, že je přiměřená co do obsahu i formy. Takto jsou míněny i použité výrazy, formulace, spojení apod., přičemž podstatné je, že tato kritika tak nevybočuje z mezí nutných k dosažení sledovaného a zároveň společensky uznávaného účelu. O věcnou kritiku jde tedy, jestliže vychází z pravdivých výchozích podkladů. Současně však z těchto výchozích podkladů takováto kritika musí logicky vyvozovat odpovídající, hodnotící úsudky – závěry. Nejsou-li tyto předpoklady pravdivé, případně je-li hodnotící úsudek difamující, nelze považovat kritiku za přípustnou.

70. Podle rozsudku Nejvyššího soudu 30 Cdo 608/2007: Ke vzniku občanskoprávních sankcí za nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti fyzické osoby podle § 13 o. z. musí být jako předpoklad odpovědnosti splněna podmínka existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívající buď v porušení, nebo jen ohrožení osobnosti fyzické osoby v její fyzické a morální integritě. Tento zásah musí být neoprávněný (protiprávní) a musí zde být zjištěna existence příčinné souvislosti mezi takovým zásahem a dotčením osobnostní sféry fyzické osoby. Nenaplnění kteréhokoliv z těchto předpokladů vylučuje možnost nástupu sankcí podle ustanovení § 13 o.z.

71. Neoprávněným zásahem je zásah do osobnosti fyzické osoby, který je v rozporu s objektivním právem, tj. s právním řádem. O takovýto zásah pak proto nejde mimo jiné tehdy, když je zásah dovolen (resp. jeho možnost předpokládána) zákonem, pokud tak nejsou překročeny zákonem stanovené meze. Jde o situace, kdy nad individuálními zájmy jednotlivých fyzických osob, do jejichž osobnosti je zasahováno, převládá závažnější, významnější a funkčně vyšší zvláštní veřejný zájem. Tento zásah do osobnostních práv zůstává ovšem povoleným za předpokladu, že se stal přiměřeným způsobem, a zároveň není-li v rozporu s takovými oprávněnými zájmy fyzické osoby, na kterých je třeba s ohledem na zajištění elementární úcty k důstojnosti její osobnosti za všech okolností bezpodmínečně trvat. Tato licence ovšem není dána tam, kde se jednající při posuzovaném zásahu proti osobnostním právům fyzické osoby dopustí excesu.

72. Pravdivá informace nezasahuje do práva na ochranu osobnosti, pokud tento údaj není podán způsobem, že zkresluje skutečnost, či není natolik intimní, že by odporoval právu na ochranu soukromí a lidské důstojnosti. Hodnotící soud naopak vyjadřuje subjektivní názor svého autora, který k danému faktu zaujímá určitý postoj tak, že jej hodnotí z hlediska správnosti a přijatelnosti, a to na základě vlastních (subjektivních) kritérií. Hodnotící soud proto nelze jakkoli dokazovat, je však nutné zkoumat, zda se zakládá na pravdivé informaci, zda forma jeho prezentace je přiměřená a zda zásah do osobnostních práv je nevyhnutelným průvodním jevem výkonu kritiky, tzn., zda primárním cílem není hanobení a zneuctění dané osoby.

73. Použití kritiky, ironizování, odsuzování a zavrhování jednání nebo činnosti fyzické osoby, opírající se o okolnosti, o nichž je sdělován nepravdivý údaj, představuje zpravidla citelný neoprávněný zásah do práva fyzické osoby na ochranu její osobnosti, přičemž tu jde o značnou intenzitu neoprávněného zásahu, který bude obvykle mít nepříznivé důsledky pro takto postiženou osobu co do jejího postavení v rodině a ve společnosti.

74. Kritiku počínání fyzické osoby, opírající se o okolnosti, o nichž je sdělován pravdivý údaj (nejde-li o tvrzení, které se dotýká intimní sféry života fyzické osoby), nelze zpravidla pokládat za odporující ustanovení § 11 o. z., a to i když v kritice bylo použito v odpovídající míře ironizování, odsuzování a zavrhování kritizovaného počínání fyzické osoby.

75. Podle Nálezu Ústavního soudu ze dne 11. 6. 2018, sp. zn. I. ÚS 4022/17, … Jestliže difamující výrok spočívá ve skutkovém tvrzení neboli konstatování faktu, pak je ten, kdo jej učinil, povinen prokázat -rozumné důvody, na jejichž základě se spoléhal na jeho pravdivost, jakož i že podnikl dostupné kroky k ověření jeho pravdivosti, a to v míře a intenzitě, v níž bylo její ověření přístupné a definitivní (včetně případného dotazu u osoby, které se tvrzení týká, jejíž stanovisko by v takovém případě mělo být rovněž zveřejněno), že byl v dobré víře, a tudíž neměl důvod věřit, že toto tvrzení není pravdivé 76. Podle Nálezu ÚS I. ÚS 156/99: je nutno respektovat určitá specifika běžného periodického tisku určeného pro informování nejširší veřejnosti (na rozdíl například od publikací odborných), který v určitých případech musí – především s ohledem na rozsah jednotlivých příspěvků a čtenářský zájem – přistupovat k určitým zjednodušením, a nelze bez dalšího tvrdit, že každé zjednodušení či zkreslení musí nutně vést k zásahu do osobnostních práv dotčených osob. Lze tedy stěží trvat na naprosté přesnosti skutkových tvrzení a klást tak na novináře ve svých důsledcích nesplnitelné nároky. Významné proto musí být to, aby celkové vyznění určité informace odpovídalo pravdě.

77. Podle Nálezu II ÚS 2051/14 ze dne 3.2. 2015 ..Při řešení kolize mezi základním právem na svobodu projevu a základním právem na ochranu důstojnosti a cti jednotlivce musí být brána v potaz zejména: a) Povaha výroku – zda jde o skutkové tvrzení či hodnotový soud b) Obsah výroku, zda jde o projev politický či komerční c) Forma výroku – zejména nakolik je výrok expresivní d) Postavení kritizované osoby, zda jde o osobu veřejně činnou či osobu veřejně známou e) Zda se výrok týká veřejné či soukromé sféry f) Chování kritizované osoby – zda kritiku vyprovokovala či jak se ke kritice postavila g) Kdo výrok pronáší – tisk, občan, politik h) Kdy tak učiní i) V úvahu musí být brán celý kontext věci 78. Podle Nálezu Ústavního soudu ze dne 9. února 1998, sp. zn. IV. ÚS 154/97 Při střetu svobody projevu s právem na ochranu osobnosti, tedy základních práv, která stojí na stejné úrovni, bude vždy v prvé řadě věcí nezávislych soudů, aby s přihlédnutím k okolnostem každého jednotlivého případu pečlivě zvážily, zda jednomu právu nebyla nedůvodně dána přednost před právem druhým.

79. Podle Nálezu ÚS I. ÚS 156/99: Základní právo podle čl. 17 je zásadně rovno základnímu právu podle čl.

10. V konkrétním případě je proto vždy nezbytné zkoumat míru (intenzitu) tvrzeného porušení základního práva na ochranu osobnosti (osobní cti a dobré pověsti), a to právě v kontextu se svobodou projevu a s právem na informace a se zřetelem na požadavek proporcionality uplatňování těchto práv (a jejich ochrany).

80. Podle Nálezu ÚS IV. ÚS 154/97: Při střetu základního politického práva na informace a jejich šíření s právem na ochranu osobnosti a soukromého života, tedy základních práv, které stojí na stejné úrovni, bude vždy věcí nezávislých soudů, aby s přihlédnutím k okolnostem každého jednotlivého případu pečlivě zvážily, zda jednomu právu nebyla nedůvodně dána přednost před právem druhým. Tak to ostatně stanoví i čl. 4 odst. 4, když ukládá orgánům aplikujícím právo, aby při této aplikace šetřily podstatu a smysl základních práv.

