35 Co 42/2024-128

Plný text

Krajský soud v Ústí nad Labem – pobočka v Liberci rozhodl v senátě složeném z předsedy Mgr. Michala Marka a soudců Mgr. Ondřeje Plška a JUDr. Andrey Milichovské ve věci žalobců: a) Anonymizováno . Anonymizováno . Jméno zainteresované osoby 0/0 Datum narození zainteresované osoby 0/0 Adresa zainteresované osoby 0/0 b) Anonymizováno . et Anonymizováno . Jméno zainteresované osoby 1/0 Datum narození zainteresované osoby 1/0 Adresa zainteresované osoby 1/1 zastoupeni advokátem Mgr. Petrem Budzińskim Adresa zainteresované osoby 1/0 proti žalovaným: 1) Jméno zainteresované osoby 2/0 Datum narození zainteresované osoby 2/0 Adresa zainteresované osoby 2/0 2) Jméno zainteresované osoby 3/0 Datum narození zainteresované osoby 3/0 Adresa zainteresované osoby 3/0 1 oba zastoupeni advokátem Jméno zástupce zainteresované osoby 3/0 sídlem Adresa zástupce zainteresované osoby 3/0 o zaplacení částky 121 000 Kč s příslušenstvím, o odvolání žalobců proti rozsudku Okresního soudu v Jablonci nad Nisou č. j. 11 C 152/2023-94 ze dne 4. 12. 2023

I. Rozsudek okresního soudu se mění tak, že žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobcům částku , částka, s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky , částka, od , datum, do zaplacení do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, .

II. Žalovaní jsou povinni společně a nerozdílně zaplatit žalobcům náhradu nákladů soudního řízení před okresním soudem ve výši , částka, a náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši , částka, do 3 dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám advokáta , tituly před jménem, , jméno FO, .

1. Napadeným rozsudkem okresní soud zamítl žalobu, prostřednictvím níž se žalobci domáhali zaplacení částky , částka, s příslušenstvím z titulu bezdůvodného obohacení s odůvodněním, že důvodně odstoupili dopisem ze dne , datum, , doručeným žalovaným dne , datum, , od smlouvy o rezervaci uzavřené mezi účastníky dne , datum, . Na základě ní žalobci složili na účet zprostředkovatele, jsoucího současně zmocněncem žalovaných z rezervační smlouvy, zálohu ve výši žalované částky. Okresní soud učinil závěr, že předmětná písemná smlouva o rezervaci je platně uzavřenou smlouvou o budoucí smlouvě kupní podle § 1785 občanského zákoníku č. 89/2012 Sb. (dále jen o. z.). Dále vyšel ze zjištění, že žalobci v souladu se smluvním ujednáním složili na platební místo žalovaných, kterým byl bankovní účet zprostředkovatele, zálohu , částka, s tím, že pro případ, nedojde-li do uplynutí sjednané doby rezervace z důvodu na straně zájemců (žalobců) k uzavření smlouvy o převodu nemovitostí, jsoucích předmětem rezervační smlouvy, a to bytové jednotky s podílem na společných částech domu (dále jen nemovitost), je povinností zájemců (žalobců) uhradit převodcům (žalovaným) smluvní pokutu ve výši sjednané rezervační zálohy, přičemž tato bude uhrazena zápočtem oproti nároku zájemců na vrácení rezervační zálohy. Po uzavření smlouvy o rezervaci došlo , datum, u nemovitosti k vyznačení poznámky do katastru nemovitostí o zahájení exekuce proti druhému žalovanému. A to na základě vyrozumění soudního exekutora o zahájení exekuce ze dne , datum, . Nejpozději , datum, byli žalobci informováni o tom, že jsou žalovanými podnikány kroky k odstranění uvedené poznámky, konkrétně, že pohledávka z předmětné exekuce ve výši , částka, byla již zaplacena včetně nákladů exekuce. Zákaz omezení nakládání s předmětnou nemovitostí, uložený druhému žalovanému coby povinnému z exekuce, byl zrušen usnesením exekutora ze dne , datum, . Žalobci odstoupili od smlouvy o rezervaci dopisem ze dne , datum, , což odůvodnili existencí poznámky o zahájení exekuce a tím, že se tvrzení žalovaných ohledně práv váznoucích na nemovitosti, učiněná v době uzavření smlouvy, ukázalo nepravdivým. Tím dle žalobců došlo ze strany žalovaných k podstatnému porušení rezervační smlouvy. Dále v odstoupení poukázali na nejistotu ohledně možnosti existence případných jiných právních vad nemovitosti a na neochotu žalovaných poskytnout součinnost k odstranění nejistoty žalobců. Zároveň žalobci požádali o vrácení rezervační zálohy , částka, . Žalovaní přípisem ze dne , datum, sdělili, že odstoupení od smlouvy považují za nedůvodné a započítávají složenou rezervační zálohu na svůj nárok na smluvní pokutu dle rezervační smlouvy.

2. Okresní soud jako předběžnou otázku zvažoval, zda popsaný skutkový stav lze považovat za podstatné porušení smluvní povinnosti ve smyslu § 2002 odst. 1 o. z., tj. jestli žalobci od rezervační smlouvy odstoupili platně podle citovaného ustanovení. Přičemž dospěl k závěru, že nelze přisvědčit tvrzení žalobců, že došlo k porušení povinnosti žalovaných pravdivě při uzavření smlouvy o rezervaci popsat předmětnou nemovitost včetně označení případných právních vad, neboť v té době si žalovaní nebyli vědomi již probíhajícího exekučního řízení. Též má soud za to, že vyznačením poznámky o exekučním řízení u nemovitosti nedošlo k porušení smluvní povinnosti žalovaných nezatížit předmětnou nemovitost právem třetí osoby, když je evidentní, že vyznačení poznámky bylo přímým důsledkem probíhajícího exekučního řízení a nikoli důsledkem aktivního jednání žalovaných. Zákaz nakládání s majetkem vyplývající pro druhého žalovaného z § 44a zákona č. 120/2001 Sb., exekučního řádu na základě exekučního příkazu soudního exekutora, vyznačený poznámkou v katastru nemovitostí, sice nepochybně představoval překážku objektivně vylučující zamýšlený převod nemovitosti budoucí kupní smlouvou. Při úvaze o tom, zda tato okolnost odůvodňovala odstoupení od smlouvy o rezervaci pro podstatné porušení smlouvy, však nelze odhlédnout od toho, že popsaná překážka je překážkou odstranitelnou. Provedeným dokazováním bylo dále zjištěno, že žalovaní podnikli okamžité kroky k jejímu odstranění, když bezodkladně uhradili exekuovanou pohledávku včetně nákladů exekučního řízení oprávněného a exekutora. Postup žalovaných tedy cílil k tomu, aby bylo dosaženo účelu uzavřené rezervační smlouvy a následné kupní smlouvy, a bylo též prokázáno, že žalobci byli žalovanými průběžně informováni o postupu při odstranění překážek, aby mohlo dojít k následnému uzavření kupní smlouvy ve lhůtě sjednané smlouvou o rezervaci. Pokud pak žalobci za popsané situace od smlouvy o rezervaci odstoupili, je třeba jejich právní jednání považovat za předčasné a v době, kdy bylo učiněno, tedy za nedůvodné. Okresní soud při konstatování závěru o nedůvodnosti odstoupení žalobců od rezervační smlouvy přihlédl též k tomu, že k odstranění překážky došlo ve velmi krátké době, kdy po jejím odpadnutí bylo nepochybně možno uzavřít budoucí kupní smlouvu i při zachování lhůty sjednané k tomu ve smlouvě o rezervaci.

3. Okresní soud dále konstatoval, že na jeho výše uvedeném závěru nemůže nic změnit ani argumentace žalobců, poukazujících na neochotu žalovaných poskytnout součinnost k objasnění jejich majetkových poměrů v širších souvislostech včetně poměrů jimi vlastněného podniku a k prokázání jejich bezdlužnosti. Takto rozsáhle vymezené požadavky žalobců nemají oporu ve smluvním ujednání ani právní normě, která by žalovaným povinnost takové součinnosti ukládala, zcela se vymykají běžné praxi a rámci obvyklé obezřetnosti při uzavírání smluv daného typu. Odmítnutí součinnosti ze strany žalovaných v tomto rozsahu požadovaném žalobci nebylo tedy způsobilé odůvodnit odstoupení od smlouvy o rezervaci. Rovněž výši sjednané smluvní pokuty neshledal okresní soud z hlediska judikatury Nejvyššího soudu nepřiměřenou, tj. nejsou dány podmínky ani pro její moderaci. Proto byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta a neúspěšným žalobcům byla uložena povinnost nahradit společně a nerozdílně žalovaným náklady řízení ve výši , částka, do 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám zástupce žalovaných.

