31 C 246/2023 - 568

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl samosoudkyní JUDr. Jitkou Skálovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] o určení vlastnictví k podílu na nemovitosti takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobkyně je vlastníkem podílu o velikosti ideální na pozemku parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [Anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa], bytový dům v katastrálním území [adresa], zapsané na LV č. [hodnota], vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku k rukám právního zástupce žalobkyně [částka], a to do třech dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou domáhala určení vlastnictví k nemovitosti, určení neplatnosti kupní smlouvy, alternativně určení vlastnictví k nemovitosti a zrušení kupní smlouvy ze dne [datum] mezi žalobkyní jako prodávající a žalovanou jako kupující, o koupi podílu na předmětné nemovitosti, neboť jednání žalované naplňuje znaky lichvy, eventuálně neúměrného zkrácení věřitele. Žalobkyně má za to, že je vlastníkem podílu o velikosti id. 1/4 vzhledem k celku na pozemku parc. č. [hodnota] - zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [Anonymizováno] , jehož součástí je stavba [adresa] - [Anonymizováno], [Anonymizováno], v katastrálním území [adresa], vše zapsané na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], vedeném Katastrálním úřadem pro hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa]. Žalobkyně tvrdila, že je vlastníkem podílu na nemovitosti na základě uzavřené darovací smlouvy ze dne [datum] mezi žalovanou jako obdarovanou a jejím manželem [adresa] jako dárcem. V katastru nemovitostí je v současné době zapsána jako vlastník tohoto podílu na nemovitosti žalovaná, a to na základě absolutně neplatné kupní smlouvy nebo minimálně neúměrně zkracující kupní smlouvy. Kupní smlouva ze dne [datum] byla, dle tvrzení žalobkyně, uzavřena v rozporu s dobrými mravy, při zneužití tísně a rozrušení žalobkyně, za nápadně nevýhodných podmínek a pod vlivem omylu žalobkyně o rozhodujících okolnostech kupní smlouvy. Žalobkyně tvrdila, že na jaře roku 2021 bylo jejímu manželovi [adresa] diagnostikováno závažné onkologické onemocnění (glioblastom) s nepříznivou prognózou, když jeho onemocnění zásadním způsobem ovlivnilo chod celé společné domácnosti. Žalobkyni přineslo enormní emoční, psychické i fyzické vypětí, zvýšené nároky spočívající v každodenní péči o čtyři nezaopatřené nezletilé děti, o vážně nemocného manžela a zabezpečení chodu celé domácnosti. Po celé toto období žalobkyně silně pociťuje obtížnost a složitost životní situace její i celé rodiny, navíc ztíženou eskalací neshod žalobkyně s ostatními spoluvlastníky předmětné nemovitosti, vyplývající ze správy společného vlastnictví i z prodeje jejího podílu na nemovitosti třetí osobě.

2. Žalobkyně uvedla, že na podzim roku 2021 kontaktovala [tituly před jménem] [jméno FO] jako osobu se znalostí práva a zabývající se nemovitostmi, požádala ji o poradenství ve věci možného narovnání spoluvlastnických vztahů s ostatními spoluvlastníky předmětné nemovitosti a nastavení spravedlivého rozdělení nákladů a výnosů z této nemovitosti. Žalobkyně tvrdila, že [tituly před jménem] [jméno FO] jí předložila k podpisu plnou moc, kde jako zmocnitel byla uvedena žalobkyně, zmocněncem byla společnost [právnická osoba], IČO [IČO], jejíž jednatelkou a společnicí byla [tituly před jménem] [jméno FO]. Na základě této plné moci byla společnost [právnická osoba] zmocněna žalobkyní k jednání ohledně podílu předmětné nemovitosti se stavebním úřadem, jinými orgány a ostatními spoluvlastníky nemovitosti. V červnu 2022 začala [tituly před jménem] [jméno FO] žalobkyni přesvědčovat, aby nemovitost prodala, neboť existuje vážné podezření, že na nemovitosti váznou nezaplacené daně a v důsledku případných nedoplatků může být žalobkyni zabaven její veškerý nemovitý majetek, včetně nemovitosti na adrese jejího bydliště, ale i další aktiva. [tituly před jménem] [jméno FO], proto žalobkyni navrhla, jako nejlepší řešení, převést nemovitosti na společnost, kterou [tituly před jménem] [jméno FO] nově založí (žalovanou) a žalobkyně se následně stane její společnicí, bude se jí tak snáze komunikovat s ostatními spoluvlastníky a že společnost bude podnikat razantnější opatření, než jaké by podnikala žalobkyně, které v takovém jednání mohou bránit příbuzenské vazby s ostatními spoluvlastníky. Žalobkyně tvrdila, že bezmezně důvěřovala [tituly před jménem] [jméno FO] jako odbornici, proto pod vlivem své tíživé rodinné situace a zároveň z obavy o majetek rodiny uzavřela dne [datum] kupní smlouvu na převod jejího podílu na nemovitosti za kupní cenu [částka]. Měla za to, že převod je jen formální a s nemovitostí bude nadále disponovat v rámci nově založené společnosti, ve které bude společnicí a jednatelkou. Dne [datum] došlo v katastru nemovitostí ke změně zápisu vlastnictví podílu na nemovitosti ze žalobkyně na žalovanou.

3. Zpětně žalobkyně spatřuje sjednávání podmínek a uzavírání kupní smlouvy za nápadně nevýhodné a uzavřené na základě omylu. Je přesvědčena, že [tituly před jménem] [jméno FO] zneužila tísně, rozrušení, psychicky, emočně i fyzicky vypjatého náročného životního a rodinného stavu žalobkyně. [tituly před jménem] [jméno FO] předložila žalobkyni, dle jejího názoru, zjevně nevýhodný návrh kupní smlouvy s nepřiměřeně nízkou kupní cenou podílu na nemovitosti. Cena je v hrubém nepoměru k tržní hodnotě nemovitosti. Žalobkyně je tak přesvědčena, že tržní cena jejího podílu na nemovitosti je minimálně šestinásobně vyšší, než kupní cena uvedená v kupní smlouvě. Dalším nevýhodným ujednáním je ujednání o zaplacení kupní ceny v horizontu do 5 let od provedení vkladu vlastnického práva k podílu na nemovitosti ve prospěch kupující, bez stanovení způsobu úhrady kupní ceny. Kupní smlouva byla uzavřena v rozporu se skutečnou vůlí žalobkyně, která jako podmínku prodeje stanovila úhradu celé kupní ceny při podpisu kupní smlouvy. Žalobkyně rovněž tvrdila, že jednatelka žalované [tituly před jménem] [jméno FO] věděla, že žalobkyně se v době sjednávání a podpisu kupní smlouvy nacházela ve vážné psychické tísni a rozrušení z obav o život jejího manžela, který v době sjednávání a podpisu kupní smlouvy absolvoval onkologickou léčbu, která vyžadovala nepřetržitou péči žalobkyně. Žalovaná (ke dni rozhodnutí) kupní cenu předmětného podílu na nemovitosti ani nezaplatila ani nepřevedla podíl ve společnosti žalované na žalobkyni. Žalobkyně opakovaně žádala žalovanou o zrušení kupní smlouvy, neboť si po konzultaci s advokátem uvědomila, že uzavřela kupní smlouvu, která je v rozporu s dobrými mravy, k uzavření kupní smlouvy bylo zneužito její tísně a sjednaná kupní cena je v hrubém nepoměru ke skutečné hodnotě nemovitosti. Žalovaná však ani na opakované výzvy žalobkyně nereagovala, proto se domáhala prohlášení kupní smlouvy za neplatnou z důvodu lichevního jednání žalované nebo alternativně jejího zrušení jako neúměrně zkracující a určení, že žalobkyně je vlastníkem 1/4 podílu na předmětné nemovitosti.

4. Žalobkyně tvrdila, že jí svědčí naléhavý právní zájem na určení jejího vlastnického práva, protože jedině na základě rozsudku soudu o určení vlastnictví lze dosáhnout zápisu vlastnického práva žalobkyně k podílu na nemovitosti v katastru nemovitostí, tedy uvedení zápisu v katastru nemovitostí do souladu se skutečným právním stavem, když v katastru nemovitostí je stále jako vlastník podílu na nemovitosti vedena žalovaná.

5. Žalobkyně navrhla soudu rozhodnout o žalobě eventuálním petitem, eventuální petit žaloby tak byl složen ze dvou částí, kdy v primárním petitu se žalobkyně domáhala rozhodnutí o určení vlastnictví žalobkyně k předmětné nemovitosti a určení, že kupní smlouva je jako lichevní neplatná ( jak je uvedeno shora ) a pro případ, že by soud žalobě v tomto rozsahu nevyhověl, se žalobkyně v tzv. eventuálním petitu domáhala určení vlastnictví žalobkyně k předmětné nemovitosti a zrušení neúměrně zkracující kupní smlouvy. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu se podává, že : a/ v tzv. primárním petitu se žalobce domáhá rozhodnutí o určité povinnosti (typicky např. vydání věci) a pro případ, že takovou povinnost uložit nelze, se žalobce v tzv. eventuálním petitu domáhá uložení povinnosti odlišné (např. peněžité náhrady), b/ o žalobním požadavku uplatněném formou tzv. eventuálního petitu soud rozhoduje pouze tehdy, jestliže žalobě nevyhověl v tzv. primárním petitu. Vyhoví-li žalobě v tzv. primárním petitu, eventuálním petitem se vůbec nezabývá. Soud nemá možnost volby ohledně přiznaného plnění. O primárním petitu je soud povinen rozhodnout vždy, o eventuálním petitu pouze tehdy, je-li plnění požadované v primárním petitu nemožné. Srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Posouzení tvrzeného skutkového děje po právní stránce je vždy úkolem soudu, žalobce nemá povinnost svůj nárok právně kvalifikovat; pokud tak učiní, soud není jeho právním názorem vázán. Jinak řečeno, pouhá právní kvalifikace skutkových zjištění není důvodem pro navržení eventuálního petitu žaloby. Srovnej např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]. Soud je toho názoru, že žalobkyně eventuálním petitem domáhá určení téhož ( viz výrok I. tohoto rozsudku ) na základě stejného skutkového stavu a že jen toliko soudu předestřela další možné právní posouzení uplatněného nároku, proto z jejího procesního úkonu nelze usuzovat, že se svého nároku domáhá formou eventuálního petitu, čemuž také odpovídá poplatková povinnost, stanovená soudem. Z judikaturního závěru NS ČR ohledně posouzení eventuálního petitu, soud uzavřel, že požadavek žalobkyně na alternativní právní posouzení skutkového stavu nepředstavuje navrhovaný eventuální petit, proto rozhodl jak je uvedeno ve výroku I. Srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka].

