35 C 94/2019-217

Rubrum

Okresní soud ve Zlíně rozhodl samosoudkyní JUDr. Martinou Kocábovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce a žalované] b) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] c) [celé jméno žalobkyně], [datum narození] bytem [adresa žalobkyně] všichni zastoupeni advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastoupená advokátem Mgr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] o určení vlastnického práva k nemovitosti takto:

Výrok

I. [příjmení] pozemků parc. č. st. 354 a parc. č. st. [číslo], zapsaných na listu vlastnictví [číslo] katastru nemovitostí pro obec a katastrální území Poteč, byla ke dni [datum] [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum], bytem [adresa žalobce a žalované].

II. Žaloba, kterou se žalobci a), b) a c) domáhali určení, že vlastníky rodinného domu [adresa] stojícího na pozemku parc. č. st. 354, zapsaného na listu vlastnictví [číslo] katastru nemovitostí pro obec a katastrální území Poteč, byli ke dni [datum] [jméno] [příjmení], [datum narození], zemř. [datum], bytem [adresa žalobce a žalované], a žalobce a), se zamítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalobci a), b) a c) společně a nerozdílně jsou povinni zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve [obec] na náhradě nákladů řízení částku 1 196 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice na účet Okresního soudu ve [obec] na náhradě nákladů řízení částku 1 196 Kč, do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1) Žalobou podanou u podepsaného soudu dne [datum] se žalobci a), b) a c) domáhali určení, že ke dni úmrtí [jméno] [příjmení] dne [datum] byli -) výlučným vlastníkem nemovitostí uvedených v odst. I. výroku [jméno] [příjmení] -) vlastníky nemovitostí uvedených v odst. II. výroku ve společném jmění manželů žalobce a) a [jméno] [příjmení]. 2) Žalobu odůvodnili v podstatných skutečnostech tím, že na základě darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene ze dne [datum] byly všechny tyto nemovitosti převedeny na žalovanou. Žalobce a) namítá, že smlouvu podepsal, avšak v té době byl ve špatném psychickém stavu vyvolaném nepříznivou prognózou stavu jeho manželky, a nevšiml si, že smlouva nevyjadřuje jeho vůli, podle které měla být uzavřena darovací smlouva, na jejímž základě budou všechny nemovitosti převedeny na jeho osobu. [příjmení] [jméno] [příjmení] na darovací smlouvě pak není jejím pravým podpisem, a pokud by i byl, tak v době podpisu byla [jméno] [příjmení] v tak nepříznivém zdravotním stavu, že nebyla schopna právně jednat. Skutečnost, že došlo k převodu nemovitostí na žalovanou, a nikoliv na žalobce a), žalobce a) zjistil v roce 2018, kdy se rozhodl řešit konflikty, k nimž docházelo mezi ním a žalovanou při soužití v domě. Žalovaná tím, že nechal převést na sebe předmětné nemovitosti, zabránila tím nabytí dědictví k předmětným nemovitostem žalobcům a), b) a c). Právní úkon převodu nemovitostí na žalovanou darovací smlouvou ze dne [datum] žalobci hodnotí jako absolutně neplatný, když podpis není vlastnoručním podpisem [jméno] [příjmení]. 3) Žalovaná navrhovala zamítnutí žaloby. Bránila se v podstatných skutečnostech tím, že bylo přáním zemřelé [jméno] [příjmení] i žalobce a), aby všechny předmětné nemovitosti získala do svého vlastnictví žalovaná, která v domě i se svojí rodinou bydlela a o zemřelou se osobně starala s tím, že bude darujícím vyhrazeno věcné břemeno doživotního bydlení. Žalobce a) dokonce žalované přinesl smlouvu, kterou jeho spolupracovník převedl nemovitost svým dětem a vyhradil si věcné břemeno bydlení, a chtěl po žalované zajistit obdobnou úpravu ve vztahu k předmětným nemovitostem. Žalovaná neuvedla žalobce v omyl, když nechala připravit darovací smlouvu o převodu nemovitostí na svou osobu se zřízením věcného břemene, rovněž žalobci b) a c) o tomto převodu věděli. Žalovaná nebyla přítomna okamžiku, kdy smlouva byla opatřena podpisem zemřelé [jméno] [příjmení]. Žalovaná nesouhlasí s názorem žalobců o absolutní neplatnosti smlouvy, protože ji zemřelá [jméno] [příjmení] nepodepsala nebo nebyla schopna samostatně právně jednat. Žalovaná namítá, že pokud právní jednání s majetkem ve společném jmění manželů přesahuje rámec běžné správy, jedná se o relativní neplatnost, které se však nikdo v tříleté promlčecí lhůtě nedovolal, proto žalovaná namítá promlčení možnosti namítat neplatnost smlouvy a smlouvu nejméně o převodu domu považuje za platný právní úkon. Nakonec se žalovaná bránila tím, že sporné nemovitosti nabyla vydržením, když je od [datum], tedy od podání návrhu na vklad práva podle smlouvy do katastru nemovitostí, užívá v dobré víře jako vlastní. Žalovaná se též vyjadřovala k důvodům zhoršování vztahů mezi žalobcem a) a žalovanou při soužití v jednom domě. Po vypracování znaleckého posudku zpracovaného v daném řízení žalovaná namítala, že závěr o nepravosti podpisu [jméno] [příjmení] na smlouvě je vysloven v rovině nižší pravděpodobnosti, proto domněnka pravosti podpisu vyplývající z ověřovací doložky vyvrácena nebyla. 4) Na vznesenou námitku promlčení reagovali žalobci pouze tím, že vlastnické právo promlčet nelze. 5) Výpisy z katastru nemovitostí prokazujícími stav evidovaný k [datum] bylo prokázáno, že žalobce a) a [jméno] [příjmení] byli vlastníky nemovitosti, a to ve společném jmění manželů, a to rodinného domu [adresa] na pozemku parc. č. st. 354, zapsaného na listu vlastnictví [číslo] katastru nemovitostí pro obec a katastrální území Poteč (ve spise na č.l. 43) a dále byla [jméno] [příjmení] výlučnou vlastnicí pozemků parc. č. st. 354 a parc. [číslo] zapsaných na listu vlastnictví [číslo] katastru nemovitostí pro obec a katastrální území Poteč (ve spise na č.l. 42). 6) Listinou označenou jako darovací smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene bylo prokázáno, že dne [datum] byla uzavřena darovací smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene mezi žalobcem a) a [jméno] [příjmení] jako darujícími a žalovanou jako obdarovanou, na jejímž základě měli darující převést shora konkretizované nemovitosti do vlastnictví obdarované, která dar přijala s tím, že darujícím bylo vyhrazeno a zřízeno bezplatné právo bydlení a spoluužívání převáděných nemovitostí jako věcné břemeno. Listina je opatřena podpisy„ [příjmení] [jméno]“,„ [celé jméno žalobce]“ a„ [celé jméno žalované]“ a ověřovacími doložkami legalizace podpisu, jejichž obsahem je sdělení, že podle ověřovací knihy Městského úřadu Valašské Klobouky uznali podpisy za vlastní žalobce a), žalovaná a [jméno] [příjmení], všichni konkretizováni také číslem občanského průkazu. Ověřovací doložka je vystavena„ ve [obec]“ dne [datum]. 7) Ověřovací knihou Městského úřadu Valašské Klobouky založenou [datum] bylo prokázáno, že v roce 2009 je zapsána legalizace podpisů žalobce a) pod pořadovým [číslo] [jméno] [příjmení] pod pořadovým [číslo] žalované pod pořadovým [číslo]. 8) Listinou označenou jako plná moc (ve spise na č.l. 11) bylo prokázáno, že touto listinou zmocnili žalobce a), [jméno] [příjmení] a žalovaná tam označeného právního zástupce k jejich zastupování v řízení před katastrálním úřadem ve věci vkladu práva podle darovací smlouvy a smlouvy o zřízení věcného břemene. Listina je opatřena podpisy všech zúčastněných. 9) Lékařskými zprávami, polohovacím záznamem, záznamem o bilanci tekutin, propouštěcí zprávou, průvodním listem ke klinické pitvě, testem kognitivních funkcí, záznamem o vyhodnocení rizika výskytu dekubitů, záznamy lékaře, plánem ošetřovatelské péče a záznamem o průběhu rehabilitační péče, úmrtním listem (ve spise na čl. 12 – 24) bylo prokázáno, že [jméno] [příjmení] byla léčena od [číslo] pro karcinom, v době stanovení [anonymizováno] již měla [anonymizováno], od [číslo] byla indikována pouze symptomatická léčba. Od [datum] byla hospitalizována v Krajské nemocnici [příjmení] [příjmení] ve [obec] pro zlomeninu, po stabilizaci byla přeložena dne [datum] na onkologii a dne [datum] přeložena na LDN k pokračování v hospitalizaci. Byla ve špatném zdravotním stavu, trpěla nevolností, bolestmi žaludku, měla těžký dech, byla imobilní, inkontinentní, měla zaveden permanentní močový katetr, výživu dostávala parenterálně, byly povyšovány opiáty, stav progredoval, dne [datum] nastal exitus. Z ošetřovatelských zpráv pak vyplývá, že dne [datum] byla [jméno] [příjmení] co dvě hodiny kontrolována zdravotnickým pracovníkem, který zaznamenal, v jaké konkrétní poloze se nacházela, a v intervalech po necelých dvou hodinách jí byly podávány tekutiny, jejichž podání bylo také zaznamenáno. 10) Usnesením Okresního soudu ve [obec] ze dne 22. 5. 2009, č. j. 33 D 299/2009-11 (ve spise na č.l. 57) bylo prokázáno, že v dědické věci po [jméno] [příjmení] byl majetek nepatrné hodnoty v podobě práv a povinností ke vkladní knížce zůstavitelkou zanechaný vydán pozůstalému manželovi, který se postaral o pohřeb. 11) Listinami datovanými dne [datum] (ve spise na čl. 44, 45) bylo prokázáno, že žalovaná prostřednictvím advokáta se snažila se žalobci b) a c) urovnat vztahy, k jejichž zhoršení došlo po smrti [jméno] [příjmení]. V úvodu tohoto dopisu je obsaženo konstatování, že darovací smlouvou převedli rodiče adresátů žalované rodinný domek [adresa] s pozemky v [obec] s tím, že si v domě vyhradili právo doživotního bezplatného bydlení s povinností vlastnice poskytovat jim v nemoci a stáří veškeré zaopatření. Následovalo vysvětlení podstaty tohoto majetkového převodu a návrhy žalované, jak by mohlo dojít ke zlepšení vztahů. Z podacích lístků pak vyplývá, že tyto dopisy byly dány k poštovní přepravě k doručení žalobcům b) a c) dne [datum]. 12) Listiny originál smlouvy darovací a smlouvy o zřízení věcného břemene, application for temporary resident visa made outside of Canada (víza do Kanady), kupní smlouva na pračku, potvrzení o přijetí finančních prostředků na účet, žádost ČSSZ o podrobení se vyšetření, smlouva o úvěru, postoupení pohledávky a zřízení zástavního práva, registrační list, kupní smlouva nemovitost, příkazní smlouva, dodatek ke smlouvě o úvěru, darovací smlouva na nemovitost (přílohy A – K v přílohové obálce na zadní straně spisového obalu), šatní lístek (v přílohové obálce čl. 158 spisu), záznam o informovaném souhlasu pacienta, příloha k informovanému souhlasu pacienta a ošetřovatelská dokumentace (přílohy A-C v přílohové obálce čl. 162a spisu), jsou listinami, které podepsala zemřelá [jméno] [příjmení] a byl z nich získán srovnávací materiál pro znalecké vyhodnocení pravosti podpisu [jméno] [příjmení] na darovací smlouvě a smlouvě o zřízení věcného břemene. 13) Ze spisu PČR KRPZ [číslo] nečiní soud pro věc žádná relevantní skutková zjištění, když sice odborným vyjádřením zpracovaným Odborem kriminalistické techniky a expertiz ze dne [datum], bylo prokázáno, že podpisy, které mají znít na jméno žalobce a) na darovací smlouvě a smlouvě o zřízení věcného břemene ze dne [datum] a list v ověřovací knize z roku 2009 pod pořadovým čísle 84) ze dne [datum] jsou pravděpodobně pravými podpisy žalobce a), avšak v nalézacím civilním řízení nebylo sporné, že by podpis žalobce a) na darovací smlouvě byl jeho. 14) Soud se pak nezabýval posouzením pravosti podpisů v ověřovací knize ani na plné moci k provedení vkladu do katastru nemovitostí, když pro meritum věci, tedy posouzení projevu vůle, resp. existence právního jednání, je rozhodující podpis na smlouvě. 15) Znaleckým posudkem [číslo] z oboru písmoznalectví, specializace ruční písmo zpracovaným [celé jméno znalkyně] (ve spise na čl. 107 -133) bylo prokázáno, že je pravděpodobnější, že podpis dárkyně [jméno] [příjmení] na darovací smlouvě a smlouvě o zřízení věcného břemene ze dne [datum] není pravým podpisem [jméno] [příjmení]. Závěr byl vysloven v rovině nižší pravděpodobnosti. 16) Žalovaná namítá, že závěr znalkyně uvádí, že pouze v rovině nižší pravděpodobnosti nejde o podpis [jméno] [příjmení] a že domněnka pravosti podpisu, která vyplývá z ověřovací doložky o legalizaci vyznačené na této smlouvě, tím vyvrácena nebyla. 17) Vzhlede k tomu, že v řízení bylo sporné, zda vůbec, kde a za jakých okolností byl na darovací smlouvu připojen podpis„ [jméno] [příjmení]“, když žalobce tvrdil, že opatření smlouvy tímto podpisem zajistila žalovaná a žalovaná toto neguje a naopak tvrdila, že po podpisu smlouvy žalobcem a) a žalovanou si žalobce a) smlouvu ponechal a žalovaná si nevybavuje, zda podpis [jméno] [příjmení] byl na smlouvě připojen již před tím než smlouvu podepsali žalobce a) a žalovaná, byla v řízení pak jako svědkyně vyslechnuta Mgr. [jméno] [příjmení], která provedla legalizaci podpisů na darovací smlouvě. Z její výpovědi však nelze pro věc učinit žádná relevantní skutková zjištění. Z průběhu výpovědi svědkyně je zřejmé, že se splnění povinnosti podat svědeckou výpověď chtěla vyhnout využitím práva odepřít výpověď, protože by mohla způsobit trestní stíhání osobě blízké, a když soud vyhodnotil tuto argumentaci jako nedůvodnou, pak si svědkyně již na nic konkrétního týkajícího se okolností podpisu darovací smlouvy a legalizace podpisu nevzpomněla. 18) I když závěr znalkyně o nepravosti podpisu [jméno] [příjmení] na smlouvě je formulován v rovině nižší pravděpodobnosti, nelze pominout další v řízení prokázané skutečnosti, resp. skutečnosti, které vyšly najevo a které tvoří takový logický řetězec, že vyúsťují v závěr, že domněnka pravosti podpisu [jméno] [příjmení] na smlouvě vyvrácena byla. 19) Darovací smlouva a ověřovací doložka jsou datovány dne [datum], navíc v ověřovací doložce je výslovně uvedeno, že byla udělena dne [datum] ve [obec]. Přitom v tento den byla [jméno] [příjmení] hospitalizována v Krajské nemocnici [příjmení] [příjmení] ve špatném zdravotním stavu, byla imobilní, inkontinentní, měla zaveden permanentní močový katetr, výživu dostávala parenterálně, což je náhradní výživa přímo do krevního řečiště, tedy zavedená kapačka, byla co dvě hodiny kontrolována zdravotnickým pracovníkem, jsou záznamy o tom, v jaké konkrétní poloze se nacházela a jaké tekutiny v jakou dobu jí byly podány. Dle názoru soudu je vyloučeno, aby v takovémto zdravotním stavu, v podstatě trvale upoutána na lůžko v důsledku napojení na přístroje zajišťující určité základní životní funkce (příjem výživy a vylučování) a s pravidelným zdravotním dohledem opustila nemocnici a dojela do několik desítek km vzdálených [obec] legalizovat svůj podpis na darovací smlouvě - o takovém opuštění by zcela jistě byla zmínka ve zdravotní dokumentaci. Není sice vyloučeno, aby proces legalizace podpisu proběhl ve zdravotnickém zařízení, avšak taková potencionalita nebyla v řízení prokázána. Z výpovědi Mgr. [jméno] [příjmení], která tuto legalizaci provedla a ověřovací doložku vystavila, totiž nelze učinit pro věc žádná relevantní skutková zjištění. Ačkoliv je příbuznou účastníků – k žalobci je neteř a k ostatním účastníkům je sestřenice, ačkoliv skutečnost ověření podpisu u těžce nemocné osoby, v posledním stadiu nemoci krátce před smrtí, navíc příbuzné, nepatří k běžnému standardu v praxi matrikářky při ověřování podpisů, ačkoliv svou výpovědí mohla svědkyně objasnit, kde a jak skutečně proběhlo uznání podpisu [jméno] [příjmení] za vlastní, což by mohlo případně vést k závěru o pravosti podpisu [jméno] [příjmení] (když znalkyně nepravost konstatovala v rovině nižší pravděpodobnosti), svědkyně si na žádné konkrétní skutečnosti nevzpomněla. 20) Pochybnost o pravosti podpisu [jméno] [příjmení] na smlouvě tak nebyla rozptýlena, a jestliže dříve vyslovil soud dílčí závěr o prokázané nemožnosti [jméno] [příjmení] dostavit se z nemocničního lůžka v KNTB do cca 40 km vzdáleného města Valašské Klobouky k uznání svého podpisu za vlastní, pak soud dospívá k závěru, že podpis [jméno] [příjmení] na smlouvě není jejím pravým podpisem. 21) V řízení byl sice proveden důkaz příjmovým pokladním dokladem ze dne [datum] (ve spise na čl. 46) o úhradě právních služeb tam konkretizovanému advokátovi, nicméně soud z něj nečiní pro věc žádná relevantní skutková zjištění. 22) Soud zamítl návrh žalované na provedení dokazování daňovým přiznáním k dani z nemovitosti, smlouvou o dodávce elektřiny, žádostí o změnu zákazníka, smlouvu o odvádění odpadních vod (ve spise na čl. 49-54) a výslechem žalované k užívání domu, neboť tyto důkazní návrhy směřovaly k prokázání naplnění podmínek pro vydržení vlastnictví nemovitostí žalovanou, které však v daném řízení nejsou relevantní – k tomu bude podrobněji rozbor proveden v pasáži právní posouzení. 23) Účastníci navrhovali také provedení dokazování výslechem účastníků k různým skutečnostem. Tyto důkazní návrhy soud zamítl, a to z následujících důvodů: a) žalobci navrhovali výslech žalobce a) k omylu. S ohledem na úspěšně uplatněnou námitku promlčení domáhat se relativní neplatnosti smlouvy o převodu nemovitosti pro omyl (jak bude podrobněji rozebráno v pasáži právní posouzení) se skutečnostmi týkajícími se naplnění skutkové podstaty omylu soud nezabýval; b) žalobci navrhovali výslech všech žalobců k tomu, kdo se v předmětném období staral o zemřelou, kde byla v předmětném období. Podle názoru soudu je pro řízení nadbytečné prokazovat tyto skutečnosti výslechem žalobců, když tyto skutečnosti byly prokázány předloženými lékařskými zprávami; c) žalobci navrhovali výslech všech žalobců k tomu, jaký byl zdravotní stav [jméno] [příjmení] Tyto skutečnosti by byly podstatné pro posuzování schopnosti zemřelé právně jednat, avšak při závěrech o nepravosti podpisu zemřelé na předmětné smlouvě, tedy při absenci právního jednání zemřelé (což bude podrobněji rozebráno dále v pasáži právní posouzení), je irelevantní prokazovat její zdravotní stav a vyhodnocovat, zda [jméno] [příjmení] byla dne [datum] schopna právně jednat; d) žalovaná navrhovala provedení dokazování výslechem žalobce a) a žalované k tomu, co bylo přáním žalobce a) a jak měly být podle vůle žalobce a) řešeny vztahy k nemovitosti, přičemž ke stejným skutečnostem žalovaná navrhovala i provedení dokazování výslechem svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], s tím, že [jméno] [příjmení] je kolega žalobce a) z jeho zaměstnání a před ním se měl žalobce a) vyjadřovat v tom smyslu, že souhlasí s převodem nemovitostí na žalovanou a dokonce odkazoval na smlouvu, kterou uzavřel další kolega ze zaměstnání [jméno] [příjmení], a žalobce a) se měl vyjadřovat o tom, že za podmínek, které měl tento druhý kolega, žalobce souhlasí s převodem na žalovanou. Tzn. tento svědek by se mohl vyjádřit k omylu žalobce a) o právním důvodu uzavřené smlouvy. V této souvislosti žalovaná od [jméno] [příjmení] obstarala kopii smlouvy, podle které on převedl své nemovitosti, což byl ten vzor, podle kterého si žalobce a) představoval převod na žalovanou, a navrhla provedení dokazování i touto smlouvou. Ve vztahu k návrhu na výslech svědků [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení] pak žalovaná uváděla, že v žalobě se navíc tvrdilo, že žalobce a) nevěděl o převodu vlastnického práva, avšak před oběma navrhovanými svědky - Liškou a [příjmení] se žalobce a) vyjadřoval, že dům je převeden„ na mladé“, tzn. že žalobce o tomto převodu věděl. O tom, že žalobce a) o převodu věděl, svědčí již jen ta sama skutečnost, že podepsal smlouvu o převodu nemovitosti, takže již tímto dnem mu začala běžet doba k případnému uplatnění námitky relativní neplatnosti z důvodu případného omylu. Je problémem žalobce a), nakolik pečlivě si smlouvu přečetl, zda vyjadřuje jeho pravou vůli. Pro promlčení možnosti vznést námitku relativní neplatnosti se soud nezabýval posouzením existence omylu žalobce a) o obsahu právního jednání, takže i všechny důkazní návrhy v této souvislosti byly zamítnuty; e) žalovaná navrhovala provedení dokazování výslechem žalobců k tomu, že věděli o převodu sporných nemovitostí. Tyto skutečnosti byly prokázány ve vztahu k žalobcům b) a c) korespondencí z [datum] a ve vztahu k žalobci a) závěr o jeho vědomosti soud dovozuje již z faktu podpisu smlouvy bez ohledu na to, zda a jak podrobně si žalobce a) smlouvu přečetl; f) žalovaná navrhovala provedení dokazování výslechem žalobců a žalované k tomu, jak proběhl podpis darovací smlouvy žalobcem a) a žalovanou. Soud má za to, že takové dokazování je nadbytečné, když ani jeden z těchto podpisů nebyl sporován (bylo sporné, zda a kde a za jakých okolností smlouvu byl na smlouvu připojen podpis„ [jméno] [příjmení]“); g) žalovaná navrhovala provedení dokazování výslechem žalobců a žalované k tomu, že podpis zemřelé měl zajistit žalobce a). Žalobce a) tuto skutečnost v rámci svých skutkových tvrzení negoval a v řízení bylo prokázáno, že podpis zemřelé není jejím pravým podpisem. Podle názoru soudu není pro řízení relevantní prokazování, kdo tento podpis zajistil, když nejde o trestní řízení a stíhání konkrétní osoby; h) žalovaná navrhovala provedení dokazování výslechem žalobců a žalované k tomu, co bylo vůlí zemřelé a že před smrtí komunikovala. Prokazování těchto skutečností by bylo relevantní v situaci, kdy by byla prokázána pravost podpisu [jméno] [příjmení] na předmětné smlouvě a bylo by nutno posuzovat její schopnost právně jednat, což v důsledku závěru o nepravosti jejího podpisu je irelevantní. 24) Konečně žalovaná navrhovala provedení dokazování oznámeními o přestupcích k soužití v domě a k tomu, kdo je původcem těchto konfliktů (ve spise na čl. 61-78), když v žalobě je zmínka o zhoršení vztahů mezi žalobcem a) a žalovanou, nicméně otázka původce, či důvodu zhoršování vztahu mezi žalobcem a žalovanou není pro posouzení merita a platnosti smlouvy relevantní, proto návrh na provedení dokazování těmito listinami zamítnut. Závěr o skutkovém stavu 25) Žalobce a) a [jméno] [příjmení] byli ke dni [datum] vlastníky nemovitostí, a to ve společném jmění manželů rodinného domu [adresa] na pozemku parc. č. st. 354, zapsaného na listu vlastnictví [číslo] katastru nemovitostí pro obec a katastrální území Poteč. Dále byla [jméno] [příjmení] výlučnou vlastnicí pozemků parc. č. st. 354 a parc. [číslo] zapsaných na listu vlastnictví [číslo] katastru nemovitostí pro obec a katastrální území Poteč. 26) Dne [datum] byla podepsána listina označená jako darovací smlouva a smlouva o zřízení věcného břemene mezi žalobcem a) a [jméno] [příjmení] jako darujícími a žalovanou jako obdarovanou, na jejímž základě měli darující převést shora konkretizované nemovitosti do vlastnictví obdarované, která dar přijala s tím, že darujícím bylo vyhrazeno a zřízeno bezplatné právo bydlení a spoluužívání převáděných nemovitostí jako věcné břemeno. Listina je opatřena podpisy„ [příjmení] [jméno]“,„ [celé jméno žalobce]“ a„ [celé jméno žalované]“ a ověřovacími doložkami pro legalizace o tom, že podle ověřovací knihy Městského úřadu Valašské Klobouky uznali podpisy za vlastní žalobce a), žalovaná a [jméno] [příjmení], všichni konkretizováni také číslem občanského průkazu. Ověřovací doložka je vystavena„ ve [obec]“ dne [datum]. 27) Podpis žalobce a) (ani žalované) na této listině nebyl v nalézacím řízení zpochybněn. 28) Podpis„ [jméno] [příjmení]“ na této listině není pravým podpisem [jméno] [příjmení]. 29) [jméno] [příjmení] zemřela dne [datum]. 30) [jméno] [příjmení] zanechala majetek nepatrné hodnoty, který byl vydán pozůstalému manželovi, který se postaral o pohřeb. Právní posouzení věci 31) Podle § 80 o. s. ř. určení, zda tu právní poměr nebo právo je či není, se lze žalobou domáhat jen tehdy, je-li na tom naléhavý právní zájem. 32) V prvé řadě se tak soud zabýval posouzením, zda na požadovaném určení je dán ve smyslu § 80 o.s.ř. naléhavý právní zájem. 33) Naléhavý právní zájem o určení právního vztahu nebo práva je dán zejména tam, kde by bez tohoto určení bylo ohroženo právo žalobce nebo kde by se bez tohoto určení stalo jeho právní postavení nejistým; žaloba domáhající se určení nemůže být zpravidla opodstatněna tam, kde lze žalovat o splnění povinnosti. Žaloba na určení je preventivního charakteru a má místo jednak tam, kde její pomocí lze eliminovat stav ohrožení práva či nejistoty v právním vztahu a k odpovídající nápravě nelze dospět jinak, jednak v případech, v nichž určovací žaloba účinněji než jiné právní prostředky vystihuje obsah a povahu příslušného právního vztahu a jejím prostřednictvím lze dosáhnout úpravy tvořící určitý právní rámec, který je zárukou odvrácení budoucích sporů účastníků. Tyto funkce určovací žaloby korespondují právě s podmínkou naléhavého právního zájmu; nelze-li v konkrétním případě očekávat, že je určovací žaloba bude plnit, nebude ani naléhavý právní zájem na takovém určení. Určovací žaloby slouží potřebám praktického života a nemohou vést ke zbytečnému rozmnožování sporů. Naléhavý právní zájem na požadovaném určení je proto současně dán jen tehdy, jestliže je (objektivně vzato) způsobilé odstranit stav právní nejistoty žalobce nebo ohrožení jeho práva. 34) V daném případě se žalobce a) jako pozůstalý manžel po [jméno] [příjmení] a jeden z bývalých vlastníků rodinného domu a žalobci b) a c) jako potomci [jméno] [příjmení] domáhají určení, že [jméno] [příjmení] a žalobce a) byli ke dni smrti [jméno] [příjmení] vlastníkem předmětného domu a že [jméno] [příjmení] byla ke dni své smrti výlučným vlastníkem předmětných pozemků. Připuštění tohoto žalobního nároku je zásadně jediným možným způsobem, kterým se žalobci mohou domoci toho, aby se jednak obnovilo vlastnické právo žalobce a) a zemřelé [jméno] [příjmení], tedy jejich společné jmění manželů k předmětnému rodinnému domu a vlastnické právo [jméno] [příjmení] k předmětným pozemkům, které by tak byly v budoucnu projednány v pozůstalostním řízení po zemřelé [jméno] [příjmení], přitom žalobce a) jako pozůstalý manžel a žalobci b) a c) jako dcera a syn zemřelé mohou být jejími dědici. Jejich právní postavení tak může požadovaným určením být příznivě ovlivněno, když v potencionálním pozůstalostním řízení tak bude možno projednat jako majetek připadající do pozůstalosti také předmětné nemovitosti, které představují určitou majetkovou hodnotu, z níž mohou mít žalobci jako dědicové prospěch. Kromě toho rozhodnutí soudu o určení vlastnického práva žalobce a zemřelé [jméno] [příjmení] bude podkladem pro změnu zápisu vlastnictví v katastru nemovitostí, v němž je jako vlastník předmětných nemovitostí zapsána žalovaná. Soud tak dospěl k závěru, že naléhavý právní zájem na požadovaném určení je dán. 35) Podle § 3028 odst. 2 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. 36) Podle § 628 občanského zákoníku č. 40/1964 (dále jen obč. zák.) darovací smlouvou dárce něco bezplatně přenechává nebo slibuje obdarovanému, a ten dar nebo slib přijímá (odst. 1); darovací smlouva musí být písemná, je-li předmětem daru nemovitost a u movité věci, nedojde-li k odevzdání a převzetí věci při darování (odst. 2). 37) Podle § 40 obč. zák. nebyl-li právní úkon učiněn ve formě, kterou vyžaduje zákon nebo dohoda účastníků, je neplatný (odst. 1). Písemný právní úkon je platný, je-li podepsán jednající osobou (odst. 3). 38) Podle § 145 odst. 2 dále jen obč. zák. obvyklou správu majetku náležející do společného jmění manželů může vykonávat každý z manželů; v ostatních záležitostech je třeba souhlasu obou manželů; jinak je úkon neplatný. 39) Podle § 49a obč. zák. právní úkon je neplatný, jestliže jej jednající osoba učinila v omylu, vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující, a osoba, které byl právní úkon určen, tento omyl vyvolala nebo o něm musela vědět. Právní úkon je rovněž neplatný, jestliže omyl byl touto osobou vyvolán úmyslně. Omyl v pohnutce právní úkon neplatným nečiní. 40) Podle § 40a věta první obč. zák. jde-li o důvod neplatnosti právního úkonu podle ustanovení § 49a, § 140, § 145 odst. 2, § 479, § 589, § 701 odst. 1 a § 775 považuje se právní úkon za platný, pokud se ten, kdo je takovým úkonem dotčen, neplatnosti právního úkonu nedovolá. Neplatnosti se nemůže dovolávat ten, kdo ji sám způsobil (věta druhá tohoto ustanovení). 41) Podle § 100 odst. 1 věta první obč. zák. právo se promlčí, jestliže nebylo vykonáno v době stanovené v občanském zákoníku. 42) Podle § 101 obč. zák. promlčecí doba je tříletá a běží ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé. 43) Dne [datum] byla uzavřena písemná darovací smlouva (se smlouvou o zřízení věcného břemene) ve smyslu § 628 odst. 1 obč. zák., na jejímž základě žalovaná jako obdarovaná měla do svého vlastnictví od dárců získat předmětné nemovitosti. Protože předmětem darování byly nemovitosti, je ve smyslu § 628 odst. 2 obč. zák. a § 40 obč. zák. vyžadována písemná forma, přičemž její naplnění je završeno podpisy jednajících osob a písemný projev je platný až od podpisu jednající osoby. Není-li dodržen požadavek písemné formy tam, kde ji předepisuje zákon, působí její nedostatek absolutní neplatnost smlouvy ve smyslu § 40 odst. 1 obč. zák. 44) Listina obsahující citovanou smlouvu jako účastníky smlouvy označovala žalobce a) a [jméno] [příjmení] jako dárce a žalovanou jako obdarovanou. Nicméně byl-li podpis [jméno] [příjmení] na této listině shledán jako podpis nikoli pravý, pak je nutno dovodit, že písemná darovací smlouva ze dne [datum] byla uzavřena pouze mezi žalobcem a) jako dárcem a žalovanou jako obdarovanou. 45) V části, v níž se darovací smlouva týká nemovitostí, které na žalovanou jako obdarovanou měla převést [jméno] [příjmení], a to jako výlučná vlastnice nemovitostí uvedených v odst. II. výroku, je tak tato smlouva absolutně neplatná a nemohlo na jejím základě dojít k převodu vlastnictví k těmto nemovitostem z [jméno] [příjmení] na žalovanou a [jméno] [příjmení] byla i po dni [datum] stále vlastnicí těchto nemovitostí a byla jí i ke dni své smrti [datum], a protože nedošlo doposud k projednání pozůstalosti ve vztahu k těmto nemovitostem, je jejich vlastnicí stále. Je-li v katastru nemovitostí jako aktuální vlastnice těchto nemovitostí vedena žalovaná, pak tento zápis neodpovídá skutečnému stavu vlastnictví. Žalobě o určení, že výlučnou vlastnicí pozemků uvedených v odst. I. výroku tak soud jako důvodné vyhověl. 46) V části, v níž se darovací smlouva týká nemovitostí, které na žalovanou jako obdarovanou měli ze svého společného jmění manželů převést [jméno] [příjmení] a žalobce a) pak soud uzavírá, že absence podpisu a neplatnost uzavřené smlouvy mezi žalovanou a [jméno] [příjmení] vede k tomu, že smlouva, jejímž předmětem byl převod nemovitostí ze společného jmění manželů na obdarovanou, byla na straně dárce uzavřena pouze jedním z manželů. Převod nemovitosti ze společného jmění manželů přitom nelze považovat za obvyklou správu majetku ve společném jmění ve smyslu § 145 odst. 1 obč. zák.. Nebyla-li darovací smlouva uzavřena jako dárci oběma manžely, chybí souhlas jednoho z manželů s tímto právním jednáním a taková smlouva je ve smyslu § 145 odst. 1) obč. zák. neplatná. Jedná se však ve smyslu § 40a obč. zák. o neplatnost relativní. 47) Argumentoval-li žalobce a) také tím, že si znění smlouvy před jejím podpisem nepřečetl a smlouvu v rozrušení z nepříznivých prognóz o vývoji zdravotního stavu jeho manželky podepsal, ačkoliv smlouva nevyjadřuje jeho pravou vůli, kterou bylo, aby předmětné nemovitosti byly převedeny žalobci a) jako obdarovanému, dovolává se tím ochrany ust. § 49a obč. zák. o neplatnosti jednání provedeného v omylu vycházejícím ze skutečnosti, jež je pro jeho uskutečnění rozhodující. I neplatnost právního jednání učiněného v omylu ve smyslu § 49a obč. zák. je ve smyslu § 40a obč. zák neplatností relativní. 48) Právní úkon, u něhož je dán důvod tzv. relativní neplatnosti podle ustanovení § 40a obč. zák., se považuje za platný (se všemi důsledky z toho na právní vztahy vyplývajícími), dokud se ten, na jehož ochranu je důvod neplatnosti právního úkonu určen, neplatnosti nedovolá. Jestliže se oprávněná osoba dovolala tzv. relativní neplatnosti důvodně, je právní úkon neplatný od svého počátku (ex tunc). To platí i tam, kde na základě tohoto právního úkonu (smlouvy) vzniklo vkladem do katastru nemovitostí věcné právo. 49) Předpoklady relativní neplatnosti tedy jsou: -) je připuštěna námitka relativní neplatnosti, -) je dán důvod pro napadení právního jednání, -) nedošlo k promlčení relativní neplatnosti, neboť jak vyplývá z ustálené judikatury, právo dovolat se relativní neplatnosti promlčení podléhá. 50) K tomu, aby nastaly účinky tzv. relativní neplatnosti, zákon - jak dovodila již ustálená judikatura soudů - nestanoví žádnou formu; proto tak lze učinit jakýmkoliv způsobem. Lze tak učinit žalobou (vzájemnou žalobou) podanou u soudu nebo námitkou v rámci obrany proti uplatněnému právu (nároku) v řízení před soudem; postačuje, aby oprávněná osoba uplatnila tzv. relativní neplatnost právního úkonu i mimosoudně. V obou případech účinky tzv. relativní neplatnosti nastávají jen tehdy, jestliže její uplatnění došlo druhému účastníku (ostatním účastníkům) právního úkonu, popřípadě - namítá-li neplatnost právního úkonu osoba, která nebyla jeho účastníkem - všem účastníkům právního úkonu, a to okamžikem, v němž projev vůle došel poslednímu z nich. 51) Dovolání se relativní neplatnosti se považuje za právní jednání, a musí tak splňovat všechny předpoklady, které jsou na právní jednání zákonem kladeny. Jedná se o jednostranné, adresované právní jednání. Musí vyjadřovat jak skutečnost, že jde o uplatnění relativní neplatnosti, tak i důvod (vadu) právního jednání, která v dané věci jeho relativní neplatnost způsobila. Postačuje, lze-li toto dovodit pomocí obecných výkladových pravidel (§ 35 odst. 2). 52) Dovolat se relativní neplatnosti může pouze ten, kdo je napadnutelným právním jednáním dotčen na svých subjektivních právech. Oprávněným může být subjekt právního jednání, ale i jiná osoba, která se na právním jednání přímo nepodílela. Relativní neplatnost má sloužit tomu, kdo se cítí postižen vadným právním jednáním na svých individuálních zájmech, aby takové újmě zabránil. 53) Žalobci v řízení do koncentrace řízení před skončením prvního jednání ani netvrdili, zda a jakým konkrétním úkonem se v minulosti dovolali neplatnosti právního jednání spočívajícího v uzavření darovací smlouvy ze dne [datum]. 54) Bylo – by lze dovodit, že se neplatnosti tohoto právního jednání dovolali podanou žalobou. 55) Nicméně žalovaná namítla promlčení nároku dovolat se relativní neplatnosti, a tuto námitku soud považuje za důvodnou. 56) Jestliže se právo ve smyslu § 100 a 101 obč. zák. promlčí, jestliže nebylo vykonáno v tříleté době běžící ode dne, kdy právo mohlo být vykonáno poprvé, bylo nutno posoudit, kdy ten který z žalobců mohl právo dovolat se relativní neplatnosti vykonat poprvé. 57) Soud má za to, že právo dovolat se relativní neplatnosti mohl žalobce a) vykonat poprvé ihned poté, co uskutečnil právní jednání spočívající v uzavření darovací smlouvy (se smlouvou o zřízení věcného břemene) ze dne [datum], když k tomuto datu nebyla smlouva opatřena podpisem druhé dárkyně [jméno] [příjmení], a pokud to bylo žalobci a) známo, mohl a měl se v souladu se zásadou vigilantibus iura scripta sunt zajímat o to, zda byla smlouva podepsána všemi nutnými účastníky. Nic na tom nemění ani skutečnost, že dle jeho přesvědčení měl být obsah smlouvy jiný, když obdarovaným měl být sám žalobce a). V souladu se zásadou vigilantibus iura scripta sunt bylo na žalobci a), aby sám dbal svých práv a bez ohledu na tvrzený stav svého rozpoložení z nepříznivé prognózy vývoje stavu jeho nemocné manželky si smlouvu pečlivě přečetl, a měl-li za to, že její obsah neodpovídá jeho vůli, buď ji neměl podepisovat, nebo se měl dovolat její relativní neplatnosti. 58) Ve vztahu k žalobci a) tak tříletá promlčecí lhůta začala plynout dne [datum] (dnem následujícím po jeho podpisu smlouvy) a uplynula dne [datum]. Dovolává-li se žalobce relativní neplatnosti až podanou žalobou, když jiný úkon obsahující dovolání se relativní neplatnosti žalobcem a) v řízení nebyl ani tvrzen, natož prokázán, učinil tak až po uplynutí promlčecí lhůty. 59) Ve vztahu k žalobcům b) a c) pak soud vychází z toho, že listinami datovanými dne [datum] (ve spise na čl. 44, 45) bylo prokázáno, že žalobci b) a c) byli v únoru 2010 v návaznosti na doručení této korespondence informováni o převodu nemovitostí, a to výslovně rodinného domku [adresa] s pozemky darovací smlouvou na žalovanou. Jestliže dopisy ze dne [datum] byly dány k poštovní přepravě k doručení žalobcům b) a c) dne [datum], lze mít za to, že se nejpozději do tří dnů po jejich podání k poštovní přepravě dostaly do dispoziční sféry žalobců b) a c). Lze tak učinit závěr, že v pondělí dne [datum] se tyto listiny dostaly do dispoziční sféry obou žalobců, kterým tak nejpozději dne [datum] začala běžet promlčecí lhůta k uplatnění námitky relativní neplatnosti právního jednání spočívajícího v uzavření darovací smlouvy, na jejímž základě měly být převedeny předmětné nemovitosti z rodičů na žalovanou. Tato promlčecí lhůta tak uplynula dne [datum]. Dovolávají-li se žalobci b) a c) relativní neplatnosti až podanou žalobou, když jiný úkon obsahující dovolání se relativní neplatnosti žalobci b) a c) v řízení nebyl ani tvrzen, natož prokázán, učinili tak až po uplynutí promlčecí lhůty. 60) Soud tak uzavírá, že právní jednání spočívající v uzavření darovací smlouvy mezi žalobcem a) a žalovanou, kterým byly převedeny nemovitosti ze společného jmění žalobce a) a [jméno] [příjmení] na žalovanou, je právní úkonem platným, žalovaná je vlastníkem nemovitostí uvedených v odst. II. výroku a zápis vlastnictví žalované v katastru nemovitostí tak je zápisem odpovídajícím realitě. Žaloba, kterou se žalobci domáhali určení vlastnického práva žalobce a) a [jméno] [příjmení] k nemovitostem uvedeným v odst. II. výroku tak musela být jako nedůvodná zamítnuta. 61) Pro úplnost soud dodává, že se v řízení nezabýval tvrzeným vydržením vlastnického práva žalované ke všem předmětným nemovitostem, neboť podle § 134 odst. 1 obč. zák. oprávněný držitel se stává vlastníkem věci, má-li ji nepřetržitě v držbě po dobu tří let, jde-li o movitost, a po dobu deseti let, jde-li o nemovitost. 62) V daném případě by se žalovaná ujala držby práva k datu [datum], kdy byl podán návrh na vklad práva do katastru nemovitostí. Desetiletá vydržecí doba ve smyslu § 134 obč. zák. by uplynula až v roce 2019, tedy za účinnosti občanského zákoníku [číslo] Sb. 63) Soud má za to, že na vydržení se nemůže vztahovat ust. § 3036 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., podle kterého podle dosavadních právních předpisů se až do svého zakončení posuzují všechny lhůty a doby, které začaly běžet přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty a doby po uplatnění práv, která se řídí dosavadními právními předpisy i když začnou běžet po dni nabytí účinnosti tohoto zákona. Toto ustanovení je totiž systematicky zařazeno v části týkající se právních skutečností, tedy řídí se jím např. promlčecí lhůty. 64) Přechodná ustanovení občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. k věcným právům jsou zařazena v oddílu pátém přechodných ustanovení, kde ve vztahu k vydržení vlastnického práva je konkrétní ust. § [číslo], podle kterého se do doby stanovené v § [číslo] započte i doba, kterou měl držitel, popřípadě jeho právní předchůdce věc nepřetržitě v držbě přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona. Proto soud dovozuje, že na běh vydržecí lhůty k vydržení vlastnického práva nelze použít ust. § 3036 občanského zákoníku [číslo]. 65) Vydržecí doba by v tomto konkrétním případě – se započtením doby běžíc přede dnem [datum], kdy tento nový občanský zákoník nabyl účinnosti - uplynula za účinnosti tzv. nového občanského zákoníku. Vznik vlastnického práva na základě vydržení by tak nastal za účinnosti občanského zákoníku č. 89/2012 Sb., který v ustanovení § [číslo] nepřipouští vydržení na základě neplatného právního titulu (putativního titulu), kterým v tomto případě je smlouva, která měla být uzavřená mezi [jméno] [příjmení] jako dárkyní a žalovanou jako obdarovanou. K vydržení vlastnického práva tak žalovanou nemohlo dojít. Náklady řízení 66) Žalobci se žalobou domáhali určení vlastnického práva k nemovitostem zapsaným v katastru nemovitostí na dvou listech vlastnických u katastrálního úřadu pro Zlínský kraj, katastrální pracoviště Valašské Klobouky, přičemž pro posouzení poměru úspěšnosti žaloby v řízení soud nevychází z konkrétního počtu jednotlivých nemovitostí, k nimž se žalobci domáhají určení vlastnického práva (obdobně jako je tomu pro výpočet soudních poplatků, je-li předmětem nemovitost). 67) Ve vztahu k nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] bylo žalobě vyhověno, ve vztahu k nemovitostem zapsaným na [list vlastnictví] byla žaloba zamítnuta. Žalobci tedy měli ve věci úspěch ve výši jedné poloviny, neúspěšní byli také v rozsahu jedné poloviny uplatněného nároku. Porovnáním úspěchu a neúspěchu tak vychází, že právo na náhradu nákladů řízení nemá žádný z účastníků. Bylo proto rozhodnuto tak, jak je uvedeno v odst. III. výroku. Náklady státu 68) V řízení byl vypracován znalecký posudek z oboru písmoznalectví, znalkyni bylo proplaceno znalečné ve výši 9 392 Kč, a to co do částky 7 000 Kč ze zálohy složené žalobci a co do částky 2 392 Kč z rozpočtových prostředků soudu. Státu tak vznikly náklady ve výši 2 392 Kč, k jejichž úhradě ve smyslu § 148 odst. 1 o.s.ř. podle výsledku řízení soud zavázal stranu žalující i žalovanou každou jednou polovinou (odst. IV. a V. výroku)

Poučení