33 C 517/2021 - 208

Rubrum

Okresní soud v Ústí nad Labem rozhodl samosoudcem JUDr. Petrem Blažejem ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o posunutí hranice plotu a oplocení sousedního pozemku takto:

Výrok

I. Žaloba o odstranění plotu mezi pozemky [místo], katastrální území [adresa], a vybudování nového plotu z dvoumetrového pletiva s podezdívkou převyšující terén nejméně o 10 cm na vytvořené podezdívce řádně ukotvený na trubku v původní kamenné podezdívce se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 13 900 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalované.

III. Žalobce je povinen zaplatit České republice – Okresnímu soudu v Ústí nad Labem na nákladech řízení částku 4 044,87 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal rozhodnutí, kterým by byla žalované uložena povinnost odstranění plotu mezi pozemky parcelní [místo], katastrální území [adresa], a vybudování nového plotu z dvoumetrového pletiva s podezdívkou převyšující terén nejméně o 10 cm na vytvořené podezdívce řádně ukotvený na trubku v původní kamenné podezdívce. Žaloba byla odůvodněna tím, že žalovaná vystavěla 2 metry vysoký betonový plot, který částečně zasahuje na pozemek žalobce. U všech ostatních hranic mezi pozemky sousedů jsou trubky v podezdívce stále platné hranice mezi pozemky. Žalovaná ignorovala požadavek žalobce na vybudování podezdívky pod plotem, která by zabránila prorůstání plevelů na pozemek žalobce. Referentka Úřadu městského obvodu [adresa] doporučila sousedský spor řešit podáním žaloby. Žalovaná se zbavila odpovědnosti za správu svého majetku tím, že pověřila jednáním s úřady svého syna [jméno FO]. Žalobci jednáním žalované a jejího syna vznikají i další újmy. Původní majitel v roce [rok] posunul plot na pozemek žalobce. Plot umožňuje migraci koček mezi pozemky, když na rozdíl od jiných plotů není vybaven podezdívkou. Stavba začala bez ohledu na vegetační období a plot byl nedokončen, kdy vznikla mezera mezi pozemky, kterou musel žalobce zakrývat pletivem tak, aby na pozemku neškodily kočky. Mezery jsou na začátku i na konci pozemku. Plot je situován severojižně. Dochází k zastiňování pozemku žalobce což narušuje růst vegetace, zejména na jaře a na podzim. Otec žalované nechával schválně díry v plotě ve směru ze silnice, tak aby kočky mohly pronikat na pozemek žalobce a ničit záhony. Jedná se o záměrnou šikanu ze strany žalované a jejích kompliců. Kočky zeleninu poškozují a kálí na pozemek žalobce, který žalobce nestíhá uklízet. Žalovaná provádí v současnosti nákladnou rekonstrukci za cca 3 mil. Kč. Proto nechápe, když mají tolik peněz, proč nevybavili plot podezdívkou, tak aby nezasahovali do jeho práv. Již otec žalované zasahoval do práv žalobce, když posunul plot na jeho pozemek a plot byl nedostatečný, když nebránil pohybu koček. Žalovaná mu působí úmyslně újmu a ostouzí ho u sousedů prostřednictvím svého syna Davida, kterému udělila plnou moc. Žalobce se pouze brání a dovolává se práva na svobodný proces dle článku 36 a 37 Listiny základních práv a svobod. Kdyby žalobce pozemek nezabezpečil pletivem, pronikaly by na jeho pozemek i jiné kočky z ulice. V současnosti tedy žalobce všechny díry v plotě žalované zabezpečil pletivem, tak aby si zjednal nápravu. Spodek plotu pak zabezpečil žalobce tak, že na místo umístil dlaždice. Žalobce se snaží o ekologické zemědělství a žalovaná mu zřejmě jeho výpěstky závidí. Pozemek žalobce je nejmenší a je situován tak, že ranní slunce na pozemek začne svítit nejpozději. Pozemek žalobce je totiž blízko pod kopcem a částečně při východu slunce stíní na pozemek i dům žalobce. Žalobce má proto nejhorší podmínky pro pěstování vegetace a odpolednímu osvitu brání též stín z betonového plotu. Podle posudku [tituly před jménem] [jméno FO] by žalobce přišel o 10 m2 pozemku, ze kterého by musel platit i nadále daň z nemovitosti. Plot žalované nerespektuje rovné hranice.

