35 Co 155/2025-365

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Marka a soudců Mgr. Ondřeje Plška a Mgr. Jana Uhlíře ve věci žalobkyně: Jméno žalobkyně ., IČO IČO žalobkyně sídlem Adresa žalobkyně zastoupená advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalované: Jméno žalované ., IČO IČO žalované sídlem Adresa žalované zastoupená advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 569 361 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalované proti rozsudku Okresního soudu v České Lípě č. j. 48 C 336/2022-247 ze dne 18. 12. 2024 ve spojení s usnesením Okresního soudu v České Lípě č. j. 48 C 336/2022-254 ze dne 21. 1. 2025

I. Rozsudek okresního soudu se v části výroku I, kterou byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku 569 361 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 559 361 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení, potvrzuje.

II. V části výroku I, kterou bylo žalované uloženo zaplatit úrok z prodlení z částky 10 000 Kč, se rozsudek okresního soudu mění tak, že se žaloba o zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení před okresním soudem ve výši 174 299,88 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta A, .

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši 51 590,14 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta A, .

V. Žalovaná je povinna zaplatit České republice náhradu nákladů placených v řízení státem ve výši 28 575 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku u Okresního soudu v České Lípě.

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud uložil žalované výrokem I povinnost zaplatit žalobkyni částku 569 361 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 569 361 Kč ode dne 1. 7. 2022 do zaplacení, výrokem II povinnost zaplatit žalobkyni k rukám jejího zástupce náhradu nákladů řízení ve výši 194 083,38 Kč a výrokem III povinnost nahradit České republice – Okresnímu soudu v České Lípě náklady řízení ve výši 28 575 Kč.

2. Z odůvodnění rozsudku okresního soudu se podává, že se žalobkyně domáhala po žalované zaplacení částky 569 361 Kč s příslušenstvím s tím, že částku 559 361 Kč požaduje z titulu náhrady škody na sazenicích borovice lesní a částku 10 000 Kč jako náhradu za vyhotovený znalecký posudek ke stanovení výše škody. Okresní soud vycházel z tvrzení žalobkyně, že škoda byla způsobena spárkatou zvěří, která masivním okusem poškodila sazenice, jež byly vysázeny na holinách č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, nacházejících se na lesním pozemku p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , který je v užívání žalobkyně dle „Smlouvy o zemědělském pachtu“ ze dne , datum, uzavřené mezi žalobkyní, jako pachtýřem, a , Anonymizováno, , jako propachtovatelem. Žalovaná je uživatelem honitby, jejíž součástí je pozemek p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Škoda zjištěná žalobkyní dne 19. 1. 2022 byla uplatněna u žalované dne 24. 5. 2022 ve výši určené znaleckým posudkem , tituly před jménem, , adresa, v částce 559 361 Kč. Žalobkyně za vyhotovení znaleckého posudku zaplatila 10 000 Kč. Žalovaná s žalobou nesouhlasila, neboť by škoda nemusela být způsobena pouze okusem zvěří. Na vzniku škody se mohly podílet i další příčiny jako klimatické sucho, nesprávně zvolený termín výsadby sazenic, nedostatečné ošetření sazenic a nesprávně použitý typ sazenic. Závěr o jiné než žalobkyní tvrzené příčině vzniku škody podporuje dle žalované zejména znalecký posudek vypracovaný znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, , který jej vyhotovil po místním šetření provedeném dne 21. 7. 2022. Stejně tak vedoucí zkušební laboratoře Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti , tituly před jménem, , jméno FO, při místním šetření zjistila zaschnutí 95 % sazenic způsobené nepříznivými klimatickými faktory v březnu 2022. Za nesprávný žalovaná považovala taktéž způsob výpočtu škody provedený znalcem , tituly před jménem, , adresa, . Okresní soud po provedeném dokazování, při kterém provedl fotodokumentaci poškozených sazenic borovice lesní ze dne 19. 1. 2022, výzvy k zaplacení škody ve výši 569 361 Kč adresované žalované, znalecké posudky č. , Anonymizováno, , tituly před jménem, , adresa, a č. , Anonymizováno, , tituly před jménem, , jméno FO, , revizní znalecký posudek č. , Anonymizováno, , právnická osoba, , adresa, , sdělení Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti zpracované , tituly před jménem, , jméno FO, a vyslechl svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , dospěl k závěru, že žalobkyni vznikla škoda na sazenicích borovice lesní vysázených na holinách č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, na lesním pozemku č. , Anonymizováno, v k. ú. , adresa, , přičemž jedinou příčinou škody byl okus spárkatou zvěří. Námitku žalované, že sazenice zaschly z důvodu klimatického sucha vyvrací dle okresního soudu revizní znalecký posudek a skutečnost, že okus sazenic byl zjištěn již v lednu 2022. Jestliže bylo při místním šetření v létě 2022 zjištěno, že sazenice jsou zaschlé, není dle okresního soudu tato okolnost v rozporu se zjištěními z ledna 2022 o poškození sazenic okusem a fotodokumentací posouzenou znalcem, který vypracoval revizní znalecký posudek. Okresní soud taktéž zdůraznil, že žalovaná při tvrzení o nevhodném termínu výsadby a použití nesprávného typu sazenic pomíjí, že na holině č. , hodnota, nebyla prováděna výsadba na podzim 2021, ale o rok dříve. Považuje tvrzení žalované o jiných příčinách vzniku škody za spekulativní. Nepřitakává okresní soud ani námitce žalované o nesprávném výpočtu uplatněné škody, neboť správnost způsobu jejího výpočtu , tituly před jménem, , adresa, potvrdil revizní znalecký posudek. Protože žalobkyně dodržela lhůtu pro uplatnění nároku na náhradu škody dle § 55 odst. 1 zákona o myslivosti, uzavírá okresní soud s odkazem na § 52 odst. 1 zákona o myslivosti, že je žalovaná, jako uživatel honitby na pozemcích propachtovaných žalobkyni, povinna zaplatit žalobkyni škodu způsobenou okusem rostlin borovice spárkatou zvěří ve výši požadované žalobkyní. Vyhověl proto žalobě v celém rozsahu, a to včetně úroků z prodlení z přiznané částky dle § 1970 občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb. O nákladech řízení rozhodl okresní soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal ve věci procesně úspěšné žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 194 083,38 Kč. S odkazem na § 148 o. s. ř. uložil žalované také zaplatit České republice náhradu nákladů placených v řízení státem ve výši 28 575 Kč.

