31 C 370/2018-283

Rubrum

Okresní soud Plzeň - město rozhodl samosoudkyní Mgr. Monikou Mlíčkovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] zastoupený advokátem Mgr. Ing. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o zaplacení 354 064,60 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni částku 122 611,78 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 122 611,78 Kč od [datum] do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba o zaplacení částky 231 452,82 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 231 452,82 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému na náhradě nákladů řízení částku ve výši 44 900 Kč k rukám právního zástupce žalovaného, a to ve lhůtě do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou doručenou zdejšímu soudu dne [datum] domáhala zaplacení částky 354 064,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od [datum] do zaplacení, jakož i náhrady nákladů řízení. Žaloba je odůvodněna tím, že žalobkyně je provozovatelem distribuční soustavy dle ust. § 25 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ energetický zákon“), je držitelem licence [číslo] na distribuci elektřiny dle ustanovení § 4 energetického zákona a je vlastníkem zařízení distribuční soustavy kabelového vedení nízkého napětí na adrese [adresa svědkyně a žalovaného], v nemovitosti, která se nachází ve vlastnictví žalovaného. Žalobkyně uvedla, že pověřený zaměstnanec žalobkyně dne [datum] prováděl odečet elektroměru na daném odběrném místě, přitom zjistil určité nesrovnalosti s podezřením, že je v daném místě prováděn neoprávněný odběr. Následně bylo pracovníky společnosti [právnická osoba], zplnomocněnými žalobkyní k odhalování neoprávněných odběrů elektrické energie, dne [datum] kontrolou [číslo] (D02) zjištěno, že žalovaný na odběrném místě [ulice a číslo], [obec] provádí neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy podle § 51 zákona č. 458/2000 Sb. Následkem tohoto jednání vznikl žalobkyni nárok na náhradu škody v souladu s § 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. o měření elektřiny a způsobu stanovení náhrady škody při neoprávněném odběru, neoprávněné dodávce, neoprávněném přenosu nebo neoprávněné distribuci elektřiny, ve znění pozdějších předpisů. Touto kontrolou bylo na odběrném místě zjištěné svévolné připojení do neměřené části elektroinstalace, bylo zjištěno, že zcela chyběly firemní plomby na krytu hlavního vypínače. Po demontování krytu hlavního vypínače o velikosti 3 x 25 A, před elektroměrem [číslo] bylo zjištěno, že byly připojeny v přívodních svorkách v každé fázi dva vodiče. Vodiče CY 6 mm sloužily jako přívodní vodiče pro elektroměr, což bylo v pořádku. Fázové vodiče cizího kabelu CYKY 4 x 2,5 mm byly připojeny do přívodních svorek hlavního vypínače ve fázích L1, L2, L3, nulový vodič tohoto kabelu nebyl nikam připojen. Kabel CYKY 4 x 2,5 mm vedl dále mimo měřící soustavu a byl ukončen v podružném rozvaděči, ze kterého byla neměřená elektřina rozvedena do instalace domu. Elektroměr [číslo] neregistroval fázové napětí 240 V a průtok proudu ve fázi L1 9,3 A, L2 9,9 A, L3 5,1 A. Měření bylo prováděno při vyřazení elektroměru z provozu. Oznámení o výsledku kontroly odběrného místa bylo předáno žalovanému, který byl přítomen kontrole a převzetí tohoto oznámení za přítomnosti Policie ČR potvrdil. Žalobkyně pak pro výpočet škody využila vyhlášku č. 82/2011 Sb. odst. 4 písm. c), když v daném případě byl zjištěn neoprávněný odběr a ani v důsledku následujících jednání se žalovaným nebyly zjištěny nezbytné údaje a další okolnosti umožňující vyhovět požadavkům Ústavního soudu dle nálezu Ústavního soudu I. ÚS 668/15. Z dostupných údajů tak žalobkyně dospěla k náhradě škody ve výši 339 522,82 Kč, když tato částka odpovídá naměřené spotřebě 17,250 kW x 24 hod./den x 730 dní x 0,2 x 5, [číslo] Kč/kWh (§ 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb.), když se jedná o nárok na náhradu škody za neoprávněný odběr v rozsahu 2 let za období od [datum] do [datum], a to v souladu s ust. § 9 odst. 6 vyhlášky č. 82/2011 Sb.