6. Žalovaná navrhovala žalobu v celém rozsahu zamítnout jako nedůvodnou, nesouhlasila s argumentací žalobkyně uvedenou v žalobě. Namítala, že skutkový stav projednávané věci, vylíčený žalobkyní, je zkreslený a významné skutečnosti byly žalobkyní záměrně zamlčeny. Žalovaná sporovala tvrzení žalobkyně, zejména nesouhlasila s tvrzením žaloby, že [tituly před jménem] [jméno FO] žalobkyni v červnu 2022 přesvědčovala, aby podíl na společné věci prodala. Žalovaná k věci samé tvrdila, že žalobkyně kontaktovala [tituly před jménem] [jméno FO] a žádala ji o poskytnutí odborného poradenství při prověřování správnosti vyúčtování výnosů z jejího podílu na předmětné nemovitosti – bytový dům na [adresa], neboť nabyla přesvědčení, že ona i její manžel jako bývalý spoluvlastník nemovitosti jsou ostatními spoluvlastníky nemovitosti na těchto výnosech po delší dobu kráceni. Za tímto účelem žalobkyně zmocnila v únoru 2022 společnost [právnická osoba], jejíž jednatelkou je [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalovaná tvrdila, že žalobkyně podala podnět k finanční kontrole nákladů a výnosů ostatních spoluvlastníků společně vlastněné nemovitosti a v březnu 2022 učinila ve vztahu k jí vlastněnému podílu na nemovitosti návrh na odkoupení tohoto podílu [právnická osoba] ( matka manžela žalobkyně a jedna ze spoluvlastníků předmětné nemovitosti ), za kupní cenu 50 mil. Kč. [právnická osoba] na koupi podílu žalobkyně na předmětné nemovitosti za požadovanou kupní cenu nereflektovala, proto se žalobkyně neúspěšně zabývala prodejem tohoto podílu na nemovitosti prostřednictvím internetového portálu, když následně požádala [tituly před jménem] [jméno FO] o poskytnutí pomoci s tímto prodejem. Žalovaná tvrdila, že na základě žádosti žalobkyně oslovila s nabídkou prodeje podílu na nemovitosti realitní kanceláře, které o koupi pouze id. spoluvlastnického podílu na nemovitosti ani o její prezentaci neprojevily zájem, a to s ohledem na skutečnost, že dům nebyl budoucím zájemcům zpřístupněn ze strany ostatních spoluvlastníků a uvnitř budovy byly provedeny a stále probíhají rozsáhlé nepovolené stavební práce se zásahem do nosných konstrukcí domu. Žalovaná oslovila s nabídkou prodeje podílu žalobkyně na předmětné nemovitosti za kupní cenu [částka] i developerské společnosti, s nimiž projednávala prodej, avšak žádná z nich koupi nerealizovala. Vzhledem k marným pokusům žalované přispět k zamýšlenému prodeji podílu na nemovitosti vlastnící žalobkyní, [tituly před jménem] [jméno FO] navrhla žalobkyni odkoupení podílu na nemovitosti od žalobkyně [tituly před jménem] [jméno FO] nebo společností ( žalovaná společnost ), kterou [tituly před jménem] [jméno FO] za tím účelem založila. Žalovaná, jednající společnicí a jednatelkou [tituly před jménem] [jméno FO], tak bezprostředně po jejím zápisu do obchodního rejstříku, uzavřela se žalobkyní kupní smlouvu na prodej žalobkyní vlastněného podílu na předmětné nemovitosti s tím, že kupní cena ve výši 5 milionů Kč bude žalovanou zaplacena do 5 let po provedení vkladu vlastnického práva na žalovanou. Žalovaná rovněž tvrdila, že i když je spoluvlastnicí předmětné nemovitosti, přes četné výzvy ostatním spoluvlastníkům, nemá zajištěn přístup do nemovitosti, ostatní spoluvlastníci nemovitosti se žalovanou jako spoluvlastníkem nekomunikují, tzn., že žalovaná není seznámena s faktickým ani právním stavem nemovitosti, ani s vynaloženými náklady na nemovitost, ani s jejími výnosy.

7. Žalovaná dále namítala, že žalobkyně v době prodeje jejího podílu na předmětné nemovitosti nebyla v tísni a kupní smlouvu neuzavřela v právně relevantním omylu. Kupní smlouva je, dle názoru žalované, zcela jasně označena, text je formulován jednoznačně a neobsahuje dvojsmyslná ani nejednoznačná ujednání. Žalobkyně je vlastnicí několika hodnotných nemovitostí, z nichž některé nabyla i prostřednictvím elektronické dražby, osobně disponovala nemalými a opakovanými zkušenostmi z procesu nabývání vlastnického práva k nemovitostem, získanými v krátkém období ještě před uzavřením kupní smlouvy se žalovanou na prodej jejího spoluvlastnického podílu na nemovitosti, včetně informovanosti o cenách realit v různých lokalitách, i v Praze. Žalobkyně je starostka obce [adresa] a byla tak seznámena s nakládáním s obecním majetkem a musela si tak uvědomovat proces a následky převodu vlastnického práva. Žalovaná rovněž nesouhlasila s tvrzením, že zdravotní stav manžela vyžadoval nepřetržitou péči žalobkyně, když tvrdila, že žalobkyně ve stejné době pečovala o nezletilé děti, o chov koní, vykonávala funkci starostky obce [adresa], kandidovala v té době i na další volební období, zajišťovala správu dalších vlastněných nemovitostí, proto nemohla věnovat svůj veškerý čas těžce nemocnému manželovi, jak v rozporu s lékařskými zprávami o zdravotním stavu [adresa], tvrdila. Zdravotní stav manžela žalobkyně, [adresa], potvrzený ošetřujícími lékaři, nebyl v té době zjevně natolik závažný, jak tvrdila žalobkyně, neboť pokračoval jako farář dál sloužil bohoslužby, nevyžadoval pracovní neschopnost. Žalovaná uvedla, že statisticky je v České republice uváděno, že onkologickým onemocněním trpí mnoho lidí, pokud by však právní jednání jejich příbuzných mělo být prohlašováno za neplatné z důvodu takovéto tísně, vedlo by to k totálnímu ochromení právního styku. K požadovanému nároku žalobkyně z titulu neúměrného zkrácení věřitele, žalovaná uvedla, že žalobkyně s ohledem na shora uvedené byla informována o hodnotě předmětné nemovitosti, i jejího podílu na ní, protože i průměrný svéprávný člověk, natož žalobkyně s vysokoškolským vzděláním, starostka obce, vlastnící několik realit nebo jejich podílů, vlastnící byt v Praze Holešovicích v hodně několika milionů Kč, orientující se v internetových portálech realit a elektronických dražbách, má povědomí o tržní hodnotě činžovního domu v [adresa] s 23 byty, resp. nebytovými prostorami. Žalovaná je toho názoru, že předmětná kupní smlouva uzavřená mezi účastníky řízení byla uzavřena platně a na jejím základě bylo i platně převedeno vlastnické právo k nemovitosti.

8. Soud ve věci rozhodl rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kterým žalobě vyhověl z důvodu lichevního jednání žalované. K včasnému odvolání žalované Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], kterým rozsudek soudu I. stupně zrušil a věc vrátil soudu I. stupně k dalšímu řízení, ve výroku II. změnil rozhodnutí soudu I. stupně tak, že žaloba, kterou se žalobkyně domáhala určení neplatnosti kupní smlouvy uzavřené dne [datum], zamítl s tím, že v odůvodnění rozhodnutí uvedl, že nelze dovodit, že žalobkyně měla naléhavý právní zájem na určení neplatnosti kupní smlouvy.

9. Soud proto doplnil provedené dokazování, a to o důkazy navržené jak žalobkyní, tak i žalovanou /ust. § 120 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) ve spojení s ust. § 129 odst. 1 o. s. ř./, provedl účastnický výslech žalobkyně i jednatelky žalované (§ 131 o.s.ř.), výslechy svědků [adresa], [jméno FO], [tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] (§ 126 o. s. ř.). Potřeba provedení dalších důkazů v řízení najevo nevyšla, na základě provedených důkazů měl soud dostatek skutkových zjištění pro právní hodnocení projednávané věci.

10. Na základě provedeného dokazování zjistil soud následující skutkový stav: Žalovaná je právnickou osobou, společností zapsanou v obchodním rejstříku, vedeném Krajským soudem v [adresa], oddíl C, vložka 32410, a to dne [datum], sídlem [adresa], společností s ručením omezeným, vykonávající správu vlastního majetku a pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, s vkladem jediného společníka ve výši [částka], jediným společníkem a jednatelem je [tituly před jménem] [jméno FO] (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku žalované, č.l. 47). 11. „[právnická osoba]“ je společností zapsanou v obchodním rejstříku, vedeným Městským soudem v Praze, oddíl C, vložka 180183 dne [datum], jejímž jediným společníkem a jednatelem je [tituly před jménem] [jméno FO]. Předmětem podnikání společnosti je mimo jiné provádění staveb, jejich změn a odstraňování, pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor (prokázáno výpisem z obchodního rejstříku korporace [právnická osoba]).

12. Žalovaná je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník podílu o velikosti id. 1/4 vzhledem k celku, [tituly před jménem] [jméno FO] jako vlastník podílu o velikosti id. 3/8 vzhledem k celku a [jméno FO] jako vlastník podílu o velikosti id. 3/8 vzhledem k celku nemovitosti : pozemku parc. č. [hodnota] - [Anonymizováno] , jehož součástí je stavba [adresa] - čp. [Anonymizováno], bytový dům, v katastrálním území [adresa], vše zapsané na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], vedeném [Anonymizováno] [adresa]. Nabývacím titulem žalované je smlouva kupní ze dne [datum], právní účinky zápisu k okamžiku [datum], zápis byl proveden dne [datum] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], č.l. 9, č.l.14).

13. Žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota], zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], [Anonymizováno] k.ú. [adresa], to vše zapsané na LV č. [hodnota], vedeném [Anonymizováno] [právnická osoba]. Na základě kupní smlouvy ze dne [datum] nabyla pozemek parc. č[Anonymizováno] za kupní cenu [částka]. Na základě kupní smlouvy ze dne [datum] nabyla pozemek parc. [Anonymizováno] za kupní cenu [částka]. Ostatní uvedené pozemky a stavba byly převedeny na základě darovací smlouvy ze dne [datum] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí, č.l. 296 až 298, 305, kupní smlouvou č.l. 303, 304, 309).

14. Žalobkyně je vlastníkem pozemku parc. [Anonymizováno]. [adresa], zapsané na LV č. [hodnota] vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [právnická osoba]. Žalobkyně vlastnictví nabyla na základě usnesení soudního exekutora (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí č.l. 300). Žalobkyně je dále vlastníkem pozemku parc. č. [hodnota], orná půda, k.ú. [adresa], zapsané na LV č. [hodnota] vedeném Katastrálním úřadem pro Jihočeský kraj, Katastrální pracoviště [právnická osoba] Žalobkyně vlastnictví nabyla na základě usnesení soudního exekutora (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí č.l. 301). Žalobkyně je vlastníkem podílu [adresa], k. ú. [adresa], zapsané na LV č. [hodnota], vedeném [Anonymizováno] [adresa]. Žalobkyně vlastnictví nabyla na základě darovací smlouvy ze dne [datum] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí č.l. 302).

15. Žalobkyně a její manžel [právnická osoba] vlastní ve společném jmění manželů [Anonymizováno], stojící na pozemku parc. č. [hodnota], katastrální území [adresa] (prokázáno výpisem z katastru nemovitostí č.l. 299). 16. [právnická osoba], manžel žalobkyně a dárce předmětného podílu na nemovitosti bytový dům na [adresa] obdarované žalobkyni, je od roku 2022 léčen pro závažné onkologické onemocnění, glioblastom v motorické oblasti pravé mozkové hemisféry. V rámci onkologické léčby podstoupil 4 cykly chemoterapie, jeho zdravotní stav není uspokojivý, je pacientem se sníženou hybností, ochrnul na levou část těla a trpí dušností. Subjektivně se někdy cítí lépe, někdy hůře, stále častěji trpí bolestmi hlavy a nevolností, pociťuje únavu, byla mu ošetřujícími lékaři nabídnuta pomoc v rámci paliativní péče. Dne [datum] podstoupil bronchoskopii z důvodu opakovaných problémů s dýcháním (prokázáno ambulantními zprávami [právnická osoba]. a Fakultní nemocnice [adresa] ze dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] č. l. 34 – 39 spisu, přílohy žalované č. [hodnota]). 17. [právnická osoba] jako dárce a [Jméno žalobkyně] jako obdarovaná uzavřeli dne [datum] darovací smlouvu, na základě níž žalobkyně jako obdarovaná nabyla podíl o velikosti id. 1/4 vzhledem k celku na pozemku parc. č. [hodnota] - zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [Anonymizováno], jehož součástí je stavba [adresa] - [Anonymizováno], v katastrálním území [adresa], vše zapsané na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], vedeném [Anonymizováno] [adresa] (prokázáno darovací smlouvou ze dne [datum], č.l. 19, výpisem z katastru nemovitostí LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], č.l. 9). [právnická osoba] pro hlavní město Prahu, katastrální pracoviště [adresa] vydal vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí, vklad byl proveden dne [datum] s právními účinky k [datum] (prokázáno vyrozuměním o provedení vkladu do katastru nemovitostí ke dni [datum], příloha 2).