81. Podle Nálezu ÚS IV 146/04: Tisk nesmí překračovat vymezené hranice mj. z důvodu ochrany dobré pověsti jiných, nicméně na něm spočívá úkol šířit informace a myšlenky týkající se politických záležitostí, jakož i témat z ostatních oblastí veřejného zájmu. Úlohou tisku je nejen šíření informací a myšlenek, veřejnost má současně právo je přijímat. … Pro demokracii, chápanou jako vládu lidu, lidem a pro lid, je životní nutností šíření informací, myšlenek a názorů, ať už pochvalných či kritických, proto aby byla veřejnost zásobena všemi dostupnými fakty nezbytnými pro vyvolání kvalitní debaty ve věcech celospolečenského zájmu a následného utváření názorů jednotlivců či k dosažení konsensu o řízení a obstarávání věcí celospolečenského zájmu.

82. Podle Nálezu ÚS 453/03 Věcí veřejnou jsou veškeré agendy státních institucí, jakož i činnost osob působících ve veřejném životě, tj. např. činnost politiků místních i celostátních, úředníků, soudců, advokátů, popř. kandidátů či čekatelů na tyto funkce; věcí veřejnou je ovšem i umění včetně novinářských aktivit a showbyznysu a dále vše, co na sebe upoutává veřejnou pozornost. Tyto veřejné záležitosti, resp. veřejná činnost jednotlivých osob, mohou být veřejně posuzovány. Při kritice veřejné záležitosti vykonávané veřejně působícími osobami platí z hlediska ústavního presumpce, že jde o kritiku ústavně konformní. Jde o výraz demokratického principu, o výraz participace členů občanské společnosti na věcech veřejných.

83. Podle Nálezu ÚS 171/12 Ústavní soud si je vědom toho, že zejména bulvární media mnohdy zneužívají svobody slova a práva na informace. Obrana proti takovému zneužívání však nemůže spočívat v absolutních zákazech. Občanský zákoník i tiskový zákon mají dostatečné prostředky na ochranu proti zneužívání svobody slova a práva na informaci, jejichž smyslem je postihovat jednotlivé excesy, nikoliv stanovovat absolutní zákazy.

84. Podle Čl. 17 Listiny základních práv a svobod (1) Svoboda projevu a právo na informace jsou zaručeny. (2) Každý má právo vyjadřovat své názory slovem, písmem, tiskem, obrazem nebo jiným způsobem, jakož i svobodně vyhledávat, přijímat a rozšiřovat ideje a informace bez ohledu na hranice státu. (3) Cenzura je nepřípustná (4) Svobodu projevu a právo vyhledávat a šířit informace lze omezit zákonem, jde-li o opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu, veřejnou bezpečnost, ochranu veřejného zdraví a mravnosti.

85. Soud dospěl k následujícím skutkovým a právním závěrům.

86. Základním předpokladem vzniku odpovědnosti podle ust. § 2956 o. z. je vznik neoprávněného zásahu objektivně způsobilého narušit, popř. ohrozit osobnostní práva chráněná ust. § 81 o. z.

87. Provedené důkazy soud hodnotil podle ustanovení § 132 o.s.ř. a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž přihlédl i k tomu, co v řízení vyšlo najevo, jakož i k tvrzení účastníků.

