35 Co 128/2024 - 384

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Naděždy Zachystalové a soudců Mgr. Pavla Riedlbaucha a JUDr. Ivy Zemanové ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozená [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozený [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce B] c) [Jméno žalobce C], narozená [Datum narození žalobce C] bytem [Adresa žalobce B] d) [Jméno žalobce D], narozený [Datum narození žalobce D] bytem [Adresa žalobce D] e) [Jméno žalobce E], narozený [Datum narození žalobce E] bytem [Adresa žalobce E] f) [Jméno žalobce F], narozený [Datum narození žalobce F] bytem [Adresa žalobce F] h) [Jméno žalobce G], narozený [Datum narození žalobce G] bytem [Adresa žalobce G] i) [Jméno žalobce H], narozený [Datum narození žalobce H] bytem [Adresa žalobce H] j) [Jméno žalobce I], narozený [Datum narození žalobce I] bytem [Adresa žalobce I] k) [Jméno žalobce J], narozený [Datum narození žalobce J] bytem [Adresa žalobce J] m) [Jméno žalobce K], narozený [Datum narození žalobce K] bytem [Adresa žalobce K] n) [Jméno žalobce L], narozený [Datum narození žalobce L] bytem [Adresa žalobce L] o) [Jméno žalobce M], narozený [Datum narození žalobce M] bytem [Adresa žalobce M] q) [Jméno žalobce N], narozený [Datum narození žalobce N] bytem [Adresa žalobce N] r) [Jméno žalobce O], narozená [Datum narození žalobce O] bytem [Adresa žalobce O] s) [Jméno žalobce P], narozený [Datum narození žalobce P] bytem [Adresa žalobce P] u) [Jméno žalobce Q], narozený [Datum narození žalobce Q] bytem [Adresa žalobce Q] v) [Jméno žalobce R], narozený [Datum narození žalobce R] bytem [Adresa žalobce R] x) [Jméno žalobce S], narozená [Datum narození žalobce S] bytem [Adresa žalobce S] y) [Jméno žalobce T], narozený [Datum narození žalobce T] bytem [Adresa žalobce T] z) [Jméno žalobce U], narozený [Datum narození žalobce U] bytem [Adresa žalobce U] aa) [Jméno žalobce V]., IČO [IČO žalobce V] sídlem [Adresa žalobce V] cc) [Jméno žalobce W], narozený [Datum narození žalobce W] bytem [Adresa žalobce W] všichni zastoupeni advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] bb) [Jméno advokáta B], narozený [Datum narození advokáta B] bytem [Adresa advokáta B] zastoupený advokátkou [Jméno advokátky] sídlem [Adresa advokátky] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta C] sídlem [Adresa advokáta C] o vyloučení věci z exekuce, k odvolání žalobců a žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne 13. 2. 2024, č. j. 28 C 147/2023205, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se mění tak, že z exekuce vedené oprávněným [právnická osoba]., IČO [IČO žalované], proti povinnému [právnická osoba]., IČO [IČO], sp. zn. [spisová značka], jejímž provedením byl pověřen [tituly před jménem] [jméno FO], soudní exekutor, se vylučuje vyklizení: - [podezřelý výraz] evidenční označení [hodnota], které je ve vlastnictví žalobce [Jméno žalobce A] - [podezřelý výraz] nepodléhajícího evidenci umístěné ve veřejném ochranném přístavu [adresa], a to vlevo při pohledu na řeku od [podezřelý výraz] č. [hodnota], které je ve vlastnictví žalobce [Jméno žalobce B] - [podezřelý výraz] evidenční označení [hodnota], které je ve vlastnictví žalobce [Jméno žalobce C] - [podezřelý výraz] evidenční označení [hodnota], které je ve vlastnictví žalobce [Jméno žalobce D] - [podezřelý výraz] evidenční označení [hodnota], které je ve vlastnictví žalobce [Jméno žalobce E] - [podezřelý výraz] evidenční označení [hodnota], které je ve vlastnictví žalobce [Jméno žalobce F] - [podezřelý výraz], které je nepodléhá evidenci nacházejícího se v zadní části přístavu označené jménem [Jméno žalobce G], které je ve vlastnictví žalobce [jméno FO] - [podezřelý výraz] evidenční označení [hodnota], [podezřelý výraz] evidenčního označení [hodnota], které je ve vlastnictví žalobce [Jméno žalobce H] - [podezřelý výraz] evidenční označení [hodnota], které je ve vlastnictví žalobce [tituly před jménem] [jméno FO] - [podezřelý výraz] evidenční označení [hodnota], které je ve vlastnictví žalobce [Jméno žalobce I] - [podezřelý výraz] evidenční označení [hodnota], které je ve vlastnictví žalobce [Jméno žalobce J] - [podezřelý výraz] evidenční označení [hodnota], které je ve vlastnictví žalobce [jméno FO] - [podezřelý výraz] evidenční označení [hodnota] a [podezřelý výraz] označeného jménem [podezřelý výraz], registrované v [adresa], číslo certifikátu [hodnota], které je ve vlastnictví žalobce [Jméno žalobce L] - [podezřelý výraz] evidenční označení [podezřelý výraz], které nepodléhá evidenci, umístěného vpravo od čísla [hodnota] z pohledu od břehu a [podezřelý výraz] nepodléhající evidenci umístěné v přístavu [adresa], které je ve vlastnictví žalobce [jméno FO] - [podezřelý výraz] nepodléhajícího evidenci, které je ve vlastnictví žalobce [jméno FO] - [podezřelý výraz] evidenční označení [hodnota], a [podezřelý výraz] označeného č. [hodnota], které je ve vlastnictví žalobce [Jméno žalobce N] - [podezřelý výraz] evidenční označení [hodnota], které je ve vlastnictví žalobce [Jméno žalobce O] - [podezřelý výraz] evidenční označení [hodnota], které je ve vlastnictví žalobce [Jméno žalobce P] - [podezřelý výraz], které nepodléhá evidenci, nacházející se v jižní části přístavu [adresa], které je ve vlastnictví žalobce [jméno FO] - [podezřelý výraz] evidenční označení [hodnota] a zařízení nepodléhajícího evidenci ve vlastnictví žalobce [Jméno žalobce R] - [podezřelý výraz] evidenční označení [hodnota], ve vlastnictví žalobkyně [Jméno žalobce S] - [podezřelý výraz] evidenční označení [hodnota], které je ve vlastnictví žalobce [právnická osoba]. - [podezřelý výraz] evidenční označení [hodnota], které je ve vlastnictví žalobce [jméno FO] - [podezřelý výraz] evidenční označení [hodnota], [podezřelý výraz] evidenční označení [hodnota], které je ve vlastnictví žalobce [jméno FO] z pozemku parc. č. [hodnota] v k.ú. [adresa], obec [adresa], které se nachází v přístavu [adresa].

II. Rozsudek soudu prvního stupně se v části týkající se žalobce z) zrušuje a řízení se v tomto rozsahu zastavuje.

III. Ve vztahu mezi žalobcem z) a žalovanou nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobcům a) – y), aa) a cc) náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 511 289,20Kč, a to do 3 dnů od jeho právní moci k rukám advokáta [Jméno advokáta A].

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci bb) náhradu nákladů řízení před soudy obou stupňů ve výši 32 737,50 Kč do 3 dnů od jeho právní moci k rukám advokátky [tituly před jménem] [jméno FO].

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně zamítl žalobu, kterou se žalobci domáhali, aby bylo z exekuce vedené oprávněným [právnická osoba]., IČO [IČO žalované], proti povinnému [právnická osoba], IČO [IČO], sp. zn. [spisová značka], jejímž provedením byl pověřen [tituly před jménem] [jméno FO], soudní exekutor, vyloučeno vyklizení ve výroku specifikovaných věcí (výrok I.). Výrokem II. soud prvního stupně rozhodl o povinnosti žalobců zaplatit žalované náhradu nákladů řízení v částce 16 940 Kč k rukám právního zástupce žalované, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

2. Po skutkové stránce soud prvního stupně dospěl k závěru, že žalobci jsou vlastníky konkrétních [podezřelý výraz], resp. plavidel, a žalovaná je vlastníkem pozemků v k.ú. [adresa], parc. č. [hodnota] a [hodnota], kde se nachází veřejný přístav [adresa] provozovaný žalovanou, jež užívají žalobci k umístění zmíněných [podezřelý výraz]. Žalovaná jako pronajímatel uzavřela dne [datum] s [právnická osoba] (dále jen „[podezřelý výraz]“) jako nájemcem smlouvu o nájmu části pozemku parc. č. [hodnota], k. ú. [adresa], pro účely trvalého stanoviště [hodnota] malých plavidel umístěných v přístavu [adresa], trvalého stanoviště 39 ks [podezřelý výraz] umístěných v přístavu [adresa], 7 ks [podezřelý výraz] umístěných v přístavu [adresa] a 1 [podezřelý výraz] dle seznamu, a to za dohodnuté nájemné. K této nájemní smlouvě byl uzavřen dodatek č. 1, jímž byl nájem sjednán na dobu neurčitou a dodatky č. [hodnota] až č. [hodnota] došlo k dohodě o zvýšení nájemného. Žalovaná dala [podezřelý výraz] výpověď nájemní smlouvy a nájem skončil ke dni [datum]. Žalovaná se domáhal u soudu prvního stupně v řízení vedeném pod sp. zn. [spisová značka] proti [podezřelý výraz] vyklizení pozemků parc. č. [hodnota] a [hodnota], k. ú. [adresa], a žalobě bylo vyhověno rozsudkem sp.zn. [spisová značka] ze dne [datum], který právní moci nabyl dne [datum]. Žalovaná jako provozovatel přístavu [adresa] vydala provozní řád, z něhož vyplynulo, že se jedná o veřejný přístav s celoročním časově neomezeným provozem, v běžném provozu s kapacitou 33 plavidel, rozdělený na levý a pravý břeh, s určením, které konkrétní polohy daného břehu jsou určeny pro dlouhodobé stání. Přístav zároveň plní ochrannou funkci od určených průtoků, v souvislosti s určením maximálních průtoků, při nichž se ukončuje plavba na jednotlivých úsecích. Pro účely užívání veřejného přístavu jsou stanoveny podmínky, mimo jiné také náhrada za použití přístavního území, podmínky odběru elektrického proudu, odběru vody, čerpání fekálních vod, přístupu k plavidlům, užívání přístavních stanovišť, ukládání odpadů apod. Ze sdělením Exekutorského úřadu [adresa]-město [tituly před jménem] [jméno FO] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud prvního stupně zjistil, že z důvodu exekučního příkazu ze dne [datum], č. j. [spisová značka], a usnesení soudního exekutora ze dne [datum] došlo ve dnech 24. a [datum] k provedení prvotní fáze vyklizení movitých věcí povinného nacházejících se na vyklizovaných pozemcích oprávněného. S ohledem na podané vylučovací žaloby třetích osob a vydané předběžné opatření dosud nedošlo k provedení vyklizení [podezřelý výraz], stanovišť, stojících [podezřelý výraz] a zařízení z pozemku oprávněného. Soudní exekutor ohledně záměru provedení exekuce dne [datum] vydal upozornění dne [datum]. Žalobci jako „třetí osoby“ v reakci na toto upozornění exekutorovi dne [datum] sdělili, že nebyli účastníky řízení o vyklizení a přístav neužívají na základě titulu odvozeného od [právnická osoba], ale ze zákonného titulu dle zákona č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě (dále jen „ZVP“). Z exekučního příkazu vydaného soudním exekutorem [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] vyplynulo, že exekuce se provede tak, že soudní exekutor učiní opatření, aby z vyklizovaného objektu byly odstraněny věci patřící povinnému a příslušníkům jeho domácnosti, jakož i věci, které patří někomu jinému, ale jsou se souhlasem povinného umístěny ve vyklizovaném nebo na vyklizovaném objektu, a aby byli z vyklizovaného objektu vykázáni povinný a všichni, kdo se tam zdržují na základě práva povinného. Věci odstraněné z vyklizovaného objektu se odevzdají povinnému.

3. Po právní stránce soud prvního stupně odkázal na § 267 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“) a § 2 písm. g), § 6 odst. 1, § 6b odst. 1, 2, 3, § 7 odst. 5, § 8 odst. 2 ZVP a po citaci judikatury nejprve obecně konstatoval, že k tomu, aby žalobci mohli být v tomto typu sporu úspěšní, musí tvrdit a prokázat, že mají k majetku, jenž byl postižen nařízeným výkonem rozhodnutí (exekucí), práva, která nepřipouštějí, aby byl nařízený výkon rozhodnutí proveden. S ohledem na nařízený způsob výkonu rozhodnutí, tj. vyklizení pozemku, nepřichází zároveň v úvahu, aby se majetek žalobců v řízení o výkon rozhodnutí (exekuci) stal zdrojem pro uspokojení oprávněného. Soud prvního stupně dospěl k závěru, že v rámci citovaného výkonu rozhodnutí (exekuce) nebylo prokázáno, že by byl postižen majetek žalobců. Žalobci v řízení potvrdili, že dosud nedošlo k vyklizení jejich plavidel, přesto tvrdili, že jejich vlastnická práva jsou ohrožena, což v řízení nebylo osvědčeno. Soud prvního stupně vycházel z toho, že soudní exekutor rozhodl o provedení exekuce vyklizením pozemků v k. ú. [adresa] usnesením č.j. [spisová značka] již dne [datum], přičemž výslovně uvedl, že v rámci exekuce učiní opatření, aby z vyklizovaného pozemku byly odstraněny věci patřící povinnému a současně věci, které patří třetím osobám, které jsou se souhlasem povinného umístěny na vyklizovaných pozemcích. Věci žalobců, tj. jejich [podezřelý výraz], přestože v mezidobí byla realizována řada úkonů směřujících k vyklizení pozemků, ke dni vydání rozsudku postiženy nebyly. Dle soudu prvního stupně nebylo prokázáno, že žalobci mají k postiženému majetku právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí. Mezi účastníky řízení není sporu o tom, že současné užívací právo žalobců není odvozeno od [podezřelý výraz]. Soud prvního stupně měl za prokázané, že žalobci užívají přístav [adresa], jenž má statut veřejného přístavu s celoročním časově neomezeným provozem, přičemž podmínky jeho užívání jsou upraveny [podezřelý výraz] schváleným [právnická osoba]. Žalobci užívají veřejný přístav k tzv. dlouhodobému stání. To však fakticky znemožňuje užívání veřejného přístavu dalšímu blíže neurčenému okruhu osob. Pro tzv. dlouhodobé stání jsou proto v provozním řádu definovány předem dané podmínky, mimo jiné jsou určeny konkrétní polohy, kde je dlouhodobé stání výslovně vyloučeno, další podmínkou je povinnost hradit za dlouhodobé stání určenou úplatu. Otázka toho, zda žalobci užívají veřejný přístav řádně, tj. dodržují zákonné podmínky a podmínky dané provozním řádem, bude relevantně posouzena v samostatně vedeném řízení o vyklizení. Přesto soud prvního stupně konstatoval, že má-li být právo užívat veřejný přístav dle zákonného oprávnění právem, které nepřipouští výkon rozhodnutí, musí se jednat o jednání naplňující jak zákonné podmínky, v daném případě tedy podmínky upravené ZVP, tak i závazné pokyny provozovatele přístavu dané provozním řádem. Soud prvního stupně dodal, že rozhodnutí v řízení o vyloučení věci z exekuce není vykonatelné ve smyslu § 161 o. s. ř., neboť se jím neukládá povinnost k plnění. Dle soudu prvního stupně tedy nebylo prokázáno, že žalobci mají k postiženému majetku právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí. Pokud by takovým právem mělo být zákonné právo užívat veřejný přístav, nebylo prokázáno, že žalobci užívají veřejný přístav řádně a dodržují zákonné podmínky i podmínky dané provozním řádem. O nákladech řízení rozhodl soud prvního stupně podle § 142 o. s. ř. tak, že je přiznal zcela úspěšné žalované.

4. Proti tomuto rozsudku podali včasné a přípustné společné odvolání jak žalobci a) – cc) s výjimkou žalobce bb), který podal samostatné odvolání, tak i žalovaná.

5. Žalobci a) – aa) a žalobce cc) v odvolaní navrhli, aby odvolací soud změnil napadené rozhodnutí tak, že žalobě vyhoví, popř. aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. Namítli, že soud prvního stupně dospěl na základě provedeného dokazování k nesprávným skutkovým zjištěním a že rozhodnutí soudu spočívá na nesprávném právním posouzení věci. Jsou přesvědčení o tom, že věrohodně prokázali, že v rámci výkonu rozhodnutí došlo a může dojít k ohrožení jejich majetku, a to zejména oznámením soudního exekutora, kterým soudní exekutor vyzval všechny osoby, které nemají uzavřenou smlouvu se žalovanou, aby vyklidili přístav a v opačném případě dojde k vyklizení majetku soudním exekutorem. Uvedli, že je sice správný závěr soudu prvního stupně o tom, že dosud nedošlo k postižení majetku ve vlastnictví žalobců, nicméně k tomuto nedošlo pouze z důvodu podání projednávané vylučovací žaloby. Dále uvedli, že ačkoliv doposud nebyly vyklizeny či sepsány věci žalobců, nelze uzavřít, že zde není ohroženo jejich vlastnické právo. Pokud by soudní exekutor splnil své tvrzení v oznámení o vyklizení jednotlivých [podezřelý výraz] z přístavu, došlo by k nevratným škodám na majetku žalobců, tak i ke zbytečným nákladům. Nalézací řízení vedené vůči jednotlivým žalobcům o vyklizení pozemku, v jehož rámci není doposud pravomocně rozhodnuto, musí vést k závěru, že věci označené v žalobě nelze z pozemku vyklidit na základě rozhodnutí vůči jinému subjektu. Bylo prokázáno vlastnické právo žalobců a rovněž to, že soudní exekutor měl v úmyslu věci vyklidit, ačkoliv se nenacházejí na příslušných pozemcích, ale na vodní hladině, a exekuční titul nesměřoval proti žalobcům, ale vůči třetí osobě.

6. Žalobce bb) podal samostatné odvolání, v němž rovněž navrhl, aby odvolací soud změnil napadené rozhodnutí tak, že žalobě vyhoví, případně aby napadené rozhodnutí bylo zrušeno a věc byla vrácena soudu prvního stupně k dalšímu řízení. I on namítl, že soud prvního stupně nesprávně zjistil skutkový stav v tom směru, že soudní exekutor při provádění výkonu exekuce vyklizením pozemku nakonec nepřistoupil k vyklizení jednotlivých [podezřelý výraz], nicméně soudní exekutor měl zjevně v úmyslu tuto exekuci provést. Nelze vyloučit, že soudní exekutor přistoupí k provedení exekuce i nad rámec exekučního titulu a zahájí vyklizení [podezřelý výraz], která jsou v majetku žalobců a která se nachází na vodní hladině řeky. V důsledku provedení exekuce vyvázáním z kotvení může dojít k poškození [podezřelý výraz] a tím pádem ke vzniku škody. Soud prvního stupně dospěl k nesprávnému závěru, že majetek žalobců nebyl v daném exekučním řízení postižen, naopak byla postižena práva žalobců, soudní exekutor pouze exekuci v této části prozatím nedokončil. Vzhledem ke skutečnosti, že jde o exekuci vyklizením pozemku, je pro správné posouzení věci podstatné pouze to, zda a na základě čeho jsou žalobci případně povinni vyklidit pozemek, který je vyklizován. Žalobci nemají práva na užívání pozemku odvozená od práv [právnická osoba]. Povinnost vyklidit pozemek by vznikla až v budoucnu v případě, že by žalovaná byl eventuálně procesně úspěšný v nalézacím řízení vedené u soudu prvního stupně. Neexistuje exekuční titul, který by ukládal žalobcům povinnost vyklidit pozemek. Soulad provozního řádu s právními předpisy by měl být zkoumán v rámci nalézacího řízení, které žalovaná zahájila proti všem žalobcům, jehož předmětem je vydání bezdůvodného obohacení a vyklizení pozemku.

7. Žalovaná podala odvolání do výroku II. rozsudku soudu prvního stupně a domáhala se, aby odvolací soud změnil výrok II. rozsudku tak, že každý z žalobců a) – cc) je povinen zaplatit žalované na náhradě nákladů řízení částku ve výši 16 940 Kč. Soud prvního stupně nevzal při stanovení náhrady nákladů řízení v úvahu pluralitu žalobců, a to v rozporu s rozhodovací praxí Ústavního soudu a Nejvyššího soudu, neboť rozhodl, jako by na straně žalující byl pouze jeden účastník. Odkázal na nález Ústavního soudu ze dne 12. 11. 2014, sp. zn. I. ÚS 1085/13, podle kterého je nevyhnutelné posuzovat každý jednotlivý nákladový vztah protistran zvlášť. Soud prvního stupně pochybil, neboť nerozhodl o nákladové povinnosti každého z účastníků zvlášť. V řešené věci jsou nároky žalobců jako takové samostatné. Konkrétní [podezřelý výraz] a [podezřelý výraz], jejichž vyloučení se žalobci žalobou domáhali, jsou ve vlastnictví konkrétních jednotlivých žalobců a společná žaloba byla podána pouze z důvodu identické právní argumentace a shody v osobě právního zástupce žalobců. Každý z žalobců se tak mohl domáhat uplatněného nároku samostatnou žalobou a v případě neúspěchu by pak byl každý z žalobců povinen k náhradě nákladů řízení.

8. Žalovaná se rovněž vyjádřila k odvolání žalobců, s nímž nesouhlasí a odvolání nepovažuje za důvodné. Dle žalované soud prvního stupně správně posoudil skutkový i právní stav věci. Žalobci nedisponují právem, které by nepřipouštělo výkon rozhodnutí, přičemž vlastnické právo je právem nepřipouštějícím výkon rozhodnutí jen v těch případech, představuje-li výkon rozhodnutí neoprávněný zásah do tohoto práva, tedy pokud vlastník jako třetí osoba nemá v rámci výkonu rozhodnutí povinnost strpět úhradu dluhu povinného ze svých, výkonem postižených věcí, práv, nebo jiných majetkových hodnot. V případě provedení exekuce vyklizením pozemku není vlastnické právo žalobců k [podezřelý výraz] jakkoliv dotčeno, neboť majetek žalobců se nestane zdrojem pro uspokojení oprávněného. Majetek žalobců nebude vůbec postižen a vyklizením pozemku nebude do vlastnického práva žalobců k [podezřelý výraz] nijak zasaženo. Žalobcovo vlastnické právo k plavidlu bude v plném rozsahu po provedení exekuce nadále trvat a nedojde k jeho, byť částečnému, omezení. Žalobci užívali pozemek žalované na základě souhlasu povinného [právnická osoba] a uplynutím výpovědní doby nájemní smlouvy uzavřené mezi žalovanou a povinným TJ Blaník rovněž zaniklo odvozené užívací právo členů [právnická osoba] (žalobců). Od [datum] spolek [právnická osoba] a jeho členové – žalobci – užívávají pozemek neoprávněně bez jakéhokoliv právního titulu. Zákonný titul navíc v daném případě nemohl vzniknout ani trvat, jelikož žalobci dlouhodobě neplní podmínky stanovené ZVP. Žalobci rovněž dlouhodobě odebírají vodu prostřednictvím rozvodů umístěných na pozemku žalované, přičemž platby za toto médium jsou hrazeny spolkem [právnická osoba]. Tvrzení žalobců, že neužívají pozemek, ale pouze vodní hladinu rovněž neobstojí, neboť soudy opakovaně potvrdily, že provozovatelé [podezřelý výraz] užívají pozemek žalované. Přístav nelze reálně užívat, aniž by žalobci užívali jak jeho vodní, tak i pozemní část. V daném případě nedochází k vyklizení vodní hladiny, ale pozemní části přístavu, konkrétně stanovišť. Žádný z žalobců netvrdil, jak má být jeho vlastnické právo postiženo, když jeho existenci žalovaná nesporuje a zároveň nezamýšlí do vlastnického práva žalobců zasáhnout. Vyklizením [podezřelý výraz] nedojde k jeho poškození či zničení. Pokud [podezřelý výraz] nesplňuje podmínky technické způsobilosti, lze jej označit za vrak a je nutné je bez dalšího vyklidit. Tvrzení žalobce bb) o nemožnosti vyklizení [podezřelý výraz] je nesprávné a rovněž se jedná o nové tvrzení, které nebylo uplatněno v řízení před soudem prvního stupně.

9. Při jednání odvolacího soudu žalobci /vyjma žalobce bb)/ upozornili na to, že v jednom z řízení, když zbylých šest řízení ve vztahu k dalším žalobcům byla přerušena, v němž se žalovaná domáhala po některých ze současných žalobců vyklizení předmětného pozemku, odvolací soud vydal rozsudek (blíže k němu a jeho identifikace níže), jímž potvrdil zamítavý rozsudek soudu prvního stupně, přičemž tento rozsudek nabyl právní moci.

10. Při jednání odvolacího soudu žalobce bb) uvedl, že závěr nastíněného rozhodnutí odvolacího soudu je mu znám, přičemž okolnost, že se netýkalo všech současných žalobců, byla způsobena rozdělením jednoho řízení na několik řízení, v této souvislosti vyslovil přesvědčení o tom, že by se již vyslovené závěry měly vztáhnout ke všem současným žalobcům.

11. Při jednání odvolacího soudu žalovaná nad rámec svého písemného odvolání namítla, že žalobci zmiňované řízení se týkalo žalované a jen dvou ze současných žalobců, závěry nastíněného rozhodnutí tak nelze vztahovat k ostatním žalobcům, když by se předjímalo rozhodnutí ve vztahu k nim v řízeních, která dosud neproběhla.

12. Odvolací soud při jednání předestřel, že bude vycházet ze svého rozsudku ze dne [datum], č. j. [spisová značka], jímž byl potvrzení rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5 ze dne [datum], č. j. [spisová značka].

13. V průběhu odvolacího řízení vzal žalobce z) žalobu na vyloučení jeho věci z exekuce vůči žalované zpět a navrhl zastavení řízení s tím, že mezi účastníky došlo k uzavření dohody o narovnání, přičemž žalobce z) a žalovaná se dohodli, že si každý z nich náklady řízení ponese sám. Žalovaná potvrdila skutečnosti uvedené žalobcem z) a uvedla, že s částečným zpětvzetím žaloby souhlasí.

14. Podle § 96 odst. 2 o. s. ř., je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Je-li návrh na zahájení řízení vzat zpět až poté, co již soud o věci rozhodl, avšak rozhodnutí není dosud v právní moci, soud rozhodne v rozsahu zpětvzetí návrhu též o zrušení rozhodnutí.

15. Odvolací soud proto postupoval v souladu s § 96 odst. 2 o. s. ř., řízení ve vztahu mezi žalobcem z) a žalovanou zastavil a rozsudek v tomto rozsahu zrušil.

16. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212 a § 212a o. s. ř..), a dospěl k závěru, že odvolání žalobců je důvodné.

17. Dle odvolacího soudu si soud prvního stupně obstaral pro své rozhodnutí dostatek skutkových podkladů a vyšel ze správných právních předpisů, které však nesprávně aplikoval na konkrétní okolnosti posuzovaného případu.

18. Odvolací soud na tomto místě rovněž úvodem poznamenává, že ve věci žalované je vedeno několik soudních řízení, přičemž v poslední době bylo odvolacím soudem rozhodován spor týkající se žaloby obdobných účastníků jako v posuzovaném případě na vyklizení téhož pozemku. Obvodní soud pro Prahu 5 rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], zamítl žalobu, kterou se žalobkyně [právnická osoba]. (zde v pozici žalované) domáhala po žalovaných (z nichž jsou [Jméno žalobce A] a společnost [právnická osoba]. účastníky tohoto řízení), aby vyklidili pozemek parc. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], zapsaného na LV č. [hodnota] pro k. ú. [adresa]. Jedná se tedy o nárok žalobkyně (zde žalované) na vyklizení téhož pozemku, který je předmětem tohoto řízení. Odvolací soud rozsudkem ze dne [datum], č. j. [spisová značka], přezkoumal rozsudek Obvodního soudu pro Prahu 5, č. j. [spisová značka], a tento v zamítavém výroku I. (týkající se vyklizení pozemku) potvrdil.

19. Z důvodu zachování principu předvídatelnosti a jednotnosti rozhodování, který je zakotven v § 13 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, bude odvolací soud vycházet ze závěrů, které vyslovil v rozsudku ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Závěry učiněné v tomto rozsudku se totiž týkaly vyklizení nemovitosti, na které žalovaní (zde žalobci) mají zakotveny své hausbóty. Návrh žalobců na vyloučení věci z exekuce je tak návrhem kryjícím se s žalobou o vyklizení nemovitosti.

20. K právu provozovatele plavidla na užívání veřejného přístavu se opakovaně vyslovil Nejvyšší soud, který v rozsudku ze dne 26. 6. 2019, sp. zn. [spisová značka] (dále jen „[podezřelý výraz] I“) uvedl, že užívání veřejného přístavu se nemusí opírat o nájemní smlouvu, ale že jeho právním základem je § 6 odst. 1 ZVP. Dále Nejvyšší soud uvedl, že „domáhá-li se vlastník veřejného přístavu vyklizení přístavu (jeho pozemní části) vlastnickou žalobou, může se žalovaný bránit námitkou, že přístav užívá z titulu veřejnoprávního oprávnění“.

21. Podle § 6 odst. 1 ZVP se přístavy dělí na přístavy veřejné a neveřejné. Veřejný přístav je oprávněn užívat každý [podezřelý výraz], pokud a) je přístav svým stavebním provedením pro plavidlo určen, b) není překročena kapacita přístavu a c) nejde o plavidlo, které zjevně nesplňuje podmínky technické způsobilosti, nebo nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak.

22. Žalobci se žalobou domáhají, aby z exekuce vedené žalovanou jakožto oprávněnou proti povinné [právnická osoba] byly vyloučeny jejich [podezřelý výraz]. Tyto jsou ve smyslu § 2 písm. d) ZVP plavidlem, jelikož [podezřelý výraz] se rozumí ovladatelné těleso určené k pohybu nebo stání na vodě, zejména za účelem přepravy osob a nákladu nebo nesení strojů a zařízení.

23. Podle rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] (dále jen „rozsudek [jméno FO]“), je provozní řád přístavu (faktickým) pokynem provozovatele pozemní části přístavu (ve smyslu § 7 odst. 5 ZVP), jehož zákonnost jsou soudy oprávněny a povinny hodnotit z pohledu případného zneužití práva, svévole či nahodilosti, při výkonu provozovateli svěřené pravomoci. Jinými slovy řečeno, provozovatel veřejného přístavu může určovat místa určená k dlouhodobému stání plavidel; může tak učinit i pokynem podle § 7 odst. 5 ZVP. Ve způsobu, jakým místa k dlouhodobému stání vymezí, je omezen jak obecným zákazem zneužití práva, tak i účelem svěřené pravomoci a specifickým postavením, které mu vyplývá z předpisů veřejného práva; stanovení míst k dlouhodobému stání plavidel nemůže být zcela nahodilé či svévolné.

24. Odvolací soud nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně v tom směru, že nebylo prokázáno, že by byl postižen majetek žalobců. Soudní exekutor rozhodl o provedení exekuce a měl v úmyslu učinit veškerá opatření k tomu, aby z vyklizovaného pozemku byly odstraněny věci žalobců. Je lhostejné, že v mezidobí byla realizována řada úkonů, které nesměřovaly k vyklizení pozemků, neboť jak soud prvního stupně zjistil, k vyklizení věcí žalobců nedošlo pouze v důsledku vydaného předběžného opatření a podané vylučovací žaloby. Soudní exekutor zcela zjevně měl v úmyslu provést vyklizení pozemků a odstranit věci ve vlastnictví žalobců tak, že budou odevzdány povinnému.

25. Při posouzení, zda jsou dány podmínky pro vyklizení věcí [podezřelý výraz] žalobců, je potřeba posoudit, zda žalobci disponují právem užívat přístav na základě ZVP. Žalovaná jako provozovatel veřejného přístavu s celoročním časově neomezeným provozem [adresa] vydala provozní řád, který disponuje v běžném provozu kapacitou 33 [podezřelý výraz], je rozdělený na levý a pravý břeh s určením, které konkrétní polohy daného břehu jsou určeny pro dlouhodobé stání.

26. Odvolací soud znovu poukazuje na závěry svého rozsudku sp. zn. [spisová značka], že žalovaná jako provozovatel přístavu sama svůj pokyn zhmotněný do provozního řádu nerespektuje, resp. jej „ohýbá“, jak se jí to hodí. Na řadě stanovišť formálně určených ke krátkodobému stání [podezřelý výraz] nejen že toleruje, ale vlastním právním jednáním spočívajícím v uzavírání nájemních smluv zakládá stání dlouhodobé (trvající řadu let, např. t. č. již i více než 13). Žalovaná nemůže diskvalifikovat žalobce z práva veřejného užívání přístavu umístěním jejich [podezřelý výraz] na místech formálně určených ke krátkodobému kotvení, kotví-li zde dlouhá léta se souhlasem žalované řada jejich sousedů, „vybavených“ oproti žalobcům „navíc“ právě jen nájemními smlouvami, což je titul pro užívání přístavu právně nevýznamný, jak uzavřel Nejvyšší soud v rozsudku [podezřelý výraz] Provozní řád žalované je tedy dle odvolacího soudu zřetelně svévolným a nahodilým, pokud ho ani sama žalovaná nedodržuje. Žalovaná uvedené „nájemní vztahy“ neruší, naopak i v průběhu vedení soudního sporu se žalobci zakládá další nájemní vztahy. Jakákoliv argumentace žalované tedy v tomto směru nezakládá důvod pro vyloučení žalobců z participace na žalovanou spravovaném veřejném statku, tedy veřejném přístavu.

27. Na základě těchto závěrů odvolací soud souhlasí s odvolacími námitkami žalobců, že v řízení bylo na základě provedených důkazů prokázáno, že by došlo k ohrožení jejich majetku, který by byl předmětem vyklizení provedeného soudním exekutorem. Dále je nepochybné, že žalobcům svědčí právo užívat veřejný přístav již dle ZVP. S ohledem na konkrétní okolnosti případu, netíží žalobce povinnost předmětné pozemky vyklidit.

28. Podle § 267 o. s. ř. právo k majetku, které nepřipouští výkon rozhodnutí, lze uplatnit vůči oprávněnému návrhem na vyloučení majetku z výkonu rozhodnutí v řízení podle třetí části tohoto zákona, přičemž přesně taková situace nastala v posuzovaném případě. V případě, že by k výkonu exekuce skutečně došlo, k čemuž již byly činěny všechny potřebné kroky a k výkonu nedošlo pouze v důsledku podání návrhu na předběžné opatření a podání žaloby, došlo by v dané věci k postižení majetku žalobců, pro který však není exekuce přípustná. Závěry soudu prvního stupně s ohledem na výše uvedené právní hodnocení nemohou obstát. Žalobci, jakožto vlastníci [podezřelý výraz] mají k postiženému majetku právo nepřipouštějící výkon rozhodnutí. Žalobci v souladu s právem řádně užívají [podezřelý výraz] (otázka výše platby za užívání není předmětem tohoto řízení) a je to naopak žalovaná, která jednala účelově při vydání provozního řádu a vymezila zóny pro krátkodobé a dlouhodobé stání, avšak stále sjednává nové a nové nájemní smlouvy. Takové jednání, kterým se snaží vyloučit žalobce z užívání veřejného přístavu, lze přitom považovat nejen za jednání v rozporu se zákonem, ale i za rozporné s dobrými mravy.

29. Vzhledem k tomu, že odvolací soud změnil rozsudek soudu prvního stupně, je odvolání žalované do výroku o náhradě nákladů řízení bezpředmětné. Odvolací soud v souladu s občanským soudním řádem rozhodne o náhradě nákladů úspěšných žalobců za řízení před soudem prvního stupně a za řízení odvolací. Námitky žalované uplatněné ve vyjádření k odvolaní nejsou pro posouzení věci relevantní. Pouze pro úplnost odvolací soud opakuje, že v případě vyklizení pozemků by došlo k významnému zásahu do vlastnických práv žalobců, jež užívají veřejný přístav na základě oprávnění stanoveného ZVP. Podstatou vlastnického práva je, že vlastník může s věcí libovolně nakládat, tedy může věc držet, užívat ji, nebo ji i zničit (viz § 996 občanského zákoníku). Postižením věci v exekuci by však došlo k omezení žalobců v možnosti věc držet a užívat ji, neboť by v danou chvíli neměli možnost své vlastnické právo vykonávat. Žalobci na základě veřejnoprávního oprávnění mohou užívat veřejný přístav a ve výkonu jejich vlastnických práv k [podezřelý výraz] jim nemůže být žalovanou bráněno. Ostatní námitky žalované ve vyjádření k odvolání nemohou na závěru odvolacího soudu ničeho změnit a pro posouzení věci nejsou nijak relevantní.

30. S ohledem na shora uvedené postupoval odvolací soud podle § 220 o. s. ř. a napadený zamítavý výrok rozsudku soudu prvního stupně změnil.

31. O náhradě nákladů řízení mezi žalobce z) a žalovanou odvolací soud rozhodl tak, že žádný z těchto účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť žalobce z) i žalovaná v mimosoudní dohodě o narovnání stanovili, že každý z nich si ponese své náklady řízení (práva na náhradu nákladů řízení se vzdali).

32. O náhradě nákladů řízení ve vztahu mezi ostatními žalobci a žalovanou odvolací soud rozhodl podle § 224 odst. 2 o. s. ř. ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobci byli zcela úspěšní, neboť odvolací soud změnil výrok soudu prvního stupně a v celém rozsahu žalobě vyhověl.

33. Žalovaná je proto povinna nahradit žalobcům a) – y), aa) a cc) náklady řízení před soudy obou stupňů spočívající v zaplaceném soudním poplatku 46 000 Kč za podání žaloby a 46 000 Kč za odvolání a v odměně právního zástupce žalobců za 6 úkonů právní služby v řízení před soudem prvního stupně uvedených v § 11 odst. 1, a to za 1) přípravu a převzetí právního zastoupení, 2) podání žaloby, 3) vyjádření k výzvě soudu prvního stupně ze dne [datum], 4) účast na ústním jednání dne [datum], 5) účast na ústním jednání dne [datum], 6) účast na ústním jednání dne [datum].

34. Odměna byla stanovena dle § 6 odst. 1, § 9 odst. 3 písm. a) a. t. z tarifní hodnoty 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý úkon, tj. za 6 úkonů celkem 15 000 Kč (sníženo o 20 % ve smyslu § 12 odst. 4 a. t.) ve výši 264 000 Kč a dále z paušální náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 a.t. ve výši 6 x 300 Kč za úkon, tj. 1 800 Kč. K této odměně odvolací soud rovněž přičetl daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 265 800 Kč, tj. 55 818 Kč. Celkem tak náklady řízení žalobců a) – y), aa) a cc) před soudem prvního stupně vč. zaplacených soudních poplatků (ve výši celkem 92 000 Kč) činí 413 618 Kč.

35. Dále je žalovaná povinna uhradit žalobcům a) – y), aa) a cc) odměnu za 2,5 úkonu právní služby za řízení před soudem odvolacím, a to za podání odvolání ze dne [datum], ve znění jeho doplnění ze dne [datum], za účast na ústním jednání dne [datum] a za účast na ústním jednání dne [datum], při němž byl vyhlášen rozsudek. Odměnu odvolací soud určil podle § 6 odst. 1, § 9 bodu 3 a § 11 odst. 1 písm. g), k), odst. 2 písm. f) a. t., přičemž je potřeba přihlédnout k novele advokátního tarifu. Za podání odvolání činila základní odměna částku 2 500 Kč a paušální náhrada nákladů ve smyslu § 13 odst. 4 činila 300 Kč a za účast na jednání činila základní odměna částku 3 700 Kč (resp. 1 850 Kč za půl úkon) a paušální náhrada nákladů ve smyslu § 13 odst. 4 činila 450 Kč. K tomu odvolací soud připočetl náhradu DPH podle § 137 odst. 3 písm. b) o. s. ř.

36. S ohledem na mnohost žalobců a) – y), aa) a cc) však odvolací soud ponížil základní odměnu v případě úkonu učiněného podle právní úpravy účinné ke dni [datum] ve smyslu § 12 odst. 4 a. t. o 20 % za každého zastupovaného žalobce a žalobcům tak náleží odměna ve výši 44 000 Kč + 300 Kč (režijní paušál) + 9 303 Kč (DPH), tj. celkem 53 603 Kč. Za úkony učiněné podle právní úpravy účinné od [datum] zástupci žalobců náleží odměna snížená za druhou osobu o 20 %, za třetí osobu o 40 %, za čtvrtou osobu o 60 % a za pátou a každou další osobu o 80 %, tedy celkem ve výši 35 520 Kč + 900 Kč (režijní paušál) + 7 648,20 Kč (DPH), tj. celkem 44 068,20 Kč. Za těchto 2,5 úkonu tak náleží žalobcům 97 671,20 Kč.

37. Celkem tedy odvolací soud přiznal žalobcům a) – y), aa) a cc) náhradu nákladů řízení ve výši 511 289,20 Kč. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř., o platebním místě podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

38. Vzhledem k tomu, že žalobce bb) je zastoupen jiným právním zástupcem, náleží mu náhrada nákladů řízení před soudy obou stupňů spočívající v zaplaceném soudním poplatku 2 000 Kč za podání žaloby a 2 000 Kč za odvolání a v odměně právního zástupce žalobce za 6 úkonů právní služby v řízení před soudem prvního stupně uvedených v § 11 odst. 1, a to za 1) přípravu a převzetí právního zastoupení, 2) podání žaloby, 3) vyjádření k výzvě soudu prvního stupně ze dne [datum], 4) účast na ústním jednání dne [datum], 5) účast na ústním jednání dne [datum], 6) účast na ústním jednání dne [datum].

39. Odměna byla stanovena dle § 6 odst. 1, § 9 odst. 3 písm. a) a. t. z tarifní hodnoty 35 000 Kč sestávající z částky 2 500 Kč za každý úkon, tj. za 6 úkonů celkem 15 000 Kč a dále z paušální náhrady hotových výdajů podle § 13 odst. 4 a. t. ve výši 300 Kč za úkon, tj. 6 x 300 Kč, celkem 1 800 Kč. K této odměně odvolací soud rovněž přičetl daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 16 800 Kč, tj. 3 528 Kč. Výše odměny tak činí 20 328 Kč.

40. Celkem tak náklady řízení žalobce bb) před soudem prvního stupně vč. zaplacených soudních poplatků (ve výši celkem 4 000 Kč) činí 24 328 Kč.

41. Dále je žalovaná povinna uhradit žalobci bb) odměnu za dva úkony právní služby za řízení před soudem odvolacím, a to za podání odvolání ze dne [datum], ve znění jeho doplnění ze dne [datum], a za účast na ústním jednání dne [datum]. Odměnu určil odvolací soud podle § 6 odst. 1, § 9 bodu 3 a § 11 odst. 1 písm. g), k) a. t., přičemž je potřeba přihlédnout k novele advokátního tarifu. Za podání odvolání činila základní odměna částku 2 500 Kč a paušální náhrada nákladů ve smyslu § 13 odst. 4 činila 300 Kč a za účast na jednání činila základní odměna částku 3 700 Kč a paušální náhrada nákladů ve smyslu § 13 odst. 4 činila 450 Kč. K tomu odvolací soud připočetl náhradu DPH podle § 137 odst. 3 písm. b) o. s. ř. Za podání odvolání náleží žalobci odměna celkem 3 388 Kč a za účast na jednání 5 021,50 Kč. Za tyto dva úkony tak náleží žalobci bb) 8 409,50 Kč.

42. Celkem tedy odvolací soud přiznal žalobci bb) náhradu nákladů řízení ve výši 32 737,50 Kč. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř., o platebním místě podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení