34 C 189/2023 - 519

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Valešovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně], narozená [Datum narození žalobkyně] bytem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalovanému: [Jméno žalovaného], narozený [Datum narození žalovaného] bytem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] pro odvolání daru pro nevděk, takto:

Výrok

I. Určuje se, že žalobkyně je vlastnicí pozemku parcelní číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a pozemku parcelní číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno], jehož součástí je stavba rodinného domu číslo popisné [Anonymizováno], v katastrálním území [adresa] a obci [adresa], vše zapsaném na listu vlastnictví číslo [hodnota] u [právnická osoba] pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa]-[Anonymizováno].

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni plnou náhradu nákladů řízení v částce [částka], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupkyně žalobkyně [Jméno advokátky], advokátky.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou k soudu dne [datum] se žalobkyně domáhala proti žalovanému určení, že je výlučnou vlastnicí nemovitostí, a to pozemku parc. č. 3238/16 a pozemku parc. č. 3238/48, jehož součástí je stavba č. p. [adresa], v katastrálním území [adresa], obec [adresa], to vše zapsáno na listu vlastnictví č. [hodnota] v katastru nemovitostí vedeném Katastrálním úřadem pro [Anonymizováno] [Anonymizováno], Katastrální pracoviště [adresa]-[Anonymizováno] (dále jen „nemovitosti“). Na odůvodnění podané žaloby uvedla, že pozemky nabyla do vlastnictví za svobodna koupí v roce 1999. Kupní cenu zaplatila ze svých výlučných prostředků a z příspěvku od svých rodičů. Na pozemcích byl postaven rodinný dům č. p. [Anonymizováno], který byl v roce 2003 zkolaudován. [právnická osoba] rodinného domu se finančně i prací podílel žalovaný. Žalobkyně a žalovaný spolu žili jako partneři od roku 1994 a manželství uzavřeli v roce 2004. Z manželství se narodily dvě děti, a to [jméno FO], narozená [datum], a [jméno FO], narozený [datum]. Během manželství docházelo ze strany žalovaného k opakovanému psychickému a fyzickému násilí. To vyústilo v odchod žalobkyně od žalovaného v roce 2019. Po příslibech žalovaného, že se změní a vše se zlepší, se žalobkyně do domu vrátila, žalovanému uvěřila. Po čase začal žalovaný zmiňovat, že se cítí nedoceněný, neboť do stavby domu vložil hodně své práce. Žalobkyně se záměrem udržet doma klid darovala žalovanému spoluvlastnický podíl o velikosti na nemovitostech darovací smlouvou ze dne [datum]. Žalovaný však své chování nezměnil, žalovanou znovu psychicky a fyzicky napadal. Dne [datum] žalovaný vyvolal hádku, do které zatáhl i dceru účastníků [jméno FO]. Během hádky udeřil žalobkyni do obličeje. Žalobkyně pak opustila dům a vrátila se následujícího dne. Ze strachu z dalšího napadení žalovaným odešla spát do zahradního domku. Následně žalovaný zavolal záchrannou službu se sdělením, že žalovaná běhá po lese, spí v zahradním domku a na rukou má řezné rány. Zdravotnice po příjezdu na místo konstatovala, že žalobkyně je lucidní a nechce spát s manželem v domě. Poté byla přivolána policie, která neshledala důvody pro vykázání žalovaného z domu. Po odjezdu zdravotníků a policie žalovaný žalobkyni znovu napadl. Žalobkyně se pak snažila žalovanému vyhýbat a v červnu opustila i s dětmi společnou domácnost, přestěhovala se s nimi ke své matce. Žalovaný zůstal bydlet v rodinném domě v [adresa]. Situace mezi účastníky byla i po incidentu napjatá. K dalšímu incidentu došlo dne [datum], kdy žalovaný opět vyvolal hádku, snažil se vytrhnout žalobkyni klíče od zapalování auta Mitsubishi Colt a při tom odlomil páčky u volantu auta. Pomyslnou poslední kapkou, na níž žalobkyně zareagovala odchodem od žalovaného, byla událost v červnu 2023. Nezletilá [jméno FO] ukázala žalobkyni na telefonu video, jak na ni žalovaný křičí. Současně vyzvala žalobkyni, ať situaci řeší. Žalobkyně již nevěří slibům žalovaného, že se jeho chování změní. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně odvolala svůj dar představovaný polovičním spoluvlastnickým podílem na nemovitostech. Má za to, že žalovaný jí prokazatelně úmyslně a opakovaně ublížil, tedy odvolala svůj dar pro nevděk s tím, že jí dne [datum] ublížil.

2. Žalovaný se k podané žalobě vyjádřil tak, že ji považuje za zcela nedůvodnou. Ve skutečnosti na nákup pozemků ke stavbě rodinného domu přispěl v části žalovaný ze svých výlučných finančních zdrojů. [právnická osoba] č. p. [Anonymizováno] byla hrazena převážně z jeho výlučných finančních prostředků pocházejících z prodeje bytové jednotky v [adresa]. Dostavba rodinného domu byla financována z prostředků žalovaného a ze společného jmění manželů účastníků. Není pravda, že k darování spoluvlastnického podílu na nemovitostech došlo z důvodu, že žalovaný se cítil nedoceněný. Ve skutečnosti bylo důvodem pro převod to, že žalovaný na koupi pozemků a výstavbě rodinného domu se žalovaný významně finančně podílel. V roce 2020 se účastníci rozhodli uspořádat své vzájemné majetkové vztahy a přistoupili k jakési formě narovnání, které bylo představováno právě převodem spoluvlastnického podílu na nemovitostech na žalovaného prostřednictvím darování. Oba účastníci však brali toto právní jednání jako narovnání jejich dosavadních majetkových vztahů, který neodpovídal skutečným okolnostem při koupi pozemků a stavbě rodinného domu. Incident ze dne [datum] byl šetřen policií ČR i přestupkovou komisí města [adresa], ale ani v jednom řízení nebylo osvědčeno, že ze strany žalovaného došlo ke spáchání trestného činu či přestupku. Nadto žalobkyně odvolala svůj dar až po téměř jednom roce od incidentu. Nemohlo se tedy jednat o natolik intenzivní událost, aby představovala důvod pro odvolání daru. Popis průběhu incidentu se navíc ve verzi žalovaného odlišuje od verze žalobkyně. Žalovaný připustil, že manželství se žalobkyní nebylo vždy harmonické, ale nikdy se nedopouštěl fyzického či psychického násilí. Hádky mezi účastníky byly vzájemné, jejich manželství by se dalo označit za „italskou domácnost“. Dále je nutné zdůraznit, že žalovaná setrvala ve společné domácnosti se žalovaným i po incidentu ze dne [datum], a to po dobu nejméně devíti měsíců. Po údajném incidentu se žalobkyně a žalované společně s dětmi zúčastnili rodinných návštěv, výletů a dovolených. Dále žalovaný žalobkyni zajistil nákup vozidla [Anonymizováno] k příležitosti jejích narozenin. Žalobkyně žalovanému [datum] darovala odhrnovač sněhu a teleskopický zastřihovač větví. Žalovaný má tedy za to, že nebyly naplněny podmínky pro odvolání daru, ale nadto se žalobkyně chovala tak, že je zřejmé, že žalovanému odpustila. Žalovaný daroval žalobkyni zlatý prsten, který s radostí přijala.

3. V reakci na obranu žalovaného žalobkyně uvedla, že společné akce, kterých se účastnila s žalovaným [právnická osoba] po incidentu, byly jednoduše výrazem slušného chování k rodině žalovaného. Dovolená v Polsku na přelomu července a srpna 2023 byla již dopředu zaplacená a žalobkyně ji nechtěla dětem kazit. Dala však žalovanému předem jasně najevo, že společná dovolená neznamená, že mu odpustila. Nákup vozidla [Anonymizováno] [Anonymizováno] byla výhodná koupě, nejednalo se o dar pro žalobkyni. [právnická osoba] od žalovaného žalobkyně nepřijala. Účastníci spolu skutečně strávili Vánoce v roce 2022, avšak darování hrabla na sníh a teleskopického zastřihovače žalovanému byly jen pokračováním praxe, kdy dárky pro celou rodinu v průběhu manželství obstarávala žalobkyně. Následující společné dovolené a rodinné návštěvy byly ze strany žalobkyně jen projevem slušnosti.

4. Soud v řízení provedl následující důkazy, z nichž učinil dílčí skutková zjištění.

5. Z výpisu z katastru nemovitostí s údaji účinnými ke dni [datum] soud zjistil, že k tomuto dni byla výlučnou vlastnicí nemovitostí žalobkyně. Nabývacími tituly pro žalobkyni byla kupní smlouva [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a kolaudační rozhodnutí Stavebního úřadu MěÚ [adresa] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum] s právní mocí k [datum].

6. Z vyrozumění o provedeném vkladu do katastru nemovitostí s údaji účinnými ke dni [datum] soud zjistil, že k tomuto dni byl zapsán nový stav – účastníci se stali podílovými spoluvlastníky nemovitostí, a to každý se spoluvlastnickým podílem o velikosti . Podkladem pro zápis byla darovací smlouva z [datum].

7. Z darovací smlouvy uzavřené dne [datum] mezi žalobkyní jako dárkyní a žalovaným jako obdarovaným vyplynulo, že předmětem smlouvy bylo vlastnické právo ke spoluvlastnickému podílu o velikosti na nemovitostech, který byl na žalovaného bezplatně převeden.

8. Z dopisu ze dne [datum] adresovaného žalovanému bylo zjištěno, že žalobkyně odvolala nevděk svůj dar žalovanému, a to spoluvlastnický podíl na nemovitostech o velikosti . Projevený nevděk ze strany žalovaného žalobkyně spatřovala v tom, že žalovaný nedodržel své sliby, jejich manželství nefungovalo a dne [datum] ji znovu fyzicky napadl v přítomnosti nezletilé dcery. Současně vyzvala žalovaného k podpisu souhlasného prohlášení a návrhu na vklad. Podle přiložené podací stvrzenky byl dopis odeslán dne [datum].

9. Z dopisu ze dne [datum] adresovaného žalobkyni vyplynulo, že žalovaný se žalobkyni omluvil a projevil zájem o pokračování jejich manželství. Nabídl oddělené užívání domu s tím, že by si rozdělili patra. K incidentu dne [datum] žalovaný uvedl, že se jím pouze pokoušel zabránit žalobkyni v úmyslu vyskočit z balkonu v prvním patře. Policii tehdy kontaktoval pouze ze strachu o psychické a fyzické zdraví žalobkyně. Sdělil přesvědčení, že darovací smlouva představovala narovnání jejich vzájemných majetkových vztahů.

10. Z úředního záznamu [právnická osoba], Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru [adresa] [Anonymizováno] – [Anonymizováno], Obvodní oddělení [adresa], č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], soud zjistil, že dne [datum] podala žalobkyně vysvětlení ohledně napadení žalovaným. Žalobkyně se v danou dobu chystala na rozvod se žalovaným, což mu oznámila a žalovaný reagoval vulgárně. Hádky mezi účastníky trvají od roku 2014. Žalobkyně dala najevo strach z agresivity žalovaného. Dne [datum] se společně vraceli z rodinné návštěvy, žalovaný byl rozčilený, doma pak byl na žalobkyni vulgární a obviňoval ji z různých pochybení. Žalobkyně při tom seděla na sedačce a třásla se. Následně žalovaný odešel kouřit a po návratu na žalovanou skočil a začal ji škrtit. Poté žalobkyni pustil, dvakrát ji praštil do ramene. Žalobkyně zůstala ležet na sedačce a kryla si obličej. Žalobkyně se pak zastal nezletilý syn účastníků. Druhý den žalovaný žalobkyni vyhrožoval, že ji připraví o děti.

11. Z úředního záznamu [právnická osoba], Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru [adresa] [Anonymizováno] – [Anonymizováno], Obvodní oddělení [adresa], č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], bylo zjištěno, že dne [datum] v 22:06 hodin oznámila žalobkyně, že ji napadl žalovaný, že jí dal pěstí. Žalobkyně uvedla, že ji žalovaný udeřil a plivl do obličeje a poté ji udeřil do obličeje pěstí. Také jí vulgárně nadával. Incidentu byla přítomna dcera účastníků. Žalovaný uvedl, že žalobkyni neudeřil pěstí, ale že ji odstrčil a praštil mezi lopatky. V 23:30 hodin se pak žalovaný dostavil na policii oznámit, že když po odjezdu hlídky usnul na gauči, tak jej žalobkyně začala fackovat do obličeje. V ranních hodinách pak žalovaný kontaktoval policii s tím, že má obavy o žalobkyni, která rozrušená odjela vozidlem. Hlídka žalobkyni nalezla sedící ve vozidle v lehkém rozrušení.

12. Z úředního záznamu [právnická osoba], Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru [adresa] [Anonymizováno] – [Anonymizováno], Obvodní oddělení [adresa], č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno] bylo zjištěno, že dne [datum] podala žalobkyně na policii vysvětlení k incidentu označenému jako „OBČANSKÉ SOUZITI [adresa] [jméno FO]“. Žalobkyně přijela do domu, přičemž žalovaná jí slíbil, že doma nebude. Přítomen byl soud účastníků [jméno FO]. Později přijel žalovaný s dcerou účastníků a již neodjel. Žalobkyně se rozhodla přespat v zahradním domku, vzala si pro ty účely s sebou spacák. Přibližně v 1:00 ráno žalobkyni vzbudila rychlá záchranná služba s tím, že žalovaný je přivolal, neboť žalobkyně měla běhat po lese s řeznými ranami na rukou. Žalobkyně byla poté vyšetřena a bylo shledáno, že je v pořádku. Po incidentu dne [datum] se jí na stehně objevila modřina. Zdravotnice chtěla přivolat policii, ale bylo jí sděleno, že to musí učinit sama žalobkyně. Ta tedy policii přivolala. Hlídka policie neshledala důvod k vykázání žalovaného z bydliště. Žalovaný před hlídkou nabízel, že dům opustí, ale žalobkyně mu nevěřila. Sama tedy z domu odešla a poté se dostavila na policii k podání vysvětlení. Po incidentu dne [datum] vyhrožoval žalovaný žalobkyni, že se jí pomstí za přivolání hlídky. Odvezl klíče od všech aut a po návratu znovu žalobkyni fyzicky napadl. Žalobkyně se rozbrečela a utekla do přízemí, kam ji žalovaný následoval. Zapálil si cigaretu, foukal jí kouř do obličeje a plival na ni. Žalobkyně se pak sbalila a přes zadržování žalovaným dům opustila.

13. Z úředního záznamu [právnická osoba], Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru [adresa] [Anonymizováno] – [Anonymizováno], Obvodní oddělení [adresa], č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], vyplynulo, že [datum] v 1:46 hodin byla hlídka vyslána do bydliště účastníků. Žalobkyně na místě uvedla, že si chce vzít své osobní věci, ale má obavy z napadení žalovaným, proto žádala asistenci policie. Žalobkyně si vzala z domu své věci a postěžovala si na starší zranění způsobené žalovaným. K tomu mělo dojít tak, že v noci na [datum] ji žalovaný kopal do hrudníku. Žalobkyně žádala o vykázání žalovaného ze společného obydlí, ale k tomu hlídka nepřistoupila, neboť pro to nebyly splněny podmínky. Žalovaný uvedl, že se nic nestalo. Pouze upozornil na to, že žalobkyně poplivala jejich auto. Nabízel žalobkyni, že dům opustí on sám.

14. Ze záznamu o výjezdu [právnická osoba] vyšlo najevo, že dne [datum] v 0:49 hodin se zdravotníci dostavili do domu v [adresa]. Byli přivoláni žalovaným s tím, že jeho manželka běhá po lese, spí v zahradním domku a má staré řezné rány na rukou. Při jejich příjezdu byla žalobkyně při vědomí a v zahradním domku spí kvůli rodinným sporům s manželem. V minulých dnech ji žalovaný napadl a nechce s ním být v domě. Na těle žalobkyně byly nalezeny modřiny staršího data, byla lucidní, spolupracovala. Nebyly shledány žádné náznaky psychického onemocnění. Záznam obsahuje sdělení, že situace se jeví jako domácí násilí. Na žádost žalobkyně je zdravotníky volána policie.

15. Z úředního záznamu [právnická osoba], Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru [adresa] [Anonymizováno] – [Anonymizováno], Obvodní oddělení [adresa], č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], bylo zjištěno, že dne [datum] podal žalovaný na policii vysvětlení k incidentu označenému jako „OBČANSKÉ SOUZITI [adresa] [jméno FO]“. Žalovaný uvedl, že před třemi lety žalobkyně s dětmi na několik dní opustili společnou domácnost. Jeden večer byla mezi účastníky dusná atmosféra. Žalobkyně vyzvala syna účastníků [jméno FO], aby jí odevzdal telefon, aby neponocoval. To syn odmítl, tak rozezlená žalobkyně běžela k němu do pokoje, kde se pohádali. Žalobkyně pak zapojila do sporu žalovaného. Žalovaný dále popsal děj tak, že žalobkyně byla rozčilená a vyčítala mu, ale žalovaný se snažil situaci zklidnit. Konflikt se zhoršil a přidala se i dcera účastníků [jméno FO]. Žalovaný pak poslal děti spát, šel si zakouřit a otevřenou rukou plácl žalobkyni do zad. Když se vrátil, tak žalobkyně volala policii. Hlídka se dostavila a vysvětlila, jaký je možný postup. [jméno FO] si žalovaný lehl na sedačku v obývacím pokoji a usnul. Pobudila ho žalobkyně fyzickým napadením, bouchala ho a vyčítala mu. Žalovaný to šel oznámit na policii, lékařské ošetření však nevyhledal. Následující den odjela žalobkyně v rozrušení z domu. Kvůli obavám dcery volal žalovaný na policii. Hlídka ji nalezla v zaparkovaném autě. Následně jela do práce. Dne [datum] byli účastníci spolu v obývacím pokoji. Žalobkyně odešla do ložnice a lehla si na postel. Žalovaný si šel lehnout také, ale ve tmě narazil na žalobkyni, která ležela na jeho straně postele. Následovala hádka, žalobkyně se domnívala, že ji chce žalovaný napadnout. Žalobkyně vyšla na balkon a naskočila obkročmo na zábradlí, byla v afektu. Žalovaný s dcerou [jméno FO], která se vzbudila, ji přiměli, aby slezla. Pak si své sbalené věci, spacák a kabelku vyházela z okna. Dole si věci posbírala a odešla do zahradního domku. Žalovaný šel za žalobkyní a snažil se ji oslovit, ale žalobkyně nechtěla jít do domu. Žalovaný s dcerou se dohodli, že bude lepší přivolat záchrannou službu. Během hovoru uvedl, že dříve běhala žalobkyně po lese a že má o ni strach. Zdravotníci žalobkyni vyšetřili, poté přijela i policie. Žalobkyně si z domu vzala osobní věci a odešla.

16. Z úředního záznamu [právnická osoba], Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru [adresa] [Anonymizováno] – [Anonymizováno], Obvodní oddělení [adresa], č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], bylo zjištěno, že dne [datum] podal vysvětlení nezletilý syn účastníků [jméno FO]. Uvedl, že účastníci se v poslední době hodně hádají. Někdy hádky vygradují a žalovaný dá žalobkyni facku. Naposledy dal žalovaný žalobkyni facku v hádce, která začala sporem o Danův telefon. Účastníci se hádali v jeho pokoji a pak sešli do spodního patra, kde dal žalovaný žalobkyni facku, což [jméno FO] viděl, neboť situaci sledoval z pokoje. Jindy neviděl, že by žalovaný žalobkyni ubližoval.

17. Z odložení věci ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], bylo zjištěno, že šetření skutku, který spočíval v napadení žalobkyně žalovaným dne [datum] v 21:30 hodin, jako přestupku proti občanskému soužití bylo odloženo.

18. Z usnesení o odložení věci [adresa], Komise pro projednávání přestupků ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], soud zjistil, že bylo odložena věc – podezření, že žalovaný se dopustil přestupků proti občanskému soužití tím, že [datum] v době okolo 21:30 hodin napadl žalobkyni, udeřil ji otevřenou dlaní ruky do obličeje, v ložnici na ni skočil, kopal ji koleny do hrudníku, pak jí foukal kouř do obličeje a plival na ni. Důvodem pro odložení věci bylo, že osoba postižená spácháním přestupku nedala v určené lhůtě souhlas k zahájení řízení o přestupku.

19. Z úředního záznamu [právnická osoba], Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru [adresa] venkov – VÝCHOD, Obvodní oddělení [adresa], č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], soud zjistil, že dne [datum] podala vysvětlení dcera účastníků [jméno FO]. Uvedla, že účastníci se delší dobu hádají, nejvíce během víkendu. Několikrát se stalo, že hádky vygradovaly tak, že žalovaný dal žalobkyni facku. Během hádek jí také sprostě nadával a plival na ni. Jedna hádka započala kvůli konfliktu ohledně telefonu syna účastníků [jméno FO]. Situace vyústila v hádku účastníků, během níž dal žalovaný žalobkyni facku. Později se šla podívat do ložnice, přičemž žalobkyně byla na balkoně a pak odjela. V jiný den se účastníci hádali a žalobkyně odešla na noc do zahradního domku. Žalovaný pak přivolal záchrannou službu. Je pravda, že při hádkách žalovaný na žalobkyni plive. Žalobkyně je klidné povahy. Žalovaný je spíše ten, kdo vyvolává hádky.

20. Z úředního záznamu [právnická osoba], Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru [adresa] [Anonymizováno] – [Anonymizováno], Obvodní oddělení [adresa], č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], ze dne [datum] vyplynulo, že soused účastníků [jméno FO] nezaznamenal v rodině žalobkyně a žalovaného nějaké fyzické násilí.

21. Z úředního záznamu [právnická osoba], Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru [adresa] [Anonymizováno] – [Anonymizováno], Obvodní oddělení [adresa], č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], vyplynulo, že [Jméno žalovaného], otec žalovaného, podal dne [datum] vysvětlení ohledně věci „OBČANSKÉ SOUZITI [adresa] [jméno FO]“. Uvedl, že účastníci se často hádali, ale že je to vzájemné. Žalovaný se svěřil, že ho žalobkyně citově vydírá a je na něj vulgární před dětmi. Podle jeho soudu jde o situaci, kdy je v manželství napadání oboustranné.

22. Z úředního záznamu [právnická osoba], Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru [adresa] [Anonymizováno] – [Anonymizováno], Obvodní oddělení [adresa], č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], vyplynulo, že [jméno FO], matka žalovaného, podala dne [datum] vysvětlení ohledně věci „OBČANSKÉ SOUZITI [adresa] [jméno FO]“. Uvedla, že se účastníci často hádají, ale je to vzájemné. Slovní a fyzické napadání je v manželství účastníků oboustranné.

23. Z čestného prohlášení [jméno FO], matky žalobkyně, ze dne [datum] vyplynulo, že vídala při návštěvách na těle žalobkyně modřiny především na krku a rukou. Žalobkyně se jí svěřila, že jí je způsobil žalovaný a že mají v manželství problémy. Při rodinných příležitostech byla [jméno FO] několikrát svědkem toho, že žalovaný udělal scénu a řval na žalobkyni, která brečela.

24. Z čestného prohlášení [právnická osoba] ze dne [datum] soud zjistil, že na setkáních se žalobkyní vídala na jejím těle modřiny a že zaznamenala hrubé chování žalovaného vůči ní.

25. Z čestného prohlášení [jméno FO], dcery účastníků, vyplynulo, že dlouhodobě vnímala hádky účastníků. Slýchala, jak žalovaný křičí na žalobkyni, pláč žalobkyně a rány. Žalobkyně mívala modřiny na rukou a ramenou. V září 2022 byla u nich policie, bylo to poté, co se účastníci hádali, a žalovaný dal žalobkyni facku.

26. Z čestného prohlášení [jméno FO] vyplynulo, že chodil se žalovaným do hospody. Manželství účastníků bylo bouřlivé, docházelo ke vzájemnému urážení a hádkám.

27. Z čestného prohlášení [jméno FO] ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný se choval nevhodně k žalobkyni, kterou urážel a ponižoval. Pod vlivem alkoholu býval žalovaný agresivní.

28. Z čestného prohlášení [jméno FO] z [datum] vyplynulo, že je žalovaný se k žalobkyni choval hrubě a arogantně, vyčítal jí různé věci a choval se povýšeně.

29. V čestném prohlášení [jméno FO] a [Jméno žalovaného], rodičů žalovaného, ze dne [datum] bylo uvedeno, že byli svědky hádek účastníků. Byli také svědky toho, že žalobkyně dala žalovanému facku. Dále byli svědkem toho, že žalobkyně žalovaného slovně napadala.

30. V čestném prohlášení [jméno FO] [Anonymizováno] ze dne [datum] bylo uvedeno, že zpočátku na ni účastníci působili jako harmonický pár. Později zjistila, že žalovaný začal hubnout. Řekl jí, že je to kvůli tomu, že jej opustila žena s dětmi. Dlouhodobě mezi nimi docházelo ke vzájemným hádkám a výčitkám. Dělali si naschvály navzájem, jejich vztah byl „italská domácnost“.

31. V čestném prohlášení [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum] bylo uvedeno, že byl přítomen hádkám mezi účastníky. Žalobkyně vyčítala žalovanému, že vše hned řeší sám, ponižovala ho a napadala. Smála se mu. Hádky byly oboustranné a ze strany žalobkyně hrubé.

32. V čestném prohlášení [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze dne [datum] bylo uvedeno, že byla žalovaným požádána o zprostředkování nákupu vozidla [Anonymizováno] [Anonymizováno] ze Spolkové republiky Německo.

33. Předvolaná svědkyně [jméno FO] se z jednání omluvila a uvedla, že svůj výslech má za nadbytečný. Dále uvedla, že žalovaného blíže nezná, znali se pouze zběžně jako nájemce a pronajímatel. Při občasných krátkých návštěvách si někdy postěžoval na poměry doma. Od skončení nájmu v bytu v [Anonymizováno] ho neviděla. Dne [datum] se žalovaný dostavil do jejího bydliště a naléhal, aby dosvědčila určité skutečnosti u soudu. Byla to pro ni stresující návštěva a raději mu podepsala papír, který jí předložil. Jakmile obdržela předvolání, uvědomila si, že udělala velkou chybu. Dále prohlásila, že o osobních poměrech a vztazích žalovaného nic neví.

34. Soud se dotázal žalovaného na okolnosti vzniku čestného prohlášení [jméno FO]. Žalovaný soudu předložil komunikaci v mobilní aplikaci, z níž vyplynulo, že text čestného prohlášení připravil žalovaný na počítači, obsahoval popis fyzického napadení žalovaného žalobkyní, a žádal svědkyni o podpis. Ta odmítla čestné prohlášení podepsat, neboť svědkem takové události nebyla.

35. Čestná prohlášení předložená žalovaným soud považuje za nevěrohodná. Tento závěr učinil především na základě zjištění, že text čestného prohlášení [jméno FO] [Anonymizováno] byl žalovaným předpřipraven, dokonce v jeho původní verzi obsahoval popis napadení žalovaného žalobkyní. Jednání žalovaného, které takto vyšlo najevo, zpochybňuje důkazní hodnotu čestných prohlášení, která navrhl k důkazu. Při utváření závěru o skutkovém ději soud tedy z čestných prohlášení doložených žalovaným nevycházel.

36. Z výpovědi [jméno FO] bylo zjištěno, že žalovaný před ním pil alkohol a pak se choval nevhodně k žalobkyni. Říkal jí slovní urážky, bylo to ponižování. Nikdy neviděl fyzické násilí mezi účastníky. Žalobkyně urážky žalovanému neoplácela.

37. Z výpovědi [jméno FO] soud zjistil, že žalovaný se k žalobkyni nechoval hezky. Když spolu účastníci na něčem pracovali, tak žalovaný žalobkyni ponižoval, nadával jí, že je neschopná. Žalobkyně na to nereagovala, ona sama žalovaného nikdy slovně nenapadala. Svědkyně nikdy neviděla fyzické násilí mezi účastníky, vždy šlo jen o slovní urážky. Žalobkyně od žalovaného dvakrát odešla kvůli tomu, že se k ní nechoval hezky, fyzicky ji napadal.

38. Z výpovědi [právnická osoba] vyplynulo, že zpočátku se manželství účastníků jevilo jako harmonické. Na jedné oslavě viděla svědkyně modřiny na rukou žalobkyně. Viděla je tam při více příležitostech. Žalovaný byl drzý a rozkazoval žalobkyni i její matce. Žalovaný žalobkyni ponižoval, nechoval se k ní hezky a byl vulgární. Žalobkyně mu vždy vyhověla, nikdy mu to neoplácela. Žalobkyně od žalovaného dvakrát odešla, bylo to spojeno s násilným incidentem. Po prvním odchodu ji žalovaný přemluvil, aby se vrátila.

39. Z výpovědi [jméno FO] soud zjistil, že vnímal hádky mezi účastníky jako standardní manželské hádky.

40. Z úředního záznamu [právnická osoba], Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru [adresa] [Anonymizováno] – [Anonymizováno], Obvodní oddělení [adresa], č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], vyplynulo, že žalobkyně podala dne [datum] vysvětlení ohledně věci „[jméno FO] POŠKOZENÍ VOZIDLA [adresa]“. Uvedla, že vozidlo [Anonymizováno] [Anonymizováno] bylo zakoupeno pro její potřebu. Dne [datum] se účastníci pohádali a žalobkyně se rozhodla, že odejde. V rámci konfliktu, který proběhl částečně skrz otevřené okénko vozidla, žalovaný ulámal páčky ovládání na volantu a ulomil klíč.

41. Z úředního záznamu [právnická osoba], Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru [adresa] venkov – [Anonymizováno], Obvodní oddělení [adresa], č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], vyplynulo, že [jméno FO], dcera účastníků, podala dne [datum] vysvětlení ohledně věci „[jméno FO] POŠKOZENÍ VOZIDLA [adresa]“. Uvedla, že viděla hádku účastníků, která proběhla skrz okno vozidla. Žalovaný strčil otevřeným okénkem ruku dovnitř a ulámal páčky u volantu.

42. Z poučení o právu podat souhlas k projednání přestupku [adresa], Komise pro projednávání přestupků z [datum], č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno], vyplynulo, že žalobkyně byla poučena o právu podat do 30 dnů souhlas s projednáním přestupku žalovaného, který spočíval v jeho jednání dne [datum] a souvisel s hádkou skrz okno automobilu a ulámání ovládacích páček u volantu.

43. Z úředního záznamu [právnická osoba], Krajského ředitelství policie Středočeského kraje, Územního odboru [adresa] venkov – VÝCHOD, Obvodní oddělení [adresa], č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno], vyplynulo, že [jméno FO], matka žalobkyně, podala dne [datum] vysvětlení ohledně věci „OBČANSKÉ SOUZITI [adresa] [jméno FO]“. Uvedla, že žalobkyně odešla od žalovaného poprvé kvůli nevěře a podruhé kvůli fyzickému násilí. Vrátila se k němu kvůli dětem. Žalobkyně měla na rukou a krku modřiny, bylo to v důsledku napadání.

44. Z fotodokumentace prstenu a úryvku komunikace soud zjistil, že žalobkyně sdělila žalovanému, že prsten by potřebovala o trochu větší.

45. Z výpisu komunikace přes mobilní aplikaci whatsapp vyplynulo, že žalobkyně sdělila žalovanému, že prsten jako dárek nepřijímá a že si jej má žalovaný vyzvednout.

46. Z rozsudku Okresního soudu [adresa]-[Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], vyplynulo, že manželství účastníků bylo rozvedeno. Soud vyšel ze závěru, že mezi účastníky jako manželi docházelo dlouhodobě k hádkám. V několika případech dal žalovaný žalobkyni facku. Soud uzavřel, že hlavní příčinou rozvratu manželství účastníků byly dlouhodobé hádky, které v několika případech vyvrcholily tím, že žalovaný dal žalobkyni facku. Citovaný rozsudek nabyl právní moci dne [datum].

47. Z výpovědi svědkyně [jméno FO], dcery účastníků, vyplynulo, že konflikt v září 2022 se týkal syna účastníků a jeho telefonu. Nejprve se hádala žalobkyně a syn účastníků [jméno FO], poté se připojil žalovaný. Následovala hádka mezi žalobkyní a žalovaným, ale již o jiných tématech. Během hádky křičel žalovaný na žalobkyni. Konflikt účastníků vygradoval tak, že žalovaný dal žalobkyni velmi silnou facku. Poté konflikt pokračoval, žalobkyně byla na balkoně a plakala. Většina hádek účastníků probíhala tak, že žalovaný křičel na žalobkyni. Hádky účastníků převážně vyvolával žalovaný, a to většinou kvůli drobnostem. Napjatá atmosféra panovala mezi účastníky i na výletech a dovolených. Po incidentu docházelo k dlouhým hádkám mezi žalovaným a žalobkyní, ale i žalovaným a svědkyní.

48. Výpověď svědkyně [jméno FO], dcery účastníků, soud hodnotí jako věrohodnou. Svědkyně vypovídala přesvědčivě a konzistentně, navzdory skutečnosti, že se pro ni muselo nezbytně jednat o psychicky náročnou situaci. Žalovaný zpochybňoval nestrannost svědkyně vzhledem k tomu, že před svou výpovědí hovořila se zástupkyní žalobkyně. Soud však považuje vysvětlení svědkyně, že nikdy u soudu nevypovídala a že se tedy chtěla dotázat na průběh výslechu, za pochopitelné a logické. V její výpovědi pak soud neshledal důvody pro podezření, že vypovídala zkresleně ve prospěch jedné ze stran (žalobkyně). Svědkyni [jméno FO] soud hodnotí jako věrohodnou a z dílčích skutkových zjištění získaných její výpovědí vycházel při utváření skutkového závěru.

49. Z výpovědi žalobkyně soud zjistil, že v září 2022 bydleli účastníci spolu v domě v [adresa]. [jméno FO] nechtěl večer na výzvu žalobkyně odevzdat telefon. Žalobkyně se obrátila na žalovaného, aby situaci vyřešil. Následovala hádka mezi účastníky, žalovaný žalobkyni vulgárně nadával a plival na ni. Nadávky slyšely i jejich děti. Ve spodním patře uhodil žalovaný žalobkyni do obličeje, do oblasti spánku. Hádka pak pokračovala, žalobkyně ustupovala před žalovaným do oblasti vchodových dveří. V prostoru verandy za vchodovými dveřmi si žalovaný zapálil cigaretu a foukal kouř žalobkyni do obličeje. Poté přijela hlídka policie a poradili žalobkyni, aby z domu odešla. Žalobkyně šla rovnou podat vysvětlení na policii a pak ve 4 hodiny ráno pokračovala do zaměstnání. Druhý den se vrátila do domu, přičemž žalovaný slíbil, že nebude doma. Po chvíli však přijel a dělal jako by se nic nestalo. Žalobkyně měla ze žalovaného strach, bála se, že ji bude bít. Odešla tedy spát do zahradního domku. Nejdříve žalovaný poslal dceru [jméno FO], aby přemluvila žalobkyni k návratu. Žalobkyně však v zahradním domku zůstala a v 1 hodinu ráno ji vzbudila záchranná služba. Později se do domu vrátila, aby se postarala o děti. Žalovaný jí opakovaně říkal, že ji o dům připraví. Žalobkyně a žalovaný spolu s dětmi strávili Vánoce v roce 2022. Je pravda, že žalobkyně zakoupila hrablo a zastřihovací nůžky, které však byly potřeba do domácnosti. Nejednalo se o osobní dárky pro žalovaného. V říjnu roku 2023 žalovaný přišel do práce za žalobkyní, předal jí kytici a balíček s prstenem. Ten žalobkyně odmítla. V dubnu roku 2023 účastníci koupili vozidlo Mitsubishi, v čemž jim pomáhala teta žalovaného. Jednalo se o výhodnou koupi. V srpnu roku 2023 absolvovali účastníci dovolenou v Polsku. Děti se tam hodně těšily. Žalobkyně to brala tak, že pojedou jako rodiče společných dětí a že to proběhne v klidu.

50. Soud neprovedl řadu důkazů navržených jak žalobkyní, tak žalovaným. Jednalo se především o důkazy, které se vztahovaly k tvrzení žalovaného o majetkových poměrech účastníků před uzavřením darovací smlouvy dne [datum] (výpis z účtu žalobkyně, výpisy z bankovního účtu, výpis ze spořicího účtu, návrh kupní smlouvy o převodu vlastnického práva, výpis z konverzace ohledně kupních smluv, další velké množství smluv navrřených žalobkyní k důkazu podáním ze dne [datum] atd.). Dále šlo o důkazy vztahující se k otázce kvality vztahu účastníků. Tyto důkazy byly nadbytečné, neboť tuto otázku se podařilo již dostatečně spolehlivě zjistit z jiných provedených důkazů (výslech svědků [jméno FO] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], [jméno FO], [Jméno žalovaného], výslech [jméno FO] a [jméno FO]). Soud v tomto směru vyšel především z výpovědí přátel účastníků (přičemž [jméno FO] [Anonymizováno] soudu sdělila, že žalovaného v podstatě nezná) a jejich dcery [jméno FO]. Lze předpokládat, že výslech rodičů žalovaného a matky a bratra žalobkyně by v tomto směru neznamenal výrazný posun. Další navržené důkazy nebyly způsobilé přinést relevantní dílčí skutková zjištění (kolaudační rozhodnutí – dostatečné zjištění již poskytl výpis z katastru nemovitostí, fotografie hematomu prsou a stehna – nebylo možno rozpoznat, komu hematom vznikl a v důsledku jakého jednání, směnový kalendář, výplatní lístek, otevírací doba pošty v [adresa] – otázka toho, z jakého důvodu neposkytla žalobkyně souhlas s projednáním přestupku žalovaného nebyla pro rozhodnutí soudu podstatná apod.). Dále byly navrženy a neprovedeny důkazy, které se nevztahovaly k řešené věci, případně se týkaly událostí nastalých v pozdějším období (souhlas žalobkyně s projednáním přestupku z [datum], návrh žalovaného na vypořádání majetku, reakce žalovaného na návrh na vypořádání majetku, dopisy – komunikace zástupců účastníků z března 2024; trestní oznámení z [datum]; úřední záznam o vysvětlení z [datum], č. j. [Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]-[Anonymizováno]; výzva OSZ z [datum] č. j. [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno], Odpověď žalobkyně na výzvu z [datum] atd.).

51. Na základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru.

52. Žalobkyně byla původně výlučnou vlastnicí nemovitostí. Písemnou dohodou (darovací smlouvou) ze dne [datum] převedla bezplatně na žalovaného spoluvlastnický podíl na nemovitostech, ke vkladu spoluvlastnického práva žalovaného do katastru nemovitostí došlo [datum]. Spory účastníků řešila policie již v roce 2019.

53. Mezi účastníky byl částečně nesporný průběh incidentu dne [datum]. Ten se odehrál ve večerních hodinách přibližně od 21:00 hodin na verandě rodinného domu. Konflikt mezi účastníky probíhal na více místech v domě, a to v obývacím pokoji, v předsíni a později na verandě. Konflikt vznikl v souvislosti s tím, že syn účastníků odmítl odevzdat žalobkyni svůj telefon. Mezi účastníky bylo také nesporné, že žalovaný udeřil žalobkyni otevřenou rukou do obličeje, a to přibližně v 21:00 hodin v obývacím pokoji. Svědkem incidentu byly obě nezletilé (tehdy) děti účastníků. K incidentu byla přivolána policie. V ranních hodinách žalobkyně odjela z domu a žalovaný oznámil policii obavy o ni, neboť odjela rozrušená. Policie ji následně nalezla sedící ve vozidle v rozrušení. Šetření incidentu jako přestupku bylo odloženo, neboť žalobkyně neudělila v určené lhůtě souhlas k zahájení řízení o přestupku. Policie byla přivolána k dalšímu incidentu v domově účastníků, a to dne [datum] v brzkých ranních hodinách. Na místo byla předtím přivolána rychlá záchranná služba žalovaným, který oznámil, že žalovaná přespává v zahradním domku. Po příjezdu zdravotníků byla žalobkyně vyšetřena a na jejím těle byly nalezeny starší modřiny. Situace mezi účastníky byla minimálně od tohoto období napjatá. Prsten jako dar žalobkyně odmítla. Po incidentu strávili účastníci společně několik rodinných příležitostí a dovolenou v Polsku. Během Vánoc roku 2022 zakoupila žalobkyně pro rodinu hrablo na sníh a teleskopický zastřihovač větví. Účastníci zakoupili vozidlo Mitsubishi, jednalo se o výhodnou koupi.

54. Dopisem ze dne [datum] žalobkyně odvolala dar pro nevděk, který spatřovala v tom, že žalovaný nedodržel své sliby, jejich manželství nefungovalo a dne [datum] ji fyzicky napadl. Dopisem ze dne [datum] se žalovaný žalobkyni omluvil a snažil se o pokračovat ve vztahu se žalobkyní.

55. Pokud jde o kvalitu vztahu účastníků, soud dospěl na základě provedeného dokazování k závěru, že jejich manželství provázely spory a hádky, které někdy eskalovaly tak, že žalovaný dal žalobkyni facku. Žalovaný během hádek na žalobkyni plival a vulgárně jí nadával. Iniciativa k vyvolání hádek, a to pro maličkosti, byla převážně na straně žalovaného. Žalobkyně bývala v takových situacích pasivní neoplácela žalovanému jeho chování. Soud v tomto směru vyšel především z výpovědí známých účastníků a jejich dcery [jméno FO]. Popisy vztahu účastníků zjištěné z úředních záznamů o podaném vysvětlení od rodičů žalovaného soud hodnotí jako zkreslené vztahem k žalovanému, neboť žádný z dalších svědků nepotvrdil, že žalobkyně žalovaného ponižuje a sprostě mu nadává před dětmi.

56. Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem.

57. Nezbytnými procesními předpoklady pro úspěch žalobce v žalobě na určení vlastnického práva je existence naléhavého právního zájmu na určení a pasivní věcná legitimace účastníků. Soud se tedy v prvé řadě zabýval otázkou, zda jsou v řízení dány tato podmínky. Ostatně v tomto směru byla ze strany žalovaného vznesena i námitka nedostatku naléhavého právního zájmu s tím, že žalobkyně se měla podanou žalobou domáhat vyklizení nemovitostí, nikoli určení vlastnictví.

58. Pasivní věcnou legitimaci má přitom ten účastník řízení, který je účasten právního vztahu nebo práva, o něž v řízení jde, nebo jehož právní sféry se týká sporný vztah nebo sporné právo. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení naproti tomu vystihuje, zda podání konkrétní určovací žaloby je efektivním a vhodným prostředkem (způsobem), kterak se domoci ochrany právních zájmů navrhovatele (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 26. 4. 2011 sp. zn. 22 Cdo 1850/2009 a také Svoboda K., Smolík P., Levý J., Šínová R. a kol. Občanský soudní řád. Komentář. 2. vydání. Praha: C. H. Beck, 2017, 353-357s.).

59. Žaloba na určení je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde s její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Určovací žaloby slouží potřebám praktického života a nemohou vést ke zbytečnému rozmnožování sporů. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je proto současně dán jen tehdy, jestliže je (objektivně vzato) způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 4. 2014, sp. zn. 33 Cdo 1734/2013). Jestliže ke dni vydání rozhodnutí o určovací žalobě ve smyslu § 80 nemá žalobce na požadovaném určení naléhavý právní zájem, je to vždy důvodem k zamítnutí určovací žaloby (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 17. 7. 2014 sp. zn. 29 Cdo 914/2014).

60. V souzené věci byli žalobkyně a žalovaný účastníky právního vztahu, o nějž v řízení jde (žalobkyně jako dárkyně se domáhá vrácení daru vůči žalovanému jako obdarovanému), a v současné době je žalovaný vlastníkem spoluvlastnického podílu na nemovitostech o velikosti . V řízení o určení vlastnictví k nemovitostem, které jsou evidovány v katastru nemovitostí, je žalovaný pasivně legitimovaným vůči žalobkyni, která se domáhá určení vlastnického práva, a jež jako vlastnice není zapsána v katastru nemovitostí. Rozsudek soudu o jejím výlučném vlastnictví k nemovitostem je deklaratorní a může sloužit jako podklad pro změnu stavu zápisu v katastru nemovitostí. Soud tedy uzavřel, že v daném případě je dán naléhavý právní zájem žalobkyně na požadovaném určení.

61. Podle § 2055 odst. 1 o. z., darovací smlouvou dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.

62. Podle § 1903 odst. 1 o. z., dosavadní závazek lze nahradit novým závazkem i tak, že si strany ujednáním upraví práva a povinnosti mezi nimi dosud sporné nebo pochybné. Týká-li se narovnání věcného práva k věci zapsané do veřejného seznamu, nastávají účinky narovnání zápisem do tohoto seznamu.

63. Podle § 555 odst. 2 o. z., má-li být určitým právním jednáním zastřeno jiné právní jednání, posoudí se podle jeho pravé povahy.

64. Žalovaný v řízení uplatnil tvrzení, že převod spoluvlastnického podílu na nemovitostech byl sice proveden na základě písemné darovací smlouvy, ale ve skutečnosti vůli účastníků odpovídalo jednání směřující k narovnání jejich historických vzájemných majetkových vztahů. Žalovaný upozornil na to, že formu darovací smlouvy účastníci zvolili jako právní laici. Soud se tedy dále zabýval otázkou, zda k převodu spoluvlastnického podílu mohlo dojít prostřednictvím jiného závazku účastníků, než byla předložená darovací smlouva.

65. Podstatou námitky žalovaného bylo tvrzení, že darovací smlouva představovala vyústění předchozích majetkových závazků mezi účastníky. Dohoda o narovnání ve smyslu § 1903 o. z. předpokládá (alespoň subjektivní) spornost předchozích závazků. Pokud by předcházející závazky účastníků dohody nebyly sporné, pak přichází v úvahu kvalifikace právního jednání jako běžná novace či prominutí dluhu. Pro učinění závěru o právní povaze dohody mezi stranami je však nezbytné znát její pravý obsah. V tomto smyslu, tedy jaký byl pravý obsah dohody účastníků, bylo žalovanému udělena výzva soudem a byl mu poskytnut prostor pro doplnění tvrzení. Žalovaný na výzvu soudu zareagoval znovu pouze obecným tvrzením o tom, že převod spoluvlastnického podílu na nemovitostech představoval vyústění vývoje vlastnických vztahů a poměrů mezi žalobkyní a žalovaným, přičemž s ohledem na neformálnost jejich jednání není možné konkrétně určit a vyčíslit jednotlivé závazky. Takto doplněné tvrzení není dostatečně určité. Není zřejmé, kterých předchozích závazků mezi účastníky, ať už sporných či nesporných se dohoda týkala. Z toho důvodu se soud nadále otázkou tvrzené odlišné podstaty převodu spoluvlastnického podílu na nemovitostech nezabýval.

66. Nadto pokud by býval byl žalovaný se svým tvrzením úspěšný a podařilo se mu je v řízení prokázat, vedlo by to nezbytně k vyhovění podané žalobě. Pokud by skutečné vůli účastníků odpovídalo narovnání předchozích majetkových závazků, pak taková dohoda v písemné podobě mezi účastníky nevznikla. Na jejím základě pak nemohlo dojít k převodu vlastnického, resp. spoluvlastnického práva na nemovitostech. Naopak převod spoluvlastnického podílu na nemovitostech na žalovaného proběhl na základě písemné darovací smlouvy, která by však podle jeho tvrzení neodpovídala skutečné vůli účastníků a nesplňovala podstatné náležitosti dohody o narovnání, jejíž součástí je převod nemovité věci. 67. „Požadavek písemné formy smlouvy je splněn, pokud jsou v písemném projevu vůle účastníků vyjádřeny podstatné složky jejich projevu vůle (viz rozsudek býv. Nejvyššího soudu SR z 30. 1. 1975 sp. zn. 1 Cz 129/74, publikovaný ve Sborníku stanovisek, zpráv o rozhodování soudů a soudních rozhodnutí Nejvyšších soudů ČSSR, ČSR a SSR 1970-1983, č. IV, Praha 1986). Podstatné náležitosti, tvořící obsah smlouvy o převodu nemovitosti, musí být proto vyjádřeny v písemné formě; ústní nebo konkludentní ujednání, týkající se podstatných náležitostí, nejsou součástí smlouvy, pro kterou je předepsána písemná forma. Uzavírají-li účastníci kupní smlouvu ohledně nemovitosti, musí být skutečnost, že jde o prodej a koupi, vyjádřena v písemné formě; jinak kupní smlouva platně nevznikne. Proto v případě, že účastníci uzavřeli simulovanou písemnou darovací smlouvu ohledně nemovitosti, kterou chtěli zastřít prodej této nemovitosti, není kupní smlouva platná, pokud nebyla uzavřena písemně a z jejího znění není zřejmé, že šlo o prodej a koupi. Náležitosti této smlouvy je třeba posuzovat bez ohledu na skutečnost, že jde o zastřený právní úkon. V daném případě z písemné smlouvy uzavřené mezi žalobcem a jeho bratrem … nevyplývá, že by mělo jít o kupní smlouvu, a proto nelze dospět k závěru, že (byť i v souladu se skutečnou vůlí účastníků) byla taková smlouva v písemné formě uzavřena. Vzhledem k tomu, že předmětná smlouva nesplňovala náležitosti platné kupní smlouvy, nelze v souladu s § 41a odst. 2 ObčZ učinit závěr, že šlo o platný prodej nemovitostí. (viz rozsudek Nejvyššího soudu České republiky sp. zn. 22 Cdo 1513/2009).

68. Podle § 2072 odst. 1 o. z., ublížil-li obdarovaný dárci úmyslně nebo z hrubé nedbalosti tak, že zjevně porušil dobré mravy, může dárce, neprominul-li to obdarovanému, od darovací smlouvy pro jeho nevděk odstoupit. Byl-li dar již odevzdán, má dárce právo požadovat vydání celého daru, a není-li to možné, zaplacení jeho obvyklé ceny.

69. Podle § 2073 o. z., nevděk činí obdarovaného co do jeho osoby nepoctivým držitelem.

70. Podle § 2075 odst. 1 o. z., dárce může dar pro nevděk odvolat do jednoho roku ode dne, co obdarovaný dárci ublížil, ale dozví-li se o tom dárce později, do jednoho roku ode dne, kdy získal vědomost o důvodu pro odvolání daru. Dědic dárce může dar odvolat nejpozději do jednoho roku od smrti dárce.

71. Podle rozsudku Krajského soudu v Hradci Králové ze dne 6. 11. 2017 sp. zn. 21 Co 218/2017, právo dárce odvolat dar pro nevděk obdarovaného podle § 2072 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) není právo z porušení darovací smlouvy, ale právem sui generis. Jinými slovy řečeno obdarovaný „ublížením dárci“ neporušuje žádné ujednání vyplývající z podstaty darovací smlouvy, ale dopouští se jednání, které má své specifické právní důsledky upravené ve výše citovaném ustanovení § 2072 o. z. Právní význam z hlediska přechodného ustanovení § 3028 odst. 1 o. z. má okamžik, kdy dochází (je naplněno) chování obdarovaného, které lze kvalifikovat jako ublížení dárci za naplnění všech kritérií § 2072 o. z. Tímto okamžikem totiž právo dárce odvolat dar vzniká. Zda ho využije, není pro jeho samotný vznik podstatné.

72. Zákonem dále kvalifikované nevděčné chování obdarovaného musí - aby se stalo zákonným důvodem pro revokaci - naplnit tři předpoklady, a to že ubližuje úmyslně nebo z hrubé nedbalosti, zjevně tím porušuje dobré mravy a dárce toto chování obdarovanému nepromine. Mezi skutky obdarovaného, které nepochybně opravňují dárce k odvolání daru, patří trestné činy proti životu a zdraví dárce, příp. jemu blízkých osob, jež lze spáchat úmyslně nebo z hrubé nedbalosti. Dalším předpokladem úspěšné revokace je, aby čin obdarovaného zjevně porušil dobré mravy. Zjevnost více než na charakter samotného protiprávního skutku ukazuje na jeho průkaznost (intenzita s jakou se jeví dárci a dalším dotčeným osobám), musí jít tedy o čin, jehož amoralita je očividná (frapantní), tj. netřeba ji dále a hlouběji jakkoli dokazovat, je seznatelná každé osobě průměrného rozumu. Rozhodující není subjektivní pocit dárce, ale zda takové jednání obdarovaného lze objektivně posoudit jako hrubě porušující dobré mravy; není však relevantní, zda intenzita závadného chování obdarovaného naplnila skutkovou podstatu přestupku nebo dokonce trestného činu. Zodpovězení otázky, zda v konkrétní situaci došlo k činu, který lze označit za zjevně porušující dobré mravy a který má z toho důvodu vést k úspěšné revokaci daru, spočívá v komplexním hodnocení závadného chování. Komplexní posouzení v sobě nese prvky subjektivního a objektivního hodnocení tvrzeného revokačního důvodu. Podle dosavadní soudní praxe bylo rozhodujícím především objektivní hledisko, teprve na místě druhém má nastoupit úvaha, jak nemravné chování pociťoval sám dotčený dárce. Zákonodárce nicméně použitým výrazem „ublížil-li obdarovaný dárci“ evokuje zřejmou nutnost zohlednit rovnocenně i subjektivní stránku a vzít v potaz, jak moc intenzivně vnímá dárce závadné chování obdarovaného, tj. jak moc se cítí amorálním činem ublížen. Teprve vzájemným srovnáním a následným vyhodnocením obou hledisek lze dospět k důvodnému závěru o patřičnosti revokace (viz ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520).

73. Žalobkyně vymezila v dopisu z [datum] jako důvod svého požadavku na vrácení daru skutečnost, že žalovaný nedodržel své sliby, jejich manželství nefungovalo a dne [datum] ji znovu fyzicky napadl v přítomnosti nezletilé dcery. Soud zhodnotil, že výše popsaný zjištěný skutkový děj představuje chování žalovaného, které naplňuje veškeré zákonné podmínky pro revokaci daru. Udeření žalobkyně do obličeje je úmyslným ublížením dárkyni. Jedná se o fyzické násilí, které je ve společnosti netolerovatelné, o to víc pak ve vztahu mezi manžely, kteří tvoří dobrovolný svazek založený na vzájemné podpoře a pomoci. Intenzita porušení dobrých mravů chováním žalovaného je nadto významně zesílena skutečností, že ublížení žalobkyni byly přítomné nezletilé děti účastníků. Tuto skutečnost soud považuje za podstatnou, neboť fyzické násilí mezi rodiči nutně vede k zásahu do životů nezletilých dětí a do vztahu k rodičům. Důsledky incidentu, kterého byly děti účastníků svědkem, mohou mít dlouhodobé trvání. I to pak zasahuje do života žalobkyně jako dárkyně. Nejedná se tedy o izolovaný akt násilí ze strany žalovaného, ale jde o událost, která může poznamenat život žalobkyně a rodiny účastníků do budoucna. Soud nemůže hodnotit jednání v historii účastníků, které není důvodem pro odvolání daru. V daném případě je však nutné v rámci hodnocení subjektivní stránky prožívání žalobkyně vzít do úvahy i dlouhodobost chování žalovaného. Soud uzavřel, že jednání žalovaného ve vztahu k žalobkyni dne [datum] je zjevně porušením dobrých mravů.

74. Nezbytným předpokladem pro účinnou revokaci darování je skutečná a nerozporná vůle dárce uchýlit se k tomuto krajnímu opatření. Pokud dárce závadné chování obdarovanému odpustí, nelze se posléze z téhož důvodu domáhat vydání daru. Prominutí se může odehrát v jakékoli formě, výslovně i nevýslovně např. mlčky nebo konkludentně, obdaruje-li jej dárce i poté, co se dozvěděl o jeho amorálním činu (viz ŠVESTKA, J., DVOŘÁK, J., FIALA, J. a kol. Občanský zákoník: Komentář, Svazek V, (§ 1721-2520).

75. Jedním z argumentů žalovaného, který uplatnil ve své obraně, bylo tvrzení, že žalobkyně mu jeho jednání odpustila. Odvozoval to ze skutečnosti, že žalobkyně a žalovaný spolu trávili rodinné příležitosti po incidentu a že mu žalobkyně darovala hrablo na sníh a teleskopický zastřihovač větví. Dále pak žalobkyně podle tvrzení žalovaného přijala dárek v podobě prstenu. V tomto směru se vyjádřila žalobkyně, která uvedla, že společných aktivit se účastnila buď jako projev slušnosti nebo ve snaze udržet v rodině klidnou atmosféru. Dále také uvedla, že drobné dary byly zakoupeny k příležitosti Vánoc roku 2022. Soud vysvětlení žalobkyně považuje za srozumitelné, logické a přesvědčivé. Z provedeného dokazování pak vyšlo najevo, že prsten jako dar žalobkyně odmítla. Soud tedy dospěl k závěru, že z jednání žalobkyně po incidentu z [datum] nelze dovozovat prominutí jeho chování.

76. Žalovaný dále uplatnil obranu spočívající v tvrzení, že vztah účastníků byl emočně vypjatý a doprovázelo ho vzájemné napadání. Tato obrana žalovaného byla vyvrácena provedeným dokazováním, neboť soud dospěl k závěru, že charakteru manželství účastníků odpovídalo, že žalovaný byl iniciátor hádek, které také vedly k násilí z jeho strany.

77. Nepřiléhavý je také argument, že při posouzení závažnosti jednání, pro které je dar odvoláván, by mělo být zohledněno, o jak hodnotný dar se jednalo. Zákon takové kritérium nepředvídá. Jak bylo již výše zmíněno, možnost odvolat dar je následkem zákonem předvídaného jednání obdarovaného, nikoli porušením smlouvy. Pro posouzení způsobilosti jednání obdarovaného vyvolat takové následky existují tři předpoklady, které byly výše rozebrány. Hodnota daru v nich však nefiguruje.

78. Soud dospěl k závěru, že jednání žalovaného dne [datum] naplnilo podmínky podle § 2072 o. z., tedy že jím žalovaný žalobkyni úmyslně ublížil, čímž zjevně porušil dobré mravy, a jeho nevděk mu žalobkyně neodpustila. Tím vzniklo právo žalobkyně dar z [datum] odvolat a soud tedy podané žalobě zcela vyhověl.

79. O nákladech řízení soud rozhodl podle ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a plně úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů řízení ve výši [částka], které představují jednak soudní poplatek [částka] a odměnu za zastupování advokátkou [Jméno advokátky] podle ustanovení § 1 odst. 2, § 6 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu - za 13 úkonů právní služby po [částka] (při tarifní hodnotě [částka] dle § 9 odst. 4 a § 11 odst. 1 písm. a), d), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do [datum], a to za převzetí a přípravu zastoupení žalované, návrh ve věci samé, výzva se základním skutkovým a právním rozborem, vyjádření z [datum], vyjádření z [datum], účast na jednání soudu ve dnech [datum], [datum] – 2 úkony za délku jednání přesahující 2 hodiny, [datum] – 2 úkony za délku jednání přesahující 2 hodiny, [datum] – 2 úkony za délku jednání přesahující 2 hodiny a [datum]) - za 1 úkon právní služby po [částka] (při tarifní hodnotě [částka] dle § 9 odst. 4 a § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od [datum], za účast na jednání soudu ve dne [datum] - za 1 úkon právní služby po [částka] (při tarifní hodnotě [částka] dle § 9 odst. 4 a § 11 odst. 1 písm. g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od [datum], a to za účast na jednání, při němž došlo k vyhlášení rozsudku); - náhrada za promeškaný čas ve výši [částka] (při tarifní hodnotě [částka] dle § 9 odst. 4 a § 14 odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do [datum], a to za účast na jednání dne [datum]; - dále jsou náklady žalobkyně představovány náhradou hotových výdajů dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném do [datum], v celkové výši [částka]; - a dále jsou náklady žalobkyně představovány náhradou hotových výdajů dle § 13 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, ve znění účinném od [datum], v celkové výši [částka].

80. Soud vyhodnotil zbývající vyúčtované úkony spočívající ve vyjádření z [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum] jako neúčelné, neboť k němu nebyla žalobkyně vyzvána, nebyly v dané situaci nutné.

81. Náhradu nákladů řízení je žalovaný povinen uhradit k rukám zástupkyně žalobkyně, která je advokátkou dle § 149 odst. l o. s ř. Lhůta ke splnění povinnosti byla určena podle ustanovení § 160 odst. 1, část věty před středníkem o. s. ř., neboť ke stanovení lhůty jiné neshledal soud důvody.

Poučení