8 C 16/2023 - 62

Rubrum

Okresní soud v Přerově rozhodl samosoudkyní Mgr. Danielou Ševelovou ve věci žalobkyně: [označení žalobkyně] IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalovanému: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozený [Datum narození zainteresované osoby 0/0] bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [označení advokáta žalovaného] sídlem [Adresa zainteresované osoby 0/1] o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitosti, takto:

Výrok

I. Návrh žalovaného na odklad zrušení podílového spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k nemovitostem, a to k pozemku parc. č. [hodnota] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rod. dům a k pozemku parc. č. [hodnota] - zahrada, to vše v k. ú. [adresa], kdy tyto nemovitosti jsou u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště v [adresa], zapsány na listu vlastnickém číslo [hodnota] vedeném pro obec [adresa] a k. ú. [adresa], se zamítá.

II. Zrušuje se podílové spoluvlastnictví žalobkyně a žalovaného k pozemku parc. č. [hodnota] - zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rod. dům a k pozemku parc. č. [hodnota] - zahrada, to vše v k. ú. [adresa], kdy tyto nemovitosti jsou u Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, Katastrálního pracoviště v [adresa], zapsány na listu vlastnickém číslo [hodnota] vedeném pro obec [adresa] a k. ú. [adresa].

III. Nařizuje se prodej těchto nemovitostí specifikovaných ve výroku II. ve veřejné dražbě s tím, že jeho výtěžek bude rozdělen mezi účastníky tak, že každému připadne jedna polovina z tohoto výtěžku.

IV. Žalovaný je povinen zaplatit soudu soudní poplatek za návrh na odklad zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví ve výši [částka] na účet Okresního soudu v [adresa], a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

V. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví.

VI. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni náhradu nákladů za řízení o vzájemném návrhu žalovaného, ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta [tituly před jménem] [jméno FO].

Odůvodnění

1. Žalobkyně se podanou žalobou domáhá zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví k nemovitostem označeným ve výroku II. v katastrálním území [adresa], obec [adresa], (dále též „předmětné nemovitosti“) s tím, že žalobkyně a žalovaný jsou podílovými spoluvlastníky na předmětných nemovitostech, každý jedné ideální poloviny. Žalobkyně nechce dále setrvávat ve spoluvlastnictví s žalovaným, a to zejména proto, že není schopna se s žalovaným dohodnout na správě společné věci, na dělbě užitků, na způsobu užívání společné věci ani na správě společné věci. Žalobkyně vyzvala žalovaného k jednání o dalším společném postupu při dalším nakládání s těmito nemovitostmi, neboť předmětné nemovitosti aktuálně využívá výlučně žalovaný. Dohodli se na společném prodeji předmětných nemovitostí za předem dohodnutou cenu. Žalovaný nesouhlasil s postupným snižováním ceny, pokud by nedošlo v určité době k nalezení vhodného zájemce o koupi. Předmětná nemovitost tvoří jeden funkční celek a její rozdělení nelze reálně provést (její rozdělení není dobře možné a její rozdělení by vyžadovalo stavebnětechnické úpravy, jimiž by se podstatným způsobem snížila její hodnota), podle ustanovení § 1143 o. z. Žalobkyně nemá zájem na odkoupení spoluvlastnického podílu žalovaného a navrhla, aby spoluvlastnictví k předmětným nemovitostem soud zrušil a nařídil jejich prodej ve veřejné dražbě.

2. Žalovaný uvedl, že žaloba je neoprávněná a bezdůvodná, vždy byl vstřícný k prodeji nemovitosti a navrhl odkoupit svůj podíl, navržená částka žalobkyní ve výši [částka] byla mimo jeho možnosti, proto navrhl prodej nemovitosti za cenu, kterou sama navrhla [částka]. Kontaktoval RK Sting, nemovitost je v nabídce, stěhuje se, takže nemovitost je prázdná. V řízení však vyšlo najevo, že žalovaný v nemovitosti i nadále bydlí a žalobkyně nemovitosti neužívá.

