34 C 79/2023 - 175

Rubrum

Okresní soud Plzeň-město rozhodl samosoudcem Mgr. Bc. Tomášem Kamenickým ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované A] [Jméno žalované B]., IČO [IČO žalované B] sídlem [Adresa žalované B] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení částky 501 691,90 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 501 691,90 Kč se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 360 531,90 Kč od 18. 2. 2023 do zaplacení, se zákonným úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 141 160 Kč od 9. 2. 2023 do zaplacení a náklady spojené s uplatněním pohledávky ve výši 3 600 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se v části, v níž se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 360 531,90 Kč od 11. 2. 2023 do 17. 2. 2023 a zákonného úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 141 160 Kč od 2. 2. 2023 do 8. 2. 2023, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 135 487,47 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit České republice – Okresnímu soudu Plzeň-město náhradu nákladů řízení ve výši 1 181 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala po žalované zaplacení částky 501 691,90 Kč s příslušenstvím. Žalobu odůvodnila tím, že se žalovanou uzavřela dne [datum] smlouvu o dílo (dále též „smlouva“), jejímž předmětem byla povinnost k dodání, namontování a uvedení do provozu 38 kusů dveřního kování STAR bez otvoru pro cylindrickou vložku a s integrovanou elektronikou pro odemčení otiskem prstu, číselným kódem, elektronickým klíčem či RFID čipem (dále též „dílo“) v budově č. p. [Anonymizováno] nacházející se na parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] (dále též „bytový dům“), ze strany žalované coby zhotovitele, proti povinnosti žalobkyně coby objednatele převzít dílo a uhradit cenu díla vyúčtovanou jí fakturou ze dne [datum] č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]. Dílo po svém provedení vykazovalo vady, resp. nefungovalo, když dveřní kování zůstávala permanentně otevřená či naopak blokovaná. Přes opakované upozorňování na výskyt vad nebyla žalovaná schopna jejich odstranění. [tituly před jménem] [jméno FO], znalec v technických oborech se specializací na zámkovou a zabezpečovací techniku, zpracoval ke dni [datum] na zadání žalobkyně znalecký posudek, evidovaný pod č. [Anonymizováno], se závěrem, že dveřní kování má konstrukční vadu bránící jeho užívání, konkrétně spočívající v narušování či úplném přerušování vnitřních napájecích a řídicích vodičů. Z důvodu podstatného porušení smlouvy ze strany žalované odstoupila žalobkyně předžalobní výzvou ze dne [datum] od smlouvy a vyzvala žalovanou k vrácení ceny díla v částce 360 531,90 Kč. Dopisem ze dne 1. 2. 2023 vyzvala žalobkyně žalovanou k zaplacení částky 141 160 Kč z titulu náhrady škody způsobené žalovanou žalobkyni porušením smlouvy. Jelikož žalobkyně pronajímá bytový dům nájemci [právnická osoba] (dále též „nájemce“), který bytový dům podnajímá dále podnájemci [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Jméno žalované B]. (dále též „podnájemce“), vznesla žalobkyně rovněž nárok na zaplacení částky 116 160 Kč sestávající ze slevy z nájmu poskytnuté nájemcem podnájemci v souvislosti s nemožností užívat bytový dům v důsledku vady dveřního kování a z nákladů nájemce, resp. podnájemce které mu vznikly při odstraňování nefunkčnosti dveřního kování. Konečně žalobkyně uplatnila nárok na zaplacení částky 25 000 Kč představující cenu znaleckého posudku.

2. Žalovaná souhlasila s tvrzením žalobkyně, že s ní dne [datum] uzavřela smlouvu o dílo, na základě které žalovaná dodala a namontovala žalobkyni dílo a žalobkyně zaplatila cenu díla vyúčtovanou jí fakturou č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze dne [datum]. Žalovaná uvedla, že u ní žalobkyně uplatnila vadu projevující se na dvou pravostranných dveřních kováních, tuto reklamaci žalovaná uznala a vadu odstranila opravou a prodloužením napájecích vodičů, kteréžto prodloužení z opatrnosti provedla u všech pravostranných dveří. Žalovaná připustila, že mezi stranami probíhala na úrovni zaměstnanců e-mailová komunikace a že byly prováděny dílčí opravy, avšak tyto opravy se netýkaly konstrukční vady dveřního kování, ale jednalo se např. o poškození zámku hrubou silou. Žalovaná má za to, že dveřní kování za předpokladu správného osazení zcela plní svoji funkci a je bezvadné. Svou obranu proti žalobě postavila na tvrzení, že podstatou objevující se vady díla nebyla chybná konstrukce zámku, nýbrž neodborná manipulace se zámky žalobkyní poté, co je po instalaci a předání díla žalovanou žalobkyně sama sňala a opětovně montovala, avšak nerespektovala vedení vodičů elektřiny levým nebo pravým vstupem k zámkům dle toho, zda se jednalo o dveře levé či pravé. Žalovaná zpochybnila žalobkyní předložený znalecký posudek z důvodu, že dle jejího názoru není zřejmé, jaké vzorky byly znalci ke zkoumání dodány. Stran nároku na náhradu škody spočívající ve slevě z nájmu žalovaná poukázala na personální propojení mezi žalobkyní, nájemcem a podnájemcem a na nutnost prokázat ze strany žalobkyně důvodnost poskytnutí této slevy.

3. Soud vzal za prokázané, že žalobkyně a žalovaná uzavřely dne [datum] smlouvu o dílo, v níž se žalovaná zavázala pro žalobkyni dodat, namontovat a uvést do provozu 38 ks dveřního kování STAR bez otvorů pro cylindrickou vložku s integrovanou elektronikou pro odemčení prstem, číselným kódem, elektronickým klíčem či RFID čipem, a to v budově č. p. [Anonymizováno], která je součástí pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], která je ve výlučném vlastnictví žalobkyně, a žalobkyně se zavázala zaplatit žalované cenu díla. Dílo bylo dokončeno a předáno v září 2021, žalovaná vyúčtovala cenu díla žalobkyni fakturou č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] za dne [datum] částkou 360 531,90 Kč, kterou žalobkyni zaplatila.

4. V lednu 2022 se na zámcích začaly projevovat vady, jež se opakovaně projevovaly zablokováním zámků v pozici setrvale odemčeno či naopak zamčeno; zámky nereagovaly na přiložení čipu ani zadání kódu. Příčinou vad bylo přerušení nebo narušení napájecích a řídicích vodičů translačního prvku poháněného radiálním motorem a převodovkou Žalobkyně v průběhu ledna vady u několika dveří vytkla a vybrala si opravu, již žalovaná v druhé polovině února provedla. Vady se však vyskytovaly opakovaně, u dalších i již opravovaných dveřích v průběhu března 2022.

5. Žalobkyně žalovanou opětovně upozorňovala na nefunkčnost díla a vyzývala k odstranění jeho vad, a to e-maily z období 24. 1. 2022 – 28. 7. 2022, přičemž dne 10. 3. 2022 informovala žalobkyně žalovanou, že z důvodu opětovného selhávání mechaniky zámků, které přes signalizaci, že je odemčeno, není možné otevřít, přistoupí k otevření dveří a sundání kování, které žalované doveze k opravě.

6. Žalobkyně přenechala nájemní smlouvou bytový dům k dočasnému užívání společnosti [právnická osoba] Předání bytového domu nájemci bylo ujednáno jako nejpozději do 1. 4. 2022 a základní doba nájmu byla sjednána v trvání pěti let s mechanismem automatického prodlužování o dalších pět let. Nájemné činilo 22 376 eur bez DPH měsíčně v období od 1. 4. 2022 do 31. 7. 2022 a od 1. 8. 2022 částku 24 883 eur bez DPH měsíčně.

7. Nájemce přenechal bytový dům podnájemní smlouvou k dočasnému užívání společnosti [právnická osoba] Předání bytovému domu podnájemci bylo ujednáno jako nejpozději do 1. 4. 2022 a základní doba podnájmu byla sjednána v trvání pěti let s mechanismem automatického prodlužování o dalších pět let. Nájemné činilo 23 059 eur bez DPH měsíčně v období od 1. 4. 2022 do 31. 7. 2022 a od 1. 8. 2022 částku 25 653 eur bez DPH měsíčně.

8. Společnost [právnická osoba] poskytla jedenácti koncovým uživatelům bytového domu (konkrétně bytů č. [hodnota], [Anonymizováno], [Anonymizováno], 101, 205, 602, 103, 501, 701, 102, 303) kompenzaci v celkové částce 90 000 Kč kalkulovanou jako 30 %, 40 % či 50 % z jimi zaplacené ceny ubytování (konkrétně v částkách 8 000 Kč; 9 500 Kč; 7 000 Kč; 9 800 Kč; 7 700 Kč; 9 400 Kč; 5 700 Kč; 7 800 Kč; 6 200 Kč; 8 800 Kč; 10 100 Kč) a dále z jí vynaložených nákladů na demontáž dveřního kování za účelem nouzového užívání budovy a jejích vnitřních prostor v částce 6 000 Kč, s připočtením DPH v částce 20 160 Kč (v sazbě 21 % ze základu 96 000 Kč) a tuto škodu vyúčtovala společnosti [právnická osoba], přičemž ta ji přeúčtovala žalobkyni, jež ji dne [datum] uhradila společnosti [právnická osoba] a ta ji téhož dne zaplatila společnosti [právnická osoba]

9. Ke zjištění příčiny vad žalobkyně objednala znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], za něž zaplatila 25 000 Kč.

10. Žalobkyně vyzvala žalovanou dopisem ze dne 1. 2. 2023 k náhradě škody v celkové výši 141 160 Kč s příslušenstvím sestávající z částky 116 160 Kč coby slevy z nájemného poskytnuté nájemcem v důsledku nemožnosti užívat jednotlivé místnosti bytového domu kvůli vadnému dveřnímu kování a nákladů vzniklých při odstranění nefunkčního dveřního kování a dále z částky 25 000 Kč coby nákladů na zpracování znaleckého posudku.

11. Žalobkyně odstoupila od smlouvy o dílo dne [datum], a to z důvodu, že přes opakované upozorňování na projevující se vady díla, nedošlo ze strany žalované k nápravě, v důsledku čehož dílo nebylo lze užívat, přičemž toto vadné plnění je podstatným porušením smlouvy. Týmž dopisem vyzvala žalovanou k vrácení ceny díla v částce 360 531,90 Kč a rovněž k náhradě škody v částce 116 160 Kč (slevy z nájemného), dále zaplacení ceny za zpracování znaleckého posudku v částce 25 000 Kč a konečně i k zaplacení náhrady nákladů právního zastoupení v částce 25 943 Kč, to vše s příslušenstvím. Žalobkyně upozornila žalovanou pro případ nedobrovolné úhrady vypočtených částek, že se bude svých nároků domáhat soudní cestou.

12. Soud nemá za prokázané, že by žalobkyně poškodila předmět díla sama, resp. že by způsobila přetrhávání kabelů tím, že je sama odmontovala a namontovala nesprávným způsobem – uvedené neplyne ze žádného důkazu a žalovaná k prokázání těchto tvrzení neměla ambice.

13. Skutečnost, že strany uzavřely smlouvu o dílo (č. l. 15), učinili účastníci nesporným. Dle smlouvy se žalovaná zavázala k dodávce, montáži a zprovoznění přístupového systému specifikovaného v čl. I. smlouvy. [adresa] plnění byl dle čl. II. smlouvy bytový dům na adrese [adresa]. Termín zhotovení díla byl ujednán čl. IV jako nejpozději do 30. 9. 2021. Žalobkyně se zavázala zaplatit cenu díla v celkové výši 313 506 Kč bez DPH, jak plyne z čl. III. smlouvy. Dle čl. VI. písm. a) smlouvy poskytla žalovaná na dílo záruku po dobu 24 měsíců od předání díla žalobkyni. Dále učinili účastníci nesporným, že dílo bylo dokončeno a předáno v září 2021.

14. Že žalobkyně zaplatila cenu díla v částce 360 531,90 Kč, učinili účastníci nesporným. Fakt, že žalovaná vyúčtovala cenu díla v částce 313 506 Kč s přenesenou daňovou povinností v sazbě DPH 15 % s tím, že zálohou ([Anonymizováno]/[Anonymizováno]) bylo uhrazeno 120 000 Kč, a zbývalo tak k úhradě 193 506 Kč (bez DPH), plyne rovněž z faktury č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] vystavené dne [datum] (č. l. 57).

15. Skutečnost, že dílo mělo vady, je prokázána znaleckým posudkem č. [Anonymizováno] (č. l. 47), zpracovaným znalcem [tituly před jménem] [jméno FO], znalcem z oboru technické obory, odvětví technické obory (různé), se specializací na zámkovou a zabezpečovací techniku, s datem zpracování [datum].

16. Znalecký posudek je náležitě odůvodněn, má podklad v obsahu nálezu, jeho odůvodnění odpovídá pravidlům logického myšlení. Znalec vyčerpal úkol ve vztahu k zadání a přihlédl ke skutečnostem, s nimiž se měl vypořádat. Závěry posudku jsou podloženy výsledky řízení a nejsou v rozporu s ostatními důkazy, resp. s důkazy, s nimiž by se znalec ve svém posudku přesvědčivým způsobem nevypořádal.