18. Žalobkyně si u společnosti [právnická osoba] objednala jako spoluvlastník nemovitostí na [adresa] provedení technické prohlídky všech prostor budovy č. p. 861 na [adresa], a to i s porovnáním s dostupnou stavebně - technickou dokumentací, vedenou příslušným stavebním úřadem a převzetí veškeré dokumentace potřebné pro vypracování daňového přiznání za r. 2021, daně z příjmu plynoucího z provozu budovy. Listina je opatřena podpisem žalobkyně a datem [datum] (prokázáno objednávkou ze dne [datum], l. č. [hodnota]). K tomuto jednání udělila žalobkyně společnosti [právnická osoba] plnou moc (prokázáno plnou mocí ze dne [datum], l. č. [hodnota]). 19. [jméno FO], jeden z ostatních spoluvlastníků předmětné nemovitosti, bratr [adresa], bývalého vlastníka podílu na nemovitosti, zaslal dne [datum] e-mail žalobkyni, kterým informuje žalobkyni, že dne [datum] byla provedena prohlídka předmětné nemovitosti za účasti [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO] s tím, že jim zpřístupnil společné prostory a několik bytů v domě, další byty jsou pronajaty nájemníkům, které „… nechtěl otravovat nájemníky tím, že jim bude někdo cizí chodit po bytě a všechno fotit…“. Dále žalobkyni sdělil, že jí bude vyplácen podíl na zisku ve výši [částka] měsíčně a že ve věcech ohledně bytového domu ho nadále bude zastupovat advokát [adresa]. Tento e-mail následně žalobkyně přeposlala na e-mail [e-mail], ze kterého následně odesílala e-maily žalobkyni [tituly před jménem] [jméno FO] (prokázáno e-mailem na č.l. 152).

20. Dne [datum] zaslal [jméno FO] e-mail [adresa], v němž uvádí : „….. že od něj dostal další dopis a že není tak naivní, aby věřil, že je píše on a že nechápe, proč dopisy podepisuje….“ a informuje ho, že manželka [adresa], tj. žalobkyně přijela za jejich matkou na chalupu a chtěla po ní 50 milionů Kč (prokázáno e-mailem, č.l. 139 a 280).

21. Žalobkyně pověřila společnost [právnická osoba] k jednání o prodeji nemovitého majetku žalobkyně, a to podílu o velikosti id. 1/4; vzhledem k celku na pozemku parc. č. [hodnota] - zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [Anonymizováno] , jehož součástí je stavba [adresa] - [Anonymizováno], v katastrálním území [adresa], vše zapsané na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], vedeném [Anonymizováno] [adresa], za minimální výši kupní ceny podílu, který žalobkyně stanovila ve výši [částka] s tím, že tato částka bude uhrazena kupujícím při podpisu kupní smlouvy, složením do notářské nebo advokátní úschovy a s případným zřízením zástavního práva s časovým omezením na dobu 3 let od vkladu pro zajištění budoucí pohledávky na nemovitostech ve vlastnictví žalobkyně na adrese [adresa] – [Anonymizováno], listina není datována (prokázáno nedatovanou pověřovací listinou, l. č. [hodnota], č.l. 284, e-mailem od [tituly před jménem] [jméno FO] adresovaným žalobkyni s konceptem pověření, příloha žalované č.[hodnota]).

22. Dne [datum] zaslala žalobkyně e-mail adresovaný společnosti [právnická osoba], z jehož obsahu se podává, že souhlasí s prodejem jejího 1/4 podílu na předmětné nemovitosti [adresa] v hodnotě [hodnota] milionů Kč (prokázáno e-mailem, č.l. 283).

23. Dne [datum] zaslal [jméno FO], jednatel společnosti [Anonymizováno], e-mail společnosti [právnická osoba] s návrhem kupní smlouvy na koupi spoluvlastnického podílu žalobkyně na předmětné nemovitosti s tím, že kupní cena bude složena na jistotní nebo úschovní účet u advokáta (prokázáno e-mailem ze dne [datum], příloha žalované, č. [hodnota]). [tituly před jménem] [jméno FO] na tento e-mail dne [datum] odpověděla, že společnost [právnická osoba] vzhledem k tomu, že neobdržela dostatečně kvalitně zpracovaný návrh kupní smlouvy k realizaci prodeje, proto se prodávající ( žalobkyně ) rozhodla nepokračovat s tímto zájemcem dále v jednání uzavření kupní smlouvy o odkoupení 1/4 bytového domu ke dni [datum] (prokázáno dopisem [jméno FO], přílohová obálka žalované, č. [hodnota]).

24. Dne [datum] žalobkyně jako prodávající a žalovaná jako kupující, zastoupená jednatelkou [tituly před jménem] [jméno FO], uzavřely kupní smlouvu, jejímž předmětem byl prodej spoluvlastnického podílu na nemovitosti o velikosti id. 1/4 vzhledem k celku na pozemku parc. č. [hodnota] - zastavěná plocha a nádvoří, o výměře [Anonymizováno] , jehož součástí je stavba [adresa] - [Anonymizováno], v katastrálním území [adresa], vše zapsané na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], vedeném Katastrálním úřadem pro Hlavní město Prahu, Katastrální pracoviště [adresa], za vzájemně dohodnutou kupní cenu [částka], která bude kupující uhrazena ve lhůtě do pěti kalendářních let následujících po vkladu vlastnického práva k předmětu převodu do katastru nemovitostí ve prospěch prodávající. Kupní cena byla sjednána jako úplná a konečná, zahrnující veškeré její případné příslušenství, smluvní strany souhlasily s touto formou úhrady kupní ceny. Účinnost kupní smlouvy nastala dnem podpisu oběma stranami a vlastnické právo k nemovitostem mělo přejít na kupující dnem vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí. Na základě této kupní smlouvy došlo k zápisu vlastnického práva ve prospěch žalované s právními účinky ke dni [datum], zápis byl proveden [datum], kupní cena nebyla žalovanou ke dni rozhodnutí zaplacena ani částečně (prokázáno kupní smlouvou ze dne [datum], l. č. [hodnota], výpisem z katastru nemovitostí – l. č. [hodnota], nesporného tvrzení účastníků).

25. Společnost [právnická osoba], zaslala dne [datum] e-mail žalobkyni s připraveným konceptem písemného sdělení ostatním spoluvlastníkům o oznámení právního nástupce žalobkyně k podílu na předmětné nemovitosti a současně se žádostí o sdělení informací o dohodě mezi spoluvlastníky o správě domu a sdělení stavu hospodaření s bytovým domem. Tento email žalobkyně zaslala formou doporučeného dopisu všem ostatním spoluvlastníkům předmětné nemovitosti (prokázáno e-mailem, č.l. 142 až 144). Spoluvlastník nemovitosti [jméno FO] odpověděl emailem ze dne [datum] žalobkyni, že záležitosti bytového domu na [adresa] za jeho osobu, [právnická osoba] ( jeho matku) a [tituly před jménem] [jméno FO] je třeba nadále řešit s jejich právním zástupcem advokátem [adresa], e-mail byl žalobkyní přeposlán dne [datum] společnosti [právnická osoba] K takto zaslanému e-mailu společnost [právnická osoba] reagovala obratem tak, že žalobkyni navrhla řešení dalšího postupu a možnosti odpovědi [jméno FO] na jeho původní e-mail (prokázáno e-maily na č.l. 145 až 146).

26. Žalobkyně dne [datum] e-mailem adresovaným společnosti [právnická osoba] oznámila, že ke dni [datum] nedisponuje žádnými dokumenty ani klíči od bytového domu na [adresa], proto je nemůže této společnosti ani předat (prokázáno e-mailem na č.l. 151, č.l. 289).

27. Žalobkyně dne [datum] e-mailem adresovaným společnosti [právnická osoba] navrhuje této společnosti vrátit žalobkyni její podíl na předmětné nemovitosti v Křížové zpět do vlastnictví žalobkyně s tím, že dodává, že „…..určitě bude ve smlouvě nějaká skulina, například nepředání nemovitosti…. “, náklady na převod a [právnická osoba] by žalobkyně zaplatila (prokázáno e-mailem č.l. 291).

28. Právní zástupce žalobkyně vyzval dne [datum] žalovanou ke zpětnému převodu podílu na předmětné nemovitosti na žalobkyni a k uzavření dohody o zrušení kupní smlouvy ze dne [datum], když takto se účastnice kupní smlouvy původně dohodly (prokázáno výzvou k převodu podílu ve společnosti [Anonymizováno] a výzvou k uzavření dohody o zrušení kupní smlouvy vč. plné moci udělené žalobkyní právnímu zástupci žalobkyně, ze dne [datum], příloha č. [hodnota], č.l. 292 ).

29. Dne [datum] se žalobkyně dovolala u žalované neplatnosti kupní smlouvy ze dne [datum] z důvodu její absolutní neplatnosti, neboť tato byla uzavřena v rozporu s dobrými mravy, v tísni a rozrušení, za nápadně nevýhodných podmínek a pod vlivem omylu o rozhodujících okolnostech s tím, že se jedná o neúměrně zkracující smlouvu. Vyzvala žalovanou k poskytnutí součinnosti k převodu vlastnického práva k nemovitosti zpět na žalobkyni (prokázáno listinou dovolání se neplatnosti kupní smlouvy uzavřené dne [datum] - Výzva ve smyslu § 142a odst. 1 o. s. ř. ze dne [datum], č.l. 27, plnou mocí právního zástupce žalobkyně ze dne [datum], nepotvrzenými návrhy souhlasných prohlášení o vzniku a zániku práva k nemovitosti a o neplatnosti smlouvy ). Souhlasná prohlášení nebyla podepsána ani jedním z účastníků řízení.

30. Žalovaná požádala v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb. o poskytnutí informace o stavu obecního majetku obce [adresa]. Obec [adresa] na tuto žádost odpověděla dne [datum] tak, že k zjištění takové informace je odhadováno na 20 hodin práce ohodnocené částkou [částka]/hod. , vyhovění žádosti je tak podmíněno zaplacením této částky (prokázáno žádostí a odpovědí na žádost ze dne [datum], čl. 94 a 95). Žalovaná rovněž požádala v souladu se zákonem č. 106/1999 Sb. o poskytnutí dokumentace a informací vztahujících se ke zřízení sídla žalované na adrese [adresa]. Obec [adresa] na žádost reagovala dne [datum] tak, že o zřízení sídla žalované společnosti v obci [adresa] osobně jednala jednatelka žalované se starostkou obce (žalobkyní), umístění sídla žalované společnosti v této obci bylo písemně potvrzeno, avšak dohoda o pronájmu prostor pro podnikání žalované v obci uzavřena nebyla (prokázáno žádostí a odpovědí na žádost včetně doručenky, , příloha žalované č.[hodnota]).

