33 C 77/2022-37
Citované zákony (7)
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl samosoudkyní Mgr. Blankou Schramovou ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] o vydání bezdůvodného obohacení ve výši 95 068,50 Kč s příslušenstvím, takto:
Výrok
Žalovaný je povinen zaplatit žalobci do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku částku 95 068,50 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky za dobu od [datum] do zaplacení v roční výši 9,75% a náhradu nákladů řízení ve výši 5 954 Kč.
Odůvodnění
Žalobou podanou původně u Obvodního soudu pro Prahu 7 dne [datum] se žalobce domáhal na žalovaném zaplacení částky ve výši 95 068,50 Kč s příslušenstvím, s tím, že [název soudu] nařídil usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] exekuci na majetek povinného [jméno] [příjmení] [datum narození], k uspokojení pohledávky oprávněné: [právnická osoba] [IČO], [ulice a číslo] [obec]. Provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor [celé jméno žalovaného]. Na návrh povinného byla exekuce usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], zastavena. Usnesení [název soudu] bylo potvrzeno usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Dovolání bylo odmítnuto. Dle uvedených rozhodnutí byla povinna uhradit náhradu nákladů exekuce ve výši 95 068,50 Kč soudnímu exekutorovi oprávněná. Soudní exekutor byl po zastavení exekuce povinen vrátit povinnému částku 95 068,50 Kč, kterou vymohl na náklady exekuce a kterou mu musí uhradit oprávněná, avšak neučinil tak, ač k tomu byl vyzýván. Pohledávka byla následně postoupena postupitelem [jméno] [příjmení] na žalobce. Oznámení o postoupení pohledávky bylo dlužníkovi oznámeno postupitelem doporučeným dopisem ze dne [datum]. Z důvodu nevydání bezdůvodného obohacení ve výši 95 068,50 Kč byla na postup soudního exekutora podána stížnost, která byla [název soudu] shledána důvodnou. Soudní exekutor přesto ani na základě této stížnosti nic nevrátil a vymožené náklady exekuce po povinném si ponechal. K výzvě soudu žalobce doplnil žalobce, že v uvedené věci byl dne [datum] uplatněn požadavek na náhradu škody podle zák. č. 82/1998 Sb. u [stát. instituce] [stát. instituce] se ve stanovené lhůtě k uplatnění nároku nevyjádřilo a proto bylo dne [datum] přistoupeno k podání žaloby na náhradu škody ve výši 975 000 Kč. Po podání žaloby bylo žalobci doručeno stanovisko k žádosti o náhradu škody ze dne [datum] (po uplynutí zákonem stanovené lhůty). Dne [datum] byla žaloba vzata částečně zpět pro částku 445 000 Kč. Žalovaný se k žalobě vyjádřil tak, že nárok žalobce neuznává, a to ani z části. Dále uvedl, že nebyl zrušen žádný exekuční příkaz ani jiné rozhodnutí soudního exekutora vydané v exekučním řízení. Soudní exekutor v exekučním řízení neporušil žádnou svou povinnost a žalobce ani neuvádí žádné konkrétní ustanovení právního řádu, které by soudní exekutor svým postupem měl porušit. Žalovaný rovněž vznesl námitku promlčení s tím, že usnesení [název soudu] o zastavení exekuce ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], nabylo právní moci dne [datum] a žalobce tedy s ohledem na ustanovení §§ 621 a 629 občanského zákoníku podal žalobu ze dne [datum] až po uplynutí tříleté subjektivní promlčecí lhůty. Rovněž namítl nedostatek aktivní legitimace žalobce k podání žaloby, neboť smlouva o postoupení pohledávky ze dne [datum], o kterou svou aktivní legitimaci opírá, je neplatným právním jednáním ve smyslu ust. § 44a odst. 1 exekučního řádu Smlouvu žalobce uzavřel s povinným, proti kterému v době jejího uzavření působil zákaz nakládání s majetkem v exekučním řízení soudní exekutorky Mgr. [jméno] [příjmení], sp.zn. [spisová značka] Soudní exekutorka se neplatnosti smlouvy dovolala exekučním příkazem č.j. [číslo jednací] na pohledávku povinného, kde je uveden jako dlužník povinného Česká republika - [stát. instituce] a titulem je náhrada škody. Dále žalovaný uvedl, že žalobcem uváděná a ani jiná aktuální judikatura na věc nedopadá, protože podkladem pro převedení nákladů exekuce z účtu pro vymožené plnění na vlastní účet soudního exekutora nebyl příkaz k úhradě nákladů exekuce, ale rozvrhové usnesení č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí], které nabylo právní moci [datum]. Rozvrhovým usnesením bylo určeno v jakém pořadí budou z výtěžku dražby nemovitých věcí povinného uspokojovány pohledávky jednotlivých věřitelů. Soudní exekutor byl s náklady exekuce uspokojován v první skupině. Vzhledem k provázanosti pořadí pohledávek a jejich uspokojení pro jednotlivé věřitele není možné tvrdit, že se soudní exekutor obohatil na úkor žalobce. Pokud by nebyl v první skupině uspokojován exekutor, byla by částka určená pro exekutora přiznána k uspokojení dalším věřitelům v pořadí a rozhodně by nebyla vyplácena povinnému. [příjmení] určená exekutorovi by tedy byla rozdělena mezi věřitele, kteří nebyli uspokojeni z toho důvodu, že částka nejvyššího podání byla vyčerpána dříve, než jejich pohledávky přišly na řadu. Na uvedeném principu nemůže nic změnit ani následné usnesení exekučního soudu o zastavení exekuce, které bylo vydáno až po právní moci rozvrhového usnesení. Právní mocí rozvrhového usnesení exekuce skončila vymožením, povinný se rozvrhového jednání neúčastnil, proti rozvrhovému usnesení nic nenamítal ani nepodal žádný opravný prostředek. Zastavení exekuce exekučním soudem po té, co nastaly uvedené právní skutečnosti, nemá žádný vliv na platnost a účinky pravomocného rozvrhového usnesení. Jednotlivá skutková zjištění má soud za prokázaná z následujících důkazů: [název soudu] nařídil usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], exekuci na majetek povinného [jméno] [příjmení], [datum narození], k uspokojení pohledávky oprávněné: [právnická osoba] [IČO], provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor [celé jméno žalovaného], [exekutorský úřad] [anonymizováno]. Na návrh povinného byla exekuce usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], zastavena. Důvodem zastavení bylo, že rozhodčí doložka, na jejímž základě byl vydán rozhodčí nález, který byl v dané věci exekučním titulem, byla shledána jako neplatná. Z odůvodnění se podává, že v rámci exekuce vydal soudní exekutor Příkaz k úhradě nákladů exekuce [číslo] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [anonymizováno] – [anonymizováno], jímž byly vyčísleny náklady exekuce částkou 9 171,80 Kč a dne [datum] vydal soudní exekutor Příkazem k úhradě nákladů exekuce [číslo] čj. [číslo jednací], jímž byly vyčísleny náklady exekuce částkou 85 896,70 Kč. Usnesení [název soudu] bylo potvrzeno usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací]. Výrokem III. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací], byla oprávněné uložena povinnost uhradit soudnímu exekutorovi, zde žalovanému, náhradu nákladů exekučního řízení ve výši 95 068,50 Kč. Pohledávka za soudním exekutorem byla postoupena povinným na žalobce smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum], což bylo soudnímu exekutorovi oznámeno. K vrácení vymoženého plnění byl soudní exekutor, zde žalovaný, vyzván žalobcem dne [datum], [datum] a [datum] (prokázáno uvedenými rozhodnutími, podacím lístkem ze dne [datum], výzvou ze dne [datum], upomínkou ze dne [datum], výzvou ze dne [datum], nesporným tvrzením žalobce). Žalobce uplatnil u Ministerstva spravedlnosti podáním datovaným [datum] nárok na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem soudního exekutora, zde žalovaného, v řízení vedeném [název soudu] pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok]. Žádost byla shledána jako nedůvodná. Žalobce se dále žalobou ze dne [datum] podanou u [název soudu] domáhal náhrady škody, jež měla vzniknout v důsledku nezákonného rozhodnutí vydaného [název soudu] v exekučním řízení vedeném na majetek povinného [jméno] [příjmení]. Řízení je vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], rozsudek soudu I. stupně ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [rok] – [anonymizováno], byl usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [rok] – 120, zrušen a věc byla vrácena k dalšímu řízení. Odvolací soud nepřisvědčil závěru soudu I. stupně, že by přípis soudní exekutorky ze dne [datum] mohl být kvalifikován jako dovolání se relativní neplatnosti, která by byla s to vyvolat účinky v podobě zániku následků právního jednání (postupní smlouvy), a tedy že závěr o nedostatku aktivní věcné legitimace žalobce, shodně žalobce i zde, nemůže obstát (prokázáno podáním [jméno] [příjmení] ze dne [datum], stanoviskem [stát. instituce] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], podáním žalobce ze dne [datum rozhodnutí] ke spisové značce [spisová značka] [název soudu], usnesením [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]). Příkazem k úhradě nákladů exekuce [číslo] ze dne [datum rozhodnutí], čj. [číslo jednací], byla povinnému [jméno] [příjmení] uložena povinnost zaplatit exekutorovi náklady exekuce ve výši 85 896,70 Kč. Usnesením soudního exekutora, zde žalovaného, ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto o rozdělení podstaty z výtěžku dražby nemovité věci ve výši 495 000 Kč, přičemž v první skupině byla uspokojena pohledávka soudního exekutora na nákladech exekuce ve výši 85 896,70 Kč (prokázáno usnesením soudního exekutora ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], příkazem k úhradě nákladů exekuce [číslo] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Soudní exekutorka Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], ve věci oprávněného [právnická osoba] proti povinnému: [jméno] [příjmení], [datum narození], v rámci exekučního řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka] vymožení pohledávky ve výši 3 757 Kč s přísl. vydala dne [datum] Exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky, č. j. [číslo jednací], a to pohledávky z titulu náhrady škody, která je předmětem řízení o zaplacení 975 000 Kč vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], kterou má povinný vůči České republice Ministerstvu spravedlnosti (prokázáno Exekučním příkazem k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací]). Všechny výše uvedené důkazy soud hodnotí jako plně věrohodné. Dalšími důkazy řízení doplňováno nebylo. Skutkový stav je tak prokázán s dostatečnou mírou jistoty v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. Z listiny vyřízení stížnosti na postup a chování soudního exekutora ze dne [datum] soud nečerpal žádná zjištění významná pro rozhodnutí ve věci samé. Po provedeném dokazování soud učinil následující závěr o skutkovém stavu: [název soudu] nařídil usnesením ze dne [datum] exekuci na majetek povinného [jméno] [příjmení], [datum narození], k uspokojení pohledávky oprávněné: [právnická osoba], provedením exekuce byl pověřen soudní exekutor [celé jméno žalovaného], [exekutorský úřad] [anonymizováno]. Na návrh povinného byla exekuce usnesením [název soudu] zastavena. Výrokem III. byla oprávněné uložena povinnost uhradit soudnímu exekutorovi, zde žalovanému, náhradu nákladů exekučního řízení ve výši 95 068,50 Kč. Z odůvodnění se podává, že v rámci exekuce vydal soudní exekutor Příkaz k úhradě nákladů exekuce [číslo] ze dne [datum], jímž byly vyčísleny náklady exekuce částkou 9 171,80 Kč a dne [datum] vydal soudní exekutor Příkazem k úhradě nákladů exekuce [číslo] jímž byly vyčísleny náklady exekuce částkou 85 896,70 Kč. Důvodem zastavení exekuce bylo, že rozhodčí doložka, na jejímž základě byl vydán rozhodčí nález, který byl v dané věci exekučním titulem, byla shledána jako neplatná. Usnesení [název soudu] bylo potvrzeno odvolacím soudem. Pohledávka za soudním exekutorem byla postoupena povinným na žalobce smlouvou o postoupení pohledávky ze dne [datum], což bylo soudnímu exekutorovi oznámeno. K vrácení vymoženého plnění byl soudní exekutor, zde žalovaný, žalobcem vyzýván. Žalobce uplatnil u [stát. instituce] podáním datovaným [datum] nárok na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem soudního exekutora, zde žalovaného, v řízení vedeném [název soudu] pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok]. Žádost byla shledána jako nedůvodná. Žalobce se dále žalobou ze dne [datum] podanou u [název soudu] domáhal náhrady škody, jež měla vzniknout v důsledku nezákonného rozhodnutí vydaného [název soudu] v exekučním řízení vedeném na majetek povinného [jméno] [příjmení]. Řízení je vedeno u [název soudu] pod sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok]. Příkazem k úhradě nákladů exekuce [číslo] ze dne [datum] byla povinnému [jméno] [příjmení] uložena povinnost zaplatit exekutorovi náklady exekuce ve výši 85 896,70 Kč. Usnesením soudního exekutora, zde žalovaného, ze dne [datum], čbylo rozhodnuto o rozdělení podstaty z výtěžku dražby nemovité věci ve výši 495 000 Kč, přičemž v první skupině byla uspokojena pohledávka soudního exekutora na nákladech exekuce ve výši 85 896,70 Kč. Soudní exekutorka Mgr. [jméno] [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], ve věci oprávněného [právnická osoba] proti povinnému: [jméno] [příjmení], [datum narození], v rámci exekučního řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka] k vymožení pohledávky ve výši 3 757 Kč s přísl. vydala dne [datum] Exekuční příkaz k provedení exekuce přikázáním jiné peněžité pohledávky, a to pohledávky z titulu náhrady škody, která je předmětem řízení o zaplacení 975 000 Kč vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [anonymizována dvě slova] [rok], kterou má povinný vůči [země] [stát. instituce]. Po právní stránce soud věc posoudil následovně: Podle § 2991 zák. č. 89/ 2012 Sb., občanského zákoníku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen o.z.), kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám. Podle § 629 odst. 1 o.z. trvá promlčecí lhůta tři roky. Podle ustanovení § 44a odst. 1 zák. 120/ 2001 Sb., exekučního řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen ex.ř.), nerozhodl-li exekutor podle § 44 odst. 4 jinak, nesmí povinný po doručení vyrozumění nakládat se svým majetkem včetně nemovitostí a majetku patřícího do společného jmění manželů, vyjma běžné obchodní a provozní činnosti, uspokojování základních životních potřeb svých a osob, ke kterým má vyživovací povinnost, a udržování a správy majetku. Právní jednání, kterým povinný porušil tuto povinnost, je neplatné. Právní jednání se však považuje za platné, pokud námitku neplatnosti nevznese exekutor, oprávněný, nebo přihlášený věřitel, aby zajistili uspokojení vymáhané pohledávky. Právní účinky vznesení námitky neplatnosti nastávají od účinnosti právního jednání, dojde-li exekuční příkaz nebo jiný projev vůle exekutora, oprávněného, nebo přihlášeného věřitele všem účastníkům právního jednání, k němuž exekutor, oprávněný nebo přihlášený věřitel vznesl námitku neplatnosti. Podle ustanovení § 32 odst. 1 zák. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem, ve znění pozdějších předpisů, nárok na náhradu škody podle tohoto zákona se promlčí za tři roky ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o škodě a o tom, kdo za ni odpovídá. Je-li podmínkou pro uplatnění práva na náhradu škody zrušení rozhodnutí, běží promlčecí doba ode dne doručení (oznámení) zrušovacího rozhodnutí. Dle § 35 téhož zákona promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců. V dané věci měl soud na základě listinných důkazů za dostatečně prokázané a žalovaným ostatně ani tvrzení žalobce nebylo zpochybňováno, že v rámci exekučního řízení vedeného [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka], kdy byl provedením exekuce pověřen soudní exekutor [celé jméno žalovaného], [exekutorský úřad] [anonymizováno], byly vydány dne [datum] a dne [datum], Příkaz k úhradě nákladů exekuce [číslo] Příkaz k úhradě nákladů exekuce [číslo] jimiž byly vyčísleny náklady exekuce celkem na částku částkou 95 068,50 Kč. Tato částka byla v rámci exekučního řízení vymožena, mj. na základě rozhodnutí o rozdělení podstaty z výtěžku dražby nemovité věci povinného ve výši 495 000 Kč. Rovněž byla prokázána tvrzení žalobce, že na návrh povinného byla exekuce usnesením zastavena a výrokem III. byla oprávněné uložena povinnost uhradit soudnímu exekutorovi, zde žalovanému, náhradu nákladů exekučního řízení ve výši 95 068,50 Kč, rozhodnutí bylo potvrzeno odvolacím soudem. Ostatně ani toto tvrzení nebylo žalovaným nijak sporováno. Pochybnosti neměl soud ani o tom, že mezi žalobcem a původně povinným panem [jméno] [příjmení] byla uzavřena smlouva o postoupení pohledávky za soudním exekutorem. Soud se však musel vypořádat s několika námitkami žalovaného, který 1/ vznesl námitku promlčení s tím, že právní moc rozhodnutí [název soudu] o zastavení exekuce vedené pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] nastala dne [datum], žaloba však byla podána až dne [datum]; 2/ namítl nedostatek aktivní věcné legitimace na straně žalobce, neboť smlouva o postoupení pohledávky je neplatná, když povinný [jméno] [příjmení] ji uzavřel v době inhibitoria v rámci exekučního řízení vedeného soudní exekutorkou Mgr. [příjmení], [exekutorský úřad] [anonymizováno], která se také relativní neplatnosti dovolala exekučním příkazem ze dne [datum], [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] – [anonymizováno]; 3/ se ohradil proti tomu, aby na daný případ byla aplikována dosavadní judikatura soudů vyšších stupňů, které řešily (z) rušení exekučních příkazů poté, co je exekuce zastavena, když v daném případě došlo k zastavení exekuce poté, co nastaly účinky pravomocného rozvrhového usnesení, což je situace odlišná. Dle žalovaného také došlo k úhradě nákladů exekuce nikoliv na základě Příkazů k úhradě nákladů exekuce, ale právě na základě rozvrhového usnesení. I z toho důvodu dosavadní judikatura dle žalovaného na daný případ nedopadá. Pokud jde o námitku ad 1/, měl soud za prokázané, že žalobce včas, tedy v průběhu promlčecí doby, uplatnil svůj nárok na náhradu škody související s exekučním řízením vedeným u [název soudu] pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo] [rok] u [stát. instituce], posléze pak i u [název soudu] žalobou směřující proti České republice – [stát. instituce] za účasti zde žalovaného na straně žalované. Z toho důvodu dospěl soud k závěru, že na danou situaci se vztahuje ustanovení § 35 zák. 82/1998 Sb., tedy došlo ke stavení promlčecí doby a na žalobu je třeba nahlížet jako na včasnou. Pokud jde o námitku ad 2/, vycházel soud z exekučního příkazu soudní exekutorky Mgr. [příjmení], [exekutorský úřad] 6, ze dne [datum], [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] – [anonymizováno], jímž se měla Mgr. [příjmení] dovolat relativní neplatnosti úkonu, zde smlouvy o postoupení pohledávky. Námitka relativní neplatnosti však musí být vznesena nejen vůči povinnému, ale i všem dalším účastníkům úkonu. Z exekučního příkazu ze dne [datum], [anonymizováno] [číslo] [anonymizováno] – [anonymizováno], však nelze nijak odvodit, že by byl adresován i zde žalobci, a už vůbec ne, že by se mělo jednat o dovolání se neplatnosti tohoto konkrétního právního jednání. Ke shodnému závěru dospěl i [název soudu] v rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] [rok] – [anonymizováno], které je zmíněno výše, zdejší soud nemá důvod se jakkoliv od závěru [název soudu] odchýlit a zcela se s ním ztotožňuje. Na základě shora uvedeného soud uzavřel, že k uplatnění námitky relativní neplatnosti úkonu ve smyslu ustanovení § 44a ex.ř. ze strany soudní exekutorky Mgr. [příjmení], které by vyvolalo účinky v podobě zániku následků právního jednání, nedošlo. Pokud jde o námitku ad 3/, ani tu soud neshledal jako důvodnou. Je pravdou, že judikatura Nejvyššího soudu ČR se doposud vyjadřovala„ toliko“ ke zrušení předchozích příkazů k náhradě exekuce v případě pozdějšího zastavení exekuce a k tomu navázané povinnosti soudního exekutora vrátit plnění na náhradu nákladů exekuce, jež je dodatečně plněním bez právního důvodu (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], [anonymizováno] [číslo] [rok]), nicméně argumentace žalovaného nemůže přesto obstát. Soud se neztotožňuje s přesvědčením žalovaného, že náhrada nákladů exekuce byla vyplacena na základě rozvrhového usnesení a nikoliv na základě příkazu k úhradě nákladů exekuce. V daném případě bylo rozvrhové usnesení pouze prostředkem realizace příkazu k úhradě nákladů exekuce, rozvrhové usnesení ostatně kopírovalo výši nákladů exekuce určenou příkazem k úhradě nákladů exekuce, a jestliže byla exekuce zastavena z důvodu, že od počátku byla v rozporu s právem, pak závěry, které již dříve byly přijaty ve vztahu k vydaným příkazům k úhradě nákladů exekuce při zastavení exekuce, je třeba vztáhnout i na rozvrhové usnesení. Jiný postup by byl zcela v rozporu se zájmem na spravedlivé uspořádání vztahů. V daném případě byla navíc soudnímu exekutorovi přiznána náhrada nákladů exekuce ve shodné výši, jakou vymohl na povinném, i vůči oprávněnému. Na základě uvedených zjištění nelze jinak než uzavřít, že jestliže žalovaný nevydal plnění, které na povinném vymohl na základě příkazu k úhradě nákladů exekuce, byť ve spojení s rozvrhovým usnesením, vzniklo na jeho straně bezdůvodné obohacení, které je povinen vrátit a proto soud shledal žalobu jako důvodnou a v plném rozsahu ji vyhověl. Výrok o nákladech řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o. s. ř., neboť žalobce byl ve věci plně procesně úspěšný. V souladu s ustanovením § 137 o. s. ř. jsou náklady řízení tvořeny zaplaceným soudním poplatkem ve výši 4 754 Kč a paušální náhradou nákladů účastníka, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem dle vyhl. 254/ 2015 Sb., a to 300 Kč za každý úkon, v daném případě za čtyři úkony. Celkem má žalobce nárok na úhradu nákladů řízení ve výši 5 954 Kč. O lhůtě k plnění, a to jak ve věci samé, tak ohledně náhrady nákladů řízení, soud rozhodl v souladu s ustanovením § 160 odst. 1 věta první o.s.ř..
Citovaná rozhodnutí (0)
Žádné citované rozsudky.