48 C 336/2022 - 247

Rubrum

Okresní soud v České Lípě rozhodl samosoudkyní Mgr. Ing. Ivanou Šmakalovou ve věci žalobkyně: [Jméno žalobkyně]., IČO [IČO žalobkyně] sídlem [Adresa žalobkyně] zastoupená advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalované: [Jméno žalované]., IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o zaplacení 569 361 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku 569 361 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 569 361 Kč od 1. 7. 2022 do zaplacení, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení v částce 119 083,38 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobkyně.

III. Žalovaná je povinna zaplatit do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku České republice – Okresnímu soudu v České Lípě náklady řízení, jejichž výše bude určena samostatným usnesením.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala rozhodnutí, kterým by byla žalované, jako uživateli honitby, uložena povinnost zaplatit žalobkyni 569 361 Kč s příslušenstvím, která představuje náklady na znalecký posudek a škodu způsobenou spárkatou zvěří masivním okusem výsadby borovice lesní, provedené na lesním pozemku p.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], který je v užívání žalobkyně na základě smlouvy o zemědělském pachtu ze dne [datum] mezi žalobkyní jako pachtýřem a [Anonymizováno], IČO: [IČO], jako propachtovatelem a vlastníkem pozemku. Jedná se o škodu zjištěnou dne 19. 1. 2022, kdy byla ihned fotograficky zdokumentována a oznámena žalované, a dne 24.5.2022 uplatněna u žalované fakturou č. [IBAN] ze dne 24.5.2022. Žalobce škodu vyčíslil na základě znaleckého posudku [tituly před jménem] [adresa], znalce z oboru lesní hospodářství a ekonomika, č. [Anonymizováno] na částku 559 361 Kč, žalovaná ji však odmítla hradit nebo uzavřít dohodu o této náhradě.

2. Žalovaná uvedla, že nárok žalobkyně neuznává, a to ani zčásti. Po obdržení faktury žalovaná kontaktovala žalobkyni ve snaze nalézt nějaké kompromisní řešení, žalobkyně však neměla zájem o jakékoli jednání, či nalezení oboustranně uspokojivého řešení Žalovaná proto nechala zpracovat revizní znalecký posudek [tituly před jménem] [jméno FO], soudním znalcem z oboru lesní hospodářství, č. [Anonymizováno], který po provedeném šetření dne 21. 7. 2022 dospěl k závěru, že skutečná škoda způsobená zvěří na poškozeném pozemku je zanedbatelná, neboť v posuzované lokalitě není uhynutí sazenic způsobeno v důsledku okusu zvěří, ale má jinou příčinu, pravděpodobně nevhodně zvolenou dobu výsadby, nevhodně zvolené ošetření sazenic nebo nevhodné klimatické podmínky. Ke stejnému závěru došla též při místním šetření přítomná [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], která zjištěná poškození na uvedeném pozemku zasadila do kontextu poškození podzimních výsadeb jehličnatých dřevin pozorovaných v jarních obdobích roku 2022 v měřítku celé České republiky, a jako příčinu označila s největší pravděpodobností právě průběh klimatických faktorů v měsíci březnu 2022. Dle názoru žalované žalobkyně neprokázala vznik škody okusem zvěří, tedy žalovaná za její vznik nenese odpovědnost, nesouhlasí ani s její výší.

3. V replice žalobkyně uvedla, že tvrzení žalované jsou účelová, když žalovaná se prakticky nevypořádává se zjevnými stopami okusu kmínků a bočních výhonů sazenic, vytrhanými sazenicemi a přítomnosti trusu spárkaté zvěře, a tyto stopy zcela ignoruje. Ty přitom byly zjištěny, řádně fotograficky zdokumentovány a žalované ohlášeny již v lednu 2022. Totožný nález pak učinil znalec žalobkyně dne 17. 4. 2022. Žalovaná zmiňuje klimatické sucho z března 2022, tedy dávno po zjištění příslušného poškození, které tak nemohlo mít na toto poškození žádný vliv. To vše bez doložení tohoto jevu v příslušné lokalitě a době. Tato spekulace je navíc v rozporu s vlastní zkušeností žalobkyně, která je pachtýřem cca 5 000 ha lesních pozemků i ve třech dalších krajích v Čechách a na Moravě, který žádné obdobné poškození sazenic jehličnatých dřevin v důsledku nějakého globálnějšího klimatického jevu na jiných místech nezaznamenal. Obdobně zcela spekulativně vyznívá i poukázání žalované na údajně nevhodně zvolené pěstební opatření ze strany žalobkyně, které se žalovaná neobtěžuje jakkoliv specifikovat, natož doložit. Tyto spekulace byly navíc vysloveny na základě obhlídky na místě samém až v červenci 2022, tedy s takovým časovým odstupem, kdy již žádné příčiny úhynu vegetace nemohly být dost dobře zjevné a čitelné. Závěry pak jsou prezentovány jako pravděpodobné. Výše škody byla vypočtena přesně podle vyhlášky č. 55/1999 Sb.. Pokud se týká tvrzené neochoty žalobkyně k jednání, opak je pravdou, již v lednu 2022 revírník [tituly před jménem] [jméno FO] oznámil žalované poškození nové výsadby a zaslal mu fotodokumentaci, žalovaná však až do července 2022 nereagovala.

4. Z vyjádření účastníků je zřejmé, že mezi účastníky není sporné, že v dané lokalitě došlo k poškození nově vysázeného porostu borovice lesní, kdy sporná je pouze příčina tohoto poškození, kdy znalecký posudek pořízený žalobkyní a znalecký posudek pořízený žalovanou označují různé příčiny tohoto poškození. Soud, s ohledem na rozdílné závěry obou posudků zadal posudek revizní, znaleckému ústavu [právnická osoba] se sídlem v [adresa], aby tento se vyjádřil k oběma znaleckým posudkům, zejména jejich závěrům o příčině poškození porostu a zároveň ověřil, či určil výši škody.

5. Z listinných důkazů byl zjištěn následující skutkový stav:

6. Ze smlouvy o zemědělském pachtu ze dne [datum] soud zjistil, že [Anonymizováno] jako propachtovatel přenechala žalobkyni jako pachtýři nemovitosti k užívání a požívání k provozování lesní a zemědělské výrobě, myslivosti a k činnostem s tím spojeným. Součástí propachtovaných nemovitostí je i lesní pozemek č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] s výměrou 36,2164 ha.

7. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno], zpracovaného [tituly před jménem] [adresa], znalcem z oboru lesní hospodářství a ekonomika, soud zjistil, že znalec provedl dne 17. 4. 2022 místní šetření na dotčeném pozemku, v lesním komplexu místně nazývaném [Anonymizováno], kdy zjistil škody na výsadbě borovice lesní provedené na volné ploše na třech holinách označených 035, 91 a 103. Při pochůzce po jednotlivých řadách byla u každé sazenice provedena kontrola terminálního výhonu, kdy bylo zjištěno, že na holině 035 a 103 bylo poškozeno zvěří srnčí minimálně 95% výsadby, přičemž došlo k extrémně silnému okusu terminálu, v některých případech i vytažení sazenice. Na holině 91 bylo poškozeno zvěří srnčí minimálně 95% výsadby, kdy bylo zjištěno, že došlo k extrémně silnému okusu terminálu i bočních výhonů. Na jednotlivých holinách byly nalezeny pobytové znaky od spárkaté zvěře (trus a poškození kmínků po vytloukání samčí zvěře). Znalec konstatoval, že bude na těchto místech nutno provést novou výsadbu, kdy škodu ze zničených sazenic vyčíslil na 559 361 Kč. Z vyúčtování znalečného soud zjistil cenu posudku 10 000 Kč za 8 hodin místního šetření a 17 hodin zpracování posudku po 400 Kč.

8. Z faktury č. [IBAN] ze dne 24.5.2022 soud zjistil, že žalobkyně vyúčtovala žalované škodu způsobenou zvěří na pozemcích v honitbě [adresa] ve výši 559 361 Kč a náklady na vyhotovení znaleckého posudku ve výši 10 000 Kč, tedy celkem částku 569 361 Kč se splatností do 30. 6. 2022.

9. Z fotodokumentace poškozeného porostu z 19.1.2022 soud zjistil poškozené sazenice a stopy po výskytu zvěře na částečně zasněžených pozemcích, s tím, že minimálně část těchto fotek byla 19.1.2022 ve 12:23 zaslána sms žalované.

10. Z vytýkacího dopisu žalobkyně z 11. 7. 2022 soud zjistil, že vyzvala žalovanou k úhradě faktury č. [IBAN] ze dne 24.5.2022, která byla žalované zaslána i s posudkem č. [Anonymizováno], zpracovaným [tituly před jménem] [adresa], a která je již po splatnosti, a s ohledem na to, že nebylo žalovanou navrženo ani nefinanční narovnání v podobě provedení znovuzalesnění a ochrany kultury. Zároveň žalobkyně stanovila žalované lhůtu do 31. 7. 2022.

11. Z vytýkacího dopisu žalobkyně z 30. 8. 2022 soud zjistil, že opětovně vyzvala žalovanou k úhradě faktury č. [IBAN] ze dne 24.5.2022, která byla žalované zaslána i s posudkem č. [Anonymizováno], zpracovaným [tituly před jménem] [adresa], a která je již po splatnosti, a s ohledem na to, že nebylo žalovanou navrženo ani nefinanční narovnání v podobě provedení znovuzalesnění a ochrany kultury. Zároveň žalobkyně stanovila žalované lhůtu do 2. 9. 2022.

12. Z dopisu žalované ze dne 31.8.2022 soud zjistil, že tato odmítla, v reakci na uplatněný nárok a zaslání faktury č. [IBAN], že by byla odpovědná za poškození lesních porostů na honebním pozemku č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], neboť jí objednaný znalec při místním šetření dne 21. 7. 2022 [tituly před jménem] [jméno FO] dospěl k závěru, že skutečná škoda způsobená zvěří je zanedbatelná a k uhynutí sazenic došlo pravděpodobně v důsledku nevhodně zvolené doby výsadby, nevhodných klimatických podmínek a podobně. Ke stejnému závěru došla i na místním šetření přítomná [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], která jako příčinu odumření borové výsadby označila fyziologické sucho v březnu 2022.

13. Z dopisu advokáta žalobkyně ze dne 21.9.2022 soud zjistil, že žalobkyně žádá o zaslání posudku, o který se při odmítnutí nároku žalobkyně žalovaná opírá, zároveň sděluje, že na zaplacení škody trvá a že tento dopis označuje jako předžalobní výzvu.

14. Ze znaleckého posudku č. [Anonymizováno], zpracovaného [tituly před jménem] [jméno FO], znalcem z oboru lesní hospodářství a ekonomika, soud zjistil, že znalec provedl dne 21. 7. 2022 místní šetření na dotčeném pozemku č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], v honitbě [adresa], na holinách označených jako 035 a 103, s odůvodněním, že na zbylé lokalitě byly škody uplatněny v předchozím období, kdy zjistil, že vysázené sazenice jsou z 90% úplně zaschlé s tím, že důvodem zaschnutí není ztráta terminálního pupenu. Živé sazenice (10%) jsou přibližně ze 70% s ukousnutým terminálním pupenem. Zároveň uvádí, že na místě byl zjištěn masivní okus vysázených sazenic borovice, v řadě případů byl terminál jako ulomen, což není známka okusu srnčí zvěří, která si potravu vybírá a určitě by neokusovala sazenice ošetřené proti okusu. Dále uvádí, že výpočet znalce žalobkyně je sice dán vyhláškou MZe č. 55/1999Sb., ale v tomto případě není vhodný, neboť se jedná o novou výsadbu, kdy vhodnější by bylo užití součtu ceny sazenic a ceny práce na výsadbu, případně nějaké režie. V závěru konstatuje, že sazenice uhynuly vlivem jiných vlivů než jako důsledek okusu zvěří, a že škoda způsobená zvěří je pouze zanedbatelná.

15. Z dopisu Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, výzkumná stanice [adresa], zpracovaného vedoucí zkušební laboratoře [tituly před jménem] [jméno FO], jednateli žalované, soud zjistil, že tato pracovnice se dne 21. 7. 2022 účastnila místního šetření, kdy na dané lokalitě zjistila 95% uschlých sazenic. Zbylých 5% byly výpěstky živé s poškozeným terminálním výhonem, které rašily z bočních výhonů. Uvedla, že její pracoviště posuzovalo několik poškození výsadeb jehličnatých dřevin ze zimního a předjarního období (2022), ve spojitosti s průběhem klimatických faktorů. Uvedla, že příčinu odumření výsadeb v lokalitě [Anonymizováno] lze s největší pravděpodobností spatřovat v průběhu klimatických faktorů v měsíci březnu 2022.

16. Z revizního znaleckého posudku č. [Anonymizováno], zpracovaného znaleckým ústavem [právnická osoba] [adresa], k postupům a závěrům obou předchozích posudků a výši škody soud zjistil, že znalecký ústav vyčíslil celkovou škodu jako součet škody ze zničení lesního porostu a škody ze ztráty každoročního přírůstu lesního porostu v celkové výši 586 022 Kč. Znalecký ústav se ve svém posudku zabýval jednak oběma posudky, rovněž také výše uvedeným dopisem [tituly před jménem] [jméno FO] z Výzkumného ústavu lesního hospodářství a myslivosti, výzkumná stanice [adresa], kdy vycházel z písemných podkladů ve spise, dat lesního hospodářského plánu, příručky pro výpočet škod zvěří, právními předpisy apod, když z důvodu časového odstupu od vzniku škody nebylo účelně provést místní šetření. Uvedl, že znalec [tituly před jménem] [adresa] provedl zjištění škod na lesních kulturách pochůzkou po celé ploše v jednotlivých řadách. V rámci místního šetření byla kontrolována přítomnost terminálního výhonu a rozsah poškození letorostů sazenic okusem. Předmětem šetření byly lesní kultury na volné ploše, u kterých byla provedena chemická ochrana proti okusu. Výsledky místního šetření znalec vyhodnotil slovním popisem formou procentního zastoupení zničených sazenic s uvedením přítomnosti vytažených sazenic. Příčinnou souvislost poškození lesní kultury dokumentoval popisem nalezených pobytových znaků spárkaté zvěře a druhem poškození. Zjištění doložil fotodokumentací. Tento postup považuje revizní znalec za správný a v souladu s Metodikou ÚHÚL. Revizní znalec pak došel výpočtem k vyšší škodě na výsadbě, tj. 579 281 Kč, kdy zohlednil, že na holině 91 byly zničeny sazenice vysazené v březnu 2020, tedy je ocenil jako dvouleté, zatímco v původním znaleckém posudku byly všechny sazenice oceněny jako jednoleté, vysazené v listopadu 2021. Ke znaleckému posudku [tituly před jménem] [jméno FO] revizní znalec uvedl, s výhradou, že nemá oprávnění k posouzení vzniku škod z hlediska mysliveckého, že postup, kdy znalec neprovede zjišťování škod s odůvodněním uplatnění škody v předchozím období, neodpovídá postupům Metodiky ÚHÚL a není v souladu s podmínkami pro uplatnění nároku na náhradu škod způsobených zvěří. Znalec výsledky místního šetření vyhodnotil slovním popisem procentního zastoupení sazenic bez terminálního pupenu, kdy uvádí, že de facto všechny sazenice bez terminálního pupenu jsou zaschlé, boční okus nekvantifikuje. Na základě toho, že sazenice (včetně zaschlých) neobráží z boku ani od kořene dokládá, že původem poškození sazenic není okus zvěří. K uvedené argumentaci revizní znalec uvádí, že zničená lesní kultura neznamená, že posuzovaný porost musí být nezbytně vyschlý. Pro účely interních úkolů pokládá znalecký ústav za zničené ty sazenice, které jsou bez perspektivy regenerace, nebo uhynulé., tedy dřeviny s ukousnutým terminálním výhonem nebo bočním okusem více než 60%, případně s víceletým opakovaným okusem všech výhonů. Skutečnost, že lesní kultura je zaschlá nevylučuje, že nepředcházelo její zničení v důsledku působení zvěře. Rovněž tvrzení znalce, že přibližně 7% poškozených živých sazenic je škoda, která se zpravidla nepočítá a nevymáhá, neodpovídá zásadám pro uplatnění náhrad za škody zvěří. Vstupní hodnoty získané v rámci místního šetření provedeného znalcem, uvedené v tomto posudku, mají jen omezenou vypovídací hodnotu, a pro účely komplexní analýzy se zpracovateli revizního posudku jeví jako nedostatečný podklad, který nedává záruky relevantních a nespekulativních výsledků, kdy znalec nepřistoupil k vlastnímu výpočtu škod, zatímco postup stanovení škody znalcem [tituly před jménem] [adresa] hodnotí jako nevhodný, aniž by uvedl jediný věcný argument na podporu tohoto tvrzení. Rovněž pro konstatování zanedbatelného rozsahu škody způsobené zvěří znalec neuvádí žádné zjištěné skutečnosti. Tvrzení znalce nejsou ničím doložena a některé jeho výroky balancují na hranici objektivního vyjadřování znalce. K dopisu [tituly před jménem] [jméno FO] revizní znalec uvádí, že obsahuje konstatování o 95% zaschlých sazenic, kdy se nevyjadřuje k možným příčinám a druhu poškození terminálního výhonu. Znalecký ústav konstatuje, že skutečnost, že lesní kultura je zaschlá nevylučuje, že nepředcházelo její zničení v důsledku působení zvěře.

17. Z výslechu zástupce znaleckého ústavu na jednání soud nezjistil jiné skutečnosti, než uvedené v revizním posudku.

18. Z výslechu svědka [tituly před jménem] [jméno FO], zaměstnance žalobkyně, soud zjistil, že v rámci pracovní činnosti dne 19. ledna 2022 při terénní pochůzce zjistil skousané borovice. Hned volal panu [jméno FO], poslal mu fotky a domlouvali se na schůzce na místě. On tehdy odjížděl na dovolenou, tak se domluvili, že se po návratu ozve a sejdou se. Protože se neozval, začali to řešit až na jaře, někdy v březnu. [jméno FO] tvrdil, že té srnčí zvěře v lokalitě moc není, že to nemohla okousat, že to byly myši, pak že je to špatně zasázené. Okus tenkrát nezpochybňoval. Tenkrát, když tam byli poprvé spolu byly sazenice zelené, neprojevovaly se žádné známky sucha. Se znalcem žalobkyně v lokalitě nebyl, ten tam byl sám, podklady dostal od vedení. Svědek má dlouholetou praxi, běžně škody na porostu řeší, před tím pracoval u státních lesů na obdobné pozici. Sazenice měly skousaný vršek. Zvěř je v té lokalitě v zimě koncentrovaná, pokud se v [Anonymizováno] zvedne voda a vyžene ji to z rákosin. V okolí jsou pastviny, na zimu spasené od krav a jinou možnost ta zvěř nemá. Běžně po ránu tam bylo vidět pohromadě 15 kusů. V době, kdy tam byl znalec žalované už sazenice zasychaly, byly to čerstvé výsadby, u těch se prostě stává, že mráz ze sazenice vytáhne vodu, když ji zvěř skousne a sazenice vyschne. Starší sazenice se s tím spíše vypořádají. Výsadbu berou mnoho let od lesní školky v [Anonymizováno], tu samou sazenici borovice sázeli i v jiných lokalitách, mezi [adresa], na [Anonymizováno], a žádný zvýšený úhyn v důsledku sucha nebyl. Sází to všude jedna parta lidí, dělali to ten podzim všude a jinde problém nezaznamenal. Po výsadbě byly sazenice natřené proti okusu, část lokality, kde se řešily problémy i loni, natírali lidé od pana [jméno FO], svědek jim dodal materiál. Žalobkyně přešla na podzimní výsadby z klimatických důvodů, protože se na jaře stávalo, že zima přešla v podstatě do léta, co se týká počasí, proto sází na podzim, aby chytli na jaře první vláhu, když se začne oteplovat. Že by někde podzimní výsadby zaschly nezaznamenal. Sází obalovanou sadbu, je kvalitnější. Obalovaná sadba je pěstovaná v takových potech, není to jen kořen, ale je v substrátu. Sazenice trpí převozem a manipulací, když se sází na podzim, v listopadu, většinou bývá mokro, prší a je chladněji. Co se týká výronu smůly při oddělení terminálního pupenu, u starších sazenic je velký, u nových sazenic extrémní výron smůly nebývá, je to prostě na jaře nabělelý.

19. Soud má z hlediska časové posloupnosti za prokázané, že po výsadbě v druhé polovině roku 2021, došlo v lednu 2022 k zjištění masivního okusu rostlin spárkatou zvěří. Toto bylo zdokumentováno a škoda vyčíslena znaleckým posudkem, jehož správnost byla ověřena revizním znaleckým posudkem. Z tohoto důvodu soud považoval za nadbytečné, zkoumat klimatické podmínky na jaře 2022, provádět výslechy znalců původních posudku a vypracovávat další znalecký posudek z hlediska myslivosti a etologie srnčí zvěře, neboť skutečnost, že při místním šetření v létě 2022 byly sazenice borovice z 90 % zaschlé, zjištěné posudkem [tituly před jménem] [Anonymizováno], není v rozporu se zjištěními z ledna 2022 o poškození sazenic okusem a fotodokumentací, posouzenou revizním znalcem. Proto pro nadbytečnost neprovedl navržené další důkazy k původním znaleckým posudkům, tedy především výslechy původních znalců a dalších osob, když jejich závěry a argumenty považuje za dostatečně zachycené v písemných podkladech, především v původních znaleckých posudcích.

20. Podle § 52 odst. 1 písm. a) a písm. b) zákona č. 449/2001 Sb., o myslivosti, je uživatel honitby povinen hradit škodu, která byla v honitbě způsobena při provozování myslivosti na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě nebo lesních porostech, a škodu, kterou v honitbě na honebních pozemcích nebo na polních plodinách dosud nesklizených, vinné révě, ovocných kulturách nebo na lesních porostech způsobila zvěř.

21. Podle § 53 zákona č. 449/2001 Sb. vlastník, popř. nájemce honebního pozemku činí přiměřená opatření k zabránění škod působených zvěří, přičemž však nesmí být zvěř zraňována. Stejná opatření může učinit se souhlasem vlastníka honebního pozemku uživatel honitby.

22. Podle § 54 ods. 2 č. 449/2001 Sb. se nehradí škody způsobené zvěří na lesních porostech chráněných oplocením proti škodám působeným zvěří, na jedincích poškozených jen na postranních výhonech a v lesních kulturách, ve kterých došlo okusem, vytloukáním nebo vyrýváním stromků ke každoročnímu poškození méně než 1 % jedinců, a to po celou dobu do zajištění lesního porostu, přičemž poškození jedinci musí být rovnoměrně rozmístěni po ploše.

23. Podle § 55 odst. 1 písm. b), odst. 3 a 4 zákona č. 449/2001 Sb. musí nárok na náhradu škody způsobené zvěří poškozený u uživatele honitby uplatnit u škod na lesních pozemcích a na lesních porostech vzniklých v období od 1. července předcházejícího roku do 30. června běžného roku do 20 dnů od uplynutí uvedeného období. Poškozený a uživatel honitby se mají o náhradě škody způsobené zvěří dohodnout. Pokud uživatel honitby nenahradí škodu do 60-ti dnů ode dne, kdy poškozený uplatnil svůj nárok a vyčíslil výši škody nebo ve stejné lhůtě neuzavřel s poškozeným písemnou dohodu o náhradě této škody, může poškozený ve lhůtě 3 měsíců uplatnit svůj nárok na náhradu škody u soudu. Nárok na náhradu škody způsobené zvěří zaniká, nebyl-li poškozený uplatněn ve lhůtách uvedených v § 55.

24. V posuzovaném případě soud z výše uvedených důkazů zjistil, že žalobkyni vznikla škoda masivním okusem rostlin spárkatou zvěří na výsadbě borovice lesní provedené na volné ploše na třech holinách označených 035, 91 a 103 na lesním pozemku č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] v lesním komplexu místně nazývaném [Anonymizováno]. Vznik škody byl prokázán výslechem svědka [tituly před jménem] [jméno FO], fotodokumentací opatřenou tímto svědkem z 19.1.2022, a znaleckým posudkem č. [Anonymizováno], zpracovaným [tituly před jménem] [adresa], včetně fotodokumentace z místního šetření ze dne 17. 4. 2022. Z revizního znaleckého posudku a z výpovědi zástupce znaleckého ústavu soud zjistil, že škoda způsobená na výsadbě borovice v těchto lokalitách byla znaleckým ústavem vyčíslena na částku 586 022 Kč. Znalecký posudek i následná výpověď zástupce znaleckého ústavu byly zcela přesvědčivé, obojí bylo podáno jednoznačně, věrohodně a se zřejmou vysokou odborností. Výše škody prokázaná revizním znaleckým posudkem je 586 022 Kč, žalobkyně však žalobou požadovala uhrazení škody nižší, a to 559 361 Kč a nákladů na znalecký posudek ve výši 10 000 Kč. Tvrzení žalované o tom, že sazenice zaschly z důvodu klimatického sucha, nevhodného termínu a provedení výsadby, soud pokládá za spekulativní, vyvrácené revizním posudkem a lednovým termínem zjištění okusu sazenic, kdy navíc tato argumentace cíleně vynechává okus na holině označené 91, kde se nejednalo o výsadbu z podzimu 2021, ale o výsadbu o rok starší, tedy sazenice se zjevně ujaly a přežily více než 1 rok. Z uvedených důvodů soud také považoval za nadbytečné ustanovit ve věci dalšího znalce k vypracování dalšího znaleckého posudku, zabývajícího se klimatickými poměry v období následujícím po zjištěném okusu a etologií zvěře 25. Odpovědný pracovník žalobkyně zjistil škodu dne 19.1.2022 a týž den informoval zástupce žalované sms včetně fotodokumentace. Žalobkyně následně uplatnila vůči žalované nárok na náhradu škody na lesním porostu na propachtovaných pozemcích, a to fakturou č. [IBAN] ze dne 24.5.2022 na částku 569 361 Kč se splatností do 30. 6. 2022, kdy žalované rovněž zaslala zpracovaný znalecký posudek škodu vyčíslující. Opětovně zaplacení škody urgovala dopisem z 11. 7. 2022 a 30. 8. 2022 v nichž navíc konstatovala, že nebylo žalovanou navrženo ani nefinanční narovnání v podobě provedení znovuzalesnění a ochrany kultury. Zákonná lhůta pro uplatnění škody podle § 55 odst. 1 zákona o myslivosti byla dodržena.

26. Soud proto ve výroku I. uložil žalované jako uživateli honitby na pozemcích propachtovaných žalobkyní zaplatit náhradu škody způsobené okusem rostlin borovice spárkatou zvěří ve výši požadované žalobou. Žalovaná nezaplatila žalovanou částku včas, octla se s placením škody v prodlení a soud proto žalobkyni přiznal i úroky z prodlení dle § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku ve výši stanovené nařízením vlády č. 351/2013 Sb..

27. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 119 083,38 Kč. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce 28 469 Kč a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši 569 361 Kč sestávající z částky 10 580 Kč za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky 10 580 Kč za výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem předcházející návrhu ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t., z částky 10 580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 14. 10. 2022, z částky 10 580 Kč za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. ze dne 10. 5. 2023, z částky 10 580 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] a z částky 10 580 Kč za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [datum] včetně šesti paušálních náhrad výdajů po 300 Kč dle § 13 odst. 4 a. t., cestovní náhrada v celkové výši 9 607,92 Kč, a to v souvislosti s cestou realizovanou dne 2. 10. 2024 náhrada 4 803,96 Kč za 600 ujetých km (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,3 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a v souvislosti s cestou realizovanou dne 18. 12. 2024 náhrada 4 803,96 Kč za 600 ujetých km (38,20 Kč za litr paliva dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů, při průměrné spotřebě 6,3 l/100 km a 5,60 Kč/km za amortizaci vozidla dle vyhlášky č. 398/2023 Sb., ve znění pozdějších předpisů) podle § 13 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky 74 887,92 Kč ve výši 15 726,46 Kč.

28. Ve výroku III. rozsudku pak bylo v souladu s ust. § 148 o.s.ř rozhodnuto o základu nároku České republiky na náhradu nákladů řízení vůči účastníkům, pokud jde o náklady, které stát v řízení platil, a to ve vztahu k nákladům vynaloženým státem na znalečné. Přesná výše těchto nákladů bude za použití § 155 odst. 1 o.s.ř určena samostatným usnesením.