35 Co 187/2025 - 296

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátě složeném z předsedkyně senátu JUDr. Naděždy Zachystalové a soudců Mgr. Pavla Riedlbaucha a JUDr. Ivy Zemanové ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený dne [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Jméno advokáta A] sídlem [Adresa advokáta A] proti žalovanému: [právnická osoba] [právnická osoba]), IČO [IČO žalovaného B] sídlem [Adresa žalovaného B] zastoupený advokátem [Jméno advokáta B] sídlem [Adresa advokáta B] o určení členství, k odvolání žalovaného proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 8 ze dne 11. března 2025, č. j. 24 C 109/2023-272, takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se potvrzuje.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobci na náhradě nákladů odvolacího řízení 10 043 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta [Jméno advokáta A].

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně určil, že žalobce je řádným členem žalovaného (výrok I.) a o náhradě nákladů řízení rozhodl tak, že žalovaný je povinen zaplatit žalobci částku 47 193,50 Kč do tří dnů od právní moci rozsudku k rukám jeho advokáta (výrok II.).

2. Rozhodl tak o žalobě, kterou se žalobce domáhal určení, že je řádným členem žalovaného (dále i jen „[právnická osoba]“), přičemž ji odůvodnil tím, že působil v jeho kontrolní komisi, kdy tak upozorňoval na pochybení statutárního orgánu [právnická osoba] – výboru [právnická osoba]. Namísto toho, aby výbor [právnická osoba] zajistil nápravu, učinil kroky vedoucí k disciplinárnímu řízení s žalobcem a k rozhodnutí o jeho vyloučení. Žalobce od žalovaného obdržel dopis ze dne 13. 7. 2022, ve kterém bylo uvedeno, že se měl dopustil jednání v rozporu se stanovami [právnická osoba] (žalobce podotknul, že podstata sporu spočívá v údajném jednání žalobce na [právnická osoba].). Žalobce na něj reagoval dne 21. 7. 2022, přičemž poukázal na skutečnost, že nebylo konkretizováno jednání, kterého se měl dopustit. Žalobce rovněž vyzval žalovaného k zaslání řádného oznámení o vedení disciplinárního řízení a k vyrozumění o termínu jednání. Žalovaný reagoval dopisem ze dne 22. 7. 2022, který obsahoval předvolání k disciplinárnímu řízení na 16. 8. 2022. Právní zástupce žalovaného zaslal právnímu zástupci žalobce přípis ze dne 26. 7. 2022, ve kterém potvrdil, že žalovaný vzal na vědomí právní zastoupení žalobce, a sdělil, že v předvolání k disciplinárnímu řízení nemusí být přesně specifikováno, v čem je spatřováno porušení stanov žalobcem. Právní zástupce žalobce v dopise ze dne 29. 7. 2022 opětovně požadoval upřesnění jednání žalobce, pro které je vedeno disciplinární řízení. Disciplinární řízení proběhlo dne 16. 8. 2022, v rámci něj žalobci nebyl předložen žádný důkaz o jeho údajné činnosti rozporné se stanovami. Výbor [právnická osoba] zhotovil zápis z disciplinárního jednání [právnická osoba] ze dne 16. 8. 2022, který obsahoval rozhodnutí o vyloučení žalobce ze [právnická osoba]. Právnímu zástupci žalobce bylo rozhodnutí o vyloučení žalobce zasláno až na jeho urgenci dne 7. 9. 2022, a to přesto, že byl zmocněn k doručování veškerých dokumentů. Proti rozhodnutí o vyloučení podal právní zástupce žalobce dne 8. 9. 2022 odvolání k členské schůzi, návrh na přezkoumání rozhodnutí o vyloučení žalobce členskou schůzí a odvolání k členské schůzi prostřednictvím kontrolní komise. Stanovy [právnická osoba] upravují vyloučení člena jako dvoufázové. Nejdříve má o vyloučení člena rozhodnout výbor [právnická osoba] v rámci disciplinárního řízení a následně o definitivní platnosti tohoto vyloučení rozhodne členská schůze. Pozvánkou ze dne 23. 9. 2022 byla svolána členská schůze na [datum]. Na této členské schůzi byla vznesena námitka nezákonného svolání členské schůze a předseda výboru [právnická osoba] členskou schůzi rozpustil. Namísto svolání nové členské schůze žalovaný uvedl, že jeho výbor považuje žalobce za vyloučeného a svolávání další členské schůze je již nadbytečné. Žalobce vyslovil přesvědčení o tom, že jeho vyloučení ze [právnická osoba] nemůže obstát, jelikož mu nebyla umožněna během disciplinárního řízení řádná obhajoba, o jeho údajném jednání rozporném se stanovami [právnická osoba] nebyl na disciplinárním jednání konaném dne [datum] předložen žádný důkaz, výbor [právnická osoba] zfalšoval důkazy o jednání žalobce, rozhodnutí o vyloučení žalobce je zdánlivým právním jednáním, jelikož nebylo řádně podepsáno členy výboru [právnická osoba], pročež ani lhůta k podání opravného prostředku nezapočala běžet a rozhodnutí o vyloučení nebylo přijato potřebným počtem členů výboru [právnická osoba]. Žalobce zdůraznil, že jelikož nebyl proces vyloučení žalobce ze [právnická osoba] dokončen, nemohl se bránit žalobou předpokládanou § 258 a násl. zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.“), pročež je podaná žaloba na určení jedinou možnou procesní cestou, kterou se žalobce může domáhat ochrany svých práv. Žalobce vyslovil požadavek, aby žalovaný doložil dokumenty dokládající řádné členství jím sporovaných členů výboru [právnická osoba]. Závěrem zdůraznil, že rozhodnutí o vyloučení člena spolku je přijímáno jednotlivými členy výboru, kteří tvoří kolektivní orgán spolku. Ti svým podpisem stvrzují svou vůli a tvoří ono rozhodnutí. Proto ani zaslání takového rozhodnutí datovou schránkou nemůže zhojit fakt, že uvedené rozhodnutí nebylo podepsáno ani jediným členem výboru, tj. nebylo přijato a řádně vyhotoveno.