3. Před zahájením jednání bylo řízení usnesením ze dne [datum] přerušeno podle § 110 o.s.ř. na návrh obou účastníků vzhledem k tomu, že předmětné nemovitosti byly prostřednictvím realitní kanceláře nabízeny k prodeji. Dne [datum] podala žalobkyně návrh na pokračování v řízení, neboť i přes průběžné snižování ceny nedošlo k prodeji nemovitostí.

4. Při jednání dne [datum] žalovaný uvedl, že nemá zájem o přikázání nemovitosti do svého vlastnictví, ani nemá možnost prokázat solventnost, je starobní důchodce, nemá naspořené prostředky, není možné, aby mu byl poskytnut úvěr a je objektivně nemožné, aby mu byla nemovitost přikázána. Pokud jde o dražbu nemovitosti procesně nesouhlasí, aby byla nemovitost prodána ve veřejné dražbě, bylo by to k újmě zejména žalovaného, který by neměl možnost si zajistit důstojné bydlení v případě, že by mu z prodeje nemovitosti v dražbě byla vyplacena . Z ní by nebyl schopen si zajistit důstojné bydlení. Navrhl podle § 1155 o.z. odklad zrušení spoluvlastnictví, neboť má za to, že v této chvíli by došlo k újmě spoluvlastníka nemovité věci, neboť lze postupovat prodejem z volné ruky, když je obecně známo, že kupní cena tržní je řádově vyšší než kupní cena získaná dražbou. Návrh odůvodnil tím, že dne [datum] paní [jméno FO] ze [právnická osoba] [právnická osoba] kontaktuje žalovaného mailovou zprávou s tím, že sděluje, že se na ni obrátil [tituly před jménem] [jméno FO] s nabídkou na prodej nemovitosti a zasílá zprostředkovatelskou smlouvu. Tvrzení žalobkyně, že nemá zájem o prodej nemovitosti, je v rozporu s e-mailovou komunikací. Žalovaný sám za svoji polovinu je ochoten přijmout nižší částku [částka]. Je zde tedy důvod pro odklad zrušení, neboť probíhá proces volného prodeje nemovitosti. Jediným důvodem pro odklad zrušení je to, že by dražbou došlo k majetkové ztrátě.

5. Žalobkyně s návrhem na odklad zrušení nesouhlasila, když podmínky § 1155 zabránění majetkové ztrátě je definováno dle komentářové literatury tím, že nemovitost generuje zisk z pronájmu, který slouží k získání obživy či k zaplacení úvěru, nebo tím, že spoluvlastník do společné věci významně investoval, přičemž očekává návratnost své investice. Nic z toho zde naplněno není, naopak žalovaný nemovitost užívá, jak bylo v rámci dokazování zjištěno, po celou dobu, co bylo řízení přerušeno a žalobce z tohoto nemá žádný příjem, zisk. Tedy dochází ke ztrátě na straně žalobkyně, která za to neobdržela ničeho. Pokud jde o prodej z volné ruky, pak v tomto řízení již přerušení tohoto řízení naplňovalo podmínky pro odklad tohoto zrušení.

6. Zástupce žalobkyně uvedl, že po minulém jednání navštívil [právnická osoba] s tím, proč se tato nemovitost nenabízí k prodeji. [jméno FO] mu sdělila, že o ni nebyl zájem, protože ta nemovitost se nabízela za vysokou cenu, když žalovaný chtěl původně za svůj podíl [právnická osoba] 000 Kč. Domluvili se, že se nemovitost bude znovu nabízet k prodeji, paní [jméno FO] sama navrhla částku [částka] a chtěla podepsat novou smlouvu o zprostředkování na novou částku s tím, že žalovaný požaduje za svou polovinu půl milionu korun. Zástupce žalobkyně jí řekl, že on požaduje částku [částka], tak ať udělá nabídkovou cenu [částka] s tím, že [částka] půjde za žalobkyní a [částka] za panem žalovaným. Pokud se nemovitost prodá tímto způsobem, pak by k dražbě nemuselo dojít.

7. K rozdělení nemovitosti účastníci shodně uvedli, že nemovitost není reálně rozdělitelná ani rozdělitelná na bytové jednotky, bez výrazné investice, která by převýšila hodnotu nemovitosti. V domě je jedna bytová jednotka, pouze jeden přívod vody, odpadu případně plynu a vyžadovala by vybudovat v prvním patře rozvody. Rozdělení nemovitosti by tedy nebylo „dobře možné“, neboť náklady na rozdělení věci by byly nepřiměřeně vysoké a žádný z účastníků není ochoten tyto náklady nést.

8. Z výpisu z obchodního rejstříku žalobkyně [datum], předsedou správní rady je od [datum] [tituly před jménem] [jméno FO], předmětem podnikání jsou mimo jiné ubytovací služby, nákup, prodej, správa a údržba nemovitostí.

9. Z výpisu z katastru nemovitostí Katastrálního úřadu pro Olomoucký kraj, katastrální pracoviště [adresa] LV č. [hodnota], má soud za prokázané, že žalobkyně a žalovaný jsou spoluvlastníci předmětných nemovitých věcí a to pozemku parc. č. [hodnota]- zastavěná plocha a nádvoří, jehož součástí je stavba [adresa], rod. dům a k pozemku parc. č. [hodnota]- zahrada, to vše v k. ú. [adresa], s podílem o velikosti o výměře 676 m2. Žalobkyně je spoluvlastníkem na základě usnesení o udělení příklepu ze dne [datum]. Žalovaný je spoluvlastníkem na základě kupní smlouvy ze dne [datum] a prohlášení o zániku SJM a vzniku podílového spoluvlastnictví ze dne [datum].

10. Z komunikace zástupců účastníků ze dne [datum], [datum] [datum], z předžalobní výzvy ze dne [datum] a z vyjádření žalovaného ze dne [datum], [datum], [datum] a [datum] soud zjistil, že žalobkyně vyzvala žalovaného k uzavření dohody o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví, nemá zájem o odkup podílu žalovaného a pokud nehodlá žalovaný odkoupit podíl žalobkyně, bude žádat soud, aby spoluvlastnictví zrušil a nařídil prodej v dražbě. Žalobkyně navrhla odkoupení podílu za cenu [částka], žalovaný pak souhlasil s dobrovolným prodejem nemovitosti za jimi uvedenou cenu, žalobkyně následně navrhla prodejní cenu 1. a 2. měsíc 100 %, tedy [částka], po 4 měsíci 80 %, po 5. měsíci 70 % po 6. měsíci 60% po 7 měsíci 50 % a za situace, kdy žalovaný nemovitost výlučně užívá navrhla, aby platil žalobkyni částku [částka] měsíčně do doby prodeje. Žalovaný nesouhlasil s rychlým snižováním ceny, navrhl prodejní cenu [částka], po 7 až 12 měsících za cenu 80 %, dále odmítnul návrh žalobkyně, aby platil žalobkyni částku [částka] měsíčně, považuje jej za neoprávněný, předmětnou nemovitost neužívá jako celek, nýbrž obývá pouze 1 pokoj a kuchyni a že další místnosti jsou vyklizené a nepoužívané.

11. Ze znaleckého posudku předloženého žalobkyní, vypracovaného dne [datum] znaleckou kanceláří [právnická osoba] v oboru ekonomika, opatřeného znaleckou doložkou pro účely veřejné dražby dobrovolné soud zjistil, že tržní hodnota id. nemovitosti stanovená porovnávací metodou činí částku [částka]. Tržní hodnota je odhadovaná částka, za kterou by měla být nemovitá věc v den uvedení na trh převedena, či pronajata mezi dvěma subjekty v nezávislém vztahu. Ze znaleckého posudku soud dále zjistil, že rodinný dům se nachází na pozemku [číslo stavební parcely], který je částečně zastaven oceňovanou nemovitostí o zastavěné ploše cca 184 m, RD se skládá z dvorního a uličního traktu. Dvorní trakt je zděný nepodsklepený se dvěma nadzemními podlažími bez využitého podkroví se sedlovou střechou krytou eternitovými šablonami. Uliční trakt, který zajišťuje vstup do domu prosklenými dvoukřídlými dřevěnými vraty do prostoru garáže je zděný, přízemní nepodsklepený, bez využitého podkroví se sedlovou střechou bez zastřešení. Pozemky tvoří jednotný funkční celek a jsou přístupné po veřejné zpevněné komunikaci z pozemku p.č. [hodnota] – ostatní plocha, který je ve vlastnictví Olomouckého kraje a přes pozemek p.č. [hodnota], ostatní plocha, který je ve vlastnictví obce [adresa]. Dům je napojen na inženýrské sítě elektro, hlavní rozvodná skříň je vedle hlavního vstupu ve zdi domu. Původní stáří domu je dle dostupných podkladových materiálů a místního šetření přes 70 roků. [adresa] lety provedeno částečné zateplení rodinného domu a byla vyměněna část oken. Celkový technický stav vykazuje znaky zanedbané údržby a jsou provozně nezbytné rekonstrukce související minimálně s chybějící střešní krytinou a dalšími úpravami. Při místním šetření nebylo umožněno vnitřní ohledání objektu, vnitřní dispozice nebyla zjištěna, nebylo možno ověřit rozvod inženýrských sítí, nebyla předložena stavební dokumentace.

12. Ze smlouvy o realitním zprostředkování ze dne [datum] soud zjistil, že ji uzavřel žalovaný s realitní kanceláří [právnická osoba]. na předmětné nemovité věci na [číslo LV] s tím, že byla stanovena nabídková cena [částka], která může být snížena dle uvážení zprostředkovatele až na částku [částka]. Žalobkyně k tomuto důkazu uvedla, že žalovaný nemohl uzavřít smlouvu na celou nemovitost, proto je nabídková cena na nemovitosti žalovaného. Podle e-mailové komunikace ze dne [datum] až [datum] [jméno FO] ze [právnická osoba] sděluje žalovanému, že ji navštívil [tituly před jménem] [jméno FO], aby dali do prodeje společný dům v Křenovicích a zda může zaslat zprostředkovatelskou smlouvu. Žalovaný žádá, aby cenu snížili tak, aby byla reálná šance dům prodat co nejdříve. [jméno FO] sděluje dne [datum] žalovanému, že [tituly před jménem] [jméno FO] trvá na částce za ve výši [částka] a za podíl žalovaného navrhují [částka], ať urychlí prodej. Žalovaný dne [datum] reaguje a žádá o stanovisko k šanci prodat za 2x [částka], tj. 1,7 mil Kč, vzhledem k tomu, že byla za celou dobu, co je nemovitost v nabídce uskutečněna jen jedna obhlídka, domnívá se, že (šance je) mizivá. Jestli [tituly před jménem] [jméno FO] trvá na ceně jeho podílu [částka], potom má jenom jednu možnost a to realizovat prodej svého podílu samostatně za cenu [částka]. Při jednání pak [tituly před jménem] [jméno FO] uvedl, že se dohodli s paní [jméno FO], že nabídková cena bude celkem [částka], když on požadoval za podíl žalobkyně [částka] a podle paní [jméno FO] žalovaný požaduje za svou polovinu [částka].

13. Soud z dalších provedených důkazů nezjistil pro řízení žádné rozhodné skutečnosti, které by pro řízení měly význam. Návrh žalovaného na výslech svědkyně [jméno FO] z [právnická osoba], která se měla vyjádřit k tomu, zda je nemovitost prodejná, aby tím odůvodnila návrh na odklad soud zamítl. Provedení tohoto důkazu považuje soud nadbytečné, vzhledem k tomu, že již provedené důkazy stanoví skutkový děj v rozsahu potřebném pro rozhodnutí. Zjištění o prodejnosti nemovitosti je pro rozhodnutí o odkladu zrušení spoluvlastnictví bez významu, jak bude níže odůvodněno.

14. Soud po stránce skutkové uzavřel, že v katastru nemovitostí jsou účastníci stále vedeni jako podíloví spoluvlastníci, každý v rozsahu jedné poloviny k celku, přičemž ke dni vyhlášení rozsudku k vypořádání tohoto majetku rozhodnutím soudu ani dohodou dosud nedošlo. Nemovitost je již dva roky nabízena prostřednictví [právnická osoba] k prodeji a za celou dobu byl na prohlídce pouze jeden zájemce. Účastníci učinili nesporným, že předmětné nemovitosti tvoří jeden funkční celek a nejsou rozdělitelné bez nepřiměřeně vysokých nákladů, které žádný z účastníků není ochoten nést a které by převýšily hodnotu nemovitosti. Žalobkyně ani žalovaný o nemovitosti nemají zájem, žalovaný, který nemovitosti dosud užívá a bydlí v ní, není dostatečně solventní, aby byl schopen ze svého důchodu v přiměřené lhůtě vyplatit žalobkyni vypořádací podíl.

15. Soud posoudil věc podle následujících ustanovení. Podle § 1115 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“) osoby, jimž náleží vlastnické právo k věci společně, jsou spoluvlastníky.

16. Podle § 1140 odst. 1 o. z. nikdo nemůže být nucen ve spoluvlastnictví setrvat. Podle § 1140 odst. 2 o. z. každý ze spoluvlastníků může kdykoli žádat o své oddělení ze spoluvlastnictví, lze-li předmět spoluvlastnictví rozdělit, nebo o zrušení spoluvlastnictví. Nesmí tak ale žádat v nevhodnou dobu nebo jen k újmě některého ze spoluvlastníků.

17. Podle § 1143 o. z. nedohodnou-li se spoluvlastníci o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne o něm na návrh některého ze spoluvlastníků soud. Rozhodne-li soud o zrušení spoluvlastnictví, rozhodne zároveň o způsobu vypořádání spoluvlastníků. Podle § 1144 odst. 1 o. z. je-li to možné, rozhodne soud o rozdělení společné věci; věc ale nemůže rozdělit, snížila-li by se tím podstatně její hodnota. Podle ustanovení § 1144 odst. 2 o. z. rozdělení věci však nebrání nemožnost rozdělit věc na díly odpovídající přesně podílům spoluvlastníků, vyrovná-li se rozdíl v penězích.

18. Podle § 1147 o. z. není-li rozdělení společné věci dobře možné, přikáže ji soud za přiměřenou náhradu jednomu nebo více spoluvlastníkům. Nechce-li věc žádný ze spoluvlastníků, nařídí soud prodej věci ve veřejné dražbě; v odůvodněném případě může soud rozhodnout, že věc bude dražena jen mezi spoluvlastníky.

19. Podle § 1155 odst. 1 o. z. na návrh spoluvlastníka může soud zrušení spoluvlastnictví odložit, má-li tím být zabráněno majetkové ztrátě nebo vážnému ohrožení oprávněného zájmu některého spoluvlastníka, a prodloužit tak trvání spoluvlastnictví, nejdéle však o dva roky.

20. Podle § 3 odst. 2) o. z. soukromé právo spočívá mimo jiné zejména na zásadách, že c) nikdo nesmí pro nedostatek věku, rozumu nebo pro závislost svého postavení utrpět nedůvodnou újmu; nikdo však také nesmí bezdůvodně těžit z vlastní neschopnosti k újmě druhých, e) vlastnické právo je chráněno zákonem a jen zákon může stanovit, jak vlastnické právo vzniká a zaniká, a f) nikomu nelze odepřít, co mu po právu náleží.

21. V projednávané věci se žalobkyně domáhala zrušení podílového spoluvlastnictví účastníků řízení, žalovaný nenavrhoval žalobu zamítnout, nesouhlasil však s prodejem nemovitosti v dražbě a skutkově tvrdil, že v této chvíli by došlo k majetkové újmě spoluvlastníka nemovité věci, neboť lze postupovat prodejem z volné ruky, když kupní cena tržní je řádově vyšší než kupní cena získaná dražbou, tedy navrhoval odložení zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví po dobu 12 měsíců od právní moci rozsudku. Soud se nejprve zabýval touto otázkou a tím, že o návrhu na odložení zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, který byl uplatněný v řízení o vypořádání podílového spoluvlastnictví jako vzájemný návrh, je potřeba rozhodnout dříve nebo alespoň současně s návrhem na zrušení a vypořádání spoluvlastnictví (viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

