35 Co 284/2024-142

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Ondřeje Plška a soudců Mgr. Michala Marka a Mgr. Jana Uhlíře ve věci žalobce: Jméno žalobce , narozený Datum narození žalobce bytem Adresa žalobce zastoupený advokátem Jméno advokáta A sídlem Adresa advokáta A proti žalovanému: Anonymizováno , Anonymizováno Anonymizováno sídlem Anonymizováno zastoupený advokátem Jméno advokáta B sídlem Adresa advokáta B o zaplacení 796 371 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobce proti rozsudku Okresního soudu v Liberci č. j. 24 C 202/2021–105 ze dne 28. března 2024

I. Rozsudek okresního soudu se ve výrocích I o věci samé a III o nákladech řízení placených státem potvrzuje.

II. Ve výroku II o nákladech řízení se rozsudek okresního soudu mění tak, že žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů řízení před okresním soudem ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci toho rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta B, .

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci toho rozsudku k rukám advokáta , Jméno advokáta B, .

1. Shora označeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky , částka, s úrokem z prodlení 8,5 % ročně od , datum, do zaplacení (výrok I), žalobci uložil nahradit náklady řízení žalovaného ve výši , částka, (výrok II) a České republice ve výši , částka, (výrok III). Okresní soud v odůvodnění vysvětlil, že žalobce opíral svou žalobu o tvrzení, že na základě pravomocného elektronického platebního rozkazu Okresního soudu v Liberci č. j. , Anonymizováno, , č. účtu, –, Anonymizováno, ze dne , datum, (dále jen „exekuční titul), kterým bylo uloženo žalobci zaplatit žalovanému částku , částka, s příslušenstvím, bylo v exekučním řízení ve prospěch žalovaného vymoženo , částka, . Tato částka však byla dle žalobce vymožena neoprávněně, protože dluh žalobce přiznaný exekučním titulem neexistoval, neboť ve výši , částka, byl uhrazen ještě před podáním návrhu na vydání elektronického platebního rozkazu, ve výši , částka, zanikl jednostranným zápočtem pohledávek ze dne , datum, a ve výši , částka, platbami po , částka, ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , a proto celou vymoženou částku , částka, požaduje po žalovaném vrátit. V řízení bylo dle okresního soudu objasněno, že exekučním titulem bylo žalobci uloženo uhradit žalovanému celkem částku , částka, představující dluh žalobce z titulu vlastnictví bytových jednotek č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, na adrese , adresa, , a to na náklady spojené se správou domu ve výši , částka, (za období září až prosinec roku 2013 v částce , částka, , za rok 2014 v částce , částka, a za rok 2015 v částce , částka, ), vodné a stočné ve výši , částka, (za období od , datum, do , datum, za jednotky č. , Anonymizováno, , , Anonymizováno, , , Anonymizováno, a , Anonymizováno, ) a elektrickou energii ve výši , částka, (za období od , datum, do , datum, za jednotku č. , Anonymizováno, ). V exekučním řízení vedeném k vymožení plnění dle exekučního titulu soudní exekutor vymohl dne , datum, celou jistinu ve výši , částka, , úroky ve výši , částka, , náklady nalézacího i exekučního řízení ve výši , částka, a náklady soudního exekutora ve výši , částka, . Ohledně plateb realizovaných do vydání elektronického platebního rozkazu dne , datum, okresní soud dovodil, že o těchto platbách nemůže být znovu rozhodováno pro překážku věci rozsouzené dle § 159a odst. 4 občanského soudního řádu s tím, že pokud nebyl exekuční titul ani rozhodnutí exekutora o nákladech exekučního řízení dodatečně „odklizen“, nelze plnění poskytnuté na základě tohoto rozhodnutí považovat za plnění bez právního důvodu, přičemž odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, . Co se týká započtení uplatněného žalobcem, poukázal okresní soud na to, že v kompenzačním prohlášení (obsaženém v podání z , datum, ) žalobce proti pohledávkám žalovaného ve výši , částka, započítává část ze svých 4 pohledávek, jejichž souhrnná výše činí , částka, . Okresní soud hodnotil kompenzační prohlášení žalobce jako právní jednání zdánlivé pro nedostatek ve vymezení toho, v jakém rozsahu má která část pohledávek v důsledku započtení zaniknout, a proto dle okresního soudu k zápočtu pohledávek dojít nemohlo. Z tohoto důvodu také soud prvního stupně neprováděl dokazování k prokázání tvrzení o existenci započítávaných pohledávek. Pokud žalobce tvrdil, že dále uhradil po vydání exekučního titulu částku , částka, po , částka, ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, , a to na náklady spojené se správou bytového domu pro bytové jednotky č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, za rok , Anonymizováno, , okresní soud k prokázání tohoto tvrzení provedl výpisy z bankovního účtu žalovaného, účtu , jméno FO, a výslech svědka Ahtanasiose Naouma a dospěl k závěru, že platby sice byly uskutečněny, avšak z účtu třetí osoby a bez variabilního symbolu označující bytové jednotky č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, , a proto žalovaný nemohl platby identifikovat jako platby na dluh žalobce. Okresní soud ze všech uvedených důvodů žalobu v celém rozsahu zamítl. Procesně neúspěšnému žalobci uložil nahradit náklady v řízení účelně vynaložené žalovaným dle § 142 odst. 1 občanského soudního řádu, mezi které řadí odměnu a paušalizované hotové výdaje zástupce žalovaného spojené s celkem pěti úkony právní služby, výdaje na cesty zástupce ke dvěma jednáním okresního soudu, náhradu za promeškaný čas na cestě a částku odpovídající dani z přidané hodnoty. Dále neúspěšnému žalobci uložil s odkazem na § 148 odst. 1 občanského soudního řádu nahradit náklady státu vynaložené za svědečné svědka Ahtanasiose Naouma.

2. Proti rozsudku se včas odvolal žalobce. Okresnímu soudu vytýká, že neúplně zjistil skutkový stav, neboť neprovedl žalobcem řádně navržené důkazy k prokázání všech rozhodných skutečností. Namítá, že okresní soud věc pojal za účelem jejího urychleného ukončení ryze formalisticky. Za neopodstatněné považuje posuzovat tuto věc optikou věci již soudně rozhodnuté. Zdůrazňuje, že po provedení všech navržených důkazů by nalézací soud musel dospět k závěru o existenci bezdůvodného obohacení na úkor žalobce. Neztotožňuje se ani se závěrem okresního soudu, že zápočet pohledávek by měl být hodnocen jako právní jednání zdánlivé, neboť ze strany žalobce byl řádně zápočet splatných pohledávek účastníků realizován. Navrhuje proto, aby odvolací soud rozsudek soudu prvního stupně zrušil a věc mu vrátil k novému projednání.

3. Žalovaný navrhoval potvrzení napadeného rozsudku s tím, že se okresní soud dostatečně vypořádal se všemi relevantními důkazními návrhy a námitkami žalobce. Žalobce nemůže uplatnit nárok, o kterém již bylo pravomocně rozhodnuto. V exekučním řízení byla vymožena částka dle pravomocného exekučního titulu, a proto neexistuje ani žádný nárok žalobce na vydání bezdůvodného obohacení. Nadto dle žalovaného žalobce žádnou k započtení způsobilou pohledávku vůči němu neměl a k jeho tvrzenému započtení tak nelze přihlížet.

4. Odvolací soud ve smyslu § 211 a násl. zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád („o. s. ř.“), přezkoumal napadený rozsudek i postup okresního soudu v předchozím řízení, přičemž dospěl k závěru, že nedošlo v řízení k takové vadě, která by byla důvodem pro zrušení rozsudku ve smyslu § 219a odst. 1 o. s. ř.

5. Pokud jde o skutkové okolnosti vztahující se k meritornímu výroku, byly tyto objasněny okresním soudem na základě řádně provedených a v souladu s § 132 o. s. ř. zhodnocených důkazů správně a zcela dostatečně.

6. Ve shodě s okresním soudem lze po skutkové stránce shrnout, že exekuční řízení, vedené na návrh žalovaného k vymožení částky , částka, s příslušenstvím dle exekučního titulu ze dne , datum, , skončilo dne , datum, vymožením jistiny včetně příslušenství v celkové částce , částka, , jak je doloženo potvrzením soudního exekutora. Okresní soud správně zjistil, že exekučním titulem byla žalobci uložena povinnost uhradit žalovanému náklady spojené se správou domu v , adresa, , a to za bytové jednotky č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, za období září , Anonymizováno, až prosinec , Anonymizováno, v částce , částka, (která dle tvrzení žalobce měla být uhrazena částečně platbami ode dne , datum, do dne , datum, v celkové částce , částka, a ode dne , datum, do dne , datum, v částce , částka, ), za bytovou jednotku č. , Anonymizováno, za období září , Anonymizováno, až prosinec , Anonymizováno, v částce , částka, (která dle tvrzení žalobce měla být zcela uhrazena platbami ode dne , datum, do dne , datum, ), a za bytové jednotky č. , Anonymizováno, , č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, za období září , Anonymizováno, až prosinec , Anonymizováno, v částce , částka, (která dle tvrzení žalobce měla být zcela uhrazena platbami ode dne , datum, do dne , datum, ). Dále byla exekučním titulem uložena žalobci povinnost uhradit žalovanému náklady spojené se správou domu za bytovou jednotku č. , Anonymizováno, za období září , Anonymizováno, až prosinec , Anonymizováno, v částce , částka, a za bytové jednotky č. , Anonymizováno, , č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, za období leden , Anonymizováno, až prosinec , Anonymizováno, v částce , částka, , vodné a stočné u bytových jednotek č. , Anonymizováno, , č. , Anonymizováno, , č. , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, za období ode dne , datum, do , datum, v částce , částka, a spotřebu elektrické energie v bytové jednotce č. , Anonymizováno, za období od , datum, do , datum, v částce , částka, , tedy celkem , částka, . Tyto pohledávky měly zaniknout jednostranným započtením dle kompenzačního projevu žalobce ze dne , datum, s tím, že žalobce započítává část své pohledávky, a to , částka, (rozdílná částka , částka, je měsíčním nákladem za správu domu za bytovou jednotku č. , Anonymizováno, v roce , Anonymizováno, , kdy exekučním titulem bylo přiznáno , částka, za září až prosince , Anonymizováno, , avšak žalobce v kompenzačním prohlášení uvádí částku , částka, ) a nevypořádanou část ve výši , částka, žádá po žalovaném uhradit. Co se týká částek, které měly být hrazeny na dluh žalovaného ode dne , datum, do dne , datum, , soud prvního stupně objasnil, že žalovaný obdržel ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, platby v celkové výši , částka, z účtu č. , č. účtu, s názvem účtu , jméno FO, s variabilním symbolem č. , var. symbol, , respektive č. , hodnota, , a dále zjistil, že dne , datum, obdržel žalovaný platbu z účtu č. , č. účtu, s názvem „, jméno FO, “ s variabilním symbolem , var. symbol, identifikující číslo popisné bytového domu a bytové jednotky.

7. Podle § 2991 odst. 1 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o. z.) kdo se na úkor jiného bez spravedlivého důvodu obohatí, musí ochuzenému vydat, oč se obohatil. Podle odst. 2 téhož ustanovení bezdůvodně se obohatí zvláště ten, kdo získá majetkový prospěch plněním bez právního důvodu, plněním z právního důvodu, který odpadl, protiprávním užitím cizí hodnoty nebo tím, že za něho bylo plněno, co měl po právu plnit sám.

8. Dle žalobce získal žalovaný majetkový prospěch ve smyslu uvedeného ustanovení na úkor žalobce tím, že obdržel plnění vymožené v exekučním řízení vedeném na základě pravomocného rozhodnutí, přestože jím přiznaná jistina , částka, byla částečně uhrazena před zahájením nalézacího řízení, částečně došlo k zániku této pohledávky jednostranným započtením a zbývající část jistiny ve výši , částka, byla uhrazena po vydání exekučního titulu.

9. Co se týká částek uhrazených žalobcem před podáním návrhu na vydání exekučního titulu, nelze přisvědčit odvolateli, že by okresní soud pochybil, pokud dovodil, že nemůže o těchto platbách rozhodovat pro tzv. překážku věci rozsouzené. Z ustanovení § 174 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 159 odst. 2 odst. 1 o. s. ř., na který okresní soud správně odkazuje, totiž vyplývá, že pravomocný platební rozkaz je v rozsahu výroku právně závazný nejen pro účastníky řízení, ale i pro soud v tom smyslu, že v následném nalézacím řízení nemůže o nároku opětovně rozhodnout. Ten, kdo byl účastníkem řízení, v němž bylo vydáno pravomocné rozhodnutí ukládající mu platební povinnost, je tímto výrokem vázán (§ 159 odst. 2 o. s. ř.) a nemůže proto v jiném řízení úspěšně uplatňovat nárok na vrácení částky zaplacené podle tohoto rozhodnutí s tvrzením, že ve skutečnosti žádnou platební povinnost neměl. Ani soud nemůže vycházet z jiného závěru o existenci či neexistenci nároku mezi týmiž účastníky, o němž již bylo pravomocně rozhodnuto, a tuto otázku nemůže sám v jiném řízení znovu posuzovat ani jako otázku předběžnou (viz rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, uveřejněný ve Sbírce soudních rozhodnutí a stanovisek č. , hodnota, -8/2001). V projednávané věci tak není podstatné, zda, případně v jakém rozsahu, bylo žalobcem před vydání exekučního titulu plněno na jistinu, jejíž úhrada byla tímto titulem žalobci uložena, neboť poté, co předmětný platební rozkaz nabyl právní moci (, datum, ), nelze v tomto následném nalézacím řízení zahájeném dne , datum, tuto otázku řešit, protože při posouzení nároku na vrácení částky představující náklady spojené se správou domu v , adresa, , je soud vázán výrokem předchozího rozhodnutí o této povinnosti.

10. Pokud jde o tvrzený zápočet pohledávek, správně a souladně s ustálenou judikaturou vyšších soudů okresní soud uzavřel, že nárok žalovaného v rozsahu , částka, , respektive , částka, , nezanikl započtením ve smyslu § 1982 o. z. provedeným dle tvrzení žalobce jednostranně kompenzačním projevem ze dne , datum, . Je tomu tak proto, že žalobce ve svém zápočtu pohledávek (kompenzačním projevu) k započtení proti pohledávkám žalovaného vymezeném exekučním titulem uplatňuje celkem , hodnota, skutkově a právně samostatné pohledávky, jejichž výše v součtu převyšuje pohledávky žalobkyně, avšak z kompenzačního úkonu není patrné, které z těchto pohledávek žalované za žalobkyní mají v důsledku započtení zcela či z části zaniknout. Bez takového vymezení je daný kompenzační projev neurčitým, a tudíž zdánlivým a nelze k němu ve smyslu ustanovení § 554 o. z. přihlížet (srovnej usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, nebo rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Protože kompenzačního projev žalobce z , datum, vykazuje popsanou vadu a z objasněných skutečností ani z tvrzení žalobce nevyplývá, že by zde ke dni vydání rozhodnutí odvolacího soudu (§ 154 odst. 1 o. s. ř.) existovalo jiné kompenzační prohlášení, nelze dovozovat, že vůbec mohlo dojít ve smyslu § 1982 odst. 2 o. z. ke zrušení pohledávek žalovaného v rozsahu, ve kterém se kryjí s údajnými pohledávkami žalobce. Je v takovém případě nadbytečné objasňovat, zda žalobce má za žalovaným pohledávky způsobilé k započtení.

11. Správně okresní soud taktéž dospěl k závěru, že nedošlo ani k zániku pohledávky , částka, představující zbývající část nákladů spojených se správou bytového domu u bytových jednotek č., Anonymizováno, , Anonymizováno, a č. , Anonymizováno, za rok , Anonymizováno, , a to platbami po , částka, s variabilním symbolem č. , var. symbol, , respektive č. , hodnota, , ve dnech , datum, , , datum, , , datum, , , datum, , , datum, a , datum, z účtu na jméno , jméno FO, . Výpisy z účtu žalovaného sice dokládají dojití uvedené částky (celkem , částka, ), avšak odesílatel (od žalobce odlišný) nekonkretizoval platby tak, aby příjemce (žalovaný) mohl identifikovat, že se jedná právě o platby na dluh žalobce za bytové jednotky č. , hodnota, a č. , hodnota, . Neuvedl totiž žalobce či osoba platbu provádějící identifikaci platby tak, aby příjemci byla zřejmá jeho vůle uhradit právě daný dluh. Nebyl přitom žalobce přes příslušné poučení schopen objasnit označení plateb variabilním symbolem č. , var. symbol, a č. , hodnota, , namísto správného vyriabilního symbolu obsahujícího číslo popisné domu a číslo bytové jednotky, ač mu bylo správné označení plateb tak, aby je mohl žalovaný jednoznačně rozpoznat a zařadit, známo. To dokládá platba žalobce ze srpna 2017 ohledně bytu č. , hodnota, v domě č.p. 658 správným variabilním symbolem (65805) opatřená. Správným je proto závěr okresního soudu, že nemohlo dojít k zániku dluhu žalobce ve výši , částka, uvedenými patbami na účet žalovaného, jestliže ten nemohl rozpoznat, kdo a jaký konkrétní dluh hradí.

12. Ze shora uvedeného vyplývá, že zamítl-li okresní soud žalobu, je jeho rozhodnutí v meritorním výroku věcně správné a jako takové bylo dle § 219 o. s. ř. potvrzeno, a to včetně správného nákladového výroku III opírajícího se o ustanovení § 148 odst. 1 o. s. ř., kterým bylo procesně neúspěšnému žalobci uloženo nahradit státu jím placené náklady řízení za vyplacené svědečné ve výši , částka, ve třídenní zákonné lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.).

13. Pokud jde o nákladový výrok II, okresní soud správně aplikoval § 142 odst. 1 o. s. ř. a dovodil, že procesně zcela úspěšný žalovaný má právo na náhradu v řízení účelně vynaložených nákladů. Mezi účelně vynaložené náklady však v daném případě nenáleží náhrada za okresním soudem přiznaný úkon představující poradu s klientem přesahující jednu hodinu dne , datum, . Za účelné ve smyslu § 142 o. s. ř. totiž obvykle nelze označit tzv. další porady s klientem, leč by jejich potřebu objektivně vyvolala nová procesní situace a tato porada by sloužila k formulování nových a pro hájení práv nutných přednesů (tvrzení) v takovém rozsahu, že by nutně musela přesáhnout čas jedné hodiny. Z obsahu spisu však vyplývá, že porada dne , datum, byla učiněna za situace, kdy povinnost doplnění tvrzení a označení dalších důkazů ležela na žalobci, jednání bylo odročeno na neurčito a po poradě nenásledoval žádný procesní úkon žalovaného, ze kterého by bylo možno usuzovat na objektivní nutnost další porady přesahující délky jedné hodiny. Odvolací soud proto uzavírá, že zástupcem žalovaného k vyúčtování navržený úkon právní služby spočívající ve dne , datum, vykonané poradě se žalovaným přesahující jednu hodinu nelze považovat za účelně provedený úkon právní služby. Naopak správně okresní soud nepřiznal žalovanému odměnu za nahlížení do spisu dne , datum, , jež zástupce žalovaného učinil bezprostředně po převzetí zastoupení a sepisu vyjádření k žalobě, neboť nahlížení do spisu bylo učiněno v dané věci jako nezbytný předpoklad pro řádné zastupování v průběhu řízení a je tak součástí úkonu právní služby převzetí a přípravy zastoupení na základě smlouvy o poskytnutí právních služeb dle § 11 odst. 1 písm. a) AT (viz obdobně například usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ). Taktéž správně nepřiznal okresní soud žalovanému odměnu za podání ze dne , datum, , protože se o samostatný úkon, provedený k obraně práva účelně, nejedná. Tímto podáním, učiněným poté, co okresní soud odročil první jednání na , datum, , žalovaný doplnil vyjádření k žalobě a označil důkazy. Učinil tak z procesního pohledu „nadbytečně“ za situace, kdy povinnost doplnění tvrzení a označení důkazů tížila žalobce, přičemž uváděna jsou tvrzení, která mohla být přednesena již v prvotním vyjádření k žalobě, případně následně na jednáních soudu dne , datum, .

14. V řízení před okresním soudem se proto účelně vynaložené náklady žalovaného skládají z odměny zástupce žalovaného za úkony právní služby ve výši ve výši , částka, (při tarifní hodnotě , částka, dle § 7 bod 6. AT) za převzetí zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) AT, vyjádření k žalobě dle § 11 odst. 1 písm. d) AT, účast na jednání dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) AT a účast na jednání dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, celkem , částka, , paušalizovaných hotových výdajů zástupce spojené se 4 úkony právní služby po , částka, dle § 13 odst. 4 AT, celkem , částka, , výdajů zástupce na cestu ze sídla zástupce k okresnímu soudu a zpět dne , datum, (v délce 228 km vozidlem o spotřebě 5,3 l benzínu na 100 km, ceně paliva , částka, za litr a sazby základní náhrady , částka, za kilometr dle vyhlášky č. 467/2022 Sb.) ve výši , částka, a náhrady za promeškaný čas v rozsahu 6 půlhodin strávených zástupcem žalovaných na této cestě dle § 14 odst. 3 AT ve výši , částka, , výdajů zástupce na cestu ze sídla zástupce k okresnímu soudu a zpět dne , datum, (v délce 228 km vozidlem o spotřebě 5,3 l benzínu na 100 km, ceně paliva , částka, za litr a sazby základní náhrady , částka, za kilometr dle vyhlášky č. 398/2023 Sb.) ve výši 1 738,41 a náhrady za promeškaný čas v rozsahu 6 půlhodin strávených zástupcem žalovaných na této cestě dle § 14 odst. 3 AT ve výši , částka, a náhrada daně z přidané hodnoty, kterou je zástupce povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést dle zákona č. 235/2004 Sb. ve výši , částka, , celkem , částka, . Byť, jak vysvětleno výše, nahlížení do spisu je součástí jiného úkonu právní služby, náhrada cestovních výdajů zástupce na cestu za účelem seznámení se s tvrzeným nárokem žalobce a náhrada za promeškaný čas v souvislosti s touto cestou žalovanému náleží. Výdaje zástupce na cestu k nahlížení do spisu ze sídla zástupce k okresnímu soudu a zpět dne , datum, (v délce 228 km vozidlem o spotřebě 5,3 l benzínu na 100 km, ceně paliva , částka, za litr a sazby základní náhrady , částka, za kilometr dle vyhlášky č. 511/2021 Sb.) činí , částka, , náhrada za promeškaný čas v rozsahu 6 půlhodin strávených zástupcem žalovaných na této cestě dle § 14 odst. 3 AT je , částka, a spolu s 21 % DPH se jedná o částku , částka, . Celkem žalovaný v řízení před okresním soudem účelně vynaložil , částka, .

15. S ohledem na uvedené byl rozsudek okresního soudu v nákladovém výroku II dle § 220 o. s. ř. změněn tak, že žalobci byla uložena povinnost nahradit žalovanému náklady řízení před okresním soudem ve správné výši , částka, , a to v třídenní zákonné lhůtě (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám jejich zástupce z řad advokátů (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

16. O nákladech odvolacího řízení bylo rozhodnuto dle § 224 odst. 1 a § 142 odst. 1 o. s. ř. Žalobce byl se svým odvoláním zcela neúspěšný, a proto je povinen žalovanému nahradit náklady, které v odvolacím řízení účelně vynaložil. Těmito náklady jsou odměna zástupce žalovaného za úkony právní služby ve výši , částka, (při tarifní hodnotě , částka, dle § 7 bod 6. AT) za písemné vyjádření ze dne , datum, k odvolání dle § 11 odst. 1 písm. d) AT a za účast na jednání dne , datum, dle § 11 odst. 1 písm. g) AT, celkem , částka, , paušalizované hotové výdaje zástupce spojené se 2 úkony právní služby dle § 13 odst. 4 AT ve výši , částka, za písemné vyjádření ze dne , datum, a ve výši , částka, za účast na jednání , datum, , celkem , částka, , výdaje zástupce na cestu ze sídla zástupce k odvolacímu soudu a zpět dne , datum, (v délce 228 km vozidlem o spotřebě 5,3 l benzinu na 100 km, ceně paliva , částka, za litr a amortizaci , částka, za kilometr dle vyhlášky č. 475/2024 Sb.) ve výši , částka, a náhrada za promeškaný čas v rozsahu 6 půlhodin strávených zástupcem žalovaných na této cestě dle § 14 odst. 3 AT ve výši , částka, a náhrada daně z přidané hodnoty, kterou je zástupce povinen z odměny za zastupování a náhrad odvést dle zákona č. 235/2004 Sb. ve výši , částka, (21% z , částka, dle § 137 odst. 3 o. s. ř.), celkem , částka, . Odvolací soud proto výrokem III rozsudku uložil žalobci povinnost zaplatit žalovanému náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši , částka, , a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku (§ 160 odst. 1 o. s. ř.) k rukám advokáta , Jméno advokáta B, (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).