3. Žalovaný s žalobním požadavkem vyslovil nesouhlas, neboť odvolání žalobce proti vyloučení ze [právnická osoba] k členské schůzi nebylo podáno včas, tudíž nebyly před podáním žaloby fakticky vyčerpány všechny opravné prostředky, resp. podal odvolání k členské schůzi [právnická osoba] proti rozhodnutí o jeho vyloučení opožděně, pročež mu zaniklo právo k podání žaloby proti rozhodnutí o vyloučení dle § 242 o. z., nemá tak naléhavý právní zájem na požadovaném určení, když nyní podanou žalobou obchází své pochybení ohledně nevyčerpání všech opravných prostředků podle stanov žalovaného a s tím souvisejícího zániku práva k podání příslušné žaloby, proces vyloučení žalobce je tak završen. V této souvislosti uvedl, že rozhodnutí o vyloučení žalobce mu bylo zasláno datovou schránkou dne 21. 8. 2022 a ještě tentýž den mu bylo doručeno, přičemž žalovaný neměl povinnost zasílat rozhodnutí o vyloučení právnímu zástupci žalobce, když taková povinnost mu není stanovena žádným právním předpisem ani stanovami. Odvolání podané prostřednictvím právního zástupce žalobce bylo doručeno až dne 8. 9. 2022, tj. po zákonné 15denní lhůtě (§ 241 o. z.). Podstatou sporu je jednání žalobce na [právnická osoba]., jehož cílem bylo převzít do svého užívání pozemky užívané žalovaným na základě nájemní smlouvy. Žalobce měl možnost se řádně hájit. I přesto, že se žalobce v zákonné 15denní lhůtě neodvolal, svolal výbor členskou schůzi na den 23. 10. 2022 s jedním bodem k projednání, a to odsouhlasení nebo zrušení rozhodnutí o vyloučení žalobce. Žalobce tak měl faktickou možnost se obhájit před členskou základnou, avšak této možnosti nevyužil, když právní zástupce žalobce před zahájením členské schůze napadl samotné svolání schůze s tím, že jedné člence pozvánka nedorazila 30 dní předem. Přesto, že se na schůzi tato členka dostavila, odmítla sdělit, zda tuto schůzi bude akceptovat. Proto předseda žalovaného členskou schůzi ukončil. Žaloba není důvodná, neboť žalobce nepodal proti rozhodnutí o svém vyloučení odvolání v zákonné lhůtě, nepodal v zákonné tříměsíční lhůtě ani žalobu, žalovaný postupoval v souladu se svými stanovami a se zákonem, rozhodnutí o vyloučení žalobce bylo přijato členy (potřebným počtem členů) výboru, přičemž vyloučení žalobce bylo důvodné, žalobci byla umožněna během disciplinárního řízení řádná obhajoba, o jednání žalobce v rozporu se stanovami byl ze strany výboru proveden na disciplinárním jednání konaném dne 16. 8. 2022 důkaz svědeckými výpověďmi, zápis z disciplinárního jednání [právnická osoba] zachycující již projevenou vůli [právnická osoba] byl zaslán datovou schránkou, rozhodnutí o vyloučení žalobce učiněné výborem [právnická osoba] jako kolektivním orgánem dne 16. 8. 2022 bylo žalobci zasláno datovou schránkou (z doručenky datové zprávy ze dne 21. 8. 2022 vyplývá, že tato datová zpráva byla odeslána oprávněnou osobou), přičemž podání učiněné z datové schránky osoby, pro niž byla zřízena, má stejné účinky, jako podání podepsané elektronickým podpisem této osoby, je tak nerozhodné, pokud podpisy k rozhodnutí byly připojeny s časovou prodlevou.

4. Soud prvního stupně vycházeje z nesporných tvrzení (blíže bod 18 odůvodnění), po provedeném dokazování (stran skutkových zjištění z provedených důkazů blíže body 5 až 14 odůvodnění) a poté, co uvedl, jaké podepsané listiny žalovaný předložil v průběhu řízení (blíže bod 15 odůvodnění), vyjmenoval další v řízení provedené důkazy s tím, že z nich pro posouzení věci ničeho podstatného nezjistil (bod 16 odůvodnění), uvedl, že zamítl návrh žalovaného na jeho účastnický výslech prostřednictvím předsedy [právnická osoba] (blíže bod 17 odůvodnění), skutkově uzavřel, že stanovy [právnická osoba] upravují vyloučení člena jako dvoufázové, kdy nejdříve má o vyloučení člena rozhodnout výbor [právnická osoba] v rámci disciplinárního řízení a následně v případě odvolání vyloučeného člena o definitivní platnosti vyloučení člena rozhodne členská schůze, ve stanovách není stanovena lhůta pro odvolání, žalovaný zahájil disciplinární řízení s žalobcem, který byl jeho členem, to proběhlo dne 16. 8. 2022, dne 21. 8. 2022 žalovaný zaslal žalobci prostřednictvím datové zprávy oznámení o jeho vyloučení ze dne [datum] včetně zápisu z disciplinárního jednání výboru [právnická osoba] ze dne 16. 8. 2022 obsahujícího rozhodnutí výboru [právnická osoba] o jeho vyloučení, osoby hlasující pro vyloučení žalobce byly zapsány jako členové výboru [právnická osoba], uvedené listiny byly žalobci zaslány v elektronické podobě bez vlastnoručních podpisů jednajících osob, právnímu zástupci žalobce byly tyto nepodepsané listiny zaslány e-mailem po jeho urgenci dne 7. 9. 2022 a dne 8. 9. 2022 žalobce proti rozhodnutí o svém vyloučení podal odvolání k členské schůzi, která byla svolána na 23. 10. 2022, tato se však nekonala a náhradní členská schůze svolána nebyla, členská schůze proto o vyloučení žalobce nerozhodla, výbor [právnická osoba] považuje žalobce za vyloučeného, když dle výboru [právnická osoba] žalobce nevyužil možnosti podat odvolání v zákonem stanovené lhůtě.

5. Soud prvního stupně věc po právní stránce posoudil podle § 80 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o. s. ř.), §§ 239 odst. 1, odst. 2, 241 odst. 1, 545, 570 odst. 1 o. z. a § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen „zákon č. 300/2008 Sb.“), dle něhož úkon učiněný prostřednictvím datové schránky má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, ledaže jiný právní předpis nebo vnitřní předpis požaduje společný úkon více osob.

6. Soud prvního stupně se nejdříve zabýval otázkou, zda žalobci svědčí naléhavý právní zájem na požadovaném určení, přičemž dospěl k pozitivnímu výsledku, neboť proces vyloučení žalobce nebyl dokončen, když stanovy žalovaného upravují vyloučení člena jako dvoufázové. Nejdříve má rozhodnout výbor v rámci disciplinárního řízení a následně členská schůze. V tomto případě byla členská schůze svolaná za účelem posouzení vyloučení žalovaného rozpuštěna, takže vyloučení žalobce členskou schůzí nebylo projednáno. Výbor žalovaného považuje žalobce za vyloučeného a další členskou schůzi již nesvolal. Odvolání žalobce však není možné považovat za opožděné, jelikož rozhodnutí o vyloučení nebylo žalobci ani řádně doručeno. Rozhodnutí o vyloučení žalobce nelze považovat za konečné rozhodnutí [právnická osoba], neboť o definitivním vyloučení žalobce měla rozhodnout členská schůze, což se nestalo. Z tohoto důvodu žalobce ani nemohl podat návrh, aby o neplatnosti jeho vyloučení rozhodl soud dle § 242 o. z., pročež jedinou možností žalobce bylo podání projednávané žaloby.

7. Soud prvního stupně dále uvedl, že neposuzoval případnou důvodnost rozhodnutí o vyloučení žalobce, tedy platnost rozhodnutí orgánu [právnická osoba], když pro takové řízení by ani nebyl věcně příslušný, nadto se žalobce nedomáhal vyslovení neplatnosti rozhodnutí orgánu [právnická osoba], nýbrž svou určovací žalobou žádá toliko určení, že je členem [právnická osoba], pročež soud prvního stupně zaměřil svou pozornost k posouzení otázky doručování/oznámení rozhodnutí o vyloučení žalobci. V této souvislosti uvedl, že námitku žalobce, že rozhodnutí o jeho vyloučení nebylo zasíláno jeho právnímu zástupci, posoudil jako nedůvodnou, neboť žádný právní předpis žalovanému neukládá povinnost doručovat písemnosti právními zástupci žalobce namísto přímo žalobci. Rozhodnutí o vyloučení se doručuje vyloučenému členu (§ 239 odst. 2 o. z.) a předseda [právnická osoba] v rámci disciplinárního jednání výboru dne 16. 8. 2022 žalobci výslovně sdělil, že mu rozhodnutí bude zasláno do jeho datové schránky. Navíc zmocněním jiné osoby zastoupený neztrácí možnost v rozsahu zmocnění sám právně jednat. Rovněž neposoudil jako důvodnou námitku, že stanovy [právnická osoba] neupravují lhůtu, ve které má být podáno odvolání člena proti rozhodnutí výboru o jeho vyloučení, neboť chybí-li ve stanovách výslovná úprava, tak platí patnáctidenní lhůta od doručení rozhodnutí v písemné formě dle § 241 odst. 1 o. z. Soud prvního stupně dále zdůraznil, že mezi účastníky bylo nesporné, že žalobci byl dne 21. 8. 2022 prostřednictvím datové zprávy do jeho datové schránky doručen průvodní dopis předsedy [právnická osoba], obsahující oznámení o jeho vyloučení ze [právnická osoba], a to společně se zápisem z disciplinárního jednání výboru, v jehož rámci výbor [právnická osoba] o vyloučení žalobce rozhodl. Uvedené listiny byly žalobci doručeny z datové schránky žalovaného. Rovněž není sporná skutečnost, že tyto listiny, resp. rozhodnutí o vyloučení žalobce jakožto člena žalovaného byly žalobci doručeny bez vlastnoručního podpisu osob, které předmětné rozhodnutí učinily. Žalovaný sice v průběhu řízení tyto listiny předložil již řádně podepsané, nicméně tato skutečnost nemění ničeho na situaci, že žalobci byly tyto listiny zaslány bez příslušných podpisů jednajících osob. Listiny sice byly odeslány z datové schránky žalovaného, avšak o vyloučení člena rozhoduje toliko výbor [právnická osoba], přičemž rozhodnutí, které bylo doručeno žalobci, nebylo podepsáno členy výboru. Tento nedostatek nebylo možné zhojit tím, že listina byla odeslána z datové schránky [právnická osoba]. Jedná se o rozhodnutí výboru, které mělo být také členy výboru podepsáno.

8. Soud prvního stupně uzavřel, že rozhodnutí o vyloučení žalobce ze [právnická osoba] je právním jednáním vůči nepřítomné osobě ve smyslu § 570 a násl. o. z. (soud prvního stupně učinil zjištění, že žalobce a jeho právní zástupce již nebyli přítomni jednání výboru [právnická osoba] v době, kdy výbor přijal rozhodnutí o vyloučení žalobce ze [právnická osoba]), pročež působí vůči žalobci až v okamžiku, kdy mu tento projev vůle dojde. Žalobci však byly zaslány toliko nepodepsané listiny, které nelze považovat za právní jednání. Tyto listiny tak, jak byly žalobci doručeny, nezachycují projev vůle jednajících osob, z tohoto důvodu nemohlo rozhodnutí o vyloučení žalobce ze [právnická osoba] vyvolat zamýšlený účinek.

9. Soud prvního stupně dospěl k závěru o důvodnosti podané žaloby a proto určil, že žalobce je řádným členem žalovaného.

10. O nákladech řízení soud prvního stupně rozhodl v souladu s § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal v řízení zcela úspěšnému žalobci plnou náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 47 193,50 Kč sestávající ze zaplaceného soudního poplatku a nákladů zastoupení advokátem, jež jsou tvořeny odměnou za vyjmenované úkony právní služby, paušálními náhradami hotových výdajů a daní z přidané hodnoty, přičemž lhůtu k plnění stanovil podle § 160 odst. 1 část věty před středníkem o. s. ř., platební místo podle § 149 odst. 1 o. s. ř.(blíže bod 29 až 31 odůvodnění).

11. Žalovaný napadl rozsudek soudu prvního stupně včasným a přípustným odvoláním. V němž nesouhlasil s tím, že by měl žalobce naléhavý právní zájem na požadovaném určení, neboť proces vyloučení žalobce ze [právnická osoba] byl dokončen, když jakkoliv tento proces je dvoufázový, tak pouze za předpokladu, že do prvotního rozhodnutí výboru [právnická osoba] o vyloučení podá vyloučený člen včasné odvolání k členské schůzi. Jelikož však žalobce podal odvolání až po zákonné 15denní lhůtě, je jeho vyloučení završeno, je konečné, žalobce ztratil možnost podat návrh na zahájení soudního řízení podle § 242 o. z., jeho členství ve [právnická osoba] zaniklo. Žalovaný vyslovil přesvědčení o tom, že žalobce svou žalobou fakticky obchází postup stanovený v § 242 o. z., když ve své žalobě fakticky navrhoval přezkum rozhodnutí o jeho vyloučení, když namítal neexistenci hmotněprávních podmínek pro jeho vyloučení (absenci důvodů pro vyloučení) a dále namítal procesní a formální nedostatky rozhodnutí o vyloučení žalobce ze [právnická osoba], které měly spočívat v postupu před vydáním rozhodnutí o vyloučení žalobce a v tom, že mu bylo doručeno datovou schránkou rozhodnutí o vyloučení nepodepsané oprávněnými osobami. Nic však žalobci nebránilo v tom, aby v řádné lhůtě podal odvolání k členské schůzi [právnická osoba] s tím, aby na této členské schůzi byly projednány všechny jeho námitky, včetně eventuálních procesních a formálních nedostatků rozhodnutí o vyloučení. Žalobce však prostřednictvím svého právního zástupce tyto námitky podal opožděně. Podle žalovaného soud prvního stupně o podané žalobě vůbec neměl jednat a neměl přezkoumávat rozhodnutí orgánu [právnická osoba] o vyloučení žalobce, a to jak po stránce formální, tak po stránce hmotněprávní, když k tomu je způsobilé pouze řízení dle § 242 o. z. Žalovaný připomněl, že oznámení o vyloučení člena ze dne 19. 8. 2022 včetně zápisu z disciplinárního jednání výboru žalovaného ze dne 19. 8. 2022 (správně 16. 8. 2022 – poznámka odvolacího soudu) odeslané z datové schránky žalovaného a doručené do datové schránky žalobce dne 21. 8. 2022, bylo žalovaným podepsané elektronicky ve smyslu § 18 odst. 2 zákona č. 300/2008 Sb., učiněný úkon tak má stejné účinky jako úkon učiněný písemně a podepsaný, žalobce však odvolání prostřednictvím svého právního zástupce podal až dne 8. 9. 2022, tj. po 15denní lhůtě stanovené v § 241 odst. 1 o. z. Žalobce tak nevyčerpal ke své obraně (proti svému vyloučení ze [právnická osoba]) všechny opravné prostředky dle stanov žalovaného, resp. podal odvolání k členské schůzi [právnická osoba] proti rozhodnutí o svém vyloučení až po zákonem stanovené lhůtě, pročež mu právo k podání žaloby dle § 242 o. z. proti rozhodnutí o vyloučení zaniklo. Žalovaný dále vytkl soudu prvního stupně, že nesprávně právně posoudil otázku právního charakteru rozhodnutí o vyloučení člena spolku, když uvedl, že rozhodnutí o vyloučení žalobce je právním jednáním vůči nepřítomné osobě (§ 570 a násl. o. z.), a proto takové právní jednání působí vůči žalobci až v okamžiku, kdy mu tento projev vůle dojde. V této souvislosti uvedl, že soud prvního stupně pominul skutečnost, že o vyloučení žalobce ze [právnická osoba] bylo rozhodnuto dne 19. 8. 2022 (správně 16. 8. 2022 – poznámka odvolacího soudu) v rámci disciplinárního řízení, tedy jednání výboru [právnická osoba], na kterém byl žalobce i se svým právním zástupcem osobně přítomen. O tomto jednání a jeho výsledku bylo žalobci až následně zasláno do jeho datové schránky oznámení o jeho vyloučení ze dne 19. 8. 2022 včetně zápisu z jednání ze dne 19. 8. 2022 (správně 16. 8. 2022 – poznámka odvolacího soudu). Žalovaný navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně změnil tak, že žalobu zamítne.

12. Žalobce k odvolání žalovaného připomněl, že žalovaný svou procesní obranu stavěl na argumentaci, že proces vyloučení žalobce byl ukončen a že se žalobce měl případného přezkumu vyloučení domáhat postupem dle § 242 a násl. o. z., nicméně vyslovil přesvědčení o tom, že tato argumentace byla vyvrácena provedeným dokazováním (jímž bylo prokázáno, že žalobci nebylo doručeno podepsané rozhodnutí o vyloučení, když dne 21. 8. 2022 byl žalobci doručen toliko nepodepsaný dokument, žalovaný zkouší tvrdit, že předseda výboru prostřednictvím datové schránky podepsal nejen sebe, ale též osoby jiné; žalobce nebyl přítomen přijetí rozhodnutí na disciplinárním řízení konaném dne 16. 8. 2022, nikoliv dne 19. 8. 2022, kdy žádné jednání neprobíhalo, neboť i v samotném zápisu z disciplinárního jednání ze dne 16. 8. 2022 je uvedeno, že předseda výboru disciplinární jednání ukončil s tím, že se výbor poradí a rozhodnutí bude žalobci zasláno datovou schránkou, tedy v době, kdy byli žalobce a jeho právní zástupce vyzváni k odchodu, protože disciplinární jednání bylo ukončeno, ještě neproběhla ani porada výboru, natož, že aby zde bylo přijato rozhodnutí o vyloučení, žalobce tak nebyl osobně přítomen rozhodnutí o svém vyloučení; podepsané rozhodnutí o vyloučení bylo žalobci prostřednictvím jeho právního zástupce doručeno až dne 3. 12. 2024, přičemž se proti němu včas a řádně dne 13. 12. 2024 odvolal, aktuálně tak běží odvolací řízení a marně se čeká na nové svolání členské schůze, která má rozhodnutí o vyloučení buď zrušit či potvrdit), přičemž soud prvního stupně se s ní srozumitelně, přezkoumatelně a s odkazem na provedené dokazování vypořádal. Žalobce zdůraznil, že se nedomáhá přezkoumání rozhodnutí orgánu [právnická osoba], ale toliko určení, že je nadále členem [právnická osoba]. Žalobce navrhl, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně jako věcně správný potvrdil.

13. Odvolací soud při nařízeném jednání (214 odst. 1 o. s. ř.), při němž žalobce po částečném zopakování a doplnění dokazování zdůraznil, že proces jeho vyloučení nebyl dovršen, když až v prosinci 2024 mu bylo doručeno podepsané rozhodnutí o jeho vyloučení, přičemž žalobce nedisponuje informací o tom, že by jeho odvolání podané proti tomuto rozhodnutí žalovaný projednal, a při němž žalovaný stvrdil, že o odvolání žalobce podaném v prosinci 2024 nebylo členskou schůzí žalovaného jednáno, když se čeká na výsledek (nyní) projednávaného sporu, přezkoumal napadený rozsudek soudu prvního stupně včetně řízení, které jeho vydání předcházelo (§ 212, § 212a o. s. ř.), a po částečném zopakování dokazování (§ 213 odst. 2 o. s. ř.) nepodepsaným zápisem z jednání výboru žalovaného z 16. 8. 2022 a podepsaným zápisem z jednání výboru žalovaného z 16. 8. 2022 (jenž byl založen žalovaným podáním z 31. 10. 2024) a doplnění dokazování (§ 213 odst. 4 o. s. ř.) e-mailem právního zástupce žalovaného z 3. 12. 2024, odvoláním žalobce (jeho právního zástupce) z 12. 12. 2024 a doručenkou od datové zprávy ID [hodnota] právního zástupce žalobce z 16. 12. 2024, neshledal odvolání žalovaného důvodným.

14. Z nepodepsaného zápisu z jednání výboru žalovaného z 16. 8. 2022 (listina přiložená k žalobě i k vyjádření k ní) odvolací soud zjistil, že předseda výboru ukončil disciplinární jednání s tím, že se výbor poradí a rozhodnutí bude žalobci zasláno datovou schránkou, následně žalobce se svým právním zástupcem opustili jednání, které pokračovalo v jejich nepřítomnosti, a poté výbor žalovaného přijal rozhodnutí, jímž žalobce ze [právnická osoba] vyloučil.

15. Z podepsaného zápisu z jednání výboru žalovaného z 16. 8. 2022 odvolací soud zjistil, že tento byl podepsán předsedou výboru žalovaného a čtyřmi jeho dalšími členy, kteří se účastnili jednání výboru, zapisovatelem a ověřovatelem, přičemž byl založen žalovaným podáním doručeným soudu prvního stupně dne 31. 10. 2024. Z e-mailu právního zástupce žalovaného z 3. 12. 2024 adresovaného právnímu zástupci žalobce odvolací soud zjistil, že mu byly zaslány přílohy, které byly přiloženy k vyjádření žalovaného z 31. 10. 2024, mimo jiné tak i podepsaný zápis z jednání výboru žalovaného z 16. 8. 2022. Z odvolání žalobce (jeho právního zástupce) z 12. 12. 2024 a doručenky od datové zprávy ID [hodnota] právního zástupce žalobce z 16. 12. 2024 odvolací soud zjistil, že žalobce podal proti rozhodnutí o svém vyloučení, které mu bylo doručeno e-mailem z 3. 12. 2024 a téhož dne doručeno, odvolání, přičemž odvolání žalobce proti rozhodnutí o vyloučení bylo dodáno do datové schránky právního zástupce žalovaného dne 13. 12. 2024 a doručeno dne 16. 12. 2024.

16. Odvolací soud uvádí, že soud prvního stupně si pro své rozhodnutí opatřil dostatek důkazů, když tyto hodnotil zcela v souladu s § 132 o. s. ř., čerpal z nich správná skutková zjištění, a věc správně právně posoudil.

17. Odvolací soud vycházejíc ze skutkových zjištění učiněných soudem prvního stupně se s ním shoduje v závěru, že žalobce má na určení naléhavý právní zájem za situace, kdy žalovaný ho za svého člena nepovažuje, neboť má za to, že bylo konečným způsobem rozhodnuto o jeho vyloučení, když žalobce nepodal včas odvolání k členské schůzi žalovaného proti rozhodnutí výboru žalovaného o jeho vyloučení. Stěžejní otázkou pro posouzení důvodnosti žalobního žádání bylo posouzení, zda rozhodnutí výboru žalovaného bylo konečným rozhodnutím či nikoliv. Jinými slovy, zda rozhodnutí výboru žalovaného zaslané žalobci datovou zprávou v srpnu 2022 mělo právní účinky za situace, kdy nebylo podepsané členy výboru, přičemž se jednalo o rozhodnutí kolektivního orgánu. Odvolací soud se ztotožnil s právním posouzením této otázky soudem prvního stupně, když šlo o právní jednání vůči nepřítomnému žalobci a kdy po zopakování dokazování bylo postaveno najisto, že žalobce rozhodnutí o svém vyloučení přítomen nebyl, přičemž šlo o společný úkon více osob (členů výboru), pročež zaslání prostřednictvím datové schránky nemělo stejné účinky jako úkon podepsaný těmito členy výboru. Za takové situace nenastaly účinky rozhodnutí o vyloučení žalobce doručením v srpnu 2022, odvolací lhůta nezapočala běžet (nemá tak význam se zabývat správností posouzení námitky žalobce, že rozhodnutí o jeho vyloučení mělo být zasláno jeho právnímu zástupci, jakkoliv i posouzení této otázky v bodě 29 odůvodnění soudem prvního stupně je přesvědčivé). Tyto účinky nastaly až doručením rozhodnutí v prosinci 2024, nicméně z doplněného dokazování je zřejmé, že žalobce se proti rozhodnutí výboru žalovaného včas odvolal a o jeho odvolání dosud odvolací orgán, členská schůze žalovaného, nerozhodl ve smyslu § 241 o. z., jak shodě uvedli oba účastníci. V době rozhodování odvolacího soudu (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) je tak žalobce stále členem, přičemž do doby rozhodnutí členské schůze žalovaného nelze uvažovat o konečném rozhodnutí žalovaného ve smyslu § 242 o. z. a tak i možnosti toto konečné rozhodnutí napadnout žalobou o neplatnost vyloučení (konečné rozhodnutí nebylo vůbec vydáno, § 242 o. z. počítá s lhůtou pro podání žaloby i pro situaci, kdy konečné rozhodnutí nebylo členovi doručeno, nikoliv pro situaci, kdy přes včas podaný opravný prostředek ani nebylo vydáno a bylo by lze žalobu podat proti prvotnímu, nikoliv konečnému rozhodnutí).

18. K odvolací námitce žalovaného, že žalobce i argumentoval neplatností svého vyloučení, odvolací soud uvádí, že žalobce sice argumentoval i neplatností svého vyloučení, nicméně soud prvního stupně správně důvodnost rozhodnutí výboru žalovaného o vyloučení žalobce neposuzoval, jak uvedl v bodě 28 odůvodnění, přičemž žalobce se vlastním žalobním žádáním neplatnosti rozhodnutí o svém vyloučení nedomáhal, domáhal se určení, že je řádným členem žalovaného.

19. Odvolací soud proto podle § 219 o. s. ř. rozsudek soudu prvního stupně ve výroku o věci samé jako věcně správný potvrdil, a to včetně akcesorického výroku o náhradě nákladů řízení, když soud prvního stupně rozhodl důvodně podle § 142 odst. 1 o. s. ř. s ohledem na úspěch žalobce a rozhodl správně i o výši náhrady.

20. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto podle § 224 odst. 1 o. s. ř. a § 142 odst. 1 o. s. ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Žalobce byl v odvolacím řízení plně úspěšný, neúspěšný žalovaný je proto povinen nahradit mu náklady ve formě odměny jeho právního zástupce za vyjádření k odvolání a účast na jednání před odvolacím soudem ve výši 7 400 Kč podle § 7 bodu 5, § 9 odst. 3 písm. a) a § 11 odst. 1 písm. k), g) vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu (dále jen „vyhláška č. 177/1996 Sb.“), s připočtením dvou paušálních náhrad hotových výdajů za tyto úkony ve výši 900 Kč podle § 13 odst. 4 vyhlášky č. 177/1996 Sb., přičemž odměna a náhrady byly navýšeny o 21 % daň z přidané hodnoty, jíž odpovídá částka 1 743 Kč. O lhůtě k plnění bylo rozhodnuto podle § 160 odst. 1 o. s. ř., o platebním místě podle § 149 odst. 1 o. s. ř.