34 C 444/2008-1195
Citované zákony (38)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 21b § 24 § 25 odst. 1 § 43 § 43 odst. 1 § 104 odst. 1 § 79 odst. 1 § 82 odst. 1 § 83 odst. 1 § 96 odst. 1 § 96 odst. 2 § 96 odst. 3 +6 dalších
- Nařízení vlády, kterým se stanoví výše úroků z prodlení a poplatku z prodlení podle občanského zákoníku, 142/1994 Sb. — § 1
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 20 odst. 1 § 33 odst. 1 § 34 § 35 odst. 2 § 37 odst. 1 § 39 § 101 § 112 § 123 § 136 odst. 1 § 137 odst. 1 § 138 odst. 2 +7 dalších
Rubrum
Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Tomášem Kamenickým ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zaplacení částky 1 247 207,60 Kč s přísl. takto:
Výrok
I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku 992 093,21 Kč se zákonnými úroky z prodlení ročně z částky 317 604,15 Kč od 16. 10. 2008 do 31. 12. 2008 ve výši 10,75 %, od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2009 ve výši 9,25 %, od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2009 ve výši 8,5 %, od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010 ve výši 8 %, od 1. 7. 2010 do 7. 9. 2010 ve výši 7,75 %, z částky 667 639,13 Kč od 8. 9. 2010 do 30. 6. 2012 ve výši 7,75%, od 1. 7. 2012 do 7. 12. 2012 ve výši 7,5% a z částky 992 093,21 Kč od 8. 12. 2012 do 31. 12. 2012 ve výši 7,5%, od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05%, od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,5%, od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8%, od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75%, od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020 ve výši 9%, od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25%, od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,5%, od 1. 1. 2022 do 20. 6. 2022 ve výši 10,75% a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.
II. Žaloba se v části, v níž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 52 872,85 Kč se zákonnými úroky z prodlení ročně z částky 15 175,10 Kč od 1. 10. 2006 do 31. 10. 2006 ve výši 9 %, z částky 30 350,20 Kč od 1. 11. 2006 do 30. 11. 2006 ve výši 9 %, z částky 45 525,30 Kč od 1. 12. 2006 do 31. 12. 2006 ve výši 9 %, z částky 60 700,40 Kč od 1. 1. 2007 do 31. 1. 2007 ve výši 9,5 %, z částky 75 687,88 Kč od 1. 2. 2007 do 28. 2. 2007 ve výši 9,5 %, z částky 90 675,36 Kč od 1. 3. 2007 do 31. 3. 2007 ve výši 9,5 %, z částky 105 662,84 Kč od 1. 4. 2007 do 30. 4. 2007 ve výši 9,5 %, z částky 120 650,32 Kč od 1. 5. 2007 do 31. 5. 2007 ve výši 9,5 %, z částky 135 637,80 Kč od 1. 6. 2007 do 30. 6. 2007 ve výši 9,5 %, z částky 150 625,28 Kč od 1. 7. 2007 do 31. 7. 2007 ve výši 9,75 %, z částky 165 612,76 Kč od 1. 8. 2007 do 31. 8. 2007 ve výši 9,75 %, z částky 180 600,24 Kč od 1. 9. 2007 do 30. 9. 2007 ve výši 9,75 %, z částky 195 587,72 Kč od 1. 10. 2007 do 31. 10. 2007 ve výši 9,75 %, z částky 210 575,20 Kč od 1. 11. 2007 do 30. 11. 2007 ve výši 9,75 %, z částky 225 562,68 Kč od 1. 12. 2007 do 31. 12. 2007 ve výši 9,75 %, z částky 240 550,16 Kč od 1. 1. 2008 do 31. 1. 2008 ve výši 10,5 %, z částky 254 860,74 Kč od 1. 2. 2008 do 29. 2. 2008 ve výši 10,5 %, z částky 269 171,32 Kč od 1. 3. 2008 do 31. 3. 2008 ve výši 10,5 %, z částky 283 481,90 Kč od 1. 4. 2008 do 30. 4. 2008 ve výši 10,5 %, z částky 297 792,48 Kč od 1. 5. 2008 do 31. 5. 2008 ve výši 10,5 %, z částky 312 103,06 Kč od 1. 6. 2008 do 30. 6. 2008 ve výši 10,5 %, z částky 326 413,64 Kč od 1. 7. 2008 do 15. 10. 2008 ve výši 10,75 %, z částky 14 310,58 Kč od 1. 8. 2008 do 31. 8. 2008 ve výši 10,75 %, z částky 28 621,16 Kč od 1. 9. 2008 do 30. 9. 2008 ve výši 10,75 %, z částky 42 931,74 Kč od 1. 10. 2008 do 31. 10. 2008 ve výši 10,75 %, z částky 57 242,32 Kč od 1. 11. 2008 do 30. 11. 2008 ve výši 10,75 %, z částky 71 552,90 Kč od 1. 12. 2008 do 31. 12. 2008 ve výši 10,75 %, z částky 85 863,48 Kč od 1. 1. 2009 do 31. 1. 2009 ve výši 9,25 %, z částky 101 578,31 Kč od 1. 2. 2009 do 28. 2. 2009 ve výši 9,25 %, z částky 117 293,14 Kč od 1. 3. 2009 do 31. 3. 2009 ve výši 9,25 %, z částky 133 007,97 Kč od 1. 4. 2009 do 30. 4. 2009 ve výši 9,25 %, z částky 148 722,80 Kč od 1. 5. 2009 do 31. 5. 2009 ve výši 9,25 %, z částky 164 437,63 Kč od 1. 6. 2009 do 30. 6. 2009 ve výši 9,25 %, z částky 180 152,46 Kč od 1. 7. 2009 do 31. 7. 2009 ve výši 8,5 %, z částky 195 867,29 Kč od 1. 8. 2009 do 31. 8. 2009 ve výši 8,5 %, z částky 211 582,12 Kč od 1. 9. 2009 do 30. 9. 2009 ve výši 8,5 %, z částky 227 296,95 Kč od 1. 10. 2009 do 31. 10. 2009 ve výši 8,5 %, z částky 243 011,78 Kč od 1. 11. 2009 do 30. 11. 2009 ve výši 8,5 %, z částky 258 726,61 Kč od 1. 12. 2009 do 31. 12. 2009 ve výši 8,5 %, z částky 274 441,44 Kč od 1. 1. 2010 do 31. 1. 2010 ve výši 8 %, z částky 289 794,21 Kč od 1. 2. 2010 do 28. 2. 2010 ve výši 8 %, z částky 305 146,98 Kč od 1. 3. 2010 do 31. 3. 2010 ve výši 8 %, z částky 320 499,75 Kč od 1. 4. 2010 do 30. 4. 2010 ve výši 8 %, z částky 335 852,52 Kč od 1. 5. 2010 do 31. 5. 2010 ve výši 8 %, z částky 351 205,29 Kč od 1. 6. 2010 do 30. 6. 2010 ve výši 8 %, z částky 366 558,06 Kč od 1. 7. 2010 do 7. 9. 2010 ve výši 7,75 %, z částky 15 352,77 Kč od 1. 8. 2010 do 31. 8. 2010 ve výši 7,75 %, z částky 30 705,54 Kč od 1. 9. 2010 do 30. 9. 2010 ve výši 7,75 %, z částky 46 058,31 Kč od 1. 10. 2010 do 31. 10. 2010 ve výši 7,75 %, z částky 61 411,08 Kč od 1. 11. 2010 do 30. 11. 2010 ve výši 7,75 %, z částky 76 763,85 Kč od 1. 12. 2010 do 31. 12. 2010 ve výši 7,75 %, z částky 92 116,62 Kč od 1. 1. 2011 do 31. 1. 2011 ve výši 7,75 %, z částky 107 303,84 Kč od 1. 2. 2011 do 28. 2. 2011 ve výši 7,75 %, z částky 122 491,06 Kč od 1. 3. 2011 do 31. 3. 2011 ve výši 7,75 %, z částky 137 678,28 Kč od 1. 4. 2011 do 30. 4. 2011 ve výši 7,75 %, z částky 152 865,50 Kč od 1. 5. 2011 do 31. 5. 2011 ve výši 7,75 %, z částky 168 052,72 Kč od 1. 6. 2011 do 30. 6. 2011 ve výši 7,75 %, z částky 183 239,94 Kč od 1. 7. 2011 do 31. 7. 2011 ve výši 7,75 %, z částky 198 427,16 Kč od 1. 8. 2011 do 31. 8. 2011 ve výši 7,75 %, z částky 213 614,38 Kč od 1. 9. 2011 do 30. 9. 2011 ve výši 7,75 %, z částky 228 801,60 Kč od 1. 10. 2011 do 31. 10. 2011 ve výši 7,75 %, z částky 243 988,82 Kč od 1. 11. 2011 do 30. 11. 2011 ve výši 7,75 %, z částky 259 176,04 Kč od 1. 12. 2011 do 31. 12. 2011 ve výši 7,75 %, z částky 274 363,26 Kč od 1. 1. 2012 do 31. 1. 2012 ve výši 7,75 %, z částky 289 889,48 Kč od 1. 2. 2012 do 29. 2. 2012 ve výši 7,75 %, z částky 305 415,70 Kč od 1. 3. 2012 do 31. 3. 2012 ve výši 7,75 %, z částky 320 941,92 Kč od 1. 4. 2012 do 30. 4. 2012 ve výši 7,75 %, z částky 336 468,14 Kč od 1. 5. 2012 do 31. 5. 2012 ve výši 7,75 %, z částky 351 994,36 Kč od 1. 6. 2012 do 30. 6. 2012 ve výši 7,75 %, od 1. 7. 2012 do 7. 12. 2012 ve výši 7,5 %, z částky 8 809,49 Kč od 16. 10. 2008 do 31. 12. 2008 ve výši 10,75 %, od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2009 ve výši 9,25 %, od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2009 ve výši 8,5 %, od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010 ve výši 8 %, od 1. 7. 2010 do 7. 9. 2010 ve výši 7,75 %, z částky 25 332,57 Kč od 8. 9. 2010 do 30. 6. 2012 ve výši 7,75 %, od 1. 7. 2012 do 7. 12. 2012 ve výši 7,5 % a z částky 52 872,85 Kč od 8. 12. 2012 do 31. 12. 2012 ve výši 7,5 %, od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 %, od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,5 %, od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8 %, od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 %, od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020 ve výši 9 %, od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 %, od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,5 %, od 1. 1. 2022 do 20. 6. 2022 ve výši 10,75 % a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, zamítá.
III. Řízení se v části, v níž se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky 202 241,54 Kč se zákonnými úroky z prodlení ročně z částky 1 078,20 Kč od 1. 1. 2007 do 30. 6. 2007 ve výši 9,5 %, z částky 2 183,52 Kč od 1. 2. 2007 do 30. 6. 2007 ve výši 9,5 %, z částky 2 183,52 Kč od 1. 3. 2007 do 30. 6. 2007 ve výši 9,5 %, z částky 2 183,52 Kč od 1. 4. 2007 do 30. 6. 2007 ve výši 9,5 %, z částky 2 183,52 Kč od 1. 5. 2007 do 30. 6. 2007 ve výši 9,5 %, z částky 2 183,52 Kč od 1. 6. 2007 do 30. 6. 2007 ve výši 9,5 %, z částky 14 179,32 Kč od 1. 7. 2007 do 31. 12. 2007 ve výši 9,75 %, z částky 2 183,52 Kč od 1. 8. 2007 do 31. 12. 2007 ve výši 9,75 %, z částky 2 183,52 Kč od 1. 9. 2007 do 31. 12. 2007 ve výši 9,75 %, z částky 2 183,52 Kč od 1. 10. 2007 do 31. 12. 2007 ve výši 9,75 %, z částky 2 183,52 Kč od 1. 11. 2007 do 31. 12. 2007 ve výši 9,75 %, z částky 2 183,52 Kč od 1. 12. 2007 do 31. 12. 2007 ve výši 9,75 %, z částky 27 280,44 Kč od 1. 1. 2008 do 30. 6. 2008 ve výši 10,5 %, z částky 3 341,42 Kč od 1. 2. 2008 do 30. 6. 2008 ve výši 10,5 %, z částky 3 341,42 Kč od 1. 3. 2008 do 30. 6. 2008 ve výši 10,5 %, z částky 3 341,42 Kč od 1. 4. 2008 do 30. 6. 2008 ve výši 10,5 %, z částky 3 341,42 Kč od 1. 5. 2008 do 30. 6. 2008 ve výši 10,5 %, z částky 3 341,42 Kč od 1. 6. 2008 do 30. 6. 2008 ve výši 10,5 %, z částky 47 328,96 Kč od 1. 7. 2008 do 31. 12. 2008 ve výši 10,75 %, z částky 1 645,84 Kč od 1. 9. 2008 do 31. 12. 2008 ve výši 10,75 %, z částky 3 341,42 Kč od 1. 10. 2008 do 31. 12. 2008 ve výši 10,75 %, z částky 3 341,42 Kč od 1. 11. 2008 do 31. 12. 2008 ve výši 10,75 %, z částky 3 341,42 Kč od 1. 12. 2008 do 31. 12. 2008 ve výši 10,75 %, z částky 62 340,48 Kč od 1. 1. 2009 do 30. 6. 2009 ve výši 9,25 %, z částky 3 049,17 Kč od 1. 2. 2009 do 30. 6. 2009 ve výši 9,25 %, z částky 3 049,17 Kč od 1. 3. 2009 do 30. 6. 2009 ve výši 9,25 %, z částky 3 049,17 Kč od 1. 4. 2009 do 30. 6. 2009 ve výši 9,25 %, z částky 3 049,17 Kč od 1. 5. 2009 do 30. 6. 2009 ve výši 9,25 %, z částky 3 049,17 Kč od 1. 6. 2009 do 30. 6. 2009 ve výši 9,25 %, z částky 80 635,50 Kč od 1. 7. 2009 do 31. 12. 2009 ve výši 8,5 %, z částky 3 049,17 Kč od 1. 8. 2009 do 31. 12. 2009 ve výši 8,5 %, z částky 3 049,17 Kč od 1. 9. 2009 do 31. 12. 2009 ve výši 8,5 %, z částky 3 049,17 Kč od 1. 10. 2009 do 31. 12. 2009 ve výši 8,5 %, z částky 3 049,17 Kč od 1. 11. 2009 do 31. 12. 2009 ve výši 8,5 %, z částky 3 049,17 Kč od 1. 12. 2009 do 31. 12. 2009 ve výši 8,5 %, z částky 98 930,52 Kč od 1. 1. 2010 do 30. 6. 2010 ve výši 8 %, z částky [osobní údaje žalobce] [číslo] od 1. 2. 2010 do 30. 6. 2010 ve výši 8 %, z částky [osobní údaje žalobce] [číslo] od 1. 3. 2010 do 30. 6. 2010 ve výši 8 %, z částky [osobní údaje žalobce] [číslo] od 1. 4. 2010 do 30. 6. 2010 ve výši 8 %, z částky [osobní údaje žalobce] [číslo] od 1. 5. 2010 do 30. 6. 2010 ve výši 8 %, z částky [osobní údaje žalobce] [číslo] od 1. 6. 2010 do 30. 6. 2010 ve výši 8 %, z částky 119 397,90 Kč od 1. 7. 2010 do 30. 6. 2012 ve výši 7,75 %, z částky 92,73 Kč od 1. 8. 2010 do 30. 6. 2012 ve výši 7,75 %, z částky 3 410,73 Kč od 1. 9. 2010 do 30. 6. 2012 ve výši 7,75 %, z částky 3 410,73 Kč od 1. 10. 2010 do 30. 6. 2012 ve výši 7,75 %, z částky 3 410,73 Kč od 1. 11. 2010 do 30. 6. 2012 ve výši 7,75 %, z částky 3 410,73 Kč od 1. 12. 2010 do 30. 6. 2012 ve výši 7,75 %, z částky 3 410,73 Kč od 1. 1. 2011 do 30. 6. 2012 ve výši 7,75 %, z částky 3 857,78 Kč od 1. 2. 2011 do 30. 6. 2012 ve výši 7,75 %, z částky 3 857,78 Kč od 1. 3. 2011 do 30. 6. 2012 ve výši 7,75 %, z částky 3 857,78 Kč od 1. 4. 2011 do 30. 6. 2012 ve výši 7,75 %, z částky 3 857,78 Kč od 1. 5. 2011 do 30. 6. 2012 ve výši 7,75 %, z částky 3 857,78 Kč od 1. 6. 2011 do 30. 6. 2012 ve výši 7,75 %, z částky 3 857,78 Kč od 1. 7. 2011 do 30. 6. 2012 ve výši 7,75 %, z částky 3 857,78 Kč od 1. 8. 2011 do 30. 6. 2012 ve výši 7,75 %, z částky 3 857,78 Kč od 1. 9. 2011 do 30. 6. 2012 ve výši 7,75 %, z částky 3 857,78 Kč od 1. 10. 2011 do 30. 6. 2012 ve výši 7,75 %, z částky 3 857,78 Kč od 1. 11. 2011 do 30. 6. 2012 ve výši 7,75 %, z částky 3 857,78 Kč od 1. 12. 2011 do 30. 6. 2012 ve výši 7,75 %, z částky 3 857,78 Kč od 1. 1. 2012 do 30. 6. 2012 ve výši 7,75 %, z částky 3 880,78 Kč od 1. 2. 2012 do 30. 6. 2012 ve výši 7,75 %, z částky 3 880,78 Kč od 1. 3. 2012 do 30. 6. 2012 ve výši 7,75 %, z částky 3 880,78 Kč od 1. 4. 2012 do 30. 6. 2012 ve výši 7,75 %, z částky 3 880,78 Kč od 1. 5. 2012 do 30. 6. 2012 ve výši 7,75 %, z částky 3 880,78 Kč od 1. 6. 2012 do 30. 6. 2012 a z částky 202 241,54 Kč od 1. 7. 2012 do 31. 12. 2012 ve výši 7,5 %, od 1. 1. 2013 do 31. 12. 2017 ve výši 7,05 %, od 1. 1. 2018 do 30. 6. 2018 ve výši 7,5 %, od 1. 7. 2018 do 31. 12. 2018 ve výši 8 %, od 1. 1. 2019 do 30. 6. 2019 ve výši 8,75 %, od 1. 7. 2019 do 30. 6. 2020 ve výši 9 %, od 1. 7. 2020 do 30. 6. 2021 ve výši 7,25 %, od 1. 7. 2021 do 31. 12. 2021 ve výši 7,5 %, od 1. 1. 2022 do 20. 6. 2022 ve výši 10,75 % a dále do zaplacení ve výši repo sazby stanovené Českou národní bankou zvýšené o sedm procentních bodů platné k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž trvá prodlení dlužníka, zastavuje.
IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 35 601,84 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se třemi postupně podanými žalobami domáhal po žalované zaplacení částky 1 247 207,60 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené ČNB k prvnímu dni kalendářního pololetí, v němž dle žalobce započalo prodlení žalované navýšené o 7 procentních bodů z částky ve výši 11 498,60 Kč od 1. 10. 2006 do zaplacení, z částek 16 760 Kč od 1. 11. 2006 do zaplacení, od 1. 12. 2006 do zaplacení, a od 1. 1. 2007 do zaplacení, z částek 17 171 Kč od 1. 2. 2007, 1. 3. 2007, 1. 4. 2007, 1. 5. 2007, 1. 6. 2007, 1. 8. 2007, 1. 9. 2007, 1. 10. 2007, 1. 11. 2007, 1. 12. 2007, 1. 1. 2008, ve všech případech do zaplacení, z částek 17 658 Kč od 1. 2. 2008, 1. 3. 2008, 1. 4. 2008, 1. 5. 2008, 1. 6. 2008, 1. 7. 2008, ve všech případech do zaplacení, z částky 12 615 Kč od 1. 8. 2008 do zaplacení, z částek 17 652 Kč od 1. 9. 2008, 1. 10. 2008, 1. 11. 2008, 1. 12. 2008, 1. 1. 2009, pokaždé do zaplacení, z částek 18 764 Kč od 1. 2. 2009, 1. 3. 2009, 1. 4. 2009, 1. 5. 2009, 1. 6. 2009, 1. 7. 2009, 1. 8. 2009, 1. 9. 2009, 1. 10. 2009, 1. 11. 2009, 1. 12. 2009, 1. 1. 2010, 1. 2. 2010, 1. 3. 2010, 1. 4. 2010, 1. 5. 2010, 1. 6. 2010, 1. 7. 2010, vždy do zaplacení, z částky 15 445,50 Kč od 1. 8. 2010 do zaplacení, z částek 18 763,50 Kč od 1. 9. 2010, 1. 10. 2010, 1. 11. 2010, 1. 12. 2010, 1. 1. 2011, vždy do zaplacení, z částek 19 045 Kč od 1. 2. 2011, 1. 3. 2011, 1. 4. 2011, 1. 5. 2011, 1. 6. 2011, 1. 7. 2011, 1. 8. 2011, 1. 9. 2011, 1. 10. 2011, 1. 11. 2011, 1. 12. 2011, 1. 1. 2012, vždy do zaplacení, a z částek 19 407 Kč od 1. 2. 2012, 1. 3. 2012, 1. 4. 2012, 1. 5. 2012, 1. 6. 2012, pokaždé do zaplacení.
2. Po částečném zpětvzetí žaloby dne 16. 4. 2021 se domáhal zaplacení částky 1 044 966,94 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši repo sazby stanovené k prvnímu dni pololetí, v němž prodlení dlužníka trvá, zvýšené o 7 procentních bodů z částek a za doby rozepsané níže v 17. odstavci rozsudku.
3. Žalobu odůvodnil tím, že se žalovanou je podílovým spoluvlastníkem budovy [adresa] na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec]. Jeho spoluvlastnický podíl činí 8/9 z celku a spoluvlastnický podíl žalované činí 1/36 z celku. Žalovaná užívala nebytové prostory v dané budově od 1. 7. 1997 do 15. 10. 2004 na základě nájemní smlouvy uzavřené se žalobcem za nájemné ve výši 15 685 Kč zvyšované o míru inflace, naposledy 17 999 Kč. Poté, co žalovaná na základě kupní smlouvy ze dne 15. 10. 2004 nabyla spoluvlastnický podíl k nemovitosti, nehradí žalovaná žalobci žádnou částku. Tím, že žalovaná užívá nebytové prostory nad rámec svého spoluvlastnického podílu, dochází u ní k bezdůvodnému obohacení, které je povinna vydat žalobci ve výši 8/9 obvyklého nájemného za užívání předmětných nebytových prostor. Obvyklé měsíční nájemné za jednotlivé roky 2006 - 2012 by činilo postupně částky 18 855 Kč, 19 317 Kč, 19 858 Kč, 21 109 Kč (za roky 2009 i 2010), 21 426 Kč a 21 833 Kč. Podíl 8/9 z obvyklého nájemného náležející žalobci vychází za jednotlivé roky postupně na 16 760 Kč, 17 171 Kč, 17 652 Kč, 18 764 Kč (stejně za rok 2010), 19 045 Kč a 19 407 Kč. Žalobce požadoval méně za měsíce září 2006, červenec 2008 a červenec 2010, a to jen částky 11 498,60 Kč, 12 615 Kč a 15 445,50 Kč, neboť od 8/9 obvyklého nájemného odečetl částky ve výši 5 261,40 Kč, 5 037 Kč a 3 318 Kč představující zisk žalobce z pronájmu bytů v domě za roky 2006 a 2007 v prvním případě, za roky 2008 a 2009 ve druhém případě a za roky 2010 a 2011 ve třetím případě. Součet těchto částek činí 1 247 207,60 Kč. Jelikož žalovaná nebyla při nadužívání spoluvlastnického podílu v dobré víře, náleží žalobci též užitky v podobě zákonného úroku z prodlení žalobkyně, jež požaduje pokaždé od 1. dne následujícího měsíce do zaplacení.
4. Později v řízení žalobce přepočítal výši svého nároku podle závěrů znaleckého posudku společnosti [právnická osoba] zadaného a předloženého žalovanou, podle kterého žalovaná v domě využívá prostory o výměře 163,46 m2 k provozování drogistického obchodu, a změnil své tvrzení o výši spoluvlastnických podílů tak, že spoluvlastnické podíly k domu byly v období od 1. 9. 2006 do 31. 5. 2012 určeny v poměrech 5/6 ve prospěch žalobce a po [číslo] ve prospěch [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], žalované, ČR a dědiců po [jméno] [příjmení]. Žalovaná se svým podílem nakládá ve shodě s [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], a proto jim náleží právo užívat nemovitost v rozsahu 1/9. Prostory v 1. NP a 1. PP užívala žalovaná spolu s uvedenými osobami a žalobce do nich neměl přístup. K prostorám bytu ve 2. a 3. NP měl přístup a pronájmy zajišťoval žalobce, ke společným prostorám chodeb, schodišť v 1. - 4. NP a půdě měli přístup všichni spoluvlastníci. Podle uvedeného znaleckého posudku obvyklé nájemné nebytových prostor činilo za rok 2006 částku 226 260 Kč, za rok 2007 částku 231 804 Kč, za rok 2008 částku 238 296 Kč, za rok 2009 částku 253 308 Kč, za rok 2010 částku 253 308 Kč, za rok 2011 částku 257 112 Kč a za rok 2012 částku 261 996 Kč. Naproti tomu výše obvyklého ročního nájemného za byty užívané žalobcem činilo za 1/3 roku 2006 částku 77 388 Kč, za rok 2007 částku 119 882 Kč, za rok 2008 částku 160 677 Kč, za rok 2009 částku 202 608 Kč, za rok 2010 částku 241 711 Kč a za roky 2011 a 2012 po 288 120 Kč. S ohledem na spoluvlastnický podíl žalobce o velikosti 5/6 by tak jeho nárok na úhradu nájemného za užívání nebytových prostor žalovanou činil od 1. 9. 2006 do 31. 12. 2006 částku 62 850 Kč, za rok 2007 částku 193 170 Kč, za rok 2008 částku 189 580 Kč (pozn. správně by mělo být 198 580 Kč), za roky 2009 a 2010 po 211 090 Kč, za rok 2011 částku 214 260 Kč a od 1. 1. 2012 do 31. 5. 2012 částku 90 970,83 Kč, celkem 1 173 010,83 Kč (pozn. správně by mělo být 1 182 010,83 Kč). S ohledem na vlastnický podíl žalované a osob jednajících s ní ve shodě o velikosti 4/36 by nárok žalované na nájemné za užívání bytů činil za období od 1. 9. 2006 do 31. 12. 2006 částku 2 149,67 Kč (pozn. správně by mělo být 2 866,22 Kč), za rok 2007 částku 13 320,22 Kč, za rok 2008 částku 17 853 Kč, za rok 2009 částku 22 512 Kč, za rok 2010 částku 26 856,78 Kč, za rok 2011 částku 32 013,33 Kč, od 1. 1. 2012 do 31. 5. 2012 částku 13 338,89 Kč, spolu 128 043,89 Kč (správně má být 128 760,44 Kč). Jelikož rozdíl činí 1 044 966,96 Kč, žalobce nově požadoval k zaplacení částku 1 044 966,64 Kč (pozn. správně mělo být 1 053 250,39 Kč) s příslušenstvím rozepsaným v 17. odstavci tohoto rozsudku a ve zbytku vzal žalobu zpět.
5. Žalovaná se žalobou nesouhlasila. Svou obranu proti ní postavila na tvrzení, že žalobce není spoluvlastníkem, jehož spoluvlastnický podíl by činil 8/9 celku, neboť v katastru nemovitostí je ohledně zmíněné nemovitosti veden duplicitní zápis spoluvlastnického práva co do 2/9, což žalobce sám uvádí v řízení o zaplacení nájemného mezi týmiž účastníky za období od listopadu 2006 do května 2009, a proto žalobce není v dobré víře.
6. Poté, co se žalovaná stala spoluvlastníkem nemovitosti, se snížil rozsah, v němž nemovitosti užívá oproti rozsahu sjednanému v nájemní smlouvě téměř o polovinu, přičemž i skutečná výměra prostor je jiná, než žalobcem uváděná. Přitom žalobce sám po celou dobu spoluvlastnictví k nemovitostem disponoval s vymezenými byty a dalšími prostorami v úhrnné výši podlahové plochy značně převyšující jeho spoluvlastnický podíl ve vztahu k celku. Navíc jím požadovanou„ náhradu nájemného“ zvyšuje o roční míru inflace, ačkoli do nemovitostí ničeho neinvestuje a i zásadní závady zjištěné autorizovaným inženýrem ve stavebnictví nechává mnoho let bez povšimnutí a snahy menšinových spoluvlastníků o investice trvale blokuje. Míra inflace u nájemního vztahu ve velmi obecné rovině vyjadřuje míru znehodnocení peněz vybíraných jako náhrady za vzdání se práva vlastníka svoji věc užívat, přičemž index inflace vyjadřuje míru zvýšení plnění nájemce ve vztahu k zachování celkové finanční bilance vlastníka věci při zohlednění návratnosti jeho o inflaci zvýšených přímých nákladů v daném období a provedených investic. Jelikož však žalobce žádné finanční investice nebo údržbu neprovádí, podíl na nemovitostech získal bezplatně a sám užívá více, než činí velikost jeho podílu, je velmi sporné, jaké finanční činnosti si vyžadují navyšování finančních požadavků žalobce o roční míru inflace.
7. Žalobce drží většinový spoluvlastnický podíl, jedná v záležitostech předmětné nemovitosti většinou samostatně, se svými záměry spoluvlastníky neseznamuje, a tedy s dalšími spoluvlastníky ani nejednal o užívání prostor v předmětném domě, a tudíž i byty pronajímal a nájemní vztahy ukončoval dle vlastní úvahy. Žalobce nesprávně započítává částky ve výši 5 261,40 Kč, 5 037 Kč a 3 318 Kč, které mají být ziskem žalované z domu za roky 2006 - 2011 proti tvrzené pohledávce žalobce na úhradu bezdůvodného obohacení, neboť je to v rozporu s principy podílového spoluvlastnictví. Příjem z nájemného je totiž příjmem žalobce, o který se nemusí dělit, protože je lhostejno, zda podílový spoluvlastník část věci, která odpovídá jeho podílu, užívá osobně nebo ji pronajímá. Jedná se vždy o jeho„ osobní“ nárok.
8. Když jeden ze spoluvlastníků užívá společnou věc nad rámec svého podílu, užívá ji po právu, neboť mu k celé věci svědčí spoluvlastnické právo, přičemž další podíloví spoluvlastníci mohou požadovat, aby společná věc byla využita jinak. V takovém případě je však nezbytné nejdříve takového rozhodnutí či dohody dosáhnout a nikoli bez dalšího žalovat na vydání bezdůvodného obohacení.
9. Žalobce nesprávně určil i výši jím tvrzeného nároku z jakési částky uvedené ve výpočtových listech, kterou měla žalovaná platit v roce 2005 žalobci a přitom nijak nezohlednil spoluvlastnický podíl žalované o velikosti ideální 1/36.
10. Žalovaná se dovolávala neplatnosti usnesení Rady [územní celek] [číslo] ze dne 3. 7. 2008 a [číslo] ze dne 28. 6. 2010, kterým [jméno] města schválila mimo jiné podání žaloby na zaplacení bezdůvodného obohacení ve výši 373 742,60 Kč za období od 1. 9. 2006 do 30. 6. 2008 ([číslo]) a podání žaloby na vydání bezdůvodného obohacení za období od 1. 7. 2008 ([číslo]), neboť jimi byl porušen Jednací řád Rady [územní celek] tím, že návrh usnesení nebyl projednán v příslušné odborné komisi zřízené k tomuto účelu [jméno] města Plzně. Žalobce je veřejnoprávním subjektem jednající v rámci svých povinných rozhodovacích procesů na základě veřejného práva v souladu a v rámci zákona o obcích, který vědomě nedodržel a účelově obcházel, čímž se dopustil projevu libovůle a porušil právo žalované na předvídatelnost rozhodnutí orgánu veřejné moci. Z důvodu porušení zákona při tvorbě vůle obce je absolutně neplatným právním jednáním též plná moc udělená primátorem města právní zástupkyni žalobce k zastoupení v řízení o daných nárocích a taktéž mandátní smlouva uzavřená mezi žalobcem a jeho tehdejší právní zástupkyní.
11. Žalovaná započetla proti žalované pohledávce svou pohledávku určenou ve znaleckém posudku a jejím dodatku (pozn.: jedná se o znalecký posudek na č. l. 239) spočívající v náhradě nákladů vynaložených na opravu prostor v daném domě, jež dosahují výše 1 687 000 Kč Tyto byly započteny proti pohledávkám ve výši 1 538 730,60 Kč uplatněných žalobcem v tomto řízení a dále ve věci vedené zdejším soudem pod sp. zn. 20 C 26/2006, čímž se žalobkyně dobrovolně vzdala svých zákonných nároků vůči velmi sporné pohledávce žalobce. V interpretaci žalované byl zápočet nejdříve proveden hmotněprávně jako jednostranný právní úkon a později dne 29. 9. 2021 podáním na č. l. 992 též procesně poté, co žalovaná sama přepočetla výši nároku žalobce a zjistila, že by měl činit 463 169 Kč.
12. Žalovaná z důvodu právní jistoty a vyřešení sporných vztahů mezi stranami opakovaně apelovala na to, aby došlo k uzavření dohody o způsobu užívání a případné finanční kompenzaci tvrzeného nadužívání prostor v předmětném domě. Žalobce se však těmto upřímným snahám žalované úmyslně brání, protože pro zainteresovanou skupinu pracovníků žalobce je výhodné a žádoucí, aby žalovaná byla vykazována a označována„ velkým dlužníkem“ žalobce, neboť tím získá strategickou výhodu v probíhajícím řízení o zrušení podílového spoluvlastnictví k daným nemovitostem, přičemž při jednání zastupitelstva žalobce v roce 2006 již nepravdivě veřejně ohlásilo vydání rozsudku a úspěch ve věci zrušení podílového spoluvlastnictví. Zatímco žalovaná a ostatní menšinoví spoluvlastníci chtěli předejít tomuto soudnímu řízení, žalobce se snaží je co nejvíce pošpinit a zdiskreditovat. Po změně politických představitelů žalobce po volbách na podzim 2010 se na jaře 2012 žalovaná po několikáté ukončit zmíněný spor, a proto jednala s náměstkem primátora panem [jméno] [příjmení] dne 17. 7. 2012, tedy pouhý den předtím, než byla vypracována a podána žaloba ve věci původně vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 12 C 299/2012. Podaná žaloba žalovanou poškozuje a je proto nemravná. Předně zhoršuje konkurenceschopnost žalované na trhu, protože žalobcem uplatněné pohledávky musí žalovaná evidovat na podrozvahových účtech, a proto musí z důvodu opatrnosti omezovat své rozvojové plány a financovat celé aktivity prostřednictvím krátkých vysokolikvidních finančních aktiv. Jakožto dlužníku města je žalované zabráněno do jakékoli veřejné soutěže nebo výběrového řízení, vedení soudních sporů se žalobcem jí finančně vysiluje, neboť na rozdíl od žalobce nedisponuje dotacemi na svou činnost.
13. Užitkem vydávaným společně s bezdůvodným obohacením nelze rozumět zákonný úrok z prodlení, nadto se bezdůvodné obohacení stává splatným až na základě výzvy věřitele. Je to žalobce, kdo se svévolně rozhodl, že bude vykazovat své finanční požadavky v měsíčních cyklech a navyšovat je o úroky z prodlení. Při jinak zvoleném časovém období by výše požadovaných úroků byla vyšší nebo naopak nižší.
14. Žalobci by ve sporu neměla být přiznána náhrada nákladů řízení, neboť u něho lze presumovat existenci dostatečného materiálního a personálního vybavení a zabezpečení k tomu, aby byl schopen kvalifikovaně hájit svá rozhodnutí, práva a zájmy, aniž by musel využívat právní pomoci advokátů. Náklady právního zastoupení jsou vynaloženy neúčelně. Účelně vynaloženými nejsou ani náklady na zaplacení soudních poplatků, protože žalobce se nikterak nesnažil finanční plnění od žalované získat, ale naopak svými postoji tomuto aktivně bránil a brání.
15. Z těchto důvodů navrhovala zamítnutí žaloby.
16. Žalovaná však také namítala nesplnění podmínek řízení co do části žalobcem uplatněného nároku, protože mezi týmiž účastníky již probíhá u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 5 C 206/2010 řízení o zaplacení částky 465 114 Kč s příslušenstvím představující náhradu za užívání totožných shora uvedených nebytových prostor za období listopad 2006 - listopad 2009 na základě žaloby ze dne 23. 11. 2009. Jedná se o tentýž nárok týkající se stejného předmětu a týchž osob jako v případě řízení zahájeného u zdejšího soudu. Za toto období je mezi týmiž účastníky a o tomtéž předmětu vedeno dvojí řízení, čímž je naplněna překážka litispendence a tedy dán důvod k zastavení řízení v uvedeném rozsahu dle § 104 odst. 1 o. s. ř.
17. V částečném zpětvzetí žaloby ze dne 16. 4. 2021 na č. l. 911 vzal žalobce svou žalobu částečně zpět co do částky 202 240,66 Kč včetně zákonných úroků z prodlení ze současné reformulace žalobního petitu tak, že se nově domáhá zaplacení 1 044 966,94 Kč s příslušenstvím tam rozepsaným. Zjevnou nesprávnost spočívající v posunutí částky, z níž je úrok za to které období účtován o jeden řádek výše (viz přípis na č. l. 1174) žalobce opravil podáním ze dne 14. 6. 2022 na č. l. 1177. Po tomto vyjasnění je zřejmé, že pokud jde o částečné zpětvzetí žaloby co do žalobcem požadovaného příslušenství, jedná se o rozdíl mezi původně žalovaným příslušenstvím a nově žalovaným příslušenstvím po částečném zpětvzetí žaloby. Soud rozdíl zanesl do tabulky, a vychází takto: období:; původně žalováno:; nově žalováno:; suma k zastavení:; ZÚzP od:; mezisoučet: 09/ 2006; 11498; 15175; 0; 1. 10. 2006; 10/ 2006; 16760; 15175; 0; 1. 11. 2006; 11/ 2006; 16760; 15175; 0; 1. 12. 2006; 12/ 2006; 16760; 15175; 1078; 1. 1. 2007; 1078 01/ 2007; 17171; 14987; 2183; 1. 2. 2007; 02/ 2007; 17171; 14987; 2183; 1. 3. 2007; 03/ 2007; 17171; 14987; 2183; 1. 4. 2007; 04/ 2007; 17171; 14987; 2183; 1. 5. 2007; 05/ 2007; 17171; 14987; 2183; 1. 6. 2007; 06/ 2007; 17171; 14987; 2183; 1. 7. 2007; 14179 07/ 2007; 17171; 14987; 2183; 1. 8. 2007; 08/ 2007; 17171; 14987; 2183; 1. 9. 2007; 09/ 2007; 17171; 14987; 2183; 1. 10. 2007; 10/ 2007; 17171; 14987; 2183; 1. 11. 2007; 11/ 2007; 17171; 14987; 2183; 1. 12. 2007; 12/ 2007; 17171; 14987; 2183; 1. 1. 2008; 27280 01/ 2008; 17652; 14310; 3341; 1. 2. 2008; 02/ 2008; 17652; 14310; 3341; 1. 3. 2008; 03/ 2008; 17652; 14310; 3341; 1. 4. 2008; 04/ 2008; 17652; 14310; 3341; 1. 5. 2008; 05/ 2008; 17652; 14310; 3341; 1. 6. 2008; 06/ 2008; 17652; 14310; 3341; 1. 7. 2008; 47328 07/ 2008; 12615; 14310; 0; 1. 8. 2008; 08/ 2008; 17652; 14310; 1645; 1. 9. 2008; 09/ 2008; 17652; 14310; 3341; 1. 10. 2008; 10/ 2008; 17652; 14310; 3341; 1. 11. 2008; 11/ 2008; 17652; 14310; 3341; 1. 12. 2008; 12/ 2008; 17652; 14310; 3341; 1. 1. 2009; 62340 01/ 2009; 18764; 15714; 3049; 1. 2. 2009; 02/ 2009; 18764; 15714; 3049; 1. 3. 2009; 03/ 2009; 18764; 15714; 3049; 1. 4. 2009; 04/ 2009; 18764; 15714; 3049; 1. 5. 2009; 05/ 2009; 18764; 15714; 3049; 1. 6. 2009; 06/ 2009; 18764; 15714; 3049; 1. 7. 2009; 80635 07/ 2009; 18764; 15714; 3049; 1. 8. 2009; 08/ 2009; 18764; 15714; 3049; 1. 9. 2009; 09/ 2009; 18764; 15714; 3049; 1. 10. 2009; 10/ 2009; 18764; 15714; 3049; 1. 11. 2009; 11/ 2009; 18764; 15714; 3049; 1. 12. 2009; 12/ 2009; 18764; 15714; 3049; 1. 1. 2010; 98930 01/ 2010; 18764; 15352; 3411; 1. 2. 2010; 02/ 2010; 18764; 15352; 3411; 1. 3. 2010; 03/ 2010; 18764; 15352; 3411; 1. 4. 2010; 04/ 2010; 18764; 15352; 3411; 1. 5. 2010; 05/ 2010; 18764; 15352; 3411; 1. 6. 2010; 06/ 2010; 18764; 15352; 3411; 1. 7. 2010; 119397 07/ 2010; 15445; 15352; 92,73; 1. 8. 2010; 08/ 2010; 18763; 15352; 3410; 1. 9. 2010; 09/ 2010; 18763; 15352; 3410; 1. 10. 2010; 10/ 2010; 18763; 15352; 3410; 1. 11. 2010; 11/ 2010; 18763; 15352; 3410; 1. 12. 2010; 12/ 2010; 18763; 15352; 3410; 1. 1. 2011; 01/ 2011; 19045; 15187; 3857; 1. 2. 2011; 02/ 2011; 19045; 15187; 3857; 1. 3. 2011; 03/ 2011; 19045; 15187; 3857; 1. 4. 2011; 04/ 2011; 19045; 15187; 3857; 1. 5. 2011; 05/ 2011; 19045; 15187; 3857; 1. 6. 2011; 06/ 2011; 19045; 15187; 3857; 1. 7. 2011; 07/ 2011; 19045; 15187; 3857; 1. 8. 2011; 08/ 2011; 19045; 15187; 3857; 1. 9. 2011; 09/ 2011; 19045; 15187; 3857; 1. 10. 2011; 10/ 2011; 19045; 15187; 3857; 1. 11. 2011; 11/ 2011; 19045; 15187; 3857; 1. 12. 2011; 12/ 2011; 19045; 15187; 3857; 1. 1. 2012; 01/ 2012; 19407; 15526; 3880; 1. 2. 2012; 02/ 2012; 19407; 15526; 3880; 1. 3. 2012; 03/ 2012; 19407; 15526; 3880; 1. 4. 2012; 04/ 2012; 19407; 15526; 3880; 1. 5. 2012; 05/ 2012; 19407; 15526; 3880; 1. 6. 2012; [číslo] spolu:; 1247207; 1247207; 202241; 18. Pokud jde o jistiny a úroky z prodlení z částek náhrady za měsíce září - listopad 2006 a červenec a srpen 2008 rozdíl je v případě září 2006 a července 2008 záporný a žalobce tedy za toto období požadoval více, přičemž současně na zmíněný rozdíl přesunul částky 2 x 1 584,90 Kč za původně říjen a listopad 2006 a 506,70 Kč za prosinec 2006 a pokud jde o červenec 2008, nově žaloval částku 1 695,58 Kč se zákonným úrokem z prodlení od 1. 9. 2008 do zaplacení namísto části náhrady za srpen 2008. Soud podání žalobce v této části vyhodnotil jako návrh na připuštění změny žaloby a rozhodl o ní usnesením ze dne 17. 6. 2022 na č. l. 1191, na jehož odůvodnění pro stručnost odkazuje. Sloupec mezisoučet zobrazuje mezitímní souhrnnou výši částek, z nichž byl požadován zákonný úrok z prodlení k 1. dni pololetí, v němž došlo ke změně repo sazby.
19. Soud proto postupoval podle § 96 odst. 1 a odst. 2 věty první o. s. ř. a řízení v rozsahu zpětvzetí žaloby zastavil. Důvody pro postup podle § 96 odst. 3 věty první o. s. ř. neshledal, neboť žalovaná měla k částečnému zpětvzetí žaloby souhlasné stanovisko.
20. Soud zkoumal podmínky řízení mimo jiné i z hledisek stanovených v § 83 odst. 1 o. s. ř. a dospěl k závěru, že ke dni rozhodování zdejšího soudu o věci samé překážka litispendence dána není.
21. Žalobce vskutku podal u Městského soudu v Praze dne 23. 11. 2009 žalobu, v níž se domáhá zaplacení částky 465 114 Kč s příslušenstvím (č. l. 55). Po určení, že k projednání dané věci jsou v prvním stupni příslušné okresní soudy usnesením Vrchního soudu v Praze ze dne 27. 4. 2010, č. j. Ncp 397/2010-15 (č. l. 82) byla věc vedena u Obvodního soudu pro Prahu 3 pod sp. zn. 5 C 206/2010, přičemž dané řízení bylo zastaveno pro zpětvzetí žaloby usnesením ze dne 10. 5. 2011, č. j. 5 C 206/2010-55 (č. l. 58), které nabylo právní moci 4. 5. 2011. Jiné řízení tak o téže věci vedeno není. K tomu lze poznamenat, že o téže věc by se nejednalo i z toho důvodu, že žaloba podaná původně u Městského soudu v Praze vycházela z jiného skutku. Povinnost žalované k zaplacení žalované sumy se v ní opírala o tvrzení, že žalobce je většinovým vlastníkem dané nemovitosti, tu nájemní smlouvou pronajal žalované za nájemné, které žalovaná nezaplatila. Naproti tomu žaloba v této věci je opřena o tvrzení, že účastníci jsou spoluvlastníky téže nemovitosti s vymezenými spoluvlastnickými podíly, přičemž žalovaná realizuje užitnou hodnotu věci nad rámec svého spoluvlastnického podílu, z čehož plyne právo žalobce na vydání bezdůvodného obohacení. Ustálená judikatura přitom spatřuje podstatu skutku v jednání a v jeho následku. O totožný skutek jde tehdy, jde-li totožné jednání i totožný následek. Odchylka od tohoto pravidla by měla být spíše výjimečná. Z toho důvodu pokud by žalobce ve zmíněném sporu prokázal, že je také spoluvlastníkem dané nemovitosti, tedy ji užívá z titulu spoluvlastnického práva a nikoli z titulu nájemní smlouvy, a tedy že nemusí podle ní platit nájemné, mělo by to vést k zamítnutí žaloby, a nikoli pouze k přehodnocení právního posouzení do roviny práva na náhradu za nadužívání spoluvlastnického podílu či vydání bezdůvodného obohacení (tak, jak by tomu podle ustálené judikatury bylo ve sporu o zaplacení plnění (vydání bezdůvodného obohacení) ve sporu ze smlouvy, která by byla shledána neplatnou).
22. Nesprávná je též argumentace žalobce, který překážku litispendence spatřoval v tom, že žalovaný v tomto řízení namítal zánik žalované pohledávky započtením a současně ohledně téže aktivní pohledávky podal„ vzájemný návrh či procesní obranu“ ve sporu vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 20 C 26/2006, a tedy že se jedná o duplicitní uplatnění stejného nároku. Zápočet vzájemných pohledávek ze dne 18. 11. 2014 na č. l. 251 byl uplatněn mimo řízení v dopise adresovaném přímo žalobci, a proto je třeba jej posuzovat podle § 580 a násl. obč. zák. a nikoli podle § 98 věty věty první o. s. ř. Nedošlo tedy k dvojímu procesnímu uplatnění téže nároku. Event. úspěch hmotněprávního započtení v tomto řízení by se musel projevit zamítnutím vzájemného návrhu ve věci sp. zn. 20 C 26/2006 (k vadám vzájemného návrhu viz níže). Pokud jde o otázku, zda nastává účinek litispendence uplatněním vzájemné pohledávky procesním započtením, je třeba ji řešit v souladu s dosavadní judikaturou, dle níž námitka započtení ve smyslu § 98 o. s. ř. představuje jen obranu proti žalobě a lze ji proto uplatnit bez ohledu na to, že pohledávka namítaná k započtení je předmětem jiného řízení před soudem (usnesení Nejvyššího soudu ze dne 2. 6. 1998, sp. zn. 2 Cdon 1506/96, č. 21/1999 Sb. NS). Navíc pokud je o tvrzení žalovaného o procesním zápočtu na č. l. 1002, čl. 4 podání ze dne 23. 9. 2021, v němž žalovaná započítává své náklady na investice do dané nemovitosti až do výše žalované pohledávky, nelze jej podle § 98 věty druhé o. s. ř. posoudit proto, že současně obsahuje tvrzení o dřívějším zániku započítávaných pohledávek dopisem ze dne 18. 11. 2014 (srov. tvrzení na č. l. 1002 čl. 4 první odst.).
23. Soud vzal za prokázané, že účastníci jsou v katastru nemovitostí zapsáni jako spoluvlastníci pozemku parc. [číslo] parc. [číslo] v k. ú. [obec] společně s [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a Českou republikou, přičemž žalobci náleží spoluvlastnický podíl o ideální 5/6 a zbylým spoluvlastníkům po ideální [číslo]. Na pozemku parc. [číslo] se nachází stavba [adresa], jedná se o dům v [příjmení] ulici [adresa] v [obec]. Ve 2. a 3. NP domu se nacházejí tři byty, z toho dva v 2. NP, kde se nachází byt o dispozicích 2+1 a velikosti 96,34 m2 s balkónem a byt o dispozicích 2+0 o velikosti 65,34 m2 a ve 3. NP se nachází byt o dispozici 4+1 s balkónem a celkovou podlahovou plochou 174,17 m2. V přízemí domu se nachází drogistický obchod s přilehlými prostorami (sklad, chodba, obchod, předsíň, kancelář, další sklad, pracovna a sociální zázemí) o celkové ploše 194,89 m2. V 1. PP se nacházejí sklepy a kotelna, na půdě domu se vyjma samotného prostoru nachází též prádelna. V období od září 2006 do května 2012 užíval byty žalobce, který je po většinu této doby pronajímal dle vlastní úvahy; po jejich opuštění nájemníky zůstaly byty neobyvatelné a žalobce je uzamkl a jejich stav průběžně kontroloval. Žalobce dále z vlastní úvahy pronajímal reklamní plochu na průčelí budovy v době od ledna 2009 do května 2012 za částku 1 158 Kč ročně. Žalovaná v daném období užívala celé přízemí a část suterénu, tzn. drogistický obchod s přilehlými prostorami, pracovnou v zadním traktu budovy a s kotelnou v suterénu. Obvyklé nájemné za nebytové prostory činilo měsíčně v roce 2006 částku 18 855 Kč, v roce 2007 částku 19 317 Kč, v roce 2008 částku 19 858 Kč, v roce 2009 a 2010 částku 21 109 Kč, v roce 2011 částku 21 426 Kč a v roce 2012 částku 21 833 Kč. Obvyklé nájemné za všechny tři byty spolu činilo měsíčně v roce 2006 částku 6 449 Kč, v roce 2007 částku 9 990 Kč, v roce 2008 částku 13 390 Kč, v roce 2009 částku 16 884 Kč, v roce 2010 částku 20 143 Kč, v roce 2011 a 2012 částku 24 010 Kč. Žaloba na zaplacení částky 373 742,60 Kč s příslušenstvím rozepsaným na č. l. 5 sp. zn. 34 C 444/2008 byla pro žalovanou uložena na poště dne 14. 10. 2008, žaloba na zaplacení částky 438 627 Kč s příslušenstvím rozepsaným na č. l. 4 spisu původní sp. zn. 34 C 777/2010 byla dodána do datové schránky žalované dne 6. 9. 2010 a žaloba na zaplacení částky 434 838 Kč s příslušenstvím rozepsaným na č. l. 2 p. v. spisu původní sp. zn. 12 C 299/2012 byla dodána do datové schránky žalované dne 6. 12. 2012.
24. Zápis spoluvlastnického práva účastníků jakož i dalších spoluvlastníků a výše jejich spoluvlastnických podílů je prokázána z výpisu z KN na č. l.
921. Je přitom pravdou, že k 3. 9. 2013 činil v KN zapsaný spoluvlastnický podíl žalobce 6/9 s tím, že pro 2/9 byl uveden duplicitní zápis vlastnictví ve prospěch [jméno] [příjmení], s podílem o ideální 1/36 ve prospěch [jméno] [příjmení], s podílem o ideální 1/12 pro [jméno] [příjmení] a s podílem o ideální 1/36 pro [jméno] [příjmení] (viz výpis z KN na č. l. 190; tentýž stav byl zapsán k 20. 7. 2010, viz výpis z KN na č. l. 348). Duplicitní zápis ve prospěch těchto osob byl proveden na podkladě odevzdací listiny Státního notářství pro [část Prahy] dne 15. 9. 1960 na č. l.
377. Tato duplicita zápisu byla později odstraněna. Usnesením Okresního soudu Plzeň-město ze dne 17. 2. 2015, č. j. 29 D 946/2007-259 potvrdil zdejší soud České republice nabytí spoluvlastnického podílu o 1/36 k daným nemovitostem jako odúmrti po [jméno] [příjmení] ke dni 21. 5. 1998 poté, co se soudnímu komisaři nepovedlo dohledat žádné dědice pozůstalé. Duplicitní zápis tohoto spoluvlastnického podílu byl odstraněn souhlasným prohlášením žalobce a ČR ze dne 19. 5. 2015 na č. l. 533 ve prospěch ČR. Nabytí odúmrti po [jméno] [příjmení] bylo České republice potvrzeno usnesením zdejšího soudu ze dne 27. 9. 2013, č. j. 29 D 586/2013-57 (jedná se o spoluvlastnický podíl o 1/12 k daným nemovitostem.). Duplicita zápisu mezi ČR a žalobcem byla odstraněna souhlasným prohlášením ze dne 12. 6. 2014. Duplicitní zápis ohledně ideální 1/12 spoluvlastnického práva k předmětným nemovitostem mezi žalobcem a [jméno] [příjmení], později ČR, byl odstraněn souhlasným prohlášením ze dne 26. 9. 2017 (k souhlasným prohlášením viz výpis z KN na č. l. 921). Naproti tomu ohledně spoluvlastnického podílu o ideální 1/36 k nemovitostem duplicitně zapsaného ve prospěch žalobce a [jméno] [příjmení] bylo rozsudkem zdejšího soudu ze dne 3. 12. 2020 č. j. 18 C 616/2014-288 (č. l. 918) pravomocně rozhodnuto, že vlastníkem této ideální 1/36 jsou neodmítnuvší dědicové po [jméno] [příjmení], který zemřel dne 10. 3. 2006 v Los Angeles. Jelikož účastníci tohoto řízení byli účastníky taktéž ve zmíněné věci, je rozsudek ze dne 3. 12. 2020 pro ně závazný ve smyslu § 159a odst. 1 o. s. ř. Mezi účastníky je rovněž závazný rozsudek zdejšího soudu ze dne 30. 5. 2011, č. j. 34 C 258/2008-491 (č. l. 48) potvrzený rozsudkem Krajského soudu v Plzni ze dne 11. 11. 2012, č. j. 12 Co 567/2011-531 (č. l. 53), jímž byla zamítnuta žaloba žalované, [jméno] a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] vůči žalobci a ČR na určení, že podílovým spoluvlastníkem o velikosti podílu o 6/9 k daným nemovitostem je ČR (a nikoli žalobce). Dovolání žalobců v dané věci bylo odmítnuto usnesením Nejvyššího soudu ze dne 9. 1. 2013, č. j. 28 Cdo 1679/2012-369.
25. Pokud jde o stavbu domu na pozemku parc. [číslo] v k. ú. [obec], ze znaleckého posudku znaleckého ústavu [právnická osoba] [číslo] ze dne 7. 11. 2014 na č. l. 239 se podává, že se jedná o bytový dům z roku [číslo] v [příjmení] ul. [adresa], který je součástí řadové zástavby obdobných bytových domů s bytovými i komerčními prostory. Znalecký ústav provedl dne 7. 8. 2014 za přítomnosti žalované prohlídku se zaměřením jednotlivých místností a popsal stav jednotlivých bytů a nebytových prostor včetně příslušenství. V 1. PP jsou sklepy a kotelna o ploše 45,79 m2, v 1. NP se nachází prodejna s přilehlými prostorami, která zahrnuje sklad, chodbu, obchod, předsíň, kancelář, další sklad, pracovnu a sociální zázemí o ploše 194,89 m2, ve 2. NP jsou 2 byty, jeden o dispozicích 2+1 s balkónem o ploše 96,34 m2 a druhý 2+0 o ploše 65,34 m2, ve 3. NP je byt s dispozicí 4+1 s balkónem o ploše 174,17 m2, půda zahrnuje vyjma půdního prostoru též prádelnu celkem o ploše 129,22 m2. Pokud jde o stav bytů, ty jsou po prohlídce popsány jako neobyvatelné a nepoužitelné pro pronájem s tím, že je nutná značná rekonstrukce. Nevyužívané jsou též půdní prostory včetně prádelny, jejich technický stav je značně špatný. Popis znaleckého ústavu koresponduje s půdorysy jednotlivých podlaží na č. l. 689 - č. l. 693, resp. č. l. 701 - č. l.
705. Že je stav bytů horší koresponduje též s výpovědí [celé jméno svědka], který připustil, že by se do bytů dalo nastěhovat po provedení jejich rekonstrukce.
26. Tvrzení žalované vznesené později v řízení, dle něhož žalovaná popírala užívání tzv. zadního traktu v přízemí (jedná se o části vyšrafované žlutým zvýrazňovačem v půdorysu 1. NP na č. l. 689), je nevěrohodné a soud mu neuvěřil. Žalovaná jím jednak popřela své předchozí tvrzení v podání ze dne 31. 8. 2015 na č. l. 476, jednak své vlastní prohlášení ze dne 27. 6. 2018 na č. l. 468 podepsané přímo na jednání před soudem. Navíc žalovaná sama rozsah užívání uvedla znaleckému ústavu [právnická osoba], který z tohoto údaje při zpracování posudku vycházel (srov. str. 8 znaleckého posudku na č. l. 242 p. v.). Tvrzení bylo vyvráceno též místním šetřením, při němž bylo zjištěno, že zadní prostor je opraven, vybaven nábytkem, dřevěným obložením stěn, byla v něm sedací souprava, kancelářský stůl, několik židlí, skříňky. Žalovaná připustila, že prostor měl sloužit jako kancelář tehdejšího jednatele žalované. Kancelář byla vybavena elektronikou, elektřina fungovala. Na deskách skříňky nebyl žádný prach. Prostor býval zamčený, klíče od něj měla [jméno] [příjmení], mimo jiné vedoucí prodejny žalované. Svědek [celé jméno svědka], který pro žalobce kontroluje objekty v jeho vlastnictví, vypověděl, že když kontroluje místnosti užívané žalovanou, dostává se až do zadní místnosti značené jako 7M v půdorysu na č. l. 702, tj. až do zadní kanceláře. Odhlédnout nelze též od toho, že předtím, než žalovaná koupila svůj spoluvlastnický podíl na daných nemovitostech, užívala je podle nájemní smlouvy ze dne 7. 7. 1997 na č. l.
368. Rozsah užívání byl podle čl. I odst. 2 vymezen ve výpočtovém listě ze dne 9. 1. 1996 na č. l. 372, dle něhož žalovaná užívala též sklady, přičemž v dodatku č. 1 k nájemní smlouvě ze dne 21. 2. 2001 na č. l. 374 se žalovaná se žalobcem dohodla na slevě z nájemného právě za sklady v zadním traktu budovy. Podobně svědek [celé jméno svědka] vypověděl, že žalovaná užívá celé přízemí, měla tam kancelář, sklad, sociální zázemí. Po předložení půdorysu na č. l. 702 svědek pravdivě uvedl, že žalovaná užívá všechny prostory v 1. NP vyjma společné chodby a schodiště nahoru k bytům. Navíc jelikož tyto prostory neužívá žalobce, ani žádný z minoritních spoluvlastníků, jak bude rozvedeno níže, nezbývá než uzavřít, že žalovaná užívá i zadní trakt a tedy celé přízemí i s kotelnou, jak to žalovaná tvrdila původně. Nic na tom nemění ani znalecký posudek JUDr. [jméno] [příjmení], LL.M., [příjmení], znalce z oboru bezpečnosti práce [číslo] ze dne 3. 1. 2022 na č. l. 1 116, a který v podstatě odpovídá na právní otázky týkající se BOZP a dovozuje, že by došlo k jejich porušení, pokud by žalovaná nařídila svým zaměstnancům práci v těchto prostorech, protože před kanceláří je rozbitá podlaha a ve vchodu do ní chybí na dveřích kování (byť dveře nejsou neotvíratelné, protože na fotografii na č. l. 1121 p. v. je vidět na dveřích jakési dřevěné madlo), neboť to může nanejvýš znamenat, že pokud žalovaná užívající tyto prostory nařizuje svým zaměstnancům práci v nich, porušuje právní předpisy na úseku BOZP, nikoli že by tyto prostory proto vůbec neužívala.
27. Skutečnost, že žalobce v daném období užíval (tím je zde myšleno, že ekonomicky realizoval užitnou hodnotu věci) byty nebylo mezi účastníky sporu (srov. tvrzení žalobce na str. 8 podání ze dne 24. 8. 2015 na č. l. 340 a podání žalované ze dne 31. 8. 2015 na č. l. 476, čl. II). Navíc je prokázána současně několika důkazy. Předně nájemní smlouvou ze dne 18. 12. 2002 na č. l. 378 podle usnesení Rady městského obvodu [obec a číslo] ze dne 17. 12. 2002 na č. l. 384 pronajal žalobce byt o dispozici 4+1 panu [jméno] [příjmení], evidenčními listy na č. l. 425 - 427 žalobce vypočetl nájemné za roky 2009 - 2011. Z dohody o zániku nájmu bytu ze dne 26. 4. 2011 vyplývá, že žalobce a [jméno] [příjmení] se dohodli na skončení nájmu k 30. 4. 2011 Nájemní smlouvou ze dne 27. 3. 1995 na č. l. 502 pronajal žalobce byt o dispozici 2+0 a ploše 65 m2 [jméno] [příjmení], přičemž o skončení nájmu k 30. 11. 2008 se s ní žalobce dohodl dohodou ze dne 26. 11. 2008 na č. l. 508 podle usnesení Rady [územní celek] ze dne 20. 11. 2008 na č. l. 268 Poslední byt s podlahovou plochou cca 96 m2 pronajal žalobce smlouvou ze dne 6. 9. 2004 na č. l. 494 paní [jméno] [příjmení], a to pode usnesení Rady městského obvodu [obec a číslo] ze dne 21. 9. 2004 na č. l. 269, bod X. Poté s odkazem na končící účinnost původní nájemní smlouvy jí pronajal tento byt ještě jednou, tentokrát na dobu určitou do 30. 9. 2007, a to nájemní smlouvou ze dne 24. 2. 2006 na č. l. 498, evidenčním listem na č. l. 429 jí stanovil nájemné pro rok 2009. Výzvou ze dne 16. 7. 2008 na č. l. 507 jí vyzval k předání bytu ke dni skončení nájemního poměru, tj. k 30. 9. 2008 s odkazem na usnesení Rady [územní celek] ze dne 22. 5. 2008, kterým Rada města schválila ukončení nájemního vztahu z toho důvodu, že nájemkyně neužívá byt bez zvláštních důvodů, nebo jej využívá jen občas. S uvedeným koresponduje i výpověď Ing. [jméno] [příjmení], který v obecné rovině vypověděl, že je všeobecná povědomost, že byty byly postupně opouštěny, první byt skončil v roce 2008, druhý v roce 2009 a velký byt v roce 2011. Žalobce nadále drží klíče od bytů a provádí pravidelné kontroly (2x za měsíc), jak se to podává z výpovědí [celé jméno svědka], [celé jméno svědka] a [celé jméno svědka]. První jmenovaný pracuje pro obytnou zónu [anonymizováno] jako speciální technik, chodí na [ulice] [anonymizováno] 2x za měsíc, kontroluje, zda v objektu nedošlo k neoprávněnému vniknutí, vandalismu apod., udělá z toho zápis a pořídí fotografie. Žalovaná do bytů nemá přístup. Podobně svědek [celé jméno svědka] potvrdil, že rovněž pracuje pro Obytnou zónu [anonymizováno], kontroluje volné objekty, jednou nebo dvakrát byl i v dané nemovitosti, kontroluje též celé 1. NP, které užívá žalovaná. Taktéž [celé jméno svědka] pracoval pro [anonymizováno] magistrát na správě nemovitostí, přebíral byty při jejich vyklizení nájemníky a poté kontroloval jejich stav. Stav bytů po nájemnících nebyl nejlepší, má zato, že by se tam dalo bydlet, ale on sám by tam bydlet nechtěl. Bylo by třeba udělat nové topení, nové omítky, nové podlahy i okna a taktéž nové koupelny. Poté, co byty převzal, se při kontrolách jejich stav už nezměnil. Ohledně zápisů, o nichž se zmiňovali svědkové, jsou k dispozici zápisy z 24. 11. 2011 a 21. 6. 2012, které jsou založeny na č. l. 519 a č. l.
520. Podává se z nich, že při vstupu kontrolora byly byty uzamčeny a nevykazovaly znaky pohybu jiných osob. V 1. NP je prodejna drogerie, která je provozována a využívána. Druhý zápis je totožného obsahu jako první.
28. Skutečnost, že žalobce využíval nemovitost k pronájmu reklamní plochy je prokázáno smlouvou ze dne 1. 1. 1996 na č. l.
511. Dle této smlouvy žalobce pronajal společnosti [právnická osoba] plochu fasády domu, o který jde, k umístění 1 ks vývěsní skříňky o rozměrech 0,8 m x 1,3 m, a to oproti povinnosti této společnosti platit nájemné ve sjednané výši navyšované o koeficient míry inflace. Podle výpočtových listů pro roky 2009 - 2012 na č. l. 440 - č. l. 444 činilo nájemné 1 158 Kč ročně, tj. 96,50 Kč měsíčně.
29. K závěru, že vyjma žalobce a žalované nikdo z dalších spoluvlastníků nemovitost neužívá, soud dospěl takto: neznámí dědicové po [jméno] [příjmení] nemovitost nemohou užívat už z povahy věci. O tom, že ČR nemovitosti neužívá, není mezi stranami sporu. Je pravdou, že žalovaná v odpovědi na nepříliš jasný a poněkud návodný dotaz soudu v předchozím obsazení senátu, zda žalovaná užívá pouze svůj spoluvlastnický podíl, nebo zda užívá i podíly dalších spoluvlastníků na základě dohody či na základě jiné právní skutečnosti, odpověděla žalovaná, že tuto skutečnost soudu sdělí následně (viz protokol o jednání ze dne 12. 6. 2015 na č. l. 335). Žalovaná nejdříve uvedla, že má od [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] na základě jejich ústní dohody souhlas„ k bezplatnému užívání prostor i v rozsahu spoluvlastnických podílů těchto spoluvlastníků.“ Později v řízení, v příkrém rozporu s tímto tvrzením, dne 25. 11. 2015 žalovaná uvedla, že užívá spoluvlastnické podíly ostatních spoluvlastníků, [jméno] a [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], na základě smlouvy o tichém společenství na č. l.
534. Ta je datována 30. 12. 2004 a je v ní sjednáno, že společníci, tj. uvedení minoritní spoluvlastníci vyjma žalované, vkládají jako svůj vklad do podnikání žalované užívací a požívací práva ke svým spoluvlastnickým podílům na daných nemovitostech oproti právu na 6 % podíl ze zisku žalované po jeho zdanění. K tomu dále předložili čestné prohlášení ze dne 17. 5. 2016 na č. l. 565, v němž [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] potvrzovali, že uvedená smlouva z roku 2004 stále platí a nebyla nikým vypovězena. Ať už je pravdivá kterákoli z protichůdných skutkových verzí žalované, je třeba v obou případech vycházet z toho, že žádný z minoritních spoluvlastníků personálně propojených se žalovanou nemovitost neužívá. Soud zde přitom ponechává stranou, že otázka, zda lze spoluvlastnický podíl přenechat k užívání jiné osobě, není v právní teorii uspokojivě vyřešena, i když správným se spíše jeví názor, že přenechat k užívání jiné osobě je možné pouze věc samu, případně nějakou její reálně vymezenou část, a spoluvlastnický podíl nikoli, neboť ten je pouze vyjádřením poměru, v němž se spoluvlastník podílí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnického práva k věci. Někdy se však v teorii též výjimečně připouští, že přenechat je možné i spoluvlastnický podíl. Zcela jednoznačným je pak tvrzení žalované na jednání dne 2. 12. 2019 (viz protokol o jednání na č. l. 750), kdy žalovaná uvedla, že smlouvu o tichém společenství je třeba vykládat tak, že žalovaná může užívat nemovitost do rozsahu podílů dalších minoritních spoluvlastníků a že:„ Tyto tři fyzické osoby uvedené ve smlouvě nemovitost nikdy neužívali, ani neužívali žádnou reálně vymezenou část, neměli v ní své věci a nemají ani v současné době.“ 30. Výši obvyklého nájemného bytu a nebytových prostor soud zjistil ze znaleckého posudku společnosti [právnická osoba] [číslo] ze dne 7. 11. 2014 na č. l.
240. Znalec vyšel z informací poskytnutých žalovanou a podkladů, které uvedl na 5. str. znaleckého posudku. Dne 7. 8. 2014 provedl prohlídku za přítomnosti zástupce žalované, při níž provedl přeměření jednotlivých podlahových ploch místností v dané nemovitosti. Podstatná je odpověď na druhou položenou otázku v části, v níž jde o stanovení obvyklého nájemného jednotlivých bytů a obvyklého nájemného nebytových prostor, přičemž podstatné jsou roky 2006 - 2012. Znalecký ústav vychází z původní výchozí kalkulace nájemného v roce 2004. Připouští, že je problematické posuzovat historickou výši nájmu, ovšem přihlíží k tomu, že po roce 2006 nedošlo k žádným významným úpravám prostor. Dospívá k závěru, že nájemné za nebytové prostory stanovené žalobcem lze v roce 2004 považovat za obvyklé v místě a čase s tím, že inflační navýšení ceny v dalších letech pak lze považovat za standardní. Pokud jde o bytové prostory, znalecký ústav poukazuje na to, že v roce 2004 byly byty pronajímány v případě regulovaného nájemného za 10,67 Kč/m2 měsíčně, v nájemní smlouvě žalobce a [jméno] [příjmení] došlo ke zvýšení ročního nájemného o 7 Kč/m2 na měsíc. Obvyklý výnos na nájemném potom znalecký ústav dovozuje z regulovaného nájemného v letech, v nichž se toto omezení uplatňovalo, jinak vychází z pěti srovnatelných bytů, u nichž činilo nájemné 140 Kč/m2 podlahové plochy měsíčně a dospívá k závěru, že tato částka je obvyklým nájemným z pronájmu bytů. Jedná se o částky, které jsou uvedeny v tabulce na 21. str. znaleckého posudku a též výše v tomto rozsudku. Jelikož ke znaleckému posudku neměli výhrady ani účastníci, soud od výslechu znalce podle § 127 odst. 1 in fine o. s. ř. upustil.
31. Kdy žaloba došla do dispoziční sféry žalované, se podává z doručenek na č. l. 17 spisu sp. zn. 34 C 444/2008, č. l. 37 původního spisu č. l. 34 C 777/2010 a č. l. 31 původního spisu sp. zn. 12 C 299/2012.
32. Dopisem ze dne 18. 11. 2014 došlým žalobci téhož dne projevila žalovaná vůli započíst vůči pohledávkám žalovaným v tomto řízení a pohledávce žalobce na zaplacení 291 523 Kč s příslušenstvím žalované ve věci zdejšího soudu sp. zn. 20 C 26/2006, vše z důvodu nadužívání nebytových prostor v daném domě za období souhrnně od 1. 3. 2005 do 21. 5. 2012 v celkové výši 1 538 730,60 Kč, svou pohledávku ve výši 1 687 000 Kč, kterou charakterizovala jako náklady vynaložené na opravu prostor v domě v [obec], [ulice a číslo] s odkazem na výše uvedený znalecký posudek. V dopise je současně uvedeno, že pohledávka žalované vznikla před 1. 3. 2005, tedy že je starší, než první žalobcem uplatněná protipohledávka a dovozuje, že vzájemné pohledávky se proto střetly ke dni 1. 3. 2005. Zmíněný znalecký posudek v odpovědi na první žalovanou položenou otázku srovnává zjištěnou cenu domu před a po žalobcem tvrzených stavebních úpravách, které měly spočívat v rozšíření rozvodu plynu + 1x WAV ve skladu se zabudováním kouřovodu vně budovy, opravě betonové a dlážděné podlahy stávajícího skladu, výměně dvou zárubní, opravě vnitřních omítek, rozšíření rozvodu vody, montáži nového WC s umyvadlem a výměně plechových dveří ze skladu za okno s mříží, vše v roce 2001, roce 2003 výměně dvou kusů oken za plastová + okenní mříž, protiplísňovém nátěru stěny, zateplením a zbudováním dřevotřískového ostění s polystyrenovou vložkou a v roce 2004 zrekonstruování sklepních prostor, instalaci nové kotelny v hodnotě 650 000 Kč. Rozdíl zjištěných cen znaleckému ústavu vychází na 1 036 993 Kč, k tomu znalecký ústav připočetl částku 650 000 Kč za rekonstrukci kotelny v suterénu domu, což bylo prý dodáno jako samostatný podklad. Ze znaleckého posudku není zřejmé, co je míněno hodnotou 650 000 Kč, ani jak a za jakého podkladu k ní dospěl, zda se jedná o vynaložené náklady, či rozdíl v cenách nemovitosti před rekonstrukcí sklepních prostor a instalací nového kotle. Podklady uvedené v čl. 3 na str. 5 a str. 6 znaleckého posudku nejsou k němu přiloženy. Souhlas s provedením stavebních prací na č. l. 1042 se vůbec netýká prací, které měly být provedeny do 15. 10. 2004. Žalovaná tudíž neprokázala, že zmíněné stavební úpravy provedla, ani že k tomu měla souhlas žalobce.
33. Je přitom pravdou, že žalovaná užívala dané nemovitosti dříve na základě nájemní smlouvy ze dne 7. 7. 1997 na č. l. 368 ve znění dodatků ze dne 21. 2. 2001 a dne 15. 3. 2004 na č. l. 374 a č. l.
375. V čl. VII nájemní smlouvy je sjednáno, že nájemce není oprávněn v pronajatých nebytových prostorách provádět stavební úpravy, které podléhají stavebnímu povolení či ohlášení podle stavebního zákona, či měnit charakter pronajatých nebytových prostor bez předchozího písemného souhlasu pronajímatele. Žalovaná se pak stala spoluvlastníkem daných nemovitostí ke dni 15. 10. 2004 na základě kupní smlouvy z téhož dne (srov. např. výpis z KN na č. l. 348).
34. Ve věci vedené u zdejšího soudu pod sp. zn. 20 C 26/2006 podala žalovaná dne 9. 5. 2006 podání, které označila mimo jiné jako vzájemný návrh. V tomto podání mimo jiné zmínila, že v průběhu doby, kdy předmětné nemovitosti užívala a užívá, provedla celou řadu úprav, a to vlastním nákladem a za souhlasu většinového spoluvlastníka, resp. poté i se souhlasem všech ostatních menšinových spoluvlastníků (nijak přitom nerozlišuje stavební úpravy za trvání nájemního poměru a po nabytí spoluvlastnického práva, neboť [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] nabyli spoluvlastnické právo k daným nemovitostem současně se žalovanou a [jméno] [příjmení] kupní smlouvou až ze dne 20. 12. 2004, tedy v době, kdy žalovaná už byla spoluvlastníkem (srov. výpis z KN na č. l. 255), a poté, co žalobce prý nereagoval na dopis [jméno] [příjmení], aby se uskutečnilo společné jednání za účelem volby soudního znalce, který by ocenil náklady na zhodnocení společné nemovitosti, uvedla, že má za to, že náklady, které vynaložila na opravu a úpravu společných nemovitostí jsou ve výši cca 500 000 Kč, přičemž tuto částku lze upřesnit až na základě znaleckého posudku. Tvrzené stavební úpravy nijak nejmenuje ani nepopisuje. Závěrem projevila vůli započítat vůči žalované pohledávce„ svoje pohledávky vzniklé vynaložením nákladů žalovaného na úpravu a opravu předmětných nemovitostí v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnického podílu žalobce,“ a vznesla vzájemný návrh, aby žalobci byla uložena povinnost„ uhradit žalovanému částku odpovídající rozdílu mezi úhradou za užívání předmětných nemovitostí v rozsahu odpovídajícím výši spoluvlastnického podílu žalobce a úhradou za úpravu a opravu předmětných nemovitostí vynaložený žalovaným nad rozsah odpovídající výši spoluvlastnického podílu žalovaného na sporných nemovitostech“ (č. l. 478 tohoto spisu). Podáním ze dne 15. 10. 2007 se své předchozí podání snažila upřesnit tak, že uvedla, že žalovaná byla do 15. 10. 2004 v nájemním vztahu s žalobcem a během doby trvání nájemního vztahu provedla se souhlasem pronajímatele„ mnoho stavebních, udržovacích a modernizačních prací.“ Protože však výše vypořádání technického zhodnocení se určuje v cenách obvyklých ke dni skončení nájemního vztahu, nelze jednostranně stanovit konečnou výši pohledávky žalované za žalobcem, nicméně se jedná nejméně o 500 000 Kč a navrhuje ustanovení znalce ke stanovení výše obvyklých cen„ za provedené úpravy, zhodnocení a modernizaci pronajaté věci ke dni 15. 10. 2004“ a domáhá se uložení nespecifikované částky, kterou prý dodatečně upřesní. Dále se zmiňuje o tom, že na základě pravomocného stavebního povolení provádí od konce roku 2005 zásadní modernizaci společné věci s tím, že žalobce se na ní odmítá finančně podílet a navrhuje uložení povinnosti žalobci k zaplacení nespecifikované peněžní částky zjištěné soudem podle pozdějšího upřesnění. V podání na č. l. 406 spisu sp. zn. 20 C 26/2006 žalovaná ze dne 10. 6. 2013 odhaduje žalovanou výši své pohledávky za opravy a úpravy dříve pronajaté věci na 950 000 Kč, po výzvě soudu ze dne 17. 7. 2013 na č. l. 408 daného spisu, aby žalovaná specifikovala výši svých pohledávek za žalobcem z titulu provedených oprav a úprav (což předtím žalobce podle usnesení ze dne 24. 5. 2013 na č. l. 400 neučinil), uvedl žalovaný, že vzájemným návrhem uplatněnou částku definitivně označuje ve výši 950 000 Kč s dodatkem, že tak činí z procesní opatrnosti, aby vzájemný návrh nemohl být odmítnut pro neurčitost. V usnesení Krajského soudu ze dne 4. 5. 2018 na č. l. 508 zmíněného spisu se mimo jiné konstatuje, že vzájemný návrh žalované neobsahuje všechny zákonné náležitosti ve smyslu § 79 odst. 1 o. s. ř., když kromě nedostatečného vylíčení rozhodujících skutečností spočívajících ve vymezení provedených prací na společné nemovité věci, není uvedena konkrétní částka, které se žalovaná po žalobci z tohoto titulu domáhá, a proto je zdejší soud v dané věci povinen postupovat dle § 43 o. s. ř. a žalovanou k odstranění vad podání vyzvat. Taková výzva byla učiněna usnesením ze dne 17. 8. 2018 na č. l. 520, přičemž žalovaná na výzvu odpověděla podáním ze dne 11. 9. 2018 na č. l. 525, přičemž ani zde není, vyjma zmínky o tom, že došlo na základě dohody ke stavebním pracím k tíži žalované za účelem celkové rekonstrukce a modernizace zadních prostor provozovny (pozn. tj. těch, o nichž žalovaná v tomto řízení tvrdí, že jsou nedokončenou stavbou), neobsahuje vylíčení provedených stavebních prací.
35. Po právní stránce soud vyšel z § 123, § 136 odst. 1 a § 137 odst. 1 obč. zák. Podle těchto ustanovení jsou vlastníci v mezích zákona oprávněni předmět svého vlastnictví držet, užívat, požívat jeho plody a užitky a nakládat s ním. U věci, která je v podílovém spoluvlastnictví více vlastníků, se spoluvlastníci podílejí na právech a povinnostech vyplývajících ze spoluvlastnictví ke společné věci v míře vyjádřené spoluvlastnickým podílem. Ten nelze chápat v reálném smyslu, tedy že by spoluvlastníkovi náležela určitá fyzicky vymezená část věci, nýbrž ideálně, tedy že každý ze spoluvlastníků má právo k celé věci omezené spoluvlastnickým právem dalších spoluvlastníků. Spoluvlastnický podíl tak především vyjadřuje postavení spoluvlastníka při rozhodování o hospodaření se společnou věcí dle § 139 odst. 1 obč. zák., určuje rozsah vzájemného vypořádání spoluvlastníků (§ 139 odst. 1 obč. zák.), je rozhodující v případě absence dohody spoluvlastníků o výkonu předkupního práva (§ 140 věta druhá obč. zák.), představuje kritérium pro rozhodnutí o vypořádání spoluvlastnictví po jeho zrušení (§ 142 odst. 1 věta druhá obč. zák.), a též určuje míru, v níž se bude spoluvlastník podílet na užívání věci a na užitcích či plodech z věci plynoucí.
36. Přestože právo každého ze spoluvlastníků věc užívat je omezeno stejným právem ostatních užívat věc podle velikosti podílu, mohou spoluvlastníci dohodou nebo většinovým rozhodnutím, nebo soud při rozhodování o hospodaření se společnou věcí rozhodnout tak, že některého ze spoluvlastníků z fyzického užívání věci zcela nebo zčásti vyloučí (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 17. 11. 1999, sp. zn. 2 Cdon 1313/97); v takovém případě užívá některý ze spoluvlastníků věc nad rámec svého podílu. Za takové omezení práva náleží vyloučenému spoluvlastníkovi (nedohodl-li se s ostatními spoluvlastníky jinak) náhrada ve výši odpovídající rozsahu jeho újmy dle § 137 odst. 1 obč. zák..
37. Naproti tomu užívá-li spoluvlastník věc nad rámec svého podílu bez rozhodnutí většiny spoluvlastníků, bez dohody spoluvlastníků anebo bez rozhodnutí soudu, ač z titulu spoluvlastnictví je spoluvlastník oprávněn užívat věc jen v rámci svého podílu, mohou spoluvlastníci vůči sobě navzájem z takto nastaveného vztahu vyvozovat peněžité nároky, neboť spoluvlastník je (v rámci svého podílu) sice oprávněn užívat celou věc, to však ještě neznamená, že ji může„ bez dalšího“ užívat nad rámec svého spoluvlastnického podílu na úkor ostatních spoluvlastníků. Majetkový prospěch dosažený takovým užíváním v podstatě představuje přivlastňování si užitné hodnoty společné věci na úkor ostatních spoluvlastníků, přičemž nároky ochuzených spoluvlastníků se opírají o § 451 odst. 2 obč. zák. (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 10. 2012, sp. zn. 31 Cdo 503/2011, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 3. 2016, sp. zn. 28 Cdo 5269/14 a stanovisko Ústavního soudu ze dne 16. 10. 2018, sp. zn. Pl US-st. 48/18, č. 260/2018 Sb.).
38. Výše nároku ochuzeného spoluvlastníka se určuje podle ustálené rozhodovací praxe, která vychází z toho, že peněžitá náhrada za užívání věci bez právního důvodu musí být poskytnuta ve výši zpravidla obvyklého nájemného vynakládaného za užívání stejné nebo obdobné věci v daném místě a čase a za srovnatelných podmínek (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 1999, sp. zn. 25 Cdo 2578/98, č. 53/2000 Sb. NS., rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 11. 2010, sp. zn. 28 Cdo 1784/2010 nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 4. 2014, sp. zn. 28 Cdo 3356/2013).
39. Lze tedy uzavřít, že užívá-li spoluvlastník bez právního důvodu (zejména bez rozhodnutí většiny spoluvlastníků nebo bez dohody spoluvlastníků anebo bez rozhodnutí soudu) společnou věc nad rámec svého spoluvlastnického podílu, je povinen vydat to, oč se takovým užíváním obohatil, ostatním spoluvlastníkům podle pravidel o vydání bezdůvodného obohacení (§ 451 a násl. obč. zák.).
40. Posouzení, zda spoluvlastník užívá věc v rámci podílu, je posouzením právním, vycházejícím ze skutkových zjištění. Soud musí brát v úvahu všechny okolnosti věci; nestačí např. zjištění, že spoluvlastník užívá část věci o větší výměře, než by mu podle poměru výše podílu náležela, musí se zabývat i kvalitou užívané části. Na základě tohoto posouzení je možno určit, zda spoluvlastník užívá věc v rámci svého podílu nebo nad tento rámec (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 4. 3. 2020, sp. zn. 28 Cdo 283/2020).
41. V souzené věci jsou účastníci spolu s dalšími osobami uvedenými shora spoluvlastníci předmětných nemovitostí a náleží jim tudíž práva uvedená v § 123 obč. zák. vzájemně omezena podle § 136 odst. 1 a § 137 odst. 1 obč. zák. Závěr o spoluvlastnickém právu účastníků a dalších spoluvlastníků uvedených výše má oporu v principu materiální publicity zápisu v KN. Žalobcův spoluvlastnický podíl činí 5/6, zbylí spoluvlastníci mají po 1/36.
42. Pro závěr, zda žalobce, který se s dalšími spoluvlastníky na užívání věci nedohodl, o užívání sám nerozhodl, ani o dané otázce nerozhodoval soud, má právo dle § 451 odst. 2 obč. zák., bylo třeba zjistit, jaký ekonomický užitek mohou dané nemovitosti (jejich jednotlivé části) spoluvlastníkům souhrnně vynést. Tento ekonomický užitek je dle názoru soudu nejlépe vyjádřen obvyklým nájemným, neboť ve výši nájemného se odráží též kvalita pronajímané věci (její části). V daných nemovitostech jsou ekonomicky využitelné tři byty, jejichž užitnou hodnotu realizoval žalobce, neboť tyto byty podle své vlastní úvahy pronajímal, po jejich vybydlení a vysídlení nájemníky je kontroloval a držel k nim výhradní přístup, který z jejich užívání vylučoval ostatní spoluvlastníky (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 7. 1. 2009, sp. zn. 28 Cdo 725/2008); i vybydlení bytů lze dát k tíži žalobci, neboť z jeho činnosti při realizaci užitné hodnoty věci ke zhoršení stavu bytů došlo. Další ekonomicky využitelnou částí daných nemovitostí jsou nebytové prostory, v nichž v dané době byla umístěna prodejna žalované s kancelářemi a dalším příslušenstvím, když ekonomickou hodnotu na této části nemovitostní realizovala zase žalovaná. A konečně k realizaci určité ekonomické hodnoty věci došlo i pronájmem reklamní cedule, z níž výnosy přijal žalobce.
43. Nelze bez výhrad akceptovat způsob výpočtu výše nároku žalobcem, neboť tento by poskytoval korektní výsledky pouze v případě dvoustranného poměru mezi podílovými spoluvlastníky. V případě vícestranného vnitřního poměru mezi podílovými spoluvlastníky však žalobcův způsob výpočtu opomenul skutečnost, že i ČR a dědicové po [jméno] [příjmení], kteří nemovitosti neužívají, by se mohli po spoluvlastníkovi užívajícím dané nemovitosti nad rámec svého podílu domáhat vydání takto získaného obohacení. Takové právo by měli i minoritní spoluvlastníci tzv. personálně propojení se žalovanou, kdyby se ho shora uvedenými dohodami nevzdali. Žalobce tak svůj procesní nárok navýšil částečně o to, co by mělo připadnout jiným spoluvlastníkům.
44. Aby mohl být korektně vyjádřen onen„ rámec spoluvlastnického podílu,“ v němž jsou spoluvlastníci oprávněni nemovitosti užívat, resp. realizovat jejich užitnou hodnotu je třeba dle názoru soudu sečíst potencionální výnosy v podobě obvyklého nájemného z daných součástí nemovitostí, tj. bytů, obchodu a místa pro reklamu a tento souhrn vynásobit spoluvlastnickými podíly účastníků, resp. příslušnými zlomky. Jelikož jiní spoluvlastníci, jež nemovitost neužívají, nežalují, postačí násobit 5/6 náležejícími žalobci, přičemž zároveň jelikož v daném období nemovitosti užívali pouze žalobce a žalovaná, nepřichází v úvahu, aby náhrada byla poskytována někým jiným, než žalovanou. Jelikož žalobce vypočítal svůj nárok pro jednotlivé měsíce, pro zjednodušení se toho přidržuje i soud (nicméně pokud jde o zákonný úrok z prodlení, rozhodl jinak, než žalobce požadoval, viz níže). Výsledek soud zanesl do této tabulky: období; nájemné - prodejna; nájemné - byty; nájemné - cedule; spolu celkem; podíl žalobce o 5/6; vyrovnání 09/ 2006; 18855; 6449; 0; 25304; 21086; 14637 10/ 2006; 18855; 6449; 0; 25304; 21086; 14637 11/ 2006; 18855; 6449; 0; 25304; 21086; 14637 12/ 2006; 18855; 6449; 0; 25304; 21086; 14637 01/ 2007; 19317; 9990; 0; 29307; 24422; 14432 02/ 2007; 19317; 9990; 0; 29307; 24422; 14432 03/ 2007; 19317; 9990; 0; 29307; 24422; 14432 04/ 2007; 19317; 9990; 0; 29307; 24422; 14432 05/ 2007; 19317; 9990; 0; 29307; 24422; 14432 06/ 2007; 19317; 9990; 0; 29307; 24422; 14432 07/ 2007; 19317; 9990; 0; 29307; 24422; 14432 08/ 2007; 19317; 9990; 0; 29307; 24422; 14432 09/ 2007; 19317; 9990; 0; 29307; 24422; 14432 10/ 2007; 19317; 9990; 0; 29307; 24422; 14432 11/ 2007; 19317; 9990; 0; 29307; 24422; 14432 12/ 2007; 19317; 9990; 0; 29307; 24422; 14432 01/ 2008; 19858; 13390; 0; 33248; 27706; 14316 02/ 2008; 19858; 13390; 0; 33248; 27706; 14316 03/ 2008; 19858; 13390; 0; 33248; 27706; 14316 04/ 2008; 19858; 13390; 0; 33248; 27706; 14316 05/ 2008; 19858; 13390; 0; 33248; 27706; 14316 06/ 2008; 19858; 13390; 0; 33248; 27706; 14316 07/ 2008; 19858; 13390; 0; 33248; 27706; 14316 08/ 2008; 19858; 13390; 0; 33248; 27706; 14316 09/ 2008; 19858; 13390; 0; 33248; 27706; 14316 10/ 2008; 19858; 13390; 0; 33248; 27706; 14316 11/ 2008; 19858; 13390; 0; 33248; 27706; 14316 12/ 2008; 19858; 13390; 0; 33248; 27706; 14316 01/ 2009; 21109; 16884; 96,5; 38089; 31741; 14857 02/ 2009; 21109; 16884; 96,5; 38089; 31741; 14857 03/ 2009; 21109; 16884; 96,5; 38089; 31741; 14857 04/ 2009; 21109; 16884; 96,5; 38089; 31741; 14857 05/ 2009; 21109; 16884; 96,5; 38089; 31741; 14857 06/ 2009; 21109; 16884; 96,5; 38089; 31741; 14857 07/ 2009; 21109; 16884; 96,5; 38089; 31741; 14857 08/ 2009; 21109; 16884; 96,5; 38089; 31741; 14857 09/ 2009; 21109; 16884; 96,5; 38089; 31741; 14857 10/ 2009; 21109; 16884; 96,5; 38089; 31741; 14857 11/ 2009; 21109; 16884; 96,5; 38089; 31741; 14857 12/ 2009; 21109; 16884; 96,5; 38089; 31741; 14857 01/ 2010; 21109; 20143; 96,5; 41348; 34457; 14314 02/ 2010; 21109; 20143; 96,5; 41348; 34457; 14314 03/ 2010; 21109; 20143; 96,5; 41348; 34457; 14314 04/ 2010; 21109; 20143; 96,5; 41348; 34457; 14314 05/ 2010; 21109; 20143; 96,5; 41348; 34457; 14314 06/ 2010; 21109; 20143; 96,5; 41348; 34457; 14314 07/ 2010; 21109; 20143; 96,5; 41348; 34457; 14314 08/ 2010; 21109; 20143; 96,5; 41348; 34457; 14314 09/ 2010; 21109; 20143; 96,5; 41348; 34457; 14314 10/ 2010; 21109; 20143; 96,5; 41348; 34457; 14314 11/ 2010; 21109; 20143; 96,5; 41348; 34457; 14314 12/ 2010; 21109; 20143; 96,5; 41348; 34457; 14314 01/ 2011; 21426; 24010; 96,5; 45532; 37943; 13933 02/ 2011; 21426; 24010; 96,5; 45532; 37943; 13933 03/ 2011; 21426; 24010; 96,5; 45532; 37943; 13933 04/ 2011; 21426; 24010; 96,5; 45532; 37943; 13933 05/ 2011; 21426; 24010; 96,5; 45532; 37943; 13933 06/ 2011; 21426; 24010; 96,5; 45532; 37943; 13933 07/ 2011; 21426; 24010; 96,5; 45532; 37943; 13933 08/ 2011; 21426; 24010; 96,5; 45532; 37943; 13933 09/ 2011; 21426; 24010; 96,5; 45532; 37943; 13933 10/ 2011; 21426; 24010; 96,5; 45532; 37943; 13933 11/ 2011; 21426; 24010; 96,5; 45532; 37943; 13933 12/ 2011; 21426; 24010; 96,5; 45532; 37943; 13933 01/ 2012; 21833; 24010; 96,5; 45939; 38282; 14272 02/ 2012; 21833; 24010; 96,5; 45939; 38282; 14272 03/ 2012; 21833; 24010; 96,5; 45939; 38282; 14272 04/ 2012; 21833; 24010; 96,5; 45939; 38282; 14272 05/ 2012; 21833; 24010; 96,5; 45939; 38282; 14272 45. Vyrovnání představuje rozdíl hodnot„ podíl žalobce o 5/6“ a„ nájemné - byty“, tedy toho, jakou měrou by se žalobce měl podílet na výnosech z věci a tím s jakou měrou se na nich podílel nebo mohl podílet, tedy jinak řečeno jako rozdíl mezi rozsahem užívání odpovídajícím jeho spoluvlastnickému podílu a skutečným rozsahem užívání.
46. Rozdíl výše v žalobě uplatněného procesního nároku a soudem zjištěné výše nároku vychází takto: období;; zažalováno; ZÚzP od; přisouzeno; od; zamítnuto; do; zamítnuto; od 09/ 2006; 15175; 01.10.2006; 14637; 16.10.2008; 15175; 15.10.2008; 537,43; 16.10.2008 10/ 2006; 15175; 01.11.2006; 14637; 16.10.2008; 15175; 15.10.2008; 537,43; 16.10.2008 11/ 2006; 15175; 01.12.2006; 14637; 16.10.2008; 15175; 15.10.2008; 537,43; 16.10.2008 12/ 2006; 15175; 01.01.2007; 14637; 16.10.2008; 15175; 15.10.2008; 537,43; 16.10.2008 01/ 2007; 14987; 01.02.2007; 14432; 16.10.2008; 14987; 15.10.2008; 554,98; 16.10.2008 02/ 2007; 14987; 01.03.2007; 14432; 16.10.2008; 14987; 15.10.2008; 554,98; 16.10.2008 03/ 2007; 14987; 01.04.2007; 14432; 16.10.2008; 14987; 15.10.2008; 554,98; 16.10.2008 04/ 2007; 14987; 01.05.2007; 14432; 16.10.2008; 14987; 15.10.2008; 554,98; 16.10.2008 05/ 2007; 14987; 01.06.2007; 14432; 16.10.2008; 14987; 15.10.2008; 554,98; 16.10.2008 06/ 2007; 14987; 01.07.2007; 14432; 16.10.2008; 14987; 15.10.2008; 554,98; 16.10.2008 07/ 2007; 14987; [osobní údaje žalobce] 1253; 14432; 16.10.2008; 14987; 15.10.2008; 554,98; 16.10.2008 08/ 2007; 14987; 01.09.2007; 14432; 16.10.2008; 14987; 15.10.2008; 554,98; 16.10.2008 09/ 2007; 14987; 01.10.2007; 14432; 16.10.2008; 14987; 15.10.2008; 554,98; 16.10.2008 10/ 2007; 14987; 01.11.2007; 14432; 16.10.2008; 14987; 15.10.2008; 554,98; 16.10.2008 11/ 2007; 14987; 01.12.2007; 14432; 16.10.2008; 14987; 15.10.2008; 554,98; 16.10.2008 12/ 2007; 14987; 01.01.2008; 14432; 16.10.2008; 14987; 15.10.2008; 554,98; 16.10.2008 01/ 2008; 14310; 01.02.2008; 14310; 16.10.2008; 14310; 15.10.2008; 0,00; 16.10.2008 02/ 2008; 14310; 01.03.2008; 14310; 16.10.2008; 14310; 15.10.2008; 0,00; 16.10.2008 03/ 2008; 14310; 01.04.2008; 14310; 16.10.2008; 14310; 15.10.2008; 0,00; 16.10.2008 04/ 2008; 14310; 01.05.2008; 14310; 16.10.2008; 14310; 15.10.2008; 0,00; 16.10.2008 05/ 2008; 14310; 01.06.2008; 14310; 16.10.2008; 14310; 15.10.2008; 0,00; 16.10.2008 06/ 2008; 14310; 01.07.2008; 14310; 16.10.2008; 14310; 15.10.2008; 0,00; 16.10.2008 07/ 2008; 14310; 01.08.2008; 14310; 08.09.2010; 14310; 07.09.2010; 0,00; 08.09.2010 08/ 2008; 14310; 01.09.2008; 14310; 08.09.2010; 14310; 07.09.2010; 0,00; 08.09.2010 09/ 2008; 14310; 01.10.2008; 14310; 08.09.2010; 14310; 07.09.2010; 0,00; 08.09.2010 10/ 2008; 14310; 01.11.2008; 14310; 08.09.2010; 14310; 07.09.2010; 0,00; 08.09.2010 11/ 2008; 14310; 01.12.2008; 14310; 08.09.2010; 14310; 07.09.2010; 0,00; 08.09.2010 12/ 2008; 14310; 01.01.2009; 14310; 08.09.2010; 14310; 07.09.2010; 0,00; 08.09.2010 01/ 2009; 15714; 01.02.2009; 14857; 08.09.2010; 15714; 07.09.2010; 857,58; 08.09.2010 02/ 2009; 15714; 01.03.2009; 14857; 08.09.2010; 15714; 07.09.2010; 857,58; 08.09.2010 03/ 2009; 15714; 01.04.2009; 14857; 08.09.2010; 15714; 07.09.2010; 857,58; 08.09.2010 04/ 2009; 15714; 01.05.2009; 14857; 08.09.2010; 15714; 07.09.2010; 857,58; 08.09.2010 05/ 2009; 15714; 01.06.2009; 14857; 08.09.2010; 15714; 07.09.2010; 857,58; 08.09.2010 06/ 2009; 15714; 01.07.2009; 14857; 08.09.2010; 15714; 07.09.2010; 857,58; 08.09.2010 07/ 2009; 15714; 01.08.2009; 14857; 08.09.2010; 15714; 07.09.2010; 857,58; 08.09.2010 08/ 2009; 15714; 01.09.2009; 14857; 08.09.2010; 15714; 07.09.2010; 857,58; 08.09.2010 09/ 2009; 15714; 01.10.2009; 14857; 08.09.2010; 15714; 07.09.2010; 857,58; 08.09.2010 10/ 2009; 15714; 01.11.2009; 14857; 08.09.2010; 15714; 07.09.2010; 857,58; 08.09.2010 11/ 2009; 15714; 01.12.2009; 14857; 08.09.2010; 15714; 07.09.2010; 857,58; 08.09.2010 12/ 2009; 15714; 01.01.2010; 14857; 08.09.2010; 15714; 07.09.2010; 857,58; 08.09.2010 01/ 2010; 15352; 01.02.2010; 14314; 08.09.2010; 15352; 07.09.2010; 1038; 08.09.2010 02/ 2010; 15352; 01.03.2010; 14314; 08.09.2010; 15352; 07.09.2010; 1038; 08.09.2010 03/ 2010; 15352; 01.04.2010; 14314; 08.09.2010; 15352; 07.09.2010; 1038; 08.09.2010 04/ 2010; 15352; 01.05.2010; 14314; 08.09.2010; 15352; 07.09.2010; 1038; 08.09.2010 05/ 2010; 15352; 01.06.2010; 14314; 08.09.2010; 15352; 07.09.2010; 1038; 08.09.2010 06/ 2010; 15352; 01.07.2010; 14314; 08.09.2010; 15352; 07.09.2010; 1038; 08.09.2010 07/ 2010; 15352; 01.08.2010; 14314; 08.12.2012; 15352; 07.12.2012; 1038; 08.12.2012 08/ 2010; 15352; 01.09.2010; 14314; 08.12.2012; 15352; 07.12.2012; 1038; 08.12.2012 09/ 2010; 15352; 01.10.2010; 14314; 08.12.2012; 15352; 07.12.2012; 1038; 08.12.2012 10/ 2010; 15352; 01.11.2010; 14314; 08.12.2012; 15352; 07.12.2012; 1038; 08.12.2012 11/ 2010; 15352; 01.12.2010; 14314; 08.12.2012; 15352; 07.12.2012; 1038; 08.12.2012 12/ 2010; 15352; 01.01.2011; 14314; 08.12.2012; 15352; 07.12.2012; 1038; 08.12.2012 01/ 2011; 15187; 01.02.2011; 13933; 08.12.2012; 15187; 07.12.2012; 1253; 08.12.2012 02/ 2011; 15187; 01.03.2011; 13933; 08.12.2012; 15187; 07.12.2012; 1253; 08.12.2012 03/ 2011; 15187; 01.04.2011; 13933; 08.12.2012; 15187; 07.12.2012; 1253; 08.12.2012 04/ 2011; 15187; 01.05.2011; 13933; 08.12.2012; 15187; 07.12.2012; 1253; 08.12.2012 05/ 2011; 15187; 01.06.2011; 13933; 08.12.2012; 15187; 07.12.2012; 1253; 08.12.2012 06/ 2011; 15187; 01.07.2011; 13933; 08.12.2012; 15187; 07.12.2012; 1253; 08.12.2012 07/ 2011; 15187; 01.08.2011; 13933; 08.12.2012; 15187; 07.12.2012; 1253; 08.12.2012 08/ 2011; 15187; 01.09.2011; 13933; 08.12.2012; 15187; 07.12.2012; 1253; 08.12.2012 09/ 2011; 15187; 01.10.2011; 13933; 08.12.2012; 15187; 07.12.2012; 1253; 08.12.2012 10/ 2011; 15187; 01.11.2011; 13933; 08.12.2012; 15187; 07.12.2012; 1253; 08.12.2012 11/ 2011; 15187; 01.12.2011; 13933; 08.12.2012; 15187; 07.12.2012; 1253; 08.12.2012 12/ 2011; 15187; 01.01.2012; 13933; 08.12.2012; 15187; 07.12.2012; 1253; 08.12.2012 01/ 2012; 15526; 01.02.2012; 14272; 08.12.2012; 15526; 07.12.2012; 1253; 08.12.2012 02/ 2012; 15526; 01.03.2012; 14272; 08.12.2012; 15526; 07.12.2012; 1253; 08.12.2012 03/ 2012; 15526; 01.04.2012; 14272; 08.12.2012; 15526; 07.12.2012; 1253; 08.12.2012 04/ 2012; 15526; 01.05.2012; 14272; 08.12.2012; 15526; 07.12.2012; 1253; 08.12.2012 05/ 2012; 15526; 01.06.2012; 14272; 08.12.2012; 15526; 07.12.2012; 1253; 08.12.2012 spolu:;; 1044966;; 992093;; 1044966;; 52872; 47. Tabulka zobrazuje, že kolik bylo pro jednotlivá období po připuštění změny žaloby a částečném zastavení řízení zažalováno, odkdy byl požadován zákonný úrok z prodlení, kolik bylo přisouzeno podle tabulky výše se zákonným úrokem z prodlení počítaného od uvedeného data (specifikem je rok 2008, kdy žalobce žaloval na 14 310,58 Kč měsíčně, zatímco nárok činil 14 316,67 Kč). První sloupec„ zamítnuto“ ukazuje zamítnuté částky, z níž byl žalován zákonný úrok z prodlení do data uvedeného v následujícím sloupci. Další sloupec„ zamítnuto“ ukazuje, kolik bylo zamítnuto na jistině, když se jedná o rozdíl mezi přisouzenou a požadovanou částkou a taktéž ukazuje částky, z níž byl žalován zákonný úrok z prodlení od data uvedeného v posledním sloupci, pročež i pro toto příslušenství byla žaloba zamítnuta, neboť se jedná o příslušenství požadované ze zamítnuté části jistiny.
48. Pokud jde o úrok z prodlení, žalovaná se oprávněně domáhá užití § 563 obč. zák., neboť doba splnění nebyla mezi stranami dohodnuta, u práva na vydání bezdůvodného obohacení není stanovena ani právním předpisem a nebyla určena ani v rozhodnutí, a proto je žalovaná povinna splnit dluh prvního dne poté, kdy byla o plnění žalobcem požádána. Jedná se o jednostranný adresovaný úkon, který se stává perfektním dojitím do dispoziční sféry adresáta (§ 43a odst. 2 věta první obč. zák. per analogiam). K tomu došlo teprve uložením první žaloby na poště, resp. dodáním druhé a třetí žaloby do DS žalované. Soud si je přitom vědom, že žalobce předkládal žalované řadu výpočtových listů, v nichž jí účtoval nájemné. K tomu však přihlédnout nelze, neboť jak je argumentováno výše v tomto rozsudku, jedná se o uplatnění odlišného nároku s jiným skutkovým základem. Žalovaná byla proto povinna zaplatit na druhý den po výzvě žalobce, nezaplatila-li žalovaná v tento den, ocitla se ode dne následujícího v prodlení podle § 517 odst. 1 věta první obč. zák. a žalobci proto vzniklo právo na zaplacení zákonného úroku z prodlení podle § 517 odst. 2 obč. zák. ve výši určené v § 1 nařízení vlády č. 142/1994 Sb. 49. § 580 věta první obč. zák. umožňuje dlužníku, aby proti věřitelově pohledávce započetl svou vlastní pohledávku stejného druhu. Žalovaná sice učinila vůči žalobci projev směřující k započtení a jedná se o pohledávky stejného druhu, nicméně nejsou naplněny předpoklady kompenzability stanovené v § 581 odst. 2 a 3 obč. zák. Jelikož se jedná o započtení jednostranné, uplatní se omezení stanovené ve druhém odstavci zmíněného ustanovení, dle něhož nelze započíst mimo jiné pohledávky promlčené (věta první) a nesplatné (věta druhá). Žalovaná svou pohledávku po skutkové stránce vymezuje tím, že v předmětu tehdejšího nájmu provedla stavební změny uvedené ve znaleckém posudku a požaduje protihodnotu toho, o co se zvýšila hodnota pronajaté věci. Taková pohledávka by mohla mít oporu v § 667 odst. 1 větě první, třetí a čtvrté obč. zák. Jelikož nájemní smlouva zanikla ke dni 15. 10. 2004, kdy se žalovaná stala spoluvlastníkem daných nemovitostí, mohla by poprvé v tento den požadovat (zesplatnit) náhradu protihodnoty, o níž se zvýšila hodnota věci, od 16. 10. 2004, mohl být bývalý pronajímatel v prodlení se zaplacením této náhrady a za 3 roky od tohoto dne se toto právo podle § 100 odst. 1 věty první a § 101 obč. zák. promlčelo. Vzhledem ke specifiku daného případu, že nájemní poměr zanikl nabytím spoluvlastnického práva žalovanou, tedy že žalovaná podle § 680 odst. 2 obč. zák. vstoupila do právního postavení pronajímatele lze uvažovat též tak, že její právo na náhradu rozdílu v hodnotě pronajaté věci zaniklo podle § 584 obč. zák. splynutím věřitele a dlužníka (přičemž je možné uvažovat už pouze o vypořádání ve vnitřním vztahu pronajímatelů, resp. spoluvlastníků, jako solidárních věřitelů). I regresní nárok mezi spoluvlastníky by se však promlčel úplně stejně jako nárok podle § 667 odst. 1 obč. zák.
50. Ke stavení promlčecí doby podle § 112 věty první obč. zák. nedošlo ani v řízení ve věci sp. zn. 20 C 26/2006. V písemném podání odevzdaném krátkou cestou na jednání dne 10. 5. 2006 na č. l. 132 žalovaná sice podala vzájemný protinávrh, nebo alespoň svůj úkon takto nazvala, nicméně tento nesplňuje požadavky stanovené v § 79 odst. 1 o. s. ř., konkrétně neobsahuje vylíčení rozhodujících skutečností, ani z něj není patrno, čeho se navrhovatel domáhá. Pod vylíčením rozhodujících skutečností je třeba rozumět údaje nezbytné k tomu, aby bylo jasné, o čem má soud rozhodnout. Nestačí tu pouhé všeobecné označení právního důvodu, o nějž žalobce svůj nárok opírá (např.„ z kupní smlouvy“,„ ze smlouvy o dílo“, apod.), nýbrž je třeba, aby byly všechny skutkové okolnosti jednotlivě, tak jak jdou za sebou a jak se jedna od druhé odvíjejí, vylíčeny sice stručně, přesto však úplně. Z jejich souhrnu musí vyplynout, o jaký právní poměr žalobce svůj nárok opírá (právní důvod žaloby), není však třeba, aby žalobce sám tento právní důvod v žalobě výslovně uváděl (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 28. 5. 1998, sp. zn. 2 Odon 154/97, a usnesení Nejvyššího soudu ze dne 11. 2. 2020, sp. zn. 23 Cdo 1383/2018). Současně z podání není zřejmé, zda se má posoudit podle § 97 odst. 1 o. s. ř. jako vzájemný návrh nebo jako procesní započtení podle § 98 in fine o. s. ř., neboť není zřejmé, zda žalovaná skutečně požaduje přisoudit více, než započítává. Žalovaná v podstatě výši částky neuvedla vůbec. Jelikož se žalovaná domáhá peněžitého plnění, musí být jasně a přesně udána peněžitá částka, kterou požaduje (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 3. 2019, sp. zn. 21 Cdo 6073/2017). Ani v podání na č. l. 312 daného spisu není uvedeno, jaké stavební, udržovací a modernizační práce měla žalovaná konkrétně provést, čímž ani v tomto podání neumožnila jednoznačnou identifikaci skutku tak, aby nemohl být zaměněn s jiným. Rovněž pro toto podání platí, že v něm není jasně udána peněžitá částka, která je požadována k zaplacení. Byť je třeba připustit, že žalovaná vyjadřuje názor, že se jedná nejméně o 500 000 Kč, nevyjadřuje se jasně, protože v závěru požaduje přisoudit„ finanční částku s příslušenstvím, která bude dodatečně upřesněna právním zástupcem žalované č. 1“ I v podání na č. l. 406 ze dne 10. 6. 2013 žalovaná částku uplatněnou vzájemným návrhem odhaduje pouze orientačně a nikoli definitivně; rovněž v reakci na usnesení ze dne 17. 8. 2018 na č. l. 520, v němž je výslovně uvedeno, aby žalovaná doplnila svůj vzájemný návrh o vylíčení rozhodujících skutečností spočívajících ve vymezení provedených prací. Žalovaná v podání ze dne 11. 9. 2018 na č. l. 525 o provedených pracích ničeho netvrdila, jen že se týkaly zadních prostor provozovny (tedy ani nikoli kotelny, jak tvrdila v tomto řízení). Z uvedených důvodů proto nedošlo ani ke stavení lhůty promlčecí doby v tomto dalším řízení.
51. I pokud by ovšem k takovému stavení došlo a neúplný vzájemný návrh by byl doplněn některým z podání došlých soudu po 16. 10. 2007, bylo by třeba stejně mít za to, že k promlčení pohledávky uplatněné vzájemným návrhem došlo. Je totiž třeba rozlišit procesní a hmotněprávní důsledky podání žaloby. Žaloba, byť je procesním úkonem, má totiž své důsledky i v rovině hmotného práva. Dojitím vadné žaloby soudu je sice řízení zahájeno (§ 82 odst. 1 věta první o. s. ř.) a soud je povinen přistupovat pode § 43 odst. 1 o. s. ř., avšak z hlediska posouzení, zda a jaké právo bylo uplatněno, tedy zda i došlo ke stanovení promlčecí doby podle § 112 obč. zák., je třeba žalobu posoudit též podle § 37 odst. 1 obč. zák., protože žaloba je zde rovněž právním úkonem ve smyslu § 34 obč. zák., a proto podléhá výkladu projevu vůle podle § 35 odst. 2 a 3 obč. zák. Názor, dle něhož procesní vady žaloby nemají vliv na stavení promlčecí doby, jsou-li později v řízení odstraněny, lze respektovat potud, pokud se netýkají vymezení skutkového základu nároku a jeho výše, neboť ty jsou v konečném důsledku určující pro posouzení, zda ke stanovení promlčecí doby došlo, pro jakou pohledávku a v jakém rozsahu. Ostatně v situaci, kdy podle konstantní judikatury návrh na připuštění změny žaloby ve smyslu navýšení žalované částky ze stejného skutkového základu či její rozšíření o další období apod. staví promlčecí dobu dnem dojití návrhu na připuštění změny žaloby, je jen stěží obhajitelný názor, aby došlo ke stavení promlčecí doby i tehdy, když žalobce výši své pohledávky nejdříve nesdělí vůbec a udá ji až poté, co by promlčecí doba jinak uplynula. Takový názor jednak bez rozumných důvodů favorizuje procesní úkon, jímž je porušen § 79 odst. 1 o. s. ř. před takovým, jímž toto ustanovení porušeno není, jednak v konečném důsledku dopouští, aby žalobce uplatnil právo na určité plnění a teprve později se mohl svévolně rozhodnout, z jakých možných důvodů a v jaké výši toto plnění po žalovaném uplatňuje, aniž by mu hrozilo promlčení jím později zvolené pohledávky, a naopak žalovaného ponechává v nejistotě, zda a jaký jeho dluh je promlčen, v krajním případě musí žalovaný počítat s tím, že do doby odstranění vad žaloby se žádný z jeho dluhů vůči žalobci promlčet nemusí, protože jej žalobce může v žalobě dodatečně vylíčit. Neobstojí ani srovnání s hmotněprávními jednáními. Kupř. započítal-li by dlužník jednostranně svou promočující se pohledávku vůči věřiteli dle § 580 obč. zák. neurčitě, jednání by podle § 37 odst. 1 bylo neplatné, a pohledávka by se zřejmě promlčela; podal-li by za stejných okolností neurčitý vzájemný návrh a mohl jej později doplnit, pohledávka by se mu dle zastánců tohoto názoru nepromlčela. Pro takové rozdílné zacházení neexistují rozumné důvody. Názor, že podání neúplné žaloby staví promlčecí dobu, je-li později doplněna, ke dni zahájení řízení, je postaven na nepřiměřeném zdůrazňování, že žaloba je procesním úkonem, tedy akcentací aspektu, který s posouzením otázky promlčení příliš nesouvisí. Uplatněním práva u soudu ve smyslu § 112 obč. zák. je proto třeba rozumět buď podání bezvadné žaloby, nebo podání jej opravy či doplnění, týká-li se vada vymezení předmětu řízení.
52. Rovněž je třeba upozornit, že i aktivní pohledávka žalované se měla stát splatnou k výzvě věřitele podle § 563 obč. zák., k níž dle všeho nedošlo, neboť žalovaná v zápočtu na č. l. 251 setkání pohledávek zmíněné v § 580 druhé větě obč. zák. interpretuje jako den vzniku práva na plnění, nikoli jako den splatnosti vzájemných pohledávek. Z toho je zřejmé, že o plnění žalobce nikdy předtím nežádala (taktéž neměla znalecký posudek, podle kterého by ho o plnění v určité konkrétní výši žádala). Nebyla-li by započítávaná pohledávka promlčená, nešlo by ji započítat pro její nesplatnost.
53. Nehledě na to je třeba upozornit též na to, že protihodnotou toho, o co se zvýšila hodnota věci nelze rozumět rozdíl mezi zjištěnými cenami, nýbrž mezi cenami obvyklými.
54. Pokud jde o argumentaci žalované týkající se neplatnosti plné moci mandátní smlouvy a podání žaloby, žaloba je procesním úkonem, jimž se zahajuje řízení. Jelikož se procesní úkony vykládají podle teorie projevu a nikoli podle teorie vůle, je řízení žalobou zahájeno i tehdy, byla-li podána omylem či z donucení. O to méně může být významné porušení pravidel při tvorbě vůle právnické osoby. Řízení by proto bylo zahájeno i tehdy, pokud by rada města s podáním žaloby nesouhlasila. Pokud jde o udělení plné moci, je třeba vyjít z usnesení Nejvyššího soudu ze dne 22. 12. 2010, sp. zn. 25 Cdo 2158/2009, dle něhož rozhodnutí o podání žaloby - uplatnění nároku obce na náhradu škody - nepatří do rozhodovací pravomoci obecní rady dle § 45 písm. p) zák. č. 367/1990 Sb. (dnes zák. č. 128/2000 Sb.) a nejedná se o právní úkon, který by ve smyslu ochrany principu územní samosprávy ohrožoval majetek obce. Starosta obce je oprávněn k zastupování obce navenek, a proto je oprávněn též činit právní úkony, které se vztahují k zastupování obce jako právnické osoby v soudním řízení (§ 20 odst. 1 obč. zák., § 21b o. s. ř.). Občanský soudní řád umožňuje účastníku, tedy obci jako právnické osobě, aby se dal v řízení zastupovat zástupcem, jehož si zvolí včetně zástupcem z řad advokátů (§ 24, § 25 odst. 1 o. s. ř.). Ke zmocnění advokáta k podání žaloby jménem města, byl starosta oprávněn, a jestliže na základě plné moci podala advokátka žalobu, neučinila hmotněprávní úkon, ale procesní úkon. V postupu starosty, který udělil plnou moc k zastupování města v občanskoprávním řízení, proto nelze spatřovat pochybení, jež by znamenalo neplatnost plné moci, popř. podání žaloby bez právoplatného zmocnění, a tedy nedostatek podmínky řízení. Když se žalovaná dovolávala článku [jméno] [příjmení]: Vnitřní předpisy, jejich vnější účinky a jiné problematické aspekty, přehlédla, že žalobce při jednání se žalovanou vystupuje v rovném a nikoli vrchnostenském postavení při výkonu veřejné správy. Navíc, i pokud by se mělo uvažovat tak, že advokátka podala žalobu bez plné moci, musel by se i zde přiměřeně uplatnit § 33 odst. 1 obč. zák.
55. Pod pojmem "dobré mravy" se obvykle rozumí mimoprávní soubor pravidel chování, který je vlastní obecně uznávaným vzájemným vztahům mezi lidmi a mravním principům společenského řádu. V rozporu s dobrými mravy je tedy právní úkon tehdy, jestliže odporuje takovým pravidlům chování, která nemají povahu právních norem.
56. Z ustanovení § 39 obč. zák. vyplývá, že za neplatný se považuje nejen právní úkon, který odporuje zákonu nebo který zákon obchází, ale i takový právní úkon, který je sice v souladu se zákonem a ani zákon neobchází, avšak příčí se dobrým mravům. Rozpor s dobrými mravy může být proto důvodem neplatnosti právního úkonu jen tehdy, jestliže právní úkon odpovídá zákonu, tj. není v rozporu se zákonem a ani zákon neobchází (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 6. 2000, sp. zn. 21 Cdo 1880/99).
57. Nic nemravného nelze spatřovat v tom, že žalobce vůči žalované svoje právo vůbec uplatnil, ani v tom, že v době jednání s náměstkem primátora žalobce podal další žalobu a nevyčkával promlčení své pohledávky, ani v tom, že taktéž nevyčkávaje uplynutí promlčecí doby podání žaloby neprojednal ve zřízené komisi. V rozporu s dobrými mravy není ani jednání žalobce vůči žalované, konkrétně že se žalobce se žalovanou na užívání věci nedohodl a o hospodaření s byty rozhodoval sám, protože o hospodaření se společnou věcí rozhodují spoluvlastníci většinou počítanou podle velikosti podílů; nedohodnou-li se nebo jedná-li se o důležitou změnu společné věci, mohou přehlasovaní spoluvlastníci žádat, aby o změně rozhodl soud (§ 138 odst. 2 a 3 obč. zák.). Pokud jde o tvrzení, že žalobce se k žalované zachoval nemravně tím, že souhlasil dne 19. 7. 2005 se stavebními činnostmi plánovanými žalovanou a poté ve stavebním řízení podal námitky, tato tvrzení se míjí jak s uplatněnou pohledávkou, tak dokonce i s pohledávkou započítávanou, protože se týká zbudování topného systému a plynovodu, které měly být realizovány až poté, co se žalovaná stala spoluvlastníkem.
58. Všechny neprovedené důkazy měly prokázat některá z tvrzení týkajících se zápočtu pohledávky žalované vůči žalobci, její existence případně námitky rozporu uplatněné pohledávky s dobrými mravy (výslechy Mgr. Ing. [jméno] [příjmení], dalších minoritních spoluvlastníků, videozáznamy z jednání Rady města), tedy k prokázání tvrzení, které z hlediska shora uvedeného právního posouzení nejsou významná, protože k zápočtu nedošlo, jak pro promlčení, tak pro nesplatnost, a tvrzené jednání v rozporu s dobrými mravy není. To samé platí o listinách k důkazu sice provedených, výše výslovně nezmíněných, když po jejich vyhodnocení soud rovněž uzavřel, že buď se týkají předpokladů zápočtu promlčené a nesplatné pohledávky anebo žalovanou tvrzeného rozporu s dobrými mravy, nebo též námitky neplatnosti plné moci a smlouvy o právním zastoupení tehdejší právní zástupkyně žalobkyně, a proto z nich soud žádná skutková zjištění neučinil.
59. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 1472 odst. 2 o. s. ř. a § 146 odst. 2 věty první o. s. ř., neboť žalobce měl ve věci úspěch částečný, přičemž částku, pro níž bylo řízení zastaveno zaviněním žalobce, je třeba pro účely rozhodování podle § 142 odst. 2 o. s. ř., přičítat žalobci jako jeho neúspěch. Předmětem řízení byl žalobcem uplatněný procesní nárok na zaplacení částky 1 247 207,60 Kč, žalobce uspěl co do 992 093,21 Kč, poměr úspěchu žalobce vzhledem k předmětu řízení činí 79,55 % (992 093,21 Kč / 1 247 207,60 Kč), žalovaná má tudíž úspěch co do 20,45 % předmětu řízení (100 % - 79,55 %) po odečtení jeho úspěchu od úspěchu žalobce má žalobce právo na náhradu 59,1 % nákladů řízení (79,55 % - 20,45 %). V této souvislosti soud odkazuje na usnesení Krajského soudu v Plzni ze dne 24. 5. 2022, č. j. 64 Co 81/2022-133, v němž Krajský soud při hodnocení míry úspěchu a neúspěchu účastníků vycházel z jistiny uplatněného nároku. Žalobce výslovně požadoval na nákladech řízení náhradu soudního poplatku; jiné náklady neuplatnil. Zaplacené soudní poplatky spolu činily 60 024 Kč (14 950 Kč + 17 550 Kč + 27 740 Kč). Náhrada nákladů řízení žalobce proto činí 35 601,84 Kč (60 240 Kč x 0,591).
60. Žalovanou pohledávku, její příslušenství i náhradu nákladů řízení je žalovaná povinna zaplatit v běžné pariční lhůtě podle § 160 části věty první před středníkem o. s. ř.