2. Žalobkyně dále uvedla, že Policie ČR v dané věci prováděla šetření pod [číslo jednací], když věc následně odložila a po stížnostech žalobkyně na nedostatečně důsledný postup policie, pak byla věc dne [datum] odevzdána k projednání přestupku před ERÚ. Ze závěru policie však je zcela zřejmé, že možná délka trvání neoprávněného odběru byla od [datum] do [datum], když v rámci šetření pro účely Policie ČR byl vypracován znalecký posudek [číslo] který se při stanovování způsobené škody potýkal s obdobnými nedostatky jako žalobkyně, tedy především s nedostatkem vstupních dat k provedení relevantního výpočtu. Žalobkyně rovněž poukázala na neadekvátní nárůst spotřeby v odběrném místě po zjištění neoprávněného odběru, když v období od [datum] do [datum] se dá hovořit o konstantních spotřebách, následný nárůst o 1200 % je nárůstem naprosto překračujícím standardní schémata. Žalovaný tuto skutečnost žádným způsobem nevysvětlil, dramatický nárůst energie neodůvodnil. Žalobkyně dále požaduje po žalovaném část nákladů na zjištění neoprávněného odběru v souladu s ustanovením § 9 odst. 12 vyhlášky č. 82/2011 Sb., a to v částce 14 541,78 Kč představující souhrn služeb poskytnutých externí společností, mezi které spadá práce techniků na místě, zajištění potřebné kvalifikace techniků, opotřebení nástrojů, dopravné, administrativní zpracování případu, příprava podkladů a materiálů k samotné práci techniků a jiné činnosti, které jsou nezbytné k provedení kontroly a zjištění na místě, zda se jedná o situaci neoprávněného odběru. Tato částka byla dodavatelské společnosti uhrazena. Neoprávněným odběrem byla tak žalobkyni způsobena škoda v celkové výši 354 064,60 Kč sestávající se z neoprávněného odběru elektřiny ve výši 339 522,82 Kč a z náhrady nákladů spojených se zjištěním a přerušením neoprávněného odběru ve výši 14 541,78 Kč. Dne [datum] vyzvala žalobkyně žalovaného k zaplacení této částky vystavením faktury [číslo] splatné dne [datum], avšak žalovaný tuto neuhradil. Žalovaný pak dlužnou částku neuhradil ani přes předžalobní upomínku ze dne [datum].

3. Žalovaný s žalobou nesouhlasil, uvedl, že k neoprávněnému odběru u něj v žádném případě nedocházelo a pokud byly zjištěny v odběrném místě nesrovnalosti, tyto musel způsobit zaměstnanec, který [datum] s elektroměrem manipuloval. Nesouhlasil s vynaloženými náklady na zjištěný neoprávněný odběr, kdy uvedl, že neoprávněný odběr mohl zjistit už sám zaměstnanec žalobkyně dne [datum] a nemusela tento provádět externí firma, která si za něj náklady účtovala. Poukázal také na skutečnost, že v období od [datum] do [datum] nebydlel v domě na adrese [adresa] adrese [adresa svědkyně]. Dále pak žalovaný uvedl, že dům na adrese [ulice a číslo] a dům na adrese [ulice a číslo], kdy tyto domy jsou propojeny a jsou připojeny na předmětné odběrné místo, byly před zjištěním neoprávněného odběru elektrické energie vytápěny kotlem na tuhá paliva, respektive každý dům svým kotlem, když v domě na adrese [ulice a číslo] byl tímto kotlem zajištěn i ohřev vody. Žalovaný uvedl, že je pravdou, že byl vyšetřován Policií ČR, když věc byla vedena tedy pod sp. zn. KRPP [číslo] 2015 [číslo], kdy na základě znaleckého posudku bylo zjištěno, že mohla být žalobkyni neoprávněným odběrem způsobena škoda, když žalovaný poskytl tomuto znalci potřebnou součinnost, poukázal na posudek vypracovaný tímto znalcem a poukázal také na fakt, že částky odpovídající náhradě škody stanovené znalcem neodpovídají částce požadované žalobkyní v daném řízení.

4. Žalovaný dále při ústním jednání dne [datum] (č. l. 40) uvedl, že po zjištění neoprávněného odběru došlo k rapidnímu nárůstu spotřeby elektrické energie z toho důvodu, že v následujícím období používal často [číslo] W sbíječku, neboť prohluboval studnu na pitnou vodu, a to někdy od srpna do října, kdy tuto používal cca 18 hodin denně, dále se v odběrném místě po celou dobu prací svítilo 200 W žárovkou, dále objekt na adrese [ulice a číslo], který je naveden na jeden elektro měřič začal být pronajímán, kdy nájemníci ve vedlejším objektu si při provedené kontrole vařili oběd na ploténkovém vařiči, neboť jim došla plynová bomba. Dále pak žalovaný uvedl, že měl rozbitý záchod, a proto stále spínala vodárna s kalovým čerpadlem cca [číslo] W, tedy v okamžiku, kdy probíhalo měření dne [datum], došlo k tak rapidnímu navýšení elektrické energie. Co se týče přímotopů, tyto měl žalovaný k dispozici pro případ nouze, neboť měl v úmyslu kotel na tuhá paliva předělat na kotel na tepelná čerpadla.

5. Žalobkyně odmítla tvrzení žalovaného, že byl objekt vytápěn kotlem na tuhá paliva, neboť z fotodokumentace z roku 2011, kdy střešní krytina objektu je ve shodném stavu v roce 2011 jako v roce 2021 žádný komín na střeše není vidět. Žalobkyně poukázala na skutečnost, že ten, kdo má doma v bytě zapojený bojler, většinou jede v sazbě D08, což znamená, že bojler nahřívá, respektive spíná po 8 hodinách a 8 hodin v podstatě hřeje, kdy se rozděluje nízké a vysoké napětí, aby ta domácnost co nejvíce ušetřila, kdy tedy ten bojler neběží celých 24 hodin stejně, dojde k jeho nahřátí, a pak k vypnutí, a to je právě ten přepínač HDO a sazba D08. S ohledem na skutečnost, že žalovaný připustil, že měl v předmětném objektu bojler, avšak žádná sazba D08 sjednána nebyla, byla zde sjednána po celou dobu sazba D02, která odpovídá tomu, že je v bytě tak lednička a žárovka.