3. Rozsudek okresního soudu napadla včas podaným odvoláním žalovaná. Vytýká okresnímu soudu neprovedení žalovanou navržených důkazů k posouzení vzniku škody na porostech borovice, kterými by žalovaná prokázala, že není v etologii srnčí zvěře, aby se dopouštěla masivního okusu sazenic borovice lesní za situace, kdy měla žalobkyně aplikovat přiměřená opatření k zabránění škodám. Z navržených důkazů by dle žalované taktéž vyplynulo, že k poškození sazenic mohlo dojít z důvodu klimatických podmínek panujících v období jara 2022, a že není možné, aby zdravé sazenice při okusu nezanechaly stopy zasmolení v oblasti oddělení terminálního pupenu. Žalovaná má za to, že je třeba přezkoumat chování srnčí zvěře, protože , tituly před jménem, , jméno FO, ve znaleckém posudku označil masivní okus borovice lesní, která byla údajně ošetřena přípravkem Morsuvin proti okusu, za velmi nepravděpodobný, neboť srnčí zvěř je mlsná a porosty ošetřené proti okusu nejsou pro ni lákavou potravou. Znalec taktéž uvedl, že v řadě případů byl terminální pupen sazenice ulomen, což není známkou okusu srnčí zvěří. Upozornila žalovaná na skutečnost, že znalecký ústav nedisponuje znaleckým oprávněním v oboru Myslivost, rybářství a rybníkářství, odvětví myslivost a souvisejících znaleckých odvětvích, a proto nemohl etologii srnčí zvěře vůbec zhodnotit. Vytýká okresnímu soudu, že revizní znalecký posudek i znalecký posudek , tituly před jménem, , adresa, se nijak nezabývají pro věc stěžejní otázkou, zda srnčí zvěř mohla škodu způsobit. Protože je dle žalované sporná otázka, zda byla vůbec škoda způsobena zvěří, případně jakou zvěří a jakým způsobem, nepovažuje žalovaná závěr okresního soudu o příčině vzniku škody okusem založený na revizním znaleckém posudku, znaleckém posudku , tituly před jménem, , adresa, a svědecké výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, za správný. Žalovaná přitom k prokázání příčin vzniku škody již před okresním soudem navrhovala výslech znalce , tituly před jménem, , jméno FO, disponujícího příslušným znaleckým oprávněním. Žalovaná dále namítá, že nemůže být její tvrzení o klimatickém suchu považováno za spekulativní, neboť je potvrzováno , tituly před jménem, , jméno FO, s tím, že vlivem fyziologického sucha v jarním období roku 2022 došlo k poškození sadby jehličnatých dřevin v celé České republice, přičemž sucho za možnou příčinu uhynutí sazenic označil i zhotovitel revizního posudku. K prokázání fyziologického sucha a jeho vlivu na porost borovice lesní přitom žalovaná již v řízení před okresním soudem navrhovala vypracovat znalecký posudek z oboru meteorologie. Úvahu okresního soudu o nadbytečnosti zjišťování klimatických podmínek na jaře 2022 z důvodu zjištění škody v lednu 2022 považuje za nesprávnou, protože znalec , tituly před jménem, , adresa, stanovil výši škody ke dni provedení místního šetření 17. 4. 2022, tedy po třech měsících po údajném okusu, během kterých mohlo dojít k poškození právě z důvodu klimatických podmínek. Je tak nutné dle žalované nejprve vyloučit, že škoda nevznikla vlivem klimatických podmínek. Závěr žalované o vzniku škody nikoli okusem zvěře má dle žalované taktéž potvrzovat skutečnost, že nedošlo k zasmolení v místě poškození sazenice, jak zjistili během místního šetření , tituly před jménem, , jméno FO, a znalec , tituly před jménem, , jméno FO, a vyplývá i z fotodokumentace. V případě oddělení terminálního pupenu by u zdravé sazenice borovice lesní došlo z důvodu vysokého obsahu pryskyřice k znatelnému zasmolení (výronu pryskyřice), jež je na první pohled patrné v místě porušení terminálního pupenu, přičemž znaky zasmolení zůstávají viditelné i na již uschlých sazenicích. Správnost tohoto závěru přitom měl potvrdit ve své výpovědi i zhotovitel revizního znaleckého posudku. Dovozuje z toho žalovaná, že pokud k výronu pryskyřice nedošlo, musely být terminální pupeny odděleny již na neživých a uschlých sazenicích. Pochybil dle názoru žalované okresní soud i tím, že založil své závěry na výslechu svědka , tituly před jménem, , jméno FO, , zaměstnance žalobkyně, který nepravdivě vypověděl, že pro výsadbu byly použity sazenice obalované, přestože dle znaleckého posudku , tituly před jménem, , adresa, byly užity sazenice prostokořenné. Svědeckou výpověď tak žalovaná považuje za nehodnověrnou. Výsadba prostokořenné sazenice v období podzimu je navíc spojena s rizikem uschnutí sazenic, což potvrdil i svědek , tituly před jménem, , jméno FO, . Na podporu tvrzení, že na vznik škody mohou mít vliv i další faktory, jako chování srnčí zvěře a klimatické podmínky, odkázala žalovaná na usnesení Nejvyššího soudu č. j. 26 Cdo 3744/2023–516 ze dne 21. 2. 2024 potvrzující rozsudek Krajského soudu v Praze č. j. 25 Co 162/2022–491 ze dne 24. 5. 2023, ve kterém byla potvrzena nutnost posuzovat vznik škody komplexně (v tehdy projednávané věci nejen izolovaně zkoumat počet koní pohybujících se na pozemcích, ale také přihlížet k pozici pozemků, jejich podloží a hlavně ke klimatickým podmínkám). Poukazuje žalovaná také na žalobkyní nedostatečně učiněná opatření k zabránění škodám, neboť provedla výsadbu na velké ploše, na které zcela chybělo oplocení, a žalobkyní tvrzené chemické ošetření ochranným přípravkem Morsuvin z konce listopadu 2021 se ukázalo být ve vztahu k případnému okusu zvěří zcela neúčinné, pokud bylo opravdu fyzicky provedeno. Dovozuje z toho, že škoda na sadbě mohla být také způsobena částečně spoluzaviněním žalobkyně. Konečně spatřuje vadu rozsudku okresního soudu i pokud byly přiznány žalobkyni zákonné úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 000 Kč vynaložené žalobkyní na pořízení znaleckého posudku , tituly před jménem, , adresa, . Náklady na znalecký posudek jsou příslušenstvím uplatněné pohledávky, ze kterého zákonné úroky z prodlení přiznat nelze. S tím souvisí i nesprávně vypočtená žalobkyni přiznaná náhrada nákladů řízení, neboť byla stanovena z tarifní hodnoty, která zahrnuje i toto příslušenství. Žalovaná navrhuje, aby odvolací soud rozsudek okresního soudu zrušil a věc vrátil okresnímu soudu k dalšímu řízení.

4. Žalobkyně vyjádřila s odvoláním žalované nesouhlas. Považuje za nadbytečné provádět další dokazování, protože výskyt masivního okusu zvěří a škodlivé následky okusu byly dostatečně prokázány. Hodnotí námitky žalované jako nepodložené spekulace. Okus vyplývá ze všech okresním soudem provedených důkazů, a to z korespondence mezi žalobkyní a žalovanou již v lednu 2022, fotodokumentace, znaleckého posudku , tituly před jménem, , adresa, a svědecké výpovědi , tituly před jménem, , jméno FO, . S těmito důkazy částečně koresponduje i žalovanou předložený znalecký posudek , tituly před jménem, , jméno FO, , podle něhož se ještě v létě 2022 na místě nacházely sazenice s „přibližně ze 70 % ukousnutým terminálním pupenem“, což „asi způsobila zvěř v zimním období, kdy má nedostatek potravy“. Žalovaná přitom tento závěr v odvolání cíleně pomíjí. Nadto je dle žalobkyně spolehlivě vyvráceno, že by klimatické sucho na jaře roku 2022 mohlo mít na poškození sadby vliv, neboť poškození sazenic bylo zjištěno a zdokumentováno dávno před údajným klimatickým suchem. Nesouhlasí ani s tvrzením žalované, že žalobkyně nerealizovala dostatečná opatření k ochraně sadby před poškozením lesní zvěří. Poukazuje na fotodokumentaci pořízenou , tituly před jménem, , jméno FO, v lednu 2022 a soudním znalcem , tituly před jménem, , adresa, , z nichž je dostatečně zřejmá existence této ochrany ve formě fyzického nátěru přípravkem Morsuvin. Existenci této ochrany si navíc žalovaná musí být velmi dobře vědoma i proto, že tuto ochranu na zakázku žalobkyně ještě v prosinci 2021 sama prováděla. Nesprávně žalovaná namítá, že k poškození sazenic mělo přispět provedení výsadby v podzimním období a použití tzv. prostokořenných sazenic, neboť na poškození okusem tyto skutečnosti vliv mít nemohly. Nadto dle žalobkyně nemohlo dojít k jejich zaschnutí, protože všechny sazenice bez rozdílu se v zimním období nacházejí ve vegetačním klidu a nemají žádnou tendenci tento klid opouštět. Stejně tak vzhledem ke značné klimatické nestabilitě, zejména k velmi obtížné předvídatelnosti srážek a jejich množství, nelze již žádné roční období v této souvislosti považovat za více či méně vhodné, respektive bez jakéhokoliv rizika. K argumentaci žalované, že by okus byl vyloučen při ošetření chemickým postřikem, a že jinou příčinu poškození dokládá absence zasmolení poškozených sazenic, žalobkyně předestřela, že v případě nedostatku potravy a přemnožení stavů zvěře neochrání před okusem ani chemický postřik. Připustila, že při okusu dochází ke zvýšenému zasmolení, avšak právě v období vegetačního klidu a nižších teplot je pryskyřice tužší a často se nedostane na povrch příslušné dřeviny. K těmto tvrzením žalované by dle názoru žalobkyně navíc nemělo být přihlíženo, protože je uplatnila až po skončení dokazování v závěrečném návrhu a zejména v odvolání. Správně dle žalobkyně okresní soud považoval náklady vynaložené na vypracování znaleckého posudku za součást jistiny, neboť se jedná o újmu na straně žalobkyně, přičemž k vynaložení tohoto nákladu došlo před zahájením soudního řízení bez jakékoli souvislosti se soudním řízením. Za náklady řízení by bylo možné považovat pouze náklady, jejichž vynaložení je bezprostředně spojeno se soudním řízením. Navrhuje, aby napadený rozsudek byl odvolacím soudem potvrzen a žalobkyni přiznána náhrada nákladů odvolacího řízení.

5. Odvolací soud přezkoumal napadený rozsudek i jemu předcházející řízení podle § 212 a § 212a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“), doplnil dokazování výslechem znalce , tituly před jménem, , adresa, , a dospěl k závěru, že jsou dány důvody jen pro jeho částečnou změnu.

6. Pokud jde o skutkové okolnosti vztahující se k meritornímu výroku, byly tyto objasněny okresním soudem na základě řádně provedených a v souladu s § 132 o. s. ř. zhodnocených důkazů správně. Ve shodě s okresním soudem lze po skutkové stránce shrnout, že žalobkyně na základě smlouvy ze dne , datum, uzavřené s , Anonymizováno, užívá lesní pozemek p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , na kterém se nacházejí holiny č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, . Žalovaná je uživatelem honitby, jejíž součástí je pozemek p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, . Prostokořenné sazenice borovice lesní byly vysazeny na holině č. , hodnota, na ploše 0,6 ha v březnu 2020 a na holinách č. , hodnota, a č. , hodnota, na ploše 1,11 ha a 0,7 ha v listopadu 2021. Dne , datum, , tituly před jménem, , jméno FO, , zaměstnanec žalobkyně, zjistil poškození sazenic borovice lesní na předmětných holinách, pořídil fotodokumentaci a informoval žalobkyni o poškození sazenic okusem srnčí zvěře. Dle , tituly před jménem, , jméno FO, byly na sazenicích zřetelné stopy okusu srnčí zvěří, u sazenic zcela chyběly terminální pupeny a na holinách se vyskytoval také trus srnčí zvěře, která byla v místě koncentrovaná. Ke dni zjištění poškození neviděl žádné známky seschnutí sazenic s tím, že zbývající části sazenic byly zelené. Uvedené se podává i z fotografií pořízených svědkem dne 19. 1. 2022. Žalobkyně z důvodu záměru uplatnit náhradu škody u žalované, coby uživatele honitby, nechala vyhotovit znalecký posudek , tituly před jménem, , adresa, , který vyčíslil škodu na sazenicích částkou 559 361 Kč. Za znalecký posudek uhradila žalobkyně 10 000 Kč. Znalec provedl na předmětných holinách místní šetření dne 17. 4. 2022 a zjistil, že na holině č. , hodnota, a č. , hodnota, bylo poškozeno srnčí zvěří minimálně 95 % sadby, přičemž došlo k extrémně „silnému“ okusu terminálu a v některých případech i vytažení sazenic. Na holině č. , hodnota, bylo poškozeno srnčí zvěří také minimálně 95 % sadby extrémně „silným“ okusem terminálu i bočních výhonů. Na holinách nalezl pobytové znaky od spárkaté zvěře (trus a poškození kmínků po vytloukání srnci). Znalec konstatoval, že bude nutné provést zcela novou výsadbu. Znalecký posudek obsahuje fotografie pořízené znalcem na holinách č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, zachycující poškozené sazenice bez terminálního pupenu. Dále je součástí znaleckého posudku záznam z evidence žalobkyně, ve které je uvedeno (jak potvrdil znalec , tituly před jménem, , adresa, při výslechu), že v prosinci 2021 byl proveden na holinách č. , hodnota, a č. , hodnota, „nátěr a postřik kultur“ repelentem Morsuvin. Žalobkyně uplatnila u žalované dne 24. 5. 2022 (jak sama potvrdila v dopise ze dne , datum, ) nárok na náhradu škody za poškozené sazenice borovice lesní na holinách č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, v celkové výši , částka, a dále požadovala uhradit náklady za vypracování znaleckého posudku 10 000 Kč.

7. Podle § 52 odst. 1 písm. b) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti (dále jen „zákon o myslivosti“), je uživatel honitby povinen hradit škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř.

8. Podle § 53 zákona o myslivosti vlastník, popřípadě nájemce honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby. Ustanovení zvláštních právních předpisů ukládající vlastníkům, popřípadě nájemcům honebních pozemků provádět opatření k ochraně před škodami působenými zvěří nejsou dotčena.

9. Podle § 55 odst. 1 písm. b) zákona o myslivosti nárok na náhradu škody způsobené zvěří musí poškozený u uživatele honitby uplatnit u škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku do 20 dnů od uplynutí uvedeného období. Podle odst. 2 současně s uplatněním nároku na náhradu škody způsobené zvěří vyčíslí poškozený výši škody. Na polních plodinách a zemědělských porostech, u nichž lze vyčíslit škodu teprve v době sklizně, ji poškozený vyčíslí do 15 dnů po provedené sklizni. Podle odst. 3 poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout. Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 60 dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok a vyčíslil výši škody nebo ve stejné lhůtě neuzavřel s poškozeným písemnou dohodu o náhradě této škody, může poškozený ve lhůtě 3 měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu. Podle odst. 4 nárok na náhradu škody způsobené zvěří zaniká, nebyl-li poškozeným uplatněn ve lhůtách uvedených v odstavcích 1 až 3. Spory z dohody uzavřené podle odstavce 3 rozhoduje soud.

10. Z citovaných ustanovení vyplývá možnost poškozeného v případě škody na lesních porostech způsobené zvěři uplatnit u uživatele honitby nárok na náhradu škody. Odpovědnost uživatele honitby za škodu, jejíž vznik nemá možnost výrazněji ovlivnit, je objektivní (bez ohledu na zavinění) a vzhledem k absenci tzv. liberačních důvodů je odpovědností absolutní. Takto přísně pojatá odpovědnost je kompenzována zvýšenými požadavky na poškozeného, který musí uplatnit nárok na náhradu škody v prekluzivních lhůtách stanovených v § 55 zákona o myslivosti. Zákonné pojetí objektivní odpovědnosti uživatele honitby za škodu způsobenou zvěří (včetně zákonem daného uzavřeného výčtu škod, které se takto nehradí dle § 54 zákona o myslivosti) si naopak v obecné rovině žádá restriktivní pojetí přiměřenosti opatření ve smyslu § 53 zákona o myslivosti (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 2234/2019 ze dne , datum, a , Anonymizováno, Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 3171/2021 ze dne 15. 6. 2022).

11. V dané věci bylo provedenými důkazy prokázáno, že na holinách č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, byly v období od prosince 2021 do 19. ledna 2022 poškozeny žalobkyní vysazené sazenice borovice lesní, a to lesní zvěří. Poškození sazenic srnčí zvěří je prokazováno fotografiemi pořízenými , tituly před jménem, , jméno FO, , znaleckým posudkem , tituly před jménem, , adresa, a jeho výpovědí při jednání odvolacího soudu dne , datum, . Znalec , tituly před jménem, , adresa, při výslechu potvrdil závěry svého znaleckého posudku o poškození více než 95 % sazenic zvěří s tím, že provedl v dubnu 2022 ohledání na celé ploše předmětných holin a zjistil poškození téměř všech sazenic srnčí zvěří, přičemž sazenice byly poškozeny okusem a částečně i vytažením sazenic z půdy. Jinou příčinu poškození v daném případě vyloučil a zdůraznil, že jednoznačně rozpozná rozdíl mezi poškozením sazenic zvěří a poškozením sazenic mrazem či suchem. K tomu podrobně a přesvědčivě vysvětlil, jak konkrétně lze na sazenicích seznat, že byly poškozeny právě okusem zvěře, a jakým způsobem by se projevovalo poškození suchem.

12. Jestliže je prokázána skutková verze žalobkyně o příčině poškození sazenic spárkatou zvěří, je nadbytečné provádět dokazování k prokázání existence meteorologického sucha v průběhu jara 2022. Nelze přitom ani přisvědčit žalované, že za možnou příčinu uhynutí sazenic označil sucho také zhotovitel revizního posudku, neboť naopak uvedl, že zjištění o zaschnutí 90 % sazenic dne , datum, (, tituly před jménem, , jméno FO, a znalcem , tituly před jménem, , jméno FO, ) nijak nevylučuje, že před tím došlo k poškození sazenic spárkatou zvěří v zimě. Stejně tak neobstojí ani tvrzení žalované o absenci výronu pryskyřice na poškozených sazenicích, z čehož žalovaná dovozovala možnost zaschnutí sazenic před poškozením okusem. Znalec , tituly před jménem, , adresa, totiž potvrdil, že při místním šetření v dubnu 2022 se vyskytovaly na poškozených částech sazenic stopy zasmolení s tím, že pryskyřici v místě poranění sazenic lze seznat i z fotografií, jež jsou součástí znaleckého posudku.

13. Protože škoda na sazenicích borovice lesní vysázených žalobkyní na holinách č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, byla způsobena zvěří, je žalovaná, jako uživatel honitby, jejíž součástí jsou i tyto holiny, povinna dle § 52 odst. 1 písm. b) zákona o myslivosti zaplatit žalobkyni způsobenou škodu. Žalobkyně přitom, jak správně uvedl okresní soud, notifikovala u žalované škodu řádně a včas, neboť ji uplatnila u žalované dne 24. 5. 2022, tedy v prekluzivní lhůtě končící dne 20. 7. 2022 (§ 55 odst. 1 písm. b) zákona o myslivosti), a zároveň škodu způsobenou zvěří vyčíslila, a to v částce 559 361 Kč (§ 55 odst. 2 zákona o myslivosti). Správnost způsobu výpočtu výše škody ve znaleckém posudku č. , Anonymizováno, , tituly před jménem, , adresa, byla potvrzena revizním znaleckým posudkem č. , Anonymizováno, vyhotoveným , právnická osoba, , adresa, .

14. Neprosadí se přitom ani námitky žalované, že žalobkyně nedostála své povinnosti činit přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří ve smyslu § 53 zákona o myslivosti, odůvodňující případně snížení náhrady škody z titulu spoluúčasti žalobkyně na jejím vzniku.

15. Tvrzení žalobkyně, že veškeré sazenice byly ošetřeny proti okusu prostředkem Morsuvin, potvrdil při svém výslechu svědek , tituly před jménem, , jméno FO, . Ošetření sazenic tímto repelentem přitom není prokazováno pouze výslechem zaměstnance žalobkyně, ale vyplývá i ze záznamu v hospodářské evidenci (která byla přílohou ke znaleckému posudku , tituly před jménem, , adresa, vypracovaného již dne , datum, , a tedy zanesena do evidence dříve, než mohla žalobkyně předpokládat obranu žalované o nedostatečném ošetření sazenic). Nadto žalovaná se brání tvrzením o nedostatečném ošetření sazenic za situace, kdy měl být přípravek proti okusu aplikován na holině č. , hodnota, samotnou žalovanou, jak potvrdil svědek , tituly před jménem, , jméno FO, . Nevylučuje přitom dle znalce , tituly před jménem, , adresa, ošetření sazenic repelentem poškození sazenic okusem zvěří, například při přemnožení zvěře nebo při delším výskytu zvěře v místě, kde byla provedena výsadba.

16. Objasnil při výslechu taktéž znalec, že použití prostokořenných sazenic při výsadbě v podzimních měsících je obvyklé a na způsobení škody zvěří vliv mít nemohlo. K tomu vysvětil, že naopak u krytokořenných sazenic dochází z důvodu způsobu výsadby snáze k jejich vytažení zvěří.

17. S ohledem na shora uvedené lze ve shodě s okresním soudem uzavřít, že žalovaná, coby uživatel honitby, jejíž součástí je pozemek p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, , je povinna uhradit žalobkyni škodu ve výši 559 361 Kč způsobenou spárkatou zvěří na sazenicích borovice lesní vysázených na holinách č. , hodnota, , č. , hodnota, a č. , hodnota, nacházejících se na pozemku p. č. , Anonymizováno, v katastrálním území , adresa, .

18. Jelikož žalobkyně vyzvala žalovanou k náhradě škody 559 361 Kč do 30. 6. 2022, avšak žalovaná ve stanovené lhůtě žalobkyni ničeho nezaplatila, ocitla se dnem následujícím, tedy 1. 7. 2022, ve smyslu § 1968 o. z. v prodlení, a proto má dle § 1970 o. z. žalobkyně také právo na úrok z prodlení ve výši 15 % ročně dle § 2 nařízení vlády č. 351/2013 Sb. ode dne 1. 7. 2022 do zaplacení.

19. Správně okresní soud přiznal žalobkyni i náhradu nákladů, které před zahájením soudního řízení vynaložila za znalecký posudek , tituly před jménem, , adresa, k vyčíslení škody. Na tyto náklady je však třeba nahlížet jako na příslušenství uplatněné pohledávky (srovnej usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , uveřejněné ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 45/2022). To zároveň znamená, že z těchto nákladů příslušenství ve formě úroků z prodlení přiznat nelze (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, , uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek pod č. 5/2006).

20. Odvolací soud proto rozsudek okresního soudu v části výroku I, kterou byla žalované uložena povinnost zaplatit žalobkyni do tří dnů od právní moci rozsudku 569 361 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 559 361 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení, dle § 219 o. s. ř. jako věcně správný potvrdil (výrok I), a ve zbývající části výroku I, kterou bylo žalované uloženo zaplatit úrok z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 000 Kč, se rozsudek okresního soudu změnil dle § 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř. tak, že se žaloba o zaplacení úroku z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 10 000 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení zamítá (výrok II).

21. Protože byl napadený rozsudek (částečně) změněn, bylo třeba rozhodnout o nákladech řízení před soudy obou stupňů (§ 224 odst. 2 o. s. ř.).

22. Nejsou v daném případě dány důvody zvláštního zřetele hodné pro nepřiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni zcela či částečně ve smyslu § 150 o. s. ř., jak navrhuje žalovaná. Za důvody zvláštního zřetele hodné se považují takové okolnosti, pro které by se jevilo v konkrétním případě nespravedlivým ukládat náhradu nákladů řízení tomu účastníku, který ve věci úspěch neměl, a zároveň by bylo možno spravedlivě požadovat na úspěšném účastníku, aby náklady vynaložené v souvislosti s řízením nesl ze svého. Žalovaná za důvod pro nepřiznání náhrady nákladů řízení žalobkyni považuje svoji nepříznivou finanční situaci, neboť v posledních dvou letech je ve ztrátě přesahující milion korun, a dále skutečnost, že povaha odpovědnosti žalované za škodu je objektivní, přičemž žalovaná škodu nezavinila a nemohla jí účinně předcházet. Byť soud při úvahách, zda jsou splněny podmínky pro výjimečné použití ustanovení § 150 o. s. ř., zohledňuje majetkové poměry účastníků řízení, samotná okolnost, že žalovaná v minulých letech vykazovala hospodářskou ztrátu, ničeho o současné finanční situaci či majetkových poměrech žalované nevypovídá, a proto odůvodňovat užití předmětného ustanovení nemůže. Stejně tak nelze za důvod hodný zvláštního zřetele považovat ani to, že právní úprava odpovědnosti uživatele za škodu je koncipována jako objektivní, bez možnosti se jí zprostit prostřednictvím liberačních důvodů. Nemožnost liberace je zákonem předvídaným důsledkem spojeným s výkonem práva myslivosti a platí obecně pro všechny subjekty, které se rozhodnou toto právo vykonávat. Zákonem stanovený režim odpovědnosti bez dalšího nelze považovat za okolnost hodnou zvláštního zřetele dle § 150 o. s. ř. Jestliže žalovaná neuvádí žádná jiná tvrzení o dalších okolnostech zvláštního zřetele hodné ve smyslu ustanovení § 150 o. s. ř., a tyto se ani nepodávají ze spisu, nelze předmětné ustanovení aplikovat a náhradu nákladů žalobkyni zcela či z části nepřiznat.

23. Protože s ohledem na výsledek řízení byla žalobkyně neúspěšná jen v nepatrné části předmětu řízení před okresním i odvolacím soudem, má dle § 142 odst. 3 o. s. ř. právo na náhradu všech svých v řízení účelně vynaložených nákladů. Jedná se přitom, kromě nákladů na soudní poplatek a zaplacenou zálohu na znalecký posudek, o náklady spojené se zastupováním účastníků v řízení advokátem (§ 137 o. s. ř.). V daném případě však za úkon samostatný, provedený k obraně práva účelně, nelze považovat vyjádření žalobkyně doručené soudu dne 13. 6. 2023, kterým žalobkyně reagovala na vyjádření žalované k žalobě. Učinila tak totiž z procesního pohledu „nadbytečně“, neboť mohla a měla se vyjádřit při jednání, jež bylo konáno následujícího dne 14. 6. 2023.

24. Celkové náklady žalobkyně účelně vynaložené za řízení před soudem prvního stupně tedy sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 28 469 Kč, složené zálohy na znalecký posudek ve výši 75 000 Kč, odměny zástupce za 4 úkony právní služby ve výši po 10 540 Kč dle § 7 bod 6. vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif, dále jen „AT“ (při tarifní hodnotě 559 361 Kč představující dle § 8 odst. 1 AT peněžité plnění bez příslušenství), za převzetí zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, žalobní návrh dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, účast na jednání dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) AT a účast na jednání dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, a za jeden úkon právní služby ve výši 5 270 Kč za jednoduchou výzvu k plnění ze dne 21. 9. 2022 dle § 11 odst. 2 písm. h) AT (neboť ve výzvě absentuje základní právní rozbor), paušalizovaných náhrad hotových výdajů zástupce spojených s 5 úkony právní služby ve výši celkem , částka, (dle § 13 odst. 4 AT), cestovného ve výši 4 803,96 Kč za cestu na jednání dne 2. 10. 2024 z Brna k okresnímu soudu a zpět (v celkové délce 600 km při průměrné spotřebě 6,3 l/100 km, ceně benzínu 38,2 Kč/l a amortizaci 5,6 Kč/km) podle vyhlášky č. 398/2023 Sb. a ve shodné výši 4 803,96 Kč za cestu na jednání dne , datum, z Brna k okresnímu soudu a zpět a daně z přidané hodnoty, kterou je zástupce povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést dle zákona č. 235/2004 Sb. ve výši 12 292,96 Kč (21 % z 58 537,92 Kč dle § 137 odst. 3 o. s. ř.), celkem 174 299,88 Kč. Odvolací soud proto uložil žalované povinnost zaplatit žalobkyni náklady řízení před okresním soudem v této výši ve lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobkyně dle § 149 odst. 1 o. s. ř.

25. V odvolacím řízení náhrada nákladů spočívá v odměně advokáta za 3 úkony právní služby [písemné vyjádření k odvolání dle § 11 odst. 1 písm. k) AT, účast na jednání u odvolacího soudu dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) AT a účast na jednání u odvolacího soudu dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) AT] ve výši po 10 540 Kč za jeden úkon, náhradě hotových výdajů advokáta v paušální výši po , částka, (§ 13 odst. 4 AT ve znění od 1. 1. 2025), celkem 1 350 Kč, náhradě cestovného ve výši 4 833,24 Kč za cestu na jednání dne , datum, z Brna k odvolacímu soudu a zpět (v celkové délce 600 km při průměrné spotřebě 6,3 l/100 km, ceně benzínu 35,8 Kč/l a amortizaci , částka, /km) podle vyhlášky č. 475/2024 Sb. a ve shodné výši 4 833,24 Kč za cestu na jednání dne 10. 12. 2025 z Brna k odvolacímu soudu a zpět a náhradě za daň z přidané hodnoty z těchto částek ve výši 8 953,66 Kč, celkem 51 590,14 Kč. Odvolací soud proto žalované uložil povinnost zaplatit žalobkyni v zákonné třídenní lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. náhradu nákladů odvolacího řízení v této výši, a to podle § 149 odst. 1 o. s. ř. k rukám jejího zástupce.

26. Nově dle § 224 odst. 2 o. s. ř. bylo rozhodnuto taktéž o náhradě nákladů placených v řízení státem. Tyto náklady tvoří znalečné v rozsahu 28 575 Kč vyplacené , právnická osoba, státem v souladu s usnesením č. j. 48 C 336/2022-205 ze dne 23. 2. 2024, když znalečné v celkové výši , částka, bylo v rozsahu , částka, kryto žalobkyní složenou zálohou. S ohledem na výsledek daného řízení, kdy žalované vznikla povinnost nahradit žalobkyni náklady řízení v plném rozsahu, má stát – Česká republika ve smyslu § 148 odst. 1 o. s. ř. právo, aby jí taktéž žalovaná nahradila státem placené náklady, které v daném případě činí 28 575 Kč (103 575 Kč – 75 000 Kč). Žalované proto bylo uloženo, aby v obecné třídenní lhůtě dle § 160 odst. 1 o. s. ř. zaplatila státu náhradu ve výši 28 575 Kč.