17. Znalec podrobil svému znaleckému zkoumání tři vzorky zámků, uvedené ve výčtu pod bodem 2.1.2 znaleckého posudku jako vzorek č. [hodnota] - zámek vrácený z reklamace u dodavatele, toho času po opravě funkční; vzorek č. [hodnota] - zámek nefunkční, reklamovaný koncovým zákazníkem a vzorek č. [hodnota] - zámek nefunkční, reklamovaný koncovým zákazníkem. U vzorku č. [hodnota] s popisem závady žalobkyní tak, že jde o hlavní závadu vyskytující se ve více jak 95 % závad, konkrétně tím, že „zámek reaguje na zadávání kódu ručně a instrukce k otevření z ovládání aplikace, ale nedochází k žádné reakci a vnější klika zůstává nefunkční“, znalec shledal zřetelně rozeznatelnou opravovanou izolaci napájecích a řídicích vodičů. U vzorku č. [hodnota] s popisem závady žalobkyní tak, že jde o následnou závadu projevujícím se tím, že „po první závadě se občas stalo, že zámek přešel do jiného stavu a přestala fungovat elektronika – zámek vůbec nereagoval na žádné instrukce a to jak fyzicky, tak přes ovládací aplikaci“, znalec seznal zřetelně viditelný přerušený červený vodič přívodu řízení a napájení prvku ovládání elektromotorického zámku. U vzorku č. [hodnota] s popisem závady žalobkyní tak, že jde o následnou závadu spočívající v tom, že „v několika málo případech po předchozích dvou závadách přešel zámek do stavu, kdy elektronika opět fungovala bez problémů, ale bohužel žádná reakce nenastala, protože byla vnější klika neustále aktivní a nebylo tak možné žádným způsobem zabezpečit vstupní dveře do bytu, ,protože byly defacto neustále odemčené“, shledal znalec zřetelně viditelným přerušený červený vodič přívodu řízení a napájení mechanismu ovládání elektromotorického zámku. Vymezené zadání znaleckého zkoumání uzavřel znalec zodpovězením dotazů žalobkyně tak, že se podařilo zjistit příčinu selhávání zámků, která spočívá v přerušení nebo narušení napájecích a řídících vodičů translačního prvku, a tuto příčinu selhání označil za konstrukční vadu. Dále je tato skutečnost prokázána výslechem znalce [tituly před jménem] [jméno FO], který předně uvedl, že užívá-li ve znaleckém posudku pojmu „konstrukční vada“, rozumí se tím „vzájemné působení mechanických a elektronických částí“, které později označuje za „nepřípustné“ a „mající za následek přerušení nebo narušení napájecích a řídících vodičů translačního prvku“. Z výslechu znalce bylo dále ověřeno, že mu byly ze strany žalobkyně předloženy ke znaleckému zkoumání tři vzorky dveřního kování s popisem, jaké problémy s jejich užíváním vypozorovala žalovaná. Znalec popsal mechanismus předmětného dveřního kování a vady včetně jejich příčiny u třech jím posuzovaných vzorků ve shodě se svým znaleckým posudkem. Znalci byly předloženy extrahované zámky (avšak smontované, jejich rozebrání prováděl sám znalec) bez možnosti ověřit, na jakou stranu se dveře otevíraly. Konstrukční vadu tak, jak její podstatu vymezil (uvedeno shora), shledal u všech tří zkoumaných vzorků (pokud u vzorku č. [hodnota] žalovaná přerušené části sletovala a znovu spojila, pak to neřešilo konstrukční vadu). Je však pravdou, že znalec se nezabýval tím, zda byly dveře levostranné, pravostranné, nebo zda na způsobu jejich otevírání vůbec záleží. To však soud s ohledem na níže uvedené nepovažoval za důležité.

18. To, že mělo dílo vady, vyplynulo i z výslechu svědka [adresa], provádějícího v rozhodné době správu nemovitostí za žalobkyni a vystupujícího jako její technický konzultant, který vypověděl, že k prvnímu selhávání zámků došlo ještě před uvedením bytového domu do provozu, poté došlo k dalšímu selhání v polovině ledna, avšak i po odstranění závad na konci ledna selhávaly další a další zámky. Svědek [jméno FO] vypověděl, že nefunkčnost dveří v této době byla již velmi nepříjemná, nakonec si nájemníci pořídili vlastní systém, protože oprava zámků ztrácela smysl. V rámci svého výslechu svědek [jméno FO] dále upřesnil, že v půlce ledna vznikl problém s otevíráním dveří, takže dveře nešlo vůbec otevřít, jako by nedošlo ke spojení kliky s otevíracím mechanismem, jako by tam nebyly baterie. Dále uvedl, že do poloviny ledna se objevilo dalších osm závad, jednalo se o problém s otevíráním dveří, které buď zůstávaly pořád zamčené, nebo obráceně odemčené. Zámky však nebyly nefunkční pořád, chvíli fungovaly, chvíli nefungovaly. Problém se objevoval u dveří otvíraných na pravou stranu. Komunikační kabely vedené vnitřní jednotkou byly vedeny tak nešťastně, že při zatažení za kliku došlo k přeštípnutí kabelu. Žalovaná navrhla řešení, že komunikační kabely budou vedeny jinou trasou. První schůzka za účelem opravy zámků se konala na konci ledna, na ní se domluvilo, že závady budou opraveny do konce února. Náprava, dohodnutá koncem února, však nebyla účinná. Svědek [jméno FO] vypověděl, že při rozebrání kování žalovanou, u kterého byl přítomen, bylo vidět rozštípané kabely z důvodu dvou do sebe narážejících elementů. Finálně stejný problém nastával jak u pravostranných, tak u levostranných dveří jen s jiným časovým odstupem, protože také u levostranných dveří sice nedocházelo přímo k přeštípnutí kabelu, ale přesto docházelo ke tření pohyblivých částí mechanické části zámku s kabelem, postupnému rozedrání bužírky a vzniku stejného problému. Rovněž se kazily již opravované pravé dveře.

19. Výpověď [adresa] nebyla dle názoru soudu nebyla zpochybněna výpověďmi pracovníků žalované. [jméno FO] i [tituly před jménem] [jméno FO] v obecné rovině vypovídali, že byli montážními techniky, že zámky instalovali oni nadvakrát či natřikrát a pak byli ještě na záruční kontrole. Svědek [jméno FO] vypověděl, že některé zámky byly instalovány opačně, takže se poškodil kabel, který ovládá spínací modul. Zkontrolovali všechny zámky, jiné nedostatky nezjistili, jen přeštípnutý kabel či nečistoty.

20. Svědek [jméno FO] si sice domýšlel, že k manipulaci se zámky došlo zákazníkem, avšak činil tak z přesvědčení, že žalovaná je nainstalovala správně, on sám s panem [jméno FO] levostranné a pravostranné dveře připravoval k instalaci v provozovně žalované, informaci o tom, kolik a jakých levo či pravostranných zámků bude potřeba měl o [tituly před jménem] [jméno FO], na místě úprava není možná, protože zámek je sešroubován, proto se příprava dělá vždy na provozovně. To je však pochybné, protože jeho výpověď se rozchází s výpovědí [tituly před jménem] [jméno FO] v tom, že ten vypověděl, že svědek [jméno FO] takovou informaci od něj neměl, zámky k instalaci připravoval pan [jméno FO] sám a [tituly před jménem] [jméno FO] se na tom nepodílel, že museli některé zámky rozebrat či upravovat přímo na stavbě, také museli instalaci předčasně ukončit, protože neměli dost pravostranných zámků. Je třeba podotknout, že to, že by žalobkyně v lednu či únoru 2022 do zámků nějakým způsobem zasahovala, neplyne ze žádného z provedených důkazů; v e-mailu [adresa] z [datum] se uvádí, že oprava domluvená na [datum] neproběhla, protože se za žalovanou na ni nikdo nedostavil, a proto se ptá na náhradní termín provedení opravy. Jen těžko by se takto zachoval, kdyby zámky tehdy žalobkyně sama demontovala.

21. Svědek [tituly před jménem] [jméno FO] navíc vypověděl, že závady jezdil opravovat opakovaně několikrát, třikrát nebo čtyřikrát. Ač si nepamatoval, zda u první reklamace byl s panem [jméno FO] či [jméno FO] či zda tam vůbec byl, na generální kontrole měli zkontrolovat veškeré zámky, avšak i poté mu pan [jméno FO] přinesl 4 kování, které měly přeštípnuté kabely.