88. Provedené důkazy soud hodnotí jako zásadně věrohodné.

89. Žalobcem je fyzická osoba, je [Anonymizováno], přičemž se věnuje [právnická osoba] Žalobce dále spolupracoval a spolupracuje na [Anonymizováno]. V současné době se věnuje [Anonymizováno] činnosti. Žalovaná je provozovatelem internetového zpravodajského webu [Anonymizováno]. Žalobce je veřejně známou osobností a aktivně vystupuje v uskupení [právnická osoba], které se zabývá mimo jiné i [název] Dále bylo prokázáno, že dne [datum] zveřejnila žalovaná na internetových stránkách článek, [jméno FO] pod názvem.. [citace]. V úvodu článku byla publikována fotografie s popiskem [Anonymizováno], s podtitulkem, [název]. Článek je označen jako „Názor“ 90. V tvrzeních uvedených v článku žalobce spatřoval zásah do svých osobnostních práv, přičemž konkrétně specifikoval, že se mělo jednat o název článku, [název], dále tvrdí, že byl v článku nepravdivě označen za [Anonymizováno] který [Anonymizováno] a že je šiřitelem lží [Anonymizováno], dále tvrdil, že se žalovaná dopouštěla vůči žalobci v minulosti dalších lží.

91. Žalobou požadoval omluvu, odstranění předmětného článku, dále, aby se žalovaná zdržela zveřejňování a šíření obsahu článku a z titulu zvlášť závažného zásahu do osobnostních práv žalobce požadoval finanční satisfakci ve výši 4 000 000 KČ.

92. Nejprve je nutno zmínit že, předmětný článek [název]. je článek, který je označen jako „Názor“. Článek byl publikován [datum] a byl uvozen fotografií [název] Žalobce tvrdil, že se ho dotknul název článku, [název]. Tento titulek, ač je v článku žalobce označen jako [Anonymizováno], nesměřuje výlučně k jeho osobě, ale obecně vůči [Anonymizováno]. Dále se žalobce dotklo tvrzení v článku, že okamžitě sdílel, jak printscreen [Anonymizováno] oznámení, tak také dřívější text [jméno FO] o tom, že [Anonymizováno] , toto tvrzení uvedené v článku je pravdivé. Pokud je uvedeno v článku, že [citace], jedná se o výrok obecný, s tím, že následně se uvádí o tom, jací lidé píší k [jméno FO] do komentářů. Soud provedl důkaz facebookovými příspěvky žalobce i komentáři k nim, ze kterých vyplynulo, že některé komentáře jsou velmi hrubé tak, že je lze hodnotit … že nad nimi rozum zůstává stát, jak vyplynulo například z komentáře u příspěvku žalobce… [citace] tento komentář se nalézal pod příspěvkem žalobce,: kdy sdílel a postavil ve svém, příspěvku vedle sebe informaci [jméno FO] ze dne [jméno FO] uvádí že [Anonymizováno]. Dále žalobce tvrdil, že byl dotčen tím, pokud je uvedeno v článku…………….[citace]