31. Žalovaná zaslala dne [datum] zástupci spoluvlastníků nemovitosti [tituly před jménem] [adresa] dopis, ve kterém sděluje, že je řádný vlastník 1/4 bytového domu a že žádá o zpřístupnění domu a umožnění prohlídky prostor celé budovy (prokázáno dopisem na čl.l 143-145 připojeného spisu). Právní zástupce žalované zaslal právnímu zástupci spoluvlastníků bytového domu [tituly před jménem] [jméno FO] dne 29. 4 2023 opětovnou výzvu k poskytnutí a prokázání informací, ve které uvádí, že je žalovaná ochotna vyřešit věc mimosoudně za předpokladu, že jí za její vlastnický podíl ve výši 1/4 bytového domu bude vyplacena částka [částka] (prokázání výzvou k poskytnutí informací, přílohová obálka žalované, č.[hodnota]).

32. Žalovaná jako spoluvlastnice nemovitosti – bytového domu [adresa] se opakovaně domáhala po ostatních podílových spoluvlastnících nezbytných informací o faktickém a právním stavu bytového domu – předmětné nemovitosti, domáhala se vstupu do nemovitosti. Vzhledem k tomu, že spoluvlastníci dostatečně nereagovali na žádosti žalované, vyzvala žalovaná prostřednictvím jejich právního zástupce ostatní spoluvlastníky dne [datum] předžalobní výzvou ke zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k této nemovitosti (prokázáno dopisy žalované na č.l. 468, 475, 476-477, 478, stanoviskem žalované č.l. 479, e-mail na č.l.108 připojeného spisu, e-mailem ze dne [datum], příloha žalované č. [hodnota]).

33. Dne [datum] se konalo shromáždění spoluvlastníků, za účasti žalované a právního zástupce [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO], na němž bylo mimo jiné schváleno rozhodnutí většinou spoluvlastníků, že výnosy z nemovitosti nebudou nadále rozdělovány mezi spoluvlastníky, budou ponechány na účtu nemovitosti a užity k úhradě rekonstrukčních a jiných oprav domu (prokázáno zápisy ze schůze spoluvlastníků č.l. 480, vč. plné moci č.l. 482, prezenční listiny č.l. 484, pozvánky na schůzi spoluvlastníků č.l. 484 p.v. a předžalobní výzvou č.l. 486).

34. Většinoví spoluvlastníci bytového domu [adresa] [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO] jako žalobci se žalobou ze dne [datum] u zdejšího soudu domáhají proti žalované zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem, řízení vedené pod sp. zn. [spisová značka] je přerušeno do pravomocného rozhodnutí v projednávané věci (prokázáno žalobou o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem ze dne [datum], příloha č 4, prokázáno spisem sp. zn. [spisová značka] ). 35. [Anonymizováno] [adresa], stavební úřad, dne [datum] k žádosti o provedení místního šetření v [Anonymizováno], [adresa], podanou dne [datum] společností [právnická osoba] sdělil, že provedl kontrolní prohlídku dne [datum] ve vnitřních prostorách výše uvedeného bytového domu a zjistil, že vnitřní prostory domu odpovídají doloženému pasportu s datem 5/2019, který byl vypracovaný [tituly před jménem] [jméno FO], prohlídkou dvoru bylo zjištěno, že místo původních kůlen jsou postaveny nové stavby přístřešků. Na další kontrolní prohlídce dne [datum] byl stavebnímu úřadu doložen pasport s datem 12/2022. Stavební úřad uzavřel, že provedené stavební a udržovací práce nevyžadují stavební povolení ani ohlášení, u zjištěných stavebních úprav bude stavební úřad postupovat v souladu s §129 stavebního zákona, pasport by se měl opravit tak, že některé byty nemají být označeny jako byty, ale jako ubytovací jednotky a naopak (prokázáno sdělením Úřadu městské části [adresa], č. j. MC [č. účtu] ze dne [datum] č. l. 448, souhrnnou technickou zprávou č. l. 450, pasportem bytového domu od Limen Architects, z 12/2022, č.l. 453 až 455, včetně souhrnné technické zprávy a průvodní zprávy na č.l. 450 až 452 ). Stavební úřad [Anonymizováno] [adresa] provedl kontrolní prohlídku bytového domu dne [datum] a kontrolou zpřístupněných bytů zjistil, že tyto odpovídají doložené dokumentaci, tedy pasportu z 5/2019 (prokázáno výzvou a protokolem o úkonu kontrolní prohlídky na stavbě bytový dům [adresa], č. l. 121 až 125 připojeného spisu). Stavební úřad [Anonymizováno] [adresa] provedl další kontrolní prohlídku bytového domu dne 14 3. 2023, na které byla doložena dokumentace, pasport s datem 12/2022 (prokázáno výzvou a protokolem o úkonu kontrolní prohlídky na stavbě bytový dům [adresa], č.l, 150 až 154 připojeného spisu). Úřad městské části [adresa], stavební úřad zahájil a následně i přerušil řízení o odstranění stavby: Dřevěný přístřešek ve dvoře bytového domu, protože byla podána žádost na dodatečné povolení této stavby (prokázáno Oznámením, výzvou a usnesením Úřadu městské části [adresa], č.l. 469, 470 a 471). Žalovaná jako spoluvlastník nemovitosti vyslovila souhlas s dodatečným povolením stavby dřevěného přístřešku ve dvoře předmětného domu (prokázáno souhlasem žalované, vč. dodejky č.l. 473 a 474). Pasport bytového domu v [adresa] byl aktualizován ke dni [datum], do pasportu bylo doplněno umístění jednotlivých bytových jednotek a nebytových prostorů v bytovém domě, uvedeny parametry stavby, tj. přehledný seznam vypovídající o počtu podlaží bytového domu, jednotkách a ploše jednotlivých částí bytového domu (prokázáno pasportem bytového domu z [datum] č.l. 458 až 463). 36. [tituly před jménem] [jméno FO], soudní znalkyně pro obor stavebnictví, odvětví stavby obytné a průmyslové a pro obor ekonomika, odvětví ceny a odhady nemovitostí, vypracovala dne [datum] znalecký posudek [Anonymizováno], jehož zadavatelem byl spoluvlastník nemovitosti [jméno FO], znaleckým úkolem znalkyně bylo stanovení ceny nemovité věci, pozemku parc. č. [hodnota], jehož součástí je stavba č.p. [Anonymizováno], v k. ú. [adresa], na adrese [adresa], obec [adresa]. Znalkyně odbornými postupy dospěla k závěru, že obvyklá tržní cena celé nemovitosti dle zadání, podle stavu ke dni [datum], je ve výši [částka] (prokázáno znaleckým posudkem č. 1572/19/22/, č. l. 71). 37. [právnická osoba], znalecká kancelář v oboru ekonomika, ceny a odhady nemovitostí, vypracovala dne [datum] znalecký posudek č. [č. účtu], jehož zadavatelem byla žalovaná, znaleckým zadáním byl výpočet a určení obvyklé ceny nemovitých věcí za účelem zjištění reálné tržní ceny majetku, oceňován byl [Anonymizováno], parc. č. [hodnota], na adrese [adresa], obec [adresa]. Nemovitost byla oceňována ke dni [datum], prohlídka nemovitosti nebyla provedena. [právnická osoba] stanovila tržní cenu celé nemovitosti metodou tržního porovnání pomocí indexů částkou [částka], výsledek dle tržního ocenění výnosovým způsobem činil [částka]. Dle cenového předpisu byla cena bytového domu stanovena na výši [částka] a cena spoluvlastnického podílu o velikosti id. částkou [částka] (prokázáno znaleckým posudkem č. [Anonymizováno] [č. účtu], č.l. 179 spisu).

38. Z účastnické výpovědi žalobkyně soud zjistil, že její manžel ([právnická osoba]) má dlouhodobě závažné zdravotní potíže ( trojitý bypass a následně mu byl diagnostikován nádor mozku, který mu byl operačně v březnu 2021 odstraněn jen částečně), které vyžadují náročnou lékařskou péči a trvalou a nepřetržitou pomoc žalobkyně při obstarání jeho běžných potřeb, podstupoval v období května a června 2021 ozařování, což rovněž nebylo úspěšné, v červenci 2021 nastoupil na biologickou léčbu, která byla ukončena v červenci 2022. V tomto psychicky i fyzicky vypjatém období zůstala žalobkyně na obstarání společné domácnosti úplně sama, manžel nebyl schopen zastat jakékoliv domácí práce, postarat se o sebe a jejich nezletilé děti, občas jako farář sloužil bohoslužbu. V období podstupované onkologické léčby se rozhodl, že daruje jeho nemovitosti žalobkyni, která dar přijala. Žalobkyně se proto v únoru 2022, na doporučení její známé, obrátila na [tituly před jménem] [jméno FO], od níž očekávala pomoc při správě darovaných nemovitostí. Žalobkyně potvrdila, že rodinné vztahy s příbuznými jejího manžela [adresa] byly napjaté, o nemovitosti na [adresa] neměla přehled, pochybovala o účelnosti a hospodárnosti využití nemovitosti, o spoluvlastníky vykazovaných nákladech na nemovitostech a stejně tak i o účetní správnosti vykazovaných výnosů z ní, zejména o řádném plnění daňové povinnosti jejích spoluvlastníků. [tituly před jménem] [jméno FO] obavy žalobkyně potvrdila a usoudila, že s touto nemovitostí mohou být spojené stavebně právní nesrovnalosti, ale i daňové úniky, za něž odpovídá i žalobkyně jako spoluvlastnice a nastínila jí dopad případných pochybení při správě bytového domu v majetkové sféře žalobkyně. [tituly před jménem] [jméno FO] žalobkyni navrhla, aby podíl na nemovitosti prodala, že by to do budoucna problém vyřešilo, s prodejem žalobkyně nakonec souhlasila, [tituly před jménem] [jméno FO] jednala o prodeji podílu na nemovitosti za žalobkyni s potenciálním kupcem, p. [jméno FO], kterého žalobkyně nikdy neviděla, ale prodej se nerealizoval. Žalobkyně vypověděla, že jí [tituly před jménem] [jméno FO] přesvědčila, aby e-mailem učinila nabídku ke koupi jejího podílu za cenu 5 milionů Kč a nejvýhodnější řešení [tituly před jménem] [jméno FO] spatřovala v prodeji jejího podílu na nemovitosti právnické osobě, která bude mít sídlo v [adresa], její společnicí bude [tituly před jménem] [jméno FO] a žalobkyně bude někde „v pozadí“. Žalobkyně s tímto řešením souhlasila, [tituly před jménem] [jméno FO] založila obchodní společnost, která je v projednávané věci žalovanou stranou, žalobkyně prodala její podíl na nemovitosti této společnosti, avšak kupní cena jí dosud zaplacena nebyla, žalobkyně ve společnosti žalované nemá žádný podíl. Žalobkyně vypověděla, že se od počátku jednání s [tituly před jménem] [jméno FO] cítila pod tlakem, vzbudila v ní existenční obavy ( že přijde o střechu nad hlavou), dehonestovala její rodinu. Žalobkyně nabyla přesvědčení, že v důsledku dlouhodobého nátlaku [tituly před jménem] [jméno FO] na její osobu provedla převod nemovitosti, který vlastně provést nechtěla, udělala tak z obav vyvolaných jednáním [tituly před jménem] [jméno FO] a pod tlakem těžkého životního období a nelehké soukromé situace, fyzického, emocionálního a psychického vypětí / …bylo toho na mě moc a to i s ohledem na manželovo zdraví a péči o jejich čtyři nezletilé děti, domácnost, chov domácích zvířat, zaměstnání, správa nemovitostí…./. Žalobkyně ve své výpovědi uvedla, že neznala cenu jejího podílu na nemovitosti, o ceny nemovitostí se nezajímala a nerozumí jim, ohledně ceny podílu se spoléhala a plně důvěřovala názorům a radám [tituly před jménem] [jméno FO], která jí ubezpečila, že se v realitách vyzná. Návrh kupní smlouvy na prodej jejího podílu na nemovitosti vypracovala [tituly před jménem] [jméno FO], v den podpisu smlouvy předložila návrh žalobkyni, ta si ho přečetla a podepsala s tím, že byla přesvědčená o dodržení ústní dohody s [tituly před jménem] [jméno FO], že v nově založené společnosti kupující její podíl na nemovitosti bude působit jako tichý společník, že tím nabyde výhodnější vyjednávací pozici vůči ostatním spoluvlastníkům, což se nestalo. Žalobkyně uvedla, že je starostkou obce [adresa], v obci žije cca 100 obyvatel, v současné době je ve větší míře zastupována místostarostou obce, v [adresa] je činná v charitě po 3 hodiny denně v pracovním týdnu (prokázáno účastnickou výpovědí žalobkyně).