6. Žalovaný toto zdůvodnil tak, že bojler používal pouze zřídka. Sazbu měnil až poté, kdy došlo k instalaci tepelných čerpadel a žalovaný zrušil starý kotel na tuhá paliva.

7. Žalovaný rovněž odmítl uhradit částku 14 541,78 Kč, kterou považoval za nedůvodnou a podle názoru žalovaného se jedná pouze o umělé navyšování nároku žalobkyně vůči žalovanému, neboť neoprávněný odběr měl zjistit a zjistil již pracovník žalobkyně dne [datum].

8. Žalobkyně argumentovala tím, že dne [datum] její zaměstnanec zjistil podezření na neoprávněný odběr a tento byl potvrzen dne [datum] externí společností.

9. Z provedeného dokazování má soud za prokázaný následující skutkový stav.

10. Z protokolu o kontrole odběrného místa (č. l. 33) ze dne [datum] má soud za prokázané, že tento byl sepsán technikem společnosti [právnická osoba], v tomto protokole je popsáno zjištění neoprávněného odběru elektřiny.

11. Z oznámení o výsledku kontroly odběrného místa ze dne [datum] (č. l. 24) má soud za prokázané, že toto oznámení bylo sepsáno společností [právnická osoba] dne [datum], kdy byl kontrolován elektroměr [číslo] provedenou kontrolou byl zjištěn neoprávněný odběr elektřiny.

12. Z plné moci ze dne [datum] (č. l. 30) má soud za prokázané, že žalobkyně udělila plnou moc společnosti [právnická osoba] mimo jiné ke kontrole odběrných míst za účelem řešení neoprávněných odběrů.

13. Z historie spotřeb (č. l. 26) má soud za zjištěnou spotřebu elektrické energie na předmětném odběrném místě v době do zjištění neoprávněného odběru a po zjištění neoprávněného odběru. Rovněž je z této tabulky seznatelná změna sazby z D02 na D45, a to [datum] a z D45 na D56 dne [datum].

14. Z obsahu DVD nosiče má soud za zjištěný průběh kontroly ze dne [datum]. Z fotografií na CD nosiči má pak soud za zjištěné, že v době kontroly [datum] byly v místě odběru zachyceny 4 přímotopy, kdy žalobkyně tvrdila, že těmito bylo prováděno vytápění domu, žalovaný však uváděl, že tyto nebyly používány. Z fotodokumentace bylo seznatelné, že v době kontroly tyto přímotopy připojeny nebyly. Z fotodokumentace a videa z místa kontroly ze dne [datum] nemá soud za prokázanou přítomnost kotlů na tuhá paliva.

15. Z fotografie červeného kotle na tuhá paliva (č. l. 213), z fotografie zeleného kotle na tuhá paliva (č. l. 214), má soud za prokázané umístění těchto kotlů v objektu žalovaného, avšak bez bližšího časového určení (tyto fotografie byly založeny i v připojeném přestupkovém spise č.l. 61-63).

16. Z výpočtu náhrady škody provedené žalobkyní dle § 9 vyhláška č. 82/2011 Sb. (č. l. 34) má soud za zjištěný způsob výpočtu vzniku škody v souladu s tímto ustanovením.

17. Z dopisu žalovaného ze dne [datum] má soud za zjištěné, že se žalovaný vyjadřoval k dopisu žalobkyně ze dne [datum], jakož i k tvrzenému nároku žalobkyně na náhradu škody, takže tento odmítl, respektive nabídl uhradit částku 50 000 Kč.

18. Z faktury č. [variabilní symbol] (č. l. 31) má soud za prokázané, že žalobkyně vyfakturovala žalovanému částku 354 064,60 Kč dne [datum] se splatností [datum], když se jednalo o částku odpovídající náhradě škody za dobu trvání neoprávněného odběru na odběrném místě [obec], [ulice a číslo].

19. Z přípisu žalovaného ze dne [datum] (č. l. 18) má soud za zjištěné, že žalovaný částku 354 064,60 Kč uhradit odmítl s odůvodněním, že mu není známo, na základě jakých vstupních informací žalobkyně k této částce dospěla.

20. Z upomínky ze dne [datum] má soud za prokázané, že žalobkyně vyzývala žalovaného k zaplacení dlužné částky, a to ve lhůtě do [datum].

21. Z předžalobní upomínky ze dne [datum] (č. l. 27) má soud za prokázané, že žalobkyně žalovaného o zaplacení dlužné částky vyzývala, když z poštovní dodejky má soud za prokázané, že žalovaný tuto výzvu převzal osobně dne [datum].

22. Z dopisu ze dne [datum] (č. l. 19) má soud za prokázané, že žalovaný částku 354 064,60 Kč i přes předžalobní upomínku ze dne [datum] uhradit odmítl.