93. Pokud se týká žalované, v rámci publikace předmětného článku plnila svou povinnost žurnalisty a upozorňovala na možný nežádoucí společenský jev, což byla právě reakce určité skupiny osob na [anonymizováno]. Z úvodu webové stránky [právnická osoba].cz , jehož je žalobce představitelem vyplývá, že vytyčuje cíle a účel vytvoření této webové platformy. [Anonymizováno] Soud podotýká, že tento článek vyšel z [datum], v té době již [Anonymizováno] situace pominula, nicméně na celou problematiku je nutno pohlížet optikou doby, [Anonymizováno]. Jak bylo pohlíženo na aktivity spolku, a tudíž aktivity žalobce lze seznat ze stanoviska českého klubu skeptiků [Anonymizováno] k dlouhodobým aktivitám [Anonymizováno] a jeho odnoží. Uvádí, že informační kanály spolku [Anonymizováno] vykazují typické znaky šiřitele dezinformací, a to v důsledku toho, že vyzývá k [Anonymizováno], podporují různé formy jejich narušování, bagatelizují [Anonymizováno] Tyto okolnosti vyplynuly i z průběhu dokazování i z webu a Facebooku žalobce, kde jsou zveřejňovány příspěvky, v rámci, kterých kritizuje [podezřelý výraz]. K označení žalobce za [Anonymizováno], které se žalobce mělo dotknout soud uvádí, že obecně [Anonymizováno] je termín, k používání označení lidí, kteří [Anonymizováno], i když jsou založené na dezinformacích, nedorozumění nebo nesprávných informacích. Z uvedeného je patrno, že pokud byl žalobce označen jako [Anonymizováno], či označen …mezi [Anonymizováno], toto označení je pravdivé, žalobce [Anonymizováno] je a na tom nemůže nic změnit a jeho výpověď v tom směru, že [Anonymizováno]. Pravdivost tohoto zařazení žalobce dokresluje i rozhovor s názvem „[jméno FO], který žalobce poskytl [Anonymizováno]. Například k článku [Anonymizováno] s názvem „[Anonymizováno] dne [datum] komentář, není ten nadpis náhodou špatně a místo „[Anonymizováno]“. Z uvedeného je tedy patrno, že autorka článku měla pro kritiku žalobce reálný základ, přičemž kritika byla vyprovokována příspěvkem žalobce na Facebooku, kdy společně nasdílel informaci [Anonymizováno] a jeho předchozí článek o tom, že [Anonymizováno]. Soud je toho názoru, že takováto kompilace na facebookovém profilu žalobce byla cílená a mělo se z ní dovodit, že [Anonymizováno]. Žalobce využil [Anonymizováno] události a soud má za to, že takové chování je neetické z čehož vyplynula oprávněná kritika žalovaného. Jak toto spojení bylo vnímáno, lze dovodit i z článku [Anonymizováno]. Žalobce je osoba veřejného zájmu, tak se sám prezentuje a jako taková musí snést vyšší míru kritiky. Práva na ochranu osobnosti se mohou samozřejmě domáhat i veřejně činné osoby. Měřítka posouzení skutkových tvrzení a hodnotících soudů jsou však v jejich případech mnohem měkčí ve prospěch novinářů a jiných původců takových výroků. Je to dáno skutečností, že osoba vstoupivší na veřejnou scénu musí počítat s tím, že jakožto osoba veřejně známá bude pod drobnohledem veřejnosti, která se zajímá o její jak profesní tak i soukromý život a současně jej hodnotí. Takovéto pojetí odpovídá standardní judikatuře jak Evropského soudu pro lidská práva, tak Ústavního soudu České republiky, viz, například nález Ústavního soudu IV US 23/05. Žalobce je aktivní ve veřejném prostoru. Všeobecně se zastává názor, že pokud jde o hranice přípustné kritiky, jsou širší k osobě, která jedná jako veřejná osoba než ve vztahu k soukromé osobě. Právo kritiky zakotvené v čl. 17 Listiny základních práv a svobod, je neoddělitelnou součástí svobody projevu. Je přitom zřejmé, že kritický komentář se nemusí kritizovanému líbit, nemusí být ani přiměřený, může být i hloupý. Není totiž o pravdivosti, nepřichází tak ani v úvahu důkaz pravdy, ale postoji kritika k tématu. Lze mít za to, že ve svém komentáři žalovaná nějak nepřekročila meze, které jsou akceptovatelné v demokratické společnosti. Hodnotící soud vyjadřuje subjektivní názor svého autora, který k danému faktu zaujímá určitý postoj tak, že jej hodnotí z hlediska správnosti a přijatelnosti, a to na základě vlastních (subjektivních) kritérií.

94. Je nutno též respektovat určitá specifika běžného periodického tisku určeného pro informování nejširší veřejnosti, který v určitých případech musí – především s ohledem na rozsah jednotlivých příspěvků a čtenářský zájem – přistupovat k určitým zjednodušením, a nelze bez dalšího tvrdit, že každé zjednodušení či zkreslení musí nutně vést k zásahu do osobnostních práv dotčených osob. Zde se jedná například o zařazení žalobce.

95. Dále soud poukazuje na úlohu periodického tisku, kdy je jeho úkolem ukazovat na možné nežádoucí jevy ve společnosti. Tisk nesmí překračovat vymezené hranice mj. z důvodu ochrany dobré pověsti jiných, nicméně na něm spočívá úkol šířit informace a myšlenky týkající se politických záležitostí, jakož i témat z ostatních oblastí veřejného zájmu. Úlohou tisku je nejen šíření informací a myšlenek, veřejnost má současně právo je přijímat. … Pro demokracii, je životní nutností šíření informací, myšlenek a názorů, ať už pochvalných či kritických, proto aby byla veřejnost zásobena všemi dostupnými fakty nezbytnými pro vyvolání kvalitní debaty ve věcech celospolečenského zájmu a následného utváření názorů jednotlivců či k dosažení konsensu o řízení a obstarávání věcí celospolečenského zájmu.

96. V postoji k [Anonymizováno], a chování určitých skupin osob lze bezpochyby spatřovat veřejný zájem.

97. Pokud se týká jednotlivých požadavků žalobce, v části, kterým by žalované měla být uložena povinnost zdržet se zveřejňování a šíření obsahu článku vzhledem k tomu, že článek se netýká výlučně osoby žalobce, není pro toto dán důvod. Odstraněním článku by bylo zasaženo do sféry veřejného zájmu na informacích týkajících se osob veřejně činných.

98. Pokud žalobce požadoval omluvu s tím, že žalobce byl nepravdivě označen za [Anonymizováno], toto označení žalobce je pravdivé, jak vyplynulo z kontextu všech důkazů,.

99. Pokud požadoval omluvu za to, že je označen za [Anonymizováno], který [Anonymizováno], toto v článku uvedeno nebylo.

100. A že je jedním s těch, kdo [Anonymizováno] v tomto případě, že se jednalo o názor autorky článku, který měl reálný základ. Předmětný článek je názorový článek, je komentářem, což také vyplynulo i z označení. Obecně komentář je specifický žurnalistický žánr reagující na zpravodajské informace. Na rozdíl od zpravodajství se zde projevuje osobní styl komentátora a často i jeho nesouhlas. Jsou používány působivé jazykové prostředky i s citovým zabarvením. V žurnalistické praxi jde o text, který zpravidla vyjadřuje postoj autora (komentátora nebo vydaného sdělovacího prostředku k aktuální věci. V tomto případě komentář reagoval na počin žalobce, kdy sdílel na facebookovém profilu společně článek o tom, že [název]

101. Pokud se týká požadavku na finanční satisfakci ve výši 4 000 000 Kč, soud žalobce vyzval, aby tvrdil a prokázal, jaká zvlášť závažná újma mu v souvislosti s konkrétním článkem žalované vznikla. Soud má za to, že názory žalobce jsou všeobecně známé. Pokud žalobce tvrdil a dokládal svůj nárok dalšími rozhodnutími ve věci [jméno FO], [jméno FO], soud poukazuje na to, že se jednalo o naprosto jinou situaci, kterou nelze srovnávat s touto projednávanou věcí. Žalobce jednak zvlášť závažnou újmu netvrdil, ani neprokázal, netvrdil ani neprokázal vůbec žádnou újmu, která by mu měla vzniknout v příčinné souvislosti s publikací článku, a navíc v případě, že není namístě přiznat morální satisfakci ve formě omluvy, není namístě přistoupit k přiznání finanční satisfakce.

102. Ze všech uvedených důvodů soud žalobu jako nedůvodnou zamítl.

103. Výrok o náhradě nákladů řízení vychází z ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a contrario. Žalovaná měla ve věci plný úspěch, soud jí proto přiznal náhradu nákladů řízení, které představují náklady zastoupení advokátem ve výši 119 064 Kč a DPH. Tato částka je tvořena odměnou advokáta za 4 úkony právní služby: a to převzetí a příprava právního zastoupení 24 300 Kč +DPH 5 103 Kč vyjádření k žalobě 7. 12. 2023 24 300 [právnická osoba] 103 Kč; jednání před soudem 8. 3. 2024 24 300 Kč + DPH 5 103 Kč; závěrečný návrh 20. 5. 2024 24 300 Kč + 5 103 Kč; Paušální náhrada hotových výdajů á 300 Kč 1 200 Kč + DPH 252 Kč.

Poučení