31 C 50/2023 - 310

Rubrum

Okresní soud v Liberci rozhodl samosoudkyní Mgr. Vladimírou Medkovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] [Anonymizováno] proti žalované: [Jméno žalované A], narozená [Datum narození žalované A] bytem [Adresa žalované A] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B], o zaplacení částky [Anonymizováno] Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to v pravidelných splátkách ve výši [částka] měsíčně splatných vždy do 20. dne daného měsíce k rukám žalobce, a to pod ztrátou výhody splátek, počínaje kalendářním měsícem následujícím po měsíci právní moci rozsudku.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal žalobou podanou dne [datum] zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15% ročně od [datum] do zaplacení na žalované z titulu jejího podílu na nákladech užívání, vlastnictví a údržby nemovitostí v tehdy společném jmění manželů (dále též SJM) na adrese v [adresa] zapsaných na LV č. [hodnota], k.ú. [adresa] jako st. p.č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jejíž součástí je dům č. p. [Anonymizováno] (dále jen nemovitosti). Zčásti vzal žalobce žalobu zpět pro uzavření dohody o komplexním vypořádání SJM pro částku [částka] s příslušenstvím připadající na nákladů pořízení věcí ve prospěch nemovitosti v SJM (kamerový systém, zahradní svítidla a předokenní rolety), poté pro rozdíl podílu 3/4 na 1/2 na celkových nákladech a také za dobu, které předcházela přistěhování žalované do domu v případě elektřiny a vody, tj. za dobu od [datum] do [datum]. Konkrétně nepožadoval již elektřinu [částka], ale [částka], u vodného namísto [částka], [částka] a za odvoz odpadu namísto [částka] částku [částka] s tím, že beze změny zůstaly požadavky na zaplacení nákladů za 36 měsíců v případě poplatků za rozhlas a TV v jedné polovině těchto nákladů ve výši [částka] (po [částka] měsíčně), a stejně u internetu [částka] (1/2 po [částka] měsíčně), obě za dobu od [Anonymizováno] a dále na nákladů pojištění domu a domácnosti [částka]( za roky [Anonymizováno])) a daně z nemovitosti [částka]. Předmětem řízení tak zůstalo zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobě předcházela předžalobní upomínka a žalobou po doplnění byla žalovaná obeslána [datum].

2. Žalobu odůvodnil tím, že s žalovanou jsou bývalí manželé, manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který nabyl právní moci téhož dne. Účastnici měli v době vzniku žalovaných nároků v nevypořádaném společném jmění manželů shora označené nemovitosti, přičemž na žalovaných nárocích se žalovaná nepodílela, žalobce je hradil po rozvodu ze svých výlučných prostředků ze svého účtu č. [č. účtu], a to ze mzdy u [podezřelý výraz] ústavu a Technické univerzity, přestože žalovaná nemovitosti i užívala od roku [Anonymizováno] doposud. Na své další výdaje a obživu měl i příjmy z nájmu od své matky. Na žalované nároky neužíval společné prostředky, po odstěhování žalované užil do doby rozvodu [datum] nevázané prostředky investičního produktu na společnou hypotéku Při uplatnění pak žalobce zvážil, že za dobu od [datum] do [datum] jsou nároky promlčeny, tomu uzpůsobil svůj nárok. Žalobce žalovanou požádal o podílení se na nákladech domu písemně přípisem ze dne [datum], o zaplacení žádal do [datum]. Žalovaná reagovala datovou zprávou ze dne [datum], z důvodu zaniklého společného jmění manželů měla náklady za vyrovnané a k úhradě nedošlo. V průběhu sdílení společné nemovitosti od [Anonymizováno] dle žalobce nebyly vztahy účastníků dobré, nedošlo na žádnou dohodu o hrazení žalovaných nákladů jen žalobcem (dále též tvrzenou dohodu), naopak již tehdy úhradu slovně žádal a pečoval o domácnost i údržbu nemovitostí, zakupoval si své věci do domácnosti, zdravotní stav se mu zhoršil po úrazu v [Anonymizováno] ale nevyloučil jeho soběstačnost ani péči o dům a domácnost, byť pomalou prací s odpočinkem, s žalovanou měl domluveny po úrazu dovozy a odvozy k lékařům jeho vozem s hrazením nákladů, stejně podílení se na aktivitách s dětmi, dokončovací práce chtěla provést žalovaná a dohodnuti byli na detailech provedení a i on sám činil údržbu domu a práce na něm, nároky původně také žaloval. Dílčí shody na konkrétních akcích proto neosvědčují tvrzenou dohodu, nesvědčí o ní ani spor o maso z roku [Anonymizováno]. Sdílená nemovitost je vybavena internetovým připojením, žalovaná stejně jako dva společní synové mají chytré mobilní telefony, notebooky či tablety, v domácnosti užívají další přijímače rozhlasu a TV ve společných částech, v ložnici a dětském pokoji v patře, stejně žalovaná ve svém vozu (k tomu doplnění žaloby z [datum] na č.l. 33). K poměrům v době hrazení žalovaných nároků žalobce tvrdil své příjmy ze dvou zaměstnání v průměru ve výši [Anonymizováno] tis. Kč čistého a příjmy z nájmu bytu své matky [částka] měsíčně, z nichž hradil výživné společných dětí [Anonymizováno] tis. Kč měsíčně, hypoteční úvěr [Anonymizováno] tis. Kč, [částka] dával na stavební spoření, na penzijní připojištění [částka], na úspory běžné [částka] a hradil žalované platby: elektřinu [částka] měsíčně, vodné a stočné [částka] a internet [částka], poplatky TV a rozhas 135 a [částka] měsíčně, celkem příjmy [Anonymizováno] tis. Kč a výdaje [částka] a popřel, že by za něj nesla žalovaná nesla nějaké náklady, sám nesl své náklady potravin, drogérie, lékárny, domácnosti, jejího provozu či údržby domu. Dohodou o smíru chtěl dosáhnout především vypořádání společného jmění, žalované nároky zde neuplatnil.

3. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout, neboť předmět řízení je totožný s věcí vypořádání společného jmění manželů u zdejšího soudu pod sp.zn. [spisová značka] a smírem zde účastníci v úplnosti vypořádali společné jmění, žalované nároky sem spadají, závazky vznikly za trvání manželství, nároky žádal žalobce upravit až pro další sdílení domu po vypořádání, přiznání by tak bylo v rozporu se zásadou pacta sunt servanda i dobrými mravy, když nové bydlení pro sebe a syny realizuje žalovaná od nuly dle smíru i v zájmu dětí a žalobce, když ten chtěl získat původní společný dům a ona nový dům staví v bezprostřední blízkosti pro snadnou realizaci styku žalobce se syny pro jeho zhoršující se zdravotní stav a mobilitu, i když to pro ni znamená vysokou míru diskomfortu a finanční náročnost. [adresa] domácnosti od sdílení domu od [Anonymizováno] hradila téměř sama, pečovala po úrazu o žalovaného, zajišťovala údržbu domu jako malování, úklid, opravy, servis internetu, výměnu routeru. Po nastěhování do tehdy společného domu v [Anonymizováno] se účastníci ústně k iniciaci žalobce dohodli na tom, že žalobce ponese náklady žalovaných nároků a žalovaná náklady domácnosti a dále žalobce náklady společné hypotéky a žalovaná dokončovací práce na oplocení a stání pro automobily včetně obrubníku a kačírku v hodnotě [částka], plnění měl mít žalobce za vyrovnaná, dokončovací práce byly i pro bezpečnost dětí. Žalovaná dále měla pečovat o dům, domácnost a o žalobce pro jeho zdravotní stav. Při vzniku dohody v [Anonymizováno] (dále též tvrzená dohoda) byly vztahy účastníků idylické, až postupně začal žalobce od dohody upouštět, pořizovat si vlastní potraviny, ustoupení od dohody spojovala žalovaná i s tím, že žalobce v řízení o vypořádání SJM vznesl nárok na vypořádání vnosu na splátky společné hypotéky, ona sama dle dohody plnila do konce roku [Anonymizováno], pak již ustala, k výslovnému zrušení či změnám nikdo z účastníků nepřistoupil. Dohodu k výzvě soudu s poučením o hrozbě neúspěchu při nenavržení důkazů měla prokázat účastnická výpověď žalované a výpisy jejího účtu, výpisy účtu žalobce k výši hrazených žalovaných nároků a hypotéky a zprávy o zdravotní stavu žalobce, komunikace o kačírku. O dohodě mělo svědčit to, že žalobce v řízení o vypořádání řešil náklady až od doby po smíru a že ji potřeboval pro svůj zdravotní stav. V případě, že by soud neměl dohodu za prokázanou, vznesla žalovaná námitku započtení jako obranu proti žalobě, aniž by se jednalo o vzájemný návrh, započtení s výzvou k plnění vznesla vůči žalobci v rámci řízení, dříve jej nepožadovala pro tvrzenou dohodu. Započítat by se měly náklady za domácnost, zejm. za potraviny, drogérii, léky a na drobnou údržbu domu či zahrady v podílu připadajícím na žalobce dle úvahy soudu za roky [Anonymizováno] až [Anonymizováno]. Soud mimo jiné žádal námitku započtení specifikovat, dotvrdit a prokázat, konkrétními úhradami za žalobce s poučením o neúspěchu při nenaplnění, když celkově tvrdila žalovaná vynaložení [částka] měsíčně na domácnost, tedy [částka] za dané roky, které hradila bezhotovostními platbami ze svého účtu, a to ze své mzdy a výživného dětí. Žalovaná zůstala u odkazu na podíl určený úvahou soudu a u dokazování provedenými bezhotovostními výdajovými [podezřelý výraz] výpisy jejího účtu a jejím výslechem a výpisem o útratách žalobce, přičemž její příjmy činily [částka] měsíčně a postupně narůstaly na [částka] a výživné [částka] měsíčně, ze své mzdy spořila i na dokončovací práce, právní služby a poté na stavbu nového domu. Dále žalovaná namítla započtení na její pohledávku z dokončovacích prací, přičemž částka [částka] představovala náklady materiálu a prací, náklady prací pro výkon známými měl určit znalecký posudek, smírem o vypořádání SJM je neměla za výslovně ošetřené na rozdíl od poloviny splátek hypotéky. Pro bydlení se dvěma společnými syny by měl být podíl žalované na nárocích nižší než . Žalobce nemohl nést náklady domácnosti, neboť jeho výdaje spotřebovaly jeho mzdu a pokud aktuálně tvrdil své výdaje na potraviny [částka] měsíčně, nemohl je mít v letech [Anonymizováno] řádově nižší.

4. Účastnici nesporovali, že na sdílení domu tehdy ve společném jmění po rozvodu došlo od [Anonymizováno], sporné bylo to, zda ohledně úhrad existovala tvrzená dohoda účastníků nebo zda docházelo na faktické úhrady nákladů domácnosti i za žalobce žalovanou. Oba účastníci shodně tvrdili řešení neshody o volbě velikosti nádoby na odpad. Žalovaná nesporovala, že žalované nároky hradil žalobce, sporovala, zda ze svých výlučných prostředků nebo z prostředků společného jmění v investičním fondu, z tzv. nevázaných úspor. Žalobce pak závěrem u námitky započtení nákladů domácnosti tvrzených žalovanou vznesl námitku neurčitosti, tedy vady takového úkonu, neboť není zřejmé, co vlastně žalovaná za něj nesla, komu měla věc sloužit, dříve namítal i to, zda žalovaná tvrzené úhrady na domácnost a dokončovací práce nenesla z prostředků SJM s tím, že dokončovací práce žádala jako vnosy do SJM již ve vypořádání, jehož předmět byl vyčerpán smírem. V závěrečné řeči žalovaná sporovala, zda pro vlastní připojení mobilních telefonů užívala věci jako TV či rozhlas či internet.

5. Aktuální poměry účastníky pak soud zkoumal z procesní opatrnosti k žádosti žalované o aplikaci ust. § 150 o.s.ř. na náklady řízení, které by případně nesla a požadavek na splácení předmětu žaloby. Žalovaná navrhla splácení alespoň na dobu dvou let jako to má žalobce na nedoplatek zvýšeného výživného synů, když do 3 dnů od právní moci by nebylo pro ni reálné plnit vzhledem k jejím dalším závazkům vzešlým ze smíru (do dvou let postavit dům pro sebe a děti a opustit nemovitosti), žalobce se splátkami do dvou let souhlasil.

6. K žalobním tvrzením předložil žalobce doklady o vyúčtování a plnění žalovaných nároků. Z vyúčtování elektřiny dodavatelem [právnická osoba]. k odběrnému místu [Jméno žalované B] [Anonymizováno], [adresa] (č.l. 4-6, č.l.248-259) se podává vyúčtování znějící na částku [částka] za dobu od [datum] do [datum] se splatností [datum], z toho na dobu od [datum] do [datum] dle podrobného vyčíslení dodavatele se jednalo o částku [částka]. Dále byla vyúčtována částka [částka] za dobu od [datum] do [datum] se splatností [datum], částka [částka] za období od [datum] do [datum] s datem splatnosti [datum]. [právnická osoba] pro žalobce jako zákazníka v místě [Jméno žalované B] [Anonymizováno], [adresa] vystavili vyúčtování vodného a stočného (č.l. 7-9, 237-238) za dobu od [datum] do [datum] na částku [částka] se splatností [datum], z toho dle podrobného vyúčtování za dobu od [datum] do [datum] za odebraných 20m3 vč. DPH činila cena [částka], dále bylo účtováno za dobu od [datum] do [datum] [Anonymizováno] Kč se splatností [datum], za dobu od [datum] do [datum] [Anonymizováno] Kč se splatností [datum]. Plnění jednotlivých záloh a nedoplatků doložil žalobce výpisy svého účtu č. [č. účtu] (č.l. 229-231 k vodnému a stočnému, č.l. 234 k elektřině), plnění žalobcem žalovaná nesporovala. K platbám televizních poplatků doložil žalobce svůj výpis účtu o měsíčních platbách částky [částka] od [Anonymizováno] do[Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno] (č.l. 10) s tím, že dle žaloby za rozhodné období měl dobu od [Anonymizováno] do [datum], přičemž žalovaná prováděné platby i za dobu [Anonymizováno] žalobcem nesporovala. Rozhlasový poplatek dle výpisu účtu (č.l.11) hradil žalovaný částkou [částka] [datum], [datum] a [datum] s tím, že další uhrazení žalovaným za rok [Anonymizováno] žalovaná nesporovala. Měsíční platby internetu vyplývají z výpisu účtu žalobce, za dobu od [Anonymizováno] do [Anonymizováno] plnil po [částka] měsíčně za tuto službu (č.l.12), rozhodným obdobím dle žaloby je [Anonymizováno] až [Anonymizováno], tedy opět tři roky plnění, žalovaná samotné plnění nesporovala. [právnická osoba] dle výpisu účtu plnil žalovaný vždy [částka] (k tomu č.l. 13-14) za pololetí [datum], [datum], [datum], [datum] a [částka] [datum] za rok [Anonymizováno], celkem [částka]. [Anonymizováno] dne [datum] plnil dle výpisu z účtu žalobce [částka] pod VS [var. symbol], [datum] [Anonymizováno] Kč na Pojištění náš domov [Anonymizováno], VS [var. symbol]. Na účet číslo [č. účtu] plnil žalovaný pod VS [var. symbol] částku [částka] dne [datum],[datum],[datum] dle výpisu účtu žalobce (č.l. 15-17), která koresponduje s plněním na pojištění domácnosti (č.l. 44-45). Stejně dle výpisu účtu č.[č. účtu] plnil daň z nemovitosti [částka] dne [datum], [datum], [datum] (č.l.18).

7. Rozsudkem Okresního soudu v [Anonymizováno] č.j. [spisová značka] ze dne [datum] (založen pod č.l. 47) byla schválena dohoda účastníků o poměrech jejich nezletilých dětí po dobu před i po rozvodu o péči matky s výživným [částka] měsíčně pro nezletilého [jméno FO], nar. [datum] a [částka] měsíčně pro nezletilého [jméno FO], nar. [datum] k plnění rukám matky vždy do 15. dne s měsíci předem s účinností od [datum]. Rodiče spolu tehdy nežili v jedné domácnosti, [jméno FO] nastupoval od [Anonymizováno] do třetí třídy, měl zájmové činnosti, diagnostikován mu byl [Anonymizováno] [podezřelý výraz], jinak měl běžné potřeby, [jméno FO] měl nastoupit do školky, měl běžné potřeby. Matka pobírala rodičovský příspěvek [částka] měsíčně a mzdu [částka] měsíčně u Technické univerzity [adresa], otec měl příjmy ze zaměstnání [částka] u Technické univerzity [adresa] a [částka] u [podezřelý výraz] ústavu. V společném jmění vlastnili vozidlo [jméno FO] [jméno FO] a rodinný dům, žalobce splácel hypotéku částkou [částka] měsíčně. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum]. Styk byl naposledy upraven rozsudkem č.j. [spisová značka] ze dne [datum] s právní mocí [datum] (k tomu č.l. 158 spisu zdejšího soudu [spisová značka]), a to dohodou rodičů o rozsahu běžného styku dětí s otcem každé úterý a každý sudý čtvrtek od 13 do 18 hodin s tím, že jinak zůstal rozsudek Okresního soudu v [Anonymizováno] č.j. [spisová značka] ze dne [datum] ve spojení s rozsudkem Krajského soudu v [adresa], pobočka [adresa], č.j. [spisová značka] ze dne [datum] beze změny, v rozsahu běžného styku od pátku 13 hodin do neděle 18 hodin lichého týdne a speciálního režimu styku o školních prázdninách jako děleného času mezi rodiče. Úpravu styku předcházelo podání zprávy opatrovníka podané do protokolu opatrovnického soudu dne [datum] (založeno pod č.l. 298 tohoto spisu), opatrovník při pohovoru s dětmi účastníků zjistil vzájemné konflikty rodičů v domácnosti, k dělení nákladů domácnosti děti ničeho neuvedly, otec měl slovním napadáním matky často konflikty vyvolávat. Rozsudkem Okresního soudu v [Anonymizováno] č.j. [spisová značka] ze dne [datum] s právní mocí téhož dne bylo rozvedeno manželství účastníků (dle č.l. 18 spisu zd. soudu [spisová značka]) vzniklé [datum], když účastníci nevedli společnou domácnost a nežili spolu jako manželé od [Anonymizováno], příčinou rozvratu byly neshody a hádky vyplývající z rozdílných názorů účastníků na manželské soužití, ekonomické fungování rodiny, vzájemné vztahy a ekonomickou situaci s postupným faktickým citovým odcizením, zájem obnovit soužití manželé již neměli, soud rozhodl o rozvodu dle § 755 a § 756 o.z.

8. K žalovaným nárokům byly doloženy i smluvní podklady (č.l.37-45). Za trvání manželství dne [datum] uzavřel žalobce smlouvu s [Anonymizováno] [adresa] [Anonymizováno]. o poskytování služeb internetu za [částka] měsíčně pro adresu žalovaného jako zákazníka přípojky [Jméno žalované B] , [adresa]. Podle smlouvy o sdružených službách dodávky elektřiny ze sítí NN č. [hodnota] žalobce pro odběrné místo [Jméno žalované B] , [adresa], sjednal dodávky elektřiny dne [datum], tedy za trvání manželství. Dle smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum] navazující na smlouvu č. [hodnota] žalobce sjednal pojištění majetku - místo [Jméno žalované B] [Anonymizováno], [adresa] od [datum] za roční pojistné [částka] pod VS [var. symbol]. Podle pojistné smlouvy o škodovém pojištění domácnosti ze dne [datum] žalobce pojistil proti škodám domácnost [Jméno žalované B] [Anonymizováno], [adresa] s pojistným [částka] ročně. Doložena byla smlouva o dodávce vody a odvádění odpadních vod č. [Anonymizováno] uzavřena za trvání manželství mezi žalobce a [právnická osoba]. dne [datum] pro odběrné místo v [adresa].

9. Předžalobní upomínkou s právním rozborem a rozúčtování pohledávky (č.l. 24) vyzval dne [datum] s doručením dne [datum] dle dokladu z datové schránky žalobce žalovanou k zaplacení původně žalované částky [částka] do [datum]. Žalovaná reagovala dne [datum] (dopis na č.l. 26) tak, že s požadavkem nesouhlasí pro podpis protokolu o vypořádání SJM dne [datum] před soudem, podle něhož jsou manželé z titulu zaniklého SJM zcela vyrovnáni. Požadavek měla za zneužití práva.