39. Z účastnické výpovědi žalované, její jednatelky a společnice [tituly před jménem] [jméno FO], soud zjistil, že v roce 2021 byla [tituly před jménem] [jméno FO] oslovena žalobkyní s tím, že vlastní dům na [adresa], že by měla zájem o provedení technické obhlídky předmětné nemovitosti, vyslovila obavy o stavebně technický stav nemovitosti a že je s nemovitostí hospodárně nakládáno, když neměla přístup k účetnictví domu, neznala náklady ani výnosy. [tituly před jménem] [jméno FO], jako jednatelka firmy [právnická osoba], která se zabývá technickými prohlídkami, technickými posudky, konzultacemi, provedla za účasti odborného zástupce společnosti ing. [jméno FO], prohlídku pouze části předmětné nemovitosti, která byla společnosti (po opakovaných výzvách) ostatními spoluvlastníky zpřístupněna. S výsledky zjištění společnosti [právnická osoba] byla žalobkyně seznámena, zjištění potvrdila, že obavy žalobkyně ohledně správy a provozu budovy byly, dle přesvědčení [tituly před jménem] [jméno FO], důvodné. Ujistila žalobkyni, že není problém zpětně po dostatečné technické prohlídce zjistit, jak je dům spravován a zda účetně vedené náklady i výnosy nemovitosti jsou reálné, neboť [právnická osoba] je na tyto činnosti specializována a spolupracuje i se znalci z oboru rozpočty a ekonomika staveb. Upozornila žalobkyni, že do [datum] tato má povinnost podat daňové přiznání z příjmů fyzické osoby, v němž jsou zahrnuty i výdaje a příjmy žalobkyně z předmětné nemovitosti, kdy vzhledem k nedoloženým a neověřeným podkladům pro splnění daňové povinnosti žalobkyně v příslušném kalendářním roce navrhla žalobkyni jednat s daňovým poradcem, který je oprávněn požádat o odklad k podání daňového přiznání do [datum] tak, aby žalobkyně získala ucelený přehled o hospodaření bytového domu, přesto že i tato lhůta se jevila jako velice krátká na to, aby se zpracovaly podklady, dokončila se technická prohlídka objektu, která společnosti [právnická osoba] byla umožněna pouze částečně a v nedostatečném rozsahu. [tituly před jménem] [jméno FO] rovněž potvrdila tvrzení žalobkyně, že byla požádána o pomoc při prodeji podílu žalobkyně na bytovém domě, vyhledání zájemce o koupi, a to za kupní cenu minimálně ve výši [částka]. [tituly před jménem] [jméno FO], po neúspěšném jednání se zájemcem o koupi L. [jméno FO], navrhla žalobkyni, že založí novou společnost, která její podíl na nemovitosti odkoupí, společnost s ní uzavře smlouvu o tichém společenství, kdy žalobkyně se stane jejím tichým společníkem a bude jí vyplácen podíl na zisku nově založené společnosti. V srpnu 2022 si žalobkyně převzala návrh kupní smlouvy, zpracovaný a podepsaný [tituly před jménem] [jméno FO], jako jednatelkou žalované, přečetla si jej a rozhodla se kupní smlouvu na prodej předmětné nemovitosti podepsat. V kupní smlouvě sjednaná splatnost kupní ceny ve výši 5 mil. Kč do pěti let, odpovídala obezřetnosti žalované jako kupující, za stavu, kdy žalovaná nebyla plně seznámena se stavem nemovitosti, ani s výsledky hospodaření ostatními spoluvlastníky s touto nemovitostí. Existovaly reálné obavy, že v důsledku finanční kontroly vedení účetnictví bytového domu může být např. obstaven účet společnosti i účet určený na provoz nemovitosti, že stavebně technický stav bytového domu, kdy jsou mimo jiné narušeny jeho nosné konstrukce ve všech patrech, je za hranicí životnosti. [tituly před jménem] [jméno FO] na svou obranu uvedla, že žalobkyně se k prodeji jejího podílu na nemovitosti rozhodla dobrovolně, bez jakéhokoli nátlaku a tísně (prokázáno účastnickou výpovědí žalované, jednatelky [tituly před jménem] [jméno FO]).

40. Ze svědecké výpovědi [adresa], dárce podílu na předmětné nemovitosti a manžela žalobkyně soud zjistil, že podstoupil onkologickou léčbu nejagresivnějšího nádoru v pravé mozkové dutině, byla mu doporučena paliativní léčba, je nesoběstačný, ztratil hybnost levé části těla, pohybuje se na vozíku a je plně odkázán na pomoc a péči žalobkyně. Občas slouží jako farář bohoslužby, ale potřebuje pomocníky. V důsledku progrese jeho nemoci se rozhodl darovat žalobkyni nemovitosti, které vlastnil, jednalo se o podíl na bytovém domě v Křížové ul., na [adresa], byt v Holešovicích a statek v [adresa], v němž žije se žalobkyní a čtyřmi nezl. dětmi. Svědek do roku 2012 nemovitost v Křížové ul, na [adresa] spravoval jako jediný ze všech spoluvlastníků, v té době na nemovitosti nevázly žádné dluhy ani nevyrovnané daňové či poplatkové povinnosti, nemovitost generovala finanční zisk. Žalobkyně nikdy předmětnou nemovitost nespravovala, o nemovitost se nezajímala, a to až do doby, kdy jí daroval jeho podíl. V té době již byl ale vážně nemocen a nemohl jí, ani ve vztahu k předmětné nemovitosti, případně v jednání s ostatními spoluvlastníky, být nápomocen, proto se se žalobkyní dohodli, že na správu předmětné nemovitosti vyhledají osobu znalou a zkušenou. Tou, na doporučení známé, měla být [tituly před jménem] [jméno FO], která se prezentovala zkušenostmi, prostředky a známými, kteří se v této oblasti pohybují. Pokud se týká jednání žalobkyně s [tituly před jménem] [jméno FO], těch se svědek osobně nezúčastňoval vzhledem k jeho zdravotnímu stavu, avšak vždy když se mu mírně ulevilo, ho žalobkyně o průběhu jednání informovala, uvedl, že [tituly před jménem] [jméno FO] byla v častém telefonickém kontaktu se žalobkyní ( … manželce volala, v řádech desítek telefonů denně… ) . Žalobkyně působila vystrašeně, obávala se, „…že jim vše seberou a vystěhují je ze statku..“. [tituly před jménem] [jméno FO] působila dojmem zkušeného odborníka v oblasti realit, žalobkyně jí bezmezně věřila a jednala dle jejího návodu. O převodu žalobkyní vlastněného podílu na nemovitosti v Křížové na společnost žalovanou byl svědek informován po uzavření kupní smlouvy, žalobkyně ho současně informovala o existenci ústní dohody, podle níž měla žalobkyně s nemovitostí nakládat prostřednictvím nově založené žalované společnosti. Svědek potvrdil tvrzení žalobkyně, že zajištění chodu domácnosti se 4 nezletilými dětmi, nemocným a nesoběstačným manželem, s hospodářstvím, jakož i pracovní povinnosti starostky obce [adresa], práce v charitě, to všechno obstarávala žalobkyně a přitom mu ještě pomáhala při výuce náboženství, když sám na to již nestačil (prokázáno svědeckou výpovědí [adresa] ).

41. Ze svědecké výpovědi svědka [jméno FO], spoluvlastníka nemovitosti na [adresa] s podíle 3/8 k celku a bratra [adresa], soud zjistil, na konci roku 2021 společně se spoluvlastníky zjistil, že [právnická osoba] ( bratr svědka ) převedl jeho spoluvlastnický podíl na předmětné nemovitosti na žalobkyni. Po jednání s [tituly před jménem] [jméno FO], která zastupovala žalobkyni ve vztahu k předmětné nemovitosti, kdy jednání vyhodnotil jako problémové, nabyl dojmu, že [tituly před jménem] [jméno FO] vyhledává spory a že bez přítomnosti jeho právníka s ní jednat nadále nebude. Pokud se týká hospodaření s předmětnou nemovitostí, uvedl, že tuto nemovitost spravuje, v minulosti si spoluvlastníci dle ústní dohody vypláceli zisk [částka] měsíčně, poté spoluvlastníci schválili dohodu, že podíly na výnosech z předmětné nemovitosti se nebudou vyplácet jednotlivým spoluvlastníkům a všechny zisky se budou spořit na další fázi spoluvlastníky schválené rekonstrukce objektu. Svědek nabyl přesvědčení, že komunikace vyvolaná žalobkyní s ostatními spoluvlastníky byla aktivitou a iniciována [tituly před jménem] [jméno FO]. Svědek potvrdil skutečnost, že žalobkyně učinila nabídku koupě jejího podílu na nemovitosti jednomu ze spoluvlastníků – matce svědka [právnická osoba] (která byla v tu dobu ještě spoluvlastnicí bytového domu) za kupní cenu [částka], ta nabídku odmítla. V současné době je u zdejšího soudu vedeno řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví bytového domu, kdy v rámci snahy vyřešit věc mimosoudně nabídli spoluvlastníci nemovitosti žalované společnosti částku [částka] na vyrovnání spoluvlastnického podílu ve výši id. 1/4 k celku nemovitosti, stanovenou znaleckým posudkem soudní znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] (celková cena nemovitosti byla znalkyní zjištěna ve výši [částka]), žalovaná návrh spoluvlastníků nemovitosti nepřijala a na vyrovnání požadovala částku cca [částka] (prokázáno svědeckou výpovědí [jméno FO] ).

42. Ze svědecké výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO], spoluvlastnice nemovitosti v Křížové ul., na [adresa] s podílem na nemovitosti ve výši id. 3/8 a sestry [adresa] soud zjistil, že svědkyně předmětnou nemovitost nikdy nespravovala a správci nemovitosti [jméno FO] plně důvěřovala, bližší zájem o nemovitost neprojevovala. Darování podílu na předmětné nemovitosti žalobkyni jejím bratrem [adresa] vzala na vědomí, avšak převod podílu na nemovitosti obdarovanou žalobkyní na společnost žalovanou byl pro ni překvapivý a má za to, že tento se uskutečnil za velmi podivných okolností, nicméně jej rovněž vzala na vědomí. Potvrdila skutečnost, že dříve si spoluvlastníci vypláceli zisk z nemovitosti [částka] měsíčně, když po nabytí podílu na předmětné nemovitosti žalovanou se většinoví spoluvlastníci dohodli a odsouhlasili, že nadále se zisk generovaný pronájmy bytového domu nebude vyplácet a bude užit k opravám a plánované rekonstrukci domu. Svědkyně potvrdila skutečnost, že od její matky [právnická osoba] získala informaci, že žalobkyně jí učinila nabídku na odkup jejího podílu na nemovitosti ve výši id. za kupní cenu [částka] (prokázáno svědeckou výpovědí [tituly před jménem] [jméno FO] ).

