Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

31 C 85/2023 - 95

Rozhodnuto 2024-02-28

Citované zákony (14)

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 1 rozhodl soudkyní JUDr. Dagmar Stamidisovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: [Anonymizováno] [Anonymizováno] – [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], IČO [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] pro zadostiučinění za nemajetkovou újmu podle zákona č.82/1998 Sb. takto:

Výrok

I. Zamítá se žaloba, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni peněžité zadostiučinění ve výši [částka] s úrokem z prodlení 15 % ročně z této částky za dobu od [datum] do zaplacení, a to do 30 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalobkyně je povinna nahradit žalované náklady řízení ve výši [částka] do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně podala žalobu proti žalované, kterou se se domáhá konstatování porušení práva, omluvy a peněžitého zadostiučinění ve výši [částka] za nemajetkovou újmu vzniklou jí v důsledku tvrzeného nesprávného úředního postupu spočívajícího v nepřiměřené délce řízení vedeného u Krajského soudu v [adresa] pod sp. zn. [spisová značka].

2. Žalobkyně tvrdila, že je majitelkou rekreační chalupy v obci [adresa]. Oprávněný zájem žalobkyně na možnosti nerušného užívání nemovitosti je od přelomu let 2009/2010 dotčen pronikavým hlukem z provozu tehdy nově zřízeného pilařského závodu „[adresa]“. Podle akustického posudku, který zadala žalobkyně vypracovat, hlukové zatížení okolí výrazně překračuje hygienické limity.

3. Žalobkyně zjistila, že jako tzv. pilnici užívá provozovatel halu na parc.č. st. 531 v k.ú. [adresa]. Tento objekt je stavebním úřadem určen k užívání jako skladiště. Užívání pro účely pilařské výroby bylo povoleno jen v období dvou zkušebních provozů, prvního probíhajícího od [datum] do [datum] a druhého probíhajícího od [datum] do [datum] (obě rozhodnutí, kterými byl zkušební provoz nařízen, byla posléze zrušena správním soudem). Kromě těchto dvou období, tedy dohromady po více než devět let, je tato hala užívána k provozu pilařského závodu v rozporu se stavebním zákonem.

4. Žalobkyně se se svým synem [tituly před jménem] [jméno FO] obracela na různé povinné subjekty s žádostmi o poskytnutí informací podle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím, přičemž těmito žádostmi si chtěli: opatřit podklady, které jim umožní vyhodnotit vliv záměru provozování pilařského závodu na zákonem chráněné zájmy, aby je pak mohli uplatnit ve správním řízení; opatřit podklady, které jim umožní upozorňovat na porušování veřejnoprávních předpisů provozovatelem pilařského závodu a domáhat se u příslušných správních orgánů nápravy; opatřit podklady, které jim umožní zjistit a upozornit na případná porušení procesních předpisů správními orgány, a domáhat se u těchto orgánů nápravy; 5. Právní zástupce žalobkyně podal u stavebního úřadu [právnická osoba] [adresa] řadu stížností podle § 175 odst. 1 správního řádu na postup tohoto úřadu v různých záležitostech týkajících se provozu pilařského závodu. Na tyto stížnosti, k jejichž vyřízení měl úřad ze zákona 60 dní (§ 175 odst. 5 správního řádu), městský úřad vůbec nereagoval. Teprve po mnohých urgencích, výzvách a žádostech městský úřad v průběhu roku 2019 odeslal právnímu zástupci žalobkyně přípisy týkající se – patrně – těchto stížností. Všechny přípisy jsou obsahově totožné, liší se pouze v číslu jednacím a v datu stížnosti. Přípisy nejsou adresovány žalobkyni ani jejímu právnímu zástupci, nýbrž Krajskému úřadu Ústeckého kraje.

6. Žalobkyně se pokusila získat informace uplatněním svého veřejného subjektivního práva na informace a [datum] požádala městský úřad na základě InfZ o poskytnutí informací týkajících se stížnosti, k níž se městský úřad vyjadřoval pro Krajský úřad Ústeckého kraje přípisem tajemníka městského úřadu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]/taj. Žalobkyně konkrétně žádala o (1.) označení osoby stěžovatele, (2.) sdělení, co je předmětem stížnosti, (3.) sdělení, jaké konkrétní úkony, kterou úřední osobou a kdy provedl městský úřad při vyřizování stížnosti, a (4.) o poskytnutí podkladů, které si městský úřad pro vyřizování stížnosti opatřil.

7. Touto cestou si žalobkyně hodlala opatřit informace, které ji umožní bezpečně přiřadit uvedený přípis tajemníka ke konkrétní stížnosti, vyhodnotit, zda městský úřad vyřídil stížnost řádně, a event. využít nápravných institutů v podobě žádosti podle § 80 odst. 3 správního řádu nebo podle § 175 odst. 7 správního řádu. 8. [právnická osoba] odepřel informace poskytnout, načež se žalobkyně bránila žalobou ve správním soudnictví. Žaloba byla podána ke Krajskému soudu v [adresa] dne [datum]. Soudní řízení skončilo [datum], kdy nabyl právní moci rozsudek z [datum], č. j. [spisová značka], jímž bylo rozhodnutí správního orgánu zrušeno. Soudní řízení tak trvalo 965 dní, tedy dva roky a 8 měsíců.

9. Žalobkyně má za to, že délka soudního řízení o její žalobě je nepřiměřená a že ze strany soudu došlo k porušení práva žalobkyně na spravedlivý proces. Postup soudu vyvolal v žalobkyni úzkost, nejistotu a duševní stres v očekávání výsledku řízení, celkově pak frustrující pocity a nedůvěru v právní stát a jeho orgány.

10. Žalobkyni nebyla v důsledku průtahů poskytnuta včasná soudní ochrana jejího ústavně garantovaného práva na informace soustavně pošlapávaného Městským úřadem [adresa] a stejného ponížení se žalobkyni dostalo i v případech dalších žádostí o informace podaných u [právnická osoba] [adresa]. Náležitého vyřízení těchto žádostí se musí domáhat u správního soudu a musí na ně roky čekat 11. Žalobou se domáhala zadostiučinění za způsobený stres spočívající ve finanční kompenzaci ve výši [částka], ke které dospěla dle stanoviska Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 tak, že za první dva roky řízení nárokuje částku ve výši [částka] (2 x [částka]) a za dalších 9 měsíců pak nárokuje částku ve výši [částka] (9 x [částka], což je poměrná částka zadostiučinění za každý měsíc průtažného řízení po uplynutí prvních dvou let). Částku navýšila o 20 %, neboť řízení bylo jednoinstanční a skutkově a právně jednoduché (navýšení o 10 %) a sama se na délce řízení nijak negativně nepodílela (navýšení o 10 %).

12. Dne [datum] vyzvala žalobkyně Ministerstvo spravedlnosti k poskytnutí satisfakce za nepřiměřenou délku řízení v podobě konstatování porušení práva žalobkyně, omluvy a zaplacení peněžitého zadostiučinění. Ministerstvo spravedlnosti reagovalo přípisem z [datum] o tom, že žádost byla postoupena Ministerstvu pro místní rozvoj k přímému vyřízení v souladu s § 6 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“). Ministerstvo pro místní rozvoj pak zase přípisem z [datum] uvedlo, že výzvu postupuje (zpět) Ministerstvu spravedlnosti.

13. Tuto dobu žalobkyně vyhodnotila jako nepřiměřenou a požadovala shora uvedenou satisfakci 14. V průběhu řízení vzala žalobu ohledně omluvy a zdržovacího nároku zpět a soud v této části řízení zastavil.

15. Žalovaná shrnula průběh správního řízení a navrhla zamítnutí žaloby s tím, že dne [datum] požádala žalobkyně [právnická osoba] [adresa] (dále jen „městský úřad“) o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“). Tato žádost žalobkyně byla rozhodnutím městského úřadu, č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], ze dne [datum] částečně odmítnuta. Žalobkyně proti tomu podala odvolání ke Krajskému úřadu Ústeckého kraje (dále jen „krajský úřad“). Dne [datum] bylo rozhodnutím krajského úřadu, č. j. [Anonymizováno]/[č. účtu]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], odvolání zamítnuto a napadené rozhodnutí městského úřadu potvrzeno.

16. Dne [datum] podala žalobkyně proti rozhodnutí krajského úřadu a rozhodnutí městského úřadu žalobu u Krajského soudu v [adresa] (dále také „krajský soud“). Dne [datum] vyzval krajský soud žalobkyni, aby zaplatila soudní poplatek. Žalobkyně tak učinila dne [datum]. Dne [datum] vyzval krajský soud žalovaný krajský úřad k vyjádření k žalobě a k předložení správního spisu. Krajský úřad se k žalobě vyjádřil dne [datum] a předložil správní spis.

17. Dne [datum] zaslal krajský soud účastníkům řízení sdělení o složení senátu a poučení o možnosti vznést námitku podjatosti. Zároveň vyzval účastníky řízení ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání.

18. Dne [datum] předložila žalobkyně repliku k vyjádření žalovaného krajského soudu.

19. Dne [datum] zaslal soud podání žalobkyně žalovanému.

20. Dne [datum] vyhlásil krajský soud rozsudek, č. j. [spisová značka], kterým zrušil napadené rozhodnutí krajského úřadu, č. j. [Anonymizováno]/[č. účtu]/[Anonymizováno]-3, ze dne 16. 8 2019 a rozhodnutí městského úřadu, č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], ze dne [datum]. Krajskému úřadu pak bylo uloženo poskytnout žalobkyni požadované informace. Rozsudek nabyl dne [datum] právní moci.

21. Řízení před krajským soudem vedené pod sp. zn. [spisová značka] tak trvalo dva roky a téměř osm měsíců.

22. Dne [datum] zaslala žalobkyně Ministerstvu spravedlnosti žádost o poskytnutí zadostiučinění podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 82/1998 Sb.“), za nemajetkovou újmu utrpěnou v důsledku nepřiměřené délky soudního řízení u krajského soudu ve věci sp. zn. [spisová značka].

23. Dne [datum] postoupilo Ministerstvo spravedlnosti žádost žalobkyně o poskytnutí zadostiučinění žalované. Dne 16 1. 2023 zaslalo Ministerstvo spravedlnosti žalované stanovisko k žalobě.

24. Žalovaná dne [datum] obdržela žádost o poskytnutí satisfakce za nemajetkovou újmu v důsledku nepřiměřené doby vyřizování žádosti o informace podané u [právnická osoba] [adresa] dne [datum]. Z žádosti vyplývá, že se jedná o správní řízení, na které navazuje soudní řízení před krajským soudem pod sp. zn. [spisová značka], tedy řízení, za jehož délku žalobkyně v této věci požaduje zadostiučinění. Žalovaná tyto dva samostatné nároky musí posuzovat zvlášť.

25. Řízení u krajského soudu trvalo dva roky a osm měsíců.

26. Žalovaná upozorňuje na § 31a odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., jenž demonstrativně vymezuje okolnosti, k nimž se přihlédne v případě, že nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem. Jednou z uvedených okolností je význam předmětu řízení pro poškozeného.

27. Podle rozsudku Nejvyššího soudu, sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum] je právě význam předmětu řízení pro poškozeného nejdůležitějším kritériem, kterému má odpovídat výše případného zadostiučinění. V citovaném rozsudku Nejvyšší soud také uvedl, že je třeba „přihlédnout ke všemu, co bylo pro účastníka v sázce a o co v řízení šlo“. Podle názoru žalované nebyl dosud význam předmětu řízení pro žalobkyni dostatečně osvětlen.

28. U vyvratitelné domněnky vzniku nemajetkové újmy je třeba upozornit na Stanovisko Nejvyššího soudu, sp. zn. Cpjn 206/2010 ze dne [datum]. Podle něj totiž samotná skutečnost, že se na určité řízení vztahuje čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a tím i vyvratitelná domněnka vzniku nemajetkové újmy, neznamená, že žalobkyně zcela rezignuje na jakékoliv tvrzení nemajetkové újmy, jež jí vznikla v důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení. Žalobkyně svou domnělou nemajetkovou újmu dosud nijak nespecifikovala.

29. Účelem odškodnění za nepřiměřeně dlouhé řízení je kompenzace stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení uveden a v níž byl udržován. Žalovaná má za to, že žalobkyně takovou újmu nepociťovala a ani pociťovat nemohla, vzhledem k tomu, že se řízení týkalo žádosti o informace, kterou se žalobkyně domáhala „poskytnutí informací týkajících se stížnosti, k níž se Váš úřad (pozn. žalované: městský úřad) vyjadřoval pro Krajský úřad Ústeckého kraje přípisem tajemníka městského úřadu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]“ a „poskytnutí vyrozumění o vyřízení této stížnosti“, konkrétně „označení osoby stěžovatele, sdělení, co je předmětem stížnosti, sdělení, jaké konkrétní úkony, kterou úřední osobou a kdy provedl Váš úřad (pozn. žalované: městský úřad) při vyřizování stížnosti, poskytnutí podkladů, které si Vás úřad (pozn. žalované: městský úřad) pro vyřizování stížnosti opatřil“. Žalované není zřejmé, jak by délka soudního řízení, jež souvisí s výše zmíněnou žádostí, mohla žalobkyni uvést do jakéhokoliv stavu nejistoty, když význam řízení pro žalobkyni je dosud neznámý a z pohledu žalované nepatrný.

30. Žalovaná též poukázala na celkový kontext věci, když žalobkyně či [jméno FO], se vždy prostřednictvím svého právního zástupce, se kterým jsou v příbuzenském poměru, opakovaně obrací na správní orgány a požadují poskytnutí podání (dokladů o jejich doručení či vyřízení), která učinil dříve sám právní zástupce, což potvrzuje např. rozsudek Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Dle tohoto rozsudku eviduje jen tento zmíněný soud desítky žalob žalobkyně, případně [tituly před jménem] [jméno FO]. Obdobná situace je u Městského soudu v Praze a pražských obvodních soudů (např. sp. zn. [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka], [spisová značka] či [spisová značka]), přičemž se žaloby liší pouze ve vyčíslení nemajetkové újmy, případně nákladů řízení, a uvedeném soudním řízení, jehož nepřiměřená délka je namítána a jehož význam pro žalobkyni či žalobce je podle žalované zanedbatelný. Žalovaná podotýká, že smyslem InfZ jistě není poskytovat informace, které může žadatel získat dotazem na svého právního zástupce (člena rodiny). Městský soud v Praze ve svém rozsudku, sp. zn. 10 [právnická osoba]/2019-181, ze dne [datum] konstatoval, že „počínání žalobkyně (pozn. žalované: [Jméno žalobkyně]) a její rodiny tyto znaky (pozn. žalované: znaky zneužití práva) vykazuje, neboť zneužívají širokou úpravu práva na informace, aby dosáhly informací, které lze získat jinými právními prostředky. Soud nepochybuje, že skutečným motivem žadatelů není kontrola veřejné moci prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím, ale šikanózní postup, kterým tyto osoby sledují personální a časové zatížení žalovaného“.

31. Krajský soud v [adresa] opakovaně nepřiznal žalobkyni, případně [tituly před jménem] [jméno FO], plnou náhradu nákladu řízení, přestože měli ve správním řízení plný úspěch. Např. ve svém rozsudku, sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum] v bodech č. [hodnota]-40. dochází krajský soud k závěru, že „jeho úkolem je poskytovat ochranu veřejným subjektivním právům, a nikoliv napomáhat některým osobám k tvorbě zisku na úkor protistrany, kterou tyto osoby systematicky zahlcují podáními, a to evidentně s očekáváním, že při vyřizování těchto podání dojde v některých případech k formálně chybnému postupu, proti němuž budou následně brojit žalobou“. Ani v této věci tak krajský soud nepřiznal žalobkyni plnou náhradu nákladu řízení i přes úspěch ve věci.

32. Z těchto důvodů lze důvodně pochybovat o tom, že by žalobkyni mohla nemajetková újma vzniknout (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Podle žalované se jedná o jednoznačný případ litigiózního (sudičského) přístupu žalobkyně, který by neměl požívat právní ochrany.

33. Žalobkyně podala k vyjádření žalované repliku s tím, že v jiných kompenzačních řízeních počala žalovaná recentně rozvíjet úvahy o tom, že žalobkyně zneužívá svého práva. Tyto své úvahy opírá žalovaná o rozsudek Obvodního soudu pro [adresa] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], který měl být potvrzen odvolacím soudem dne [datum] a který byl podle žalované vydán v obdobné věci.

34. Soud v řízení vycházel z těchto důkazů:

35. Ze žádosti žalobkyně ze dne [datum] vyplynulo, že požádala [právnická osoba] [adresa] (dále jen „městský úřad“) o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“)., s tím, že se žalobkyně domáhala „poskytnutí informací týkajících se stížnosti, k níž se Váš úřad vyjadřoval pro Krajský úřad [Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno]přípisem tajemníka městského úřadu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]“ a „poskytnutí vyrozumění o vyřízení této stížnosti“, konkrétně „označení osoby stěžovatele, sdělení, co je předmětem stížnosti, sdělení, jaké konkrétní úkony, kterou úřední osobou a kdy provedl Váš úřad (pozn. žalované: městský úřad) při vyřizování stížnosti, poskytnutí podkladů, které si Vás úřad pro vyřizování stížnosti opatřil“.

36. Z rozhodnutí [právnická osoba] [adresa] č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], ze dne [datum] vyplynulo, že žádost žalobkyně byla částečně odmítnuta. Žalobkyně proti tomu podala odvolání ke Krajskému úřadu Ústeckého kraje (dále jen „krajský úřad“).

37. Z rozhodnutí Krajského úřadu, č. j. [Anonymizováno]/[č. účtu]/[Anonymizováno]-3, ze dne [datum] vyplynulo, že odvolání žalobkyně bylo zamítnuto a napadené rozhodnutí [právnická osoba] potvrzeno.

38. Z odvolání ze dne [datum] vyplynulo, že bylo podáno žalobkyní proti rozhodnutí Krajského úřadu a rozhodnutí [právnická osoba] žalobu u Krajského soudu v [adresa] (dále také „krajský soud“).

39. Z výzvy Krajského soudu ve věci sp.zn [spisová značka], vyplynulo, že dne [datum] vyzval žalobkyni, aby zaplatila soudní poplatek z žaloby 40. Ze shora uvedeného spisu [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[adresa] dále vyplynulo, že Žalobkyně tak učinila a poplatek zaplatila dne [datum]. Dne [datum] vyzval Krajský soud žalovaný krajský úřad k vyjádření k žalobě a k předložení správního spisu. Krajský úřad se k žalobě vyjádřil dne [datum] a předložil soudu správní spis. Dne [datum] zaslal krajský soud účastníkům řízení sdělení o složení senátu a poučení o možnosti vznést námitku podjatosti a vyzval účastníky řízení ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Dne [datum] předložila žalobkyně repliku k vyjádření žalovaného krajského soudu. Dne [datum] zaslal soud podání žalobkyně žalovanému. Dne [datum] vyhlásil Krajský soud rozsudek, č. j. [spisová značka], kterým zrušil napadené rozhodnutí krajského úřadu, č. j. [Anonymizováno]/[č. účtu]/UPS-3, ze dne 16. 8 2019 a rozhodnutí městského úřadu, č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], ze dne [datum]. Krajskému úřadu bylo uloženo poskytnout žalobkyni požadované informace. Rozsudek nabyl dne [datum] právní moci.

41. Ze žádosti žalobkyně ze dne [datum] vyplynulo, že zaslala Ministerstvu spravedlnosti žádost o poskytnutí zadostiučinění podle zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon č. 82/1998 Sb.“), za nemajetkovou újmu utrpěnou v důsledku nepřiměřené délky soudního řízení u krajského soudu ve věci sp. zn. [spisová značka].

42. Z přípisu vyplynulo, že dne [datum] postoupilo Ministerstvo spravedlnosti žádost žalobkyně o poskytnutí zadostiučinění žalované.

43. Dne 16 1. 2023 zaslalo Ministerstvo stanovisko k žalobě.

44. Z žádosti žalobkyně vyplynulo, že Žalovaná dne [datum] obdržela žádost o poskytnutí satisfakce za nemajetkovou újmu v důsledku nepřiměřené doby vyřizování žádosti o informace podané u [právnická osoba] [adresa] dne [datum]. Z žádosti vyplývá, že se jedná o správní řízení, na které navazuje soudní řízení před krajským soudem pod sp. zn. [spisová značka], tedy řízení, za jehož délku žalobkyně v této věci požaduje zadostiučinění.

45. Soud v řízení vycházel pouze z listinných důkazů, žalobkyně ani její právní zástupce se k jednání nedostavili soud, proto jednal v jejich nepřítomnosti.

46. Soud vycházel z těchto zákonných ustanovení a judikatury:

47. Podle ust. §1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

48. Podle ust. §1 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., stát a územní celky samostatné působnosti hradí za podmínek stanovených tímto zákonem též vzniklou nemajetkovou újmu.

49. Podle ust. §13 odst. 1 zákona č. 82/1998 sb., stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti, učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon, nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

50. Podle ust. §31a) odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb. bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu.

51. Podle ust. §31a) odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb., se za dostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

52. Podle ust. §31a) odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem dle §13 odst. 1 věty druhé a třetí, nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k: a) celkové délce řízení b) složitosti řízení c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení d) postupu orgánu veřejné moci během řízení e) významu předmětu řízení pro poškozeného 53. Podle ust. čl. 6 odst. 1 úmluvy, každý má právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, řízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo oprávněnosti jakéhokoliv trestního obvinění proti němu. Rozsudek musí být vyhlášen veřejně, avšak tisk a veřejnost mohou být vyloučeny buď po dobu celého nebo části procesu v zájmu nemravnosti, veřejného pořádku nebo národní bezpečnosti v demokratické společnosti, nebo když si to vyžádají zájmy nezletilých nebo ochrana soukromého života účastníků anebo v rozsahu považovaném soudem za zcela nezbytný, pokud by vzhledem ke zvláštním okolnostem veřejnost řízení mohla být na újmu zájmu společnosti.

54. Podle ust. § 14 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., nárok na náhradu škody se uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6.

55. Podle ust. §14 odst. 3 zákona č. 82/1998 Sb., uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona, je podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu.

56. Podle Usnesení NS sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], Konstatování porušení práva je plnohodnotnou formou zadostiučinění, předpokládanou ustanovením § 31a odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb., kterou není na místě žádným způsobem bagatelizovat. Právní úprava stanoví určitá pravidla, podle kterých musí soud (případně již příslušný orgán v rámci předběžného projednání nároku) při stanovení formy zadostiučinění postupovat, a to s ohledem na přiměřenost zadostiučinění vzniklé nemajetkové újmě. Forma peněžité satisfakce přichází do úvahy jako prostředek odškodnění závažné nemajetkové újmy za současného splnění dvou podmínek, a sice že nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jiným způsobem a konstatování porušení práva se samo o sobě nejevilo jako dostatečné. Soud tedy rozhodne o konkrétní formě zadostiučinění podle pořadí určeného v ustanovení § 31a odst. 2 zákona za současného posouzení přiměřenosti zvolené formy zadostiučinění utrpěné nemajetkové újmě.

57. Podle Rozsudku NS sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum]; Ustanovení § 31a odst. 2 zák. č. 82/1998 Sb., ve znění pozdějších předpisů, je případem způsobu vypořádání vztahu mezi účastníky vyplývajícím z právního předpisu, a proto soud rozhodne o konkrétní formě zadostiučinění podle pořadí určeného označeným ustanovením. Považuje-li poškozený za účelnější formu satisfakce pouhé konstatování porušení práva, žádá po žalované tuto formu zadostiučinění a soud je takovým jeho návrhem vázán.

58. Podle Rozsudku NS [spisová značka]

1. Odpovědnost za dodržení práva účastníka řízení na projednání věci v přiměřené lhůtě leží především na státu a ten ji nemůže přenášet na účastníky řízení tím, že po nich bude požadovat, aby se v případě hrozící či nastalé nepřiměřené délky řízení domáhali nápravy a dojde-li k porušení práva účastníka na projednání věci v přiměřené lhůtě, sankcionovat jej při stanovení výše odškodnění za to, že se nápravy nedomáhal. Při zkoumání toho, zda poškozený využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, je třeba z uvedeného vycházet a jejich využití přičíst poškozenému k dobru, nikoliv mu přičítat k tíži, že je nevyužil.

2. Závěr o nepřiměřenosti délky konkrétního řízení musí vycházet z celkové doby řízení ve vztahu ke konkrétnímu účastníkovi. Musí být tedy nejprve postaveno na jisto, jak dlouho dané řízení trvalo. Platí přitom, že v případě osob, které přistoupily do řízení vlastním jménem, se celková doba řízení odvíjí až od toho okamžiku, kdy se taková osoba stala účastníkem řízení, nikoliv od okamžiku, kdy řízení bylo zahájeno.

59. Podle rozsudku rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Nesprávným úředním postupem se rozumí porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti (zpravidla jde o postup, který nesouvisí s rozhodovací činností). Ačkoliv není vyloučeno, aby k nesprávnému úřednímu postupu došlo v rámci činnosti rozhodovací, je pro odpovědnost státu určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí.

60. Nesprávným úředním postupem souvisejícím s rozhodovací činností soudu je např. i nevydání či opožděné vydání rozhodnutí, mělo-li být v souladu s uvedenými pravidly správně vydáno či vydáno ve stanovené lhůtě, případně jiná nečinnost státního orgánu či jiné vady ve způsobu vedení řízení. Za porušení zásady rychlosti řízení, které je ve svém důsledku nesprávným úředním postupem, lze považovat jen takový postup soudu v řízení, kdy doba jeho průběhu neodpovídá složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci, a kdy délka řízení tkví v příčinách vycházejících z působení soudu v projednávané věci; oproti tomu stát nemůže odpovídat za průtahy, které jsou způsobeny nedostatkem součinnosti či dokonce záměrným působením ze strany účastníků či jsou vyvolány jinými okolnostmi, které nemají původ v povaze soudů a jejich institucionálním a organizačním vybavení.

61. Podle Usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], k Posouzení kritéria postupu orgánů veřejné moci během řízení uvádí, že jednotlivé průtahy v řízení (např. nečinnost soudu prvního stupně způsobená připojením k jinému spisu, délka řízení před Nejvyšším soudem), nemusí vždy znamenat, že došlo k porušení práva na přiměřenou délku řízení, jestliže řízení jako celek odpovídá dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobné věci zpravidla očekávat.

62. Podle rozsudku Nejvyššího soudu, sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum] je právě význam předmětu řízení pro poškozeného nejdůležitějším kritériem, kterému má odpovídat výše případného zadostiučinění. V citovaném rozsudku Nejvyšší soud také uvedl, že je třeba „přihlédnout ke všemu, co bylo pro účastníka v sázce a o co v řízení šlo“. Podle názoru žalované nebyl dosud význam předmětu řízení pro žalobkyni dostatečně osvětlen.

63. Podle Stanoviska Nejvyššího soudu ze dne [datum] sp. zn. Cpjn 206/2010 ze dne [datum] Pokud se týká vyvratitelné domněnky – podle něj totiž samotná skutečnost, že se na určité řízení vztahuje čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a tím i vyvratitelná domněnka vzniku nemajetkové újmy, neznamená, že žalobkyně zcela rezignuje na jakékoliv tvrzení nemajetkové újmy, jež jí vznikla v důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení.

64. Provedené důkazy soud hodnotil podle ust. § 132 o. s. ř. a to každý důkaz jednotlivě a všechny důkazy v jejich vzájemné souvislosti, přičemž přihlížel k tomu, co vyšlo v řízení najevo a k tvrzení účastníků a dospěl k těmto skutkovým a právním závěrům 65. Provedené důkazy soud hodnotil jako věrohodné.

66. Aby bylo možno dovodit odpovědnost státu podle zákona č. 82/1998 Sb., za nemajetkovou újmu, způsobenou nesprávným úředním postupem, je třeba, aby byly splněny tři zákonné podmínky: 1. nesprávný úřední postup; 2. vznik újmy; 3. příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vznikem újmy 67. Všechny podmínky musí být splněny kumulativně, což znamená, že bez splnění, byť jedné z nich, nedochází ke vzniku odpovědnosti státu. Vznik nemajetkové újmy, v důsledku nepřiměřené délky vedeného řízení, zpravidla nelze prokazovat, neboť jde o stav mysli poškozeného, a proto se v řízení obvykle zjišťuje, zda jsou dány objektivní důvody k tomu, aby se konkrétní osoba mohla cítit poškozenou. Zadostiučinění má pak sloužit ke kompenzaci stavu nejistoty, na níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení uveden, a v níž byl tak udržován. Odškodňuje se tedy újma způsobená nejistotou ohledně výsledku řízení a s ním souvisejícím právním postavením poškozeného. Významnou roli při tom hraje důležitost předmětu řízení pro poškozeného, tedy toho, co je pro něj „v sázce“.

68. Soud dospěl k těmto skutkovým a právním závěrům 69. Vzhledem k tomu, že žalobkyně splnila podmínku uplatnění nároku u příslušného úřadu dle ust. § 14 odst. 1 a 3 zákona o odpovědnosti za škodu u Ministerstva spravedlnosti, které vyrozumělo žalobkyni, že její žádost postoupilo příslušenému Ministerstvu pro místní rozvoj, a nárok nebyl do 6 měsíců uspokojen (§ 15 odst. 2 zákona o odpovědnosti za škodu), přistoupil soud k projednání věci.

70. Předmětem posuzování dané věci je požadavek na zaplacení majetkové újmy ve výši [částka] v důsledku tvrzené nepřiměřené doby vyřizování žádosti žalobkyně o informace podané u [právnická osoba] [adresa] dne [datum]. Z žádosti žalobkyně se podává, že se jedná o správní řízení, na které navazuje soudní řízení před krajským soudem pod sp. zn. [spisová značka], tedy řízení, za jehož délku žalobkyně v této věci požaduje zadostiučinění. Tyto dva nároky je nutno posuzovat zvlášť 71. Před Krajským soudem v [adresa], se žalobkyně domáhala zrušení rozhodnutí, jímž bylo zamítnuto její odvolání a potvrzeno rozhodnutí MěÚ [adresa], kterým MěÚ [adresa] odmítl její žádost o poskytnutí informace na základě InfZ. Dne [datum] požádala žalobkyně [právnická osoba] [adresa] (dále jen „městský úřad“) o poskytnutí informace podle zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „InfZ“). Tato žádost žalobkyně byla rozhodnutím městského úřadu, č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/taj, ze dne [datum] částečně odmítnuta. Žalobkyně proti tomu podala odvolání ke Krajskému úřadu Ústeckého kraje Dne [datum] bylo rozhodnutím Krajského úřadu, č. j. [Anonymizováno]/[č. účtu]/UPS-3, odvolání zamítnuto a napadené rozhodnutí [právnická osoba] potvrzeno.

72. Dne [datum] podala žalobkyně proti rozhodnutí Krajského úřadu a rozhodnutí [právnická osoba] žalobu u Krajského soudu v [adresa]. Dne [datum] vyzval krajský soud žalobkyni, aby zaplatila soudní poplatek. Žalobkyně tak učinila dne [datum]. Dne [datum] vyzval krajský soud žalovaný krajský úřad k vyjádření k žalobě a k předložení správního spisu. Krajský úřad se k žalobě vyjádřil dne [datum] a předložil správní spis. Dne [datum] zaslal Krajský soud účastníkům řízení sdělení o složení senátu a poučení o možnosti vznést námitku podjatosti. Zároveň vyzval účastníky řízení ke sdělení, zda souhlasí s rozhodnutím věci bez nařízení jednání. Dne [datum] předložila žalobkyně Krajského soudu repliku k vyjádření žalovaného. Dne [datum] zaslal soud podání žalobkyně žalovanému. Dne [datum] vyhlásil Krajský soud rozsudek, č. j. [spisová značka], kterým zrušil napadené rozhodnutí krajského úřadu, č. j. [Anonymizováno]/[č. účtu]/[Anonymizováno]-3, ze dne 16. 8 2019 a rozhodnutí [právnická osoba], č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno], ze dne [datum]. Krajskému úřadu jím bylo uloženo poskytnout žalobkyni požadované informace. Rozsudek nabyl právní moci dne [datum] . Řízení před krajským soudem vedené pod sp. zn. [spisová značka] tak trvalo dva roky a téměř osm měsíců. Soud zkoumal, zda jsou splněny všechny podmínky nezbytné pro úspěšnost žaloby z nesprávného úředního postupu a pro přiznání nemajetkové újmy a dospěl k závěru, že tomu tak není. Nejdůležitějším kritériem je význam předmětu řízení pro žadatele. Soud z podání žalobkyně a listinných důkazů neshledal, že by význam řízení pro žalobkyni byl takový, aby jí mohlo být přiznáno zadostiučinění v požadované výši. Soud neshledal ani, s ohledem na uvedenou judikaturu průtahy v řízení s tím, že by se jednalo o nesprávný úřední postup spočívající v nepřiměřené délce řízení. Skutečnost, že se na určité řízení vztahuje čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod, a tím i vyvratitelná domněnka vzniku nemajetkové újmy, neznamená, že žalobkyně zcela rezignuje na jakékoliv tvrzení nemajetkové újmy, jež jí vznikla v důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení. Žalobkyně tvrzenou nemajetkovou újmu nijak nespecifikovala a dle názoru soudu o toto řízení neprojevovala zájem, když se ani ona, ani její právní zástupce k žádnému jednání nedostavili. Účelem odškodnění za nepřiměřeně dlouhé řízení je kompenzace stavu nejistoty, do níž byl poškozený v důsledku nepřiměřeně dlouhého řízení uveden a v níž byl udržován. Žalovaná má za to, že žalobkyně takovou újmu nepociťovala a ani pociťovat nemohla, vzhledem k tomu, že se řízení týkalo žádosti o informace, kterou se žalobkyně domáhala „poskytnutí informací týkajících se stížnosti, k níž se Váš úřad městský úřad vyjadřoval pro Krajský úřad Ústeckého kraje přípisem tajemníka městského úřadu ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/taj“ a „poskytnutí vyrozumění o vyřízení této stížnosti“, konkrétně „označení osoby stěžovatele, sdělení, co je předmětem stížnosti, sdělení, jaké konkrétní úkony, kterou úřední osobou a kdy provedl Váš úřad při vyřizování stížnosti, poskytnutí podkladů, které si Vás úřad pro vyřizování stížnosti opatřil“.

73. Není zřejmé, jak by délka soudního řízení, jež souvisí s výše zmíněnou žádostí, mohla žalobkyni uvést do jakéhokoliv stavu nejistoty, když význam řízení pro žalobkyni je s ohledem na jeho předmět z pohledu soudu nepatrný.

74. Soud dospěl k závěru, že nemajetková újma žalobkyni nevznikla, neboť nedošlo k porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb.

75. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud výrokem podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalované, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají z nákladů řízení uplatněných v souladu s § 151 odst. 3 o. s. ř. za použití vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 254/2015 Sb., dle které účastníkovi řízení, jenž nebyl zastoupen zástupcem podle § 151 odst. 3 o. s. ř. a nedoložil výši hotových výdajů, náleží částka [částka] za každý z úkonů dle § 2 odst. 3 uvedené vyhlášky. V konkrétním případě se jedná o 4 úkony, a to příprava, sepis vyjádření k žalobě a 2x účast u jednání soudu

Poučení

Citovaná rozhodnutí (0)

Žádné citované rozsudky.

Tento rozsudek je citován v (1)