4. Proti rozsudku se včas odvolali žalobci, požadujíce změnu napadeného rozsudku takovou, aby žalobě bylo v plném rozsahu vyhověno. Poukazují na to, že v části I smlouvy o rezervaci je prohlášení, že na nemovitosti vázne toliko jedna právní vada, a to hypoteční úvěr , právnická osoba, . a dále v článku 2.4. smlouvy se žalovaní zavázali, že po dobu trvání rezervační smlouvy nemovitost nezatíží právy třetích osob. Přesto byla poté do katastru zapsána poznámka o exekuci k nemovitosti dne , datum, na základě vyrozumění soudního exekutora ze dne , datum, . Dále poukazují na emailovou korespondenci účastníků ze dne 7.-, datum, , v níž zástupce žalovaných coby budoucích prodávajících oznámil žalobcům, že mají dvě možnosti, a to buď uzavření kupní smlouvy nebo uzavření dohody o zrušení rezervace s tím, že zprostředkovatel vrátí uhrazenou rezervační zálohu, jelikož od uzavření smlouvy se situace změnila a to je závažný důvod pro odstoupení od rezervační smlouvy. Na to dne , datum, požádali žalobci o připravení dohody o zrušení rezervace a vrácení zálohy, ta jim však ze strany žalovaných již nebyla poslána. Žalobci mají za to, že žalovaní porušili zásadu předsmluvní odpovědnosti, a odstoupení od smlouvy ze dne , datum, je platné. Žalobci nesouhlasí se závěrem soudu, že nedošlo k porušení smluvní povinnosti žalovaných nezatížit nemovitost právem třetí osoby, když vyznačení poznámky o zahájení exekuce u nemovitosti v katastru nemovitostí bylo toliko přímým důsledkem exekučního řízení a nikoli aktivního jednání žalovaných, ti žádnou povinnost neporušili. Exekuce byla vedena na základě rozsudku Okresního soudu v , adresa, sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, . O jeho skutečnosti žalovaní vědět mohli a především měli a nemůže jít k tíži žalobců, že si žalovaní přes 6 měsíců nevyzvedávali zprávy z datové schránky, kam jim byl rozsudek doručen. Podání návrhu na zahájení exekuce je pak důsledkem nedodržení povinností z rozsudku ze strany povinného, zde druhého žalovaného. Tvrzení soudu o tom, že vyznačení poznámky bylo přímým důsledkem probíhající exekučního řízení a nikoli důsledkem aktivního jednání žalovaných, je pak zcela nepřiléhavé, když akt zahájení jakékoli exekuce nemůže být nikdy z povahy věci samé důsledkem aktivního jednání povinného. Dále žalobci poukazují na to, že posuzování, zda došlo k podstatnému porušení smlouvy zakládajícímu důvod pro odstoupení od ní podle § 2002 odst. 1 o.z., je nutno provádět k okamžiku uzavření rezervační smlouvy, kdy obě strany potvrdily, že jediný závazek váznoucí na předmětné nemovitosti je zástavní právo smluvní ve prospěch , právnická osoba, . Přibyla-li po 12 dnech od podpisu smlouvy na nemovitost další právní vada v důsledku zahájení exekuce proti druhému žalovanému, pak již sama tato skutečnost naplňuje znaky podstatného porušení smluvní povinnosti bez dalšího, když dle judikatury se za podstatné porušení smluvních povinností považuje mimo jiné i nedodržení hlavních vymíněných parametrů smlouvy. Žalovaní dále ze smluvních ujednání věděli, že kupní cena má být placena prostřednictvím úvěrující banky, které mají zájem na tom, že smlouva bude uzavírána s osobami, které nejsou v exekuci, tj. které si řádně plní své závazky, nejsou tudíž u nich žádné pochybnosti o jejich majetkové situaci. Pokud se uzavírají jakékoli smlouvy s osobami, které jsou v exekučním řízení, je zde riziko jejich úpadkové situace, a v takovém případě musí být stav těchto osob velice pečlivě prověřen. Bez takového prověření by žádný rozumný kupující rezervační smlouvu neuzavřel. Za nesprávný považují žalobci názor o předčasném odstoupení od smlouvy. § 2002 odst. 1 o.z. ukládá, že je nutné odstoupit bez zbytečného odkladu, nikoli čekat do uplynutí doby, na kterou byla smlouva sjednána. Kritériem pro posouzení otázky podstatného porušení smlouvy dále nemůže být odstranitelnost či neodstranitelnost vady. Rozhodující je, zda povaha vadného plnění zakládá podstatné či nepodstatné porušení smlouvy. Objevení se poznámky o zahájení exekuce u předmětu budoucí koupě není rozhodně situací standardní, ani obvyklou, jak prezentuje okresní soud, naopak je to přesně případ, kdy se okolnosti změnily natolik, že je legitimní od takové smlouvy odstoupit. Rozhodnutí soudu prvního stupně je nespravedlivé i z hlediska základní zásady soudního řízení uvedené např. v § 1 zák.č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen o. s. ř.), kdy soudem má být zajištěna spravedlivá ochrana soukromých práv a oprávněných zájmů účastníků. Soud prvního stupně však rozhodl tak, že v daném případě se dostalo prospěchu tomu, kdo svou nedbalostí zavinil zahájení exekuce na úkor žalobců, kteří poctivě hájili svoje práva, dožadovali se nápravy, vysvětlení, a když k tomu nedošlo, od smlouvy odstoupili.

5. Žalovaní ve vyjádření k odvolání navrhli potvrzení napadeného rozsudku. Připouští, že poznámka o vedené exekuci vyznačená v katastru nemovitostí ve vztahu k budoucímu předmětu koupě se pochopitelně ukázala pro další průběh obchodu jako problematická, kdy při vedené exekuci by nebylo možné realizovat převod vlastnického práva; přičemž exekuce se jevila jako překážka i pro úvěrující banku žalobců, když banka měla žalobcům dle jejich tvrzení sdělit, že dokud bude na nemovitosti exekuce, nelze činit další kroky. V řízení však bylo prokázáno, že bezodkladně poté, co se žalovaní o existenci exekuce dozvěděli, vymáhanou povinnost uhradili a exekuce tak byla v krátkém časovém horizontu skončena. A to dlouho před uplynutím doby rezervace ujednané ve smlouvě, kdy všechny tyto kroky průběžně žalovaní žalobcům oznamovali a kdy tak žalobcům muselo být zřejmé, že situace je řešena a s vysokou mírou pravděpodobnosti též vyřešena v době rezervační lhůty bude. Žalobci se ale rozhodli žalovaným nedat ani příležitost k nápravě a bez vyčkání na výsledek snah žalobců přistoupili k odstoupení od smlouvy. Dle žalovaných soud prvního stupně též správně přihlédl k tomu, že předmětná vada byla odstranitelná. Ostatně § 1923 o. z. uvádí, že je-li vada odstranitelná, může se nabyvatel domáhat buď nejprve opravy a teprve nelze-li vadu odstranit nebo je-li vada neodstranitelná, může od smlouvy odstoupit. Citované právní úpravy si museli být žalobci vědomi, neboť žalobkyně se při komunikaci se zprostředkovatelem zastupujícím žalované při uzavírání rezervační smlouvy netajila tím, že je advokátkou, čímž se u ní při nejmenším předpokládá znalost norem občanského práva. Žalovaní dále poukazují na to, že požadavek žalobců na detailní ekonomickou lustraci žalovaných byl neadekvátní, žalovaní jej důvodně odmítli z důvodů podrobně ve vyjádření k odvolaní rozepsaných. Současně poukázali na to, že centrální evidence exekucí je veřejným registrem, kde se mohli žalobci jednoznačně přesvědčit o tom, že v případě žalovaných se jednalo o jedinou exekuci. Za nedůvodnou považují žalovaní námitku žalobců, že odstoupili od smlouvy krátce poté, co zjistili zapsání poznámky o vedené exekuci v katastru nemovitostí, neboť museli jednat ve lhůtě bez zbytečného odkladu. Žalovaní mají za to, že lhůta bez zbytečného odkladu by byla splněna také tehdy, pokud by odstoupení bylo učiněno v poslední den doby rezervace, pokud by na nemovitosti nadále vázla poznámka o vedené exekuci.

6. S ohledem na to, že odvolání žalobců bylo podáno z důvodu nesprávného právního posouzení věci a všichni účastníci souhlasili s projednáním věci v odvolacím řízení bez nařízení jednání, krajský soud přezkoumal napadený rozsudek včetně jemu předcházejícího řízení v souladu s § 214 odst. 3 o. s. ř. bez nařízení jednání a odvolání žalobců shledal důvodným.

7. Odvolací soud vychází z výše uvedených skutkových zjištění okresního soudu, která jsou sice úplná a správná, soud prvního stupně z nich však učinil nesprávné právní závěry, neboť nesprávně vyložil podmínky pro odstoupení od rezervační smlouvy uvedené v § 2002 odst. 1 o. z.

8. Dle § 2002 odst. 1 o. z poruší-li strana smlouvu podstatným způsobem, může druhá strana bez zbytečného odkladu od smlouvy odstoupit. Podstatné je takové porušení povinnosti, o němž strana porušující smlouvu již při uzavření smlouvy věděla nebo musela vědět, že by druhá strana smlouvu neuzavřela, pokud by toto porušení předvídala; v ostatních případech se má za to, že porušení podstatné není.

9. Odvolací soud je ve shodě se soudem prvního stupně, že smlouva o rezervaci uzavřená mezi účastníky dne , datum, (na základě které se žalovaní coby vlastníci bytové jednotky v ní specifikované zavázali do , datum, jako budoucí prodávající převést na žalobce coby budoucí kupující předmětnou bytovou jednotku za kupní cenu , částka, , a žalobci zaplatili žalovaným rezervační zálohu ve výši , částka, , která v případě uzavření budoucí kupní smlouvy bude v plné výši započtena na kupní cenu) je platně uzavřenou smlouvou o budoucí kupní smlouvě ve smyslu § 1785 o. z. Dle něj smlouvou o smlouvě budoucí se nejméně jedna strana zavazuje uzavřít po vyzvání v ujednané lhůtě, jinak do 1 roku, budoucí smlouvu, jejíž obsah je ujednán alespoň obecným způsobem.

10. V bodě 2.4 smlouvy bylo mimo jiné ujednáno, že budoucí prodávající – převodce, jimiž jsou žalovaní, se zavazuje po dobu trvání smlouvy nemovitost nezatížit právy třetích osob. Na předmětu budoucí koupě vázlo v době uzavření smlouvy o rezervaci zástavní právo z důvodu hypotéčního úvěru , právnická osoba, . (viz část I smlouvy). V článku 1.4. rezervační smlouvy bylo mezi účastníky dále sjednáno, že žalovaní jako budoucí prodávající souhlasí s tím, aby kupní cena či její část byla žalobci uhrazena financováním z prostředků z hypotečního úvěru za současného zajištění pohledávky financujícího subjektu dalším zástavním právem k nemovitosti.

11. V řízení bylo též prokázáno (a není to mezi účastníky sporné), že nemovitost byla až po uzavření rezervační smlouvy zatížena právní vadou spočívající v zákazu nakládání s ní podle § 44a odst. 1 a § 47 odst. 6 exekučního řádu v důsledku zahájení exekuce proti žalovanému, vedené soudním exekutorem , tituly před jménem, , jméno FO, , Exekutorský úřad , adresa, . Na základě vyrozumění o zahájení exekuce č. j. , spisová značka, ze dne , datum, byla tato skutečnost k , datum, zapsána ve vztahu k nemovitosti do katastru nemovitostí, a to s právními účinky tohoto zápisu k , datum, . Po zjištění této skutečnosti ze strany žalobců a po emailové komunikaci účastníků probíhající od , datum, žalobci podáním ze dne , datum, , doručeným do datové schránky žalobkyně , datum, (a to v době, kdy dle výpisu z katastru nemovitostí trval zákaz nakládání s nemovitostí z důvodu zahájené exekuce na majetek žalovaného), od rezervační smlouvy odstoupili, majíce za to, že zatížení předmětu budoucí koupě výše popsanou právní vadou je podstatným porušením rezervační smlouvy.

12. Za situace, kdy v rezervační smlouvě nebyla sjednána mezi účastníky možnost odstoupení od smlouvy, bylo rozhodující pro posouzení důvodnosti žalobního požadavku na vrácení zálohy pro zrušení rezervační smlouvy odstoupením zkoumat, zda toto odstoupení od ní bylo oprávněné, a to podle obecných ustanovení § 2001 a násl. o. z., když v § 2001 o. z. se uvádí, že od smlouvy lze odstoupit, ujednají-li si to strany, nebo stanoví-li tak zákon. Z § 2002 odst. 1 o. z. (citovaného v bodě 7 odůvodnění tohoto rozsudku) pak vyplývá, že i když odstoupení nebylo ve smlouvě sjednáno (což je daný případ), lze ze zákona odstoupit od smlouvy bez zbytečného odkladu, poruší-li některá ze smluvních stran smlouvu podstatným způsobem.

13. Okresní soud nesprávně zohlednil při posuzování platnosti odstoupení od smlouvy ze strany žalobců skutečnost, že právní vada zákazu nakládání s předmětem budoucí koupě v důsledku zahájení exekuce proti žalovanému, vyskytnuvší se až po uzavření rezervační smlouvy, byla vadou odstranitelnou. Postupoval totiž v rozporu s § 2106 odst. 1 písm. d) o. z., dle něhož je-li vadné plnění podstatným porušením smlouvy, má kupující právo odstoupit od smlouvy. Z citovaného ustanovení vyplývá, že pro určení práv kupujícího z vadného plnění včetně odstoupení od smlouvy není kritériem to, zda jde o vadu odstranitelnou či nikoli (jak tomu bylo v předchozí právní úpravě v § 507 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb. platného do , datum, ), nýbrž to, zda je vadné plnění podstatným nebo nepodstatným porušením smlouvy. Rozlišením toho, co je podstatným a nepodstatným porušením smlouvy pak definuje právě § 2002 odst. 1 věta druhá o. z.14. „Podstatnost“ porušení smluvní povinnosti je třeba poměřovat v kontextu závazkového vztahu jako celku, vycházeje především z významu porušené povinnosti, z intenzity zásahu do rozumného očekávání kupujícího (zde žalobců jako budoucích kupujících) ohledně bezvadnosti věci, kdy obojí je třeba zvažovat především s ohledem na účel objednaného plnění, na sjednané parametry předmětu plnění apod.

15. V daném případě byla předmětem budoucí koupě (tedy předmětem plnění z rezervační smlouvy) bytová jednotka s poměrnou částí společných prostor domu, v kterém se nachází, ve vztahu k níž v době uzavření rezervační smlouvy žalobci jako budoucí kupující brali v potaz, že tato je zatížena dle výpisu z katastru nemovitostí od , datum, toliko zástavním právem zajišťujícím pohledávku z hypotečního úvěru , právnická osoba, ., jak je specifikováno v rezervační smlouvě. Vycházeje z § 4 o. z., že při právním styku je u každé jednající osoby třeba vyjít z předpokladu, že má rozum průměrného člověka jednajícího s běžnou péčí a opatrností, má odvolací soud za to, že žalobci směřující navíc k zaplacení kupní ceny přinejmenším z části financováním z prostředků z hypotečního úvěru, kdy pravděpodobnost poskytnutí hypotečního úvěru bankou se snižuje s množstvím finančních závazků zatěžujících předmět koupě, by rezervační smlouvu v případě, byla-li by předmětná nemovitost kromě jíž existujícího zástavního práva upínajícího se ke splacení hypotečního úvěru z roku 2021 zatížena ještě dalším finančním závazkem, a to z exekuce žalovaného, neuzavřeli (§2002 odst.1, věta druhá před středníkem o. z.).

16. Okresní soud rovněž nesprávně při posuzování „podstatnosti“ porušení rezervační smlouvy zohlednil, že žalovaní jako budoucí prodávající bezodkladně po zápisu vyrozumění o zahájení exekuce na majetek žalovaného do katastru nemovitostí a po upozornění na něj ze strany žalobců začali činit úkony k jeho odstranění. Tyto skutečnosti jsou pro posouzení „podstatnosti“ porušení smlouvy irelevantní, neboť kritérium „podstatnosti“ spočívající ve výše popsaném objektivizovaném subjektivním posouzení zájmu žalobců jako budoucích kupujících o předmět koupě je časově fixované k okamžiku uzavření rezervační smlouvy (viz Občanský zákoník, Velký komentář, Hulmák a kol., nakladatelství , právnická osoba, .Beck, první vydání 2014, str.1199, komentář k § 2002 o. z.).

17. Též je nerozhodné, že zákaz nakládání s předmětem budoucí koupě byl proveden soudním exekutorem, tedy nikoli přímo žalovanými, když příčinou této blokace bylo jednání žalovaného, který nesplnil svou právní povinnost uloženou mu pravomocným soudním rozhodnutím.

18. S ohledem na výše řečené odvolací soud dospěl k závěru, že exekuční postih nemovitosti představuje porušení rezervační smlouvy podstatným způsobem ze strany žalovaných ve smyslu § 2002 odst. 1, věta druhá před středníkem, o. z.

19. Nedůvodná je námitka žalovaných ve vyjádření k odvolání žalobců, že žalobci odstoupili od rezervační smlouvy předčasně, když lhůta k odstoupení „bez zbytečného odkladu“ zákonem stanovená by byla splněna také tehdy, pokud by odstoupení bylo učiněno v poslední den doby rezervace sjednané ve smlouvě do , datum, .

20. Zákonodárcem vymezená lhůta „bez zbytečného odkladu“ přímo neurčuje, v jakém konkrétním časovém okamžiku je třeba konat (zde odstoupit od smlouvy). Jde tedy o neurčitou lhůtu, jejíž podstatu vymezuje již její slovní vyjádření, z něhož je třeba dovodit, že jde o velmi krátkou lhůtu, kterou je míněno bezodkladné, neprodlené, bezprostřední či okamžité jednání směřující k učinění příslušného právního jednání, přičemž doba trvání lhůty bude záviset na okolnostech konkrétního případu. Měřítkem pro to, zda byla lhůta „bez zbytečného odkladu“ dodržena, však rozhodně není doba trvání závazkového vztahu z rezervační smlouvy, nýbrž bezodkladnost jednání účastníka směřujícího k odstoupení od smlouvy (k tomu srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. , spisová značka, ze dne , datum, ).

21. Protože žalobci odstoupili od zanesení poznámky o zákazu nakládání s předmětem budoucí koupě do katastru nemovitostí v řádu dnů, byl z jejich strany naplněn též zákonný předpoklad odstoupení „bez zbytečného odkladu“.

22. Ze všech výše vysvětlených důvodů dospěl odvolací soud k závěru, že žalobci od rezervační smlouvy odstoupili platně dle § 2002 odst. 1 o. z. V důsledku platného odstoupení žalobců od rezervační smlouvy došlo k jejímu zrušení od samého počátku podle § 2004 odst. 1 o. z. Žalobcům tak vzniklo právo na vrácení rezervační zálohy ve výši , částka, ze strany žalovaných z důvodu bezdůvodného obohacení ve smyslu § 2991 odst. 2 o. z., neboť šlo o plnění z právního důvodu, který odpadl.

23. Žalobci kromě vrácení rezervační zálohy ve výši , částka, požadovali žalobou též úrok z prodlení z této částky ve výši 15 % ročně od , datum, do zaplacení.

24. Podle § 1958 odst. 2 o. z. neujednají-li si strany, kdy má dlužník splnit dluh, může věřitel požadovat plnění ihned a dlužník je poté povinen splnit bez zbytečného odkladu.

25. Podle § 1968 dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení.

26. Podle § 1970 o. z. může věřitel po dlužníkovi, který je v prodlení, požadovat zaplacení úroku z prodlení, jehož výši stanoví vláda nařízením. A to konkrétně nařízením vlády č. 351/2013 Sb., dle jehož § 2 výše úroku z prodlení odpovídá ročně výši repo sazby stanovené ČNB pro první den kalendářního pololetí, v němž došlo k prodlení, zvýšené o 8 procentních bodů. V posuzovaném případě repo sazba ČNB k , datum, činila 7%, žalobci požadovaný úrok z prodlení ve výši 15% je tedy v souladu s citovanými ustanoveními o výši úroku z prodlení.

27. Žalobci v odstoupení od smlouvy ze dne , datum, vyzvali žalované k vrácení rezervační zálohy , částka, . Odstoupení od smlouvy bylo žalovanému doručeno do datové schránky dne , datum, . Požadavek žalobců na zaplacením 15% úroku z prodlení z žalované částky od , datum, do zaplacení, je proto rovněž důvodný.

28. Ze všech výše vysvětlených důvodů krajský soud napadený rozsudek změnil tak, že žalovaným uložil, aby společně a nerozdílně zaplatili žalobcům žalovanou částku , částka, spolu s výše citovaným úrokem z prodlení ve lhůtě stanovené v § 160 odst. 1 o. s. ř., tj. do 3 dnů od právní moci rozsudku (§ 220 odst. 1 písm. a) o. s. ř.).

29. Z důvodu změny napadeného rozsudku odvolací soud znovu rozhodl i o nákladech řízení před soudem prvního stupně podle § 224 odst. 2 o. s. ř. Žalobci byli v řízení zcela úspěšní, mají tudíž právo na náhradu nákladů před okresním soudem v plném rozsahu podle § 142 odst. 1 o. s. ř. Ty jsou představovány odměnou advokáta žalobců za 4 úkony právní služby. Výše odměny by činila podle § 7 odst. 5 advokátního tarifu č. 177/1996 Sb. za 1 úkon právní služby částku , částka, . Protože na straně žalobců však jde o zastupování dvou osob, náleží jejich advokátu za každou takto zastupovanou osobu odměna snížená o 20 %, tedy za každou osobu částka , částka, , tj. celkem za 2 osoby jde o odměnu , částka, (§ 12 odst. 4 advokátního tarifu). Ta byla přiznána advokátu žalobce za převzetí a přípravu zastoupení, výzvu k plnění se základním skutkovým a právním rozborem a za účast při jednáních soudu dne 13. 11. a , datum, (§ 11 odst. 1 písm. a), d) a g) advokátního tarifu). Odvolací soud nepřiznal advokátu žalobců odměnu za písemné vyjádření ze dne , datum, představující závěrečný návrh ve věci, neboť ten byl prezentován při ústním jednání dne , datum, , za nějž byla advokátu žalobců odměna již přiznána, tj. nejde ve smyslu § 142 odst. 1 o. s. ř. o náklad potřebný k účelnému uplatnění práva. Celková výše odměny advokáta žalobců činí , částka, . Dále advokátu žalobců náleží 4 režijní paušály po , částka, za uvedené úkony právní služby podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu, jakož i náhrada za čas strávený cestou k ústním jednáním soudu za 12 půlhodin po , částka, podle § 14 odst.1 písm. b) a odst. 3 advokátního tarifu. Advokátu žalobců dále náleží náhrada cestovních výdajů ve výši , částka, za 2 cesty v celkové délce 428 km z , adresa, nad Nisou a zpět k ústním jednáním soudu osobním automobilem , jméno FO, , RZ , SPZ, , při jeho spotřebě dle technického průkazu 5,7l motorové nafty/100 km, její ceně , částka, /1l a paušální náhradě , částka, /1 km dle vyhlášky č.467/2022 Sb. Advokátu žalobce jakožto plátci DPH též náleží podle § 137 odst. 3 o. s. ř. náhrada za DPH ve výši , částka, (ze všech položek advokátu žalobce přiznaných). Po připočtení soudního poplatku z žaloby ve výši , částka, činí náhrada nákladů žalobcům přiznaná za řízení před soudem prvního stupně celkem , částka, .

30. V odvolacím řízení byli zcela úspěšní žalobci, mají tak právo na náhradu nákladů odvolacího řízení v plném rozsahu podle § 224 odst. 1 ve spojení s § 142 odst. 1 o. s. ř. Ty jsou představovány odměnou jejich advokáta za 1 úkon právní služby ve výše , částka, spočívající v podaném odvolání podle § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu č. 177/1996 Sb. K ní advokátu žalobců náleží 1 režijní paušál , částka, podle § 13 odst. 3 advokátního tarifu za podané odvolání, jakož i DPH z odměny a režijního paušálu ve výši , částka, podle § 137 odst. 3 o. s. ř. Celkem náklady odvolacího řízení na straně žalobců představují částku , částka, .