43. Ze svědecké výpovědi [jméno FO] soud zjistil, že svědkyně doporučila žalobkyni [tituly před jménem] [jméno FO] k řešení jejích záležitostí s nemovitostí na [adresa], když [tituly před jménem] [jméno FO] svědkyni poskytovala poradenství v rodinných záležitostech. Svědkyně uvedla, že domnívala, že [tituly před jménem] [jméno FO] je advokátka, která žalobkyni odborně poradí (prokázáno svědeckou výpovědí [jméno FO] ).

44. Z výpovědi svědka [tituly před jménem] [jméno FO] soud zjistil, že je technickým zástupcem společnosti [právnická osoba], u níž si žalobkyně objednala technickou prohlídku bytového domu na [adresa]. Svědek vypověděl, že od žalobkyně a jejího manžela byl informován, že jsou se správou bytového domu nespokojeni, že je spoluvlastníci „okrádají“, tedy že nedostávají spravedlivý díl ze zisku generovaného bytovým domem. V březnu 2022, k žádosti žalobkyně, provedl spolu s [tituly před jménem] [jméno FO], jako zástupce společnosti [právnická osoba], prohlídku části bytového domu na [adresa], která jim byla zpřístupněna spoluvlastníkem objektu [jméno FO]. Svědek na základě prohlídky objektu a studia archivní dokumentace na stavebním úřadu dospěl k názoru, že bytový dům vykazuje nepovolené stavební úpravy a zásahy do nosných konstrukcí. Svědek potvrdil tvrzení žalované, že v zájmu žalobkyně bylo její podíl na nemovitosti prodat, neboť se obávala, že správa domu není vedena řádně, že může být zjištěn její dluh na daních a že by její majetek mohl být případně exekuován. Svědek spolupracuje s developerskými společnostmi, proto kontaktoval pana [Anonymizováno] [jméno FO] a pana Landu ve věci odkoupení podílu na nemovitosti ve vlastnictví žalobkyně, nicméně ani jeden z nich neprojevil zájem o koupi menšinového podílu na předmětné nemovitosti, výsledek jednání s těmito případnými zájemci o koupi sdělil žalobkyni v červenci 2022. Svědek potvrdil skutečnost, že [tituly před jménem] [jméno FO] a žalobkyně jednaly o prodeji podílu vlastněného žalobkyní a dohodly se, že se [tituly před jménem] [jméno FO] podíl na předmětné nemovitosti ve výši koupí sama, založí za tím účelem společnost a žalobkyně se stane jejím tichým společníkem (prokázáno svědeckou výpovědí [tituly před jménem] [jméno FO] ).

45. Ze zprávy o provedeném jednání ve věci prodeje ideálního 1/4 podílu celku nemovitosti zapsané v katastru nemovitostí pro k. ú. [adresa] na LV č. [hodnota] na adrese [adresa], [adresa] ze dne [datum], podepsané [tituly před jménem] [jméno FO] za [právnická osoba], (příloha 6) soud zjistil, že se uskutečnilo jednání o prodeji podílu na předmětné nemovitosti žalobkyní.

46. Z rozsáhlé WhatsAppové komunikace (č.l. 158 až 167 ) mezi žalobkyní a [tituly před jménem] [jméno FO] a z výpisu hovorů (příloha žalované, č. [hodnota]) soud zjistil, že žalobkyně s [tituly před jménem] [jméno FO] byly v období dubna až září 2022 v častém kontaktu.

47. E-mailové komunikace spoluvlastníků nemovitosti z období roku 2011 a 2012 (příloha žalované, č. [hodnota]) vypovídá o skutečnosti, že spoluvlastníci v průběhu roku 2011 a 2012 komunikovali o správě předmětné nemovitosti, jejich názory se v mnohých věcech rozcházely a že rodinné vztahy [jméno FO] byly v té době napjaté, poměrně vyhrocené, když tento nepříznivý stav vyvolala správa předmětného objektu [adresa] ( manželem žalobkyně ).

48. Z ostatních provedených důkazů soud nezjistil žádné rozhodné skutečnosti pro zjištění skutkového stavu souzené věci, proto je ani nehodnotil.

49. Soud na základě shora uvedených důkazů dospěl ke skutkovému závěru : Žalovaná je právnická osoba, společnost s ručením omezeným, předmětem její činnosti je správa vlastního majetku a pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor, její jednatelkou a jedinou společnicí je [tituly před jménem] [jméno FO]. Žalovaná je v katastru nemovitostí zapsána jako vlastník podílu o velikosti id. 1/4 bytového domu. Žalobkyně vlastní několik nemovitostí, rodinný dům v [adresa] včetně okolních pozemků, pozemky v [Anonymizováno] a s manželem vlastní v SJM byt u [adresa]. Manžel žalobkyně [právnická osoba] je onkologickým pacientem, léčí se od roku 2021. [právnická osoba] daroval žalobkyni dne [datum] mimo jiné id. podíl na bytovém domě na [adresa]. Žalobkyně žádala společnost [právnická osoba], jejíž jednatelkou je rovněž [tituly před jménem] [jméno FO], o provedení technické prohlídky a zjištění stavebně technického stavu, včetně prověření finančního hospodaření tohoto objektu a následně i tuto společnost pověřila prodejem jejího podílu na nemovitosti za minimální kupní cenu ve výši [částka]. Podíl na nemovitosti vlastnící žalobkyní byl nabízen k prodeji společnosti [Anonymizováno], zastoupené jednatelem [jméno FO], prodej se však nerealizoval. Žalobkyně rovněž neúspěšně nabízela její podíl na bytovém domě za kupní cenu [částka] spoluvlastnici [právnická osoba] ( matce [adresa] ), která na nabídku nereflektovala. Žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] kupní smlouvu, kterou žalobkyně převedla její spoluvlastnický podíl na žalovanou za kupní cenu [částka], kterou se kupní smlouvou žalovaná zavázala zaplatit žalobkyni do pěti kalendářních let následujících po vkladu vlastnického práva k předmětu převodu. Vklad vlastnického práva k předmětné nemovitosti byl proveden dne [datum], kupní cena nebyla ke dni rozhodnutí v projednávané věci žalovanou zaplacena. Žalobkyně dne [datum] písemně vyzvala žalovanou ke zrušení kupní smlouvy a převodu vlastnictví k podílu na nemovitosti zpět na žalobkyni. Dne [datum] se žalobkyně dovolala neplatnosti kupní smlouvy s tím, že tato byla uzavřena v rozporu s dobrými mravy, v tísni a rozrušení, za nápadně nevýhodných podmínek a pod vlivem omylu o rozhodujících okolnostech, když z těchto důvodů se jedná o neúměrně zkracující smlouvu. Žalobkyně vyzvala žalovanou k navrácení podílu na nemovitosti do jejího vlastnictví. Žalovaná po nabytí vlastnictví k podílu na nemovitosti se opakovaně, avšak marně domáhala po ostatních spoluvlastnicích bytového domu sdělení potřebných informací o nemovitosti, poskytnutí klíčů, zajištění přístupu do celé nemovitosti a umožnění její prohlídky. Na shromáždění všech spoluvlastníků nemovitosti byla vyřešena otázka správy objektu i rozdělování výnosů z nemovitosti, většinoví spoluvlastníci nemovitosti se dohodli a odsouhlasili, že výnosy z pronájmu objektu se nadále nebudou rozdělovat jednotlivým spoluvlastníkům a budou použity na plánované opravy a rekonstrukce objektu. Žalovaná navrhla spoluvlastníkům zrušení a vypořádání spoluvlastnictví k nemovitosti a dne [datum] vyjádřila ochotu řešit věc mimosoudně tak, že za vlastněný podíl ve výši id. 1/4 bytového domu bude žalované společnosti vyplacena částka [částka], s tím spoluvlastníci vyslovili nesouhlas. Dne [datum] zahájili u zdejšího soudu proti žalované řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitým věcem, řízení je přerušeno do pravomocného rozhodnutí v projednávané věci. Znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] vypracovala dne [datum] znalecký posudek č. [Anonymizováno], ve kterém stanovila obvyklou tržní cenu bytového domu podle stavu ke dni [datum] v celkové výši [částka]. [právnická osoba] [právnická osoba] vypracovala dne [datum] znalecký posudek č. [č. účtu] ( důkaz předložený soudu žalovanou ), v němž dospěl k odbornému závěru, že tržní cena předmětného bytového domu v [adresa], ke dni [datum], stanovená metodou tržního porovnání pomocí indexů je ve výši [částka], dle tržního ocenění výnosovým způsobem dospěl k ceně nemovitosti ve výši [částka]. Dle cenového předpisu byla cena bytového domu stanovena na výši [částka] a spoluvlastnického podílu o velikosti 1/4 ve výši [částka].

50. Po zhodnocení všech provedených důkazů podle § 132 o.s.ř., kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy potom v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná.

51. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Podle ustanovení § 80 o.s.ř., se lze určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, domáhat jen tehdy, pokud je na tom naléhavý právní zájem.

52. Soud se nejprve zabýval tím, zda má žalobkyně na požadovaném určení naléhavý právní zájem. Určovací žaloba podle výše uvedeného ustanovení je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu, a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy, tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků (srov. závěry rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Podle ustálené judikatury soudů naléhavý právní zájem o určení, zda tu právní vztah nebo právo je či není, je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení jeho právní postavení stalo nejistým (srov. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]). V daném případě byl tento předpoklad naplněn, neboť jen prostřednictvím této žaloby může žalobkyně dosáhnout případné změny zápisu v katastru nemovitostí a tím uvedení tvrzeného faktického vlastnického stavu do souladu se stavem zapsaným v katastru nemovitostí.

53. Podle ustanovení § 7 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, dále jen „ o. z. “ se má za to, že ten, kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě a v dobré víře.

54. Obvyklá cena je cena, která by byla dosažena při prodejích stejného, případně obdobného majetku nebo při poskytování stejné nebo obdobné služby v obvyklém obchodním styku v tuzemsku ke dni ocenění. Přitom se zvažují všechny okolnosti, které mají na cenu vliv, avšak do její výše se nepromítají vlivy mimořádných okolností trhu, osobních poměrů prodávajícího nebo kupujícího ani vliv zvláštní obliby (srov. § 2 odst. 1 zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů). Obvyklou cenou nemovitosti je cena, které by bylo dosaženo při prodeji obdobné nemovitosti v obdobné lokalitě ve stejné době a v obvyklém obchodním styku. Otázka správnosti stanovení obvyklé ceny věci k tomu povolaným soudním znalcem není otázkou právní, ale skutkovou a je na znalci, aby v souladu s poznatky dosaženými v jeho oboru zvolil, jakou metodu ocenění použije; soud, který nemá příslušné odborné znalosti, nemůže metodiku ocenění stanovit. K tomu srovnej [Anonymizováno] a dále rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], a v nich citovaná rozhodnutí.

