35 C 339/2022 - 175

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudcem Mgr. Ing. Viktorem Smolíkem ve věci žalobce: [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Jméno žalobce]., IČO [IČO žalobce] sídlem [Adresa žalobce] zastoupený opatrovnicí [Jméno opatrovnice] sídlem [Adresa opatrovnice] proti žalovanému: [Jméno žalovaného]., IČO [IČO žalovaného] sídlem [Adresa žalovaného] zastoupený advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zaplacení částky 160 577 Kč takto:

Výrok

I. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 160 577 Kč spolu s úrokem z prodlení 8,25 % ročně z této částky od 1. 1. 2021 do zaplacení, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

II. Žalovaný je povinen do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku zaplatit žalobci plnou náhradu nákladů řízení, a to tak, že náhradu nákladů opatrovníka žalobce v částce, která bude uvedena v samostatném usnesení, bude hrazena k rukám České republiky – Okresního soudu Praha-východ, a ve zbývající částce 64 947,40 Kč k rukám žalobce.

Odůvodnění

1. Žalobce se domáhal předmětné částky s tím, že žalobce je výlučným vlastníkem nemovitostí na adrese [adresa]. Žalobce má 2 jednatele [tituly před jménem] [jméno FO] (dále jen „jednatel 1“) a [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] (dále jen „jednatel 2“), přičemž jednatel 2 ke dni podání žaloby byl též jednatelem žalovaného. Strany uzavřely dne 30. 6. 2005 nájemní smlouvu ve znění dodatků č. [hodnota] - 5, na základě které žalobce žalovanému pronajal prostory na uvedené adrese, přičemž nájemné bylo stanoveno na částku 240 000 Kč ročně splácených čtvrtletními splátkami. Žalovaný za tento rok uhradil celkově částku 79 423 Kč. Jednatel 2 s žalovaným, za kterého jednal též jednatel 2, uzavřeli dodatek č. [hodnota] a následně dohodo o ukončení nájmu ze dne 31. 12. 2021, na základě kterých došlo ke snížení nájmu a deklaraci skutečnosti, že žalovaný žalobci ničeho nedluží. Tyto dokumenty byly uzavřeny bez vědomí a souhlasu jednatele1. Žalobce se tak domáhal uhrazení zbývajícího nájemného a úroku z prodlení.

2. Žalovaný navrhl zamítnutí celé žaloby jako nedůvodné. Uvedl, že v daném případě byla předmětná nájemní smlouva uzavřena neplatně, neboť předmět nájmu není vymezen dostatečně určitě a předmětné prostory nebyly kolaudovány k uvedeným účelům. Tím došlo k absolutní neplatnosti nájemní smlouvy. Předmětná smlouvy byla navíc uzavřena na dobu určitou a všechny její dodatky byly uzavřeny až po zániku předmětné smlouvy. Nemohly tak vytvořit nový smluvní vztah a ani nemohly zhojit původní smlouvu. I kdyby však smlouva byla platná, byl uzavřen dodatek č. [hodnota], který byl uzavřen v souladu s běžnou praxí účastníků a který nájemné snížil oproti původnímu stavu. Žalovaný tak žalobci ničeho nedluží. Závěrem žalovaný namítl promlčení nároku.

3. Žalobce opakovaně prostřednictvím jednatele 2 bral žalobu zpět a soud opakovaně rozhodl, že se k tomuto zpětvzetí nepřihlíží, neboť jednatel 2 není oprávněn v řízení za žalobce jednat. V případě prvého zpětvzetí soud shledal vyloučení jednatele 2 ze zastupování žalobce pro jeho rozpor s žalobcovými zájmy (§ 21 odst. 4 o. s. ř.), neboť v té době byl jediným jednatelem a společníkem žalovaného (usnesení ze dne 9. 11. 2022, č. j. 35 C 339/2022-34) a podruhé soud shledal vyloučení jednatele 2 ze zastupování žalobce pro neschopnost jednatelů se domluvit, kdo bude žalobce zastupovat u řízení. Soud proto usnesením ze dne 24. 4. 2023, č. j. 35 C 339/2022-138, ustanovil žalobci opatrovníka dle § 29 odst. 2 o. s. ř., který v rozsahu tohoto řízení vystupuje jako statutární orgán.

