31 C 378/2023 - 99

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 5 rozhodl předsedkyní senátu JUDr. Jitkou Skálovou jako samosoudkyní v právní věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0] [Adresa zainteresované osoby 1/0] zastoupeného opatrovnicí [Anonymizováno] bytem [Anonymizováno] zastoupenému advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 1/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 1/0] o zaplacení 300 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal po žalovaném zaplacení částky [částka], se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému na nákladech řízení částku [částka] k rukám právního zástupce žalovaného, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobou se žalobce domáhal po žalovaném vydání bezdůvodného obohacení ve výši žalované částky. Žalobce tvrdil, že zdejší soud rozsudkem čj. [spisová značka] ze dne [datum] ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze čj. [spisová značka] ze dne [datum], který právní moci nabyl dne [datum], rozhodl ve věci určení vlastnického práva a neexistence zástavního práva k bytové jednotce č. [Anonymizováno], vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb., způsob využití: [Anonymizováno], zapsané na listu vlastnictví č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa], nacházející se (vymezené) v budově č. p. [Anonymizováno] (budova je zapsána na listu vlastnictví č. [hodnota], katastrální území [adresa], obec [adresa], část obce [adresa], způsob využití: [Anonymizováno]) postavené na pozemku parc. č. [Anonymizováno] (uvedený pozemek je zapsán na listu vlastnictví č. [hodnota], katastrální území [adresa], druh pozemku: zastavená plocha a nádvoří), přičemž vlastnictvím jednotky č. [Anonymizováno] je neoddělitelně spjato spoluvlastnické právo ke společným částem výše uvedeného domu č. p. [Anonymizováno] a k výše uvedenému pozemku parc. č. [Anonymizováno], a to ve výši [Anonymizováno] vzhledem k celku, že výlučným vlastníkem předmětných nemovitostí je žalovaný. Soud tak rozhodl o neplatnosti právního jednání učiněného mezi žalobcem a žalovaným z důvodu duševní poruchy žalovaného. Žalobce, v návaznosti na uzavření kupní smlouvy se žalovaným na shora uvedené nemovitosti, uzavřel se žalovaným dne [datum] rovněž dohodu o zrušení věcného břemene, na základě níž vložil na účet žalovaného, vedeného u ČS a.s. nejprve dne [datum] částku [částka] a následně dne [datum] další částku ve výši [částka]. Vzhledem k neplatnosti právních jednání mezi účastníky řízení žalobce požaduje vrátit tyto částky, vložené žalovanému na účet. Žalobce tvrdil, že žalovaný s finančními částkami dále disponoval, čímž se na úkor žalobce obohatil.