55. Soud ve vztahu k obvyklé ceně nemovitosti provedl k důkazu dva znalecké posudky, jeden byl předložen stranou žalobkyně a druhý žalovanou. Znalecký posudek [Anonymizováno] (předložený žalobkyní), oborně stanovil obvyklou tržní cenu bytového domu podle stavu ke dni [datum] ve výši [částka] a druhý znalecký posudek č. [č. účtu] (předložený žalovanou), ve kterém stanovila znalecká kancelář jako tržní cenu bytového domu ke dni [datum], metodou tržního porovnání pomocí indexů, částkou [částka], výnosovou metodou ve výši [částka]. Dle cenového předpisu byla cena bytového domu stanovena ve výši [částka] a spoluvlastnického podílu o velikosti 1/4 ve výši [částka]. Žalovaná namítala, že první znalecký posudek nebyl zpracován dle skutečného stavu nemovitosti, byť znalkyně provedla místní šetření nemovitosti ve dnech [datum] a [datum], z něhož při stanovení ceny nemovitosti také vycházela, stejně jako z pasportu stavby. O této skutečnosti svědčí nálezová část posudku „celkový popis nemovitosti“, kde se znalkyně zabývá mj. počty bytů na jednotlivých patrech objektu. Námitce žalované proto nepřisvědčil. [právnická osoba], která zpracovala druhý znalecký posudek pro žalovanou naopak místní šetření a prohlídku prostor bytového domu neprovedla. Soud s ohledem na ostatní provedené důkazy a zjištění oba znalecké posudky zhodnotil jako věrohodné a vycházel tak z jejich závěrů. Podle prvního znaleckého posudku byla cena id. 1/4 podílu na nemovitosti - bytovém domu znalecky stanovena ve výši [částka] (1/4 z [částka]), podle druhého znaleckého posudku byla id. 1/4 podílu na nemovitosti - bytovém domu znalecky stanovena podle cenového předpisu ve výši [částka], metodou porovnání pomocí indexů ve výši [částka] (1/4 z [částka]) a tržním oceněním metodou výnosovou ve výši 15 250 000 (1/4 z [částka]). Kupní cena předmětné nemovitosti mezi účastníky řízení byla sjednána ve výši [částka]. Hodnota plnění žalobkyně, tedy hodnota podílu žalobkyně na předmětné nemovitosti odpovídá minimálně znalecky stanovené obvyklé ceně [částka] a hodnota plnění žalované, tedy kupní cena, odpovídá výši sjednané [částka]. Vzájemná plnění účastníků řízení jsou tak v hrubém nepoměru, kdy kupní cena odpovídá cca 42,5 % z obvyklé ceny podílu na předmětné nemovitosti, čímž nedosahuje ani poloviny obvyklé ceny podílu na nemovitosti.

56. Podle ustanovení § 1793 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen "o. z."), zaváží-li se strany k vzájemnému plnění a je-li plnění jedné ze stran v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana, může zkrácená strana požadovat zrušení smlouvy a navrácení všeho do původního stavu, ledaže jí druhá strana doplní, oč byla zkrácena, se zřetelem k ceně obvyklé v době a místě uzavření smlouvy. To neplatí, pokud se nepoměr vzájemných plnění zakládá na skutečnosti, o které druhá strana nevěděla ani vědět nemusela.

57. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu ČR, od níž soud neměl důvodu se odchýlit, vyplývá, že „ ….Jednou ze zásad, na nichž spočívá soukromé právo, je i zásada, podle které daný slib zavazuje a smlouvy mají být splněny [§ 3 odst. 2 písm. d) o. z.]. Ta je obecným pravidlem, které vychází z římskoprávní maximy, podle níž smlouvy se mají dodržovat (pacta sunt servanda), a které nachází konkrétní odraz v řadě právních norem napříč celým právním řádem. Obecně rovněž platí, že strany kupní smlouvy nejsou vázány či omezeny ve sjednání výše kupní ceny, pokud nepodléhá cenovému předpisu. Mohou si tudíž sjednat i cenu, která se odchyluje od ceny obvyklé (tržní). Institut neúměrného zkrácení a lichvy představuje z uvedených pravidel výjimku, která umožňuje jejich prolomení - avšak pouze ve výjimečných případech při splnění daných podmínek.

14. Zatímco skutková podstata lichvy (§ 1796 o. z.) kombinuje znaky subjektivní povahy (spočívající vtísni, nezkušenosti, rozumové slabosti, rozrušení nebo lehkomyslnosti jedné strany a zneužití této slabosti druhou stranou) se znakem povahy objektivní (spočívajícím v hrubém nepoměru), právní úprava neúměrného zkrácení je založena na jediném čistě objektivním kritériu, jímž je hrubý nepoměr vzájemných plnění. Zatímco účelem právní úpravy lichvy je ochrana možné poruchy vůle ve spojení s poruchou ekvivalence, účelem neúměrného zkrácení je (toliko) ochrana poruchy ekvivalence. Pokud jde o právní následky, s lichvou se pojí neplatnost, zatímco neúměrné zkrácení zakládá restituční nárok zkrácené strany.

15. V úpravě institutu neúměrného zkrácení se odráží zásada ekvivalence v tom smyslu, že plnění i protiplnění nemají být v příkrém rozporu a že mají odpovídat zásadám spravedlnosti (srov. důvodovou zprávu k návrhu zákona č. 89/2012 Sb., sněmovní tisk číslo [hodnota], Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky, 6. volební období 2010-2013).

16. Podstatou neúměrného zkrácení dle § 1793 o. z. je možnost požadovat (i) zrušení smlouvy a (ii) navrácení všeho do původního stavu, pokud se - při porovnání obvyklé ceny vzájemně poskytnutých plnění - ukáže býti plnění jedné ze stran v hrubém nepoměru k tomu, co poskytla druhá strana a pokud jí druhá strana nedoplní, oč byla zkrácena. Pro aplikování neúměrného zkrácení není třeba zneužití tísně, nezkušenosti, rozumové slabosti nebo lehkomyslnosti, jako je tomu u institutu lichvy (subjektivní prvek). Rozhodující je pouze skutečnost, že plnění je v hrubém nepoměru vzhledem k protiplnění (objektivní prvek). Slouží k ochraně smluvní strany, která je fakticky slabší v důsledku nedostatku informací, ale k jeho aplikaci není třeba, aby strana, která se ochrany domáhá, byla za slabší smluvní stranu uznána. Jeho užití bude namístě nikoliv ve všech případech, kdy se ukáže, že strany ujednaly vzájemná plnění v nepřiměřené výši, ale pouze v případech jejich hrubého nepoměru. Nejedná se totiž o nástroj pro zajištění rovnováhy vzájemných plnění u jakékoliv disbalance, ale jeho smyslem je postihovat pouze extrémní odchylky. Je to proto, že tento institut představuje zásah do právní (smluvní) jistoty stran, tudíž je třeba k němu přistupovat velmi zdrženlivě. Co se míní hrubým nepoměrem (mezi plněním a protiplněním) právní úprava nestanoví. Převážná část doktríny - zejména s přihlédnutím k zahraničním úpravám, za základní východisko považuje hranici jedné poloviny, od níž se soudy odchýlí pouze, budou-li pro to zvláštní důvody, které budou v odůvodnění soudního rozhodnutí zvlášť popsány. Zdůrazňuje se přitom, že použití uvedeného institutu bude namístě pouze tehdy, pokud jeho účel převáží nad zásadou závaznosti smluv (pacta sunt servanda), která požívá ústavní ochrany (srov. např. PETROV, [jméno FO]. § 1793 [Neúměrné zkrácení]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721-2054). 1. vydání. [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2014, s. 314.; PIHERA V. Laesio enormis, in Obchodněprávní revue 11/2011; JANOUŠEK M. Návrat Laesio enormis do občanského práva, in Právní rozhledy 5/2014; ZIMA [právnická osoba] pokusu o uzákonění institutu laesio enormis, in Právní rozhledy 9/2012; DRACHOVSKÝ O. Neúměrné zkrácení a jeho působení v právu obchodních korporací, in Obchodněprávní revue 4/2020).

17. Nejvyšší soud má za to, že v poměrech současné právní úpravy, která žádnou konkrétní hranici představující neúměrné zkrácení nestanoví, lze za výchozí pravidlo považovat zákaz zkrácení přes polovic. Jinak řečeno hrubým nepoměrem vzájemných plnění bude hranice zhruba do poloviny vzájemných plnění (rozpětí 45 až 55%), od níž se soud odchýlí pouze, budou-li pro to zvláštní důvody.

18. Při porovnání vzájemných plnění (test disparity) se vychází z obvyklé ceny v daném místě a čase (§ 492 o. z.). Jde primárně o porovnání poměru obvyklé ceny plnění a protiplnění, ale hrát roli mohou i další okolnosti. Není totiž vyloučeno, aby v konkrétním případě soud hrubý nepoměr shledal i tam, kde poměr vzájemných plnění bude uvedené rozpětí přesahovat, půjde však o výjimečné situace, kdy by odmítnutí nároku zkráceného znamenalo přílišnou tvrdost nebo pokud i poměr přesahující polovinu vzájemných plnění (resp. uvedené rozpětí) bude v konkrétním případě shledán odporujícím zásadám spravedlnosti. Nemá-li dojít k nepřípustnému ohrožení právní jistoty stran smlouvy, mělo by být dotyčné ustanovení vykládáno restriktivně s důsledkem, že v pochybnostech by se měl soud přiklonit k závěru, že o neúměrné zkrácení nejde. Tuto restrikci je proto třeba vztáhnout i na další posuzované okolnosti. Z povahy kritéria pro posouzení neúměrného zkrácení je zřejmé, že hrát roli mohou pouze okolnosti týkající se ve smlouvě sjednaného poměru výše plnění v daném místě a čase. Důkazní břemeno je na straně toho, kdo zkrácení tvrdí….. “/ citace rozsudku Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. 42/2021 /.

60. Z citované judikatury Nejvyššího soudu ČR se podává, že právní úprava neúměrného zkrácení je založena na objektivním kritériu, jímž je hrubý nepoměr vzájemných plnění. Věta druhá citovaného ustanovení však stanoví také negativní podmínku použití tohoto kritéria, a sice nevědomost druhé (zkracující) strany o skutečnostech zakládajících nepoměr vzájemných plnění. Pro naplnění této podmínky přitom postačuje vědomostní (nikoliv volní) složka zavinění (obdobně viz Janoušek, M. § 1793 [Neúměrné zkrácení]. In: [adresa], J., Výtisk, M., Beran, V. a kol. Občanský zákoník. 2. vydání (2. aktualizace). [adresa]: [právnická osoba]. Beck, 2023). Smyslem a účelem právní úpravy § 1793 odst. 1 věty druhé o. z. je tudíž ochrana dobré víry zkracující strany ve vztahu k ekvivalenci vzájemných plnění stran (v okamžiku právního jednání smluvních stran). Z ustálené rozhodovací praxe Nejvyššího soudu se podává, že ustanovení § 7 o. z. vyjadřuje vyvratitelnou domněnku jednání v dobré víře; ten, kdo ji popírá, musí tvrdit skutečnosti ji vylučující a ohledně nich nese důkazní břemeno. Účastník, který se brání právním důsledkům, které zákon váže na jednání v dobré víře, je povinen tvrdit a prokázat skutečnosti vylučující objektivně posuzovanou dobrou víru protistrany (viz např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Z obecného principu presumpce dobré víry však existují výjimky. Jednu z těchto výjimek představuje § 1793 odst. 1 věta druhá o. z., která – při splnění podmínky dobré víry zkracující strany ve vztahu k ekvivalenci vzájemných plnění stran – vylučuje uplatnění pravidla o neúměrném zkrácení obsaženého v § 1793 odst. 1 větě první o. z. Jelikož úprava § 1793 odst. 1 věty druhé o. z. vylučuje uplatnění obecného řešení chránícího zkrácenou stranu před důsledky neúměrného zkrácení, je to právě zkracující strana, k jejímuž prospěchu výjimka slouží, která musí tvrdit a prokazovat naplnění hypotézy této výjimky, tj. že nepoměr vzájemných plnění se zakládá na skutečnosti, o které nevěděla ani vědět nemusela.