4. Pokud strana žalovaná vznesla námitku vyloučení opatrovníka z projednání věci, protože zcela převzal argumentaci žaloby, soud o této námitce nerozhodoval, neboť opatrovník není osobou, o jejímž vyloučení dle § 14 – 17 o. s. ř. se rozhoduje. Obecně však není důvodem pro vyloučení kohokoli, pokud jeho právní názor a procesní postup se shoduje s některou stran sporu. Ostatně opatrovník řízení se v případě sporů statutárního orgánu ustanovuje právě proto, aby stanovil postup právnické osoby v řízení, a to bez ohledu na názor jednatelů, což však neznamená, že nemůže postupovat dle některého z těchto názorů.

5. Opatrovnice neodvolala plnou moc advokátu, který původně zastupoval žalobce, soud proto s ním jednal až do okamžiku, kdy opatrovnice dala novou plnou moc, čímž zastupování žalobce advokátem zaniklo (§ 28 odst. 3 o. s. ř.).

6. Soud tak uzavřel, že má procesní podmínky pro rozhodnutí o věci samé. Následně se soud zabýval skutkovou stránkou věci:

7. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že jednatel 1 byl od 13. 3. 2000 do 30. 9. 2021 jednatelem a společníkem žalovaného a nejméně od roku 2002 do podání žaloby jednatelem a společníkem žalobce. Jednatel 2 byl od 1. 8. 1994 do podání žaloby jednatelem a společníkem žalovaného a od roku 2002 do podání žaloby jednatelem a společníkem žalobce (prokázáno výpisy z obchodních rejstříků účastníků).

8. Účastníci dne 30. 6. 2005 uzavřeli smlouvu o nájmu skladových prostor. V ní uvedli, že žalobce je vlastníkem pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a na něm postaveného průmyslového objektu. Nájem byl sjednán na dobu určitou do 30. 6. 2007. Následně bylo uzavřeno 5 dodatků ze dne 11. 1. 2011, 18. 7. 2012, 1. 8. 2012, 1. 1. 2013 a 1. 1. 2015, které postupně měnily rozsah užívání nemovitostí, dobu a nájemné. Poslední dodatkem bylo sjednání smlouvy na dobu neurčitou a nájemné se stanovilo celkově na 240 000 Kč ročně. Všechny tyto dokumenty podepsal za žalobce jednatel 1 a za žalovaného jednatel 2 (prokázáno smlouvou včetně jejích dodatků).

9. Dne 1. 1. 2020 podepsal jednatel 2 za oba účastníky dodatek č. [hodnota], kterým upravil rozsah nájmu, a dne 30. 12. 2021 podepsal za účastníky dohodu o ukončení nájmu, kde deklaroval vyrovnání všech závazků (prokázáno uvedenými listinami).

10. Výpisy z katastru nemovitostí bylo prokázáno, že žalobce je vlastníkem pozemků parc. č. st. [Anonymizováno] včetně domu na něm postaveném a parc. č. [Anonymizováno]/1, na kterém není žádná nemovitost, vše k. ú. [adresa].

11. Z fotografií domu a účastnických výslechů jednatelů 1 a 2 je nepochybné, že prostory byly pronajaty v 2 domech a přístavbě a kůlně, kdy v jednom z nich jsou kancelářské prostory, které žalovaný užíval po celou dobu od zakoupení budovy do současné doby, a dále jsou v domech nebytové nekancelářské prostory, které si z části pronajímají třetí osoby.

12. Z dohody společníků a jednatelů žalobce ze dne 31. 3. 2022 a ze zápisu jednání ze dne 17. 5. 2022 bylo prokázáno, že ti se domluvili na vyklizení prostor žalovaným, přičemž z rozsahu je nepochybné, že žalovaný užíval podstatně rozsáhlejší prostory, než jen prostory kancelářské. Dohodu i zápis podepsali oba jednatelé, přičemž jednatel 2 v té době byl s ohledem na výpis z obchodního rejstříku jediným jednatelem žalovaného. Soud tak tento důkaz hodnotil tak, že žalovaný fakticky odsouhlasil jeho obsah, neboť vůle jeho jediného jednatele je jeho vůlí.

13. Z výpisů Okresního národního výboru a sdělení Státního notářství bylo prokázáno, že pronajímané prostory byly v době uzavření smlouvy kolaudovány k zemědělským účelům.

14. Dne 19. 2. 2002 povolil stavební úřad přestavbu pronajímané nemovitosti vedoucí ke změně užívání na zámečnickou dílnu a dne 31. 10. 2005 ji takto zkolaudoval včetně prostor pro skladování (prokázáno rozhodnutími Městského úřadu [adresa] z uvedených dat).

15. Z výpovědi jednatele 1 bylo prokázáno, že strany uzavřely v roce 2005 předmětnou nájemní smlouvu, na základě které se žalovaný do předmětné budovy nastěhoval a začal ji užívat. Užíval ji po celou dobu nájemního vztahu nejméně až do roku 2020 (období následné již bylo pro rozhodnutí věci irelevantním), přičemž rozsah užívání se postupně soustavně zvětšoval. Žalovaný užíval prostory v obou budovách i na přilehlých pozemcích. Smlouva byla postupně měněna 5 dodatky. Dodatek č. 6 nikdy neuzavřel. Když s ním za ním jednatel 2 přišel, tak toto odmítl.

16. Žalovaný přes výzvu dluh neuhradil (prokázáno výzvou ze dne 10. 10. 2022).

17. Jednatel 2 vypověděl, že žalobce a žalovaný uzavřeli smlouvu s ohledem na potřebu provést opravu předmětné nemovitosti a provést transfer prostředků od žalovaného k žalobci. Žalovaný však fakticky nikdy neužíval výrobní prostory, toliko užíval kancelářské prostory a případně prostory, kam se odkládal odpad. Nic jiného v nemovitosti žalovanému nepatřilo. Prostory totiž zcela užívaly třetí osoby. V roce 2020 jednatel 1 založil novou konkurenční společnost žalovanému a bylo třeba tuto situaci řešit. Jednatel 1 však odmítal řešit situaci, s dodatkem 6 nesouhlasil, takže jej podepsal za obě strany on, neboť byl jednatelem obou společností.

18. Soud hodnotil výpověď jednatele 2 jako nevěrohodnou a tendenční, neboť byla v přímém rozporu nejen s výpovědí jednatele 1, ale také s předloženými listinnými důkazy, které byly stranami založeny. V daném případě je nepochybné, že žalovaný podepsal dokumenty, na základě kterých si pronajal k užívání prostory. Rozpor s těmito důkazy by bylo možné vysvětlit účelovým postupem účastníků, avšak to již neplatí pro dohodu společníků a jednatelů žalobce ze dne 31. 3. 2022 a pro zápis jednání ze dne 17. 5. 2022. Oba tyto dokumenty jednatel 2 podepsal v době, kdy dle jeho výpovědi již jednatelé a účastníci byli v rozepři, tedy v okamžiku, kdy již nebyl důvod provádět jím zmiňovaný účelový postup převodu prostředků. Jeho podpisy pod těmito dokumenty tak představují naprosté vyvrácení jeho vlastní výpovědi, čímž se jeho výpověď stala extrémně nevěrohodná.

19. Z dalších provedených důkazů soud nezjistil žádné relevantní skutečnosti.

20. Podle § 118b odst. 1 o. s. ř., ve věcech, v nichž byla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení přípravného jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která jim byla poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností (§ 114c odst. 4). Pokud nebyla provedena příprava jednání podle § 114c, mohou účastníci uvést rozhodné skutečnosti o věci samé a označit důkazy k jejich prokázání jen do skončení prvního jednání, popřípadě do uplynutí lhůty, která byla účastníkům poskytnuta k doplnění tvrzení o skutečnostech významných pro věc, k podání návrhů na provedení důkazů nebo ke splnění dalších procesních povinností. K později uvedeným skutečnostem a označeným důkazům smí soud přihlédnout, jen jde-li o skutečnosti nebo důkazy, jimiž má být zpochybněna věrohodnost provedených důkazních prostředků, které nastaly po přípravném, a nebylo-li provedeno, po prvním jednání nebo které účastník nemohl bez své viny včas uvést, jakož i ke skutečnostem nebo důkazům, které účastníci uvedli poté, co byl některý z nich vyzván k doplnění rozhodujících skutečností podle § 118a odst. 1 až 3.

21. Žalobce po koncentraci řízení navrhl k prokázání svých tvrzení další důkazy, které však soud neprovedl, neboť tyto byly navrženy po koncentraci řízení a zcela zjevně je měl žalobce k dispozici již v okamžiku podání žaloby a poučení daného mu na 1. jednání. Pokud původně k prokázání rozsahu užívání žalobce navrhoval jen účastnický výslech, nemůže ani v reakci na výslech jednatele 2 navrhovat výslechy dalších osob. Obecně pak soud konstatuje, že prokazování jiného skutkového děje nezakládá nevěrohodnost důkazu. Takovou nevěrohodnost může založit např. vztah důkazu k projednávané věci, který nebyl dosud znám.

22. Soud s ohledem na koncentraci řízení neprovedl další navržené důkazy, jakož neprovedl ani důkazy, které k projednání věci již byly nadbytečné.

23. Soud tak uzavřel, že účastníci dne 30. 6. 2005 uzavřeli smlouvu o nájmu skladových prostor, a to na dobu určitou k nemovitostem, které nebyly řádně ve smlouvě specifikovány, ač všem zúčastněným bylo zřejmé, o jaké prostory se jedná. Žalovaný tyto prostory užíval nepřetržitě nejméně až do roku 2020, přičemž tento rozsah užívání byl (stejně jako např. výše nájemného) měněn dodatky 1 – 5, které vznikly s koncensem všech zúčastněných. Výše nájemného byla posledním dodatkem na rok 2020 stanovena na částku 240 000 Kč splatnou v 6 měsíčních splátkách. Dne 1. 1. 2020 podepsal jednatel 2 za oba účastníky dodatek č. 6, kterým upravil rozsah nájmu, a dne 30. 12. 2021 podepsal za účastníky dohodu o ukončení nájmu, kde deklaroval vyrovnání všech závazků. Učinil tak přes nesouhlas jednatele 1.

24. Soud jen pro úplnost konstatuje, že žalobce poučoval dle § 118b o. s. ř. pro případ jiného právního hodnocení věci k doplnění tvrzení ohledně obvyklého nájemného za užívání pozemku, avšak žalobce na toto poučení nikterak nereagoval. Soud tak konstatuje, že pro účely bezdůvodného obohacení žalobce neunesl břemeno důkazní. Vzhledem k tomu, že soud věc posoudil jako smlouvu nájemní, nemělo toto neunesení v konečném důsledku žádný věcný efekt.

25. Podle § 609 o. z., nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.

26. Podle § 629 odst. 1 o. z., promlčecí lhůta trvá tři roky.

27. Podle § 619 odst. 1 o. z., jedná-li se o právo vymahatelné u orgánu veřejné moci, počne promlčecí lhůta běžet ode dne, kdy právo mohlo být uplatněno poprvé.

28. Podle § 638 odst. 1 o. z., právo na vydání bezdůvodného obohacení se promlčí nejpozději za deset let ode dne, kdy k bezdůvodnému obohacení došlo.

29. Podle § 3028 odst. 1 o. z., tímto zákonem se řídí práva a povinnosti vzniklé ode dne nabytí jeho účinnosti. Podle odst. 3 o. z., není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

30. Podle § 3030 o. z., i na práva a povinnosti, která se posuzují podle dosavadních právních předpisů, se použijí ustanovení části první hlavy I.

31. Podle § 3074 odst. 1 o. z., nájem se řídí tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti, i když ke vzniku nájmu došlo před tímto dnem; vznik nájmu, jakož i práva a povinnosti vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. To neplatí pro nájem movité věci ani pro pacht.

32. Podle § 3 odst. 1 zákona č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor platného a účinného ke dni 30. 6. 2005 (dále jen „zákon o nájmu“), pronajimatel může nebytový prostor přenechat k užívání jinému (dále jen "nájemce") smlouvou o nájmu (dále jen "smlouva"). Podle odst. 2, nebytové prostory se pronajímají k účelům, ke kterým jsou stavebně určeny. Podle odst. 3, smlouva musí mít písemnou formu a musí obsahovat předmět a účel nájmu, výši a splatnost nájemného a způsob jeho platby, a nejde-li o nájem na dobu neurčitou, dobu, na kterou se nájem uzavírá.

33. Podle § 3 zákona o nájmu ve znění novely dané zákonem 360/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů, nájem vzniká na základě písemné nájemní smlouvy, kterou pronajimatel přenechává nájemci za nájemné nebytový prostor do užívání. Nájemní smlouva musí obsahovat předmět a účel nájmu, výši nájemného a úhrady za plnění poskytovaná v souvislosti s užíváním nebytového prostoru nebo způsob jejich určení, a nejde-li o nájem na dobu neurčitou, dobu, na kterou se nájem uzavírá. Jde-li o nájem sjednaný k účelu podnikání, musí nájemní smlouva obsahovat také údaj o předmětu podnikání v provozovně umístěné v pronajatém nebytovém prostoru.

34. Podle čl. II odst. 1 zákona 360/2005 Sb., kterým se mění zákon č. 116/1990 Sb., ustanoveními tohoto zákona se řídí i právní vztahy vzniklé přede dnem nabytí jeho účinnosti; vznik těchto právních vztahů, jakož i nároky z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů.

35. Podle § 35 odst. 2 obč. zák., právní úkony vyjádřené slovy je třeba vykládat nejenom podle jejich jazykového vyjádření, ale zejména též podle vůle toho, kdo právní úkon učinil, není-li tato vůle v rozporu s jazykovým projevem.

36. Žalovaný vznesl námitku promlčení. Tato námitka však byla vznesena zcela zjevně nedůvodně. Bez ohledu na skutečnost, zda se v daném případě jedná o vztah z titulu nájemní smlouvy nebo z titulu bezdůvodného obohacení, vznikl tento nárok v průběhu roku 2020, tedy za účinnosti o. z. S odkazem na § 3074 odst. 1 o. z. a § 3028 odst. 1 o. z. se vztahy z nájemní smlouvy stejně jako z bezdůvodného obohacení, které vznikly po roce 2014 řídí právní úpravou o. z., přičemž promlčecí lhůta je 3 roky od okamžiku, kdy je možné nárok uplatnit u soudu (§ 629 a § 619 o. z.). Lhůta by tak skončila nejdříve v roce 2023, avšak žaloba byla podána v průběhu roku 2022 tedy včas.

37. Soud následně posoudil předmětnou smlouvu a uzavřel, že jde o nájemní smlouvu k nebytovému prostoru v dikci dané § 3 zákona o nájmu ve znění platném a účinném v době uzavření, přičemž tato smlouva má všechny náležitosti, když z obsahu vůle stran zjištěné z výslechů jednatele 1 a jednatele 2 (tedy jednatelů obou tehdejších účastníků) je nepochybné, že strany měly jednoznačnou vůli pronajmout předmětné prostory v uvedené lokalitě, byť tyto prostory vyjádřily nesprávným způsobem. Je při tom třeba hledět na jejich projev vůle, pokud není zcela v rozporu se zněním smlouvy, což v daném případě není, toliko jej doplňuje. Smlouva tak byla uzavřena platně.

38. Soud se následně zabýval tím, zda smlouva nebyla uzavřena v rozporu se stavebnětechnickými předpisy, což by dle § 3 odst. 3 zákona o nájmu vedlo k absolutní neplatnosti smlouvy. Je při tom třeba konstatovat, že v okamžiku uzavření smlouvy byly prostory kolaudovány zcela jiným způsobem, než k jakému byly pronajaty, avšak již v té době existovalo stavební povolení na přestavbu prostor na zámečnickou dílnu s možností skladovacích prostor. Již tak v této době stavební předpisy počítaly s tím, že v prostorách budou mimo jiné i skladovací prostory. Pokud žalobce pronajal prostory k tomuto účelu, učinil tak v souladu se stavebním určením. Ostatně k tomuto závěru došel též Nejvyšší soud v rozsudku ze dne 24. 11. 2009, sp. zn. 26 Cdo 3714/2008.

39. Podmínka daná § 3 zákona o nájmu ohledně souladu stavebnětechnického určení nájmu se smlouvou pak na základě novely provedené zákonem č. 360/2005 Sb. již v době uzavření dodatků č. 1 – 5 nebyla, přičemž s ohledem na přechodná ustanovení zákona se úprava v novelizovaném znění dotkla i všech dodatků smlouvy. Soulad nebo nesoulad určení předmětu nájmu se stavebnětechnickými předpisy tak byl v době uzavřených dodatků irelevantní (vizte např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 19. 2. 2013, sp. zn. 26 Cdo 2978/2012).

40. Podle § 9 odst. 1 zákona o nájmu, nájem sjednaný na dobu určitou skončí uplynutím doby, na kterou byl sjednán.

41. Podle § 676 odst. 2 obč. zák., užívá-li nájemce věci i po skončení nájmu a pronajímatel proti tomu nepodá návrh na vydání věci nebo na vyklizení nemovitosti u soudu do 30 dnů, obnovuje se nájemní smlouva za týchž podmínek, za jakých byla sjednána původně. Nájem sjednaný na dobu delší než rok se obnovuje vždy na rok, nájem sjednaný na dobu kratší se obnovuje na tuto dobu.

42. Smlouva byla uzavřena na dobu určitou, avšak žalovaný se souhlasem žalobce pokračoval v užívání nemovitosti i nadále, a to nejméně do uzavření dodatku č. 1 v roce 2011. Tím s ohledem na § 676 odst. 2 obč. zák. došlo k pravidelnému prodlužování nájmu nejvýše však vždy o rok. Byť uvedené ustanovení není v zákoně o nájmu, jde o obecné ustanovení dopadající na všechny nájemní smlouvy, tedy i na smlouvy o nájmu nebytových prostor (vizte usnesení Nejvyššího soudu ze dne 31. 10. 2002, sp. zn. 28 Cdo 1790/2002). S ohledem na absenci jakékoliv výzvy k vyklizení tak smlouva trvala i po původně sjednaném termínu jejího ukončení a následně byla měněna jednotlivými dodatky, přičemž ke dni 31. 12. 2020 ještě nebyla ukončena.

43. Dne 1. 1. 2020 jednatel 2 podepsal za oba účastníky proti vůli jednatele 1 dodatek č. 6, který podstatně mění rozsah a tím i cenu užívání, a následně stejným způsobem uzavřel dohodu o ukončení nájmu. Oba dokumenty jsou zjevně v neprospěch žalobce, přičemž žalovanému byly okolnosti uzavření smlouvy zřejmé, nebyl tak v dobré víře, že tyto dokumenty byly uzavřeny řádně.

44. Podle § 8 o. z., zjevné zneužití práva nepožívá právní ochrany.

45. Podle § 437 odst. 1 o. z., zastoupit jiného nemůže ten, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy zastoupeného, ledaže při smluvním zastoupení zastoupený o takovém rozporu věděl nebo musel vědět. Podle odst. 2, jednal-li zástupce, jehož zájem je v rozporu se zájmem zastoupeného, s třetí osobou a věděla-li tato osoba o této okolnosti nebo musela-li o ní vědět, může se toho zastoupený dovolat. Má se za to, že tu je rozpor v zájmech zástupce a zastoupeného, pokud zástupce jedná i za tuto třetí osobu nebo pokud jedná ve vlastní záležitosti.

46. Soud posoudil uvedená jednání a uzavřel, že tato jednání učinil jednatel 2 ve střetu zájmů s žalobcem, neboť v té době zastupoval zájmy žalovaného. Již jen z tohoto důvodu je nepochybné, že nemohl za oba subjekty smlouvu bez souhlasu ostatních společníků uzavřít. Jeho jednání směřovalo k podpoře společnosti, ve které následně byl jediným společníkem. Tato společnost (žalovaný) tak nemohla být v dobré víře, že jednatel 2 není ve střetu zájmů. Žalobce uvedené jednání nejen, že neschválil, ale záhy podal v tomto směru žalobu na plnění. Uvedená jednání tak jsou neplatná pro rozpor s § 437 o. z. a není tak možné k nim přihlížet (vizte rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 5. 10. 2022, sp. zn. 31 Cdo 1640/2022). I kdyby však žalobce nezpochybnil jednání včas, je třeba uzavřít, že ze strany jednatele 2 došlo k zjevnému zneužití práva, kdy jménem společností jednal v rozporu s vůlí účastníků zcela zjevně ve svůj prospěch. Zjevné zneužití práva nemůže požívat ochrany (vizte § 8 o. z.).

47. Pokud žalovaný uváděl, že tento postup byl v souladu s běžnou praxí, tak toto tvrzení je zcela zjevně nepravdivé, neboť všechny dodatky byly vždy podepsány oběma jednateli.

48. Soud tak uzavřel, že nájemní smlouvu z roku 2005 ve znění dodatků č. 1 – 5, na základě které měl žalovaný uhradit nájemné v částce 240 000 Kč nejpozději do konce roku 2020, dopadala i na rok 2020. Vzhledem k tomu, že žalovaný uhradil toliko částku 79 423 Kč, přiznal soud žalobci dlužné nájemné spolu s úrokem z prodlení dle § 1970 o. z. ve výši dle nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

49. Lhůtu k plnění stanovil soud dle § 160 o. s. ř.

50. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu, (dále jen „o. s. ř.”) tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení. Tyto náklady se sestávají z nákladů vzniklých do ustanovení opatrovníka, nákladů zastupování opatrovníkem a dalších nákladů po ustanovení opatrovníka.

51. Soud nejprve žalobci přiznal náklady zastupování do ustanovení opatrovníka v částce 64 947,40 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 8 029 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 160 577 Kč sestávající z částky 7 540 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 7 540 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 7 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 20. 10. 2023, z částky 7 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 1. 12. 2022, z částky 7 540 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 5. 1. 2023 a z částky 7 540 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne 20. 3. 2023 včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 47 040 Kč ve výši 9 878,40 Kč.

52. Poté žalobci vznikly náklady spojené s ustanoveným opatrovníkem, které dosud opatrovníku nebyly přiznány a soud si jejich výši proto ponechal do samostatného usnesení. Soud uložil žalovanému tyto náklady uhradit k rukám státu dle § 149 odst. 2 o. s. ř.

53. Pokud jde o náklady zastupování žalobce po ustanovení advokáta opatrovníkem, tak ty nebyly učiněny účelně, když opatrovníkem byl ustanoven advokát. Soud je proto žalobci nepřiznal (§142 odst. 1 o. s. ř.).

54. Jen pro úplnost soud uvádí, že jiné náklady než náklady zastupování po ustanovení opatrovníka žalobci nevznikly.

55. Pokud žalovaný namítal, že mu žalobce nezaslal předžalobní výzvu, je toto tvrzení nepravdivé. I kdyby však žalobce výzvu nezaslal, nebylo by to důvodem nepřiznání náhrady nákladů řízení dle § 142a o. s. ř., neboť takovýto požadavek by byl s ohledem na procesní stanovisko žalovaného, které bylo žalobce známé, přepjatě formalistický, neboť taková výzva by nemohla mít kýžený efekt.

Poučení