10. O vypořádání společného jmění účastníků bylo vedeno u Okresního soudu v [Anonymizováno] řízení pod sp.zn. [spisová značka]. Zahájeno bylo podáním žaloby žalobcem dne [datum] (k tomu č.l. 1-2 spisu [spisová značka]), žalobce zde zmínil jako procesní argumentaci k přiřknutí nemovitostí jemu to, že po rozvodu manželství hradí sám splátky hypotéky, náklady spojené s bydlením v podobě plynu, elektřiny, za odvoz odpadu, daň a pojištění. Předmětem vypořádání, protože žádné dohody o vypořádání bývalí manželé nedosáhli, učinil nemovitosti zapsané na LV č. [hodnota], k.ú. [adresa], z movitých věcí vozidla [jméno FO] [jméno FO], RZ [SPZ], [jméno FO], RZ [SPZ], motocykl [jméno FO] [Anonymizováno] [jméno FO], RZ [SPZ], závazek z hypotečního úvěru k předmětné nemovitosti u [Anonymizováno], dále účty a spoření, penzijní připojištění, životní pojištění vedené na jednoho či druhého účastníka, pohledávky žalobce [částka], které měl z darů od rodičů investovat do SJM (do koupi pozemku manželů a do splátky hypotéky), do svého výlučného vlastnictví žádal žalobce nemovitosti a pohledávky ze svých účtů a pojištění, [jméno FO] s tím, že ostatní připadne žalované (na ní vedené účty a penzijní připojištění a [jméno FO]) a doplatí zůstatek hypotéky a vypořádací podíl žalované. Podle později dne [datum], ale samostatně podané žaloby žalované o vypořádání SJM (k tomu č.l.33-38 spisu [spisová značka]), měla žalovaná také za to, že k dohodě o vypořádání SJM nedošlo a je třeba vypořádat nemovitosti uvedené žalobcem, stínící techniku [Anonymizováno], šatnu [Anonymizováno], ohledně vozidel uváděla výlučné vlastnictví každého z manželů pro zakoupení po rozvodu, v případě žalované [Anonymizováno], v případě žalobce [jméno FO] [Anonymizováno], k vypořádání navrhla žalovaná motocykl [jméno FO], dále pohledávky z běžného, spořícího a penzijního připojištění žalované, hypotečního úvěru, pohledávky z finančních produktů žalobce, jako investice z výlučného majetku do majetku v SJM po rozvodu označila žalovaná v rozsahu částky [částka] kovové zábradlí pro stání automobilů na míru, kovové oplocení s pojezdovou bránou, obrubníky, kačírek s tím, že dokládá nákup materiálu za [částka], před rozvodem investovala do domu ze svého [částka], žalovaná původně žádala přikázat jí nemovitosti v SJM a její finanční produkty. Již při prvém setkání se soudem dne [datum] (dle protokolu o přípravném jednání na č.l. 40 spisu [spisová značka]) se účastníci shodli na ústupku žalované v tom, že nemovitosti si ponechá žalobce a na tom, že po oddělení části pozemku by si žalovaná postavila na něm nový dům a žalovaná s dětmi by po dobu před možností přestěhování do nového domu, cca po dobu dvou let, užívala stávající dům, tak jako doposud s tím, že hradit bude žalovaná pouze polovinu energií od doby, kdy žalovaný bude vlastníkem domu. K dotazu, proč přes tvrzenou dohodu účastníků vznášela žalovaná nároky vnosu [Anonymizováno] tis. Kč, žalovaná vysvětlila, že z procesní opatrnosti. V rámci protokolace přípravného jednání [datum] (č.l. 160 spisu [spisová značka]), [datum] (č.l. 252-253 spisu [spisová značka]), [datum] účastníci řešili vyčlenění pozemku a umístění nového domu, příjezdu a sítí, hodnotu nemovitostí. Při přípravném jednání [datum] (na č.l. 275-276 spisu [spisová značka] včetně nahrávky) žalobce požádal o vypořádání vnosu na společný úvěr, polovinu ze splátky [částka] měsíčně hrazenou po rozvodu do [Anonymizováno] a od [Anonymizováno] [částka] měsíčně do vypořádání, žalovaná potvrdila úhrady hypotéky žalobcem s tím, že to zohledňovala výměra výživného, tehdy nesporovala, že by nebylo plněno z výlučných prostředků. Účastníci dospěli k dohodě o vypořádání, žalobce měl získat nemovitosti, vybavení a zařízení nemovitostí, vyvázat žalovanou z hypotečního úvěru a vyplatit žalované [částka], finanční produkty si každý ponechal, dohoda obsahovala i ujednání o součinnosti žalobce pro stavbu žalované na odděleném pozemku a dohodu o jejím bydlení v nemovitostech po dobu 2 let od povolení její stavby s úhradou poloviny nákladů dodávek energií a médií žalobci vzniklých po schválení smíru o dohodě. V podání ze dne [datum] (na č.l.298 spisu [spisová značka]) žalobce uváděl posečkání se schválením smíru, že on sám činil ústupky, že jeho nemovitosti ztratí hodnotu po oddělení pozemku, že žalovaná bude mít nižší náklady na stavbu základů a po dobu stavby nebude muset plnit nájemné. Ke schválení smíru došlo při jednání soudu [datum] (protokol na č.l. 342-345 spisu [spisová značka]), kde se objasnily výhrady žalobce, původní dohoda byla schválena s tím, že účastníci společné jmění zaniklé [datum] vypořádali dohodou komplexně, schválený smír nabyl právní moci [datum], soud v odůvodnění podotkl, že účastníci vypořádávali předmět řízení i jiná práva, a to v zájmu zbudování nového bydlení žalovanou (č.l. 346 spisu [spisová značka]), širší dohoda se týkala budoucích nákladů za vodné, stočné, elektřinu, opad a internet po smíru, které v souvislosti s užíváním nemovitostí po dobu 2 let od povolení stavby bude žalovaná žalobci hradit, užívání představovalo společné prostory a výlučná pro žalobce byla pracovna, pro žalovanou horní ložnice. V žádném z jednání se žalobce výslovně nevzdal žalovaných nároků, ani účastníci nezmínili dohodu tvrzenou žalovanou, žalobce v rámci svého výslechu dne [datum] v této souzené věci objasnil (protokol č.l. 271-275), že uzavřel smír i ohledně budoucí úpravy bydlení a nákladů a komplexně o společném jmění manželů tak, aby otázka společného jmění byla mezi účastníky vyřešena a měl klid a zvlášť před promlčením chtěl řešit žalované náklady, žalovaná trvala na tom, že komplexní vypořádání spojovala i s žalovanými nároky.

11. K tvrzení o hrazení vlastními prostředky žalobce doložil stav svých nevázaných prostředků investičního produktu u [Anonymizováno] ke dni [datum] se zůstatkem [částka] (č.l.224), to odpovídalo stavu na č.l. 133 spisu [spisová značka] a jeho č.l. 135, zachycující rozrůstající stav portfolia v roce [Anonymizováno], nikoliv jeho likvidaci. Dále doložil stav svých běžných účtů ke dni rozvodu, č.ú. [č. účtu] se zůstatkem [částka] (č.l.225) a č.ú. [č. účtu] [Anonymizováno] [Anonymizováno] Kč (č.l.227). Výpisy účtu č. [č. účtu] a č.ú. [č. účtu] (č.l. 226, 240-241) žalobce prokázal, že mu na účty v době [Anonymizováno] chodil příjem z nájmu obvykle [částka] měsíčně, přičemž [Anonymizováno] hradil žalobce z účtu č. [č. účtu] pravidelně [částka] měsíčně za služby nájmu (č.l. 242). Na účet č. [č. účtu] chodila žalovanému pravidelně rovněž mzda od [podezřelý výraz] ústavu a Technické univerzity v letech [Anonymizováno] až [Anonymizováno], jak vyplývá z výpisů účtu (č.l. 232,233), přičemž mzda činila průměrně [Anonymizováno] tis. Kč a nejméně [Anonymizováno] tis. Kč. Ve stejné době hradil z daného účtu žalobce dle výpisu účtu (č.l. 235) i splátky hypotéky a jejího pojištění [částka] a [částka] měsíčně, od [datum] se pak snížila splátka hypotéky na [částka] měsíčně, výše splátky [částka] měsíčně odpovídala výši splátky v době rozvodu dle evidence hypoteční banky na č.l. 167 spis [spisová značka].

12. K úhradám za potraviny a drogérii, na provoz domácnosti žalobce předložil výpis svého účtu č. [č. účtu] (k tomu č.l. 243-246), na výpisu se objevují bezhotovostní platby v prodejnách [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], neobjevuje se pravidelná útrata, ale často vícero nákupů v měsíci v různých částkách obvykle nad [částka], zejm. vyšší v roce [Anonymizováno] a [Anonymizováno] s tím, že měsíční maximum takových útrat bylo součtově [částka] v [Anonymizováno]. Úhrady začínají [Anonymizováno] [Anonymizováno], pokračují [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno], útrata na [Anonymizováno] je zde pouze v [Anonymizováno] třemi nákupy kolem [částka] a jsou zde i drobnější nákupy u jiných prodejců v tomto měsíci. Útraty nejsou evidovány na výpisu v měsících 6[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno], v [Anonymizováno], pod [částka] klesly v [Anonymizováno]/[částka], [Anonymizováno]/[částka], [Anonymizováno]/[částka], [Anonymizováno]/[částka]. Celkem útraty přesáhly [Anonymizováno] tis. Kč, což by odpovídalo průměry [částka] za měsíc. Žalobce v souladu se svou časově předcházející výpovědí objasnil, že útraty za potraviny a drogérii měl i z hotovosti a ze stravenek a v domě měl po přestěhování žalované v [Anonymizováno] i zásoby. Výběry hotovosti činil také z účtu č. [č. účtu] (č.l. 290-295), a to pravidelně i vícekrát v měsíci v době od roku [Anonymizováno] do roku [Anonymizováno], výběry jsou zde i v době vynechání bezhotovostních útrat nebo tam, kde byly pod [částka]: v [Anonymizováno] vybráno [částka], [Anonymizováno]/[částka], [Anonymizováno]/[částka], [Anonymizováno]/[částka], [Anonymizováno]/[částka], [Anonymizováno]/[částka], [Anonymizováno]/[částka], [Anonymizováno]/[částka], [Anonymizováno]/[částka], [Anonymizováno]/[částka], [Anonymizováno]/[částka], [Anonymizováno]/[částka], [Anonymizováno]/[částka], [Anonymizováno]/[částka], celkově přes [částka], což činilo průměrně [částka] měsíčně. Pro srovnání na výpisu účtu č. [č. účtu] za [Anonymizováno] jsou mimo jiné evidovány také útraty žalobce v [Anonymizováno], které činily [Anonymizováno] a [částka] (č.l. 227), jedná se přitom o zachycení pohybů na účtu na za daný měsíc, kdy žalobce žil sám a hradil své potřeby, částky odpovídají tomu, že ani v některých měsících neměl pro sebe v letech [Anonymizováno] až [Anonymizováno] výrazně vyšší bezhotovostní útraty. Výběry hotovosti však pokrývaly i vyšší náklady až kolem [částka] měsíčně.

13. Z přihlášení k místnímu poplatku za odkládání komunálního odpadu z nemovité věci na adrese [Jméno žalované B] [Anonymizováno], [adresa] doložených žalovanou plyne její žádost ze dne [datum] o vyvážení 60 l odpadu jednou za měsíc pro rodinný dům o čtyřech členech (č.l.58) a pozdější žalobce ze dne [datum] pro svoz 120 l nádoby 1x14 dní, ovšem tento požadavek byl zde přeškrtnut a nahrazen s podpisy účastníků kompromisem nádoby 60l s vývozem 1x za 14 dní za [částka] ročně (k tomu č.l.55). K tvrzení o investicích do domu předložila žalovaná faktury o nákupech v [Anonymizováno] ze [datum] na částku [částka] a [částka] ([Anonymizováno] PLN), ze dne [datum] na částku [Anonymizováno] PLN, u [právnická osoba] ze dne [datum] na částku [částka], v [právnická osoba] ze dne [datum] na částku [částka], ze dne [datum] na částku [částka] obsahující stavební položky jako omítka, beton, sloupky, věci vztahující se k bráně a oplocení (č.l.77-80). Úhrady pak byly evidovány ve výpisech účtu žalované za rok [Anonymizováno] (č.l.130-139), na úhradu plotu si na účet č. [č. účtu] převedla žalovaná částku [částka] z účtu č. [č. účtu] podle výpisu z [datum]. Stejné investice jako vnosy do SJM s hodnotou [částka] uplatnila žalovaná v řízení o vypořádání svou žalobou z [datum] (č.l.33-38 spisu [spisová značka]). Soud neprováděl důkaz znaleckým posudkem k obvyklé ceně za práce známých, které měla na dokončovací práce žalovaná vynaložit, důkaz zamítl, protože nárok byl již uplatněn v řízení o vypořádání, kde smír dopadá na celý předmět řízení i kdyby vnos ve smíru účastníci výslovně nezmínili a spadá do SJM, které účastníci vypořádali smírem komplexně.

14. Z účastnického výslechu žalované při jednání dne [datum] (protokol od č.l. 271) vyplynulo, že přestěhování do nemovitostí v lednu [Anonymizováno] předcházel rozchod s jejím partnerem s jeho požadavkem na rychlé odstěhování, proto přestěhování do nemovitostí bylo potřebným řešením, o situaci informovala žalobce, žalobce tehdy hradil hypotéku a na sebe psané náklady bydlení, telefonicky si účastníci v [Anonymizováno] dohodli, že žalovaná bude hradit provoz domácnosti a dokončovací práce na nemovitostech, postará se o domácnost a žalobce pro jeho zdravotní stav, on bude nést nadále náklady hypotéky a náklady spojené s bydlením, mělo se jednat o vyrovnané plnění, vztahy měli účastnici tehdy idylické. Dohodu iniciovala žalovaná, žalobce chtěl řešit i hypotéku jím hrazenou do doby do přestěhování v částce [Anonymizováno] tis. Kč měsíčně oproti dokončovacím pracím za [částka], dohoda měla dopadat i na hrazení hypotéky žalobcem do doby vypořádání SJM, to žalobce devalvoval požadavkem na zaplacení hypotečních splátek hrazených od doby rozvodu do vypořádání v průběhu řízení [spisová značka], ona dokončovací práce žádala v žalobě v tomto řízení z procesní opatrnosti. Oproti nákladům provozu domácnosti stály náklady služeb, elektřiny, vody a internetu, které nebyly ještě tak vysoké. Další žalované nároky měli účastníci za minoritní, výslovně je neřešili. Dohodu realizovali tak, že péče o domácnost a žalobce pro jeho zdravotní stav ležela na žalované, nakupovala do domácnosti, žalobce si kupoval kurýrní službou pouze [Anonymizováno] v ceně až [částka] měsíčně při spotřeba 2 lahví denně za [částka], to bylo v době jeho imobility. Dohoda netrvala určitě od roku [Anonymizováno], neboť žalobce začal postupně oddělovat své věci, o změnách dohody ani ukončení se účastníci nebavili, ale žalovaná přestala věci pro všechny zakupovat. V průběhu dohody na přestupkové komisi řešila žalovaná užití [Anonymizováno] g masa žalobcem, ke kterému se choval jako by bylo jen pro něj, k doplňující dotazu právního zástupce žalobce uvedla, že maso užil pro sebe [právnická osoba]. Dohodu vnímala tak, že není nic dlužna, když žalobce ji měl za vyrovnanou. V případě dohody o smíru měla pro úpravu bydlení a nákladů do budoucna za vyřešené i náklady z minulosti, když žalobce je zde nechtěl. Na konci roku [Anonymizováno] žalobce sdělil žalované [podezřelý výraz] své [podezřelý výraz], [Anonymizováno], vedoucí k invaliditě, dohoda proto vycházela z potřeby péče. Na úhradu provozu domácnosti měla žalovaná vyčleněno [částka] měsíčně z čisté mzdy kolem [částka], nákupy dávala do společných prostor jako je lednice a koupelna, v domácnosti uklízela a prala, žalobce v době od roku [Anonymizováno] do [Anonymizováno] řešil v domácnosti pouze alarm a při realizaci brány uřízl [Anonymizováno] dlažební kostky. Na provoz domácnosti hradila primárně z účtu, výběr hotovosti užívala především na školní potřeby a výlety dětí, nedokáže proto určit, kolik by to bylo na provoz domácnosti. K aktuálním poměrům uvedla příjmy ze dvou zaměstnání na 70% a 80% úvazek a příjem výživného synů, od [Anonymizováno] ve výši [Anonymizováno] tis. Kč měsíčně s tím, na hypotéku nového domu vydá [Anonymizováno] tis. Kč měsíčně, na energie nemovitostí [částka] a svého domu [částka] měsíčně a pojištění své [právnická osoba] [částka] měsíčně, vlastní vůz a nemovitosti z vypořádání, nemá z nich příjmy, úspory potřebuje na doplnění rozpočtu na dokončení domu včetně fotovoltaiky ve výši [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] mil. Kč, kdy jí vyplacený podíl z vypořádání činil [Anonymizováno] mil. Kč a hypotéka [Anonymizováno] mil. Kč. Dokončovací práce byly potřebné i pro bezpečí dětí, rozhodnutí o nich bylo společné, řešili i detaily provedení. Žalobce v rozporu se smírem nepodepsal listiny k přesahu a požární ochraně, podepsal až změnu projektu, stejně nedoložil originál listiny banky o výmazu zástavního práva z pozemku žalované, čímž komplikoval situaci žalované, které na dostavbu a přestěhování do nového domu má 13 měsíců. Žalobce připustil, že s ním podpis listin řešila zástupkyně žalované, ale také stavební úřad s tím, že přesah v rozporu s předpisy úpravou projektu není potřebné již řešit a k výmazu zástavy banka poslala listiny i žalované v kopii.

15. Z výslechu žalobce při jednání dne [datum] (od č.l. 271) zjistil soud, že k prvotnímu rozestěhování účastníků došlo v roce [Anonymizováno], tehdy žalobce přepsal na sebe služby a ze společných prostředků se hradily i nájmy žalované a potřeby dětí, s žalovanou si tak rozdělili částku [částka] a plnil k jejím rukám [částka] měsíčně, žalovaná žila s milencem, investovala do jeho pozemku a užívala společné prostředky, on je užíval na úhradu společných dluhů. Zdravotní hendikep žalobce se projevil až v pozdním věku, absolvoval vyšetření pro podezření na [Anonymizováno] a odeslán byl do [Anonymizováno] [adresa] pro [Anonymizováno], [Anonymizováno]. [Anonymizováno] provázenou poruchou kosterního svalstva s progresí do dolních končetin, podezření bylo potvrzeno genetickým vyšetřením v [Anonymizováno] [Anonymizováno], a to sdělil žalované. V [Anonymizováno] se žalovaná nastěhovala do společného domu, fyzicky i vozem jí pomáhal. Žalovanou vždy upozorňoval na potřebu podílet se na nákladech domu, nesení nákladů zvládal za pomoci své rodiny. Po nastěhování na něj žalovaná útočila, urážela ho před dětmi, měli spory o styk s dětmi a on přesahoval své fyzické schopnosti, proto došlo k úrazu kolene a na nějaký čas ke snížení mobility. Protože to bylo v době pandemie, pracoval z domu a pomáhali mu kolegové dovozem potravin i dalších věcí, na to využil i [Anonymizováno]. Nebyl zcela imobilní, pomohl se zámkovou dlažbou, zednickými pracemi, se zahradním osvětlením a elektrifikaci brány. V roce [Anonymizováno] požádal o invalidní důchod, byl přiznán v [Anonymizováno] pro [Anonymizováno]% pokles pracovní schopnosti ve výši [částka] měsíčně, tehdy měl dvě zaměstnání a plnil i dohodu o provedení práce, abych utáhl společné závazky. Rozpočet žalované na dům činil [Anonymizováno] mil. Kč dle smlouvy o výstavbě, v rámci vypořádání vyplatil [Anonymizováno] mil. Kč a k splácení mu zůstala hypotéka původně společného dluhu, dluhy žalované má za souvisejí s jejími potřebami. Přestupkové komisi doložil účtenku od masa, které dělal sobě [právnická osoba] k večeři, přestupkově řešili maso v roce [Anonymizováno], žalovaná nejprve volala Policii ČR. I on v domácnosti prováděl sečení trávy zahradním traktorem s doseky křovinořezem, nátěry dřevěných součástí a pořízení nátěrů a materiálu, opravil alarm. O žalovanou se také staral, například obstaral v roce [Anonymizováno] zubaře, léky mu měla jednou vyzvednout a nevydala je do proplacení. O návratu žalované do nemovitostí v [Anonymizováno] účastníci komunikovali, důvody uváděné žalovanou si nevybavil, žalobce to měl za účelový krok k šetření nákladů i při pokračování vztahu s milencem, vztahy neměl žalobce za dobré, vyhověl v zájmu dětí, sám si obstarával věci do domácnosti, [právnická osoba] vařil ze svých zásob. Zakupoval si sám potraviny, nápoje, léky, věci na úklid a údržbu domácnosti, platil bezhotovostně kolem [částka] měsíčně, ale i hotovostně, zásoby měl i před nastěhováním žalované. Před nastěhováním se ptal žalované na úhradu žalovaných nároků a hypotéky, trvala na to, že by měl vše hradit a ona náklady domácnosti, s tím ale nesouhlasil, chtěl podílení se nákladech služeb a domu rovným dílem včetně hypotéky, k tématu se účastníci vraceli pouze v hádkách, protože na rovném podílení trval. O dokončovací práce měla zájem žalovaná, účastníci se dohodli na technickém průběhu, o zábradlí, plotu, kačírku, obrubníku a některé práce žalobce dohlížel. V domě po přestěhování žalované užíval sám pro sebe jen pracovnu dle dohody účastníků, věci byly oddělovány, uklízel dole svou koupelna a pracovnu a společně společné prostory kuchyně a obýváku. Žalovaná nakupovala do domácnosti, ale ne pro něj, někdy nabídla uvařené jídlo, což dělal i on za stavu péče o děti ve sdílené domácnosti. Žalovanou poprvé o podezření na svou [podezřelý výraz] informoval v roce [Anonymizováno], ke skokovému zhoršení došlo úrazem, ale nepřišel o soběstačnost, zhoršovala se dochozí vzdálenost. V pracovní neschopnosti pro úraz nebyl, do práce začal jezdit v [Anonymizováno] a v [Anonymizováno] měl pracovní cestu do [adresa]. Při nastěhování žalované měl minimální omezení, nežádal o pomoc pro zdravotní stav. [právnická osoba] žalovanou požádal o dopravu k lékařům jeho vozem. V řízení o vypořádání zmiňoval nesení žalovaných nároků i před smírem, ale aktivně je nepožadoval, nebral je jako součást společného jmění, komplexní vypořádání jmění podepsal pro klid s budoucí úpravou hrazení nákladů bydlení a minulé náklady řešil jinak. Aby se žalované nároky nepromlčely, podal žalobu, před podpisem konečného smíru v [Anonymizováno] o žalobě žalovaná již věděla, mohla jejich řešení do smíru prosadit. Žalovaná po výslechu žalobce upřesnila, že prostředky SJM neužila na pozemek partnera, že úraz měl žalobce při hře s dětmi, že dle šetření OSPOD útočil na žalovanou žalobce, jeho kolegové by nemohli jezdit pro covidové omezení, přestupkové řízení se patrně odehrálo v roce [Anonymizováno], ale týkalo se jiného masa než z účtenky doložené žalobcem. Její tehdejší smlouva o výstavbě domu zněla na [Anonymizováno] mil. Kč, ale nebyla zde voda, sítě, kanalizace a další pilíř elektřiny za rámcově [částka] a základy za [částka], geotextílie dalších [částka] a další jsou náklady na vnitřní vybavení, [právnická osoba]. k úvěrové žádosti dokládala již vlastní investici [Anonymizováno] mil. Kč. Vystavení domu nepovažuje jen za svou potřebu, nátěry, úklid a sekání křovinořezem činila sama, léky s proplácením pořizovala a při proplacení je předala. Žalobce si odporuje, pokud jinde uvádí neschopnost práce a nevědomost o dokončovacích pracích a žalované nároky vůbec v řízení o vypořádání SJM nezmínil a za závazný měla žalovaná protokol z [datum] a dohodu za komplexní pro vše, co s nemovitostmi souvisí. Žalobce k dotazu soudu doplnil, že kolegové jako terénní pracovníci mohli i v době covidu jezdit.

16. K tvrzení o uspořádání v domácnosti žalovaný doložil ještě aktuální foto lednice (č.l. 296-297), ta vizuálně umožňuje rozdělení ploch při uskladnění, dle žalobce rozdělování trvající i v době [Anonymizováno] podporuje i přestupkový spor o maso.

17. Z výpisu účtu žalované č. [č. účtu] (č.l.129-160) vyplývá, že za roky [Anonymizováno] činily debetní položky účtu [částka], ovšem to včetně úhrad k dokončovacím pracím a výběrům v hotovosti, k útratám za žalovaného měl soud provést položky zaškrtnuté ve výpisu s tím, že je jako potraviny, drogérii, údržbu domu a lékárenské věci platila žalovaná pro sebe, syny i žalovaného. V rámci účastnického výslechu žalovaná uváděla, že výběry hotovosti (ponechány mezi nezaškrtnuté položky) vztahuje k potřebám dětí, na školní věci a výlety. Jednotlivé zaškrnuté položky pak byly odlišitelné podle subjektu, kterému bylo plněno, nic dalšího k položkám doloženo nebylo. Průměrně tak u prodejců potravin jako [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a drogérie jako [Anonymizováno], [Anonymizováno], prodejce nápojů či jídel jako [Anonymizováno], [Anonymizováno] [adresa], [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] ve [Anonymizováno], Dáme jídlo, [právnická osoba] žalovaná utratila v roce [částka] měsíčně (bez počátečního ledna [částka]), celkem utratila [částka], v [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] pak měla zaškrtnuty i položky za vstupy a občerstvení společných výletů [částka] a do [Anonymizováno] za pobyt [částka], žalobce výlety a snahu o ně kvůli dětem potvrdil, ale sám proto hradil po domluvě náklady cest, což žalovaná připustila. V lékárnách pak útrata v roce [Anonymizováno] činila [částka], průměrně [částka] s tím, že částka [částka] placená v [Anonymizováno]s. v [Anonymizováno] se dle žalované mohla týkat parkování kvůli návštěvě s dětmi či s žalobcem, na útraty v hobby marketech připadlo [částka], průměrně [částka] měsíčně, u položek v této výši žalovaná k dotazu soudu sdělila, čeho se asi týkaly v rámci drobné údržby domu, útraty nad tuto částku pak spojovala s útratami za dokončovací práce. V roce [Anonymizováno] u prodejců potravin, nápojů, drogérie, nápojů a jídel utratila žalovaná [částka], v průměru [částka] měsíčně, v lékárnách [částka], průměrně [částka] za měsíc, v hobby marketech [částka], [částka] průměrně za měsíc. V roce [Anonymizováno] utratila žalovaná u prodejců potravin, drogérie, nápojů a jídel [částka], průměrně [částka] měsíčně, v lékárnách [částka], v průměru [částka] měsíčně. V případě potravin, nápojů, jídle a drogérie měly nákupy připadat na 4 osoby v domácnosti, pokud průměr za roku [Anonymizováno] činil [částka], pak na jednu osoby by připadalo [částka], případně [částka], pokud bychom na dospělé počítaly o něco vyšší 30% podíl a na děti jen 20%. I když výběry nebyly uváděny jako položky k zohlednění jako útraty za žalobce, ani s jejich pomocí pro srovnání v roce [Anonymizováno], kdy již neměly být činěny útraty za dokončovací práce a ani hotovost tedy na ně neměla dopadat, činily výběry [částka] a průměrnou útratu by zvedly o [částka], celkově na [částka], nikoliv na [částka] měsíčně.

18. Podle výpisu spořicího účtu žalované č. [hodnota]-[Anonymizováno] za dobu od [datum] do [datum] činil počáteční zůstatek účtu [částka] a tento byl postupně spotřebován na dovolenou, nájem a vyúčtování vody a vůz [Anonymizováno] k [datum] (č.l. 188). Z výpisu běžného účtu č. [č. účtu] žalované k dni [datum] vyplývá zůstatek [částka] (č.l. 191). To vše žalovaná doložila k tomu, že neměla z doby manželství výrazněji uspořeno, resp. že by prostředky SJM mohla užít na úhrady provozu domácnosti. Nevázané prostředky neměla, pouze penzijní připojištění.

19. Z propustky ze zaměstnání zjistil soud, že [datum] byla žalovaná na [právnická osoba], propustka bez datace byla doložena i od [právnická osoba]. (č.l. 165). Žalovaná zajištění cest spojovala s jí tvrzenou dohodou, žalobce pouze s nesnadnou dohodou po jeho úrazu, že žalovaná jeho vozem na jeho náklady mu pomáhala s cestami k lékařům poté, co ji o to požádal před obrácením se na kolegy, a to v souvislost s úrazem, který se mu stal v domácnosti. Žalovaná pak zdůrazňovala, že měla i své další náklady za cesty ze svého zaměstnání, žalobce trval na tom, že i k tomu poskytoval svůj vůz a domluva s žalovanou na termínech vyšetření nebyla snadná.

20. Z sms zpráv mezi žalobcem a žalovanou z [datum] vyplývá, že mezi sebou řešili stav po úrazu a odvoz žalobce z chirurgie, [datum] otevření brány pro žalobce, [datum] vyšetření trombózy a domluvu na odvozu po vyšetření s tím, že žalobce si zařídí rehabilitaci a vyzvedne své léky, odvoz byl řešen ještě v smskách z [datum] a [datum], stav o berlích s dochodem k odvozu [datum]. Ve zprávě z [datum] se žalovaná žalobce dotazovala na frakci kačírku, ten uváděl domluvu na jiné frakci a ptal se, jestli platí původní dohoda, [datum] přála žalovaná žalobci k narozeninám. K dotazu soudu žalobce trval na tom, že dohodnuti byli účastníci jedině na technickém provedení dokončovacích prací, které chtěla žalovaná udělat. Účastníci se pak vybavili, že v domácnosti mezi sebou spotřebování masa žalobcem řešili v [Anonymizováno].

21. K významu [podezřelý výraz] stavu žalobce žalovaná doložila vyjádření žalobce ze dne [datum] (založeno pod č.l. 189) k jejímu návrhu na zvýšení výživného, žalobce zde ke změně poměrů uvádí svůj pokles pracovní schopnosti o 40% a zhoršující se zdravotní stav a sdílení domácnosti od [Anonymizováno] bez podílení se žalované na nákladech před smírem stran a úhrady na výživu synů nad rámec výživného.

22. Z lékařských zpráv k [podezřelý výraz] stavu žalobce založených pod č.l. 192 až 220 zjistil soud, že [právnická osoba] ošetřila žalobce [datum] po traumatu kolene před 6 týdny s doporučením terapie, že posudkový lékař [jméno FO]. [jméno FO] vycházel z dokumentace vydané po [Anonymizováno] a stav hodnotil jako dlouhodobě nepříznivý se vznikem invalidity [datum] a poklesem pracovní schopností o 40% a [datum] potvrdil protokol [jméno FO]. [právnická osoba] o [podezřelý výraz] stavu žalobce z [datum] s jeho komplexním hodnocením, kde před rokem [Anonymizováno] byla zaznamenána pouze obrna horních končetin. [právnická osoba][Anonymizováno]žalobce [jméno FO]. [jméno FO] dle zprávy ze dne [datum] eviduje [Anonymizováno] jako progredující [podezřelý výraz], ale soběstačnost při zvýšeném úsilí [podezřelý výraz], úpravy vozu a užívání elektromobility, příznaky od 15 let, projevy [podezřelý výraz] v roce [Anonymizováno], zhoršení stability a mobility po distorzi kolene v [Anonymizováno], proto žádost o invalidní důchod, [datum] genetické potvrzení [Anonymizováno]. K zhoršování stavu doložila lékařka zprávu [Anonymizováno] z [datum] o kontrole stavu traumatu kolene s následnou trombózou z [Anonymizováno] a [Anonymizováno]/[Anonymizováno], z [datum] obdobná kontrola, stav byl zhoršen po úrazu, dočasně vozík, posléze již chůze s omezeními ale ne návrat do stavu před úrazem, omezená hybnost horních končetin do horní polohy, obdobně z [datum], doporučena vodoléčba, žalobce odmítl pro rodinnou situaci. Z [datum] ošetření po napadení v domácnosti. Zpráva FN [adresa] z [datum] – v 15 letech oslabení LHK, [Anonymizováno] oslabení pravé nohy, zakopávání, oslabení PHK, zhoršení stability a mobility po distorzi kolene v [Anonymizováno] a potvrzení neurologického původu [Anonymizováno]. Dle zprávy [Anonymizováno]. z [datum] a [datum], [datum] byla u žalobce ošetřena a kontrolována distorze kolene pravé dolní končetiny po úrazu na zahradě s dětmi, po němž žalobce chodil o berlích s ortézou, [datum] došlo na nález žilních potíží a jejich kontroly [datum], [datum]. [právnická osoba]. – [právnická osoba] dle zprávy ze dne [datum] eviduje žalobce jako [podezřelý výraz] od roku [Anonymizováno] pro únavnost a ochrnutí na končetinách pro následně potvrzené nervosvalové [podezřelý výraz] po vyšetření v FN [adresa], hybnost byla zhoršena traumatem kolene v [Anonymizováno][Anonymizováno] – tehdy berle bez závislosti na péči druhé osoby, kontrola v roce [Anonymizováno] odpovídala zhoršení stavu po úrazu a kompenzaci [podezřelý výraz] (uzpůsobení bydlení, vozu, mobility), rehabilitaci žalobce nechtěl pro domácí situaci, při kontrole v roce [Anonymizováno] odpovídal stav soběstačnosti bez péče druhé osoby, konkrétně ve zprávě z [datum] uváděl žalovaný zvládání prací v domácnosti, odmítání pomoci, ale současně únavnost, potřebu rozfázování činností a přestávek, lékařka pak hodnotila jako omezení výkonnosti pro progredující poruchu s tím, že žalobce podléhá tlaku v domácnosti na svou výkonnost.

23. K žádosti dle § 150 o.s.ř. a o splátky doložila žalovaná své aktuální poměry, zprávou [jméno FO] [jméno FO] ze dne [datum] a [Anonymizováno]. [jméno FO]. [jméno FO], [tituly za jménem] ze dne [datum] svou léčbu endokrinologickou a urogynekologickou (tu jako kontinuální po porodu v roce [Anonymizováno], k tomu zprávy na č.l. 166-168). Zdravotní stav vedl k hodnocení nadúmrtnosti o 25% dle nabídky životního pojištění Uniqua pro žalovanou [právnická osoba] (č.l. 169-170,173) za [částka] měsíčně. Zaměstnavatelé potvrdili za posledních 12 měsíců k [datum] příjmy žalovaného [částka] a [částka], celkem [částka] měsíčně (č.l.171,172), další příjem představuje výživné synů [částka] měsíčně a od listopadu [částka] měsíčně. [právnická osoba]. eviduje splátky překlenovacího úvěru žalované [částka] a pro fázi úvěru [částka] (č.l.174), jako další uvedla žalovaná výdaje za životní pojištění [částka] u nové pojišťovny, na služby bydlení včetně nového dobu [částka] měsíčně, za benzín [částka] měsíčně, [částka] za telefony, [částka] na penzijní spoření, [částka] za potraviny své [právnická osoba] s tím, že na stavbu dává úspory [Anonymizováno] tis. Kč měsíčně, sdílet bydlení bude do [datum], vlastní nemovité věci dle vypořádání a vůz bez příjmů z cenného majetku. K potřebě úspor na svou stavbu žalovaná doložila ještě přehled svých investic v celkové výši [Anonymizováno] mil. Kč a plánovaných [Anonymizováno] mil. Kč (č.l. 279-281), kde nejvýznamnější se týkala [Anonymizováno] tis. Kč na fotovoltaiku, k té žalovaná upřesnila že její stavba na zemních vrutech ji potřebuje pro energetický štítek A. Bance pak dokládala proinvestování [částka] (k tomu komunikace s bankou čl. 284-285). Soud aktualizoval i poměry žalobce, ten měl příjmy stále ze dvou zaměstnání na celý a 30% úvazek, celkem [hodnota] tis. Kč (očekával skončení kratšího s poklesem příjmů na [Anonymizováno] tis. Kč), důchod [částka] a příjem z nájmu od své matky [částka] měsíčně, na hypotéku s pojištěním plnil [částka], na pojištění životní, penzijní a stavební spoření dával [částka], na dělené náklady služeb [částka] měsíčně, na spoření [částka] měsíčně, na potraviny [Anonymizováno] tis. Kč měsíčně, vlastnil vůz a nemovitosti bez příjmu z daného majetku.

24. Soud má ve věci za prokázané shodným tvrzením účastníků, že nemovitosti byly sdíleny žalobcem a žalobkyní a jejich dvěma syny v rozhodné době pro žalované nároky od [Anonymizováno] do [Anonymizováno]. Nemovitosti tehdy byly ve společném nevypořádaném jmění po rozvodu účastníků [datum]. Žalobce prokázal a žalovaná nesporovala, že žalobce plnil na žalované nároky, prokázal rovněž i to, že tak činil již po rozvodu ze svých výlučných prostředků, konkrétně ze svých mezd a příjmu z nájmu od své matky. Žalobce jednak doložil tyto své příjmy výpisy ze svých účtů, ale také doložil stav svých účtů a nevázaných prostředků spořených, kdy v době rozvodu zde nebyly zůstatky, které mohly dlouhodobě po rozvodu ještě od roku [Anonymizováno] uspokojovat žalované nároky a tyto nevázané prostředky nebyly dle pozdějšího stavu utraceny, ale byly zase spořeny. Soud pak má za prokázané, že pro sdílení nemovitostí docházelo na spotřebu elektřiny, vodného, stočného, potřebu vyvážet odpad, přičemž nemovitosti sdíleli účastníci jako její vlastníci společně s jejich dvěma dětmi. Sdílené však nebyly v rámci užívání nemovitostí jen tyto náklady služeb, s užíváním se pojí i vybavení domácnosti rozhlasovými a TV přijímači a internetem, soud má ze smíru stran z řízení o vypořádání SJM za to, že žalovaná ani děti nejsou pro obsah ujednání o sdíleném užívání s odkazem na dosavadní rozvržení užívání (tedy i do minulosti) z užívání společných částí a tedy i přijímačů zde vyloučeni, jejich umístění žalobce podrobně popsal a nachází se i ve společných částech nemovitostí, stejně má soud za to, že žalovaná s dětmi není vyloučena z užívání internetu, žalovaná sama popisovala, jak zabezpečovala opravu služeb internetu tak, aby jej mohla s dětmi používat a samozřejmě moderní mobilní zařízení, stejně jako zařízení ve voze, se dnes připojují na signály zabezpečené v domácnosti, resp. i tato zařízení jsou takovými přijímači. S vlastnictvím nemovitostí byly spjaty povinnosti hradit pojistné a daň z nemovitostí. Soud rovněž nedospěl k tomu, že by se žalovaných nároků v rámci řízení o vypořádání žalobce vzdal nebo že by je učinil předmětem řízení o vypořádání SJM či předmětem smíru.

25. Soud pak nemá za prokázanou žalovanou tvrzenou dohodu o jiném hospodaření stran úhrad žalovaných nároků. Skutkově žalovaná popsala, že dohodu měl iniciovat žalobce a měl ji mít za vyrovnanou, pro vyrovnaná plnění na žalované nároky a provoz domácnosti žalovanou a pro dokončovací práce za [částka] plněné žalovanou a na hypotéku po rozvodu, že měla vzniknout v [Anonymizováno] za idylických vztahů a z potřeby žalobce, aby o něj, nemovitosti a domácnost žalovaná pečovala, dohodu měl konkludentně zrušit žalobce tím, že přestal nákupy žalované využívat a ona je přestala pro něj od roku [Anonymizováno] nakupovat, aniž by změny či zrušení výslovně účastníci řešili. K tvrzené dohodě nemohl být nabídnut žádný přímý důkaz svědčící o dohodě, dohoda měla být ústně uzavřena, měli o ni vědět pouze účastníci, výpověď žalované však s ostatními nabídnutými důkazy dle soudu nevytvořily nezpochybnitelný řetězec nepřímých důkazů o ni. Účastnická výpověď žalované se pak ne zcela shodovala se skutkovým popisem, dle výpovědi měla dohodu iniciovat žalovaná poté, co ji vznikla potřeba znovu využívat nemovitosti k bydlení s dětmi a vyrovnaná měla být, i když účastníci neřešili výši konkrétních položek. To však neodpovídá tomu, co by musel při přijetí takové dohody znát žalobce, kdy zvláště v případě dokončovacích prací a hypotéky se nedá hovořit ani řádově o srovnatelných plnění, když polovina dokončovacích prací by činila [Anonymizováno] tis. Kč a hypotéka proti tomu v polovině hrazená za žalovanou by činila při [Anonymizováno] tis. Kč měsíčně po rozvodu do konce roku [Anonymizováno] tis. Kč, přitom dohoda neměla mít žádné časové omezení pro takové vyrovnané plnění, doba vypořádání mohla být ovlivněna i žalobou. Rovněž vztahy účastníků soud ani z hlediska výpovědi žalované nehodnotí jako idylické, spíše odpovídající tomu, že žalobce vnímal i při nastěhování existenci jiného vztahu žalované, že se řešily i neshody stran styku žalobce s dětmi po nastěhování a že již v roce [Anonymizováno] byl v domácnosti minimálně velký konflikt o spotřebování masa žalobcem, při jehož šetření se dle shodných vysvětlení účastníků ukázalo, že v den spotřeby měl žalobce pořízené své maso, což dle soudu nesvědčí o zavedení praxe, v niž by žalobce těžil z tvrzené dohody. O realizované praxi dle dohody nesvědčí ani to, že v případě nákladů odpadů – dle výpovědi žalované se mělo jednat o zanedbatelné položky, a proto výslovně dohodou neřešené – žalovaná vstupovala do jejich objednávání, nenechávala jejich výši na žalobci, přitom v případě dohody by to tak mělo být. Nezletilí pak mezi rodiči vnímali vzájemné konflikty, osočování žalobcem, pokud účastníci dosáhli nějakých dílčích shod, pak oba popisovali i projednávání jejich dalších podmínek – na počátku tři společné výlety, ale současně ošetření vyrovnanosti jejich nákladů, pomoc s dovozy a odvozy od lékařů po úrazu žalobce v domácnosti, ale ošetření i nákladů. Více proto dle soudu odpovídá skutková verze žalobce, že po nastěhování usilovala žalovaná o to, aby žalobce nadále sám nesl žalované nároky, ale žalobce to odmítl a žádal vyrovnané plnění žalovaných nároků a že shody na dalších praktických věcech byly dílčí a ošetřovaly se jejich náklady. Rovněž v řízení o určení výživného a vypořádání SJM účastníci nezmiňovali tvrzenou dohodu, žalobce měl nést žalované nároky a hypotéku a trvale uváděl, že se na nich žalovaná nepodílí. Dohodě pak mělo nasvědčovat i to, že ji žalobce potřeboval pro svůj zdravotní stav, zde však účastníci shodně vypověděli, že v roce [Anonymizováno] sice žalobce informoval žalovanou o [podezřelý výraz] stavu, ale o jeho potvrzení až v [Anonymizováno] a že o přestěhování do nemovitostí měla zájem žalovaná. Z lékařských zpráv má soud za to, že ke zhoršení stavu žalobce došlo vlivem úrazu až v [Anonymizováno] [Anonymizováno] a ani úraz dle lékařů nevyloučil soběstačnost žalobce, nestal se závislým na péči, byť došlo na snížení jeho pracovní výkonnosti a mobility. Nic jiného netvrdil žalobce ani ve své obraně proti zvýšení výživného a i žalovaná připouštěla jeho snahu podílet se například na dokončovacích pracích či jiné údržbě (internetu, alarmu, brány), k údržbě nemovitostí pak žalobce i dokládal před prvotním částečným zpětvzetím, jaké práce zajistil. Soudu proto nemá za to, že by zdravotní stav žalobce byl skutečností, ze které by bylo možno tvrzenou dohodu dovozovat, že by zde byla časová souvislost mezi zhoršením stavu žalobce po úrazu v [Anonymizováno] a vznikem dohody v [Anonymizováno]. Existenci dohody, projevů vůle k ní vedoucích, soud nedovodil ani z doložené sms komunikace, žalobce uváděl, že dokončovací práce měl za iniciativu žalované a ještě před provedení sms vysvětlil ve svém výpovědi, že na technickém provedení se s žalovanou dohodl a pomáhal práce kontrolovat, jinou dohodu však ani ze znění sms soud nedovozuje. Dokončovací práce pak měla žalovaná činit i pro potřeby dětí a sama pak v řízení o vypořádání SJM projevovala zájem o nemovitosti, tedy ani zvláštní zájem žalobce o dokončovací práce a pro ně o tvrzenou dohodu zde soud nevidí.

26. Rovněž v případě neprokázání dohody, ke vzniku bezdůvodného obohacení žalobce zde nebyl přímý důkaz, z výše útrat žalovanou zejm. ve spojení s útratami žalobcem a jeho [podezřelý výraz] stavem, potřebou péče, mělo být dovozeno, že žalobce nenesl sám své náklady provozu domácnosti, a proto řetězec nepřímých důkazů neměl být zpochybněn. Soud má však za to, že k vnesení pochybností došlo tím, že zhoršený zdravotní stav neměl žalobce před úrazem v [Anonymizováno] a doložil po celou dobu [Anonymizováno] až [Anonymizováno] své útraty u prodejců potravin, nápojů, jídla a drogérie, dalších věcí do domácnosti ve spojení s výběry hotovosti v souladu s jeho dřívější výpovědí o způsobech takových útrat s tím, že doložil i dostatek prostředků na takové útraty, výši útrat žalobce měl přitom soud za korespondující s tím, co by dle bezhotovostních plateb žalované mohlo připadat na žalobce: žalobce tvrdil útraty bezhotovostní kolem [částka], na [částka] to zvyšovaly výběry hotovosti, při přepočtu útrat žalované na 4 osoby či 30% na žalobce by útraty činily [Anonymizováno]-[částka] měsíčně na žalobce. Nic na závěrech soudu nezměnilo to, že oba účastníci pak uváděli řádově vyšší útraty za potraviny v aktuální době, jednak to sdělovali v rámci posuzování poměrů pro uložení splátek, ale také od roku [Anonymizováno] došlo v rámci ekonomiky k razantnímu vývoji cen, skokovému zdražení a současně u žalobce s vypořádáním odpadnutí potřeby úspor na vypořádací podíl a snížení části nákladů bydlení při jejich rozdělení mezi účastníky dle smíru. U všech položek z účtu žalované pak platí, že není zřejmé, co konkrétně bylo zakupováno, ani výše položek neodpovídají tvrzením žalované o tom, že prokáže plnění v částce [částka] měsíčně za roky [Anonymizováno] zaškrtnutými bezhotovostními platbami, z nichž mělo být hrazeno i za žalobce. I při svém výslechu se pak žalovaná držela toho, že výběry činila na jiné věci, ani u výběrů by pak soud nerozklíčoval z navržených důkazů, jakých plateb se mohly týkat, což pro tvrzení o bezdůvodném obohacení žalobce měl soud za potřebné. Proti započtení na náklady provozu domácnosti byla vznesena námitka neurčitosti a námitka započtení i přes poučení soudu zůstala stejná jako v době rozhodování odvolacího soudu pro [částka] měsíčně za dobu od roku [Anonymizováno] do roku [Anonymizováno], kdy i odvolací soudu žádal o specifikaci, ta však po poučení dle § 118a o.s.ř. nepřišla.

27. Samotné útraty na domácnost a dokončovací práce žalovaná činila již z výlučných prostředků ze své mzdy, neboť stejně jako žalobce i ona doložila stavy svých účtů ke dni rozvodu a neměla zde nespotřebované zůstatky, ze kterých by mohla po roce [Anonymizováno] plnit. I když skutkově uvedla, že provoz domácnosti hradila nejen ze své mzdy ale i výživného a toto by bylo samostatné jmění dětí, se kterým byla oprávněná hospodařit a některé výše měsíčních útrat za provoz domácnosti se blížily výši výživného, soud by z toho nevyvodil, že útraty mělo výživné, neboť u výživného není důvod předpokládat, že by nebylo spotřebováno právě na potřeby dětí a byť bylo prokázáno, že nešlo na žalovaného nároky (ty hradil žalobce), byly zde ještě další potřeby dětí, na které mohlo připadat a být spotřebováno.

28. Dokončovací práce byly již předmětem řízení o vypořádání SJM dle žaloby žalované zde uplatněné.

29. Prvotní rozhodnutí Okresního soudu v [Anonymizováno] o zamítnutí žaloby bylo zrušeno Krajským soudem v [adresa], pobočka [adresa]. V usnesení č.j. [spisová značka] ze dne [datum] odvolací soud uvedl potřebu analogické aplikace ust. § 713 odst. 1 a 2 z.č. 89/2012. Sb, občanského zákoníku (dále jen o.z.) i na vztahy rozvedených manželů po rozvodu. Dle § 713 ods.t 1 o.z. součásti společného jmění užívají, berou z nich plody a užitky, udržují je, nakládají s nimi, hospodaří s nimi a spravují je oba manželé nebo jeden z nich podle dohody. Podle § 713 odst. 2 o. z. povinnosti a práva spojená se společným jměním nebo jeho součástmi náleží oběma manželům společně a nerozdílně. Nadále se pak uplatní dosavadní judikatura zastoupená rozsudky Nejvyššího soudu sp. zn. 33 Odo 1209/2004, sp. zn. 28 Cdo 3999/2008 o tom, že může vzniknout nárok z titulu bezdůvodného obohacení jednoho z manželů vůči druhému, pokud žijí ve společném bydlišti a náklady spojené s užíváním bytu (domu) hradí pouze jeden z nich ze svých prostředků s tím, že pokud není dohodnuto jinak, jsou podíly na dluhu všech dlužníků ve vzájemném poměru stejné. Podle § 2 991 odst. 1 o. z. kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Soud má pak aplikaci judikátu možnou i na situaci vlastníků rodičů, i když bylo upraveno výživné, oba rodiče totiž mají stále vyživovací povinnost (§ 910 odst. 2 o.z.), primárně tedy hradí oni náklady bydlení i svých dětí, v daném případě tedy žalovaná měla hradit nejméně takových nákladů. Jestli mělo být výživné užito i šířeji, to by muselo být předmětem jiného sporu dotýkajícího se výživného jako jmění dětí.

30. Odvolací soud závazně vyslovil, že za náklady spojené s užíváním společného domu podle § 713 odst. 1 o. z. v daném případě považuje platby za elektřinu, vodné a stočné, rozhlasové a televizní poplatky, platby za internet, za odvoz odpadu. Poplatek za pojistné domu a domácnosti a daň z nemovitostí za náklady spojené s vlastnictvím společného domu účastníků. Práva a povinnosti z těchto nákladů musí i v době po rozvodu nést oba účastníci společně a nerozdílně podle § 713 odst. 2 o. z., když v době po právní moci rozvodu účastníků (po [datum]), do doby rozhodnutí soudu o vypořádání jejich SJM (do [datum]), kdy společný dům účastníků byl ještě v nerozděleném SJM účastníků a při neexistenci dohody účastníků by se měla žalovaná na žalobcem požadovaných platbách podílet . Poplatky z přijímačů (koncesionářské poplatky) pak odvolací soud hodnotil jako sloužící k financování vysílání veřejnoprávních médií, kdy se bez ohledu na počet přijímačů za domácnost platí jen jeden. Pokud přijímače v době po rozvodu manželství do vypořádání SJM byly umístěny v dosud společném domě a používány nadále všemi členy domácnosti, jde rovněž o platbu, na níž by se rozvedení manželé měli podílet . Pokud by některý z manželů shora uvedené platby po rozvodu manželství do vypořádání jejich SJM hradil při neexistenci vzájemné dohody ze svých výlučných prostředků v rozsahu přesahujícím , vzniklo by v tomto rozsahu na straně druhého manžela bezdůvodné obohacení (§ 2 991 odst. 1 o. z.).

31. Odvolací soud měl za podstatné zjištění a prokázání žalovanou tvrzené dohody mezi účastníky, která by náklady bydlení a náklady nemovitostí upravovala jinak včetně výkladu projevu vůle stran, při neprokázání dohody měl žalobce dotvrdit a prokázat, jaké prostředky, jak a kdy vynaložil na žalované nároky a žalovaná dotvrdit a prokázat námitku započtení, měla tvrdit a prokázat konkrétní náklady vynaložené za žalobce v letech [Anonymizováno] až [Anonymizováno] a jaké další konkrétní nároky proti němu uplatňuje. Pokud žalované nároky nebyly předmětem řízení o vypořádání společného jmění a účastníci o nich nejednali, nelze dovodit vzdání se nároku žalobcem a spojovat to se vznikem legitimního očekávání žalované o tom, že se jich žalobce nebude domáhat. Žalované nároky se nestaly předmětem smíru o vypořádání společného jmění, společné bydlení a náklady z toho vznikající byly řešeny až po dobu uzavření smíru a nebyly ani součástí smíru o širší dohodě mezi účastníky. Schválený smír měl odvolací soud za účinný. Dohoda o vypořádání se pak nijak nevztahovala na prostředky spotřebované po rozvodu, proto žalobce měl prokázat užití výlučných prostředků.

32. V dané věci má soud za to, že žalobce prokázal hrazení žalovaných nároků svými prostředky, jedná se přitom o užívání tehdy společné nemovitosti od [Anonymizováno], kdy při neprokázání jiné dohody docházelo k bezdůvodného obohacení v rozsahu nad nákladů spojených s užíváním i přímo s vlastnictvím nemovitostí, přitom užívání se dle dohody na bydlení popsané i co do minulosti ve smíru stran týkalo i přijímačů s koncesionářskými poplatky a dle tvrzení samotné žalované o opravách internetu i jeho užívání. Podíl by pro existující vyživovací povinnost k oběma dětem neměl být jiný než na každého z účastníků. Soud nevidí důvody pro odklon od citované judikatury pro nároky spojené s užíváním i vlastnictvím, současně nelze žalované nároky podřazovat pod vypořádávání společného jmění, což plyne z povahy, které těmto nákladům judikatura ustáleně přisuzuje. I když žalovaný zmínil nesení nákladů ve své žalobě o vypořádání, žalobu o ně nerozšířil, nestaly se ani předmětem smíru, zde mezi sebou účastníci řešili pouze budoucí rozdělení úhrady nákladů. Až výslovné vzdání se nároku by mohlo vést v souladu s právním názorem odvolacího soudu k legitimnímu očekávání žalované stran jejich nepožadování, to však žalobce v řízení o vypořádání SJM neučinil a smír uzavřel za účelem vypořádání SJM s tím, že ošetření některých nákladů bydlení dosáhl jen do budoucna.

33. V souladu s ust. § 545 o.z. právní jednání vyvolává právní následky, které jsou v něm vyjádřeny, jakož i právní následky plynoucí ze zákona, dobrých mravů, zvyklostí a zavedené praxe stran. Právně lze jednat konáním nebo opomenutím; může se tak stát výslovně nebo jiným způsobem nevzbuzujícím pochybnost o tom, co jednající osoba chtěla projevit dle ust. § 546 o.z. Co je vyjádřeno slovy nebo jinak, vyloží se podle úmyslu jednajícího, byl-li takový úmysl druhé straně znám, anebo musela-li o něm vědět. Nelze-li zjistit úmysl jednajícího, přisuzuje se projevu vůle význam, jaký by mu zpravidla přikládala osoba v postavení toho, jemuž je projev vůle určen (§ 556 odst. 1 o.z.). Při výkladu projevu vůle se přihlédne k praxi zavedené mezi stranami v právním styku, k tomu, co právnímu jednání předcházelo, i k tomu, jak strany následně daly najevo, jaký obsah a význam právnímu jednání přikládají (§ 556 odst. 2 o.z.).

34. Soud neměl za prokázaný vznik tvrzené dohody o uspokojování žalovaných nároků výlučně žalobcem oproti jiným úhradách žalované, projevy vůle zakládající dohodu stran by musely být zjištěny bez pochybností v tom, co chtěly strany projevit a čím být vázány, odvolací soud zavázal k posouzení výkladu takového projevu vůle, soud však neměl za prokázané ani to, že by žalobce pod vlivem tvrzené dohody fakticky jednal, i když žalovaná dokládala své útraty, sám obdobné činil bezhotovostními platbami i výběry hotovosti, žalovanou dokládané bezhotovostní výdaje dosahovaly pak nižší částek než [částka] měsíčně, při přepočtu na osoby by průměrně na žalobce připadala [Anonymizováno]-[částka] měsíčně, zatímco on průměrně v bezhotovostních platbách a výběrech utratil [částka] měsíčně. I incident v průběhu tvrzené realizace dohody přesvědčil soud spíše o tom, že spotřeba byla oddělována, žalobce tehdy dokládal, že měl pořízeno dle žalované další maso, incident byl šetřen k žádosti žalované jako zasahování do jejího majetku a soukromí, což tvrzené dohodě neodpovídá. Dohodě pak měla předcházet potřeba péče o žalobce, ovšem přistěhování bylo při výpovědi žalované popsáno jako její potřeba po rozchodu s přítelem a zdravotní stav žalobce se dle zpráv lékařů zhoršil po jeho úrazu v [Anonymizováno] a nevyloučil jeho soběstačnost, byť snížil jeho pracovní výkonnost a mobilitu. Že by později po tvrzené době uzavření strany zejména v jiných řízení, kde by bylo na místě na dohodu odkazovat, toto strany činily, soud nezjistil, například v řízení o vypořádání vznesl žalobce nárok na polovinu nesených splátek hypotéky a žalovaná již předtím uplatnila vnos na dokončovací práce, které také měly být součástí dohody, vysvětlením byla její procesní opatrnost, ovšem není zřejmé, proč by se pro dohodu nebránila nárokům z hypotéky. Tedy soud nezjistil ani následné kroky stran, které by měly o dohodě svědčit. Současně ze shody na výletech, odvozech k lékařům a nesení jejich nákladů a na velikosti kačírku nemá soud za to, že by mohl tvrzenou dohodu dovozovat, dosazovat k ní jiný, širší a závažnější projev vůle.

35. Podle ust. § 1982 odst. 1 o.z. dluží-li si strany vzájemně plnění stejného druhu, může každá z nich prohlásit vůči druhé straně, že svoji pohledávku započítává proti pohledávce druhé strany. K započtení lze přistoupit, jakmile straně vznikne právo požadovat uspokojení vlastní pohledávky a plnit svůj vlastní dluh. V souladu s odst. 2 započtením se obě pohledávky ruší v rozsahu, v jakém se vzájemně kryjí; nekryjí-li se zcela, započte se pohledávka obdobně jako při splnění. Tyto účinky nastávají k okamžiku, kdy se obě pohledávky staly způsobilými k započtení. K započtení jsou způsobilé pohledávky, které lze uplatnit před soudem (§ 1987 odst. 1o.z.). Pohledávka nejistá nebo neurčitá k započtení způsobilá není (§ 1987 odst. 2 o.z.). Promlčení pohledávky započtení nebrání, nastalo-li po době, kdy se pohledávky staly způsobilými k započtení (§ 198 odst. 1 o.z.)

36. Soud neměl za prokázané ani bezdůvodné obohacení žalobce úhradami žalované za domácnost, které za něj měla žalovaná činit a pro které měl šetřit vlastní prostředky s tím, že relevantně lze mít za to, že o takovém tvrzeném bezdůvodném obohacení se dozvěděla žalovaná až v tomto řízení při neprokázání tvrzené dohody a že v tomto řízení požádala o vydání bezdůvodného obohacení. Pro útraty a výběry dokládané žalobcem měl však tvrzení o bezdůvodném obohacení žalobce soud za zpochybněná. Současně nedošlo dle soudu na určité tvrzení námitky započtení útrat za provoz domácnosti ani po poučení dle § 118a o.s.ř. a hrozbě neúspěchu. Rovněž pak lze mít za platnou námitku neurčitosti žalobce, a tedy neplatnosti takového započtení, a to v souladu s judikaturou NS ČR zastoupenou rozhodnutím 31 Cdo 684/2020, neboť skutečně není zřejmé, jaká výše bezdůvodného obohacení žalobce je tvrzena v okamžiku započtení. Námitku započtení dokončovacích prací soud nemohl zohlednit, dokončovací práce v totožném rozsahu byly již předmětem vypořádání SJM, smír takový předmět řízení vyčerpal a nadto účastníci smírem společné jmění vypořádali komplexně.

37. Soud rozhodl kladně o žalovaných nárocích, rozhodné skutečnosti tvrzené žalobou měl za prokázané, aniž by došlo na prokázání tvrzené dohody o jiném uspokojování nároků a bylo možné přistoupit na námitky započtení. Nároky z prodlení v podobě zákonných úroků z prodlení mají oporu v předžalobní výzvě a ust. § 1970 o.z. Pro poměry žalované i žalobce soud měl za důvodné umožnit splácení v souladu s ust.§ 160 o.s.ř., žalovaná sice má příjmy umožňující i tvorbu úspor, avšak ty v souladu se smírem stran v řízení o vypořádání společného jmění již dlouhodobě soustřeďuje do stavby nového domu, nákladovost doložila a stejně došlo i dle vysvětlení žalobce na určité časové komplikace při realizaci stavby: žalobce nepodepsal některé odsouhlasené listiny, což si vyžádalo změnu stavby a rovněž neposkytl součinnosti dodáním originálu listin od banky k výmazu zástavního práva na pozemku žalované, přestože žalobce věděl o zaslání kopií žalované, které by k výmazu nestačily. Lze přitom souhlasit s tím, že nejen v zájmu žalované, ale i dětí a žalobce je, aby došlo na realizaci smíru i v podobě výstavby žalované s dodržením termínů dle smíru. To dle soudce umožní splácení, výše splátek je pak pod ztrátou výhody splátek uložena tak, aby k zaplacení i příslušenství vyčísleného v době vyhlášení rozsudku došlo do dvou let, jedná se o lhůtu, se kterou žalobce souhlasil. Splátky přitom naplní to, aby se pravidelně na dluh dostávalo za stavu, kdy sice žalobce má sníženu práce schopnost, ale stále má vlastní příjem ze zaměstnání i z invalidního důchodu.

38. Výrok o nákladech pak odpovídá tomu, že žalobce v průběhu řízení učinil zpětvzetí pro [částka] s příslušenstvím z částky [částka] s příslušenstvím a dle soudu tak nečinil pro chování žalované. Dohodu o vypořádání společného jmění, které se dotkla prvního zpětvzetí, uzavřeli oba účastníci, nebyla výsledkem jen chování žalované a na zpět vzaté nároky dopadala nepřímo tím, že smír se týkal komplexně společného jmění, zpětvzetí po rozhodnutí odvolacího soudu a související s tím, odkdy žalovaná užívala nemovitosti, činil žalobce bez spojitosti s chováním žalované, a zbývající částka úspěchu [částka] s příslušenstvím jen nepatrně převyšuje neúspěch a rozdíl úspěchu a neúspěchu pod 5% soud k náhradě dle ust. § 142 odst. 2 o.s.ř. neuložil, a proto již nerozhodoval ani o postupu dle § 150 o.s.ř.

Poučení