23. Z rozhodnutí Policie ČR [číslo jednací] ze dne 13. 4. 2018 má soud za prokázané, že bylo rozhodnuto o odevzdání věci k projednání přestupku osoby [celé jméno žalovaného] za zásah na odběrném elektrickém zařízení, kterým prochází neměřená elektřina bez souhlasu provozovatele přenosové soustavy, čímž se měl tedy žalovaný dopustit přestupku podle § 90 odst. 1 písm. f) zákona č. 458/2000 Sb., když věc byla předána, respektive odevzdána k projednání přestupku energetickému regulačnímu úřadu. Z odůvodnění tohoto rozhodnutí má soud za zjištěné, že policie dospěla k závěru, že bylo dostatečně prokázáno, že k neoprávněnému odběru elektrické energie na odběrném místě v [obec], [ulice a číslo], došlo. Policejní orgán neměl pochybnosti ani o tom, že za neoprávněný odběr je odpovědný majitel předmětné nemovitosti, tedy žalovaný bez ohledu na to, zda žalovaný tento odběr zřídil nebo nechal zřídit, ale je to žalovaný, který měl z tohoto neoprávněného odběru prospěch. Neoprávněný odběr byl však zdokumentován až k datu [datum], kdy byl objeven pracovníkem žalobkyně. Na základě pak pracovníci [právnická osoba] dne [datum] tento neoprávněný odběr potvrdili.

24. Z rámcové smlouvy o poskytování služeb uzavřené mezi žalobkyní jako objednatelem a [právnická osoba] s. r. o. a společností [právnická osoba] jako dodavatelem má soud za prokázané, že tato byla mezi účastníky uzavřena dne [datum], když na základě této smlouvy se dodavatel zavázal poskytovat žalobkyni služby v oblasti řešení netechnických ztrát a neoprávněných odběrů v distribuční soustavě a žalobkyně se zavázala za tuto činnost hradit cenu stanovenou dle ceníku, který byl nedílnou součástí jako příloha [číslo] této smlouvy. Z oznámení [právnická osoba] s. r. o. ze dne [datum] má soud za prokázané, že tato společnost oznámila žalobkyni, že dochází od [datum] ke změně ceníku dle rámcové smlouvy uzavřené mezi oběma subjekty. Z faktury č. 2021 vystavené [právnická osoba] s. r. o. žalobkyni, a to dne [datum] se splatností [datum] má soud za zjištěné, že celkem touto fakturou byla fakturována částka 5 771 628 Kč, když mimo jiné byl touto fakturou fakturován zjištěný neoprávněný odběr dne [datum]. Z výpisu z účtu žalobkyně má soud za prokázané, že žalobkyně částku 5 771 628 Kč uhradila.

25. Z čestného prohlášení pověřené zaměstnankyně společnosti žalobkyně ze dne [datum] (č. l. 29) má soud za zjištěné, že žalobkyně částku ve výši 14 541,78 Kč společnosti [právnická osoba] uhradila, a to dne [datum].

26. Při ústním jednání, které se konalo dne [datum] (č. l. 191) byla žalobkyně poučena ve smyslu § 118a odst. 1 o. s. ř. o tom, aby prokázala co možná nejpřesněji výši skutečné škody v rozhodném období od [datum] do [datum]. Žalovaný byl pak ve smyslu shodného ustanovení poučen o tom, aby prokázal své tvrzení, že předmětnou nemovitost v rozhodném období neužíval, aby prokázal své tvrzení o tom, že dům byl vytápěn jiným způsobem než přímotopy a dále nechť prokáže důvody pro nadměrný nárůst elektrické energie po zjištění neoprávněného odběru. Zároveň při tomto jednání bylo řízení koncentrováno s koncentrační lhůtou do [datum]. V dané lhůtě ze strany žalobkyně ani žalovaného nebyly označeny žádné důkazy ani doplněná žádná skutková tvrzení.

27. Pokud bylo soud předloženo potvrzení o likvidaci stávajícího kotle (č. l. 215) ze dne [datum] dle kterého měl žalovaný k tomuto datu předat společností [právnická osoba] k likvidaci červený kotel a potvrzení o likvidaci kotle (č. l. 216) ze [datum] měl žalovaný předat k likvidaci společnosti [právnická osoba] zelený kotel, pak tyto listiny byly soudu předloženy po koncentrační lhůtě, nejsou součástí přestupkového spisu a nebudou soudem dále hodnoceny.

28. Ze svědecké výpovědi pana [jméno] [příjmení] má soud za zjištěné, že tento pracoval pro žalovaného, pomáhal mu kácet dřevo na chalupě, a to asi po dobu 2-3 let. Zároveň pomáhal žalovanému vyklízet kotel na tuhá paliva tak, aby mohl žalovaný získat dotaci na tepelné čerpadlo. Prováděl likvidaci kotlů v době, kdy začínal s podnikáním, a to někdy v roce 2015. [příjmení] pro pana [celé jméno žalovaného] kácel před tímto datem, kdy uváděl, že to byl asi rok 2003 a 2004. Z této svědecké výpovědi soud nemá pochybnosti o tom, že svědek vypomáhal žalovanému s kácením dřeva, ani nemá pochybnost o tom, že svědek pomáhal žalovanému demontovat kotle na tuhá paliva, avšak soud nemá ze svědecké výpovědi najisto postaveno, v jakém časovém období svědek tuto činnost vykonával, neboť v časových údajích se jeho svědecká výpověď rozcházela a tyto časové rozpory nebylo možno odstranit ani po doplňujících dotazech ze strany soudu či účastníků. Svědek soudu předložil 2 protokoly o likvidaci stávajícího kotle ze dne [datum], avšak tyto protokoly byly soudu předloženy po koncentrační lhůtě, byly to protokoly, které mohl mít v držení žalovaný. Žalovaný se k pozdnímu předání těchto protokolů do soudního spisu žádným způsobem nevyjádřil, a proto soud tyto listiny k důkazu neprováděl a při hodnocení důkazů k těmto nepřihlédl. Svědek [celé jméno svědka] dále vypověděl, že u žalovaného rekonstruoval pokoj, v němž byl umístěn kotel na tuhá paliva, když v podstatě z této kotelny dělal pokoj. Zároveň tehdy dodával žalovanému přímotopy, sám je však nezapínal.

29. Ze svědecké výpovědi paní [celé jméno svědkyně], partnerky žalovaného, má soud za prokázané, že svědkyně vyloučila, že by na straně žalovaného došlo k neoprávněnému odběru, v období od roku 2013 do roku 2015 nabídla žalovanému bydlení s ohledem na jeho zdravotní stav, kdy tento v domě [ulice a číslo] měl složitou situaci, neboť musel nemovitost vytápět kotlem na tuhá paliva. V létě 2015 se pak stěhovali společně do předmětného domu na adrese [ulice a číslo]. Uvedla, že žalovaný do tohoto objektu v době, kdy bydlel u svědkyně, docházel, neboť ona sama bydlí na adrese [ulice a číslo], docházel tam, aby tam někdy zatopil, aby se tam podíval, jak pokračuje stavba. Dále tam měl také psa, tak aby se o něj postaral. Svědkyně uvádí, že dům byl vytápěn uhlím, následně poté pouze dřevem, neboť v domě bylo ústřední topení. Svědkyně se také vyjádřila, že po jejich nastěhování do domu na adrese [adresa]. V tomto období také dům vybavili tepelnými čerpadly. Svědkyně se také vyjadřovala k rekonstrukci na předmětném domě, kdy uváděla, že po jejich nastěhování tam něco rekonstruovali nájemníci, oni sami žádnou rekonstrukci neprováděli. Uvedla, že zdrojem vody byla voda z 2 studen, že žalovaný někdy tu studnu prohluboval, ale přesně už si nepamatuje kdy, on jí pouze vyrozuměl o tom, že jí prohlubuje. Časově tuto činnost zařadit neuměla.

30. Z připojeného spisu Energetického regulačního úřadu [číslo jednací] má soud za prokázané, že 6. 11. 2015 byly Policií ČR pod [číslo jednací] zahájeny úkony trestního řízení pro trestní čin krádeže, kdy dosud neustanovený pachatel v době nejpozději do [datum] na adrese [adresa svědkyně a žalovaného], čímž došlo k neoprávněnému odběru elektrické energie.

31. Z připojeného spisu Energetického regulačního úřadu [číslo jednací] má soud za prokázané a to ze znaleckého posudku [číslo] vypracovaného [celé jméno svědka] dne [datum] má soud za prokázané, že znalec na základě opatření Policie ČR o přibrání znalce měl posoudit neoprávněný odběr elektrické energie a s ohledem na předloženou dokumentaci určit pravděpodobnou spotřebu a tím i vzniklou škodu v objektu [ulice a číslo], a to nejméně v období od [datum] do [datum]. Znalec objektu provedl místní šetření, a to 19. 12. a [datum], tedy po 17 měsících od provedené kontroly pracovníky firmy [právnická osoba] Ke dni prováděné kontroly pak byl objekt vytápěn ústředním topením s využitím tepelných čerpadel spolu s akumulačními nádržemi. Při ohledání dospěl znalec ke zjištění, že na objektu [adresa] je umístěn komín a v prostorách dřívější kotelny v přízemí jsou umístěny akumulační nádrže, v objektu [adresa] komín není. Dle žalovaného měl být zlikvidován v rámci rekonstrukce domu v dubnu 2015 a v prostoru dřívější kotelny je nyní pokoj a v podkroví v pokoji na stropě je ještě údajně vidět pozůstatek úpravy sádrokartonu stropu po zrušeném komínu. Celý objekt se sestává z 2 domů [adresa] a [adresa] se společným dvorem postavenými do tvaru U. Na základě dostupných podkladů pak znalec dospěl k závěru, že pod bodem A svých odpovědí vypočetl množství spotřebované elektrické energie podle prokazatelně nalezených a zdokumentovaných a nainstalovaných spotřebičů v domě [adresa], včetně přímotopů, kdy by výše škody představovala částku 420 583,07Kč, pod bodem B podle prokazatelně nalezených a instalovaných spotřebičů v domě [adresa] při místním šetření dne 19. 12. a [datum], kdy by výše škody představovala částku 39 767, 207 Kč, pod bodem C podle prokazatelně nalezených a instalovaných spotřebičů v domě [adresa], č.p.77 při místním šetření dne 19. 12. a [datum], kdy by výše škody představovala částku 163 545,19 Kč, pod bodem D podle prokazatelně provedeného měření proudu při nalezení neoprávněně zjištěného odběru dne [datum], kdy by výše škody pro oba objekty [adresa] a [adresa] představovala částku 535 877,64 Kč, resp. po odečtení toho, co naměřil elektroměr a bylo žalovaným zaplaceno částku 413.182,31 Kč Tyto částky pak odpovídaly době od [datum] do [datum], t.j. 2 791 dnů.