22. Občanský zákoník v ustanovení § 1155 uvádí důvody, pro které může soud takovému návrhu spoluvlastníka vyhovět a to tehdy, má-li být zabráněno majetkové ztrátě nebo vážnému ohrožení oprávněného zájmu spoluvlastníka. Žalovaný tvrdí, že důvodem pro odklad zrušení spoluvlastnictví je v podstatě majetková ztráta, která by mu vznikla, pokud by byla nemovitost prodána ve veřejné dražbě, neboť z vyplacené by nebyl schopen si zajistit důstojné bydlení. Takovou majetkovou ztrátu ale citované ustanovení § 1155 občanského zákoníku nemá na mysli. Institut odkladu zrušení spoluvlastnictví přitom míří na jiné situace, pokud jde o hrozbu majetkové ztráty (např. na situace, kdy se společná věc může dotýkat majetkových zájmů spoluvlastníka např. tím, že generuje zisk z pronájmu, čímž může sloužit spoluvlastníku k získání obživy či k zaplacení úvěru, nebo tím, že spoluvlastník do společné věci významně investoval, přičemž očekává adekvátní návratnost své investice (např. v podobě bezplatného bydlení), nebo tím, že společnou věc užívá k podnikání. Okamžitým zrušením spoluvlastnictví by přitom mohlo dojít k majetkové ztrátě spoluvlastníka, která by však mohla být alespoň umenšena, pokud by došlo k odkladu spoluvlastnictví. Pro odklad spoluvlastnictví však nepostačuje riziko vzniku jakékoliv majetkové ztráty, nýbrž by mělo jít o majetkovou ztrátu dostatečné intenzity, která opodstatní zásah do práva domáhat se zrušení spoluvlastnictví. (viz P. Coufalík, Občanský zákoník, 2. vydání (2. aktualizace, 2023), komentář k § 1155, dostupný na www.beck-online.cz).

23. Oprávněným zájmem některého ze spoluvlastníků lze rozumět jakýkoliv podstatný zájem spoluvlastníka odlišný od jeho majetkového zájmu, který je objektivně schopen ospravedlnit zásah do práva ostatních spoluvlastníků na zrušení spoluvlastnictví, přičemž zrušením spoluvlastnictví by došlo k zásahu do něj či k jeho vážnému ohrožení. Může jít jak o důvody charakteru dočasného, např. krátkodobé zdravotní problémy, tak i trvalého, např. dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav, vysoký věk spojený s potřebou obživy a bydlení. U dlouhodobých okolností se však s poukazem na skutečnost, že odklad zrušení spoluvlastnictví nemá sloužit k zachování současného stavu, nýbrž má chránit oprávněné zájmy dotčeného spoluvlastníka, obvykle vyžaduje, aby k nim přistoupila určitá další okolnost, že např. ve lhůtě stanovené pro odklad může objektivně dojít k vyřešení ochrany oprávněného zájmu (Nejvyšší soud sp.zn. [spisová značka] [spisová značka], [spisová značka]), (viz P. Coufalík, Občanský zákoník, 2. vydání (2. aktualizace, 2023), komentář k § 1155, dostupný na www.beck-online.cz).

24. Avšak ani existence některého z důvodů však nepostačuje pro rozhodnutí o zrušení spoluvlastnictví, neboť je třeba zohlednit také okolnost, nakolik lze po ostatních spoluvlastnících spravedlivě požadovat jejich další setrvání ve spoluvlastnictví, jakož i předpokládaný stav, který by nastal po zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, či který by naopak nastal, pokud by ke zrušení spoluvlastnictví nedošlo (Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], [spisová značka] [spisová značka]).

25. V projednávané věci je zřejmé, že skutečnost, že nemovitost je nabízena k prodeji prostřednictvím realitní kanceláře (již od roku 2022) a jejím prodejem z volné ruky by snad bylo možno získat částku vyšší než prodejem ve veřejné dražbě ani nutnost žalovaného zajistit si náhradní bydlení nejsou důvody, jimiž by mohlo být zasaženo do oprávněných zájmů žalovaného na úkor žalobkyně, a proto ani důvody, pro které by mohlo být zrušení spoluvlastnictví odloženo. Účastníci nemovitost prostřednictvím realitní kanceláře nabízejí k prodeji za dohodnutou cenu, která byla postupně snižována a ani po dvou letech (kdy ze stejného důvodu bylo toto řízení přerušeno) se tuto nemovitost prodat nepodařilo. V daném případě je tedy vůbec otázkou, zda by žalovaný prodejem nemovitostí prostřednictvím realitní kanceláře získal částku vyšší než při prodeji ve veřejné dražbě. Zvláště pokud byl mu měla realitní kancelář při prodeji za jeho podílu vyplatit (podle žalobkyně) částku [částka]. Je tedy zřejmé, že v daném případě nejde o reálnou, ale hypotetickou ztrátu, která ani nebude dosahovat značné intenzity. Soud zvážil i skutečnost, že žalovaný nemovitost výlučně sám užívá po celou dobu, za užívání žalobkyni ničeho nehradí ani tak činit nehodlá. Žalobkyně tak ze svého spoluvlastnictví nemá žádný příjem, čímž dochází ke ztrátě na její straně. Po žalobkyni pak spravedlivě požadovat, aby dále setrvávala v takovém spoluvlastnictví, nelze jí proto odepřít, co jí po právu náleží. Žádný objektivní důvod pro výjimku ze zásady, že nikdo nesmí být nucen setrvávat ve spoluvlastnictví, shledán nebyl. Nařízení prodeje ve veřejné dražbě nebrání účastníkům postupovat mimo rámec výkonu rozhodnutí podle zákona o veřejných dražbách či nemovitosti prodat tzv. z volné ruky. Tedy rozhodnutí o zrušení podílového spoluvlastnictví nebrání ani neznemožní účastníkům dále nabízet své nemovitosti (případně pouze svůj podíl) k prodeji prostřednictvím realitní kanceláře, neboť je v zájmu obou účastníků při prodeji dosáhnout co nejvyšší možné kupní ceny. Pokud se však po dobu 2 let nemovitost nepodařilo prodat za nabízenou cenu, není tato možnost bez dalšího důvodem pro to zrušení spoluvlastnictví odkládat. To, kdy bude nařízen výkon tohoto rozhodnutí je pouze na účastnících a může k němu dojít až po marných pokusech nemovitost prodat prostřednictvím realitní kanceláře. Současně nebyly tvrzeny ani prokázány žádné skutečnosti, které by nasvědčovaly tomu, že žalobkyně zvolila pro podání žaloby, jíž se zrušení spoluvlastnictví domáhá, nevhodnou dobu nebo že by jí sledovala nepoctivý záměr v podobě způsobení újmy žalovanému (srov. přiměřeně rozhodnutí NS ČR sp. zn. [spisová značka] nebo sp. zn. [spisová značka]).

26. S přihlédnutím ke shora uvedenému soud uzavřel, že nejsou dány závažné důvody ani riziko majetkové ztráty, které by mohly ospravedlnit odložení zrušení spoluvlastnictví předmětných nemovitostí. Proto soud vzájemnou žalobu jako nedůvodnou zamítl (srov. výrok I.).

27. Po projednání věci soud dospěl k závěru, že je namístě vypořádat podílové spoluvlastnictví účastníků způsobem vyplývajícím z výrokové části tohoto rozsudku. Soud se s ohledem na zákonnou posloupnost při vypořádání zabýval možností rozdělení společné věci a dospěl k závěru, že takové rozdělení předmětné nemovitosti není dobře možné.

28. Reálné rozdělení věci ani rozdělení na bytové jednotky by nebylo uskutečnitelné bez nákladných stavebních úprav, které žádný ze spoluvlastníků není ochoten nést, což odůvodňuje závěr přijatý již dříve judikaturou Nejvyššího soudu, že jde o věc reálně nedělitelnou (např. sp. zn. [spisová značka] nebo [spisová značka]).

29. V úvahu nepřichází ani v pořadí druhý zákonný způsob vypořádání, a to přikázáním věci jednomu z účastníků za náhradu podle § 1147 věty prvé o. z. Pro přikázání věci žalobkyni nejsou splněny tzv. subjektivní předpoklady, jmenovitě její souhlas s přikázáním věci do jejího výlučného vlastnictví. Žalovaný rovněž nemá zájem o nemovitosti, neboť nemá žádné finanční prostředky, ani možnost si je opatřit k uhrazení vypořádacího podílu, tedy nesplňuje předpoklad solventnosti.