2. Žalovaná v obraně uvedla, že spor o hranice pozemků trval již delší dobu. Aby bylo učiněno jasno nechala žalovaná na své náklady zpracovat autorizovaných geodetem [tituly před jménem] [jméno FO] v [měsíc] [rok] vytyčení hranice pozemku. Z vytyčení hranice pozemku vyplývá, že dosavadní hranice, na které je plot postaven, je posunuta o 60 cm v neprospěch žalované. Plot je tedy postaven zcela na pozemku žalované, který tak žalobce bez jejího souhlasu částečně využívá. Pro hranice pozemku nejsou podstatné nějaké trubky, ale odborné vytyčení. Žalobce mohl předložit oponentní vytyčení místo toho přikládá pouze fotografie. Výstavby plotu se domáhal žalobce a o výstavbě byl vyrozuměn dopisem, který žalobce ponechal bez reakce. Samotný plot je tvořen betonovými prefabrikáty zapuštěnými do terénu. Těsné ukončení plotu u ulice není možné z důvodu požadavku správce komunikace. Pokud by žalobce neprováděl stavební úpravy poblíž plotu k prorůstání plevele by nemohlo docházet. Nezná žádnou kočku, kterou by zajímala zelenina a nezná žádnou kočku, kterou by zastavil plaňkový nebo betonový plot. Žalobce nepředložil žádný důkaz, ze kterého by vyplývalo, že kočky na jeho pozemek pronikají z pozemku žalované. Ostatně žalovaná žádné kočky v této nemovitosti nemá. Původně byly na hranicích kameny, nepořádek a rozbitý plot. Proti tomuto stavu žalobce ničeho nenamítal. Pokud žalobce brojí proti skutečnosti, že plot nemá podezdívku, tak mezera mezi pozemkem a plotem byla způsobena ze strany žalobce tím, že plot začal odkopávat. Plot je orientovaný ve směru východ - západ. K žádnému nepřiměřenému stínění tak nedochází. Pokud žalobce používá slova jako komplot či spiknutí, je zřejmé, že je se žalobcem obtížné vyjít a bylo by tak na místě postavit plot ještě větší. Stavbou plotu nedošlo ke změně výměry parcely, když plot byl postaven na původním místě a naopak žalobce užívá cca 60 cm pozemku žalované. Žalobce pozemek odkopal a k plotu umístil dlaždice. Žalovaná žádné kočky na pozemku nemá. Poslední kočky někdo před cca pěti lety otrávil. Oba rodiče žalované již zemřeli. Žalobce svou činností narušuje statiku plotu a snaží se poškozovat majetek žalované. Pokud žalobce argumentuje tím, že dochází k imisím na jeho pozemek, nemá nárok z tohoto titulu žádat po žalované stavební úpravy. Vzhledem k ostatním objektům se nejedná o snížení oslunění v míře nepřiměřené místním poměrům. Otázku, zda je žalobce nějak podstatně omezen v obvyklém užívání svého pozemku, žalobce zodpověděl pouze obecně („při pěstování zeleniny“), což vzhledem k rozměrům (356 m2) a druhu (zahrada) jeho pozemku nelze pokládat za natolik intenzivní, jak zákon předpokládá (§ 1013 občanského zákoníku), neboť ten z normálního užívání věci, tedy i existence rozhrady mezi pozemky, která je obvyklým příslušenstvím, nijak nevybočuje a zde zjevně i nízká rozhrada narušuje normovaný limit oslunění. Žalovaná zastává názor (shodně jako Nejvyšší soud pod sp. zn. 22 Cdo 3859/2017), že ne každá imise zakládá oprávnění bránit se proti němu imisní žalobou (což ovšem není žaloba, kterou uplatnil žalobce). Tato možnost je dána dotčené osobě tehdy, když se jedná o obtěžování nad míru přiměřenou poměrům, a to v dané věci žalobce ani netvrdí. Zde lze připomenout též rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 296/2011, které pokládá obtěžování imisí za právně významné jen v případě, že představuje takový výkon vlastnického práva k věci, jehož důsledky fyzicky přesahují věc samu, a působí buď na jiné osoby, anebo na věci ve vlastnictví jiného, a to prokazatelně negativně, což u žalobce splněno není. Ve vztahu k veřejnoprávním normám přípustných imisí Nejvyššího soudu v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 1296/2008 uvedl, že ochrana před obtěžováním imisemi nad míru přiměřenou poměrům poskytovaná v režimu občanského zákoníku představuje samostatný právní nárok vedle ochrany poskytované na základě správních norem. V případě, že obtěžování překračuje meze stanovené správním předpisem, přesahuje zpravidla i míru přiměřenou poměrům, ale v rozhodnutí sp. zn. 22 Cdo 4280/2016 vysvětlil, že občanský zákoník neumožňuje učinit kategorický závěr o tom, že překročení limitu stanoveného veřejným právem nutně zakládá relevantní imisi podle soukromého práva. Vzhledem k § 1 odst. 1 občanského zákoníku zdůrazňujícímu relativní nezávislost práva soukromého a veřejného, je zdůrazněna jen pomocná role veřejnoprávních předpisů při posuzování toho, zda jde o imisi relevantní z hlediska soukromého práva. Zde žalobkyně připomíná, že zastínění namítané žalobcem je jen procentuálně malou částí zastínění jeho pozemku. Je spojeno s plotem, jehož výstavbu žalobce žádal, u jehož výstavy byl přítomen a nic v průběhu výstavby a dokončení nenamítal. Námitku vznesl až po cca 1 a půl roce existence plotu (v mylném přesvědčení, že jde o stavbu na jeho pozemku). Sám žalobce se při tom domáhal výstavby plotu. Nejprve byl žalovanou vysazen živý plot z tújí, umístěný před stávajícím drátěným plotem. Toto řešení žalobce neuspokojovalo a trval na plotu keramickém s podezdívkou. V rámci dobrých sousedských vztahů žalovaná na požadavek žalobce přistoupila. Živý plot byl vykopán a zřízen plot z betonových prefabrikátů, který vyhovuje požadavkům stavebních předpisů, je však bez podezdívky. Nynější problém „stínění“ je tak problémem dodatečně vykonstruovaným, k němž by soud, s ohledem na vývoj celé věci, neměl přihlížet, neboť zde se postup žalobce dá vykládat jako jeho zneužití práva. Uvažuje-li sám žalobce o snížení, které by normovaný požadavek k celku pozemku nesplnilo, pak není třeba normovaný údaj přeceňovat. Nelze též přehlédnout, že celá norma (viz její předmět v bodě 1.) se týká zásad pro navrhování obytných budov a jejich okolí, proto se posuzované věci týká pouze nepřímo. Bez ohledu na rozsah stínění a jeho zdroje však zákon neumožňuje žalobci, aby žádal po žalované plnění povinností, které petitorně vymezil, a tedy celá úvaha o rozsahu stínění/oslunění je pouze dokreslující. Stínění v tvrzené intenzitě a důsledcích neodůvodňuje žalobcovo žádání, a to by mělo být jen z takového důvodu zamítnuto.

3. Soud provedl dokazování v následujícím rozsahu a zjistil následující skutečnosti z důkazů, které jsou uváděny v závorce za tím kterým dílčím skutkovým zjištěním.

4. Žalobce je zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku parcelní číslo [hodnota], katastrální území [adresa] (dále jen „Pozemek žalobce“). Žalovaná je zapsaná v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku [místo], katastrální území [adresa], dále jen „Pozemek žalované (náhled do katastru nemovitostí na č. l. 2-5, 16-18 spisu, výpis z katastru nemovitostí, LV č. [hodnota], k. ú. [adresa] ke dni [datum] a výpis z katastru nemovitostí, LV č. [hodnota], k. ú. [adresa] ke dni [datum]).

5. Žalovaná nahradila původní laťkový plot, který odděloval pozemky účastníků, novým betonovým plotem bez podezdívky, který byl předsazen před rezavý sloupek umístěný v podezdívce směrem k pozemku žalobce. [právnická osoba] plot není na obou stranách ukončen až k dalšímu plotu, čímž vznikla mezera v oplocení pozemků účastníků (fotografie na č. l. 6-8, 25, 26, 41 spisu).

6. Dále žalobce předložil snímky blíže nespecifikovaných pozemků, které měly na konci oplocení rovněž trubku v podezdívce (fotografie na č. l. 9 a 10 spisu). Z těchto fotografií soud nezjistil žádné skutečnosti rozhodné pro rozhodnutí ve věci samé.

7. Dochází k prorůstání plevelu z Pozemku žalované na Pozemek žalobce (fotografie na č. l. 11-15, 25 spisu).

8. Na Pozemek žalobce pronikají kočky, které žalobci poškozují vegetaci (fotografie na č. l. 27-29 spisu).

9. Žalobkyně si před stavbou nového betonového plotu nechala dne [datum] vytyčit společnou hranici geodetem [tituly před jménem] [jméno FO]. Vytyčené body byly v terénu označeny barvou a hřebem (protokol o vytyčení hranice pozemku ze dne [datum] a vytyčovací náčrt ze dne [datum]).

10. Žalovaná dopisem ze dne [datum] informovala žalobce, že plot z pletiva se nachází na Pozemku žalované. Žalovaná vyzvala žalobce k odstranění plotu z Pozemku žalované s tím, že bude plot nahrazen novým betonovým plotem (přípis ze dne [datum]). 11. [právnická osoba] pro Ústecký kraj dne [datum] sdělil žalobci na základě jeho žádosti, že neeviduje změnu hranic pozemků účastníků. Zobrazení aktuálních rovných hranic je evidováno od roku 1976. Přechod na DKM byl proveden dne [datum] a kód kvality bodů je na stupni 3 (žádost o poskytnutí údajů ze dne [datum] a součinnost [právnická osoba] pro Ústecký kraj ze dne [datum]).

12. Zeměměřický a katastrální inspektorát v [místo] dne [datum] sdělil žalobci na základě jeho žádosti, že mezní odchylka mezi výměrou parcely grafického počítačového souboru a výměrou souboru popisných informací, jejíž obvod tvoří lomové body s kódem kvality 3 je 2 m. Údaj 0,14 m je základní střední souřadnicová chyba, tj. přesnost, se kterou se určují souřadnice podrobných bodů polohopisu. Dále žalobci bylo sděleno, že úpravou katastrální vyhlášky nedošlo ke změně u odchylek (souřadnicových a polohových chyb) pro podrobné body s kódem kvality 3 (součinnost [právnická osoba] ze dne [datum]).

13. Nově vybudovaný betonový plot leží v rámci dopustných odchylek daných katastrální vyhláškou na vlastnické hranici mezi pozemky účastníků. Plot tak není postaven na Pozemku žalobce (znalecký posudek č. 17/1/2023 ze dne [datum]).

14. Žalobce polemizoval se závěry znalce z oboru geodézie, kdy zpochybňoval správnost zaměření. Dále uváděl, že žalovaná při měření nebyla přítomna. A konečně znalci vytýkal, že se nevypořádal se závěry posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. K tomu soud uvádí, že závěry znaleckého posudku považuje za přesvědčivé, když znalec řádně vysvětlil, jakým způsobem při zaměření postupoval. Skutečnost, že se žalovaná zaměření neúčastnila na správnost měření neměla vliv, když měření probíhalo porovnáním skutečného stavu (průběhu postaveného plotu) a stavu hranic dle katastru nemovitostí. Co se týče námitky, že se znalec nevypořádal se znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO], tak k tomu soud uvádí, že znalci nebyl zadán takový znalecký úkol, když se ostatně ani nejednalo o revizní znalecký posudek. Znalecký úkol zadává soud, nikoliv účastníci řízení.

15. Ve stávajícím stavu s realizovaným betonovým plotem je osluněno cca 43 % plochy pozemku a požadavek normy ČSN 73 4301 na oslunění pozemku není splněn. Snížením betonového plotu o horní díl, tedy cca o 50 cm by bylo osluněno cca 47 % plochy pozemku a požadavek normy ČSN 73 4301 na oslunění pozemku by rovněž nebyl splněn. Nahrazením betonového plotu plotem z pletiva by bylo osluněno cca 54 % plochy pozemku a požadavek normy ČSN 73 4301 na oslunění pozemku by byl splněn (znalecký posudek č. [č. účtu] ze dne [datum]).

16. Účastníci navrhovali soudu další důkazy, zejména pak účastnické výslechy, výslechy svědků a dalšími fotografiemi. Tyto důkazy soud neprovedl pro nadbytečnost, když skutkový stav byl zjištěn bez důvodných pochybností na základě znaleckých posudků. Pokračování v dokazování by tak na výsledku řízení již nic nezměnilo a bylo by tak v rozporu se zásadou hospodárnosti řízení.

17. Na základě účastníky provedených důkazů, které soud hodnotil dle své úvahy, a to každý jednotlivě, jakož i všechny v jejich vzájemné souvislosti, dospěl soud k následujícímu závěru o skutkovém stavu:

18. Žalobce je zapsán v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku parcelní číslo [hodnota], katastrální území [adresa]. Žalovaná je zapsaná v katastru nemovitostí jako vlastník pozemku [místo], katastrální území [adresa]. Žalovaná nahradila původní laťkový plot, který odděloval pozemky účastníků, novým betonovým plotem bez podezdívky, který byl předsazen před rezavý sloupek umístěný v podezdívce směrem k pozemku žalobce. [právnická osoba] plot není na obou stranách ukončen až k dalšímu plotu, čímž vznikla mezera v oplocení pozemků účastníků. Dochází k prorůstání plevelu z Pozemku žalované na Pozemek žalobce. Na Pozemek žalobce pronikají kočky, které žalobci poškozují vegetaci. Žalobkyně si před stavbou nového betonového plotu nechala dne [datum] vytyčit společnou hranici geodetem [tituly před jménem] [jméno FO]. Vytyčené body byly v terénu označeny barvou a hřebem. Žalovaná dopisem ze dne [datum] informovala žalobce, že plot z pletiva se nachází na Pozemku žalované. Žalovaná vyzvala žalobce k odstranění plotu z Pozemku žalované s tím, že bude plot nahrazen novým betonovým plotem. [právnická osoba] dne [datum] sdělil žalobci na základě jeho žádosti, že neeviduje změnu hranic pozemků účastníků. Zobrazení aktuálních rovných hranic je evidováno od roku 1976. Přechod na DKM byl proveden dne [datum] a kód kvality bodů je na stupni 3. Zeměměřický a katastrální inspektorát v [místo] dne [datum] sdělil žalobci na základě jeho žádosti, že mezní odchylka mezi výměrou parcely grafického počítačového souboru a výměrou souboru popisných informací, jejíž obvod tvoří lomové body s kódem kvality 3 je 2 m. Údaj 0,14 m je základní střední souřadnicová chyba, tj. přesnost, se kterou se určují souřadnice podrobných bodů polohopisu. Dále žalobci bylo sděleno, že úpravou katastrální vyhlášky nedošlo ke změně u odchylek. Nově vybudovaný betonový plot leží v rámci dopustných odchylek daných katastrální vyhláškou na vlastnické hranici mezi pozemky účastníků. Plot tak není postaven na Pozemku žalobce. Ve stávajícím stavu s realizovaným betonovým plotem je osluněno cca 43 % plochy pozemku a požadavek normy ČSN 73 4301 na oslunění pozemku není splněn. Snížením betonového plotu o horní díl, tedy cca o 50 cm by bylo osluněno cca 47 % plochy pozemku a požadavek normy ČSN 73 4301 na oslunění pozemku by rovněž nebyl splněn. Nahrazením betonového plotu plotem z pletiva by bylo osluněno cca 54 % plochy pozemku a požadavek normy ČSN 73 4301 na oslunění pozemku by byl splněn.

19. Při právním posouzení věci soud vycházel z následujících zákonných ustanovení:

20. Podle § 1013 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.) vlastník se zdrží všeho, co působí, že odpad, voda, kouř, prach, plyn, pach, světlo, stín, hluk, otřesy a jiné podobné účinky (imise) vnikají na pozemek jiného vlastníka (souseda) v míře nepřiměřené místním poměrům a podstatně omezují obvyklé užívání pozemku; to platí i o vnikání zvířat. Zakazuje se přímo přivádět imise na pozemek jiného vlastníka bez ohledu na míru takových vlivů a na stupeň obtěžování souseda, ledaže se to opírá o zvláštní právní důvod.

21. Podle § 1042 o. z. vlastník se může domáhat ochrany proti každému, kdo neprávem do jeho vlastnického práva zasahuje nebo je ruší jinak než tím, že mu věc zadržuje.

22. Podle § 1085 o. z. soud může na návrh vlastníka pozemku rozhodnout, že ten, kdo zřídil stavbu na cizím pozemku, ač na to nemá právo, musí vlastním nákladem stavbu odstranit a uvést pozemek do předešlého stavu. Soud přitom přihlédne, zda k zřízení stavby došlo v dobré víře.

23. Nejvyšší soud pojem imise chápe jako účinky, které fyzicky přesahují věc samu a působí přímo či nepřímo nežádoucím, negativním způsobem na jiné osoby nebo na věci, mj. s poukazem též na smyslovou vnímatelnost těchto účinků (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 22 Cdo 3778/2015, 22 Cdo 1881/2017).

24. Petit žaloby proti imisím dle § 1013 o. z. by měl být formulován (pouze) negatorně, tedy jako povinnost zdržet se přesně vymezeného rušení (srovnej rozhodnutí Nejvyššího soudu ČSR sp. zn. Cpj 51/84 = Rc 45/1986). Na povinném (v případě úspěchu žalobce) následně bude, aby si sám zvolil opatření, jímž zamezí dalšímu obtěžování souseda. Zda jsou opatření postačující, bude soud zkoumat až v řízení o zastavení výkonu rozhodnutí nebo exekuce (usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 20 Cdo 2030/2009).

25. Žalobce se domáhal ochrany proti imisím, konkrétně stíněním, prorůstáním plevelů a pronikáním koček na jeho pozemek. Žalobce však požadoval, aby žalované byly uloženy konkrétní povinnosti, které měla imisím zabránit (vybudování nového plotu z dvoumetrového pletiva s podezdívkou převyšující terén nejméně o 10 cm na vytvořené podezdívce řádně ukotvený na trubku v původní kamenné podezdívce). S ohledem na judikaturu v předchozím odstavci odůvodnění však žalobce s takovým návrhem už z tohoto formálního důvodu nemohl být úspěšný, když volba opatření k nápravě náleží povinnému, nikoliv oprávněnému. Soud se tak ani nezabýval otázkou, zda případné imise zasahující na Pozemek žalobce jsou nepřiměřené místním poměrům. V tomto směru tak soud pouze nad rámec odůvodnění soud uvádí, že ve vztahu k pronikání koček na Pozemek žalobce si lze jen obtížně představit opatření na straně žalované, které by takovému jevu zcela zabránilo, když ani plot z pletiva není pro kočky pojmově neproniknutelnou bariérou. V současnosti žalobce (jak sám uváděl) všechny díry v plotě žalované zabezpečil pletivem a tak si zjednal nápravu svépomocí. Ve vztahu k pronikání plevelů není vybudování podezdívky jediným možným řešení, které by těmto imisím zabránilo. Spodek plotu žalobce (jak sám uváděl) již zabezpečil tak, že na místo umístil dlaždice.

26. Co se týče požadavku na odstranění plotu údajně vybudovaného na Pozemku žalobce, tak k tomu soud uvádí, že na základě provedeného dokazování (posudku znalce z oboru geodézie) dospěl k závěru, že vybudovaný plot nezasahuje na Pozemek žalobce. Znalec z oboru geodézie porovnáním stavu dle katastru nemovitostí a skutečného stavu (trasy postaveného plotu) dospěl k závěru, že plot se nachází na společné hranici, případně na Pozemku žalované, nikoliv na Pozemku žalobce. Pokud žalobce uváděl, že původní plot byl ukotven na rezavé trubce v podezdívce, tak toto tvrzení na rozhodnutí soudu ničeho nezměnilo, když z pohledu soudu bylo rozhodující, zda se aktuálně plot nachází na Pozemku žalobce, což znalec vyloučil. Žalobce dále uváděl, že plot žalované nerespektuje rovné hranice. Z posudku znalce však vyplynulo, že pokud se žalovaná odchýlila od hranic dle katastru nemovitostí, tak pouze ve svůj neprospěch, nikoliv v neprospěch žalobce. Žaloba na odstranění plotu z důvodu zásahu do vlastnického práva žalobce údajným připlocením jeho pozemku tak rovněž není důvodná a žalobce se tak nemůže domáhat odstranění plotu (§ 1042 a § 1085 o. z.).

27. S ohledem na výše uvedené soud dospěl k závěru, že žaloba není důvodná a proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku.

28. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 13 900 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 50 000 Kč sestávající z částky 3 100 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 24. 10. 2022, z částky 3 100 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] a z částky 3 100 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 12. 8. 2024 včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. Konečně žalované náleží paušální náhrada nákladů nezastoupeného účastníka dle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. za sepis vyjádření k žalobě ze dne [datum] ve výši 300 Kč.

29. Ohledně nákladů státu rozhodl soud podle § 148 o. s. ř. za situace, kdy má stát právo na náhradu nákladů řízení, které platil, podle výsledků řízení, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Ve sporném řízení se rozumí výsledkem řízení úspěch účastníků ve věci.

30. Státu vznikly náklady v souvislosti se znalečným nekrytým složenou zálohou. Znalců byla přiznáno a uhrazeno znalečné v celkové výši 54 044,87 Kč. Soud proto žalobci, který nebyl ve sporu úspěšný uložil k úhradě částku 4 044,87 Kč.

Poučení