32. Při svém výslechu pak znalec setrval na závěrech uvedených ve znaleckém posudku, kdy uváděl, že co možná nejpravděpodobnější množství spotřebované energie by bylo pod bodem 8 závěr posudku pod bodem 6 na straně 30 posudku, kdy vzal celé období, vycházel z toho, jaké množství proudu proteklo v daný okamžik při zjištění neoprávněného odběru tedy toho [datum], kdy tím kabelem proteklo 5,31 kWh a vycházel, že tato spotřeba trvala nejméně po dobu 3 hodin každý den, kdy toto konzultoval i se samotným žalovaným a vycházel dále z ceny 5, 61715 Kč, neboť je to cena stanovená vyhláškou při zjištění neoprávněného odběru, která je vyšší než ta, co si nasmlouvají zákazníci sami u dodavatele, nicméně je to v podstatě jakási sankce za ten neoprávněný odběr, pak dospěl k částce za neoprávněný odběr v období od prosince 2007 do srpna 2015 ve výši 535 877,64 Kč, od níž odečetl to, co bylo skutečně naměřeno na hodinách a zaplaceno a škoda včetně přímotopů znalci vyšla ve výši 413 182,31 Kč.

33. Soudu dále byla předložena svědkem [příjmení] faktura 12/ 2015, kterou vystavil žalovanému na částku 8 675 Kč, a to dne [datum] za provádění stavebních prací na adrese [ulice a číslo], dále doklad o zaplacení této částky, dále faktura [číslo], kterou vystavil žalovanému dne [datum] na částku 25 871 Kč za navýšení izolace v podkroví domu na adrese [ulice a číslo], včetně dokladu o zaplacení této částky, faktura [číslo], kterou vystavil žalovanému dne [datum] na částku 22 994 Kč v souvislosti s navýšením podkroví na adrese [ulice a číslo], včetně dokladu o zaplacení této částky. Dále pak svědek předložil soudu žádost o poskytnutí dotace, kterou podával žadatel [celé jméno žalovaného], tedy žalovaný dne [datum], dále pak předložil žádost o poskytnutí dotace, kterou podával žalovaný dne [datum], když se pokaždé jednalo o dotaci na poskytnutí tepelného čerpadla do objektu [ulice a číslo]. Dále pak předložil prohlášení společnosti [právnická osoba] o vykoupení kotlů ze dne [datum] od žalovaného. Tyto listiny soud k důkazu neprováděl, neboť byly soudu předloženy po koncentrační lhůtě a byly to listiny, kterými zcela jistě mohl disponovat i sám žalovaný, neboť se týkaly jeho osoby. Jednalo se o faktury, které byly vystavovány jemu vyslechnuvším svědkem a jeho žádosti o poskytování dotací. Žalovaný chtěl těmito listinami pouze dokázat své tvrzení, že došlo k výměně kotlů na tuhá paliva za tepelná čerpadla.

34. Žádné jiné důkazy nebyly navržena, popř. byly navrženy po koncentrační lhůtě a návrh na předložení výpisu rejstříku trestů zaměstnance, který dne [datum] prováděl kontrolu odběrného místa k prokázání jeho věrohodnosti, byť tento nebyl ani jako svědek vyslechnut, byl pro nadbytečnost zamítnut.

35. Podle § 51 odst. 1 písm. d) zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů neoprávněným odběrem elektřiny z elektrizační soustavy je připojení nebo odběr z té části zařízení.

36. Podle § 51 odst. 2 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů se neoprávněný odběr elektřiny z elektrizační soustavy se zakazuje.

37. Podle § 51 odst. 3 zákona č. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů při neoprávněném odběru elektřiny je osoba, která neoprávněně odebírala nebo odebírá elektřinu, povinna nahradit v penězích vzniklou škodu. Nelze-li zjistit vzniklou škodu na základě prokazatelně zjištěných údajů, je povinna uhradit škodu určenou výpočtem podle hodnoty hlavního jističe před elektroměrem nebo předřazeného jistícího prvku a obvyklé doby jejich využití, nedohodnou-li se obě strany jinak. Škodou jsou i prokazatelné nezbytně nutné náklady vynaložené na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny.

38. Podle § 9 odst. 1 vyhlášky č. 82/2011 Sb., při neoprávněném odběru elektřiny určí množství skutečně neoprávněně odebrané elektřiny provozovatel přenosové soustavy nebo provozovatel distribuční soustavy na základě změřených nebo jinak zjištěných prokazatelných údajů o neoprávněném odběru elektřiny.

39. Podle § 9 odst. 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., se výše náhrady škody se stanoví oceněním množství neoprávněně odebrané elektřiny zjištěné podle odstavce 1 nebo vypočtené podle odstavce 8 cenami podle cenového rozhodnutí Energetického regulačního úřadu účinného v době zjištění neoprávněného odběru elektřiny.

40. Podle § 9 odst. 12 vyhl. č. 89/2011 Sb., součástí náhrady škody vzniklé provozovateli přenosové soustavy nebo provozovateli distribuční soustavy je i právo na úhradu prokazatelných nezbytně nutných nákladů vynaložených na zjišťování neoprávněného odběru elektřiny, neoprávněné dodávky elektřiny, neoprávněného přenosu elektřiny nebo neoprávněné distribuce elektřiny, jejich přerušení a přezkoušení měřicího zařízení a případné znalecké posudky, které nejsou zahrnuty do regulovaných cen za přenos elektřiny nebo za distribuci elektřiny.

41. Po zhodnocení provedeného dokazování dospěl soud k závěru, že žaloba je důvodná pouze částečně. V řízení bylo prokázáno, že v odběrném místě na adrese [adresa], [obec], byl dne [datum] zjištěn neoprávněný odběr pracovníky externí společnosti [právnická osoba] a to na podnět pracovníka žalobkyně, který v daném místě provedl dne [datum] běžnou kontrolu odběrného místa. Žalobkyně tak po žalovaném uplatnila v souladu s ust. § 9 odst.1 a § 9 odst. 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb., nárok na náhradu škody a to za období od [datum] do [datum] v období určené v souladu s ust. § 9 odst. 6 vyhl. č 82/2011 Sb., když vycházela z ceny 5, 6171467 Kč za kWh, rovněž v souladu uts. § 9 odst. 2 – 9 vyhlášky č. 82/2011 Sb. a dospěla při tomto výpočtu k částce 339 522,82Kč. Žalovaný ve světle nálezu Ústavního soudu I. 668/ 2015 z [datum] apeloval na nutnost při výpočtu nároku na náhradu škody, přiblížit se, co nejvíce k částce odpovídající skutečně škodě, kterou mohl žalovaný žalobkyni neoprávněným odběrem způsobit tak, aby výše škody plnila především funkci kompenzační nikoli funkci sankční. Soud se s touto argumentací ztotožnil a v řízení byla škoda blížící se co nejvíce škodě skutečné zjišťována. Žalobkyně se v řízení nebránila novému výpočtu výše odpovídající náhradě škody pro případ, že by jí žalovaný poskytl potřebnou součinnost, což se nestalo, když žalovaný uvedl, že všechny spotřebiče, které v rozhodné době sporadicky užíval, byly sděleny PČR. Soud tedy při zjišťování vzniklé škody vycházel zejména z podkladů obsažených v připojeném spise Energetického regulačního úřadu sp.zn. [číslo] a to zejména ze znaleckého posudku Ing. [jméno] [příjmení] [číslo] ze dne [datum], kdy znalec podle prokazatelně provedeného měření proudu při zjištění neoprávněného odběru ke dni [datum], při ceně 5, 6141467 Kč za 1 kWh v souladu s § 9 vyhl. č. 82/2011 Sb., dospěl k závěru, že za období od [datum] do [datum] by žalovaný spotřeboval elektrickou energii v částce 535 877,64 Kč, po odečtení naměřeného a zaplaceného množství, což mezi účastníky nebylo sporné, dospěl k částce 413 182,31 Kč. Za období, které bylo předmětem žaloby, tedy za období od [datum] do [datum] je pak částka 108 070 Kč škodu blížící se co nejvíce škodě skutečné.

42. Co se týče nároku žalobkyně na zaplacení částky ve výši 14 541,78 Kč odpovídající nákladů žalobkyně vynaložených v souvislosti se zjištěním a řešením neoprávněného objektu třetímu subjektu, má soud za to, že v této části je žaloba důvodná, když v řízení bylo prokázáno, že mezi žalobkyní na straně jedné a [právnická osoba] s.r.o. a [právnická osoba] na straně druhé byla uzavřena rámcová smlouva o poskytování služeb, když na základě této smlouvy tyto dvě společnosti prováděly pro žalobkyni zjišťování a řešení neoprávněných odběrů, a to za ceny dle ceníku, který tvořil přílohu této smlouvy. [právnická osoba] pak dne [datum] svými zaměstnanci zjistila neoprávněný odběr v odběrném místě žalovaného a tento byl žalobkyni v souladu s ceníkem těchto společností vyúčtován právě částkou 14 541,78 Kč, která byly žalobkyní dne [datum] uhrazena. Pokud žalovaný namítal neúčelnost takto vynaložených nákladů s odůvodněním, že neoprávněný odběr měl zjistit již samotný zaměstnanec společnosti žalobkyně dne [datum] a další náklady vynaložené s jeho zjištěním byly nadbytečné, pak se soud s touto argumentací neztotožňuje, když technik žalobkyně dne [datum] provedl pouze pravidelnou kontrolu odběrného místa a nabyl podezření na neoprávněný odběr. Žalobkyně pak v souladu s uzavřenou smlouvou požádala externí společnost o prověření tohoto podezření, které bylo potvrzeno. Náklady vynaložené na zjištění neoprávněného odběru ve výši 14 541,78Kč tak uplatnila po žalovaném v souladu s ust. § 9 odst. 12 vyhl. č. 89/2011 Sb. po právu.

43. S ohledem na shora uvedené tak soud dospěl k závěru, že žaloba je co do zaplacení náhrady škody ve výši 108 070 Kč a co do zaplacení částky ve výši 14 541,78 Kč představující náklady vynaložené na zjištěné neoprávněného odběru důvodná. Jelikož se žalovaný se zaplacením této částky dostal do prodlení, přiznal soud žalobkyni rovněž právo na zaplacení úroku z prodlení a to v souladu s uts. § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., jehož výše je v souladu s ust. § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a počátek prodlení žalovaného odpovídá provedenému dokazování. S ohledem na výše uvedené tedy soud žalobě v tomto rozsahu vyhověl tak, jak je pod výrokem I. tohoto rozsudku uvedeno.