30. Tím je objektivně splněna podmínka pro vypořádání spoluvlastnictví prodejem věci ve veřejné dražbě podle § 1147 věty druhé o. z. neboť i kdyby měl podílový spoluvlastník zájem získat věc do svého výlučného vlastnictví, nemá finanční prostředky k zaplacení vypořádacího podílu (rozsudek Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

31. Soudu tedy nezbylo, než nařídit prodej předmětných nemovitostí ve veřejné dražbě s tím, že výtěžek dražby bude rozdělen mezi účastníky rovným dílem. Nařízení prodeje nemovitostí je v tomto případě spravedlivým řešením, neboť tímto způsobem dojde k jejich vypořádání a účastníkům se dostane rozdělením výtěžku stejného podílu. Závěrem je třeba zopakovat, že spoluvlastníci mohou dosáhnout prodeje společné věci postupem mimo rámec výkonu rozhodnutí podle zákona o veřejných dražbách či nemovitosti prodat tzv. z volné ruky.

32. Soud současně uložil výrokem IV. tohoto rozsudku žalovanému povinnost zaplatit soudu soudní poplatek za návrh na odklad zrušení a vypořádání spoluvlastnictví, který podle položky 4 bodu 1 a) Sazebníku soudních poplatků činí částku [částka] a který dosud nebyl soudu uhrazen. Třídenní lhůta ke splnění povinností žalovanému byla stanovena dle § 160 odst. 1 o. s. ř.

33. O náhradě nákladů řízení bylo rozhodnuto podle ustanovení § 142 odst. 2 o. s. ř., a 142a odst. 1 o.s.ř. a žádnému z účastníků nepřiznal právo na náhradu nákladů řízení s odkazem na nález Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. I. ÚS 262/20, neboť v řízení o zrušení a vypořádání spoluvlastnictví nelze určit, který účastník měl ve věci plný úspěch, všichni účastníci (spoluvlastníci) mají v řízení shodné procesní postavení žalobců a žalovaných a soud v tomto případě neshledal zvláštní důvody, pro které by některý z účastníků měl mít právo na náhradu svých nákladů řízení, neboť žalovaný v zásadě proti zrušení spoluvlastnictví ničeho nenamítal, nesouhlasil však s prodejem v dražbě. Rozhodnutí soudu je pak v souladu i se stanoviskem pléna Ústavního soudu, které bylo přijato dne [datum] pod sp. zn. [spisová značka][spisová značka] [spisová značka]/23.

34. O nákladech řízení o vzájemném návrhu žalovaného soud rozhodl dle ust. § 142 o. s. ř., když žalobkyně byla ve věci plně úspěšná. Náklady řízení představují náklady za zastupování advokátem, kterému náleží odměna podle § 9 odst. 1, § 6 odst. 1 a § 7 bodu 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „a.t.”), z tarifní hodnoty ve výši [částka] (ke stanovení tarifní hodnoty srov. usnesení Ústavního soudu ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka] sestávající z částky [částka] za každý úkon právní služby podle § 11 odst. 1 písm. g) a.t. účast na jednání soudu dne [datum] přes 2 hodiny ), tedy [částka] včetně náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 1 a 4 a.t. za dva úkony po [částka] ve výši [částka]. Dále byly přiznány hotové výdaje představující cestovné k tomuto jednání podle vyhl. 398/2023 Sb. vypočítané ve výši [částka] (za cestu z [označení města] do [adresa] a zpět, celkem [hodnota] km, při spotřebě 5,6 l/km a ceně pohonných hmot [částka]) a náhradu za promeškaný čas podle § 14 odst. 1 písm. a), 3 a 4 a.t. ve výši [částka] za dvě půlhodiny po [částka]. Odměna a hotové výdaje advokáta byly zvýšeny podle § 14a odst. 1 a.t. ve spojení s § 137 odst. 3 o.s.ř. o 21% daň z přidané hodnoty, tj. ve výši [částka], neboť zástupce žalobkyně je jejím plátcem. Celkem náklady řízení činí [částka] a žalovaný je povinen je zaplatit žalobkyni k rukám advokáta v obecné lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř. a § 149 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení