35 CO 127/2022 - 830

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Zachystalové a soudců JUDr. Ivy Zemanové a Mgr. Jana Kobery ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] bytem [PSČ] [obec a číslo] zastoupená advokátem JUDr. PhDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: [osobní údaje žalované] jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa] o odškodnění nemajetkové újmy, k odvolání žalobkyně a žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu I. stupně se potvrzuje.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů odvolacího řízení.

Odůvodnění

1. Napadeným, v pořadí druhým rozsudkem soud I. stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,05 % ročně od [datum] do zaplacení, to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok I), zamítl žalobu v části, jíž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] se zákonným úrokem z prodlení, a v části, jíž se žalobkyně domáhala zákonných úroků z částky [částka] od [datum] do [datum] (výrok II) a uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni na náhradě nákladů řízení částku ve výši [částka] k rukám jejího advokáta do 15 dnů od právní moci rozsudku (výrok III).

2. Konstatoval, že původní žalobce se žalobou ze dne [datum] domáhal po žalované zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu ve výši [částka] způsobenou v souvislosti s trestním řízením vedeném u Krajského soudu v [obec] pod sp. zn. [spisová značka]. Bylo proti němu zahájeno [anonymizováno 6 slov] pro [anonymizována dvě slova] a [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [obec] ze dne [datum] pro pokus [anonymizována dvě slova] porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 8 odst. 1 trestního zákona, § 255 odst. 1, 3 trestního zákona. Na základě pravomocného odsouzení pak nastoupil dne [datum] do výkonu trestu odnětí svobody, podmíněně propuštěn [anonymizováno] dne [datum], [anonymizováno] ze dne [datum] rozhodl Městský soud v [obec], že se ve zkušební době podmíněného propuštění osvědčil. Následně na základě ústavní stížnosti původního žalobce Ústavní soud nálezem ze dne [datum], sp. zn. I. US [číslo], zrušil usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], kterým [anonymizováno] potvrzen odsuzující rozsudek Krajského soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], přičemž bylo konstatováno, že v trestním řízení došlo k porušení základních práv původního žalobce dle čl. 8 odst. 2 a čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. Dne [datum] pak bylo žalobci doručeno rozhodnutí Krajského soudu v [obec] o zastavení řízení z důvodu amnestie prezidenta republiky, přičemž původní žalobce požádal o pokračování v řízení. Rozsudkem Krajského soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] [anonymizováno] zproštěn obžaloby podle § 226 písm. c) trestního řádu. Vznikla mu nemajetková újma způsobená jednak délkou trestního [anonymizováno], které trvalo více jak 9 let, za což požadoval odškodnění [částka], a to [částka] za nepřiměřenou délku trestního [anonymizováno] a [částka] za nesprávný úřední postup [anonymizována dvě slova], který měl za následek stresující výkon trestu odnětí svobody a újmu na zdraví žalobce vzhledem k [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]. Za samotné [anonymizována dvě slova] původní žalobce původně požadoval odškodnění [částka]. [anonymizováno] celkem 739 dní omezen na osobní svobodě, což mělo výrazný dopad do jeho osobního i profesního života, objevily se u něj poruchy spánku, podráždění, trpěl pocitem nejistoty a stresem z hrozby vysokého trestu odnětí svobody. V důsledku trestního [anonymizována dvě slova] nucen ukončit pracovní poměr dohodou, kdy [anonymizováno] zaměstnán na pozici ředitele pobočky [právnická osoba], přičemž ukončení pracovního poměru předcházelo sdělení o překážce v práci na straně zaměstnavatele a žalobci [anonymizováno] zakázán vstup do pobočky. Tím byla zasažena jeho profesní a občanská čest, ztráta příjmů vedla ke snížení jeho životní úrovně, v důsledku neschopnosti platit výživné dětem po rozvodu [anonymizováno] vystaven exekučnímu řízení. Kvůli trestnímu [anonymizováno] musel odstoupit z výkonu funkce zastupitele v obci [obec], kterou považoval za reprezentativní a prospěšnou, z důvodu trestního řízení a jeho výsledku se musel vzdát kandidatury ve volbách a stáhnout se z politického života, politickou kariéru se pak původnímu žalobci již nepovedlo obnovit. V rámci trestního [anonymizováno] u něho byla provedena domovní prohlídka za účasti nezúčastněné osoby - občanky [územní celek], vědomí o této prohlídce se poté rozšířilo po obci, čímž utrpěla jeho pověst v obci. V souvislosti s trestním stíháním byla rovněž ukončena jeho činnost v mysliveckém spolku, následně mu po vypršení platnosti nebyl vydán nový zbrojní průkaz, jelikož nesplňoval podmínku bezúhonnosti. [anonymizováno] rovněž dotčen na svých právech medializací [anonymizováno] kauzy. [anonymizována dvě slova] a výkon trestu odnětí svobody měly dopad i na jeho rodinný život, zejména na vztah s jeho dětmi, přičemž manželka trpí kvůli trestnímu [anonymizováno] psychickými obtížemi. [anonymizována dvě slova] se podepsalo i na jeho do té doby dobrém [anonymizována dvě slova]. V průběhu výkonu trestu odnětí svobody začal trpět bolestmi zad a dýchacími obtížemi, dne [datum], v den propuštění z výkonu trestu mu [anonymizováno] diagnostikován oboustranný dlouhodobě neléčený zápal plic, s nímž [anonymizována dvě slova] až do [datum]. Dne [datum] uplatnil předběžně u žalované podle § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád, dále jen„ OdpŠk“) nárok na náhradu škody a kompenzaci nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím a nesprávným úředním postupem, žalovaná se k nároku v zákonné lhůtě nevyjádřila.

3. Žalovaná nárok původního žalobce na [anonymizováno] kompenzaci za nemajetkovou újmu uznala co do výše [částka] s tím, že tato částka mu byla vyplacena, přičemž za omezení osobní svobody [anonymizováno] odškodněn částkou [částka], za snížení společenského uplatnění, narušení dobré pověsti, rodinných a profesních vztahů částkou [částka]; ve zbývající části navrhla žalobu zamítnout. Ohledně požadavku na zaplacení úroků z prodlení z žalované částky od [datum] žalovaná namítla, že v této době ještě neuplynula 6 měsíční lhůta pro předběžné projednání nároku, který [anonymizováno] uplatněn dne [datum]. Vznesla námitku promlčení ohledně žalobou uplatněného nároku z titulu nepřiměřené délky trestního řízení, když toto řízení bylo skončeno dne [datum], původní žalobce nárok v tomto směru neuplatnil předběžně u žalované podle § [anonymizováno] OdpŠk, žaloba ve věci byla podána až dne [datum], tedy po uplynutí 6 měsíční promlčecí lhůty. Namítla promlčení nároku z titulu nesprávného úředního postupu [anonymizována tři slova], kdy v jeho důsledku došlo ke škodě na zdraví žalobce, neboť ani tento nárok původní žalobce u žalované předběžně neuplatnil. 4. [anonymizováno] soudu I. stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo řízení částečně zastaveno co do zaplacení [částka], nabylo právní moci dne [datum]. 5. [anonymizováno] soudu I. stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo řízení ve věci nároku původního žalobce na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím (představující původním žalobcem tvrzenou vzniklou újmu na zdraví v důsledku [anonymizována tři slova] ve výkonu trestu odnětí svobody) v této části žaloby vyloučeno k samostatnému projednání a rozhodnutí.

6. Původní žalobce dne [datum] zemřel, přičemž na jeho místo do řízení vstoupila žalobkyně. Usnesení soudu I. stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], o této procesní skutečnosti nabylo právní moci dne [datum].

7. V pořadí první rozsudek soudu I. stupně ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], [anonymizováno] k dovolání žalobce v rozsahu původního zamítnutí žaloby do částky [částka] s příslušenstvím a v navazujících výrocích o náhradě nákladů řízení zrušen rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a věc byla v uvedeném rozsahu vrácena soudu I. stupně k dalšímu řízení, jinak bylo dovolání odmítnuto.

8. Nárok ve výši [částka], který žalobkyně uplatňovala za porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, [anonymizováno] pravomocně zamítnut. Předmětem řízení zůstala částka [částka] s příslušenstvím požadovaná v souvislosti s vydáním nezákonného rozhodnutí.

9. Soud I. stupně v intencích závazného právního názoru Nejvyššího soudu žalobkyni vyzval, aby specifikovala, jakého odškodnění se na základě toho kterého ze samostatně uplatnitelných nároků (titulů) domáhá, zda tedy jde o nárok na náhradu nemajetkové újmy vzniklé (1) samotným trestním stíháním, či (2) vykonaným trestem odnětí svobody či (3) nepřiměřenou délkou trestního [anonymizováno]. Žalobkyně se písemně i ústně při jednání konaném dne [datum] vyjádřila tak, že částky, která zůstala předmětem řízení, se domáhá z titulu újmy vzniklé původnímu žalobci samotným trestním stíháním.

10. V odstavcích 9 - 12 písemného vyhotovení rozsudku soud I. stupně vyčerpávajícím způsobem zdůvodnil, proč neprovedl některé důkazy navržené žalobkyní.

11. Soud I. stupně po provedeném dokazování vyšel z následujících zjištění.

12. K existenci odpovědnostního titulu spočívajícího v nezákonném rozhodnutí: proti původnímu žalobci bylo zahájeno [anonymizována dvě slova] podle § 160 odst. 1 trestního řádu pro pokus [anonymizována dvě slova] porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 8 odst. 1 trestního zákona, § 255 odst. 1, 3 trestního zákona, kterého se měl dopustit jednáním, kterým mohl ke škodě na majetku banky obohatit společnost [právnická osoba], nebo [jméno] [příjmení] či další osoby a způsobit škodu velkého rozsahu. Příkazem ze dne [datum] nařídil Městský soud v [obec] dne [datum] domovní prohlídku rodinného domu žalobce v [obec], podle protokolu byla přítomna nezúčastněná osoba. [jméno] [příjmení]. Obžaloba byla podána dne [datum]. Rozsudkem Krajského soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], [anonymizováno] žalobce uznán vinným pro [anonymizována dvě slova] porušování povinnosti při správě cizího majetku podle § 255 odst. 1, 3 trestního zákona ve stadiu pokusu dle § 8 odst. 1 trestního zákona, za což mu [anonymizováno] uložen trest odnětí svobody v délce 4 let. Odvolání žalobce bylo zamítnuto [anonymizováno] Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Proti oběma rozhodnutím žalobce podal ústavní stížnost. Nálezem Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. US [číslo], byla obě rozhodnutí zrušena pro porušení základních práv stěžovatele (žalobce) zakotvených v čl. 8 odst. 2 a čl. 40 odst. 2 Listiny základních práv a svobod. [anonymizováno] Krajského soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], bylo [anonymizována dvě slova] žalobce zastaveno z důvodu amnestie prezidenta republiky ze dne [datum], stížnost státního zástupce proti tomuto rozhodnutí byla zamítnuta [anonymizováno] Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. Proti usnesení Vrchního soudu podal Nejvyšší státní zástupce dovolání. Rozsudkem Krajského soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], [anonymizováno] žalobce zproštěn obžaloby podle § 226 písm. c) trestního řádu. [anonymizováno] Krajského soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], bylo vzato na vědomí zpětvzetí dovolání. Původní žalobce [anonymizováno] ve výkonu trestu odnětí svobody od [datum] do [datum] a jeho průměrný měsíční výdělek v té době činil [částka] měsíčně. [anonymizováno] Městského soudu v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo rozhodnuto, že se původní žalobce osvědčil dle § 91 odst. 1 trestního zákoníku a § 332 odst. 1 trestního řádu.

13. K tvrzení žalobce ohledně vlivu trestního [anonymizováno] na profesní život původního žalobce: od r. 1992 pracoval u [právnická osoba], pobočky v Boskovicích, jako inspektor, od [datum] jako vedoucí [anonymizováno] dle pověření k výkonu funkce vedoucího pracovníka, od [datum] jako ředitel [anonymizováno], od [datum] jako ředitel pobočky banky. Dne [datum] mu bylo sděleno, že mu banka nemůže nadále přidělovat práci podle smlouvy podle § 130 zákoníku práce, čímž vzniká překážka v práci na straně zaměstnavatele, přičemž původnímu žalobci náležela mzda ve výši průměrného výdělku. U banky [anonymizováno] zaměstnán od [datum] do [datum], pracovní poměr skončil dohodou z podnětu zaměstnavatele podle § 43 zákoníku práce. Dne [datum] žalobce odstoupil z umístění ve výběrovém řízení na pozici akademický pracovník všeobecné [anonymizována tři slova]. Komerční bankou dne [datum] a [datum] [anonymizováno] odkázán, aby sledoval nabídku volných míst v bance na webových stránkách a případně se na některou pozici přihlásil. Jeho životopisy byly zařazeny do databáze [anonymizováno] a [anonymizována dvě slova]. Žalobce [anonymizováno] veden v evidenci Úřadu práce v [obec] od [datum] do [datum], byla mu přiznána podpora v nezaměstnanosti od [datum] ve výši [částka] měsíčně po tři měsíce a ve výši [částka] měsíčně po zbývající dobu. Poté [anonymizováno] veden v evidenci od [datum] do [datum], s podporou v nezaměstnanosti od [datum] ve výši [částka] měsíčně po dva měsíce a ve výši [částka] měsíčně po další dva měsíce a [částka] měsíčně po zbývající dobu. Od [datum] do [datum] pracoval s platem [částka] měsíčně. Za rok [rok] činil úhrn příjmů žalobce ze závislé činnosti [částka]. Od [datum] [anonymizováno] zaměstnán jako agronom s měsíční mzdou [částka]. Nebyl vybrán na pozici odborného asistenta [příjmení] [anonymizováno], neuspěl ve výběrovém řízení na pozici učitele ekonomicko-správní [anonymizováno] MU, nebyl vybrán na pozici finančního manažera operačních programů [anonymizována dvě slova] MU. Dále [anonymizováno] vyřazen z dalších 9 výběrových řízení z důvodu, že neodpovídají jeho dosavadnímu profesnímu zařazení, z nedostatku zkušeností v poptávané oblasti popř. pozici. Žalobce [anonymizováno] zaměstnán jako akademický pracovník - asistent na [anonymizována tři slova] [anonymizována dvě slova] v [obec] od [datum] do [datum].

14. K tvrzení žalobce ohledně vlivu trestního [anonymizováno] na veřejný život a politickou kariéru, rodinný život původního žalobce: žalobce kandidoval ve volbách do zastupitelstva obcí za rok [rok] a [rok]. [anonymizováno] [stát. instituce] OŘ [obec] ze dne [datum] bylo přerušeno správní řízení o vydání zbrojního průkazu žalobci z důvodu jeho trestního [anonymizováno] žalobce, v řízení bylo pokračováno dne [datum]. Žalobce vlastnil lovecký lístek od [datum] na dobu neurčitou. Bylo uděleno [anonymizováno] poděkování za práci pro [anonymizováno], dne [datum] pamětní list [územní celek] za činnost v letech [rok] - [rok]. Podle posudku ze dne [datum], vystaveného městem Lysice, [anonymizováno] žalobce v obci oblíben, v komunálních volbách v roce [rok] [anonymizováno] zvolen členem Rady obce, v roce [rok] získal nejvyšší počet mandátů, veřejnou činnost ukončil na vlastní žádost v roce [rok] a odstěhoval se do obce Štěchov, i poté [anonymizováno] pro svou veřejnou činnost a povahové vlastnosti v [obec] oblíben. V r. [rok] žalobce kandidoval za [anonymizováno] a stal se zastupitelem. [příjmení] [jméno] [příjmení] (nyní žalobkyně) došlo z důvodu dlouhodobě nepříznivého zdravotního [anonymizováno] k poklesu pracovní schopnosti nejméně o 70 % z důvodu těžkého postižení duševních funkcí. Uvedla, že poté, co se manžel (původní žalobce) vrátil z výkonu trestu odnětí svobody, se jí moc neulevilo, protože stále prožíval to, co prožil, jejich vztah se změnil.

15. K tvrzením žalobce ohledně medializace trestního [anonymizováno] původního žalobce: o„ kauze“ žalobce bylo referováno různými médii v letech [rok] a [rok], v r. [rok] se vskytla informace, že jmenovitě uvedený žalobce odmítl amnestii.

16. Soud I. stupně ve věci vyslechl svědky [příjmení], [příjmení] a [příjmení], jejichž výpovědi reprodukoval v odstavcích 26 - 28 odůvodnění svého rozsudku.

17. Původní žalobce předběžně uplatnil nárok u žalované podle § [anonymizováno] OdpŠk, a to požadavek na náhradu škody spočívající v obhajném ve výši [částka], nákladů trestního řízení [částka], ve ztrátě na výdělku ve výši [částka], dále zaplacení ušlého zisku [částka], který by původní žalobce získal, kdyby zůstal v zaměstnání a nemusel ukončit pojistné smlouvy, a konečně zadostiučinění za nemajetkovou újmu za poškození duševního zdraví, zdraví, ztrátu osobní cti a dobré pověsti, kariéry profesní, politické a za ztrátu veřejné funkce ve výši [částka]. Obsahem žádosti nebyl požadavek na odškodnění za nepřiměřenou délku trestního řízení, žalobce [anonymizováno] při uplatnění nároku u žalované zastoupen advokátem. Žalovaná shledala nárok původního žalobce na odškodnění za nemajetkovou újmu ve výši [částka] důvodným co do částky [částka] ([částka] za výkon trestu odnětí svobody a [částka] za nemajetkovou újmu způsobenou samotným trestním stíháním). Tato částka byla původnímu žalobci žalovanou vyplacena dne [datum].

18. Soud I. stupně poté v odstavcích 30 – 35 zrekapituloval rozsudky Obvodního soudu pro Prahu 2, a to č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], ve spojení s rozsudkem Městského soudu v Praze (dále jen odvolacího soudu) č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí] č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], ve spojení s rozsudkem odvolacího soudu č. j. [číslo jednací], č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], ve spojení s rozsudkem odvolacího soudu č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], ve spojení s rozsudkem odvolacího soudu č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], ve spojení s rozsudkem odvolacího soudu č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí], ve spojení s rozsudkem odvolacího soudu č. j. [číslo jednací], ze dne [datum rozhodnutí].

19. Na základě těchto zjištění a po citaci §§ 1, 5, 7, 8, 10, 12, [anonymizováno], 15, 26, 31a OdpŠk soud I. stupně po právní stránce své rozhodnutí odůvodnil následovně.

20. V řízení byla prokázána existence odpovědnostního titulu - nezákonného rozhodnutí, a to policejní usnesení o zahájení trestního [anonymizováno] ze dne [datum]. Došlo k vydání nezákonného rozhodnutí, které mělo za následek vznik nemajetkové újmy původního žalobce, přičemž nárok na odškodnění této újmy přešel na žalobkyni, neboť [anonymizováno] řízení a výkon trestu odnětí svobody významně zasáhly především do profesního života původního žalobce. Za tuto újmu odpovídá stát. Při rozhodnutí o výši a způsobu zadostiučinění za předmětnou újmu vycházel z rozsudku Nejvyššího soudu, sp. zn. [spisová značka], dle něhož zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním, které neskončilo pravomocným odsuzujícím rozsudkem, se poskytuje podle § 31a odst. 2 OdpŠk, jenž je normou s relativně neurčitou hypotézou, která není stanovena přímo právním předpisem, a jenž tak přenechává soudu, aby podle svého uvážení v každém jednotlivém případě vymezil sám hypotézu právní normy ze širokého, předem neomezeného okruhu okolností. Soudy při stanovení formy či výše zadostiučinění vychází především z povahy [anonymizováno] věci, též z délky trestního [anonymizováno], a především dopadů trestního [anonymizováno] do osobnostní sféry poškozené osoby. [příjmení] a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat.

21. K povaze [anonymizováno] věci soud I. stupně uvedl, že žalobce [anonymizováno] obviněn a následně obžalován ze závažného [anonymizována dvě slova], za který hrozil trest odnětí svobody v délce až 8 let, [anonymizována dvě slova] mělo vliv na profesní uplatnění žalobce (údajná trestná činnost souvisela se zaměstnáním žalobce, jakožto vedoucího zaměstnance Komerční banky, a. s ), na žalobci [anonymizováno] rovněž nezákonně vykonán trest odnětí svobody v období od [datum] do [datum]. Při celkovém náhledu na [anonymizováno] věc žalobce a hodnocení její celkové povahy přihlédnout k tomu, že nejen že [anonymizováno] odsouzen pravomocně, ale uložený trest i vykonal ([anonymizováno] podmíněn propuštěn). K argumentu žalované, že ukončil pracovní poměr v Komerční bance na základě vzájemné dohody se zaměstnavatelem, tedy na základě své svobodné vůle, uvedl, že z dohody o rozvázání pracovního poměru ze dne [datum] bylo zjištěno, že k ní došlo z podnětu zaměstnavatele, který, jak vyplývá z usnesení o zahájení trestního [anonymizováno] původního žalobce ze dne [datum], podal oznámení o podezření ze spáchání trestné činnosti žalobce. Příčinná souvislost s trestním stíháním je tedy zřejmá. Pokud jde o intenzitu působení trestního [anonymizováno] na původního žalobce, uzavřel, že se jednalo dosud o osobu bezúhonnou, v jejímž případě je vnímání vzniklé nemajetkové újmy intenzivnější.

22. K délce trestního řízení soud I. stupně konstatoval, že trvalo téměř 9 let.

23. K dopadům trestního [anonymizováno] do osobnostní a pracovní sféry žalobce soud I. stupně uzavřel, že trestním stíháním bylo zasaženo do dosavadního profesního života žalobce, který v jeho důsledku ukončil zaměstnanecký poměr na významné pozici u [právnická osoba] Újmu žalobce vnímal jako významnou z hlediska zastavení jeho profesní kariéry bez možnosti na ni poté navázat. Na druhé straně nebylo prokázáno, že by právě a jen v důsledku nezákonného trestního [anonymizováno] následně žalobce nemohl sehnat obdobné zaměstnání, když z části provedených listinných důkazů vyplynulo, že původní žalobce se ucházel i o pozice, s nimiž neměl do té doby žádné zkušenosti. Ze zamítavých reakcí zaměstnavatelů neplyne, že by původní žalobce pracovní pozice nezískal v důsledku jeho trestního [anonymizováno], nýbrž proto, že nesplňoval profesní předpoklady, které byly kladeny na konkrétní pracovní místo, a současně jiní uchazeči o zaměstnání vyhovovali těmto pracovním předpokladům lépe. I dle svědecké výpovědi [jméno] [příjmení] žalobce do doby nástupu výkonu trestu odnětí svobody pracoval jako asistent na [anonymizována dvě slova] v [obec], tedy na pozici odpovídající dosaženému vzdělání. Nelze však odhlédnout od toho, že pozice odborného asistenta na vysoké škole je s předchozí původním žalobcem zastávanou pozicí ředitele pobočky velké banky před trestním stíháním nesrovnatelná. Z výpovědí svědků [příjmení] a [příjmení] vyplynulo, že [anonymizována dvě slova] mělo na původního žalobce dopad i co do psychického rozpoložení, v období před výkonem trestu žil aktivním společenským životem, nicméně poté se lidem vyhýbal a veřejných akcí se stranil. Soud I. stupně nevzal za prokázané, že by došlo k narušení rodinných a přátelských vazeb právě a jen v důsledku trestního [anonymizováno]. Naopak žalobce se v obci [obec] i nadále těšil dobré pověsti, přátelství se svědky přetrvalo i po zahájení trestního [anonymizováno]. Vztahy žalobce se syny z jeho prvního manželství, a to zejména se starším synem, byly chladnější ještě před zahájením trestního [anonymizováno], jednou z příčin ochladnutí vztahů mezi původním žalobcem a jeho syny [anonymizováno] vliv jejich matky, tedy první manželky žalobce. V době zahájení trestního [anonymizována dvě slova] žalobce ženatý, se svou tehdejší manželkou a syny však nežil, společnou domácnost sdílel se svědkyní, se kterou uzavřel manželství v roce [rok]. Nelze tedy uzavřít, že by [anonymizována dvě slova] žalobce bylo jedinou či rozhodující příčinou, která vedla k narušení vztahů a ke ztrátě rodičovské prestiže a autority mezi žalobcem a jeho syny z prvního manželství. Nebylo prokázáno, že by [anonymizována dvě slova] [anonymizováno] druhé manželky žalobce [anonymizováno] důsledkem jeho trestního [anonymizováno], neboť ta se léčila už v době předcházející. [anonymizována dvě slova] žalobce nemělo ani přímý dopad na jeho veřejnou a politickou činnost, když i po skončení trestního [anonymizována dvě slova] zvolen do zastupitelstva obce Štěchov (tím je vyvráceno tvrzení svědka [příjmení], že se lidé v obci na žalobce dívají jen„ skrz prsty“). V průběhu trestního [anonymizováno] žalobce jej členové zastupitelstva [územní celek] přemlouvali, aby dále kandidoval. Vzal za prokázáné, že [anonymizována dvě slova] narušilo osobní život žalobce v tom smyslu, že mu nebyla prodloužena platnost zbrojního průkazu, a žalobce se tak nemohl věnovat svému koníčku myslivosti, jelikož nesplňoval podmínku bezúhonnosti.

24. K medializaci kauzy soud I. stupně uvedl, že medializace je nevyhnutelným důsledkem zásady veřejnosti trestního řízení a obecných veřejných poměrů případu (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu, sp. zn. [spisová značka]). Nelze přičítat státu k tíži, pokud [anonymizováno] princip presumpce neviny narušen sdělovacími prostředky, a to i kdyby jimi [anonymizováno] narušen ve značné míře. Dochází tak k přetržení příčinné souvislosti mezi vedením trestního [anonymizováno] a skutečností, která újmu zakládá či zvyšuje. Naopak k tíži státu by bylo třeba přičíst excesivní způsob jednání orgánů činných v trestním řízení, které mohou mít za následek větší úkor později obžaloby zproštěné osoby. V daném případě se pak ve většině článků o žalobci výslovně nehovoří, nevybíravé či urážlivé chování příslušníků vyšetřujícího [anonymizováno], popř. soudního orgánu ve vztahu k žalobci nebylo zjištěno. Žalobce konkrétněji netvrdil ani neprokazoval, jakým způsobem zasáhla medializace do jeho života. Přesto však přihlédl k tomu, že medializace případu souvisela nepochybně s tím, že se jednalo přinejmenším o regionálně známou osobu. Původní žalobce [anonymizováno] ředitelem regionální pobočky významné banky a místním politikem.

25. Pokud se týká žalobcem tvrzené vzniklé újmy na zdraví v důsledku [anonymizována tři slova] ve výkonu trestu odnětí svobody, bylo řízení v této části žaloby vyloučeno k samostatnému projednání a rozhodnutí.

26. Soud I. stupně poté provedl porovnání s případy, které byly rozhodovány v době co možná nejvíce nedávné, které svou délkou i projednávanými trestnými činy odpovídaly či se podobaly případu žalobce, a které se týkaly veřejně činných osob. Nesdílel názor žalobkyně, že případ původního žalobce je zcela ojedinělý a výjimečný a tím s jinými případy nesrovnatelný. Připustil, že skutečnost, že původní žalobce [anonymizováno] nejen pravomocně odsouzen, ale celý trest také vykonal, není zcela běžná. Avšak žalobce [anonymizováno] za výkon trestu odnětí svobody odškodněn samostatně částkou [částka] a na jednom z jednání uvedl, že tuto částku považuje za dostačující. V případě řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka] odvolací soud rovněž vyjádřil názor, že případ tamního žalobce je obtížně srovnatelný, nicméně přesto srovnání provedl. Uzavřel, že každý případ je srovnatelný s případy předchozími, přičemž srovnání případů samo o sobě nevylučuje snížení či zvýšení přiznané částky oproti případům předchozím, právně na základě zohlednění individuálních okolností posuzovaného případu. Za srovnatelné s případem žalobce považoval především případy vedené pod sp. zn. [spisová značka] a [spisová značka], v některých znacích pak i případ vedený pod sp. zn. [spisová značka], přičemž v odst. 63 rozsudku provedl detailní porovnání s případem žalobce.

27. Při porovnání se srovnatelnými případy jiných poškozených a při zohlednění všech skutečností, které při hodnocení jednotlivých kritérií dopadu trestního [anonymizováno] do života původního žalobce vyšly v řízení najevo, soud I. stupně za částku přiměřeného zadostiučinění pro původního žalobce, potažmo pro žalobkyni v souvislosti s vydaným nezákonným rozhodnutím považoval částku [částka]. Jelikož částka [částka] byla původnímu žalobci již žalovanou vyplacena, uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení od [datum] do zaplacení jdoucím.

28. Za období od [datum] do [datum] soud I. stupně neshledal požadavek na zákonné úroky z prodlení důvodným, neboť žalobce uplatnil u žalované nárok dne [datum], 6 měsíční lhůta pro projednání nároku uplynula dne [datum], ode dne následujícího je pak žalovaná v prodlení se zaplacením částky [částka], v době od [datum] do [datum] ještě prodlení žalované nenastalo a v této části proto nebyl nárok uznán důvodným. V části požadavku na zaplacení zbylé části jistiny s příslušenstvím neshledal tento nárok důvodným, proto žalobu v části, v níž se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, zamítl.

29. O náhradě nákladů řízení soud I. stupně rozhodl podle § 142 odst. 1 a 3 o. s. ř. podle úspěchu žalobkyně bez ohledu na to, že nebyla úspěšná s celým nárokem, neboť jeho výše závisela na úvaze soudu. Tyto náklady spočívají v zaplacených soudních poplatcích ve výši [částka] ([částka] za podání žaloby a [anonymizována dvě slova] za podání dovolání) a v nákladech právního zastoupení podle vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), ve znění pozdějších předpisů, za celkem 16 úkonů právní [anonymizováno] (převzetí a příprava zastoupení, sepis žaloby, částečné zpětvzetí žaloby ze dne [datum], vyjádření ze dne [datum] a [datum], 5 x účast při soudních jednáních dne [datum], [datum], [datum], [datum] a [datum], sepis odvolání, účast při odvolacím jednání, sepis dovolání, sepis doplnění žaloby a účast při soudním jednání dne [datum], které přesáhlo 2 hodiny) z tarifní hodnoty [částka] (§ 7, bod 5, § 9 odst. 4 písm. a) advokátního tarifu), ve výši á [částka] a 16 režijních paušálů ve smyslu § 13 odst. 4 advokátního tarifu á [částka] za tytéž úkony právní [anonymizováno], celkem tedy [částka] (49 600 + 4 800), to vše zvýšené náhradu za 21% DPH ve výši [částka] na základě dokladu o registraci advokáta žalobkyně coby plátce této daně, náklady právního zastoupení tedy v celkové výši [částka]. Celková výše nákladů, které žalobkyni v tomto soudním řízení vznikly, činí [částka] (16 [anonymizováno] + 65 824). Soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni uvedenou částku, a to ve lhůtě 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně (§ 149 odst. 1 o. s. ř.). Delší lhůta plnění podle § 160 odst. 1 o. s. ř. odpovídá podmínkám čerpání prostředků ze státního rozpočtu, žalovaná o tuto lhůtu požádala a žalobkyni nijak nepoškozuje.

30. Proti tomuto rozsudku žalobkyně i žalovaná podaly v zákonné lhůtě odvolání.

31. Žalobkyně svým odvoláním napadla zamítavý výrok o věci samé II. Soudu I. stupně v něm vytkla, že jí nepřiznal vyšší částku za snížení společenského uplatnění, narušení dobré pověsti, rodinných a profesních vztahů původního žalobce, že nevzal v úvahu, že [anonymizována dvě slova] včetně zčásti vykonaného trestu trvalo bezmála devět let a že po bezmála šestnáct let žil s pocitem křivdy a s následky prima vista nespravedlivého a nedůvodného trestního [anonymizováno]. Jednalo se přitom o více než jednu čtvrtinu délky jeho života. Rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], který mohl být alespoň částečnou satisfakcí, se již nedožil. Nesouhlasila se závěrem soudu I. stupně, že žalobce nesplňoval kvalifikační předpoklady pro přijetí do některých pracovních míst, resp. že toto uváděli zaměstnavatelé, kteří jej nepřijali. Objektivně vzato je splňoval, o čemž ostatně svědčí i to, že nakonec [anonymizováno] přijat na Úřad pro ochranu osobních údajů do vysoké pracovní pozice. Soudu I. stupně vytkla, že nevzal v potaz narušení poklidného rodinného soužití manžela s ní. Namítla, že za medializaci nemohou primárně media, ale stát, protože nebylo-li by trestního [anonymizováno], nebylo by o čem v takové souvislosti psát; odpovědnost orgánů činných v trestním řízení je primární a medializace je jejím důsledkem.. [jméno] skutečnost, že jsou srovnávány nesrovnatelné případy, je protiústavní a je projevem diskriminace z nejrůznějších důvodů. Každý případ nespravedlivého trestního [anonymizováno] je individuální a stanovením několik kritérií pro porovnávání se nemohou zohlednit všechny konkrétní aspekty každé jednotlivé věci. Odlišností od srovnávaných věcí je to, že [anonymizována dvě slova] na základě nezákonného rozhodnutí bylo jednou z faktických hlavních příčin předčasného úmrtí žalobce. Setrvala na názoru, že případ srovnatelný s jeho neexistuje. S ohledem na hrůzostrašnost příběhu, který se po vydání nezákonného rozhodnutí odehrál, je namístě opustit komparativní metodu, která není dána zákonem, ale toliko judikaturou, a s přihlédnutím k okolnostem případu stanovit jednorázovou částku v požadované výši jako doplatek, který odpovídá přibližně osminásobku toho, co žalobci zaplatila za snížení společenského uplatnění, narušení dobré pověsti, rodinných a profesních vztahů žalovaná. Citovala z nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. IV. ÚS 3183/15. Úroky z částky [částka] od [datum] do [datum] požaduje proto, že žalovaná v zákonné lhůtě nereagovala a plnila až po podání žaloby. Zákonná lhůta šesti měsíců není„ deštníkem“ pro příslušný orgán žalované, kterým je po tuto dobu chráněna její nečinnost. Navrhla, aby napadený rozsudek [anonymizováno] změněn tak, že žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a zákonných úroků z částky [částka] od [datum] do [datum], to vše do 15 dnů od právní moci rozsudku.

32. Odvolání žalované směřovalo do vyhovujího výroku o věci samé I a výroku o nákladech řízení III. z důvodu nesprávných zjištění a nesprávných právních závěrů. Namítla v něm následující. Ani tři rozsudky použité soudem nejsou pro srovnání vhodné, resp. nelze na jejich základě dospět k závěru opodstatněnosti navýšení zadostiučinění, které bylo žalobci již žalovanou přiznáno a uhrazeno. Vykonání části trestu samostatně odškodnila a výše této [anonymizováno] satisfakce byla žalovanou stranou seznána dostačující. Vzala v úvahu v podstatě tytéž zásahy, za které soud odškodňuje imateriální újmu. Pokud by tak tomu nebylo, a žalobce neprokázal žádný závažný zásah způsobený vykonaným trestem, bylo by odškodnění za výkon trestu stanoveno v denní sazbě 1 [anonymizováno] a nikoli [částka] [anonymizována dvě slova] bylo zahájeno [datum], [datum] bylo žalobci sděleno jeho zaměstnavatelem, že mu nemůže nadále přidělovat práci, čímž vzniká překážka v práci na straně zaměstnavatele, a žalobci tak náležela mzda ve výši průměrného výdělku. Tvrzení, že zaměstnavatel naléhal na žalobce, aby přistoupil na ukončení pracovního poměru dohodou, nebylo prokázáno, a pokud by i bylo, pak je tato skutečnost irelevantní, protože bylo zcela na vůli původního žalobce, zda na toto naléhání přistoupí a dohodu uzavře. Neměl důvod přistupovat na ukončení pracovního poměru, a to do doby, kdy na straně jeho zaměstnavatele [anonymizováno] dán důvod k jednostrannému vypovězení pracovní smlouvy, a to ke dni jeho pravomocného odsouzení. Ovšem tato skutečnost nastala až [datum]. Pokud by jeho zaměstnavatel pracovní poměr vypověděl jednostranně, jednalo by se o protiprávní jednání, proti kterému se mohl původní žalobce bránit. Skutečnosti vyplynuvší ze svědeckých výpovědí nemá za relevantní osvědčení narušení psychické sféry žalobce, a zvláště pak příčinné souvislosti mezi namítaným řízením a touto tvrzenou újmou. Dopad do psychické sféry žalobce namítané řízení bezpochyby mělo, nicméně nebylo prokázáno, že v intenzitě přesahující jeho obvyklé působení na každou trestně stíhanou osobu, nadto bylo zohledněno při stanovení výše [anonymizováno] satisfakce za výkon trestu. Žalobce neunesl břemeno tvrzení a břemeno důkazní pro to, aby mu byla požadovaná výše satisfakce, či její část vůbec přiznána. Výši přiznané satisfakce označila za nepřiměřenou i ve vztahu k porovnávaným případům. Navrhla, aby změnou výroku I byla žaloba zamítnuta a aby jí byla přiznána náhrada nákladů řízení.

33. Žalobkyně ve svém písemném vyjádření odvolání žalované označila za nedůvodné. Uvedla, že navrhovala mediaci s ministrem spravedlnosti a že tento návrh soud I. stupně zamítl. Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, jednající za žalovanou, činí úkony subjektivisticky bez vědomí orgánu státu, který za žalovanou v této věci jedná. I nadále je připravena k mediaci a věří, že by byla pro dobrou pověst žalované důstojnějším řešením věci než soudní řešení sporu. Žalovaná slovíčkaří nad odůvodněním rozsudku soudu I. stupně a při hledání judikátů, které by měly řešit obdobné případy, přehlíží judikaturu Ústavního soudu. Na souzenou věc lze analogicky vztáhnout závěry nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2551/13, kde stěžovatelka„ byla téměř jedenáct let trestně stíhána, přičemž byla silně a dlouhodobě dehonestována, a to i v hromadných sdělovacích prostředcích, a jak tím byla stresována. Uvedla, že pracovala třicet pět let jako učitelka základní školy a osm let ve funkci místostarostky a starostky obce. Všichni její známí a blízcí byli s trestním řízením konfrontováni, u každého soudního jednání byli přítomni zástupci tisku, někdy i televize, a ihned poté vyšly články, které popisovaly, co všechno měla obci prý způsobit. Na stěžovatelku i její děti bylo z tohoto důvodu dlouhodobě pohlíženo s nedůvěrou a také v novém bydlišti, kam se v důsledku těchto událostí byla nucena přestěhovat, se jí lidé ptali, co provedla, vzhledem k tomu, že věc byla natolik medializována“. Případ do značné míry obdobný věci žalobce. Navrhla, aby [anonymizováno] rozsudek soudu I. stupně ve výrocích I a III potvrzen.

34. Odvolací soud z podnětu podaných odvolání přezkoumal v systému neúplné apelace napadený rozsudek včetně jemu předcházejícího řízení (ust. §§ 212 a 212a o. s. ř.), a odvolání neshledal důvodnými.

35. Soud I. stupně si pro své rozhodnutí opatřil úplná a správná skutková zjištění, která zákonem stanoveným způsobem hodnotil a věc zcela správně a vyčerpávajícím způsobem posoudil i po stránce právní. Odvolacímu soudu tak nezbývá než se s přiléhavým odůvodněním napadeného rozsudku ztotožnit.

36. Soud I. stupně se zcela správně vypořádal s rozhodnými hledisky pro určení výše odškodnění za nezákonně vedené [anonymizována dvě slova]. Pokud žalovaná strana namítala, že už se s těmito hledisky ona sama vypořádala v rámci mimosoudního uspokojení nároku v rámci předžalobního uplatnění, odvolací soud toto tvrzení neshledal přiléhavým. Ve svém stanovisku pouze konstatovala, že za nezákonné [anonymizována dvě slova] přihlédla k právní kvalifikaci [anonymizována dvě slova], k zásahům do osobnostní sféry, rodinných poměrů, délky omezení osobní svobody a k délce a průběhu trestního řízení, a uvedla v něm, že po přihlédnutí k tomuto přiznává částku [částka]. Při absenci jakéhokoliv dílčího zhodnocení toho kterého kritéria, ze stanoviska není vůbec patrno, z čeho se tato celková částka sestává. Soud I. stupně tedy správně přistoupil k opětovnému hodnocení rozhodujících kritérií a odvolací soud se s ním plně ztotožňuje. Pokud žalovaná namítala, že dopady do profesní sféry mohly nastat teoreticky až poté, kdy [anonymizováno] pan [příjmení] [příjmení] pravomocně uznán vinným, tak odvolací soud se s tím neztotožňuje. Bylo nepochybně prokázáno, že údajná trestná činnost žalobce byla důvodem pro ukončení pracovního poměru, sám zaměstnavatel podával na něj [anonymizováno] oznámení, takže zde je zcela případný poukaz právního zástupce žalobkyně na čerstvý nález Ústavního soudu Odvolací soud má dopady do osobnostní sféry žalobce prokázané tak, jak učinil soud I. stupně.

37. Ke komparativní metodě, kterou žalobkyně v podstatě vylučovala a žalovaná nesouhlasila se způsobem provedeným soudem I. stupně, lze zdůraznit, že z ustálené soudní judikatury vyplývá, že v těchto případech je soud povinen provést srovnání s jinými obdobnými případy. Soud I. stupně této povinnosti bezezbytku dostál. Účastnici řízení nepředložili jiná srovnatelná rozhodnutí a ta, která vyselektoval soud I. stupně, jsou zcela přiléhavá. Také se vypořádal s tím, které znaky jsou odlišné a které jsou naopak shodné.

38. Odvolací soud má ve shodě se soudem I. stupně to, že přiměřenému zadostiučinění žalobce odpovídá v poměrech České republiky částka [částka]. Pokud bylo žalováno více, tj. dalších [částka], to jde extrémně mimo realitu peněžního zadostiučinění přiznávaného nejen ve skutkově obdobných případech, ale i v obecné rovině. Bylo také dostatečně judikováno, že medializaci případu nelze bez dalšího přičítat státu k tíži, neboť tu dochází k přetržení příčinné souvislosti mezi vedením trestního [anonymizováno] a skutečností, která újmu zakládá nebo zvyšuje. Pokud žalobkyně ve vyjádření k odvolání žalované poukázala na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 2551/13 (k postupu obecných soudů při stanovení výše zadostiučinění za nemajetkovou újmu), stanovící, aby bylo přihlíženo k individuálním okolnostem případu nezákonně vedených trestních [anonymizováno] tak, aby se poškozeným dostalo přiměřené satisfakce, tak pak ovšem po tomto nálezu následuje konkrétní pravomocné rozhodnutí (rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve spojení s doplňujícím rozsudkem téhož soudu ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]), které se týkalo nezákonně trestně stíhané učitelky a starostky v určité obci po srovnatelnou dobu (jako žalobce) a které byla přiznána za samotné nezákonně vedené [anonymizována dvě slova] částka [částka]. V případě žalobce je újma navýšena skutečností, že pravomocně uložený trest odnětí svobody vykonal. Důvodné není ani odvolání žalobkyně směřující do zamítavého výroku o příslušenství pohledávky za dobu od [datum] do [datum], neboť soud I. stupně zcela správně vyhodnotil prodlení žalované, jak je uvedeno v odst. 65 jeho rozsudku.

39. Odvolací soud uzavírá, že satisfakci ve výši [částka] z důvodu samotného nezákonného trestního [anonymizováno] má ve shodě se soudem I. stupně v daném případě za spravedlivou.

40. Pochybení soudu I. stupně nebylo shledáno ani v akcorickém výroku o nákladech řízení. Z výše uvedených důvodů odvolací soud napadený rozsudek jako věcně správný podle ust. § 219 o. s. ř. potvrdil (výrok I).

41. O nákladech odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle §§ 224 odst. 1 a 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že si je každá strana ponese ze svého, protože ani jedna neměla v odvolacím řízení úspěch (výrok II).