22. Přichází tak v úvahu, že žalovaná zmíněné zámky – má-li být rozlišováno podle směru otevírání dveří – nenainstalovala na správnou stranu. Pochybovat lze také o tvrzení svědka [jméno FO], že zkontrolovali všechny dveře. [jméno FO] vypověděl, že zámky zkontroloval všechny (neříkal, že by místo jezdil vícekrát), avšak tomu tak mělo být na kontrole, při níž zjistil, že některé kabely jsou přeštípnuté. To neodpovídá výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO], dle něhož se tato skutečnost zjistila u první reklamace, avšak generální kontrola byla provedena až napotřetí či napočtvrté – u ní by však svědek [jméno FO] už o problému s přerušenými kabely měl vědět.

23. Z hlediska věrohodnosti soud proto vycházel z výpovědi [adresa], jenž u výpovědi působil zcela věrohodně, a z výpovědí zaměstnanců žalované potud, pokud této výpovědi neodporují. Soud si je přitom vědom toho, že [adresa] jednal za žalobkyni a že byl jednatelem společnosti [právnická osoba] a má tedy určitý poměr k věci. To však platí také o zaměstnancích žalované.

24. Pokud jde o otázku stavební připravenosti, podmínky stavební připravenosti strany samy ve smlouvě stipulativně vymezily v čl. II a ty byly – jak plyne z výpovědí jak [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO], tak [tituly před jménem] [jméno FO] – splněny, protože všichni vypověděli, že dveře visely v zárubních a bylo možné je zavírat bez překonání odporu (jelikož se instalace prováděla po částech, musela být pokaždé připravena alespoň ta část, ohledně níž žalovaná instalaci provedla). [tituly před jménem] [jméno FO] dodal, že žalovaná sice přistupuje k instalaci zámků po nalepení koberců, ale protože se nejedná o hotel, tak na ně žalovaná nečekala. Že by to mělo zásadní vliv na funkci zámků, si nemyslel.

25. Vyzývání žalobkyně k odstranění vad díla je zřejmé z e-mailové komunikace (č. l. 61 – 64) z období od 24. 1. 2022 do 28. 7. 2022, v níž je ze strany žalobkyně popisováno, jak se konkrétně vady projevují (viz e-mail ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum]). To, že se zaměstnanci žalované opakovaně dostavovali k opravě dveřního kování v bytovém domě, vyplynulo i z výpovědí svědků, zejména [tituly před jménem] [jméno FO], produktového manažera žalované, a [adresa], vykonávajícího v rozhodné době správu nemovitostí za žalobkyni.

26. Vyúčtování ceny znaleckého posudku znalcem [tituly před jménem] [jméno FO] žalobkyni coby odběratelce v částce 25 000 Kč je prokázáno fakturou č. [hodnota] vystavenou dne [datum] se splatností dne [datum] (č. l. 59), samotný posudek je na č. l. 47.

27. To, že žalobkyně bytový dům pronajala nájemci, je prokázáno nájemní smlouvou (včetně příloh) ze dne [datum] (č. l. 18); k době nájmu viz čl. II. nájemní smlouvy, k výši nájemného a inflační doložce viz čl. III. odst. 1 písm. (a), (b), odst. 3 nájemní smlouvy.

28. To, že nájemce zřídil užívací právo k bytovému domu podnájemci, je prokázáno podnájemní smlouvou (včetně příloh) ze dne [datum] (č. l. 36); k době podnájmu viz čl. II. podnájemní smlouvy, k výši nájemného a inflační doložce viz čl. III. odst. 1 písm. (a), (b), odst. 3 podnájemní smlouvy.

29. Vyúčtování částky 116 160 Kč nájemcem (společností [právnická osoba]) žalobkyni je prokázáno fakturou č. [Anonymizováno] vystavenou dne [datum] se splatností [datum] (č. l. 60). To, že podnájemce ([Anonymizováno] [Anonymizováno] [Jméno žalované B].) vyúčtoval nájemci částku ve shodné výši, konkrétně se specifikací, že tato sestává z částky 6 000 Kč za výměnu chytrých zámků a v částce 90 000 Kč za poskytnuté slevy koncovým uživatelům předmětu nájmu, resp. podnájmu, s DPH v částce 20 160 Kč, je prokázáno fakturou č. [Anonymizováno] vystavenou dne [datum] se splatností dne [datum] (č. l. 85).

30. To, že podnájemce provedl postupně výměnu všech nefunkčních dveřních kování, plyne z čestného prohlášení podnájemce ze dne [datum] (č. l. 91), jakož i z výslechu [adresa], provádějícího v rozhodné době správu nemovitostí za žalobkyni a vystupujícího jako její technický konzultant.

31. Poskytnutí kompenzace ze zaplacené ceny ubytování ze strany podnájemce koncovým uživatelům bytů v celkové výši 90 000 Kč plyne z čestného prohlášení podnájemce ze dne [datum] (č. l. 91) včetně přílohy se specifikací jednotlivých koncových uživatelů a délky jejich pobytu včetně metody kalkulace kompenzace (č. l. 91 p. v.).

32. Provedení bezhotovostní platby v částce 116 160 Kč dne [datum] ze strany žalobkyně ve prospěch nájemce je prokázáno výpisem z běžného účtu poř. č. [hodnota] za období [datum] – [datum] vedeného u [právnická osoba]. (č. l. 89). Přijetí platby ve shodné výši ze strany žalobkyně ve prospěch nájemce a současně provedení bezhotovostní platby dne [datum] ze strany nájemce ve prospěch podnájemce je prokázáno částí výpisu z bankovního účtu (strany [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], [Anonymizováno][Anonymizováno]) vedeného u [právnická osoba]. (č. l. 90).

33. Vyzvání žalované ze strany žalobkyně k náhradě škody v částce 141 160 Kč je prokázáno zněním dopisu ze dne 1. 2. 2023 (č. l. 65) spolu s detailem odeslání zprávy do datové schránky žalované jako adresáta téhož dne (č. l. 67).

34. Odstoupení od smlouvy o dílo ze strany žalobkyně je prokázáno zněním dopisu ze dne [datum] (č. l. 68) spolu s detailem odeslání zprávy do datové schránky žalované jako adresáta téhož dne (č. l. 71). Upomenutí k zaplacení částek za náhradu škody a učinění předžalobní výzvy plyne z téhož dopisu.

35. Soud neprovedl důkaz přezkoušením dvou kusů zámků (pravého a levého) certifikovanou zkušebnou, např. [právnická osoba], IČ [IČO]. Žalovaná navrhla tento důkaz k vyvrácení tvrzení žalobkyně, že dodaná dveřní kování trpí „konstrukční vadou“ a naopak k potvrzení, že předmětná kování jsou při správné instalaci funkční a bezvadná. Podmínkou, jak ji i žalovaná správně vyslovila, však je, aby instalace byla bezvadná. V souzené věci jsou možné dvě skutkové varianty, z níž však dle názoru soudu ani jedna nevylučuje tvrzení žalobkyně o vadách díla: zmíněné zámky mají konstrukční vadu a tedy po určité době jejich používání dojde k přeštípnutí vodiče (či přesněji k nepřípustnému působení jednotlivých prvků majících za následek přerušení nebo narušení napájecích a řídících vodičů translačního prvku – je jedno zda levo či pravostranných) a trvalému zamčení či odemčení dveří anebo žalovaná při instalaci kování vedla kabel nesprávnou stranou, což vedlo k jeho poškození, a to i v době po „generální kontrole“.

36. I při úvaze, že by žalovanou navržený důkaz vyvrátil skutečnost, že dílo trpělo „konstrukční vadou“, a naopak prokázal tvrzení, že funkčnost a bezvadnost díla odvisela toliko od správné instalace, pak by takový závěr ničeho nemohl změnit na skutečnosti, že dílo bylo vadné, neboť předmětem smlouvy o dílo byla nejen dodávka, ale i montáž a zprovoznění díla. Jinými slovy za zhotovení bezvadného díla nesla zcela bezvýhradně odpovědnost žalovaná, jak to ostatně plyne přímo ze zákona (viz „na své nebezpečí“ v § 2586 odst. 1 o. z.).

37. Zamýšlela-li žalovaná, s ohledem na jí uplatňovanou procesní obranu v řízení, že by navržený důkaz prokázal neodbornou manipulaci dílem ze strany žalobkyně, pak soud uzavřel, že takový důkaz není s to ani ověřit ani vyvrátit toto tvrzení žalované, čili v tomto směru jí navržený důkaz nedisponuje vypovídací potencí.

38. Žalovaná připustila (viz protokol z jednání ze dne [datum] na č. l. 76), že tvrzení o zásahu žalobkyně do díla zůstane v rovině tvrzení, a tak se také stalo. I kdyby tedy bylo v řízení prokázáno, že na funkčnost a bezvadnost díla mělo vliv pouze to, zda je veden vodič správně průchodem v závislosti na tom, zda se dveře otevírají vpravo či vlevo, pak proto, že nebylo prokázáno, že by do díla žalobkyně před výskytem vad nějak zasáhla, nelze než učinit závěr, že takového pochybení (nesprávné montáže) se dopustila jedině žalovaná. Měla-li žalovaná v rámci uplatňování reklamace žalobkyní pochybnosti o tom, že do díla bylo neodborně zasaženo, pak lze doplnit, že ničeho takového žalobkyni v předmětné době nevytkla, opakovaně dílo opravovala, namísto toho, aby reklamaci neuznala.

39. V řízení nebylo prokázáno tvrzení žalované, že by příčinou vad díla byla neodborná manipulace s dílem ze strany žalobkyně. Pro skutečnosti rozhodné ve vztahu k předmětu řízení tak neměly předložené návody k obsluze dveřního kování (průvodce instalací předložený žalobkyní na č. l. 86 – 88 a průvodce instalací předložený žalovanou na č.l. 95 – 97) žádnou vypovídací hodnotu. Tvrdila-li žalovaná (při jednání dne [datum]), že při vrácení čtyřech opravených zámků žalobkyni (dvou pro levé a dvou pro pravé dveře) nedošlo k prostrčení kabelu správným způsobem, což vedlo k mechanickému poškození, pak ani v případě, že by se žalobkyně řídila manuálem v odlišném znění, než jaké bylo rozhodné pro předmět díla k datu instalace, pak soud uzavřel, že takový důkaz nemůže mít žádnou vypovídací hodnotu ve vztahu k původnímu vzniku vady.

40. Mezi účastníky byla uzavřena smlouva o dílo podle § 2586 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku, (dále jen „o. z.“). Žalobkyně byla v postavení objednatele, žalovaná v postavení zhotovitele. Žalovaná dílo provedla a předala žalobkyni. Provedené dílo neodpovídalo smlouvě podle § 2615 odst. 1 o. z., neboť vykazovalo vady popsané ve znaleckém posudku [tituly před jménem] [jméno FO]. Zjednodušeně řečeno šlo o přerušení nebo narušení napájecích a řídících vodičů ovládání elektromotorických zámků. Zde soud připomíná usnesení Nejvyššího ze dne 19. 2. 2009, sp. zn. 32 Cdo 4867/2007, kterým bylo judikováno, že závěr o tom, zda provedení díla odpovídá výsledku určenému ve smlouvě, je otázkou skutkovou a nikoliv právní, nicméně dveře, jenž nelze otevřít přiložením čipu ani zadáním kódu, coby jedinými způsoby jejich nenásilného otevření (nepočítaje v to hák přetažený pod dveře a zatažení kliky z vnitřní strany) soud prima facie považuje za vadu díla.

41. Jde-li o variantu, v níž by časem díky špatnému dimenzování vnitřního mechanismu kování došlo ke zničení ovládacích kabelů u všech zámků, představuje taková vada podstatné porušení smlouvy. Dle komentářové literatury, musí jít v případech podstatného porušení ve smyslu § 2002 o. z. o tak závažné případy porušení v kontextu daného závazkového vztahu, kdy straně porušující smlouvu by muselo být již při uzavírání smlouvy zřejmé, že za těchto podmínek by smluvní partner o smlouvu neměl vůbec zájem, pokud by takové porušení očekával. Vzhledem k obvyklému očekávání (v závislosti na povaze smluvních stran a na okolnostech daného případu) jde o taková porušení smluvních podmínek, která svou závažností implikují téměř jistou hypotetickou reakci spočívající v odmítnutí vstupu do smluvního vztahu vůbec. Obsahově se bude zejména jednat o případy nenaplnění hlavního účelu závazku, vzhledem k funkci a hospodářskému smyslu objednaného plnění, s naprostou nemožností jeho řádného užívání, nedodržení hlavních vymíněných parametrů apod. (ŠILHÁN, Josef. § 2002 [Odstoupení při podstatném porušení]. In: HULMÁK, Milan a kol. Občanský zákoník V. Závazkové právo. Obecná část (§ 1721–2054). 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2014, s. 1199, marg. č. 8.). Soud má ve shodě s žalobním tvrzením za to, že žalobkyně by při vědomí, že dílo bude vykazovat takto bazální a rozsáhlou vadu, která se přes dílčí opravy projeví jako neopravitelná, k jejímu uzavření nikdy nepřistoupila. Na neopravitelnost vady soud usuzoval i ze závěrů znaleckého posudku ke vzorku č. [hodnota], kdy znalec konstatoval, že ani přes sletování kabelu neřeší taková oprava příčinu vady.

42. Jde-li o variantu, dle níž byly kabely vedeny nesprávnou stranou, žalobkyně uplatnila právo na odstranění vady opravou věci. Žalované se však oprava nezdařila, protože vady se objevovaly i po „generální kontrole“ v únoru 2022 a žalobkyni nakonec vedly ke svépomocné demontáži a výměně veškerých zámků za nové. Její právo na odstoupení od smlouvy pak má oporu v § 2107 odst. 3 věty první o. z. (či § 2106 odst. 2 in fine o. z.) ve spojení s § 2615 odst. 2 věty první o. z.

43. Po právní stránce soud aplikoval § 2619 odst. 1 o. z., neboť žalovaná poskytla žalobkyni smlouvou (čl. VI. písm. a) smlouvy) záruku za jakost se záruční dobou v délce 24 měsíců počínající plynout předáním díla (v září 2021). Nehledě tedy na to, že žalovaná v rámci své procesní obrany považovala zámky za bezvadné a před podáním závěrečného návrhu netvrdila, že žalobkyně neoznámila vady díla včas (o skutkových předpokladech § 2212 o. z. tíží procesní břemena žalovanou, ne žalobkyni, jak se žalovaná domnívá), žalovaná odpovídala za jakost díla až do září 2023.

44. Bylo-li plněno na základě smlouvy, která později zanikla odstoupením, vzniklo na straně toho, kdo plnění přijal bezdůvodné obohacení z právního důvodu, který odpadl (§ 2991 odst. 2 o. z.). Žalovaná přijala v posuzovaném případě od žalobkyně plnění v částce 360 531,90 Kč. Protože žalovaná předmětnou částku, byť částečně žalobkyni nevrátila a žalobkyně platně od smlouvy o dílo odstoupila z důvodu podstatného porušení smlouvy ze strany žalované, vzniklo na straně žalované bezdůvodné obohacení ve výši této přijaté úplaty. Žalovaná je tak povinna tuto částku žalobkyni vydat ve smyslu § 2991 odst. 1 o. z. ve spojení s § 2999 odst. 2 o. z.

45. Žalobní petit je formulován bezvadně a nemusel znít na zaplacení peněz oproti vydání kování, protože k tomu lze přihlédnout jen k námitce vzájemného plnění, již žalovaná nevznesla (§ 2993 část věty za středníkem o. z.). I kdyby soud výtku ze závěrečného návrhu měl za námitku vzájemného plnění, byla by učiněná po koncentrační lhůtě (za přiměřené aplikace závěrů vyslovených Nejvyšším soudem v rozsudku ze dne 4. 9. 2013, sp. zn. 31 Cdo 4616/2010), pak by při posuzování důvodnosti takto vznesené námitky nebylo lze přihlížet k novým skutečnostem a důkazům učiněným po koncentraci řízení nastalé skončením prvního jednání ve věci podle § 118b odst. 1 o. s. ř. To by v konkrétní věci znamenalo předně objasnit skutečnost, zda žalobkyně vadné zámky zadržuje (zda je má u sebe), avšak takové tvrzení žalovaný v průběhu koncentrační lhůty neučinil, a nebylo v tomto směru ani vedeno dokazování, a protože nebyla splněna tato základní podmínka, na které by bylo možné důvodnost vznesené námitky stavět, nemohl jí soud přisvědčit.

46. Nárok na zaplacení částky 116 160 Kč coby poskytnuté slevy z nájmu a nákladů na výměnu zámků podnájemcem posoudil soud podle § 2913 odst. 1 o. z. Žalovaná je povinna nahradit škodu vzniklou druhé straně nebo i osobě, jejímuž zájmu mělo splnění ujednané povinnosti zjevně sloužit, neboť svou povinnost ze smlouvy o dílo porušila. Porušení smluvní povinnosti je konstruováno jako odpovědnost objektivní (tj. bez zřetele k zavinění) s možností liberace. Vznik majetkové újmy na straně žalobkyně shledal soud v příčinné souvislosti s protiprávním jednáním žalované, resp. jako adekvátní důsledek jejího protiprávního jednání (k objektivní předvídatelnosti škodlivého následku blíže viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 8. 2017, sp. zn. 25 Cdo 3285/2015). Zákonem uznaný liberační důvod ve smyslu § 2913 odst. 2 o. z. nebyl v řízení ani tvrzen, ani prokázán; ke zproštění povinnosti k náhradě újmy proto nedošlo.

47. Pokud jde o samotný vznik majetkové újmy a její výši, pak soud shrnuje, že bytový dům sloužil žalobkyni k podnikatelským účelům, konkrétně jej pronajímala nájemci, který jej dále poskytl k užívání podnájemci. Neplnilo-li dílo svou naprosto esenciální funkci a nebylo lze v důsledku toho bytový dům žalobkyní jako majitelkou řádně užívat, nebylo lze je řádně užívat ani nájemcem, resp. podnájemcem a jeho koncovými uživateli. Oznámí-li nájemce řádně a včas pronajímateli vadu věci, kterou má pronajímatel odstranit, a neodstraní-li pronajímatel vadu bez zbytečného odkladu, takže nájemce může věc užívat jen s obtížemi, má nájemce právo na přiměřenou slevu z nájemného nebo může provést opravu také sám a požadovat náhradu účelně vynaložených nákladů (§ 2208 odst. 1 věta prvá o. z.). Ztěžuje-li však vada zásadním způsobem užívání, nebo znemožňuje-li zcela užívání, má nájemce právo na prominutí nájemného nebo může nájem vypovědět bez výpovědní doby (§ 2208 odst. 1 věta druhá o. z.). Mezi žalobkyní a nájemcem a dále mezi nájemcem a podnájemcem bylo ujednáno, že zajištěním opravy nebo náhrady za jakékoli poškození bytového domu coby předmětu podnájmu či vnitřního vybavení způsobeného podnájemcem nebo osobami s umožněným vstupem do bytového domu byl povinován podnájemce. Vada však vznikla v důsledku porušení smluvní povinnosti žalované a přesto, že podnájemce, resp. nájemce oznámil vady žalobkyni v okamžiku, kdy se započaly projevovat (jak plyne nepřímo z e-mailové komunikace v rámci vytýkání vad díla mezi žalobkyní a žalovanou na č. l. 61 – 64), a žalobkyně uplatňovala reklamaci u žalované, mohl podnájemce a jeho koncoví uživatelé bytový dům užívat jen s obtížemi ve smyslu § 2208 odst. 1 věta prvá o. z. Nadto soud přisvědčil žalobkyni, že v zájmu alespoň provizorního užívání vnitřních prostor bytového domu, bylo nezbytné přistoupit pro nezdary oprav ze strany žalované k výměně zámků svépomocí, kterou zajistil podnájemce, a za tuto činnosti si vyúčtoval částku 6 000 Kč. Soud se ztotožnil s tím, že výše škody v částce 90 000 Kč bez DPH jako poskytnutá sleva z nájmu, je přiměřená, když tuto výši komparoval s celkovou výší sjednaného nájemného a délkou období, kdy vady díla znemožňovaly užívání bytového domu. Soud zohlednil závěry judikované v usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], jimiž soud vyslovil, že „Přiměřenost slevy musí vycházet ze zásady ekvivalence plnění s přihlédnutím ke konkrétním skutkovým okolnostem.“. Částka 90 000 Kč bez DPH představuje 16,5 % z měsíčního nájemného (bez DPH) sjednaného mezi žalobkyní a nájemcem pro období 1. 4. 2022 - 31. 7. 2022 (€ 22 376 bez DPH měsíčně, které soud přepočetl na českou korunu za užití kurzu devizového trhu ČNB pro měnu euro s platností ke dni 1. 4. 2022 ve výši 24,375 tak, že pro navazující výpočet vyšel z částky 545 415 Kč bez DPH coby sjednaného měsíčního nájemného). Z nájemného pro období dubna až července 2022 vycházel soud proto, že zejména v tomto období probíhalo vytýkání vad ze strany žalobkyně směrem k žalované. Soud uvažoval konkrétní skutkové okolnosti případu, především pak to, že nefunkčnost díla ve své podstatě paralyzovala užívání bytového domu jako celku, a proto vyhodnotil slevu ve výši 16,5 % z měsíčního nájemného jako naprosto přiměřenou. K tomu žalobkyně doložila způsob kalkulace výše slevy jako procentuální snížení ceny za ubytování v závislosti na konkrétně vzniklých obtížích jednotlivým koncovým uživatelům a délce jejich pobytu, což soud rovněž zohlednil. Opodstatněnou shledal soud i výši vynaložených nákladů na nouzovou výměnu nefunkčních částí díla v částce 6 000 Kč podnájemcem ve smyslu § 2208 odst. 1 o. z. Nárok na zaplacení částky 116 160 Kč (96 000 Kč + DPH v sazbě 21 %) shledal soud podle § 2913 odst. 1 o. z. za aplikace § 2208 odst. 1 věty prvé o. z. po právu.

48. Soud považuje za důvodný i nárok žalobkyně na zaplacení částky 25 000 Kč za znalecký posudek, který si žalobkyně za účelem posouzení vad nechala zpracovat. Jedná se o újmu v majetkové sféře žalobkyně vzniklou ve smyslu § 2913 odst. 1 o. z. v příčinné souvislosti s porušením smluvní povinnosti žalované, a proto i tento nárok soud žalobkyni přiznal.

49. Žalovaná se ocitla v prodlení se zaplacením peněžitých částek ve smyslu § 1968 o. z. a podle § 1970 o. z. má v takovém případě žalobkyně právo na zaplacení úroků z prodlení ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb., ve znění účinném v době vzniku prodlení, tedy ve výši odpovídající ročně výši repo sazby stanovené Českou národní bankou pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o osm procentních bodů. Pokud se týká částky 360 531,90 Kč, žalobkyně požadovala zaplacení úroku z prodlení za dobu od 11. 2. 2023 do zaplacení. Dopisem ze dne 10. 2. 2023, dodaným do datové schránky žalované téhož dne, vyzvala žalobkyně žalovanou, aby tuto částku zaplatila do sedmi dnů od doručení výzvy, tj. do 17. 2. 2023. Doručení této výzvy do dispoziční sféry žalované posoudil soud podle § 570 odst. 1 věty před středníkem o. z. Žalovaná se ve smyslu § 1968 věty první o. z. ocitla v prodlení od 18. 2. 2023.

50. Pokud se týká částky 141 160 Kč, žalobkyně požadovala zaplacení úroku z prodlení za dobu od 2. 2. 2023 do zaplacení. Žalobkyně vyzvala žalovanou k úhradě této částky dopisem ze dne 1. 2. 2023, dodaným do datové schránky žalované téhož dne. I tuto výzvu soud považoval podle § 570 odst. 1 věty před středníkem o. z. soud považoval za dojitou do dispoziční sféry žalované dnem dodání do datové schránky. Sedmidenní lhůta k plnění stanovená žalobkyní by tak uplynula dnem 7. 2. 2023 a v prodlení se ocitla od 8. 2. 2023. Z těchto důvodů soud žalobu částečně zamítl.

51. Dále vznikl žalobkyni nárok na zaplacení částky 3 600 Kč (3 × 1 200 Kč), což jsou paušální náklady spojené s uplatněním pohledávek plynoucí ze vzájemných závazků podnikatelů, tedy ve výši podle § 3 nařízení vlády č. 351/2013 Sb., a to za každou pohledávku zvlášť, tedy za nárok na vydání bezdůvodného obohacení v částce 360 531,90 Kč, dále za náhradu škody ve výši 116 160 Kč a náhradu škody ve výši 25 000 Kč[Anonymizováno]

52. Protože v řízení nebylo prokázáno, že by vadnost díla byla způsobena nepřipraveností stavby na instalaci dveřního kování a že by v tomto směru žalovaná žalobkyni na nevhodnost jejích příkazů provést dílo upozornila, nenastal stav předvídaný v § 2594 odst. 4 o. z., kdy by objednatel práva z vady díla vzniklé pro nevhodnost věci nebo příkazu neměl. Žalovaná neprokázala, že by skutečně v dostatečné míře upozornila žalobkyni na to, že provedení díla v nevhodných podmínkách bude mít následky, které se projeví jako zmíněné vady. Žalovaná ani neučinila určitá tvrzení v tomto směru a pokud jde o výslechy svědků ([tituly před jménem] [jméno FO], [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]), tak tito svědci v podstatě vyloučili vliv fáze stavby bytového domu na nefunkčnost zámků tak, jak se projevovala. Soud zdůrazňuje, že je především na zhotoviteli, aby jako osoba odpovědná za splnění závazku ze smlouvy si případné trvání objednatele na nevhodném příkazu zdokumentoval takovým způsobem, který bude dostatečné průkazný, jak mu umožňuje i ustanovení § 2954 odst. 2 o. z. Žalovaná by pak měla možnost odmítnout pokračovat v díle (§ 2954 odst. 2, 3 o. z.), v krajním případě až odstoupit od smlouvy (§ 2595 o. z.). Pokud by nevhodnost příkazu žalobkyně měla vést k výsledku, že dílo bude vadné a ve své podstatě nefunkční, je obtížně pochopitelné, proč by žalovaná jako profesionál k jeho provádění vůbec přistoupila. Argumentace žalované pod bodem II. závěrečného návrhu je tak z uvedených důvodů zcela nepřiléhavá.

53. Zcela odmítnout je třeba i námitku žalované formulovanou mj. pod bodem III. závěrečného návrhu, že příčinou vady díla byla neodborná manipulace s ním ze strany žalobkyně po předání díla žalovanou. Tato skutečnost nebyla v řízení prokázána žádným z provedených důkazů, ani výslechem žalovanou navržených svědků, s čímž se soud shora již vypořádal. Pokud žalovaná demontovala dveřní kování za účelem jejich předložení ke znaleckému zkoumání či čtyři kusy zámků odvezla k opravě žalované, pak soud opakovaně zdůrazňuje, že tak činila až v návaznosti na výskyt vad díla a nezdary žalované při jejich odstraňování. Žalovaná tedy zaměňuje příčinu za následek. Žádná ze skutečností, kterou by se žalovaná zprostila odpovědnosti za vady díla, resp. poskytnutou záruku za jakost nevyšla v řízení najevo.

54. Lichou je i námitka žalované v bodě IV. 1) závěrečného návrhu, že komunikace nebyla vedena osobou po právu zastupující žalobkyni. Do okamžiku závěrečného návrhu neměla žalovaná pochyb o tom, že jednala-li s [adresa], činila tak v dobré víře, že jednající osoba je k jednání za žalobkyni oprávněna, ať už se jednalo o předsmluvní jednání, přítomnost při instalaci čili předávání díla či reklamační jednání. Sama žalobkyně nedala nijak najevo, že by ji jednání [adresa] nemělo zavazovat či že by překročil zástupčí oprávnění.

55. Ani argument žalované formulovaný pod bodem IV. 2) a 3), v podstatě shodně též pod bodem IV. 7) závěrečného návrhu soud neuznal, neboť v rámci skutkových zjištění uzavřel, že žalobkyně vytýkala vady díla bezprostředně po jejich výskytu (jiný výklad ani není možný, když vady měly vliv na jeho výchozí funkci), tj. bez zbytečného odkladu, a vyzývala žalovanou k opravě díla (primárně) v místě plnění, k čemuž žalovaná opakovaně přistoupila. Odvezla-li v jednom případě žalobkyně čtyři dveřní kování do provozovny žalované, učinila tak až po prvotních výzvách k opravě v místě plnění a současně po předchozím informování žalované e-mailem (k tomu viz e-mailovou komunikaci na č. l. 61 – 64), proti kterémužto postupu se žalovaná nijak neohradila. Tvrdí-li žalovaná s odkazem na § 1922 o. z., že žalobkyně neuvedla, kdy a kterou vadu zjistila a neumožnila žalované přezkoumání vady, pak si sama protiřečí, jelikož v řízení bylo prokázáno a ani svědci navržení k důkazu žalovanou tuto skutečnost nijak nerozporovali, že v místě plnění tyto vady opětovně opravovali. To by zcela jistě nebylo možné, pokud by vady nebyly identifikovány nebo vůbec kdy vytknuty.

56. Pokud jde o námitky žalované formulované pod bodem IV. 5) a IV. 9) závěrečného návrhu, pak soud shrnuje, že o původnosti vzorku díla předloženého ke znaleckému zkoumání neměl důvod pochybovat a považoval jej za reprezentativní. S námitkou, že znalec nebyl konfrontován s tím, zda jde o dveře pravé či levé, se soud detailně vypořádal v rámci závěrů ke skutkovým zjištěním. Tato skutečnost neměla vliv na to, že bylo zjištěno, že dílo má vady a jejich zavinění leží na bedrech žalované. Ne uvedeném nemohlo ničeho změnit ani provedení testování certifikovanou zkušebnou, které by toliko mělo potenciál osvětlit, zda šlo o vadu díla z výroby či chybné montáže, ale jak soud již rovněž shora vysvětlil, toto je ve vztahu k závěru, že i za bezvadnou montáž díla nesla odpovědnost žalovaná, lhostejno.

57. Ani námitky žalované pod bodem V. jejího závěrečného návrhu neshledal soud relevantními. Potenciální propojenost osob jednajících za žalobkyni, nájemce a podnájemce nevyvrací ničeho na závěru, že škoda, jejíž výše byla prokázána (a shledána přiměřenou) v částce poskytnuté slevy z nájmu a v částce vzniklé nákladem na nouzovou výměnu zámků, vznikla v příčinné souvislosti s podstatným porušením smlouvy ze strany žalované. Pokud se týká vystavených faktur nájemcem žalobkyni (č. l. 60) a podnájemcem nájemci (č. l. 85), jakož i čestného prohlášení za podnájemce (č. l. 61), tak z těchto listinných důkazů soud učinil skutková zjištění shrnutá shora.

58. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná co do požadované jistiny, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 135 487,47 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 20 068 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 501 691,90 Kč, čemuž podle § 7 bod 6 a. t. odpovídá odměna ve 10 340 Kč za jeden úkon.

59. Advokát žalobkyně provedl v řízení tyto úkony: převzetí a příprava zastoupení podle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., výzva k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., návrh ve věci samé podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., účast na jednání před soudem dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., účast na jednání před soudem dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., účast na jednání před soudem dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., prostudování spisu dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. f) a. t. ve spojení s § 11 odst. 3 a. t., účast na jednání před soudem dne [datum] podle § 11 odst. 1 písm. g) a. t., celkem tedy osm úkonů po 10 340 Kč (tak, jak žalobkyně jejich rozsah vyúčtovala), tj. úkony, za které náleží právnímu zástupci žalobkyně odměna ve výši 82 720 Kč. Dále právnímu zástupci žalobkyně náleží náhrada hotových výdajů k osmi úkonům právní služby podle § 13 odst. 3 a. t., a to v paušální výši 300 Kč, pokud jde o úkony učiněné do [datum] (viz přechodné ustanovení vyhlášky č. 258/2024 Sb.), a v paušální výši 450 Kč, pokud jde o úkony učiněné od [datum], tedy 6×300 Kč + 2×450 Kč, tj. náhrada hotových výdajů v celkové výši 2 700 Kč. Jelikož je právní zástupce žalobkyně plátcem DPH, přísluší mu rovněž náhrada této daně ve výši 21 % DPH z odměny a hotových výdajů podle § 137 odst. 3 o.s.ř., tedy 21 % z částky 85 420 Kč, tj. ve výši 17 938,20 Kč.

60. Pokud jde o úkon ze dne [datum] spočívající ve vyjádření ve věci dle výzvy soudu, který právní zástupce žalobkyně vyúčtoval podle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., pak soud konstatuje, že se jednalo o výzvu soudu při jednání dne [datum] k doplnění žalobních tvrzení a označení důkazů k jejich prokázání a že tato výzva nemohla být svým obsahem vzhledem k žalobkyní uplatněným nárokům v žalobě nijak překvapivá. Lépe řečeno, tato výzva soudu reagovala pouze na kvalitu žalobního návrhu, ve kterém již měly být tyto skutečnosti obsaženy, a pokud by tak bylo učiněno, nevyvstala by potřeba činit předmětné vyjádření. Nejednalo se ani o situaci, kdy by po právní stránce soud posuzoval věc jinak, v důsledku čehož by bylo třeba tvrdit a označovat důkazy k prokázání do té doby žalobkyní nepředvídaných skutečností. Z uvedených důvodů má soud za to, že za tento úkon právnímu zástupci odměna pod a. t. nenáleží, a proto ji nepřiznal.

61. Konečně náleží právnímu zástupci žalobkyně i náhrada cestovních výdajů, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] na jednání soudu při použití osobního automobilu Škoda AC [Anonymizováno], RZ: [SPZ], tj. 1 581,19 Kč za 180 ujetých km na trase [adresa] a zpět (41,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 467/2022 Sb. při průměrné spotřebě 8,7 l/100 km a 5,20 Kč/km za amortizaci vozidla dle téže vyhlášky), dále v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] na jednání soudu při použití téhož automobilu, tj. 1 606,21 Kč za 180 ujetých km na trase [adresa] a zpět (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. při průměrné spotřebě 8,7 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle téže vyhlášky), dále v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] na jednání soudu při použití téhož automobilu, tj. 1 606,21 Kč za 180 ujetých km na trase [adresa] a zpět (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb. při průměrné spotřebě 8,7 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle téže vyhlášky), dále v souvislosti s cestou na nahlédnutí do spisu u zdejšího soudu dne [datum] při použití téhož automobilu, tj. 1 604,63 Kč za 180 ujetých km na trase [adresa] a zpět (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. při průměrné spotřebě 8,7 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle téže vyhlášky), dále v souvislosti s cestou realizovanou dne [datum] na jednání soudu při použití téhož automobilu, tj. 1 604,63 Kč za 180 ujetých km na trase [adresa] a zpět (35,80 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 475/2024 Sb. při průměrné spotřebě 8,7 l/100 km a 5,80 Kč/km za amortizaci vozidla dle téže vyhlášky), tedy celkem žalobci náleží náhrada cestovných výdajů právního zástupce v částce 8 002,87 Kč. Podle § 14 odst. 1 písm. a) a. t. má právní zástupce žalobkyně rovněž nárok na náhradu za promeškaný čas strávený cestou na jednání a nahlížení do spisu u zdejšího soudu a zpět ve vztahu ke shora vypočteným jízdám, tedy za 5×5 započatých půlhodin, a to v paušální výši 100 Kč, pokud jde o cesty realizované do [datum] (viz přechodné ustanovení vyhlášky č. 258/2024 Sb.), a v paušální výši 150 Kč, pokud jde o cesty učiněné po [datum], tedy 3×5×100 Kč + 2×5×150 Kč, tedy v celkové výši 3 000 Kč. I z náhrady hotových výdajů a náhrady za promeškaný čas náleží právnímu zástupci žalobkyně náhrada DPH podle § 137 odst. 3 o.s.ř., kterou soud přiznal ve výši vyúčtované právním zástupcem, tedy v celkové výši 1 058,40 Kč.

62. Podle § 148 odst. 1 o. s. ř. má žalovaná rovněž povinnost nahradit státu náklady spojené se svědečným, které v daném případě činí 1 181 Kč. Svědečné bylo svědkovi přiznáno usnesením zdejšího soudu ze dne [datum], č. j. [spisová značka] a v této částce vyplaceno bezhotovostní platbou dne [datum].

63. Lhůta k zaplacení byla u výroků tohoto rozsudku stanovena podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a platební místo nákladů řízení podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení