34 C 235/2015-731

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl soudkyní Mgr. Evou Přívrackou ve věci žalobkyně: ; [celé jméno žalobkyně], [datum narození] [anonymizováno] [adresa žalobkyně] [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení], [anonymizováno]. [anonymizováno] [adresa] proti; žalovaným: ; 1) [celé jméno žalovaného], [datum narození] [anonymizováno] [adresa] [anonymizována tři slova] [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [adresa] 2) [právnická osoba], [anonymizována tři slova], [IČO] [anonymizováno] [adresa žalované]. [jméno] [příjmení] [anonymizováno] [adresa] o 689 462 Kč s příslušenstvím, takto:

Výrok

I. Žalovaní 1) a 2) jsou povinni zaplatit žalobkyni společně a nerozdílně částku 2 387 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od 21. 5. 2015 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, aby žalovaní zaplatili společně a nerozdílně žalobkyni částku 30 000 Kč, částku 126 254 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od 21. 5. 2015 do zaplacení, částku 63 529 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od 17. 6. 2016 do zaplacení, částku 467 292 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně od 28. 2. 2018 do zaplacení, se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 1) na náhradě nákladů řízení 166 201,60 Kč, k rukám zástupce žalovaného 1), a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žalobkyně je povinna zaplatit žalovanému 2) na náhradě nákladů řízení 62 036,70 Kč, k rukám zástupce žalovaného 2), a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žalobkyně je povinna zaplatit České republice - [název soudu] náhradu nákladů řízení ve výši 49 842,54 Kč, a to do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se žalobou podanou dne 25. 5. 2015 domáhala vydání rozsudku, jímž by soud uložil žalovanému zaplatit jí částku ve výši 128 641 Kč a 59 623 Kč s odůvodněním, že žalovaná částka představuje náhradu škody, kterou jí žalovaný způsobil, když dne 13. 10. 2014 jako řidič osobního vozidla [příjmení] [jméno], [registrační značka] v [obec a číslo], [anonymizováno] ulici narazil zezadu a částečně z boku do motocyklu [příjmení] [registrační značka], který řídila žalobkyně. Při střetu žalobkyně spadla na vozovku a utrpěla četná zranění – zlomeninu velkého hrbolu kosti pažní vlevo s mírným posunem úlomku, podkožní krevní výron levé kyčle s otokem a podkožní krevní výron v horní části levého bérce.

2. Protože žalovaný zasáhl do absolutních práv žalobkyně, je povinen nahradit žalobkyni vzniklou škodu ve výši 28 641 Kč vyvažující plně vytrpěné bolesti, když jde o doplatek do výše 50 000 Kč nad již poskytnutou náhradu bolestného ve výši 21 359 Kč a 100 000 Kč představující náhradu nemajetkové újmy. Bolestné zahrnuje léčení zlomeniny velkého hrbolu pažní kosti vlevo s nošením ortézy po dobu šesti týdnů a dále podkožního krevního výronu v horní části levého bérce. Bolestné požaduje od 13. 10. 2014 do 30. 4. 2015. Po sejmutí ortézy dne 26. 11. 2014 měla žalobkyně opět velké bolesti, s rukou zvládla pohnout dopředu a do strany cca o 20°. S rehabilitacemi začala od 8. 12. 2014 do 13. 4. 2015 (žalobkyně byla na rehabilitace poslána svým praktickým lékařem dne 8. 12. 2014). V rámci rehabilitací žalobkyně měla 10 x magnety, po jejich aplikaci cítila mírnou bolest a cvičení v bazénku od 15. 12. 2014, které bylo velmi bolestivé. Žalobkyně měla od 7. 1. 2015 do 4. 2. 2015 další sérii rehabilitací, po cvičení byla paže„ rozbouřená“, žalobkyně si po rehabilitaci brala občas léky na bolest. Poslední rehabilitace podstoupila od 19. 3. 2015 do 13. 4. 2015. Obvyklá doba hojení a léčby srovnatelných nekomplikovaných úrazových změn je cca 5 – 6 týdnů fixace a následně cca 1 – 2 týdny odborná rehabilitace, celkem tedy cca 7 – 8 týdnů léčby, s dobou případné pracovní neschopnosti cca 8 - 9 týdnů. Žalobkyně byla v pracovní neschopnosti 11 týdnů, když v důsledku pozdějšího zahájení odborné rehabilitace došlo k prodloužení celkové doby léčby a následně i pracovní neschopnosti.

3. Žalobkyně se domáhala nároku za další nemajetkovou újmu ve výši 100 000 Kč, který upřesnila v podání z 26. 8. 2015 a 4. 4. 2018, s odůvodněním, že po dopravní nehodě byla žalobkyni nasazena mohutná neoprenová ortéza na suché zipy kvůli zlomenině levé pažní kosti. Žalobkyně se nemohla 10 dní vůbec umýt. Následně byla u svých rodičů, kde jí matka ortézu sejmula a žalobkyni umyla. Celkem ji musela umývat asi pětkrát. Žalobkyni to bylo velice nepříjemné, styděla se a cítila se trapně. Každých pět dní jí matka umývala vlasy. Několikrát musela požádat i svého kamaráda, aby jí vlasy umyl. Žalobkyně se cítila naprosto neschopně. Po měsíci se již sama utírala žínkou. Žalobkyně byla omezena i v dalších běžných činnostech, např. v oblékání. [příjmení] volit velmi volné oblečení, aby se do něj dostala, co se týče spodních částí oděvů, permanentně nosila kalhoty na gumu, protože zapnout si džíny nebylo možné. Ani volnější kabát nemohla přes ortézu dopnout. Boty musela volit pouze nazouvací nebo na zip, šněrovací boty nepřicházely v úvahu. Obtížné bylo pro žalobkyni i vaření. I příprava něčeho malého k snědku byla velmi ztížená, jednou rukou není možné si ani ukrojit chleba, protože je nutné si ho druhou rukou přidržovat. Nelze ani otevřít šroubovací uzávěr u lahve apod. Při návštěvě rodičů matka žalobkyni navařila několik jídel, které dala do snadno otvíratelných dóz. Tato jídla si žalobkyně poté ohřívala v mikrovlnné troubě. V úvahu nepřicházel ani běžný úklid, a to včetně základních věcí jako je např. umývání nádobí. I o tyto činnosti musela prosit někoho známého. Velmi ztížené bylo nakupování. Žalobkyně musela v jedné ruce držet košík, a když do něj chtěla cokoliv vložit, musela ho položit na zem. Jednou rukou naskládat nákup do tašky také nebylo jednoduché.

4. Žalobou podanou dne 17. 6. 2016 projednávanou pod sp. zn. [spisová značka] žalobkyně požadovala zaplacení 63 529 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,05% ročně za dobu od 17. 6. 2016 do zaplacení jakožto náhrady za vzniklou nemajetkovou újmu ve smyslu ustanovení § 2958 zák. č. 89/2012 Sb. Výše ztížení společenského uplatnění odráží skutečnost, že do nehody žalobkyně chodívala pravidelně třikrát týdně cvičit do posilovny [anonymizováno] [ulice], kde měla sjednané roční členství, což od nehody až do konce ledna nemohla. V současnosti však může posilovat pouze dolní končetiny a břicho, levou ruku nemůže zatěžovat v takovém rozsahu jako dříve, proto do posilovny přestala chodit. Od nehody do konce ledna 2015 nemohla hrát na renesanční loutnu, na kterou se před nehodou učila hrát několik let. V červenci 2015 se měla zúčastnit [ulice] školy staré hudby ve [obec]. Ve hře na loutnu žalobkyni omezuje poraněné rameno, rotační pohyby levé ruky jí stále dělají potíže, nevydrží hrát dlouho. Doposud nemá plný rozsah pohybu. V důsledku nehody si dodnes nemůže číst ani beletrii a nebaví ji sledování filmů, u kterých nedokáže vydržet. Dva měsíce nemohla chodit na koncerty vážné hudby, přičemž dříve chodila třikrát do měsíce. Rovněž třikrát do měsíce chodila do kina, což po dobu dvou měsíců taktéž nemohla. V září 2014 začala navštěvovat kurz salsy, ale v důsledku dopravní nehody musela přestat. Po nehodě se musela vzdát i svého koníčku - jízdy na motocyklu, neboť stále cítí tlak v levém rameni. Na motorce jezdila pravidelně, na výlety jezdila několikrát týdně. Na motocyklu začala opět jezdit na jaře 2015, ale pouze kratší úseky vzhledem k bolestivosti ramene. Dle znaleckého posudku [anonymizováno] [příjmení] požaduje žalobkyně za ztížení společenského uplatnění částku 63 529 Kč jako doplatek neuhrazeného rozdílu, když žalovaná 2/ žalobkyni již zaplatila za ztížené společenské uplatnění částku 240 862 Kč. Přes písemnou předžalobní upomínku žalovaní dlužnou částku do dnešního dne neuhradili.

5. Usnesením ze dne 22. 11. 2016 vydaným pod č.j. [číslo jednací] byla věc spojena ke společnému projednání s věcí vedenou pod sp. zn. [spisová značka].

6. Usnesením ze dne 18. 4. 2018, č.j. [číslo jednací] soud připustil změnu žalobu navrženou podáním ze dne 1. 3. 2018, která je rozšířením žaloby za ztížení společenského uplatnění o částku 467 292 s příslušenstvím.

7. Usnesením ze dne 18. 11. 2020, č.j. [číslo jednací] soud připustil změnu žalobu navrženou podáním ze dne 13. 8. 2020, která je rozšířením žaloby o částku 30 000 Kč.

8. Žalovaný 1/ učinil nesporným, že dne 13. 10. 2014 došlo k dopravní nehodě, při níž se střetlo jeho vozidlo s motocyklem žalobkyně a došlo k odlomení velkého hrbolu pažní kosti s mírnou dislokací a dvěma otoky na levé kyčli a levém bérci. Žalovaný je pojištěn u žalované 2/, která žalobkyni nahradila všechny jí uplatněné nároky včetně bolestného ve výši 21 359 Kč.

9. Žalovaná 2/ uvedla, že nárok neuznává. Žalovaná při hodnocení bolestného vyšla z [anonymizováno] hodnocení [anonymizováno] [jméno] [příjmení], [anonymizována dvě slova] žalobkyně, který ohodnotil úraz žalobce 85 body dle položek využívaných vyhláškou č. 440/2001 Sb. Toto hodnocení předložila sama žalobkyně. Žalovaná pak vyplatila právě dle [anonymizováno] [název soudu] částku 251,28 Kč za jeden bod, tedy celkem 21.359 Kč. U žalobkyně navíc nenastaly žádné komplikace léčení, dle [anonymizováno] zpráv pak léčení úrazu proběhlo standardním způsobem a nebyly tedy dány důvody hodné mimořádného zřetele k jinému postupu nebo dalšímu navyšování stanovené peněžité náhrady. Žalobou je dále uplatněn nárok na tzv. další nemajetkovou újmu v částce 100.000 Kč. Žalovaná je přesvědčena, že samotné ohodnocení a odškodnění bolestného zahrnuje nutnou míru nepohodlí související právě s nasazením ortézy. Žalobkyní uváděné komplikace běžného života nijak nepřekračují rámec běžného léčení způsobené újmy na zdraví. Žalobkyně je pravák a v ortéze měla levou ruku, pravou rukou lze bezpochyby provést základní hygienu i bez pomoci cizích osob. V lékařských zprávách je vždy uvedeno, že ortéza dobře sedí, vyhovuje, netísní. Žalovaná je přesvědčena, že nárok na náhradu další nemajetkové újmy představuje odškodnění skutečné objektivně zjistitelné nemajetkové újmy, resp. [anonymizováno] útrapy, které právě nejsou zahrnuty nebo odškodněny v rámci bolestného nebo ztížení společenského uplatnění. Typicky se jedná o specifické okolnosti samotné dopravní nehody (např. dlouhé čekání na [anonymizováno] pomoc, strach o život nenarozeného dítěte u těhotné ženy, šok ze zranění, deprese během léčby apod.). U žalobkyně však žádné takové okolnosti nenastaly, žalobkyně je ani netvrdí a už vůbec nejsou prokazovány.

10. Strany sporu se shodly a rozsudkem vydaným [název soudu] dne 4. 12. 2015 pod sp.zn. [spisová značka] ve spojení s usnesením [název soudu] ze dne 2. 3. 2016, sp. zn. [spisová značka], potvrzením o účasti na dopravní nehodě a obsahem spisu [anonymizováno] - [číslo] [rok] [číslo] bylo prokázáno, že žalovaný dne 13. 10. 2014 po předchozím nepatrném kontaktu jeho [značka automobilu] [anonymizována čtyři slova] s motocyklem [příjmení] [jméno] [příjmení] [jméno], [anonymizována dvě slova], který řídila žalobkyně, prudce zvýšil rychlost a úmyslně zkřížil dráhu motocyklu jedoucímu v pravém jízdním pruhu, aby mu zabránil pokračovat v jízdě, přičemž narazil do levé strany přídě motocyklu, do levé strany řídítek, což způsobilo okamžitý pád poškozené z motocyklu na vozovku, čímž jí způsobil zlomeninu velkého hrbolu kosti pažní vlevo s mírným posunem úlomků, podkožní krevní výron s otokem na přechodu zevní a přední plochy levé kyčle, podkožní krevní výron v horní části levého bérce v rozsahu 10x10.

11. Podle znaleckého posudku [anonymizováno] [jméno] [příjmení] z 19. 12. 2014, poškozená v důsledku předmětné dopravní nehody utrpěla zlomeninu velkého hrbolu kosti pažní vlevo s mírným posunem úlomků, podkožní krevní výron s otokem na přechodu zevní a přední plochy levé kyčle a podkožní krevní výron v horní části levého bérce. Zlomenina (odlomení, abrupce) velkého hrbolu kosti pažní vlevo s mírným posunkem úlomku vedla u poškozené k závažné poruše funkce levé horní končetiny s podstatným omezením obvyklého způsobu jejího života po dobu delší než šest týdnů. Poranění si vyžádalo pracovní neschopnost poškozené v období od 13.10.2014 do 14.12.2014, tj. dobu delší než 6 týdnů.

12. Znalec [celé jméno znalce], znalec z oboru ortopedie se specializací traumatologie, ve svém znaleckém posudku [číslo] ze dne 27. 2. 2017 dospěl k závěru, že bodové ohodnocení bolestí žalobkyně jsoucí v příčinné souvislosti s následky dopravní nehody činí 90 bodů, a to v roce 2014. Konkrétně S4222 [anonymizováno] velkého hrbolu pažní kosti s dislokací 60 S300 [anonymizováno] dolní části zad a pánve 20 S801 [anonymizováno] jiných a neurčených částí bérce 10 13. Znalec navýšil bolestné o 5%, neboť během léčby došlo k lehkým komplikacím (prodloužené léčení, kdy rehabilitace trvala 4 měsíce). Výše bolestného dle [anonymizováno] [název soudu] ke dni zhotovení posudku činí po zaokrouhlení 23 746 Kč. U ústního jednání dne 20. 6. 2019 znalec uvedl, že za situace, kdy fixace byla 6 týdnů, tak rehabilitace by měla být přibližně stejně dlouhá, cca 6-8 týdnů. Vždy je ale třeba přihlédnout k aktuálnímu [anonymizováno] stavu [anonymizováno]. Je možné, že rehabilitace trvala 4 měsíce z toho důvodu, že negativním efektem fixace kloubu je následné ztuhnutí kloubu a v některých případech obtížné rozcvičení tohoto ztuhlého kloubu. Jednalo se o kontinuální rehabilitaci. Ke stabilizaci [anonymizováno] stavu žalobkyně po stránce pohybového systému došlo po ukončení rehabilitace. Soud měl za prokázáno, že v důsledku úrazu utrpěla žalobkyně bolest způsobenou jí zlomeninou velkého hrbolu pažní kosti s dislokací, zhmoždění dolní části zad a pánve a zhmoždění jiných a neurčených částí bérce v přímé souvislosti s dopravní [anonymizováno] [jméno] [příjmení], odborností praktický lékař pro dospělé, ocenil dne 18. 11. 2014 úraz žalobkyně dle vyhlášky č. 440/2001 Sb., 85 body (výměnný list-poukaz). Žalovaná uhradila žalobkyni dne 23. 12. 2014 na bolestném 13 820 Kč, a dne 2. 1. 2015 částku 7 539 Kč, celkem 21 359 Kč (oznámení o likvidaci pojistné události [číslo]).

14. V případě náhrady za ztížení společenského uplatnění žalobkyně požadovala po žalovaných částku 63 529 Kč jako doplatek rozdílu přiznaný jí žalovanou 2/ ve výši 240 862 Kč, když vyšla z bodového ohodnocení provedeného [anonymizováno] [příjmení], který ohodnotil ztížení společenského uplatnění celkově částkou 304 391 Kč. Nárok na ztížení společenského uplatnění vzniká až v době, v níž je možné [anonymizováno] stav poškozeného po úrazu, [anonymizováno] z povolání nebo jiném poškození na zdraví, popřípadě po jejich zhoršení, považovat za ustálený a v níž je tedy možné posoudit, jaký má změněný (zhoršený) zdravotní stav poškozeného prokazatelně nepříznivé důsledky pro životní úkony poškozeného, pro uspokojování jeho životních a společenských potřeb nebo pro plnění jeho společenských úkolů, a přistoupit k jeho bodovému ohodnocení. (rozsudek [název soudu] ze dne 10. 8. 2010, sp. zn. [spisová značka]). Pro určení výše odškodnění za ztížení společenského uplatnění je rozhodující [anonymizováno] ohodnocení základním počtem bodů a dále posouzení předpokladů, které měl poškozený pro další uplatnění v životě a ve společnosti a které jsou následkem úrazu omezeny nebo ztraceny (rozsudek [anonymizována dvě slova] ze dne 29. 1. 2003, sp. zn. [spisová značka] ([anonymizováno] [číslo]). Žalovaná 2/ vyplatila žalobkyni na ztížení společenského uplatnění částku 240 862 Kč (stanovisko [anonymizováno] [příjmení] ze dne 27. 5. 2016, oznámení o likvidaci pojistné události [číslo] ze dne 31. 5. 2016). Dle znalce [příjmení] [jméno] úraz levé paže (žalobkyně je pravák) zanechal trvalé následky v podobě lehkého omezení pohyblivosti levého ramene, které se projevují zejména při vykonávání některých domácích prací, například při věšení prádla (položka [anonymizováno]), při péči o předměty v domácnosti (limitace při malování, připevňování výše uložených předmětů (položka [anonymizováno]), pracovních či sportovních aktivit, vyžadující zvednutí paže nad hlavu (položka [anonymizováno] - volejbal, tenis, squash apod.). Nehodnotil položku„ rekreace a volný čas“, kdy nechuť žalobkyně k účasti na kulturních a sportovních akcích (chození do kina a na koncerty vážné hudby) a opadnutí zájmu o dosavadní koníčky (čtení, učení se čínštině, hře na hudební nástroj, kurzy salsy) jsou objektivně pouze obtížně prokazatelné. Dle znaleckého posudku bodové ohodnocení ztížení společenského uplatnění činí 75 869 Kč, když znalec navýšil ztížení společenského uplatnění o 10% s ohledem na nízký věk poškozené (37 let). U ústního jednání dne 20. 6. 2019 uvedl, že po skončení rehabilitací se jedná již o trvalý rozsah pohybu a další léčbou nelze stav změnit k lepšímu. Při lehkém omezení dochází k omezení zejména v krajní rotaci, pokud jde o hru na loutnu, tak v tomto je žalobkyně omezená. Nelze paušalizovat, že by žalobkyně nemohla cvičit v posilovně, když navíc dnes jsou posilovny vybaveny moderními posilovacími stroji a vždy lze upravit tak, aby ji to nebolelo a vyhovovalo. Není pevně stanoveno, jak a s čím cvičit. Lze říci, že posilování v posilovně je specifický sport, lze využít služeb trenérů a sestavit adekvátní plán, může dělat běžné sporty, turistiku, čistě z ortopedického hlediska žádné aktivity nejsou omezeny. Co se týká položky [anonymizováno] (pohyblivost), zejména položky [anonymizováno] a [anonymizováno] uvedl, že tyto nerozevíral, neboť u [anonymizováno] se jednalo o úraz na levé ruce, nikoliv na pravé, nikterak jí v aktivitách popisovaných pod položkou [anonymizováno] neomezují. Utrpěný úraz umožňuje žalobkyni řídit čtyřstopá i dvoustopá vozidla.

15. Po provedeném dokazování soud dospěl k závěru, že po ustálení zdravotního stavu žalobkyně, tj. po skončení rehabilitací v dubnu 2015, byla žalobkyně omezena trvalými následky v podobě lehkého omezení pohyblivosti levého ramene, které ji limitovaly v možnosti věnovat se jejím zálibám, konkrétně hře na loutnu, které se věnovala i před nehodou, a roku cvičila hru na loutnu i s učitelem, účastnila se letního kurzu hry na loutnu ve [obec] (výpověď svědka [příjmení], [příjmení], [anonymizováno], přihláška na [anonymizováno] [ulice] školu staré hudby [obec] z 6. - 14. 7. 2013, 14. 7. - 30. 7. 2014). K dalším zálibám žalobkyně patřila návštěva posilovny (potvrzení o návštěvách posilovny [anonymizováno] [obec] za rok 2013, 2014) a jízda na motorce (výpovědi svědků [příjmení], [příjmení], [příjmení] a [příjmení], certifikát motoškoly z 1. 7. 2014, certifikát„ bezpečně na motorce“). Pokud jde o jízdu na motorce, žalobkyně jezdila na motorce od března 2014 (svědkyně [anonymizováno], ručně psané poznámky žalobkyně - motodeník), svědkyně [příjmení] uvedla, že se se žalobkyní seznámila v září 2014 na výukové akci pro motocykly, následně spolu jezdily na vyjížďky. Žalobkyně byla o něco zkušenější při řízení motocyklu, stále se však učila. Po nehodě spolu nejezdily, neboť žalobkyně měla motorku v opravě. Žalobkyně následně v dubnu 2015 jezdila na další vzdělávací motorkářské akce. Při jednání dne 24. 2. 2016 svědek [příjmení] rovněž vypověděl, že žalobkyně na motorce již jezdí.

16. Znalec [celé jméno znalce] ve své výpovědi uvedl, že žalobkyně je po ukončení léčení limitována lehkým omezením pohyblivosti levého ramene, které se projevuje mimo jiné i při sportovních aktivitách, jejichž ohodnocení promítl do položky [anonymizováno] (využití ruky a paže). S ohledem na uvedené má soud za to, že omezení možnosti žalobkyně věnovat se posilování levé horní končetiny, bylo odškodněno dostatečně, když znalec [celé jméno znalce] ohodnotil sníženou možnost žalobkyně po nehodě účastnit se určitých sportovních aktivit, mezi které lze zahrnout i posilování horních končetin. Znalec v posudku nehodnotil položku rekreace a volný čas s tím, že nechuť žalobkyně k účasti na kulturních a sportovních akcích (chození do kina, koncerty vážné hudby) a opadnutí zájmu o dosavadní koníčky (čtení beletrie, hra na hudební nástroj, kurzy salsy) jsou objektivně obtížně prokazatelné. Při jednání dne 20. 6. 2019 připustil, že pokud jde o hru na loutnu, tak při té je žalobkyně s ohledem na omezení v krajní rotaci paže, omezená.

17. Ztížením společenského uplatnění se rozumí stav, kdy poškozený v důsledku svých zranění nemůže po dopravní nehodě vykonávat například stejné zaměstnání nebo má nějaké omezení ve sportovních aktivitách nebo ve sféře rodinného života atd. Východiskem pro stanovení výše zadostiučinění jsou aktivity a styl života poškozeného před dopravní nehodou. Znalci z oboru zdravotnictví, odvětví stanovení nemateriální újmy na zdraví, nepřísluší, aby na základě [anonymizováno] [název soudu] k náhradě nemajetkové újmy na zdraví (bolest a ztížení společenského uplatnění podle § 2958 o.z.) sám stanovil a určil částku náhrady za ztížení společenského uplatnění, neboť je to soud, kdo stanoví její výši podle předem daných kritérií. Účelem znaleckého posudku je vytvořit pro soud dostatečně podrobný, strukturovaný a pochopitelný skutkový podklad, obsahující odborný [anonymizováno] závěr o míře vyřazení poškozeného z životních činností definovaných v [anonymizováno] tak, aby soud mohl učinit právní závěr o výši náhrady za nemajetkovou újmu ([anonymizována dvě slova] ze dne 20. 9. 2017, sp. zn. [spisová značka]). Znalec [celé jméno znalce] položku rekreace a volný čas nehodnotil, při jednání však připustil, že žalobkyně je při hře na loutnu omezena. Jak uvedeno výše, [anonymizováno] [název soudu] k náhradě nemajetkové újmy na zdraví není pro soud závazná, soud proto s ohledem lehčí trvalý následek spočívající v omezení hybnosti levého ramene si tuto limitaci ve hře na loutnu posoudil sám s tím, že plnění poskytnuté žalovanou 2/ plně pokrylo změněný (zhoršený) zdravotní stav žalobkyně v této oblasti.

18. Pro úplnost soud dodává, že nepřihlížel k znaleckému posudku [anonymizováno] [příjmení], znalce z oboru ortopedie, traumatologie, neboť znalec hodnotil nad rámec své odbornosti psychický stav žalobkyně, když nemá příslušnou odbornost a není tedy ani v tomto oboru jmenován soudním znalcem.

19. Pokud jde o jízdu na motorce, soud neshledal, že by po dopravní nehodě došlo s ohledem na omezení hybnosti ramene k omezení možnosti žalobkyně věnovat se tomuto koníčku. O tomto svědčí i výpověď svědkyně [příjmení] a svědka [příjmení], dále zpráva z vyšetření [anonymizováno] [příjmení] ze dne 28. 5. 2015.

20. Žalobkyně se dále domáhala zaplacení částky 467 292 Kč z titulu psychické újmy dlouhodobého charakteru v rámci náhrady ztížení společenského uplatnění (srov. usnesení NS z 31. 10. 2019, sp. zn. [anonymizována dvě slova] [číslo]). Dle znaleckého posudku [anonymizováno] [ulice], znalce z oboru zdravotnictví, odvětví [anonymizováno], žalobkyně prožívala okolnosti dané dopravní nehody a léčení jejích následků z psychického hlediska v míře překračující obvyklou zátěž s daným typem úrazu. Předmětná dopravní nehoda a léčení jejích následků nevyvolaly u žalobkyně takové dočasné nepříznivé psychické následky (duševní útrapy), které by přesahovaly obvyklou zátěž poškozeného s daným typem úrazu a odůvodňovaly tak přiznání náhrady za další nemajetkovou újmu (než je bolestné) vyjma tzv. trvalých následků, kdy došlo k chronifikaci psychických obtíží. Trvalé následky se projevují v pokleslé náladě s jejím kolísáním, zvýšení napětí hlavně při připomenutí nehody, ztrátě psychické výkonnosti, snadné unavitelnosti, snížení schopnosti koncentrace a udržení pozornosti, snížení paměti, flashbacky (náhlé, vyprovokované či nevyprovokované vybavení si traumatické události provázené napětím), snížení frustrační tolerance, emoční nestabilita s afektivní dráždivostí, sociální stažení, ztrátě [anonymizováno] apetence, narušení schopnosti navázat plnohodnotný partnerský vztah, omezení aktivit běžných před inkriminovanou autonehodou (jízda na motorce, hra na loutnu, čtení, sledování TV, neúčast na kulturních a sociálních aktivitách, ruční práce). Znalec postižení psychického stavu žalobkyně ohodnotil částkou 771 683 Kč.

21. Dle ústavního znaleckého posudku [číslo] [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne 25. 11. 2021 byl u žalobkyně zjištěn chronifikovaný úzkostně-depresivní [anonymizováno], který se projevuje tendencí k plačtivosti při hovoru na citlivé téma, občasnými výkyvy do mírné deprese v reakci na vnější stresovou zátěž, spolu s tím se vyskytuje i mírná úzkost, občasná hypobulie (snížená schopnost volního jednání) a anhedonie (úbytek schopnosti radovat se), a sklony k vyhýbání se sociálnímu kontaktu. Vznik uvedených obtíží ale dle znalecké komise lze přisoudit především táhnoucímu se soudní řízení. Reakce na vlastní nehodu a léčení tělesných zranění nemělo na rozvoj obtíží výraznější vliv. Toto vyplývá již ze zápisů [anonymizováno] [příjmení], kterou začala navštěvovat až cca půl roku po nehodě, již z prvního zápisu vyplývá, že ji trápí spíše fakt, že„ nic není dodnes dořešené“, tělesné potíže s poraněnou rukou sice zmiňuje, ale neklade je jako hlavní zdroj obtíží. I v dalších zápisech se jako významný zdroj obtíží objevují táhnoucí se neshody v rámci soudních řízení. Toto je pak ještě významněji znát ze zápisů [anonymizováno] [příjmení] z r. 2020. V rámci znaleckého vyšetření to připustila i samotná posuzovaná. K ustálení stavu tak u posuzované došlo v r. 2015, od té doby jsou obtíže posuzované udržovány vnějšími zátěžovými faktory (trvající soudní spory). Obtíže posuzované lze diagnosticky uzavřít jako protrahovanou poruchu přizpůsobení ([anonymizováno] [číslo] dle [anonymizováno] klasifikace [anonymizováno], 10. verze). U posuzované jsou splněna obě diagnostická kritéria: K začátku příznaků musí dojít do 1 měsíce po výskytu identifikovatelného psychosociálního traumatu, které není neobvyklé ani katastrofické. U jedince se projevují příznaky nebo poruchy chování takového typu jako u afektivních poruch (kromě bludů a halucinací), jakýchkoliv poruch neurotických, stresem vyvolaných a somatoformních poruch a poruch chování, ale nejsou splněna kritéria pro samostatnou poruchu. K rozvoji úzkostně-depresivních obtíží přispěly osobností rysy posuzované, které souvisí převážně s menší emoční stabilitou a zralostí, výraznější hypersenzitivitou a defenzivním postojem k respektování reality, kdy v regulaci jednání u posuzované dominují úzkostně neurotické mechanizmy přizpůsobení. U žalobkyně nešlo o prožívání okolností dané dopravní nehody a léčení jejich následků, které by z psychického hlediska překračovalo míru zátěže obvyklou u poškozeného s daným typem úrazu. Znalecká komise uzavřela, že předmětná dopravní nehoda na posuzované nezanechala trvalé psychické následky. Chronifikovaný úzkostně-depresivní syndrom v rámci poruchy přizpůsobení je následkem táhnoucího se soudního řízení. 22. [ulice] znalecký posudek soud posoudil v souladu s kritérii, obsaženými v rozhodnutí [název soudu] sp.zn. [spisová značka], uveřejněném pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, a sp.zn. [spisová značka]. Posudek obsahuje všechny formální náležitosti dle ustanovení § 52 - § 59 vyhl. č. 503/2020 Sb., o výkonu znalecké činnosti a § 27, § 28 zák. č. 254/2019 Sb., o znalcích, znaleckých kancelářích a znaleckých ústavech (nález, posudek v užším slova smyslu (tedy výčet otázek, na které měl znalec odpovědět, a odpovědi na ně), znaleckou doložku, číslo položky, pod kterou byl úkon zapsán ve znaleckém deníku, podpis a pečeť (viz rozsudek [název soudu] sp.zn. [spisová značka]), jeho závěry jsou náležitě odůvodněny a podloženy obsahem nálezu. Znalec vyčerpal úkol v rozsahu, jak mu byl zadán, přihlédl ke všem skutečnostem, s nimiž se měl vypořádat. Pro úplnost soud dodává, že nepřistoupil k výslechu znalce, když závěry znaleckého zkoumání nebyly zpochybněny a jeho výslech účastníci ani nenavrhovali.

23. Z hlediska naplnění příčinné souvislosti jako jednoho z předpokladů odpovědnosti za škodu nemůže stačit pouhé připuštění možnosti vzniku škody v důsledku zaviněného porušení povinnosti, nýbrž musí být tato příčinná souvislost najisto postavena (rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne 21.2.2002). Pokud jde o příčinu, musí to být skutečnost podstatná, bez níž by ke vzniku škody nedošlo ([anonymizováno] [název soudu] ze dne 22.1.2014 sp. zn. [spisová značka]). K teorii gradace a izolace příčinné souvislosti, resp. doktríně conditio sine qua non se vyjádřil [název soudu] v rozsudku ze dne 28. 11. 2000, sp. zn. [spisová značka] nebo v rozsudku ze dne 20. 3. 2008, sp. zn. [spisová značka], kde dovodil, že existuje-li více předpokladů, které jsou conditio sine qua non pro vznik újmy, je třeba zjistit, zda lze následek přičíst původci prvotní podmínky. Jde o případ, při němž podmínky působí z časového hlediska následně, aniž se časově překrývají; v takovém případě je pro existenci příčinné souvislosti nezbytné, aby řetězec postupně nastupujících podmínek a následků byl ve vztahu ke vzniku újmy natolik propojen (tj. aby prvotní podmínka bezprostředně vyvolala jako následek podmínku jinou a ta postupně případně podmínku další), že již z působení prvotní podmínky lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku. Jak dovodil [název soudu] v rozsudku ze dne 26. 5. 2010, sp. zn. [spisová značka], řetězec příčin nezakládá příčinnou souvislost mezi jednáním škůdce a vzniklou škodou tehdy, vstupuje-li do děje na jednání škůdce nezávislá, skutečnost, která je pro vznik škody rozhodující.

24. Znalecká komise přesvědčivě vysvětlila, že psychickými problémy, kterými žalobkyně trpěla po nehodě, by trpěla každá osoba, která by byla účastníkem takovéto nehody, psychické problémy nevybočovaly ze standardů v rámci předmětné dopravní nehody. Netrvalo-li by řízení takovou dobu, psychický stav žalobkyně by se ustálil. Teprve až délka předmětného řízení vedla k tomu, že psychický stav žalobkyně vyústil v chronifikovaný úzkostně-depresivní syndrom. To potvrzují i zprávy [anonymizováno] [příjmení], psychiatričky, podle níž žalobkyně začala navštěvovat [anonymizováno] ambulanci v dubnu 2015. Ve zprávě z 16. 11. 2016 je záznam, že žalobkyně je unavená z délky soudních řízení, ve zprávě z 16. 9. 2015 je uvedeno, že„ stále nějaké vyšetřování, výslechy, je z toho unavená, … znalecké posudky z dopravy jsou proti ní, nechápe to, jako by to byla její vina, co se stalo…“. Ve zprávě z 7. 9. 2016 je záznam, že„ má před soudem o dědictví, chodí na terapii..“. [jméno] žalobkyně např. v podání ze dne 7. 7. 2020 uvádí, že„ vzhledem k tomu, že se již pět let neúspěšně snažím vyrovnat s křivdou, kterou mi způsobil [anonymizováno] [příjmení] svým posudkem ohledně průběhu nehodového děje, a s křivdami, které mi působí soudní spor ve věci odškodného…“. S ohledem na shora uvedené soud dospěl k závěru, že v poměrech projednávané věci nedošlo ke zhoršení [anonymizováno] stavu žalobkyně v příčinné souvislosti s dopravní nehodou, jíž byla účastna, neboť do řetězce příčin vstoupila skutečnost, která je pro vznik škody rozhodující (délka soudního řízení) a je na jednání škůdce nezávislá. Psychická újma dlouhodobého charakteru tak žalobkyni nevznikla v příčinné souvislosti s předmětnou dopravní nehodou.

25. Znalecký posudek [anonymizována dvě slova], znalce z oboru ekonomika, odvětví doprava silniční, městská, se specializací pro technické posudky o příčinách dopravních nehod, popsal průběh předmětné dopravní nehody a rozebral zablokování jízdy dráhy motocyklu (znalecký posudek Ing. [jméno] [příjmení]). Žalobkyně za tento posudek uhradila celkem částku 30 000 Kč (potvrzení [anonymizována dvě slova] o provedení tuzemské odchozí úhrady z 8. 6. 2020 na částku 5 000 Kč, potvrzení [příjmení] [příjmení] o provedené úhradě z 11. 6., 16. 6. 2020 na částky 5 000 Kč a 20 000 Kč, faktura [číslo] 2020).

26. Výzvou z 11. 5. 2015 žalobkyně vyzvala žalované k zaplacení 128 641 Kč ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy (výzva). Výzva byla doručena 14. 5. 2015 (podací stvrzenka).

27. Výzvou ze 7. 6. 2016 žalobkyně žalované vyzvala k úhradě 63 529 Kč ve lhůtě 7 dnů od doručení výzvy. Výzva byla doručena 9. 6. 2016 (výzva, podací lístek).

28. Soud provedl všechny účastníky navržené důkazy, které byly způsobilé ovlivnit jeho rozhodnutí ve věci, potřeba provedení dalších důkazů nevyšla v řízení najevo. Protože byl skutkový stav zjištěn pro potřeby rozhodnutí dostatečně, soud dokazování již nedoplňoval. Z provedených důkazů nebylo zjištěno nic jiného podstatného.

29. Pro právní posouzení bylo podstatné, že dle rozsudku zdejšího soudu z 4. 12. 2015 pod sp.zn. [spisová značka] ve spojení s usnesením [název soudu] ze dne 2. 3. 2016, sp. zn. [spisová značka], žalovaný zavinil předmětnou dopravní nehodu, když úmyslně svým vozem zn. Ford zkřížil dráhu motocyklu jedoucímu v pravém jízdním pruhu, aby mu zabránil pokračovat v jízdě, přičemž narazil do levé strany přídě motocyklu, do levé strany řídítek, což způsobilo okamžitý pád poškozené z motocyklu na vozovku, čímž jí způsobil zlomeninu velkého hrbolu kosti pažní vlevo s mírným posunem úlomků, podkožní krevní výron s otokem na přechodu zevní a přední plochy levé kyčle, podkožní krevní výron v horní části levého bérce v rozsahu 10x10. Dle ustanovení § 134 zák. č. 99/1963 Sb. je zdejší soud vázán rozhodnutím soudu o tom, že byl spáchán [anonymizováno] čin.

30. Žalovaný se plně nevěnoval řízení vozidla a nesledoval situaci v provozu na pozemních komunikacích ve smyslu ustanovení § 5 odst. 2 písm. f) zák. č. 361/2000 Sb., čímž zaviněně porušil povinnost stanovenou mu zákonem a zasáhl do absolutního práva žalobkyně ve smyslu ustanovení § 2910 zák. č. 89/2012 Sb., dále jen o.z., je proto povinen nahradit žalobkyni, co tím způsobil. Podle § 2956 o.z. v případě vzniku povinnosti škůdce nahradit újmu na přirozeném právu člověka (§ 81 o. z.), nahradí škůdce nejen škodu (majetkovou újmu), ale i újmu nemajetkovou, kterou tím způsobil. Podle ustanovení § 2958 o.z. při ublížení na zdraví odčiní škůdce újmu poškozeného peněžitou náhradou, vyvažující plně vytrpěné bolesti a další nemajetkové újmy; vznikla-li poškozením překážka lepší budoucnosti poškozeného, nahradí mu škůdce i ztížení společenského uplatnění. Nelze-li výši náhrad takto určit, stanoví se podle zásad slušnosti. Pro vznik odpovědnosti za škodu musí být přítomny 4 prvky – zásah do absolutního práva poškozeného a s tím spojený vznik újmy, zavinění, které se ovšem v případě způsobení újmy porušením zákonné povinnosti ve formě nedbalosti presumuje (předpokládá), porušení povinnosti stanovené zákonem a existence příčinné souvislosti mezi porušením povinnosti stanovené zákonem a zásahem do absolutního práva poškozeného spojeným se vznikem újmy. Není-li naplněn, byť jen jeden ze shora citovaných předpokladů, povinnost k náhradě újmy nevzniká. Nelze totiž škůdci ukládat povinnost k náhradě, jestliže podmínky vzniku odpovědnosti nejsou dány. Pokud jde o škodu odpovídající vzniklé bolesti, v příčinné souvislosti s porušením právní povinnosti žalovaného byla pouze bolest ohodnocená částkou ve výši 2 387 Kč, mohla být proto žalobkyně úspěšná pouze do této částky. Takto určenou částku lze zvýšit jen v mimořádných případech, pokud to odůvodňují zcela mimořádné skutečnosti. Ty soud v souzené věci neshledal. Skutečnost, že ke vzniku škody došlo v důsledku úmyslně způsobené nehody, důvodem pro mimořádné zvýšení bolestného není, navíc žalovaný již žalobkyni poskytl částku 50 000 Kč a částka na bolestném byla navýšena z důvodu nízkého věku žalobkyně v době dopravní nehody. V [anonymizováno] řízení bylo sice prokázáno, že žalovaný dopravní nehodu způsobil úmyslně, a to minimálně veden úmyslem nepřímým, [anonymizováno] řízení se účastnil, spolupracoval při něm. Co do zbytku, nároku na zaplacení částky ve výši 26 254 Kč proto žalobkyně úspěšná být nemohla, v této části byla žaloba včetně příslušenství zamítnuta.

31. Žalobkyni vznikl nárok na náhradu ztížení společenského uplatnění ve smyslu ustanovení § 2958 o.z., když v důsledku dopravní nehody bylo shledáno omezení ve sportovních aktivitách a hře na loutnu, tedy v zálibách, kterým se věnovala i před nehodou. Ztížení společenského uplatnění, které bylo přiznáno žalobkyni žalovanou 2/ však soud shledal naprosto dostatečným s ohledem závažnost a rozsah způsobeného zranění, i s ohledem na omezení s tím související, proto i v této částce byla žaloba včetně příslušenství zamítnuta.

32. Jestliže žalobkyni nevznikla psychická újma dlouhodobého charakteru v příčinné souvislosti s předmětnou dopravní nehodou, nevznikl jí ani nárok na náhradu nemajetkové újmy na zdraví ve smyslu ustanovení § 2958 o.z. Proto žalobkyně nemohla být úspěšná ani co do zaplacení 467 292 Kč, a i v této částce byla žaloba včetně příslušenství zamítnuta.

33. Pokud jde o další nemajetkovou újmu při ublížení na zdraví, k posouzení rozsahu této další nemajetkové újmy musí být zachován vztah přiměřenosti, tedy že mezi výší přiznané náhrady a způsobenou újmou musí existovat vztah přiměřenosti. Smyslem náhrady za bolest je vedle samotného bolestivého stavu odškodnit i určitou míru nepohodlí, stresu či obtíží spojených s utrpěnou zdravotní újmou (srov. též obavu ze ztráty života či vážného poškození zdraví ve smyslu § 2957 věty třetí o. z.), a to v rozsahu, v němž tyto zásahy do osobnostní sféry poškozeného z povahy věci souvisí s bolestí obvykle doprovázející stavy popsané v jednotlivých položkách (tzv. bolest v širším smyslu). Výkladem § 2958 o. z. nelze dovodit, že nyní má být pojem bolest chápán toliko jako fyzická bolest bez souvislosti s duševními aspekty bolestivých stavů. Nárokem na odškodnění bolesti je myšleno odškodnění bolesti v tzv. širším smyslu, tedy jak bolesti fyzické, tak i duševního strádání (srov. usnesení [název soudu] ze dne 1. 11. 2017, sp. zn. [spisová značka], uveřejněné pod [číslo] Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek, část občanskoprávní a obchodní - dále jen„ Sb. rozh.“). Opačný výklad by znamenal, že za účinnosti původní úpravy zákonem č. 40/1964 Sb. a vyhláškou č. 440/2001 Sb., jež pojem další nemajetkové újmy neznaly, nebyly vůbec duševní obtíže spojené s léčením odškodnitelné. Taktomu však prokazatelně nebylo, neboť duševní útrapy byly odškodňovány v rámci bolestného. [anonymizováno] útrapy soud při odškodnění bolesti zohlednil.

34. Žalobkyní tvrzené újmy byly spojeny se zásahem do zdraví, ale spočívaly v přechodné bolesti; nešlo o specifické okolnosti vymykající se obvyklému způsobu života poškozeného v průběhu léčby. Odškodnitelné v rámci jiné nemajetkové újmy není nošení ortézy po dobu 6 týdnů, neboť nepředstavuje vybočení z obvyklého způsobu léčby a následné rekonvalescence ani omezení nadprůměrně zasahující do života žalobkyně. Žalobkyní uváděná omezení, jimž byla podrobena, jsou pravidelně spojena s léčením pro každého pacienta. Nemajetková újma náleží především poškozeným, jejichž závažné poranění předpokládá dlouhodobou, případně opakovanou [anonymizováno] v [anonymizováno], komplikace při léčbě, vznik invalidity. Protože však léčba probíhala standardně, případný diskomfort spočívající v různých omezeních běžného života, je již zahrnut do nároku na bolestné. Rovněž znalec [celé jméno znalce] uvedl, že nyní se pomocí moderních ortéz umožňuje pacientům, aby v průběhu fixace si ortézu lehce povolili a učinili nezbytnou hygienu. [příjmení] povolení ortézy lze po [číslo] dnech, po 3 týdnech lze obecně s ortézou manipulovat, navíc ortéza sama umožňuje lehký pohyb.

35. Ze všech těchto důvodů považoval soud nárok na zaplacení jiné újmy jako celku za neodůvodněný a v plném rozsahu jej zamítl.

36. Pokud jde o nárok na náhradu nákladů za znalecký posudek [anonymizována dvě slova], který si nechala zpracovat žalobkyně v průběhu tohoto řízení, soud jej neshledal důvodným. Znalecký posudek nebyl podstatným pro řešení některé z otázek v tomto řízení, soud při popisu průběhového děje dopravní nehody vyšel z rozsudku zdejšího soudu sp. zn. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem [název soudu] sp. zn. [spisová značka]. Dle ustanovení § 135 zák. č. 99/1963 Sb. je zdejší soud vázán rozhodnutím soudu o tom, že byl spáchán trestný čin.

37. Splatnost dlužné částky ve výši 2 387 Kč nastala dle ustanovení § 1958 odst. 2 o.z. ve spojení s ustanovením § 573 o.z. 20. 5. 2015, podle ustanovení § 1970 o.z. vzniklo žalobkyni právo požadovat po žalovaných zaplacení úroku z prodlení od 21. 5. 2015 ve výši 8,05% ročně dle nařízení vlády 351/2013 Sb.

38. Proto soud žalobě v rozsahu výroku I. vyhověl a v rozsahu výroku II. ji jako nedůvodnou zamítl.

39. O nákladech řízení ve vztahu mezi žalobkyní a žalovanými bylo rozhodnuto dle ust. § 142 odst. 3 o.s.ř. Účelně vynaložené náklady žalovaného 1/ jsou tvořeny zálohou na znalecký posudek ve výši 15 000 Kč, odměnou advokáta vypočtenou dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 121 660 Kč za 11 úkonů po 11 060 (po jednom úkonu právní pomoci za převzetí a příprava zastoupení, vyjádření k znaleckému posudku [anonymizováno] [ulice] ze dne 3. 4. 2018, návrh otázek znalci z 30. 5. 2018, účast při jednání dne 25. 9. 2018, 20. 6. 2019, 21. 3. 2022, návrh otázek znalci z 21. 11. 2018, 4. 12. 2019, vyjádření žalovaného z 25. 7. 2019, vyjádření k znaleckému posudku z 11. 1. 2022 a po půl úkonu právní pomoci za odvolání proti usnesení o znalečném a zpětvzetí odvolání), 10x náhradou hotových výdajů advokáta stanovených paušální částkou ve výši 300 Kč za úkon dle vyhl. č. 177/1996 Sb. tj. 3.000 Kč, s připočtením 21% DPH dle ust. §137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 26 241,60 Kč Celkem činí náklady řízení žalovaného 1/ částku 166 201,60 Kč. Účelně vynaložené náklady žalované 2/ jsou tvořeny odměnou advokáta vypočtenou dle vyhl. č. 177/1996 Sb. ve výši 44 240 Kč za úkonů 4,5 po 11 060 (po jednom úkonu právní pomoci za převzetí a příprava zastoupení, účast při jednání dne 20. 6. 2019, 21. 3. 2022, vyjádření žalovaného z 4. 1. 2022, a po půl úkonu právní pomoci za podání z 28. 8. 2020), 5x náhradou hotových výdajů advokáta stanovených paušální částkou ve výši 300 Kč za úkon dle vyhl. č. 177/1996 Sb. tj. 1 500 Kč, s připočtením 21% DPH dle ust. §137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 10 766,70 Kč Celkem činí náklady řízení žalovaného 2/ částku 62 036,70 Kč.

40. O nákladech řízení státu bylo rozhodnuto dle § 148 odst. 1 o.s.ř. ve spojení s § 142 odst. 3 o.s.ř., kdy stát má podle výsledků řízení proti účastníkům právo na náhradu nákladů řízení, které platil, pokud u nich nejsou předpoklady pro osvobození od soudních poplatků. Náklady státu představují svědečné ve výši 1 291,54 Kč a 443 Kč a znalečné v celkové výši 48 108 Kč (žalobkyně složila zálohu na znalecký posudek ve výši 11 000 Kč, znalečné za znalecký posudek [anonymizována dvě slova] činilo 3 360 Kč a znalečné za jeho výslech při jednání 1 050 Kč, znalečné za znalecký posudek [anonymizováno] [ulice] 11 762,50 Kč a znalečné za jeho výslech při jednání 1 640 Kč, znalečné za ústavní znalecký posudek 56 325,50 Kč). Soud uložil tyto náklady platit žalobkyni, když shledal, že neúspěch žalovaných byl ve věci toliko nepatrný.

41. Součástí výroku rozsudku je i opravné usnesení zjevné nesprávnosti rozsudku vzniklé přeřeknutím vydané podle § 164 o.s.ř., kdy soud ve výrocích o náhradě nákladů řízení nesprávně namísto žalobkyně uvedl opakovaně žalovaná.

42. Lhůta k plnění byla stanovena v délce 3 dnů od právní moci rozsudku dle ust. §160 odst. 1, věta prvá o.s.ř. a dle ust. §149 odst. 1 o.s.ř. byla povinnost k náhradě nákladů řízení stanovena k rukám právního zástupce.

Poučení