58. Soud ve vztahu k obvyklé ceně nemovitosti provedl k důkazu dva znalecké posudky, jeden byl předložen stranou žalobkyně a druhý žalovanou. Znalecký posudek č. [Anonymizováno] (předložený žalobkyní), oborně stanovil obvyklou tržní cenu bytového domu podle stavu ke dni [datum] ve výši [částka] a druhý znalecký posudek č. [č. účtu] (předložený žalovanou), ve kterém stanovila znalecká kancelář jako tržní cenu bytového domu ke dni [datum], metodou tržního porovnání pomocí indexů, částkou [částka], výnosovou metodou ve výši [částka]. Dle cenového předpisu byla cena bytového domu stanovena ve výši [částka] a spoluvlastnického podílu o velikosti 1/4 ve výši [částka]. Žalovaná namítala, že první znalecký posudek nebyl zpracován dle skutečného stavu nemovitosti, byť znalkyně provedla místní šetření nemovitosti ve dnech [datum] a [datum] , z něhož při stanovení ceny nemovitosti také vycházela, stejně jako z pasportu stavby. O této skutečnosti svědčí nálezová část posudku „celkový popis nemovitosti“, kde se znalkyně zabývá mj. počty bytů na jednotlivých patrech objektu. Námitce žalované proto soud nepřisvědčil. [právnická osoba], která zpracovala druhý znalecký posudek pro žalovanou naopak místní šetření a prohlídku prostor bytového domu neprovedla. Soud s ohledem na ostatní provedené důkazy a zjištění oba znalecké posudky zhodnotil jako věrohodné a vycházel tak z jejich závěrů. Podle prvního znaleckého posudku byla cena id. 1/4 podílu na nemovitosti - bytovém domu znalecky stanovena ve výši [částka] (1/4 z [částka]), podle druhého znaleckého posudku byla id. 1/4 podílu na nemovitosti - bytovém domu znalecky stanovena podle cenového předpisu ve výši [částka], metodou porovnání pomocí indexů ve výši [částka] (1/4 z [částka]) a tržním oceněním metodou výnosovou ve výši 15 250 000 (1/4 z [částka]). Kupní cena předmětné nemovitosti mezi účastníky řízení byla sjednána ve výši [částka]. Hodnota plnění žalobkyně, tedy hodnota podílu žalobkyně na předmětné nemovitosti odpovídá minimálně znalecky stanovené obvyklé ceně [částka] a hodnota plnění žalované, tedy kupní cena, odpovídá výši sjednané [částka]. Vzájemná plnění účastníků řízení jsou tak v hrubém nepoměru, kdy kupní cena odpovídá cca 42,5 % z obvyklé ceny podílu na předmětné nemovitosti, čímž nedosahuje ani poloviny obvyklé ceny podílu na nemovitosti.

60. V projednávané věci soud za základní východisko, z něhož při svém posouzení vycházel, tedy jako onu hranici tzv. hrubého nepoměru vzájemných plnění, vzal rozdíl jedné poloviny (vzájemných plnění), když tato hranice je východiskem u převážné části zahraničních úprav a obdobná hranice u nás platila historicky. Při porovnání vzájemných plnění (test disparity) soud vycházel z obvyklé ceny předmětné nemovitosti v daném místě a čase (§ 492 o. z.), zjištěné znaleckým posudkem. Důkaz znaleckým posudkem sice podléhá volnému hodnocení důkazů soudu ve smyslu § 132 o. s. ř. , avšak je jedním z důkazních prostředků, který soud sice hodnotí jako každý jiný důkaz podle § 132 o. s. ř, od jiných se však liší tím, že odborné závěry v něm obsažené nepodléhají hodnocení soudem. Soud hodnotí oba, k důkazu provedené znalecké posudky, jako přesvědčivé, úplné ve vztahu k zadání, s logicky a náležitě odůvodněnými závěry, které nejsou v rozporu s ostatními provedenými důkazy a odpovídají pravidlům logického myšlení, tyto jsou potom podloženy obsahem nálezu, znalci při jejich zpracování přihlédli ke všem skutečnostem, s nimiž se bylo třeba vypořádat. Věcnou správnost odborných závěrů znalců soud nepřezkoumával, neboť toto soudu nepřísluší, proti znaleckému posudku zpracovanému znaleckou kanceláří [právnická osoba] ani žádný z účastníků ničeho nenamítal, proto soud podání vysvětlení znalce k objasnění jeho závěrů neprováděl.

59. Soud proto vycházel-li při stanovení obvyklé ceny předmětné nemovitosti ze znaleckých posudků ( viz odst. 38 až 39 tohoto rozsudku ) a dále se zabýval okolnostmi majícími vliv na výši obvyklé ceny nemovitosti, resp. tím, zda žalovaná v době uzavření kupní smlouvy mohla vědět, že kupní cena podílu na předmětné nemovitosti ve výši [částka], tj. obvyklá cena nemovitosti jako celku je [částka], obvyklé ceně bezpochyby neodpovídá. Soud je toho názoru, že žalovanou tvrzené okolnosti, které jí vedly k přesvědčení, že kupní cena nemovitosti odpovídá ceně obvyklé, v projednávané věci, nebyly dány ani nevyšly v řízení najevo. Na tomto místě se sluší připomenout, že ze samotné obrany žalované, podle které cenu nemovitosti v čase a místě obvyklou lze zjistit z okolností, které jsou oběma stranám stejně dostupné / realitní portály na internetu, které měla žalobkyně navštěvovat /, je zjevné, že zde žádné skutečnosti předvídané ustanovením § 1793 odst. 1 věty druhé o. z. nebyly, žalovaná potvrdila, že nemovitost měla možnost si částečně za účasti technického odborníka společnosti [právnická osoba] [tituly před jménem] [Anonymizováno]. [jméno FO] prohlédnout, ve věci této nemovitosti jednala se stavebním úřadem, nahlížela do archivu stavebního úřadu, účastnila se místních šetření vyvolaných stavebním úřadem, navíc cca po půl roce, aniž by zaplatila žalobkyni sjednanou kupní cenu navrhla ostatním spoluvlastníkům převod jejího podílu za částku [částka] , tj. 6 násobku kupní ceny jejího získaného podílu na nemovitosti, čímž sama žalovaná potvrdila, že jí okolnosti mající vliv na obvyklou cenu při uzavírání kupní smlouvy se žalobkyní byly dostupné. Ostatně sama žalovaná pokud uvedla, že „…každý průměrný svéprávný člověk musí vědět, jaká je hodnota činžovního domu v [adresa]…“ tak potvrdila naplnění podmínky pro užití § 1793 o. z. , kdy její tvrzená nevědomost jako zkracující strany o skutečnostech zakládajících nepoměr vzájemných plnění, je zcela vyloučena.

60. Lze shrnout, že námitky žalované nejsou s to zpochybnit právní závěr soudu, který při zjištění, že plnění poskytnuté žalobkyni, jež by do 5 let od vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí ( bez přihlédnutí k růstu cen nemovitostí na realitním trhu v Praze ), je v poměru 42,5 % toho, co by měla obdržet žalobkyně od žalované, jsou v hrubém nepoměru k tomu, co obdržela žalovaná.

61. Z výše uvedeného tak má soud za prokázané, že žalobkyně neznala a nemusela jí být známá cena podílu bytového domu a naopak žalovaná musela vědět, že kupní cena je násobně nižší než hodnota nemovitosti.

62. Další podmínkou je na základě §1795 o. z. uplatnění práva do jednoho roku od uzavření zkracující kupní smlouvy. Žalobkyně a žalovaná uzavřely smlouvu dne [datum]. Konec lhůty k uplatnění práva je tak [datum]. Žalobkyně namítla neplatnost a dovolala se zrušení smlouvy prostřednictvím svého právního zástupce dne [datum] a [datum]. U soudu právo uplatnila podáním žaloby ze dne [datum], tj. včas.

63. Soud tak na základě výše uvedeného zhodnotil, že jsou splněny podmínky pro aplikaci ustanovení §1793 o. z. a neúměrně zkracující smlouvu zrušil ex tunc. Kupní smlouva ze dne [datum] tak byla zrušena od počátku se všemi jejími účinky. Z tohoto důvodu neexistuje žádný právní titul, který by svědčil žalované k nabytí vlastnictví podílu na předmětné specifikované ve výroku I. tohoto rozsudku. Soud na základě shora uvedených zjištění dospěl k závěru, že vlastníkem podílu na předmětné nemovitosti je žalobkyně.

64. Je nepochybné, že v případě žalobkyně došlo k uzavření kupní smlouvy dne [datum] v situaci, kdy vzájemné plnění je v hrubém nepoměru k plnění poskytnutému žalovanou. Žalovaná totiž za nemovitost má do 5 kalendářních roků zaplatit ( dosud se tak nestalo ) kupní cenu podílu na nemovitosti ve výši [částka], ačkoliv znalecky v tomto řízení bylo zjištěno, že v daném místě a čase obvyklá cena tohoto podílu činila minimálně [částka].

65. Z vyložených důvodů proto soud podané žalobě zcela vyhověl.

66. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud ve výroku II podle § 142 odst. 1 o.s.ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná se svým alternativním petitem, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze: - zaplaceného soudního poplatku v částce [částka], - nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 8 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z deseti úkonů právní služby před [datum] (převzetí a příprava zastoupení, výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem, návrh ve věci samé, účast na soudním jednání dne [datum], účast na soudním jednání dne [datum] od 11:00 do 14:10 – 2 úkony, vyjádření ve věci samé ze dne [datum], účast na soudním jednání dne [datum], vyjádření k odvolání žalované ze dne [datum], účast na soudním jednání dne [datum]) uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně deseti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., - nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 8 a. t. z tarifní hodnoty ve výši [částka] sestávající z částky [částka] za každý z dvanácti úkonů právní služby po [datum] (účast na soudním jednání dne [datum], účast na soudním jednání dne [datum] od 10:00 do 14:55 – 3 úkony, účast na soudním jednání dne [datum] od 11:30 do 13:45 – 2 úkony, účast na soudním jednání dne [datum] od 10:15 do 12:25 – 2 úkony, účast na soudním jednání dne [datum] od 9:35 do 12:30 – 2 úkony, účast na soudním jednání dne [datum], účast na soudním jednání dne [datum]), uvedených v § 11 odst. 1 a. t. včetně dvanácti paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., - a daně z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka].

67. Celkové náklady byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) a na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). O lhůtě k plnění soud rozhodl podle § 160 odst. 1 o. s. ř., když neshledal důvody pro její prodloužení.

68. Výši tarifní hodnoty stanovil soud s ohledem na § 8 a.t. a ustálenou judikaturu (srov. ÚS IV. ÚS 1332/07), která vyslovuje, že pokud je předmětem řízení určení vlastnického práva k nemovitostem, jedná se o plnění penězi ocenitelné a odpovídá ceně nemovitosti. Ta byla v tomto řízení prokázána na částku [částka].

69. V souladu s judikaturou soud dále žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů za písemná podání, která byla pouze návrhem na dokazování, písemným vyhotovením závěrečného návrhu nebo vyčíslením nákladů a soudu nepřinesla žádná nová tvrzení ve věci samé, kdy takové úkony nejsou úkony právní služby podle § 11 odst. 1 nebo odst. 2 a.t. (srov. usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Soud také žalobkyni nepřiznal náhradu nákladů za poradu s klientem dne [datum] přesahující jednu hodinu, neboť žalobkyně nedoložila potvrzení, že taková porada proběhla. Soud tak nemohl úkon přiznat, protože nemá bez dalšího za prokázané, že taková porada skutečně proběhla.

Poučení