44. Co se týče výroku II. tohoto rozsudku, na jeho základě soud žalobu co do zaplacení částky 231 452,82 Kč s příslušenstvím zamítl, pak soud uvádí, že žalobkyně při výpočtu svého nároku na náhradu škody vycházela toliko z ust. § 9 vyhl. č.82/2011 Sb., bez zohlednění nálezu Ústavního soudu I. 668/ 2015 z [datum]. V daném řízení se pak k prokázání škody blížící se co nejvíce škodě skutečné provádělo rozsáhlé dokazování, když žalobkyně tvrdila, že daný objekt byl vytápěn přímotopy, na podporu svých tvrzení předložila tabulku spotřeb, z nichž byl zřejmý nárůst spotřeby elektrické energie po zjištěném neoprávněném odběru o 1200%, dále poukázala na žádost žalovaného, na jejímž základě došlo ke dni [datum] ke změně tarifu z D02 na D45, a následně pak ke dni [datum] ke změně tarifu z D45 na D56, poukázala rovněž na žádost žalovaného ze dne [datum] (příloha znaleckého posudku číslo listu 62 posudku), v němž sám žalovaný uvedl, že využívá přímotopové topení, poukázala na obsah DVD nosiče z provedené kontroly ze dne [datum] a na fotografie pořízené při této kontrole, z nichž žádný jiný způsob vytápění nemovitosti nebyl zřejmý. Žalovaný tvrdil, že v rozhodném období nemovitost užíval pouze sporadicky a že tato byla vytápěna kotly na tuhá paliva, když k prokázání těchto tvrzení soud provedl výslech pana [jméno] [příjmení], osoby, která demontovala v objektu žalovaného kotle na tuhá paliva, výslech paní [celé jméno svědkyně], partnerky pana žalovaného, která uváděla, že žila v rozhodné době se žalovaným ve společné domácnosti ve svém vlastním bytě, a žalovaný do objektu na adrese [adresa], dále žalovaný tvrdil, že k neoprávněnému odběru na jeho straně nedošlo, a pokud byl dne [datum] zjištěn, tento způsobil technik žalobkyně při kontrole dne [datum], což nebylo prokázáno ani k prokázání těchto tvrzení nebyla navrženy žádné důkazy, žalovaný dále uvedl, pokud po zjištěném neoprávněném odběru došlo k rapidnímu nárůstu odběru elektrické energie, došlo k němu v důsledku pronájmu vedlejšího objektu na adrese [ulice a číslo], dále že on sám prováděl různé stavební úpravy na adrese [ulice a číslo], v jejichž důsledku došlo ke zvýšené spotřebě elektrické energie, když k prokázání těchto tvrzení nenavrhl žádné důkazy. Z těchto všech důkazů dospěl soud k závěru, že s velkou mírou pravděpodobnosti mohl být daný objekt na adrese [adresa], minimálně vždy v době, kdy v tomto objektu trávil čas žalovaný. Z provedeného dokazování je pak zřejmé, že přímotopy v době prováděné kontrol, tedy dne [datum] nebyly zapojeny a tudíž jejich spotřeba nebyla zohledněna ve výpočtu znalce v jeho závěru pod bodem 6, kdy vycházel z prokazatelně změřeného proudu. Žalobkyně však na po poučení, které se jí k prokázání výše škody dostalo, nenavrhla soudu žádné další důkazy než ty, co byly soudem provedeny a proto soud vycházel z důkazů dostupných. Pokud pak znalec ve svém posudku určil výši pravděpodobné škody pod bodem A svého posudku podle spotřebičů zdokumentovaných ke dni [datum], včetně přímotopů, když vycházel z jejich využití 3 hodiny denně, pak dospěl k možné škodě ve výši 420 583,07Kč, před odečtením naměřených a uhrazených spotřeb. Tedy k částce nižší než z jaké soud při výpočtu škody vycházel. Proti tomuto posudku žalobkyně v řízení před soudem neměla žádných námitek. S ohledem na výše uvedené tedy soudu nezbylo nic jiného, než žalobu v tomto rozsahu zamítnout.

45. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 2 o. s. ř., když žalovaný byl v tomto případě převážně úspěšný a přísluší mu tak právo na poměrnou část nákladů řízení. Náklady řízení se sestávají z odměny advokáta za zastupování žalovaného ve smyslu ustanovení § 6, § 7 a § 11 vyhl. č. 177/1996 Sb. za 12 úkonů právní pomoci po 9 740Kč á úkon – převzetí a příprava zastoupení, vyjádření ze dne [datum], účast při ústním jednání dne [datum], dne [datum] (9:00- 11:15 hodin – 2 úkony), dne [datum] (13:00- 15:50 hodin – 2 úkony), dne [datum] (9:00 – 14:10 – 3 úkony), dne [datum] (9:00 – [číslo] – 2 úkony) 12 x náhrada hotových výdajů dle ustanovení § 13 advokátního tarifu ve výši 300 Kč á úkon, tj. ve výši 3 600 Kč, když odměna advokáta a režijní paušály se ve smyslu ustanovení § 137 odst. 1 o.s.ř. navyšují o 21 % DPH, celkem by tak náklady řízení představovali částku ve výši 145 780,80 Kč, jelikož byl žalovaný úspěšný co do 65,40 % a neúspěšný co do 34,60 %, přísluší mu náhrada nákladů řízení podle poměru úspěchu a neúspěchu ve věci, tedy co do výše 30,80 %, tedy v částce 44 900 Kč [obec] plnění pak bylo určeno v souladu s ustanovením § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám zástupce žalovaného.

46. O lhůtách k plnění bylo rozhodováno v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 o. s. ř. a pro splnění povinností byla stanovena lhůta obecná třídenní.

Poučení