2. Žalovaný navrhl žalobu v celém rozsahu zamítnout z důvodu nedostatku jeho pasivní legitimace v projednávané věci. Nesporným učinil, že dne [datum] byla žalovaným, jakožto zástavním dlužníkem na straně jedné, a žalobcem, jakožto zástavním věřitelem na straně druhé, podepsána smlouva o zřízení zástavního práva k nemovitým věcem, na základě které došlo (resp. mělo dojít (viz níže)) ke zřízení zástavního práva k níže popsané předmětné jednotce, a to za účelem zajištění údajných dluhů žalovaného vůči žalobci do výše [částka] s přísl. z titulu smlouvy o zápůjčce, podepsané dne [datum] žalovaným, jakožto vydlužitelem na straně jedné, a žalobcem, jakožto zapůjčitelem na straně druhé. K zápisu vlastnického práva žalobce k předmětné jednotce do katastru nemovitostí došlo na základě kupní smlouvy se zřízením služebnosti bytu a užívání, která byla dne [datum] podepsána žalovaným, jakožto prodávajícím na straně jedné, a žalobcem, jakožto kupujícím na straně druhé. Dne [datum] byla žalobcem na straně jedné a žalovaným na straně druhé podepsána dohoda o zrušení věcného břemene práva bytu, v rámci které se smluvní strany dohodly jednak na zrušení věcného břemene, které mělo být zřízeno kupní smlouvou, a jednak na finančním vypořádání věcného břemene. Za jeho zrušení měl žalobce uhradit žalovanému částku [částka] ve dvou splátkách po [částka], a to dne [datum] a dne [datum]. Rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum], čj. [spisová značka], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum], čj. [spisová značka], bylo pravomocně určeno, že žalovaný je výlučným vlastníkem jednotky č. [Anonymizováno], zapsané na LV č. [hodnota] pro katastrální území [adresa], obec [adresa] a nacházející se v budově č. p. [Anonymizováno], postavené na pozemku parc. č. [Anonymizováno] k. ú. [adresa] a že zástavní právo založené zástavní smlouvou pro pohledávky ve výši [částka], jehož předmětem je předmětná jednotka, neexistuje. Rozhodnutí soudu vycházelo ze zjištění, že rozpoznávací schopnosti žalovaného byly v době uzavření kupní smlouvy i zástavní smlouvy podstatnou mírou snížené jeho lehkou mentální retardací, ovlivnitelností, manipulovatelností, a proto dospěl k závěru o absolutní neplatnosti jak kupní, tak zástavní smlouvy ve smyslu § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů. Dovolání žalobce podané proti rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum], bylo usnesením Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], čj. [spisová značka], odmítnuto. Pravomocným rozsudkem zdejšího soudu ze dne [datum], čj. [spisová značka], byl žalovaný omezen ve svéprávnosti na dobu pěti let s tím, že je schopen nakládat s peněžní částkou maximálně [částka] měsíčně, jinak hospodařit s vyšší částkou a spravovat své jmění ve vyšší částce, s výjimkou právního jednání v běžných záležitostech každodenního života, není schopen, zejména není schopen uzavírat jakékoliv smlouvy (smlouvu kupní, darovací, o úvěru, zápůjčce a zástavní) s předmětem plnění nad [částka], v pracovněprávních vztazích uzavírat smlouvy o hmotné odpovědnosti, činit pořízení pro případ smrti, uzavřít manželství, činit jednání při určování rodičovství, popírání rodičovství, při osvojení, včetně souhlasu s osvojením a současně ustanovil žalovanému opatrovnici [jméno FO]. Závěry o rozsahu omezení svéprávnosti žalovaného opřel soud především o závěry plynoucí ze znaleckého posudku a výslechu soudem ustanoveného znalce [tituly před jménem] [jméno FO], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví psychiatrie, který zjistil, že žalovaný od dětství trpí duševní poruchou ve formě lehké mentální retardace, která není léčbou ovlivnitelná, že zmíněná duševní porucha významným způsobem ovlivňuje jeho schopnost právně jednat, neboť není schopen složité plánovité činnosti, je snadno ovlivnitelný a zneužitelný okolím, v němž se pohybuje, nevyzná se ve složitějších sociálních situacích, jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti jsou sníženy, není schopen porozumět důsledkům uzavření smlouvy (kupní, darovací aj.), přičemž je schopen nakládat pouze s omezenou finanční částkou, sloužící k uspokojení běžných denních potřeb. Samotné uzavření výše zmiňovaných smluv - Smlouvy o zápůjčce, Zástavní smlouvy, Kupní smlouvy a Dohody o zrušení věcného břemene, bylo předmětem poměrně rozsáhlého dokazování, a to v rámci trestního řízení, vedeného zdejším soudem pod sp. zn. [spisová značka], které skončilo vydáním rozsudku ze dne [datum], čj. [spisová značka], kterým byla obviněná [jméno FO], uznána vinnou ze spáchání: a) jednak přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, 3 zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, ve znění pozdějších předpisů, kterého se dopustila tím, že „….. dne [datum] v [adresa], v úmyslu se neoprávněně obohatit, vědomě využila slabých rozumových schopností poškozeného [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0], jeho významné sugestibility, manipulovatelnosti, naivní důvěřivosti a neschopnosti řádně hájit vlastní zájmy, a požádala poškozeného o zapůjčení finanční částky [částka], pod nepravdivou záminkou potřeby uhradit tuto částku advokátovi, aby jí byly vyplaceny peníze z prodeje domu po rodičích v Domažlicích, z nichž přislíbila poškozenému zapůjčenou částku vrátit, ačkoliv si byla vědoma, že žádné peníze z prodeje domu neobdrží, a zapůjčené finanční prostředky poškozenému nevrátí, poškozený se zapůjčením částky [částka] obžalované souhlasil, požadovanou částku vybral téhož dne ze svého bankovního účtu číslo [č. účtu] v [adresa], na pobočce [právnická osoba]., a na místě jí v hotovosti předal obžalované, která následně poškozenému zapůjčenou finanční částku nevrátila a ponechala si jí pro vlastní potřebu, kdy tímto svým úmyslným jednáním způsobila poškozenému [Jméno zainteresované osoby 1/0] škodu ve výši [částka]..“ / citace rozsudku / b) jednak přečinu podvodu podle § 209 odst. 1, 4 písm. d) trestního zákoníku, kterého se dopustila tím, že „ … dne [datum] v Kladně, nám. [jméno FO] č. p. [Anonymizováno], v kanceláři advokátky [tituly před jménem] [jméno FO], v úmyslu získat peněžní prostředky z půjčky a následně z převodu vlastnického práva k bytu poškozeného [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0], a neoprávněně se tak obohatit, vědomě využila slabých rozumových schopností poškozeného, jeho významné sugestibility, manipulovatelnosti, naivní důvěřivosti a neschopnosti řádně hájit vlastní zájmy, a to tak, že poškozeného opakovaně přesvědčovala pod smyšlenou legendou, že získání peněžní prostředků ze smlouvy o zápůjčce a dalších smluv, které byly následně uzavřeny mezi poškozeným a [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0], kterou poškozený dříve obžalované zapůjčil, a slibovala mu, že si jej vezme za muže, čemuž poškozený uvěřil, k podpisu níže uvedených smluv, v jejichž konečném důsledku došlo k převodu vlastnického práva k bytové jednotce číslo [Anonymizováno] o velikosti [Anonymizováno] na adrese [jméno FO] [Anonymizováno], [adresa], zapsané u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], katastrální území [adresa], číslo LV [Anonymizováno], parcelní číslo [Anonymizováno], z poškozeného na [Jméno zainteresované osoby 0/0], který ve všech smlouvách vystupoval jako druhá smluvní strana, aniž by přímo poškozenému bylo poskytnuto jakékoli faktické protiplnění, když finanční prostředky, které [Jméno zainteresované osoby 0/0] vyplatil, fakticky převzala namísto poškozeného obžalovaná [jméno FO], konkrétně jej přesvědčila, aby podepsal smlouvu o zápůjčce ze dne [datum], na základě které měl [Jméno zainteresované osoby 0/0] zapůjčit poškozenému finanční prostředky až do výše [částka], a dále za účelem zajištění dluhu ve výši [částka] téhož dne k podpisu smlouvy o zřízení zástavního práva k výše uvedené bytové jednotce, kdy zástavním věřitelem byl též [Jméno zainteresované osoby 0/0], dále jej přesvědčila dne [datum] k uzavření kupní smlouvy o prodeji bytu za částku [částka] [Jméno zainteresované osoby 0/0] za současného zřízení služebnosti doživotního bezplatného užívání bytu ve prospěch poškozeného, kdy kupní cena v částce [částka] měla být uhrazena zápočtem reálně neexistující pohledávky [Jméno zainteresované osoby 0/0] za poškozeným, a v částce [částka] a [částka] v hotovosti k rukám poškozeného, a konečně dne [datum] jej přesvědčila k podpisu dohody o zrušení služebnosti doživotního bezplatného užívání bytu částku [částka], kdy tato částka byla ve dvou platbách po [částka] vložena na bankovní účet poškozeného a ihned po jejich vkladu byly částky opět z účtu vybrány, přičemž obsah a právní důsledky uvedených smluv nebyl poškozený vzhledem ke své rozumové slabosti schopen posoudit a dohlédnout, o čemž obžalovaná věděla, a tímto svým úmyslným jednáním způsobila poškozenému škodu ve výši dle znaleckého posudku [částka]….. “ / citace trestního rozsudku zdejšího soudu /.

3. Žalovaný namítal, že ze zmíněného rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum], čj. [spisová značka], je patrné, že žalovaný od dětství trpí duševní poruchou ve formě lehké mentální retardace, která není léčbou ovlivnitelná. Tato duševní porucha významným způsobem ovlivňuje jeho schopnost právně jednat, neboť není schopen složité plánovité činnosti, je snadno ovlivnitelný a zneužitelný okolím, v němž se pohybuje, nevyzná se ve složitějších sociálních situacích, jeho rozpoznávací a ovládací schopnosti jsou sníženy, není schopen porozumět důsledkům uzavření smlouvy (kupní, darovací aj.). Této skutečnosti si přitom paní [jméno FO] i žalobce byli vědomi, přičemž tohoto "stavu žalovaného" zneužili ve svůj prospěch (paní [jméno FO] k tomu, aby přišla k penězům, a žalobce k tomu, aby získal předmětnou jednotku za naprosto neadekvátní cenu). Pravdivost tohoto tvrzení přitom potvrzuje i časová osa tohoto případu: a) dne [datum] byla žalobcem a žalovaným podepsána smlouva o zápůjčce, na základě které měl žalobce přenechat žalovanému zápůjčku ve výši [částka] - k této smlouvě o zápůjčce jak žalobce, tak [jméno FO] shodně v uvedeném tr. řízení vypověděli, že žalovaný měl mít údajně dluhy, a proto požádal žalobce o zápůjčku. Toto tvrzení je ovšem v příkrém rozporu se skutečností, jelikož v inkriminovanou dobu žalovaný neměl žádné dluhy a naopak měl k dispozici finanční prostředky přesahující [částka]. Ve vztahu ke smlouvě o zápůjčce žalovaný tvrdil, že i soud v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] dospěl k jednoznačnému závěru, že žalobcem tvrzená pohledávka vůči žalovanému z titulu této smlouvy nikdy reálně neexistovala (viz citace výše z rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], čj. [spisová značka]); b) dne [datum] byla žalobcem a žalovaným podepsána zástavní smlouva, na základě které mělo být zřízeno zástavní právo váznoucí na předmětné jednotce k zajištění údajných pohledávek žalobce plynoucích ze smlouvy o zápůjčce až do výše [částka]; c) dne [datum], tedy o pouhých 13 kalendářních dnů později, má údajně žalovaný přebírat od žalobce první zálohu na kupní cenu předmětné jednotky, a to částku [částka]. Z toho plyne, že žalovaný se údajně měl o pouhých 13 kalendářních dnů, co měl obdržet zápůjčku ve výši [částka], rozhodnout, že předmětnou jednotku prodá žalobci za pouhopouhých [částka], ačkoli sám předmětnou jednotku nabyl v roce 2018 za kupní cenu [částka] a její reálná hodnota v době uzavření kupní smlouvy byla [částka]; d) dne [datum] byla žalobcem a žalovaným podepsána kupní smlouva, na základě které měl žalovaný prodat žalobci předmětnou jednotku za částku [částka], která měla být žalobcem uhrazena takto: částka [částka] měla být uhrazena zápočtem oproti pohledávce žalobce vůči žalovanému z titulu smlouvy o zápůjčce, zbývající část kupní ceny měla být uhrazena žalobcem v hotovosti, a to dne [datum] částka [částka] a dne [datum] částka [částka]; e) ačkoli v kupní smlouvě bylo uvedeno, že výše kupní ceny předmětné jednotky ([částka]) je odůvodněna tím, že žalovanému je zřizováno věcné břemeno - služebnost bytu, spočívající v právu žalovaného předmětnou jednotku doživotně bezplatně užívat, již dne [datum], tj. o pouhé 2 měsíce později (takže z doživotního užívání se stávají 2 měsíce), se má žalovaný rozhodnout toto věcně břemeno zrušit, a to za částku [částka], která mu měla být uhrazena tak, že na jeho účet u [právnická osoba]. byla nejprve dne [datum] vložena částka [částka] a dne [datum] pak částka [částka]. Je více než zřejmé, že ono věcné břemeno mělo pouze zakrýt, že kupní cena uvedená v kupní smlouvě, tj. částka [částka], je naprosto neodpovídající obvyklé ceně předmětné jednotky, přitom se již v této době vědělo, že věcně břemeno bude zanedlouho zrušeno; f) a konečně dne [datum] byla žalobcem a žalovaným uzavřena dohoda, ve které je jednak uvedeno, že žalovaný měl dne [datum] převzít částku [částka] (ve skutečnosti nic nepřevzal), a jednak je zde uvedeno, že žalobce vychází vstříc žalovanému a ještě mu "přidává" částku [částka]. Pokud se tato časová osa shrne, tak žalovaný měl nejprve obdržet od žalobce zápůjčku ve výši [částka], jež byla zajištěna zástavním právem k předmětné jednotce, o 13 kalendářních dnů později se měl žalovaný údajně rozhodnout, že předmětnou jednotku za [částka] žalobci prodá, přičemž si sjedná právo doživotního bezplatného užívání této jednotky, přičemž vše je završeno tím, že o další 2 měsíce později se měl žalovaný rozhodnout, že ani toto právo doživotního bezplatného užívání vlastně nepotřebuje a za [částka] ho zruší a přestěhuje se na ubytovnu, přičemž vše začalo tím, že žalovaný potřeboval peníze na úhradu dluhů, které vlastně nikdy neměl (a pokud by je měl, měl v inkriminovanou dobu finanční prostředky přesahující [částka]). Z tohoto shrnutí je patrné, že se rozhodně nejedná o běžný "obchodní případ" a naopak se jedná o promyšlený plán, jak připravit žalovaného o předmětnou jednotku. [adresa] přitom mohl být úspěšný jen kvůli "duševnímu stavu" žalovaného, který byl zřejmý nejen paní [jméno FO], ale zcela nepochybně i žalobci (byť ten to v tr. řízení popřel; na druhou stranu sama soudkyně v tr. věci po jednom jediném setkání se žalovaným neměla pochybnosti o tom, že je osobou s určitým "duševním postižením"). Všechny listiny, které v této věci byly uzavřeny (ať jde o Smlouvu o zápůjčce, Zástavní smlouvu, Kupní smlouvu atd.), sloužily pouze k realizaci tohoto plánu a navození dojmu, že jde o "standardní obchodní případ".

4. Pokud se žalobce touto žalobou domáhá vrácení částky [částka], kterou měl údajně zaplatit žalovanému na základě Dohody o zrušení věcného břemene a žalobce v tomto směru tvrdí, že Dohoda o zrušení věcného břemene (stejně jako Kupní a Zástavní smlouva) je absolutně neplatná a jelikož na jejím základě uhradil žalovanému částku [částka], je žalovaný povinen tuto částku žalobci vrátit z titulu bezdůvodného obohacení na jeho straně, je žaloba nedůvodná a jako takovou je namístě ji zamítnout. Z rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum], čj. [spisová značka], je zcela zřejmé, že soud po provedeném dokazování dospěl k jednoznačnému závěru, že všechny smlouvy, které byly žalovaným podepsány (včetně Smlouvy o zápůjčce, Kupní smlouvy, Zástavní smlouvy a Dohody o zrušení věcného břemene), podepsal žalovaný (vzhledem ke svým slabým rozumovým schopnostem, významné sugestibility, manipulovatelnosti, naivní důvěřivosti a neschopnosti řádně hájit vlastní zájmy) na základě toho, že mu paní [jméno FO] tvrdila, že jejich podpis je nutný k tomu, aby mu mohla vrátit zápůjčku ve výši [částka], kterou žalovaný paní [jméno FO] poskytl. Soud rovněž učinil velmi důležité zjištění, že v souvislosti s uzavřenými smlouvami mezi žalobcem a žalovaným žalovaný fakticky nic neobdržel, když všechny finanční prostředky převzala namísto žalovaného paní [jméno FO] - „... aniž by přímo poškozenému bylo poskytnuto jakékoli faktické protiplnění, když finanční prostředky, které [Jméno zainteresované osoby 0/0] vyplatil, fakticky převzala namísto poškozeného obžalovaná [jméno FO]...“ Tento závěr přitom zdejší soud učinil v trestním řízení mimo jiné i ve vztahu k částce [částka], kterou žalobce uplatňuje v tomto řízení (viz str. 20 rozsudku Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], čj. [spisová značka]): „….Jak vyplynulo z dokazování, obžalovaná [jméno FO], přestože ona sama žádné smlouvy nepodepisovala, v žádném z právních jednání osobně nevystupovala, přebírala za poškozeného veškeré finance, které obžalovaný [jméno FO] platil v hotovosti jakožto sjednané plnění ze shora uvedených smluv a dohod. Cílem jejího jednání tak bylo získání finančních prostředků vyplacených obž. [jméno FO], které byť poškozený podepsal příjmové doklady o tom, že peníze přijal, tyto skutečně namísto něj převzala obž. [jméno FO] a poškozenému je nikdy nevrátila, ani to neměla od počátku v úmyslu. Ohledně podpisu příjmových pokladních dokladů, který učinil poškozený, který jejich podpis při hlavním líčení potvrdil, soud uvádí, že je důvěryhodná výpověď poškozeného, který uvedl, že doklady podepsal, protože mu jej podepsat dali a protože na nich bylo předvyplněné jeho jméno. S ohledem na osobu poškozeného se toto vysvětlení soudu jeví jako pravděpodobné a důvěryhodné, když z dalšího dokazování rovněž vyplynulo, že poškozený opakovaně podepisuje různé dokumenty, které mu dá někdo podepsat, aniž by jejich obsahu rozuměl a aniž by dokázal posoudit jejich důsledky. Z jednání obžalované je dále zřejmé, že před ostatními osobami chtěla předstírat blízký (partnerský) vztah s poškozeným, aby bylo odůvodněno to, proč je přítomna v advokátní kanceláři u předsmluvních jednání a podpisům smluv, a dále aby byly odůvodněny její požadavky na průběh transakcí, do čehož zjevně též zasahovala (např., že mají být peníze vypláceny v hotovosti). Na podporu verze o vině obžalované soud rovněž přihlédl právě ke skutečnosti, že to byla právě obžalovaná, kdo navrhoval a trval na tom, aby byly peníze předávány v hotovosti, jak vyplynulo mimo jiné z výpovědi advokátky [tituly před jménem] [jméno FO]. Podezřelé a jako další důkaz podporující závěr o vině obžalované, je chování, kdy na účet poškozeného byla 2x vložena částka [částka] (jakožto plnění za dohodu o zrušení služebnosti – užívání bytu), kdy dne [datum] byl proveden vklad hotovosti třetí osobou ve výši [částka] v čase 10:34 hodin a následně téhož dne v čase 10:37 hodin (tedy cca 3 minuty poté) byl na pokladní přepážce proveden výběr ve výši [částka] (téměř celá vložená suma), a dále dne [datum] byl proveden vklad hotovosti třetí osobou ve výši [částka] v čase 11:44 hodin a následně téhož dne v čase 11:47 hodin (tedy zase o pouhé cca 3 minuty) byl na pokladní přepážce proveden výběr hotovosti ve výši [částka]. Uvedené obraty na bankovním účtu poškozeného korespondují s jeho výpovědí, že obžal. [jméno FO] měla peníze tzv. „projet“ přes účet a následně měly být poškozeným ihned vybrány). Rovněž tyto zjištěné skutečnosti svědčí dle názoru soudu o podvodném jednání, kdy obžalovaná chtěla své jednání a zejména skutečnost, že poškozený fakticky žádné finance od obžal. [jméno FO] neobdržel, a že je namísto něj obdržela ona, skrýt tak, že je na oko nechala vložit na účet (aby to vypadalo, že je poškozený obdržel a mohl s nimi nakládat), zatímco je obratem nechala od poškozeného opět vybrat a vzala si je k sobě, neboť u ní byly „víc v bezpečí“, jak měla dle výpovědi poškozeného uvádět...“ / citace rozsudku zdejšího soudu v trestní věci /.

5. Po provedeném dokazování a zhodnocení všech provedených důkazů podle ust. § 132 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o.s.ř.), kdy soud hodnotil každý důkaz jednotlivě a poté všechny v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k závěru, že žalovaný není v projednávané věci pasivně legitimován.

6. Z provedených důkazů soud zjistil následující skutkový stav věci : Z pravomocného rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum] č.j. [spisová značka] ve znění rozsudku Městského soudu v Praze ze dne [datum] č.j. [spisová značka] bylo rozhodnuto o tom, že výlučným vlastníkem bytové jednotky č. [Anonymizováno], vymezené podle zákona č. 72/1994 Sb., zapsané na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa], obec [adresa] nacházející se v budově č.p. [Anonymizováno] (budova je zapsána na listu vlastnictví č. [hodnota], katastrální území [adresa], obec [adresa], část obce [adresa], způsob využití: [Anonymizováno]) postavené na pozemku parc. č. [Anonymizováno] (uvedený pozemek je zapsán na listu vlastnictví č. [hodnota], katastrální území [adresa], druh pozemku: [Anonymizováno]), přičemž s vlastnictvím jednotky č. [Anonymizováno] je neoddělitelně spjato spoluvlastnické právo ke společným částem výše uvedeného domu č. p. [Anonymizováno] a k výše uvedenému pozemku parc. č. [Anonymizováno], a to ve výši [Anonymizováno] vzhledem k celku, je žalovaný a že zástavní právo založené Zástavní smlouvou pro pohledávky žalovaného ve výši [částka], jehož předmětem je předmětná jednotka, neexistuje. Z odůvodnění rozsudků vyplývá, že rozpoznávací schopnosti žalovaného byly v době uzavření Kupní smlouvy i Zástavní smlouvy podstatnou mírou snížené jeho lehkou mentální retardací, ovlivnitelností, manipulovatelností, a proto dospěly k závěru o absolutní neplatnosti jak Kupní, tak Zástavní smlouvy ve smyslu § 581 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů /prokázáno cit. rozsudky /.

7. Z pravomocného rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum], čj. [spisová značka], soud zjistil, že žalovaný byl omezen ve svéprávnosti na dobu pěti let tak, že je schopen nakládat s peněžní částkou maximálně [částka] měsíčně, jinak hospodařit s vyšší částkou a spravovat své jmění ve vyšší částce, s výjimkou právního jednání v běžných záležitostech každodenního života, není schopen, zejména není schopen: uzavírat jakékoliv smlouvy (smlouvu kupní, darovací, o úvěru, zápůjčce a zástavní) s předmětem plnění nad [částka], v pracovněprávních vztazích uzavírat smlouvy o hmotné odpovědnosti, činit pořízení pro případ smrti, uzavřít manželství, činit jednání při určování rodičovství, popírání rodičovství, při osvojení, včetně souhlasu s osvojením. Opatrovnicí žalovaného byla jmenována paní [jméno FO], narozená dne [datum] / prokázáno cit. rozsudkem /.

8. Z pravomocného rozsudku zdejšího soudu ze dne [datum], čj. [spisová značka], kterým byla obviněná [jméno FO], narozená dne [datum], soud zjistil, že tato byla uznána vinnou, že 1/ dne [datum] v [adresa], v úmyslu se neoprávněně obohatit, vědomě využila slabých rozumových schopností poškozeného [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0], jeho významné sugestibility, manipulovatelnosti, naivní důvěřivosti a neschopnosti řádně hájit vlastní zájmy, a požádala poškozeného o zapůjčení finanční částky [částka], pod nepravdivou záminkou potřeby uhradit tuto částku advokátovi, aby jí byly vyplaceny peníze z prodeje domu [Anonymizováno] v [Anonymizováno], z nichž přislíbila poškozenému zapůjčenou částku vrátit, ačkoliv si byla vědoma, že žádné peníze z prodeje domu neobdrží, a zapůjčené finanční prostředky poškozenému nevrátí, poškozený se zapůjčením částky [částka] obžalované souhlasil, požadovanou částku vybral téhož dne ze svého bankovního účtu číslo [č. účtu] v [adresa], na pobočce [právnická osoba]., a na místě jí v hotovosti předal obžalované, která následně poškozenému zapůjčenou finanční částku nevrátila a ponechala si jí pro vlastní potřebu, kdy tímto svým úmyslným jednáním způsobila poškozenému [Jméno zainteresované osoby 1/0] škodu ve výši [částka], 2/ dne [datum] v [Anonymizováno], nám. [jméno FO] č. p. [Anonymizováno], v kanceláři advokátky [tituly před jménem] [jméno FO], v úmyslu získat peněžní prostředky z půjčky a následně z převodu vlastnického práva k bytu poškozeného [Jméno zainteresované osoby 1/0][Datum narození zainteresované osoby 1/0], a neoprávněně se tak obohatit, vědomě využila slabých rozumových schopností poškozeného, jeho významné sugestibility, manipulovatelnosti, naivní důvěřivosti a neschopnosti řádně hájit vlastní zájmy, a to tak, že poškozeného opakovaně přesvědčovala pod smyšlenou legendou, že získání peněžní prostředků ze smlouvy o zápůjčce a dalších smluv, které byly následně uzavřeny mezi poškozeným a [Jméno zainteresované osoby 0/0] [Datum narození zainteresované osoby 0/0], kterou poškozený dříve obžalované zapůjčil, a slibovala mu, že si jej vezme za muže, čemuž poškozený uvěřil, k podpisu níže uvedených smluv, v jejichž konečném důsledku došlo k převodu vlastnického práva k bytové jednotce číslo [Anonymizováno] o velikosti [Anonymizováno] na adrese [jméno FO] [Anonymizováno], [adresa], zapsané u Katastrálního úřadu pro [Anonymizováno], katastrální území [adresa], číslo LV [Anonymizováno], parcelní číslo [Anonymizováno], z poškozeného [Jméno zainteresované osoby 0/0], který ve všech smlouvách vystupoval jako druhá smluvní strana, aniž by přímo poškozenému bylo poskytnuto jakékoli faktické protiplnění, když finanční prostředky, které [Jméno zainteresované osoby 0/0] vyplatil, fakticky převzala namísto poškozeného obžalovaná [jméno FO], konkrétně jej přesvědčila, aby podepsal smlouvu o zápůjčce ze dne [datum], na základě které měl [Jméno zainteresované osoby 0/0] zapůjčit poškozenému finanční prostředky až do výše [částka], a dále za účelem zajištění dluhu ve výši [částka] téhož dne k podpisu smlouvy o zřízení zástavního práva k výše uvedené bytové jednotce, kdy zástavním věřitelem byl též [Jméno zainteresované osoby 0/0], dále jej přesvědčila dne [datum] k uzavření kupní smlouvy o prodeji bytu za částku [částka] [Jméno zainteresované osoby 0/0] za současného zřízení služebnosti doživotního bezplatného užívání bytu ve prospěch poškozeného, kdy kupní cena v částce [částka] měla být uhrazena zápočtem reálně neexistující pohledávky [Jméno zainteresované osoby 0/0] za poškozeným, a v částce [částka] a [částka] v hotovosti k rukám poškozeného, a konečně dne [datum] jej přesvědčila k podpisu dohody o zrušení služebnosti doživotního bezplatného užívání bytu částku [částka], kdy tato částka byla ve dvou platbách po [částka] vložena na bankovní účet poškozeného a ihned po jejich vkladu byly částky opět z účtu vybrány, přičemž obsah a právní důsledky uvedených smluv nebyl poškozený vzhledem ke své rozumové slabosti schopen posoudit a dohlédnout, o čemž obžalovaná věděla, a tímto svým úmyslným jednáním způsobila poškozenému škodu ve výši dle znaleckého posudku [částka], tedy [jméno FO] sebe obohatila tím, že uvedla někoho v omyl, a způsobila tak na cizím majetku větší škodu a úmyslným jednáním sebe a jiného obohatila tím, že uvedla někoho v omyl, a způsobila tak na cizím majetku značnou škodu, čímž spáchala přečin podvodu podle § 209 odstavec 1, 3 trestního zákoníku a přečin podvodu podle § 209 odstavec 1, 4 písmeno d) trestního zákoníku / prokázáno cit. rozsudkem /. Z odůvodnění rozsudku mimo jiné vyplývá, že „ ….. Jak vyplynulo z dokazování, obžalovaná [jméno FO], přestože ona sama žádné smlouvy nepodepisovala, v žádném z právních jednání osobně nevystupovala, přebírala za poškozeného veškeré finance, které obžalovaný [jméno FO] platil v hotovosti jakožto sjednané plnění ze shora uvedených smluv a dohod. Cílem jejího jednání tak bylo získání finančních prostředků vyplacených obž. [jméno FO], které byť poškozený podepsal příjmové doklady o tom, že peníze přijal, tyto skutečně namísto něj převzala obž. [jméno FO] a poškozenému je nikdy nevrátila, ani to neměla od počátku v úmyslu. Ohledně podpisu příjmových pokladních dokladů, který učinil poškozený, který jejich podpis při hlavním líčení potvrdil, soud uvádí, že je důvěryhodná výpověď poškozeného, který uvedl, že doklady podepsal, protože mu jej podepsat dali a protože na nich bylo předvyplněné jeho jméno. S ohledem na osobu poškozeného se toto vysvětlení soudu jeví jako pravděpodobné a důvěryhodné, když z dalšího dokazování rovněž vyplynulo, že poškozený opakovaně podepisuje různé dokumenty, které mu dá někdo podepsat, aniž by jejich obsahu rozuměl a aniž by dokázal posoudit jejich důsledky. Z jednání obžalované je dále zřejmé, že před ostatními osobami chtěla předstírat blízký (partnerský) vztah s poškozeným, aby bylo odůvodněno to, proč je přítomna v advokátní kanceláři u předsmluvních jednání a podpisům smluv, a dále aby byly odůvodněny její požadavky na průběh transakcí, do čehož zjevně též zasahovala (např., že mají být peníze vypláceny v hotovosti). Na podporu verze o vině obžalované soud rovněž přihlédl právě ke skutečnosti, že to byla právě obžalovaná, kdo navrhoval a trval na tom, aby byly peníze předávány v hotovosti, jak vyplynulo mimo jiné z výpovědi advokátky [tituly před jménem] [jméno FO]. Podezřelé a jako další důkaz podporující závěr o vině obžalované, je chování, kdy na účet poškozeného byla 2x vložena částka [částka] (jakožto plnění za dohodu o zrušení služebnosti – užívání bytu), kdy dne [datum] byl proveden vklad hotovosti třetí osobou ve výši [částka] v čase [Anonymizováno] hodin a následně téhož dne v čase [Anonymizováno] hodin (tedy cca 3 minuty poté) byl na pokladní přepážce proveden výběr ve výši [částka] (téměř celá vložená suma), a dále dne [datum] byl proveden vklad hotovosti třetí osobou ve výši [částka] v čase [Anonymizováno] hodin a následně téhož dne v čase [Anonymizováno] hodin (tedy zase o pouhé cca 3 minuty) byl na pokladní přepážce proveden výběr hotovosti ve výši [částka]. Uvedené obraty na bankovním účtu poškozeného korespondují s jeho výpovědí, že obžal. [jméno FO] měla peníze tzv. „projet“ přes účet a následně měly být poškozeným ihned vybrány). Rovněž tyto zjištěné skutečnosti svědčí dle názoru soudu o podvodném jednání, kdy obžalovaná chtěla své jednání a zejména skutečnost, že poškozený fakticky žádné finance od obžal. [jméno FO] neobdržel, a že je namísto něj obdržela ona, skrýt tak, že je na oko nechala vložit na účet (aby to vypadalo, že je poškozený obdržel a mohl s nimi nakládat), zatímco je obratem nechala od poškozeného opět vybrat a vzala si je k sobě, neboť u ní byly „víc v bezpečí“, jak měla dle výpovědi poškozeného uvádět….“.

9. Z pokladního dokladu [právnická osoba]., IČ: [IČO], soud zjistil, že dne [datum] žalobce na účet žalovaného č. [č. účtu] vložil částku ve výši [částka]. Z pokladního dokladu [právnická osoba]., IČ: [IČO], soud zjistil, že dne [datum] na účet žalovaného č. [č. účtu] žalobce vložil částku ve výši [částka] / prokázáno pokladními doklady / 10. Z výpisu obratů na účtu žalovaného č. [č. účtu] za období od [datum] do [datum] bylo zjištěno, že dne [datum] byl proveden vklad hotovosti třetí osobou ve výši [částka] v čase [Anonymizováno] hodin a následně téhož dne v čase [Anonymizováno] hodin byl na pokladní přepážce proveden výběr ve výši [částka]. Dále dne [datum] byl proveden vklad hotovosti třetí osobou ve výši [částka] v čase [Anonymizováno] hodin a následně téhož dne v čase [Anonymizováno] hodin byl na pokladní přepážce proveden výběr hotovosti ve výši [částka]. Kromě výše uvedených vkladů a výběrů byl proveden dne [datum] vklad ve výši [částka] a dále byly strhávány pouze poplatky bankovního ústavu za vedení účtu. Jiné pohyby nejsou za uvedené období na účtu zaznamenány. Za období od [datum] do [datum] byl proveden pouze jeden hotovostní vklad ve výši [částka] dne [datum], dále byl strhnut poplatek a připsán smluvní úrok z prodlení. Žádné jiné transakce nebyly provedeny /prokázáno výpisem obratů z účtu žalovaného vedeného [právnická osoba]. /.

11. Z dohody, sepsané mezi účastníky řízení v advokátní kanceláři [tituly před jménem] [jméno FO], sp. zn. [Anonymizováno] dne [datum], soud zjistil, že účastníci řízení jako smluvní strany této dohody se následně po podpisu kupní smlouvy ze dne [datum], dohodli na zrušení věcného břemene vztahujícího se k nemovité věci - užívání bytové jednotky č. [Anonymizováno], a proto již dne [datum] uzavřely dohodu o zrušení věcného břemene práva a užívání bytu, ve které se žalobce zavázal ke dni [datum] nemovitou věc vyklidit a předat vlastníkovi, tj. žalovanému. V této souvislosti byla žalobci vyplacena částka ve výši [částka] a dále pak [datum] částka ve výši [částka], což žalobce stvrdil podpisem této dohody, dohoda je opatřena doložkou prohlášení o pravosti podpisu na listině sepsané advokátem /prokázáno listinou „dohoda“ ze dne [datum]/.

12. Potřeba provedení dalších důkazů v řízení najevo nevyšla a soud tak měl dostatečně prokázaný skutkový stav s ohledem na jeho právní závěry v projednávané věci.

13. Právní hodnocení projednávané věci vychází z ustálené judikatury Nejvyššího soudu, od které se soud neměl důvodu odchýlit. Rozsudkem NS ČR, ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nejvyšší soud judikoval, že „….Ustanovení § 451 obč. zák. pak vyjadřuje obecnou zásadu občanského práva, podle které se nikdo nesmí bezdůvodně obohacovat na úkor jiného. Bezdůvodné obohacení je přitom chápáno jako závazek (§ 489 obč. zák.), z něhož vzniká tomu, kdo se obohatil, povinnost vydat to, o co se bezdůvodně obohatil, a tomu, na jehož úkor k obohacení došlo, právo požadovat vydání předmětu bezdůvodného obohacení. O obohacení jde tehdy, jestliže se plněním někomu dostalo majetkové hodnoty vyjádřené tím, že v jeho majetku došlo buď ke zvýšení aktiv (§ 451 odst. 2 obč. zák.) anebo snížení pasiv (§ 454 obč. zák.). Kdo je v rámci odpovědnosti za bezdůvodné obohacení pasivně legitimován, vyplývá z ustanovení § 451 odst. 1 obč. zák. Je jím ten, jehož majetek se na úkor druhého neoprávněně zvětšil, nebo u koho nedošlo ke zmenšení majetku, ač k tomu mělo v souladu s právem dojít (obohacený). Aktivně legitimovaným subjektem k uplatnění práva na vydání bezdůvodného obohacení (§ 456 obč. zák.) je ten, na jehož úkor bylo bezdůvodné obohacení získáno.

14. Rozsudky Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] a ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nejvyšší soud judikoval, že „Při vypořádání vztahu z bezdůvodného obohacení vzniklého plněním nelze však postupovat jen formálně a mechanicky, bez přihlédnutí ke konkrétním okolnostem věci a bez zohlednění principů vyjádřených v hlavě I. části první občanského zákoníku (srov. přiměřeně např. důvody nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 4206/18, formulované v bodě 42. odůvodnění, či nálezu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2617/11), jež se promítají i do interpretace soukromého práva (srov. § 2 odst. 1 o. z.), kdy výklad a použití právního předpisu nesmí být ani v rozporu s dobrými mravy (srov. § 2 odst. 3 o. z.). Z tam uvedených principů lze pak v kontextu posuzované věci dále zmínit např. i zásadu ochrany slabších, obsaženou v ustanovení § 3 odst. 2 písm. c/ o. z. (jež zakazuje, aby kdokoliv utrpěl neodůvodněnou újmu pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení), povinnost poctivého právního jednání (srov. § 6 o. z.) či zákaz zneužití práva (§ 8 o. z.). Rozhodnutí soudu – zohledňující i zde uvedené principy – musí být v souladu s požadavky věcně přiléhavého a rozumného vypořádání posuzovaného právního vztahu a nesmí kolidovat ani s obecně sdílenými zásadami spravedlnosti. V zásadě objektivní povaha vztahu z bezdůvodného obohacení – jak připomíná i judikatura dovolacího soudu k danému institutu v režimu zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, ve znění do [datum], jíž některé závěry v tomto směru jsou přiměřeně použitelné i v poměrech nové soukromoprávní úpravy – zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (k tomu srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], nebo ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]) – nevylučuje, aby výkon práva na jeho vydání byl shledán za určitých okolností odporující dobrým mravům (jak je ostatně připouštěno i v rozsudcích Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], či ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

15. Podle ustanovení § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 uvedeného ustanovení se bezdůvodně obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

16. Mezi účastníky nebylo sporu o absolutní neplatnosti dohod o zřízení i zrušení věcného břemene mezi nimi uzavřených. Zjištěná skutečnost, že žalobce na základě absolutně neplatné dohody poukázal na účet žalovaného dne [datum] a dne [datum] celkem [částka] / poukázáno [Anonymizováno] [částka] / však nepodporuje nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení ve výši [částka] po žalovaném. Soud vyšel ze zjištění shora uvedených a dospěl k závěru, že žalovaný, byť z jeho účtu vedeného [právnická osoba]., obratem po vložení finanční částky [částka] žalobcem, tuto z účtu vybral a předal ji [Anonymizováno]. [jméno FO], která se na úkor žalobce obohatila, když žalovanou částku bezprostředně po učiněném výběru žalovaným převzala s úmyslem si ji ponechat a získat tak finanční prospěch. O této skutečnosti svědčí i rozsáhlé dokazovaní v trestní věci obviněné [jméno FO], které - objektivně posuzováno - plněním žalobce vznikl majetkový prospěch. Soud při zachování principů občanského zákoníku vzal v úvahu nejen účel a pravidla o neplatnosti právního jednání dle § 581 o. z. [jež má chránit jednajícího v duševní poruše], ale i hledisko dobrých mravů, kdy považoval za významné, že žalovaný pro rozumový deficit (označovaný znalci za „zjevný“) nebyl schopen právně jednat. Právě pro tento jeho hendikep se stal obětí nepoctivého právního jednání odsouzené [Anonymizováno]. [jméno FO], z nějž on sám neměl žádný prospěch, nýbrž mu měla být naopak způsobena újma v podobě ztráty vlastnického práva k bytové jednotce. Žalovaného námitka nedostatku jeho pasivní legitimace v projednávané věci je proto důvodná a soud žalobu z tohoto důvodu zamítl.

17. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. (za splnění podmínek ustanovení § 142a odst. 1 o. s. ř.) tak, že přiznal žalovanému, který byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1, § 7 bod 6. a § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) sestávající z částky [částka] za každý ze tří úkonů právní služby [ustanovení § 11 odst. 1 písm. a) - převzetí a příprava zastoupení, d) písemné podání ve věci samé, g) účast na ústním jednání dne [datum] a.t. ], včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 3 a.t. Celkové náklady žalobce ve výši [částka] byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (ustanovení § 160 odst. 1 o. s. ř.) a na zákonné platební místo (ustanovení § 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení