35 C 117/2019 - 410
Citované zákony (16)
- Občanský soudní řád, 99/1963 Sb. — § 132 § 142 odst. 1 § 148 odst. 1 § 160 odst. 1
- Vyhláška Ministerstva spravedlnosti o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), 177/1996 Sb. — § 11 odst. 1 písm. a § 11 odst. 1 písm. d § 11 odst. 1 písm. f § 11 odst. 1 písm. g § 6 odst. 1 § 7 § 9 odst. 1 § 14b odst. 5 písm. b
- občanský zákoník, 89/2012 Sb. — § 1143 § 1144 § 1144 odst. 1 § 1147
Rubrum
Obvodní soud pro Prahu 10 rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Krojovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, takto:
Výrok
I. Podílové spoluvlastnictví žalobce a žalované k nemovitostem: bytové jednotce č. [Anonymizováno]/2 nacházející se v budově č. p. [Anonymizováno] stojící na pozemku parc. č. [Anonymizováno], spoluvlastnickému podílu o velikosti [Anonymizováno] na společných částech budovy č. p. [Anonymizováno] a spoluvlastnickému podílu o velikosti [Anonymizováno] na pozemcích parc. č. [Anonymizováno] vše v katastrálním území [adresa], obec [adresa], se zrušuje.
II. Všechny uvedené nemovitosti se přikazují do vlastnictví žalobce, který je povinen zaplatit žalované částku 2 855 000 Kč, a to do 3 měsíců od právní moci tohoto rozsudku.
III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů tohoto řízení částku 9 950 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupkyně žalobce.
IV. Žalobce je povinen zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 na náhradě nákladů řízení vzniklých státu částku 3 720,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Obvodního soudu pro Prahu 10 na náhradě nákladů řízení vzniklých státu částku 3 720,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.
Odůvodnění
1. Žalobce se žalobou podanou ke zdejšímu soudu domáhal zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků k nemovitosti uvedené ve výroku I tohoto rozsudku (tj. bytové jednotce č. [Anonymizováno] nacházející se v budově č. p. [Anonymizováno], stojící na pozemku parc. č. [Anonymizováno] spoluvlastnickému podílu o velikosti [Anonymizováno] na společných částech budovy č. p. [Anonymizováno] a spoluvlastnickému podílu o velikosti [Anonymizováno] na pozemcích parc. č. [Anonymizováno], vše v katastrálním území [adresa], obec [adresa], dále i jen „bytová jednotka“ nebo „nemovitost“) a vypořádání spoluvlastnictví přikázáním nemovitosti do výlučného vlastnictví žalobce za přiměřený vypořádací podíl. Žalobce uvedl, že je podílovým spoluvlastníkem id. uvedené nemovitosti, žalovaná je spoluvlastníkem ve stejném rozsahu. S ohledem na nedobré vztahy mezi účastníky není společné soužití možné. Žalobce má k nemovitosti blízký vztah, žil zde po celé své dětství. Bytovou jednotku chce do svého výlučného vlastnictví, neboť má 5 dětí a jeho prioritou je zajištění jejich bytové potřeby, jelikož v současné době nežijí všichni pospolu. Ke znaleckému posudku k obvyklé ceně nemovitosti zpracovaného dle zadání soudu žalobce uvedl, že posudek plně nereflektuje stav bytové jednotky, jako např. zastaralé vodovodní a kanalizační rozvody, elektroinstalace apod. Byt není tepelně odizolovaný a je umístěn vedle hlavních vchodových dveří. Otřesy z otevírání a zavírání dveří, i z procházení ostatních obyvatelů domu, se přenášejí do všech pokojů v bytě. Do bytové jednotky se rovněž nese hluk z ulice. Nemovitost není dostatečně prosvětlena, neboť je orientována na východ - západ. Ze západní strany stíní pokoj třináctipatrový sousední dům. Bytová jednotka není umístěna ani u metra nebo tramvaje a v okolí je pouze jedna zastávka autobusu. V blízkosti nejsou umístěny žádné popelnice a je zde rovněž nedostatečný počet parkovacích míst. V posudku absentují fotografie všech pokojů v bytové jednotce, jako i fotografie dokládající zatékání do nemovitosti, podrobný plánek bytu, ale i výpočet koeficientu opotřebení bytového vybavení. Z posudku není zřejmý stav nemovitostí, které znalkyně použila pro porovnání s předmětnou bytovou jednotkovou a absentuje rozbor nákladů, které by byly nutné pro uvedení bytu do standardního stavu. Ke schopnosti zaplatit protistraně vypořádací podíl žalobce vyjádřil připravenost vyplatit vypořádací podíl ve lhůtě 3 měsíců, a to to z hypotečního úvěru, který pro ten účel sjednal u [právnická osoba]. Uvedl, že z hypotečního úvěru ve výši [částka] bude rovněž refinancována půjčka žalobce u [Anonymizováno] [jméno FO] ve výši [částka].
2. Žalovaná se zrušením a vypořádáním podílového spoluvlastnictví účastníků souhlasila a žádala, aby bytová jednotka byla přikázána do jejího výlučného vlastnictví za vypořádací podíl ve výši určené znaleckým posudkem. Spolubydlení se žalobcem a jeho rodinou rovněž vyloučila. Žalovaná uvedla, že v nemovitosti bydlí prakticky celý život a nemá možnost jiného bydlení. Ke znaleckému posudku žalovaná uvedla, že nesouhlasí se stanovenou výší obvyklé ceny nemovitosti, měla za to, že cena bytové jednotky je výrazně nižší s ohledem na původní stav a nutnost rekonstrukce. Ve znaleckém posudku dle žalované absentují údaje o stavu a vybavenosti bytu. Znalkyně rovněž nevzala v potaz hluk z bytů nacházejících se nad oceňovanou bytovou jednotkou, z chodby a hluk způsobený domovními dveřmi nacházejícími se na obou stranách bytového domu. Znalkyně dále nezohlednila umístění bytové jednotky v přízemí. Nemovitost by měla být přikázána žalované, neboť bytovou jednotku dlouhodobě užívá, stará se o ni a má zde vytvořené sociální vazby. Žalobce se naopak z bytu odstěhoval před 35 lety. Vypořádací podíl by žalovaná hradila z hypotečního úvěru. Uvedl, že spol. [Anonymizováno] a.s. žalované přislíbila hypoteční úvěr ve výši [částka]. Částku ve výši [částka] je žalovaná schopna uhradit z úspor, které má k dispozici na účtu. Žalovaná chce bytovou jednotku do budoucna využít k zajištění pomoci a péči dětem bez rodičů nebo dětem, které se ocitly v přechodné krizové situaci, a proto podala žádost o zařazení do systému pěstounské péče. Ke smlouvě o hypotečním úvěru uzavřené mezi žalobcem a [Anonymizováno] žalovaná tvrdila, že tato nemůže zajistit financování vypořádacího podílu, resp. žalobcem sjednaný finanční produkt nelze na financování vypořádacího podílu použít. Žalovaná tvrdila, že bylo vůlí otce účastníků, aby bytovou jednotku po jeho smrti užívala výhradně žalovaná.
3. Žalobce se původní žalobou domáhal po žalované i zaplacení částky [částka] jako finanční hodnoty odpovídající tomu, že v době od května [Anonymizováno] do října [Anonymizováno] ([Anonymizováno] měsíců) byl žalobce vyloučen z užívání bytu, přestože byl jeho spoluvlastníkem. Žalovaná částka odpovídá násobku [Anonymizováno] měsíců a částky [částka] za každý měsíc „bezdůvodného“ užívání předmětného bytu žalovanou. Tento žalobní požadavek byl rozhodnutím ze dne [datum] soudem vyloučen k samostatnému řízení a bude dále řešen pod sp. zn. 35 C 47/2025.
4. Žalovaná v průběhu předmětného řízení dne [datum] navrhla odklad zrušení a vypořádání spoluvlastnictví na dobu dvou let. O návrhu na odklad rozhodl zdejší soud částečným rozsudkem ze dne 5. 9. 2024, č. j. 35 C 117/2019-271, který nabyl právní moci dne 10. 2. 2025.
5. Z provedeného dokazování a nesporných tvrzení stran učinil soud následující skutková zjištění.
6. Otec účastníků [tituly před jménem] [jméno FO], zemřelý dne [datum], byl ke dni své smrti vlastníkem id. 2/3 podílu na nemovitosti. Usnesením Obvodního soudu pro Prahu 10 č.j. 27 D 109/2019-995 ze dne 7. 7. 2023, které nabylo právní moci dne 20. 2. 2024, bylo potvrzeno, že majetek náležející do pozůstalosti (včetně podílu na předmětné nemovitosti) nabývají podle dědických podílů ze zákona rovným dílem žalobce jako pozůstalý syn a žalovaná jako pozůstalá dcera po [tituly před jménem] [jméno FO] (nesporné tvrzení stran, citované rozhodnutí soudu).
7. Žalobce a žalovaná jsou ke dni rozhodování soudu evidováni v katastru nemovitostí jako spoluvlastníci předmětné bytové jednotky. Každý z účastníků je vlastníkem podílu na nemovitosti v rozsahu id. 1/2 (viz informativní výpis z katastru nemovitostí).
8. Znalkyně ustanovená soudem [právnická osoba], [tituly za jménem] určila obvyklou cenu předmětné bytové jednotky částkou [částka]. Osobně si bytovou jednotku prohlédla dne [datum]. Obvyklou cenu stanovila porovnávacím způsobem, kdy vycházela z reálných (kupních) cen nemovitostí v dané oblasti, inzertních nabídek, informací a fotografií pořízených v prostorách nemovitosti. Znalkyně zohlednila, že parkování v dané lokalitě je nedostatečné, dostupnost městskou hromadnou dopravou je velmi dobrá. Rovněž přihlédla k občanské vybavenosti okolí bytové jednotky, jejímu umístění, rozloze, technickému stavu a vybavenosti. Jako srovnávací vzorek použila čtyři bytové jednotky, z toho dvě na [adresa] a dvě na [adresa]. V rámci porovnávání jednotek přihlédla k indexu bydlení, lokalitě, velikosti podlahové plochy, provedení a vybavení, celkovému stavu, typu vlastnictví a umístění bytu (viz znalecký posudek znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] k obvyklé ceně předmětné nemovitosti ze [datum]).
9. Znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] v rámci výpovědi při ústním jednání uvedla, že na závěrech písemného posudku setrvává. Při znaleckém zkoumání vycházela z nabídek na serveru [Anonymizováno].[Anonymizováno], a to jak ze současných, tak i starších inzertních nabídek, propojených s informacemi o prodeji. U všech čtyř srovnávaných nemovitostí měla znalkyně k dispozici jak inzertní nabídku, tak i realizovanou kupní cenu. Jako srovnávací vzorek vybrala byty v původním stavu určené ke kompletní rekonstrukci v oblasti [adresa] a [Anonymizováno]. Jeden ze srovnávaných bytů je situován v přízemí. Jelikož bytovou jednotku srovnávala s nabídkami bytů již ve špatném technickém stavu, ponechala koeficient [Anonymizováno]. Informace o hlučnosti neměla ani v případě předmětného bytu ani u srovnávaných nemovitostí, nicméně vycházela z toho, že v bytech v přízemí panelových domů je obecně vyšší hlučnost a tuto skutečnost zohlednila v koeficientu [Anonymizováno]. Ve výsledné ceně je rovněž zohledněn fakt, že v bytové jednotce neproběhla od roku [Anonymizováno] žádná rekonstrukce ani jiné opravy. Otázka tepelné izolace byla rovněž zohledněna to skrze porovnání obdobného bytu situovaného v přízemí, jako i nedostatečné prosvětlení nemovitosti a její přístupnost z ulice (ve vztahu k možnosti vykradení takové bytové jednotky). [adresa] a otřesy se v panelových domech standardně vyskytují. Dostupnost městské hromadné dopravy je zohledněna v koeficient [Anonymizováno]. Situace ohledně parkování je špatná na celém území [Anonymizováno] u panelových domů obzvlášť. [adresa] od zatečení z horního bytu, příp. rozvodů, neměly vliv na obvyklou cenu nemovitosti. V rámci získávání podkladů si znalkyně předmětnou bytovou jednotku přeměřila a její rozměry odpovídají údajům o rozměru vzhledem k podílu na společných částech domu. Byty v [Anonymizováno] standardně nejsou bezbariérové. Oproti roku [Anonymizováno] došlo k navýšení cen bytů o [Anonymizováno] %. V případě, že znalkyně disponuje pouze nabídkovou cenou, docházení ke snížení této ceny o [Anonymizováno] % pro účely odhadu realizované ceny. Průměrná cena bytu před rekonstrukcí v dané oblasti činí [částka] za [Anonymizováno] m2. Není povinností znalce do posudku zahrnout fotografie všech místností v bytové jednotce.
10. Žalovaná si u spol. [Anonymizováno] požádala o poskytnutí hypotečního úvěru na částku [částka], a to dne [datum] (viz žádost žalované o poskytnutí hypotečního úvěru u [Anonymizováno] ze dne [datum]).
11. Žalovaná požádala dne [datum] o hypoteční úvěr u spol. [právnická osoba], a to ve výši [částka] s dobou splácení [Anonymizováno] let. [jméno FO] deklarovala, že bude od žalované požadovat podklady, na základě jejichž vyhodnocení případně hypotéku schválí. Žalované byly předběžně nabídnuty parametry hypotéky (měsíční splátka [částka] při úrokové sazbě [Anonymizováno] % ročně) s tím, že nabízená úroková sazba platí do [datum], do této doby je třeba případně hypotéku připravit a schválit. Ke dni rozhodování soudu nebyla hypotéka žalované u spol. [právnická osoba] schválena (viz dodatek č. [hodnota] k rámcové smlouvě č. [hodnota] uzavřené mezi [Anonymizováno] a žalovanou ze dne [datum], printscreen obrazovky k rozpracovaným žádostem o hypotéku u [Anonymizováno]).
12. Žalovaná měla ke dni [datum] na účtu č. [č. účtu] zůstatek ve výši [částka] (viz výpisy vybraných pohybů na účtu žalované u [Anonymizováno], potvrzení o zůstatku na účtu žalované u [Anonymizováno] k datu [datum]).
13. Žalobce uzavřel se spol. [právnická osoba].(dále jen „[Anonymizováno]“), smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru, a to dne [datum]. [Anonymizováno] se zavázala žalobci poskytnout spotřebitelský úvěr na bydlení ve výši [částka], a to za účelem koupě nemovitosti do osobního vlastnictví nebo koupě spoluvlastnického podílu (viz čl. II bod 1, 2 smlouvy). Ve smlouvě bylo ujednáno, že z úvěru bude rovněž refinancována půjčka žalobce ze smlouvy č. [Anonymizováno] uzavřené se spol. [Anonymizováno] [jméno FO] [Anonymizováno]. Vhodnou nemovitostí („objektem úvěru“) se dle smlouvy rozumí rovněž bytová jednotka v osobním vlastnictví. Za předpokladu úplného vyčerpání úvěru činí anuitní splátka měsíčně [částka] a doba splácení [Anonymizováno] let a [Anonymizováno] měsíce (viz smlouva uzavřená mezi žalobcem a [právnická osoba] z [datum], stejnopis smlouvy s podpisem za stranu banky z [datum], printscreen z webu [Anonymizováno] s titulkem: Na co mohu [Anonymizováno] hypotéku bez nemovitosti využít?).
14. Dopisem ze dne [datum] bylo žalobci oznámeno, že došlo k přerušení dodávek elektřiny do bytové jednotky z důvodu neuhrazené pohledávky spol. [Anonymizováno] (viz sdělení zákaznického centra [Anonymizováno] žalobci ze dne [datum]).
15. Žalovaná podala dne [datum] žádost o zařazení do evidence osob, které mohou vykonávat pěstounskou péči na přechodnou dobu (viz e-mail [jméno FO] z [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], neúplný protokol z [datum]). Ke dni rozhodování soudu nebyla žalovaná do evidence [Anonymizováno] (tvrzení žalované).
16. Provedené důkazy hodnotil soud postupem dle § 132 zák. č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.“). Znalecký posudek podaný znalkyní [tituly před jménem] [jméno FO] považuje soud za úplný, logický a přesvědčivě odůvodněný. Znalkyně přihlédla při stanovení obvyklé ceny bytové jednotky ke všem relevantním skutečnostem, své závěry vyčerpávajícím způsobem vysvětlila, při jednání přesvědčivě zodpověděla všechny dotazy soudu i účastníků. Při stanovení ceny znalkyně přihlédla k reálným kupním cenám v dané oblasti, k nabídkovým cenám, k umístění jednotky, k jejímu technickému stavu, občanské vybavenosti lokality, kde se nemovitost nachází, podlahové ploše a vybavení bytu. Byty, které posloužily jako srovnávací vzorek, byly rovněž ve špatném technickém stavu a před kompletní rekonstrukcí. Znalkyně rovněž zohlednila umístění bytové jednotky v rámci bytového domu, resp. že se nachází v přízemí a že je zde tak snížené prosvětlení a že je nemovitost přístupná z ulice. Znalecký posudek považuje soud za logický a přesvědčivý, plně respektující soudem uložené zadání. Obvyklou cenu bytové jednotky považuje soud za prokázanou znaleckým posudkem [tituly před jménem] [jméno FO]. Pokud jde o důkazy k prokázání tvrzení účastníků o schopnosti opatřit si finanční prostředky k zaplacení vypořádacího podílu protistraně, hodnotil soud listinné důkazy předložené oběma stranami. Z důkazů, které účastníci nabídli soudu ke dni rozhodování, vyplynulo, že žalobce dne [datum] uzavřel se spol. [Anonymizováno] smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru na částku [částka]. V této smlouvě se banka zavázala poskytnout žalobci finanční prostředky za účelem pořízení nemovitosti (nebo spoluvlastnického podílu na nemovitosti). Smlouva je pro banku závazná. Soud nepovažuje za problematickou skutečnost, že část jistiny hypotečního úvěru bude použita k refinancování jiné půjčky žalobce. Stejně tak soud nesdílí pochybnosti žalované o možném využití finančního produktu Hypotéka bez nemovitosti v dané situaci. Obdobné finanční produkty byly bankami zavedeny za účelem usnadnění a zrychlení procesu schvalování a poskytování hypotéky. Jedná se v podstatě o „předschválení“ hypotéky, která není vázána na konkrétní předmět financování. Dlužník jako strana smlouvy o hypotečním úvěru předem ví, jakou výši finančních prostředků má k dispozici, a může je využít ke koupi nemovitosti dle vlastního výběru. Z listiny předložené žalovanou (Na co mohu [Anonymizováno] Hypotéku bez nemovitosti využít) není nijak zpochybněna možnost využít sjednanou hypotéku na vyplacení vypořádacího podílu dle rozhodnutí soudu. Žalobce zaplacením vypořádacího podílu žalované fakticky „koupí“ spoluvlastnický podíl žalované, čímž se stane výlučným vlastníkem bytové jednotky. Závazek banky úvěr poskytnout logicky předpokládá předchozí prověření žadatele o hypotéku a jeho schopnosti úvěr za sjednaných podmínek splácet. V daném případě soud nemá žádné pochybnosti, že byl žalobce jako dlužník před uzavřením smlouvy řádně prověřen, když s ním banka smlouvu o hypotečním úvěru závazně uzavřela. Naopak z důkazů předložených žalovanou vyplynulo toliko to, že žalovaná požádala o hypotéku spol. [Anonymizováno] a spol. [Anonymizováno], přičemž ani jedna z uvedených bank žalované závazný příslib finančních prostředků neposkytla. Provedené dokazování soud proto vyhodnotil tak, že byť oba účastníci deklarovali zájem nemovitost získat, pouze žalobce prokázal schopnost zaplatit druhému spoluvlastníku vypořádací podíl ve výši [částka], když tuto částku mu přislíbila poskytnout [právnická osoba].
17. Po zhodnocení provedeného dokazování učinil soud o skutkovém stavu tento závěr: Žalobce a žalovaná jsou spoluvlastníky předmětné bytové jednotky, každý z nich s podílem id. jedna polovina. Obvyklá cena předmětné bytové jednotky činila dle znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] z října [Anonymizováno] částku [částka]. Žalobce i žalovaná shodně vyjádřili vůli ve spoluvlastnictví nesetrvávat, ohledně zrušení a vypořádání spoluvlastnictví se však nedohodli. V řízení obě strany usilovaly o to, aby byla bytová jednotka přikázána rozhodnutím soudu do jejich výlučného vlastnictví, schopnost zaplatit protistraně přiměřenou náhradu ve výši poloviny obvyklé ceny předmětné nemovitosti (částku [částka]) prokázal jen žalobce, jenž uzavřel s bankou smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru, z něhož bude vypořádací podíl pro žalovanou financován.
18. Na základě skutkových zjištění učiněných z provedeného dokazování soud věc po právní stránce posoudil takto:
19. Dle § 1143 zák. č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“ nebo „občanský zákoník“) nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků.
20. Dle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota.
21. Dle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.
22. Občanský zákoník stanoví způsoby vypořádání spoluvlastnictví rozhodnutím soudu a jejich závazné pořadí (pro srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 22. 9. 2015, sp. zn. 22 Cdo 1618/2015). Primárním způsobem vypořádání spoluvlastnictví je rozdělení společné věci (§ 1144 o. z.). Není-li rozdělení společné věci možné, pak přichází do úvahy vypořádání spoluvlastnictví přikázáním společné věci jednomu nebo více spoluvlastníkům za náhradu (§ 1147 o. z.). Až jako třetí možnost připadá soudní prodej společné věci ve veřejné dražbě, pakliže o společnou věc nemá žádný ze spoluvlastníků zájem nebo pokud nikdo z nich nemá finanční prostředky k zaplacení vypořádacího podílu (§ 1147 věta druhá o. z., rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 15. 6. 2016, sp. zn. 22 Cdo 1942/2016, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 3. 8. 2016, sp. zn. 22 Cdo 2208/2015).
23. V projednávané věci soud dospěl k závěru, že rozdělení společné věci není možné. Rozdělením bytové jednotky by došlo k podstatnému snížení její hodnoty, resp. v případě předmětné bytové jednotky se nejedná nemovitost, která by mohla být rozdělena na více částí. Proto soud přistoupil k druhému možnému způsobu vypořádání spoluvlastnictví uvedenému v § 1147 o. z., tedy k vypořádání spoluvlastnictví přikázáním společné věci do výlučného vlastnictví jednoho ze spoluvlastníků, a to za přiměřenou náhradu.
24. Vzhledem k tomu, že o bytovou jednotku měli zájem oba spoluvlastníci, zabýval se soud otázkou jejich solventnosti – tj. schopnosti zaplatit druhému spoluvlastníku přiměřenou náhradu. Účastník, jemuž má být věc přikázána do výlučného vlastnictví, musí mít finanční prostředky odpovídající vypořádacímu podílu již v době vydání rozhodnutí o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, nebo musí prokázat, že je schopen si finanční prostředky opatřit (např. závazným příslibem půjčky či poskytnutím úvěru). Toliko výjimečně je možné spoluvlastníku přikázat společnou věc, ačkoliv finančními prostředky nezbytnými na vyplacení vypořádacího podílu v době rozhodnutí nedisponuje, jestliže z dokazování vyplyne jednoznačný závěr, že je v přiměřené době získá. Není-li najisto postaveno, že spoluvlastník finanční prostředky již má či je v přiměřené době získá, pak podmínka solventnosti není splněna. Nepostačí nabídka banky na poskytnutí hypotečního úvěru, kterou sama banka označí za nezávaznou. Při rozhodování o tom, kterému ze spoluvlastníků bude přikázána společná věc, o kterou má zájem více spoluvlastníků, je třeba přihlédnout především ke schopnosti účastníků vyplatit spoluvlastnický podíl a k jeho výši – jde o základní kritéria. Dále lze přihlédnout i k účelnému využití věci, vzít v úvahu, za jakých okolností došlo k jejímu pořízení, kdo se o ně rozhodující měrou zasloužil, a k zajištění dalšího bydlení účastníků, jakož i k dalším skutečnostem, které v řízení vyjdou najevo. „Historická rodinná vazba“ je významná tehdy, jsou-li podíly spoluvlastníků stejné, oba mají prostředky k vyplacení přiměřené náhrady a ostatní kritéria vyznívají rovnocenně. „Účelné využití věci“ je neurčitý pojem; např. to, že jedna strana ji chce užívat osobně a druhá pronajímat, samo o sobě nevylučuje v poměrech konkrétní věci účelné využití ani na jedné straně – např. invalidní osoba či senior částky získané z pronájmu využije na lepší zdravotní péči a osobní služby. Ani koupi podílu za účelem investice nelze hodnotit jako morálně závadnou. Posouzení účelnosti využití věci je tak vždy individuální (Rozsudek Nejvyššího soudu České republiky z 27. 2. 2019, sp. zn. 22 Cdo 103/2019). Předschválený hypoteční úvěr je dokladem prokazujícím schopnost podílového spoluvlastníka zaplatit přiměřenou náhradu druhému spoluvlastníkovi v případě přikázání věci do výlučného vlastnictví v řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví (Usnesení Nejvyššího soudu ze dne 27. 2. 2018, sp. zn. 22 Cdo 493/2018).
25. Jak zhodnoceno výše, ke dni rozhodování soudu prokázal schopnost vyplatit přiměřenou náhradu ve výši poloviny obvyklé ceny nemovitosti žalobce, jemuž banka schválila úvěr, který může být čerpán na pořízení bytu, tedy nepochybně i na výplatu vypořádacího podílu stanoveného tímto rozhodnutím soudu.
26. Jelikož toto základní kritérium rozhodování, kterému ze spoluvlastníků bude nemovitost přikázána, svědčilo žalobci, nezabýval se soud již dalšími skutečnostmi, které k otázce výběru budoucího výlučného vlastníka tvrdili účastníci. Za situace, kdy žalovaná neprokázala svou solventnost (schopnost vyplatit vypořádací podíl), nezabýval se soud jejími tvrzeními o vůli zemřelého otce účastníků, ani tvrzeními k budoucímu účelnému využití bytu.
27. Z uvedených důvodů soud zrušil podílové spoluvlastnictví účastníků k nemovitosti (výrok I), nemovitost přikázal do vlastnictví žalobce, jehož zavázal povinností zaplatit žalované částku [částka] jako přiměřenou náhradu (výrok II).
28. Dle § 160 odst. 1 o. s. ř. má být lhůta ke splnění povinnosti stanovena zpravidla v délce tří dnů od právní moci rozsudku. Soud může určit lhůtu delší, nebo může stanovit plnění ve splátkách. Soudy musí, s ohledem na konkrétní okolnosti případu, zvážit, zda využití této možnosti nezaloží nespravedlivou rovnováhu mezi zájmy účastníků. V poměrech vypořádání spoluvlastnictví by pak neměly soudy opomenout skutečnost, že osoba, jíž byla náhrada přiznána, byla soudním rozhodnutím zbavena svého vlastnického práva, a proto by jí náhrada za odnětí vlastnického práva měla být přiznána v přiměřené lhůtě, byť ne vždy s ohledem na konkrétní okolnosti případu lhůtě tří denní. Soud s přihlédnutím k časovému prostoru nutnému pro čerpání úvěru dle hypoteční smlouvy stanovil lhůtu pro zaplacení vypořádacího podílu v délce 3 měsíců, která se jeví být spravedlivá a respektující zájmy obou stran.
29. Výrokem III tohoto rozsudku rozhodl soud o náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi účastníky. Pokud jde o žalobní požadavek na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, odkazuje soud na stanovisko pléna Ústavního soudu ze dne 13. 9. 2023, Pl. ÚS-st 59/23, dle něhož má zmíněné řízení povahu iudicii duplicis a není-li žaloba zamítnuta, zpravidla nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch. Obecným východiskem pro rozhodování o nákladech řízení je, aby žádný z účastníků neměl právo na náhradu nákladů řízení vůči jinému účastníku, ledaže by pro to byly dány zvláštní důvody. Jelikož soud žádné zvláštní důvody na straně jednoho či druhého účastníka neshledal, fakticky za řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví žádné ze stran právo na náhradu nákladů nepřiznal. Jinak je tomu však v případě požadavku žalované na odklad zrušení a vypořádání spoluvlastnictví. V rámci řízení o návrhu na odklad zrušení a vypořádání spoluvlastnictví byl žalobce úspěšný v plném rozsahu a bylo na místě postupovat podle § 142 odst. 1 o.s.ř. a přiznat žalobci právo na náhradu nákladů řízení o návrhu na odklad. Soud proto přiznal žalobci právo na náhradu nákladů řízení v částce 9 950 Kč. Tyto náklady sestávají z nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 10 000 Kč sestávající z částky 1 500 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t. ze dne [datum], z částky 1 500 Kč za nahlížení do spisu dle § 11 odst. 1 písm. f) a. t. ze dne [datum], z částky 1 500 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 1 500 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé (vyjádření k odvolání) dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne [datum] včetně čtyř paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. a odměna stanovená dle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 a. t. z tarifní hodnoty ve výši 30 000 Kč sestávající z částky 2 300 Kč za účast na jednání odvolacího soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 15. 1. 2025 včetně paušální náhrady výdajů ve výši 450 Kč dle § 14b odst. 5 písm. b) a. t. Soud žalobci přiznal náhradu nákladů za nahlížení do spisu s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne 16. 3. 2021, sp. zn. I. ÚS 4012/18, a to vzhledem k tomu, že právní zástupkyně žalobce převzala zastoupení až v průběhu řízení. K otázce tarifní hodnoty u řízení o odklad zrušení a vypořádání spoluvlastnictví soud odkazuje na usnesení Ústavního soudu ze dne 5. 4. 2022 sp. zn. III. ÚS 646/22, jakož i na rozsudek Okresního soudu v Přerově ze dne 15. 4. 2024, č. j. 8 C 16/2023-62 a Okresního soudu Praha-východ ze dne 15. 9. 2023, č. j. 46 C 101/2023.
30. O nákladech státu rozhodl soud výroky IV a V tohoto rozsudku tak, že povinnost rozdělil mezi účastníky rovnoměrně, když poměr úspěchu ve věci nesvědčil výlučně ani jedné ze stran. Ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. soud proto povinnost nahradit státu vzniklé náklady řízení uložil žalobci i žalované rovným dílem. Stát na znalečném vynaložil celkem částku 22 441 Kč (znalečné vyplacené [tituly před jménem] [jméno FO] činilo 19 441 Kč za písemný znalecký posudek a 3 000 Kč za výpověď znalkyně před soudem). Z částky 22 441 Kč byla část ve výši 15 000 Kč kryta zálohami (každá ze stran zaplatila na záloze 7 500 Kč), z rozpočtových prostředků soudu bylo hrazeno znalečné ve výši 7 441 Kč. Proto soud každé ze stran uložil zaplatit státu na náhradě jeho nákladů částku 3 720,50 Kč.
Poučení
Citovaná rozhodnutí (2)
Tento rozsudek je citován v (0)
Doposud nikdo necituje.