36 C 241/2020 - 1807

Rubrum

Okresní soud Praha-západ rozhodl soudcem JUDr. Tomášem Behrem ve věci žalobkyně: [Jméno zainteresované osoby 0/0], narozená [Datum narození zainteresované osoby 0/0], bytem [Adresa zainteresované osoby 0/0], zastoupená [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] advokátkou se sídlem [Adresa zainteresované osoby 1/0], proti žalovanému: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0], sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0], 13000 Praha 3, zastoupená [Jméno zainteresované osoby 2/0], advokátem se sídlem [Adresa zainteresované osoby 2/0], o nahrazení projevu vůle takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalovaného uzavřít s žalobkyní tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zák. č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (dále jen „zákon o půdě“):

1. Žalovaný, [Anonymizováno], IČ [IČO], se sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0], [adresa] [Anonymizováno] spravuje pozemky ve vlastnictví státu a jsou zapsány Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], a to: - pozemek [Anonymizováno] v katastrálním území a obci [adresa]; - pozemek [Anonymizováno] v katastrálním území a obci [adresa]; - pozemek [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] a obci [adresa]; - pozemek [hodnota] v katastrálním území [adresa] a obci [adresa]; - pozemek [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] a obci [adresa]; - pozemek [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] nad Vltavou a obci [adresa]; - pozemek [hodnota] v katastrálním území [adresa] a obci [adresa]; - pozemek [Anonymizováno] v katastrálním území a obci [adresa], nově vymezený geometrickým plánem číslo [hodnota], který je ověřen [tituly před jménem] [jméno FO] a který je nedílnou součástí tohoto rozsudku; - pozemek [Anonymizováno] v katastrálním území a obci [adresa]; - pozemek [Anonymizováno] v katastrálním území a obci [adresa], [Anonymizováno], nově vymezený geometrickým plánem číslo [hodnota], který je ověřen [tituly před jménem] [jméno FO] a který je nedílnou součástí tohoto rozsudku; - pozemek [Anonymizováno] v katastrálním území a obci [adresa], [Anonymizováno][Anonymizováno], nově vymezený geometrickým plánem číslo [hodnota], který je ověřen [tituly před jménem] [jméno FO] a který je nedílnou součástí tohoto rozsudku. 2. [Jméno zainteresované osoby 0/0], [Anonymizováno], roz. [jméno FO], narozená [Datum narození zainteresované osoby 0/0], [Anonymizováno], je oprávněnou osobou ve smyslu ustanovení § 4 odst. 2 písm. c) zákona o půdě.

3. Žalobkyně má na základě pravomocných rozhodnutí:

1. Magistrátu hl.města Prahy, Pozemkového úřadu [adresa], [Anonymizováno], k.u. [adresa] ze dne [datum], potvrzené rozsudkem Městského soudu v Praze č.j. [spisová značka] ze dne [datum], 2. Magistrátu hl.města Prahy, Pozemkového úřadu [adresa], [Anonymizováno], k.u. [adresa] ze dne [datum], 3. Magistrátu hl.města Prahy, Pozemkového úřadu [adresa], č.j. PU 920/99, k.u. [adresa] ze dne [datum], 4. Hlavního města Prahy, Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu, č.j. PU 580/01, k.u. [adresa] ze dne [datum], 5. Hlavního města Prahy, Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu, [Anonymizováno], k.u. [adresa] ze dne [datum], 6. Hlavního města Prahy, Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu, [Anonymizováno], k.u. [adresa] ze dne [datum], 7. Hlavního města Prahy, Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu, č.j. [Anonymizováno], k.u. [adresa] ze dne [datum], 8. Hlavního města Prahy, Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu, č.j. [Anonymizováno], k.u. [adresa] ze dne [datum], 9. Hlavního města Prahy, Magistrátu hlavního města Prahy, Pozemkového úřadu, č.j. [Anonymizováno], k.u. [adresa] ze dne [datum], 10. Ministerstva zemědělství, pozemkového úřadu [adresa] č.j. [Anonymizováno] k.u. [adresa] ze dne [datum], 11. Ministerstva zemědělství, pozemkového úřadu [adresa] č.j. [Anonymizováno] k.u. [adresa] ze dne [datum], 12. Ministerstva zemědělství, pozemkového úřadu [adresa] č.j. [Anonymizováno], k.u. [adresa] ze dne [datum], 13. Ministerstva zemědělství, pozemkového úřadu [adresa] č.j. [Anonymizováno], k.u. [adresa] ze dne [datum], 14. Ministerstva zemědělství, pozemkového úřadu [adresa] č.j. [Anonymizováno], k.u. [adresa] ze dne [datum], 15. Ministerstva zemědělství, pozemkového úřadu [adresa] č.j. [Anonymizováno], k.u. [adresa] ze dne [datum], 16. Ministerstva zemědělství, pozemkového úřadu [adresa] č.j. [Anonymizováno] k.u. [adresa] ze dne [datum], 17. Ministerstva zemědělství, pozemkového úřadu [adresa] č.j. [Anonymizováno], k.u. [adresa] ze dne [datum], 18. Ministerstva zemědělství, pozemkového úřadu [adresa] č.j. [Anonymizováno], k.u. [adresa] ze dne [datum], 19. Ministerstva zemědělství, pozemkového úřadu [adresa] č.j. [Anonymizováno], k.u. [adresa] ze dne [datum], 20. Ministerstva zemědělství, pozemkového úřadu [adresa] č.j. [Anonymizováno], k.u. [adresa] ze dne [datum], nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky žalobkyni v restituci, z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě, nevydané.

4. Žalovaný k uspokojení nároku žalobkyně na náhradu za pozemky v restituci nevydané touto smlouvou převádí žalobkyni pozemky do jejího vlastnictví, a to jako náhradu za část restitučního nároku žalobkyně, a ta pozemky do svého vlastnictví přijímá. Jedná se o pozemky, zapsané u Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], a to: - pozemek [Anonymizováno] v katastrálním území a obci [adresa]; - pozemek [Anonymizováno] v katastrálním území a obci [adresa]; - pozemek [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] a obci [adresa]; - pozemek [hodnota] v katastrálním území [adresa] a obci [adresa]; - pozemek [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] a obci [adresa]; - pozemek [Anonymizováno] v katastrálním území [adresa] nad Vltavou a obci [adresa]; - pozemek [hodnota] v katastrálním území [adresa] a obci [adresa]; - pozemek [Anonymizováno] v katastrálním území a obci [adresa], nově vymezený geometrickým plánem číslo [hodnota], který je ověřen [tituly před jménem] [jméno FO] a který je nedílnou součástí tohoto rozsudku; - pozemek [Anonymizováno] v katastrálním území a obci [adresa]; - pozemek [Anonymizováno] v katastrálním území a obci [adresa], [Anonymizováno] nově vymezený geometrickým plánem číslo [hodnota], který je ověřen [tituly před jménem] [jméno FO] a který je nedílnou součástí tohoto rozsudku; - pozemek [Anonymizováno] v katastrálním území a obci [adresa], [Anonymizováno] nově vymezený geometrickým plánem číslo [hodnota], který je ověřen [tituly před jménem] [jméno FO] a který je nedílnou součástí tohoto rozsudku.

II. Žalovaný je povinen zaplatit žalobkyni na náhradu nákladů [částka], ve lhůtě 3 dnů od právní moci rozsudku k rukám právní zástupkyně žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se po žalovaném domáhala nahrazení projevu vůle k uzavření smlouvy o bezúplatném převodu náhradních pozemků, jak jsou uvedeny ve výroku, protože jí nebyly vydány pozemky státem neoprávněně odňaté. O nevydání pozemků rozhodly správní orgány, jak jsou uvedeny ve výroku I/3, s tím, že k nim měla žalobkyně spoluvlastnické právo ve výši id. osmnáctiny, jako právní nástupce předchozích vlastníků. Žalovaný neuznal ani po výzvách žalobkyně důvodnost požadavku na správné ocenění nároku. Žalovaná se aktivně snažila o uspokojení restitučního nároku, když se od r. 2006 účastnila šesti veřejných nabídek až do r. 2012, ale byla úspěšná jen částečně. Teprve následně se dozvěděla, že žalovaný nesprávně ocenil restituční nárok na [částka], ačkoli již od r. 2008 věděl o dobové územně plánovací dokumentaci hl.m. Prahy, která jasně podpořila závěr, že odňaté pozemky byly v době přechodu na stát uvažovány jako stavební. Současná výše neuspokojeného nároku činí [Anonymizováno]. Svévole žalovaného spočívá již v tom, že odmítá evidovat správnou výši nároku. Žalobkyně si nechala nárok ocenit znalkyní [právnická osoba]. [tituly za jménem] (dále jen znalkyně [Anonymizováno]), jejíž závěry byly aprobovány v soudních řízeních dalších spoluvlastníků (právních nástupců) nevydaných pozemků. Znalecký posudek [Anonymizováno] je přezkoumatelný, přesvědčivý, v podstatě jediný komplexní posudek. Nejvyšší soud již vyložil, že nezáleží pouze na existenci územního rozhodnutí k zástavbě pozemku, nýbrž i na existenci územně plánovací dokumentace, jež předurčila pozemek k zástavbě. Restituční nárok, vč. správného ocenění, se nepromlčuje, námitka žalovaného je nemravná. Je sice pravdou, že [tituly před jménem] [jméno FO] ocenil některé odňaté pozemky jako stavební k okamžiku, kdy přešly na stát, ale s jeho odůvodněním nelze beze zbytku souhlasit, jelikož stavební charakter hodnotil podle následně vydávaných stavebních povolení, nikoli podle záměru státu naložit s pozemky jako se stavebními. Paradoxní je, že ačkoli [tituly před jménem] [jméno FO] zpracoval posudek na objednání žalovaného, a z tohoto posudku se podává závěr o přecenění restitučního nároku za odňaté pozemky tak, že by na žalobkyni vycházelo alespoň [částka], odmítá žalovaný přesto plnit.

2. Žalovaný navrhl žalobu zamítnout, protože je restituční nárok žalobkyně uspokojen, přičemž úvaha o přecenění nároku nemůže být důvodná. Žalobkyně sice měla postavení oprávněné osoby podle zákona o půdě, nicméně odňaté pozemky neměly stavební charakter jen proto, že znalkyně [Anonymizováno] použila Směrný územní plán z r. 1964. Klíčová je povaha a charakter odňatých pozemků k datu přechodu na stát, tedy k 1. prosinci 1965. Stavební charakter bylo možno založit až na územním rozhodnutí, jež určilo pozemek k zastavění. Znalecký posudek [Anonymizováno] je nepřezkoumatelný a vadný, neaplikuje srážky podle vyhlášky č. 182/1988 Sb. Žalovaný si nemohl počínat svévolně a liknavě, neboť restituční nárok žalobkyně uspokojil již v r. 2012. Naopak žalobkyně otálela s podáním žaloby, ač již existovala judikatura k přecenění restitučního nároku, tudíž je její nárok promlčen. Regulační plány z 30. let 20. st. pozbyly platnosti [datum] v důsledku z.č. 84/1958 Sb., což se podává též ze zn. posudku [tituly před jménem] [jméno FO], jenž byl jinak podán v jiném řízení a za jiným účelem. Výměra odňatých pozemků byla původně určena nesprávně a napravena vydáním opravného usnesení, čímž nedošlo ke zkrácení restitučního nároku, nýbrž k nápravě právního stavu ve prospěch stavu skutečného. Žalovaný provedl přecenění nároku žalobkyně a dospěl tedy k závěru, že činí [částka] (pozemek trafostanice).

3. Po provedeném dokazování dospěl soud k následujícím zjištěním:

4. Správní orgány vydaly restituční rozhodnutí, jak jsou uvedena ve výroku I/3 rozsudku. Nevydané pozemky se podávají též z identifikace parcel (restituční rozhodnutí, identifikace parcel). Vedle skutečnosti, že bylo pro žalovaného nesporné, že je žalobkyně osobou oprávněnou podle zákona o půdě, doložila aktivní věcnou legitimaci řadou listin z pozůstalostních řízení (usnesení a protokoly čl. [Anonymizováno]). Žalobkyně byla provdaná za [tituly před jménem] [jméno FO], jejími rodiči byli [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO] (oddací list čl. 71). Nevydané pozemky nabyl stát [datum] (prohlášení [Anonymizováno] [adresa] z [datum]).

5. Znalkyně zjistila cenu nevydaných pozemků ke dni přechodu na stát, tj. k 18. lednu 1965. Charakter pozemků hodnotila podle platné územně plánovací dokumentace, tj. podle návrhu Směrného územního plánu [adresa], který byl vydán na základě z.č. 84/1958 Sb. o územním plánování a vešel v platnost [datum]. Jiná platná dokumentace k době přechodu shledána nebyla. To potvrdil též [Anonymizováno] Znalkyně prováděla ocenění podle § 14 vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., dle kterých činí cena za 1 m2 částku [Anonymizováno]. Takto ocenila pozemky, které podle Směrného územního plánu spadaly do funkčních ploch určených pro zástavbu. Znalkyně neshledala důvod pro aplikaci srážek dle přílohy č. [hodnota] vyhlášky č. 182/1988 Sb. U parcel, které zčásti spadaly do plochy určené k zastavění a zčásti nikoli, byl pro výpočet výměr ploch využit software AutoCAD. Rozdělení jednotlivých ploch na stavební a nestavební bylo provedeno podle používaných regulativů funkčního a prostorového uspořádání území hl. m. Prahy a podle legendy ke Směrnému územnímu plánu. Parcely, jež nebyly vůbec určeny k zastavění, byly oceněny jako zemědělská orná půda podle BPEJ, a to podle § 14 odst. 3 uvedených vyhlášek. Žádný z pozemků neměl přidělenou [Anonymizováno], a proto je pro ocenění využita průměrná cena pozemků orné půdy podle přílohy k vyhlášce ministerstva zemědělství č. 613/1992 SB. Průměrná cena [Anonymizováno] pozemků orné půdy pro k. ú. [adresa] činila částku [Anonymizováno]. Dle tohoto výpočtu pak znalkyně dospěla k závěru, že hodnota podílu za všechny nemovitosti činí u žalobkyně [Anonymizováno]. Od r. 1945 byly v [Anonymizováno] schváleny tyto územní plány: [adresa] (dokončen asi [datum], schválen [datum]), Revize směrného [adresa] (dokončen [datum], schválen [datum]), Směrný územní plán [adresa] (dokončen [datum], schválen [datum]), [právnická osoba] hlm [adresa] (dokončen [datum], schválen [datum]), [adresa] využití ploch, stabilizovaná území 1994 (dokončen asi červen 1992, schválen [datum]), [právnická osoba] sídelního útvaru hlm [adresa] (dokončen [datum], schválen [datum]), [právnická osoba] sídelního útvaru hlm [adresa] (platný po změně [datum] do [datum]), [právnická osoba] sídelního útvaru [Anonymizováno], schválený 1999, dodnes se změnami platný. U většiny pozemků vycházela znalkyně z barevné legendy, u zbylých si vyžádala skutečnosti nebo listiny od IPR. Znalkyně srovnala územněplánovací dokumentaci z 30. let se Směrným územním plánem z r. 1964. Ačkoli se účelové určení stoprocentně nepřekrývalo, např. u sportoviště, stále se jedná o pozemek se stavebním charakterem, nikoli se zemědělským. Podle oceňovací vyhlášky je určujícím vodítkem, zda se jednalo o pozemek zastavěný, nebo určený k zástavbě. Svá zjištění znalkyně zpracovala s pomocí konzultanta a překrytí mapy katastru nemovitostí s mapou pozemkového katastru (metoda vektorizace, případně metoda rekonstrukce). Kde byla jasná shoda překrytí, byl pozemek určen jako stavební; v případě pochybnosti jako nestavební. V moderním znalectví lze aplikovat srážky jen, jsou-li dobře podložené; znalkyně vycházela z digitální technické mapy pro [Anonymizováno], a přihlížela ke zjevnému smyslu oceňovací vyhlášky, která vznikla pro rodinné domy a rekreační objekty, oproti čemuž se pozemní komunikace, sítě, sportoviště či pozemky pro trafostanice s jejím nastavením míjí. V předmětném území existovala jasná stavební srostlost, dobrá docházková vzdálenost do školy, jakož i poměrně hustá dopravní obslužnost. Ohledně některých srážek ani nebylo jasné, jak by měly být aplikovány, příp. se v čase podmínky měnily, jako u svaživosti. Znalkyně nezjišťovala, jak proběhla skutečná výstavba podle Směrného územního plánu z r. 1964. Znalkyně provedla srovnání povahy pozemků podle Směrného územního plánu a předchozích územních (regulačních) plánů. Stavební výměra dle Směrného územního plánu činí celkem [hodnota] m2, přičemž ve vztahu k regulačnímu plánu je tato stejná nebo vyšší v rozsahu 79 848 m2 a rozdíl oproti této starší ÚPD je pak 2 801 m2. Celková shoda stavební výměry představuje 96,6 %. Tento výpočet nebere v úvahu změnu u souboru pozemků [Anonymizováno], u kterých došlo k jedné změně celé plochy na veřejnou zeleň a které jsou navíc v posudku všechny oceněny jakožto nestavební. Z toho se podává, že v daném rozsahu byly pozemky určeny k výstavbě již od 30. let minulého století, kdy u některých došlo na základě Směrného územního plánu ke změně účelu využití, nicméně výstavba následně realizována byla. (písemný a ústní posudek [Anonymizováno], vč. příloh znalkyně [Anonymizováno]; v barevném provedení viz. přílohový svazek spisu).

6. Žalobkyně žádala o uspokojení restitučního nároku žádostmi o prodej pozemků v letech 2006, 2007, 2009, 2012 a ještě v r. 2020, přičemž byla zčásti úspěšná (žádosti o převod zemědělského pozemku čl. [Anonymizováno], výpisy z kn, srovnávací sestavení parcel). Jestliže žalobkyně vyzvala žalovaného před podáním žaloby k řádnému ocenění restitučního nároku, k čemuž přiložila zn. posudek, žalovaný ji odmítl s tím, že je posudek účelový a že nesprávně hodnotí charakter pozemků k [datum], když darovací prohlášení stát přijal již [datum]. Nadto je restituční nárok žalobkyně uspokojen v rozsahu [Anonymizováno], dokonce se záporným zůstatkem [Anonymizováno] (předžalobní výzva z [datum], odpovědi žalovaného z [Anonymizováno] a [datum]; přehled plnění čl. [Anonymizováno]). Žalovaný odpověděl [datum], že oceňuje pozemky podle zákona o půdě jako pozemky stavební, pokud tak byly určeny podle plánovací dokumentace, platné ke dni odnětí pozemků (odpověď na žádost o svobodný přístup k informacím). Žalovaný sdělil žalobkyni, že převzetí podílů na předmětných pozemcích žalobkyně skutečně nastalo [datum]. Směrný územní plán z r. 1964 byl pro stavební charakter nedostatečný. Závěry znalce nemají oporu v dobých stavebních předpisech. Odňaté pozemky získaly charakter stavebních až vydáním územního rozhodnutí ze strany příslušných orgánů státní správy, což nastalo až po přechodu na stát (odpověď z [datum] čl. [Anonymizováno]). Ke dni [datum] evidovala žalovaná ve vztahu k žalobkyni zůstatek nároku ve výši [částka]; ocenění je provedeno k jednotlivým rozhodnutím (výpis restitučního nároku žalobkyně z [datum]). V průběhu tohoto soudního řízení změnil žalovaný tvrzení tak, že neuspokojený zůstatek restitučního nároku žalobkyně činí [Anonymizováno] (podání čl. [Anonymizováno] a přehled plnění čl. [Anonymizováno]).

7. Od [datum] žádal [právnická osoba] [Anonymizováno] poprvé o poskytnutí územně plánovací dokumentace platné v období let 1935-1970 k datu [datum]. Na tuto žádost bylo Útvarem rozvoje [Anonymizováno] řádně odpovězeno dne [datum]. Do [datum] bylo takovýchto žádostí podáno celkem [hodnota], přičemž poslední byla podána dne [datum]. Na všechny bylo řádně odpovězeno (Sdělení [právnická osoba] čl. [Anonymizováno]). Žalovaný se obracel na IPR za účelem řízení v rámci zákonů č. 229/1991 Sb., a 428/2012 Sb., a za účelem realizace převodů dle zákonů č. 95/1999 Sb., a 503/2012 Sb. a odpovědi využil vždy pro účel, pro který je vyžadoval (odpověď čl. [Anonymizováno]).

8. Pokud rozhodl [datum] odbor výstavby a vodního hospodářství o umístění novostaveb obytných domů na [adresa], vycházel z rozestavěnosti území v předválečných letech a vycházel z plánů bývalé státní regulační komise z roku 1938 (územní rozhodnutí z [datum]). Pozemky zapsané v [Anonymizováno] a [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] byly částečně zastavěny, pravděpodobně průmyslovými stavbami. Od severní hranice pozemků v [Anonymizováno] činila vzdálenost do nejbližší obytné oblasti v roce 1966 části téměř 300 m, stejně jako vzdálenost od jihovýchodní hranice pozemků v [Anonymizováno] do odtamtud nejbližší obytné oblasti. V roce 1975 se zástavba na předmětných pozemcích změnila, poměr zastavěné a nezastavěné plochy však zůstal podobný (letecké snímky z r. 1966 a 1975). V návrhu směrného územního plánu z roku 1948 je předmětná oblast k. ú. [adresa] evidována jako kombinace zastavění se střední hodnotou (světle oranžová), vyšší hustotou (světle červená), komunikací (červená) a zelené plochy: vysoká zeleň dnešní (tmavě zelená). [adresa] plocha na předmětných pozemcích spíše převažuje (zjištěno z tohoto návrhu z [datum] a z výřezu pro předmětné území, zákresy sítí Pražských vodovodů a kanalizací čl. [Anonymizováno]).

9. V návrhu směrného plánu Prahy z r. 1948 je vyjádření k regulačním plánům bývalé státní regulační komise z let 1920-38. Je zde uvedeno, že tyto plány jsou již zastaralé a nevyhovující zvýšeným požadavkům (návrh čl. 570, části „dosavadní plány“). Výsledky Státní regulační komise v období první republiky nedošly ve větší míře svého naplnění, když po válce nastala zcela jiná situace a plánování města se ubíralo jinými cestami (článek čl. [Anonymizováno]: [jméno FO] „Státní regulační komise a rozvoj Prahy“ z časopisu Urbanismus a územní rozvoj, ročník XII, č. 6/2009). Po 2. světové válce byl vývoj uchovávání kontinuity původní zástavby přerušen. Pokračovala individuální výstavba v založených vilových čtvrtích a první sídliště navazovala na starší osídlení koncepce na regulační plány z 30. let minulého století, to se však brzy změnilo se zvyšujícími se nároky na objem zástavby a technologické postupy (kapitola 2.3 Sídelní struktura a urbanismus).

10. Ke zpochybnění, že odňaté pozemky byly v době přechodu na stát stavební: Na pozemku [Anonymizováno] se tenisové kurty, ani přidružená stavba, v r. 1975 nenachází. V roce 1989 už kurty i stavba na pozemku postaveny. Na pozemku [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] je již ze snímku z r. 1966 zřejmá vytyčená obdélníková část, která je v budoucnosti hřištěm - v r. 1966 a 1975 nejsou ještě na této části pozemku vidět dělící čáry hřiště; ty jsou zakresleny až na snímku z roku 1989 (zjištěno z ortofotomap čl. [Anonymizováno]). Ragby hřiště na pozemku [Anonymizováno] v k. ú. [adresa] bylo uvedeno do trvalého provozu na základě rozhodnutí ONV v [adresa] dne [datum]; místním šetřením bylo tehdy zjištěno, že podmínky rozhodnutí o přípustnosti stavby ze dne [datum] byly splněny (rozhodnutí čl. [Anonymizováno]). Dne [datum] proběhlo na pozemku [Anonymizováno] ([adresa]) místní šetření za účelem kolaudace tribuny pro diváky na hřišti ragby. Tehdy bylo zjištěno, že stavba základové desky z betonu por postavení tribuny byla provedena dle projektové dokumentace schválené při vydání stavebního povolení ze dne [datum] (zápis z šetření čl. [Anonymizováno]). Rozhodnutí o umístění 1. stavby sportovního areálu „Císařka“ na pozemcích [Anonymizováno], vše v k. ú. [adresa] bylo od [datum] do [datum] vyvěšeno na úřední desce ONV-5; námitky žádné nedošly (listina k vyvěšení rozhodnutí na úřední desce čl. [Anonymizováno]). Kolaudační rozhodnutí k užívání 1. stavby „Tenisového areálu Císařka“ bylo vydáno dne [datum]. Stavební dokumentace k této stavbě byla stavebním úřadem ověřena ve stavebním řízení dne [datum] (kolaudačního rozhodnutí čl. [Anonymizováno]). Umístění stavby tenisového areálu bylo v souladu s ÚPN Prahy; územní rozhodnutí bylo vydáno dne [datum], [Anonymizováno] ke zpracované dokumentaci z r. 1979 (listina ze st. dokumentace čl. [Anonymizováno]. Na pozemku [Anonymizováno] ([adresa]) stála v r. 1966 pouze jedna budova a to na jeho nejjižnější části. V roce 1975 již okolo této budovy stálo 5 panelových domů; na západní části pozemku již taktéž proběhla určitá zástavba, když zde stály asi 3 panelové domy. V roce 1989 byl již celý pozemek husté zastavěn (ortofotomapy čl. [Anonymizováno]. Dne [datum] bylo rozhodnuto o udělení čísla popisného a orientačního nově postavenému domu na pozemku [Anonymizováno] ([adresa]); pozemku bylo uděleno [Anonymizováno]. V rozhodnutí je též uvedeno, že novostavba byla povolena rozhodnutím ONV-5 ze dne [datum]; kolaudační rozhodnutí bylo vydáno dne [datum] (rozhodnutí čl. [Anonymizováno]). Dne [datum] bylo rozhodnuto o udělení čísla popisného a orientačního nově postavenému domu na pozemku [Anonymizováno] ([adresa]); pozemku bylo uděleno [Anonymizováno] [právnická osoba] rozhodnutí je též uvedeno, že novostavba byla povolena rozhodnutím ONV-5 ze dne [datum]; kolaudační rozhodnutí bylo vydáno dne [datum] (rozhodnutí čl. [Anonymizováno]). Kolaudační rozhodnutí k rodinným domkům č. [hodnota] [právnická osoba] na [adresa] (PK není uvedeno) bylo vydáno dne [datum]; již při místním šetření dne [datum] a [datum] bylo zjištěno, že rodinné domky jsou stavebně dokončeny, nebyly však dokončeny a zkolaudovány veřejné sítě. Projektová dokumentace byla ověřena stavebním úřadem ve stavebním řízení dne [datum] (kolaudační rozhodnutí čl. [Anonymizováno]). Dne [datum] bylo rozhodnuto o udělení čísla popisného a orientačního nově postavenému domu na pozemku [Anonymizováno] ([adresa]); pozemku bylo uděleno [Anonymizováno] V rozhodnutí je též uvedeno, že novostavba byla povolena rozhodnutím ONV-5 ze dne [datum]; kolaudační rozhodnutí bylo vydáno dne [právnická osoba]. 1976 (rozhodnutí čl. [Anonymizováno]). Dne [datum] bylo rozhodnuto o udělení čísla popisného a orientačního nově postavenému domu na pozemku [Anonymizováno] ([adresa]); pozemku bylo uděleno [Anonymizováno]. V rozhodnutí je též uvedeno, že novostavba byla povolena rozhodnutím ONV-5 ze dne [datum]; kolaudační rozhodnutí bylo vydáno dne [právnická osoba]. 1976 (rozhodnutí čl. [Anonymizováno]). K obytnému domu [Anonymizováno] umístěného v [adresa] na pozemcích [Anonymizováno] a [Anonymizováno] (vše v k. ú. [adresa]) bylo dne [datum] vydáno stavební povolení (stavební povolení čl. [Anonymizováno]). Řadový rodinný dům [Anonymizováno] v [adresa] ([Anonymizováno]; [adresa]) byl zkolaudován na základě rozhodnutí ze dne [datum]; stavba byla provedena podle dokumentace ověřené stavebním úřadem ve stavebním řízení dne [datum], dne [datum] proběhlo místní šetření, přičemž k tomuto datu byla stavba již hotova, nicméně nebyl zkolaudován vodovodní řad a tudíž bylo kolaudační řízení přerušeno (kolaudační rozhodnutí čl. [Anonymizováno]). Pozemek [Anonymizováno] ([adresa]) nebyl v letech 1966 a 1975 zastavěn stavbou; asi přes střed pozemku vede kolmo přes něj chodník, na východní straně pozemku se nachází oválný plácek, který je pravděpodobně dětské hřiště. Oproti roku 1966 je pozemek v r. 1975 výrazněji zarostlý stromy a to asi z 60 % (ortofotomapy čl. [Anonymizováno]). Plánovací odbor nesouhlasil s výstavbou obytného domu na pozemku [Anonymizováno] ([adresa]), neboť asi v polovině 60. let byl pozemek z původního rumiště prací občanů předělán na park. Vedle toho by to nebylo vhodné z hlediska životního prostředí – tento názor měla jak Rada Obvodního národního výboru v [adresa], tak i plánovací komise (vyjádření plánovacího odboru čl. [Anonymizováno]). 11. [tituly před jménem] [jméno FO] ocenil pro žalovaného některé pozemky v k.ú. [adresa] s tím, že důvody pro aplikaci srážek shledal u pozemků [Anonymizováno] (nemožnost napojení na vodovod a kanalizaci), u ostatních důvod pro srážky neshledal (zn. posudky [tituly před jménem] Z. [jméno FO] čl. [Anonymizováno]). 12. [tituly před jménem] [jméno FO] původně ocenil ve věci restituentky K. [jméno FO] (k objednávce státu) některé nevydané pozemky v k.ú. [adresa] a v k.ú. [adresa] s výsledkem [částka]. V dodatku č 1 ke zn. posudku však ocenění navýšil na [Anonymizováno]. Znalec dospěl zčásti k odlišným závěrům, než znalkyně [Anonymizováno], zejména proto, že st. charakter posuzoval podle toho, jestli stát odňal pozemek za účelem výstavby, nebo podle toho, jestli s výstavbou na odňatém pozemku započal bezprostředně po odnětí pozemků. Jelikož odňaté pozemky přešly na stát [datum], resp. [datum], nebylo možno hodnotit stavební charakter podle neplatných regulačních plánů Státní regulační komise. Jediné, přesto nedostatečné vodítko, dal Směrný územní plán z r. 1948. Znalec aplikoval srážky aplikoval, a také zjistil nesprávný výpočet výměry (zn. posudek [tituly před jménem] [jméno FO] čl. [Anonymizováno] s dodatkem čl. [Anonymizováno]). Znalkyně [Anonymizováno] se písemně vyjádřila k posudku [tituly před jménem]. [jméno FO] tak, že setrvává na svých závěrech, neboť nesouhlasí s metodou [tituly před jménem] [jméno FO] ve vztahu k určení, jak hodnotil některé pozemky jako nestavební a jiné jako stavební, neboť oceňovací vyhláška staví v § 14 pouze na tom, zda byl pozemek určen územně plánovací dokumentací k zastavění, nikoli zda na něm později a jak proběhla výstavba. Dále nelze souhlasit s použitím Směrného územního plánu z r. 1948, neboť nebyl nikdy potvrzen a schválen, oproti čemuž Regulační plány pro k.ú. [adresa] a k.ú. [adresa], z nichž znalkyně [Anonymizováno] vycházela, byly potvrzeny a schváleny Ministerstvem veřejných věcí (vyjádření znalkyně [Anonymizováno] čl. [Anonymizováno]).

13. Pozemek [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] ve vlastnictví žalovaného představuje ornou půdu (výpis z KN čl. [Anonymizováno] a přehled čl. [Anonymizováno]), je propachtován [tituly před jménem] [jméno FO] (pachtovní smlouva s dodatkem čl. [Anonymizováno]). Cena pro účely vydání činí [Anonymizováno]; pozemek netrpí překážkou vydání (shodné tvrzení účastníků čl. [Anonymizováno] a čl. [Anonymizováno]).

14. Pozemek [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] ve vlastnictví žalovaného představuje trvalý travní porost (výpis z KN čl. [Anonymizováno] p.v., přehled čl. [Anonymizováno], grafická mapa čl. [Anonymizováno]), je pronajat k zemědělské činnosti [Anonymizováno] (nájemní smlouva čl. [Anonymizováno] s dodatkem čl. [Anonymizováno] p.v.). Cena pro účely vydání činí [Anonymizováno] (zn. posudek čl. [Anonymizováno]). Žalovaný sice nemá k dispozici nabývací titul, ale provedl proceduru podle § 20/3 z.č. 503/2012 Sb., aniž by kdo vznesl námitky proti vlastnictví státu (oznámení čl. [Anonymizováno], prohlášení čl. [Anonymizováno]).

15. Pozemek p.č. [hodnota] v k.ú. [adresa] ve vlastnictví žalovaného přestavuje ornou půdu (výpis z KN čl. [Anonymizováno] p.v., přehled čl. [Anonymizováno] s výpočtem čl. [Anonymizováno], grafická mapa čl. [Anonymizováno]), je pronajat [jméno FO] (nájemní smlouva čl. [Anonymizováno]). Cena pro účely vydání činí [Anonymizováno] (zn. posudek čl. [Anonymizováno]).

16. Pozemek [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] ve vlastnictví žalovaného představuje ornou půdu (výpis z KN čl. [Anonymizováno]., přehled čl. [Anonymizováno], mapa čl. [Anonymizováno] s výpočtem čl. [Anonymizováno]) je propachtován [tituly před jménem] [jméno FO] (pachtovní smlouva čl. [Anonymizováno] s přílohou čl. [Anonymizováno]). Cena pro účely vydání [Anonymizováno] je pro účastníky nesporná.

17. Pozemek [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] ve vlastnictví žalovaného představuje ornou půdu (výpis z KN čl. [Anonymizováno], přehled čl. [Anonymizováno], mapa čl. [Anonymizováno] s výpočtem čl. [Anonymizováno].), je pronajat [právnická osoba]. (nájemní smlouva čl. [Anonymizováno] s přílohou čl. [Anonymizováno].). Cena pro účely vydání činí [Anonymizováno] a je pro žalobkyně nesporná (zn. posudek čl. [Anonymizováno]).

18. Pozemek [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] ve vlastnictví žalovaného představuje ornou půdu (výpis z KN čl. [Anonymizováno], přehled čl. [Anonymizováno], mapa čl. [Anonymizováno] a výpočet čl. [Anonymizováno] p.v.), je propachtován [jméno FO] (pachtovní smlouva čl. [Anonymizováno]). Cena pro účely vydání činí [Anonymizováno] a je pro žalobkyni nesporná (zn. posudek čl. [Anonymizováno]).

19. Pozemek p.č. [hodnota] v k.ú. [adresa] ve vlastnictví žalovaného představuje ornou půdu (výpis z KN čl. [Anonymizováno], geometrický plán čl. [Anonymizováno]). Pokud se žalovaný bránil vydání pozemku z důvodu, že rozhodl o jeho nepotřebnosti pro účely [právnická osoba] (rozhodnutí čl. [Anonymizováno], dopisem čl. [Anonymizováno], smlouva o budoucí směnné smlouvě čl. [Anonymizováno]), vyjádřil se při posledním jednání, že vzal [tituly před jménem] [Anonymizováno] žádost o směnu zpět a pozemek již překážkou vydání netrpí. Pozemek je propachtován [právnická osoba]. (pachtovní smlouva čl. [Anonymizováno]+dodatek čl. [Anonymizováno]). Cenu pro účely vydání dovodil soud ze zn. posudku [tituly před jménem] [jméno FO] na částku [částka], a to jako součin výměry té části pozemku, která je stavební = [Anonymizováno] metrů čtverečních (str. 6 zn. posudku – čl. [Anonymizováno]) s vyhláškovou cenou [Anonymizováno] na metr čtvereční, a to s přihlédnutím ke skutečnosti, že se ceny náhradních pozemků určují podle § 28a zákona o půdě. [adresa] v r. 1991 městem nebyla, neboť o změně jejího postavení rozhodl předseda Poslanecké sněmovny až poté, co se usnesla Vláda ČR [datum], že mu takový postup doporučuje (usnesení Vlády čl. [Anonymizováno]). Tedy součet ceny zemědělské části pozemku [Anonymizováno] a ceny části stavební ([Anonymizováno]) = [Anonymizováno] (úvaha soudu na základě posudku a pr. předpisů).

20. Pozemek [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] ve vlastnictví žalovaného představuje ornou půdu (výpis z KN čl. [Anonymizováno], mapa čl. [Anonymizováno]), která má být zčásti využita pro stavbu jihozápadní větve silničního obchvatu (příloha územního plánu čl. [Anonymizováno], vyjádření v územním řízení čl. [Anonymizováno]). Cena celého pozemku určena na [částka] (zn. posudek čl. [Anonymizováno]). Tu část pozemku, která nebude sloužit k zastavění silničním obchvatem, oddělil geometrický plán [tituly před jménem] [jméno FO], který je nedílnou součástí tohoto rozsudku. Tato část má výměru [Anonymizováno] a [Anonymizováno], tudíž s přihlédnutím ke zn. posudku má takto bonitovaná půda cenu [Anonymizováno]. Pak na vydanou část pozemku připadá cena [Anonymizováno] (geometrický plán čl. [Anonymizováno] v elektro. podobě a úvaha soudu o ceně připadající na vydanou část).

21. Pozemek [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] ve vlastnictví žalovaného představuje ornou půdu (výpis z KN čl. [Anonymizováno]), jíž náleží zvláštní ochrana: podle územního plánu jde o ochrannou zeleň, stabilitu krajiny, a také přes pozemek vede hranice ochranného pásma rychlostní komunikace, a také se nachází v ochranném pásmu dopravní a technické infrastruktury (sdělení čl. [Anonymizováno]). Pozemek je propachtován [tituly před jménem] [jméno FO] (pachtovní smlouva čl. [Anonymizováno]). Pro účely vydání určena cena na [Anonymizováno], která je pro žalobkyni nesporná (zn. posudek čl. [Anonymizováno]).

22. Pozemek [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] ve vlastnictví žalovaného představuje ornou půdu (výpis z KN čl. [Anonymizováno]), jíž náleží zvláštní ochrana: podle územního plánu jde o ochrannou zeleň, stabilitu krajiny, a také přes pozemek vede hranice ochranného pásma rychlostní komunikace, a také se nachází v ochranném pásmu dopravní a technické infrastruktury (sdělení čl. [Anonymizováno]). Pozemek je propachtován [tituly před jménem] [jméno FO] (pachtovní smlouva čl. [Anonymizováno]). Pozemek by měl z velmi malé části sloužit výstavbě silničního obchvatu pro obec [adresa], ačkoli se ze sdělení [adresa] (čl. [Anonymizováno]) ani z územního rozhodnutí téhož úřadu (čl. [Anonymizováno]) taková skutečnost přímo nepodává, nicméně ze zákresů (čl. [Anonymizováno]), jakož i z jednotné linie uvažované silnice se podává, že stavbou zasažen bude, a proto žalobkyně zajistila oddělovací geometrický plán [tituly před jménem] [jméno FO], který oddělil překážkou zasaženou část o výměře 61 metrů čtverečních a označil ji jako nově vzniklý pozemek [Anonymizováno]. Zbytek původního pozemku [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno]. je k vydání žalobkyni (geometrický plán čl. [Anonymizováno]). Pro účely vydání určena cena na [Anonymizováno], která je pro žalobkyni nesporná, a od níž soud odečetl výměru nově vzniklého pozemku [Anonymizováno], která nebude žalobkyni vydána, tj. [Anonymizováno] m.čtver., která má BPEJ [Anonymizováno], tudíž cenu podle zn. posudku [Anonymizováno] za m.čtver., tedy část k odečtu činí [Anonymizováno] – pak výsledná cena zbytku pozemku [Anonymizováno] pro účely vydání činí [Anonymizováno] (zn. posudek čl. [Anonymizováno], úvaha soudu s pomocí BPEJ a odečtu výměry pozemku [Anonymizováno] dle geometrického plánu čl. [Anonymizováno]).

23. Pozemek [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] ve vlastnictví žalovaného představuje ornou půdu (výpis z KN čl. [Anonymizováno]), jíž náleží zvláštní ochrana: podle územního plánu jde o ochrannou zeleň, stabilitu krajiny, a také přes pozemek vede hranice ochranného pásma rychlostní komunikace, a také se nachází v ochranném pásmu dopravní a technické infrastruktury (sdělení čl. [Anonymizováno]). Pozemek je propachtován [tituly před jménem] [jméno FO] (pachtovní smlouva čl. [Anonymizováno]). Pozemek by měl zčásti sloužit výstavbě silničního obchvatu pro obec [adresa] (sdělení [adresa] čl. [Anonymizováno], oznámení o zahájení územního řízení čl. [Anonymizováno] se zákresem v mapě čl. [Anonymizováno], email st. úřadu čl. [Anonymizováno], územní rozhodnutí čl. [Anonymizováno] se zákresem silnice čl. [Anonymizováno] a situačním výkresem čl. [Anonymizováno]). Žalobkyně zajistila oddělovací geometrický plán [tituly před jménem] [jméno FO], který oddělil překážkou zasaženou část o výměře 304 metrů čtverečních a označil ji jako nově vzniklý pozemek [Anonymizováno]. Zbytek původního pozemku [Anonymizováno] o výměře [Anonymizováno] m.čtver. je k vydání žalobkyni (geometrický plán čl. [Anonymizováno]). Pro účely vydání určena cena na [Anonymizováno], která je pro žalobkyni nesporná, a od níž soud odečetl výměru nově vzniklého pozemku [Anonymizováno], která nebude žalobkyni vydána, tj. [Anonymizováno] m.čtver., která má BPEJ [Anonymizováno], tudíž cenu podle zn. posudku [Anonymizováno] za m.čtver., tedy část k odečtu činí [Anonymizováno] – pak výsledná cena zbytku pozemku [Anonymizováno] pro účely vydání činí [Anonymizováno] (zn. posudek čl. [Anonymizováno], úvaha soudu s pomocí BPEJ a odečtu výměry pozemku [Anonymizováno] dle geometrického plánu čl. [Anonymizováno]).

24. Judikatura k této věci: Žalobkyně předložila velké množství soudních rozhodnutí v obdobné věci těchto restituentů: [jméno FO] (Okresní soud [Anonymizováno] a Krajský soud v Praze čl. [Anonymizováno] a Nejvyšší soud [Anonymizováno]; Okresní soud v [jméno FO] [Anonymizováno] a Krajský soud v Praze [Anonymizováno]; Okresní soud v [Anonymizováno] a Krajský soud [Anonymizováno] a Nejvyšší soud [Anonymizováno]; Okresní soud ve [adresa] [Anonymizováno]; Okresní soud [Anonymizováno]; Okresní soud [Anonymizováno]). [tituly před jménem] [jméno FO] (Okresní soud v [jméno FO] čl. [Anonymizováno] a Krajský soud [Anonymizováno] čl. [Anonymizováno]), [tituly před jménem] [jméno FO] a [jméno FO] + [jméno FO] (Okresní soud v [adresa] čl. [Anonymizováno] a Krajský soud v [adresa] čl. [Anonymizováno] a Nejvyšší soud čl. [Anonymizováno]), [tituly před jménem] [Anonymizováno] a [tituly před jménem] [jméno FO] + [jméno FO] + [jméno FO] + [tituly před jménem] [jméno FO] (Okresní soud v [jméno FO] čl. [Anonymizováno] a Krajský soud [Anonymizováno] čl. [Anonymizováno] a Nejvyšší soud čl. [Anonymizováno]; Okresní soud v [Anonymizováno] čl. [Anonymizováno]), [jméno FO] (Okresní soud v [Anonymizováno] čl. [Anonymizováno]). Ve věci žalobkyně rozhodl též Okresní soud v [jméno FO] čl. [Anonymizováno] a Krajský soud [Anonymizováno] čl. [Anonymizováno].

25. Soud zamítl pro nadbytečnost důkazní návrhy žalobkyně na provedení protokolu z jednání před Okresním soudem [Anonymizováno] z [datum] sp. zn. [spisová značka], neboť judikatury ze souvisejících věcí provedl již dostatek. Dále soud zamítl pro nadbytečnost návrh žalobkyně, aby vyčkal na nové ocenění ve vztahu k pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa], a také důkazní návrhy žalovaného, aby vyčkal na znalecké ocenění ve vztahu k pozemku p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] a na důkazní prostředky ve vztahu zkoumání překážek převoditelnosti, resp. nevhodnosti vydání pozemků p. č. [hodnota] v k. ú. [adresa] a p. č. [Anonymizováno] a p. č. [Anonymizováno], oba v k. ú. [adresa], neboť přihlédl k jasnému zadání pro znalecké posudky, jež byly provedeny k důkazu, a z nichž se podává, že ocenění všech namítaných pozemků zajistil žalovaný, cenou administrativní podle § 28a zákona o půdě, tedy nedává smysl vyčkávat, zda by se cena mohla změnit, když má být tak jako tak stanovena k r. 1991 podle oceňovací vyhlášky, neboli nelze očekávat posuny v ceně, jako je tomu např. u ceny obvyklé tržní. Pokud jde o překážky vydání pozemků p.č. [hodnota] a [Anonymizováno], jedná se o otázku právní, jež byla vyřešena v souvislosti s oddělením těch částí pozemků, které překážkami netrpí. Nadto bylo zřejmé, že žalovaný učinil důkazní návrhy již jen z opatrnosti.

26. Z ostatních provedených listin nezjistil soud pro věci žádná podstatná zjištění, např. ve vztahu k pozemkům, o něž žalobkyně omezila žalobu, ať už z důvodu konkurujících řízení u zdej. soudu [spisová značka], [spisová značka] a [spisová značka], nebo pro překážky vydání (k zastavení řízení ohledně takových pozemků viz. usnesení čl. [Anonymizováno], čl. [Anonymizováno]).

27. Soud dospěl k závěru o skutkovém stavu věci: restituční nárok žalobkyně, jako osoby oprávněné, přiznaný restitučními rozhodnutími, jak jsou popsána ve výroku I/3, zůstává neuspokojen ve výši [částka], z důvodu, že žalovaný odmítá uznat správnost přecenění, ačkoli soudy v obdobných věcech správnost přecenění rovněž dovodily. Náhradní pozemky netrpí žádnými překážkami vydání, jejich hodnota pro účely vydání činí [Anonymizováno].

28. Podle § 4 odst. 1 z. č. 229/1991 Sb., o půdě platí, že oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, který má trvalý pobyt na jejím území, a jeho půda, budovy a stavby patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 zákona. Ve znění § 4 odst. 4 (ve znění účinném do 30.6.1993) v případě, že zemřela oprávněná osoba, která uplatnila nárok na vydání majetku před vydáním rozhodnutí podle § 9, přechází nárok na dědice.

29. Podle 11a odst. 1 zákona o půdě platí, že oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

30. Podle § 11a odst. 2 zákona o půdě platí, že veřejné nabídky sestavuje pozemkový úřad jak z pozemků, které se nacházejí v zastavěném území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí schválené územně plánovací dokumentace, pokud jejich převodu nebrání zákonná překážka, tak z pozemků, které se nacházejí mimo zastavěné území obce nebo zastavitelné ploše takto vymezenými závaznou částí územně plánovací dokumentace. Pozemky nepřevedené na základě této nabídky budou předmětem převodu podle zákona č. 503/2012 Sb., o Státním pozemkovém úřadu a o změně některých souvisejících zákonů.

31. Podle § 11a odst. 13 zákona o půdě platí, že cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce se stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební.

32. Podle § 28a zákona o půdě platí, že pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., a u věcí movitých v zůstatkových účetních cenách, u věcí movitých s nulovou zůstatkovou cenou ve výši 10 % pořizovací ceny.

33. Podle § 7 odst. 3 z.č. 256/2013 Sb., katastrálního zákona platí, že týká-li se právo, které má být na základě listiny zapsáno do katastru, jen části pozemku evidovaného v katastru, musí být s listinou spojen geometrický plán, který část pozemku vymezuje. Geometrický plán se považuje za součást listiny.

34. Podle § 48 téhož zákona platí, že (1) Geometrický plán je neoddělitelnou součástí listiny, podle které má být proveden zápis do katastru, je-li třeba předmět zápisu zobrazit do katastrální mapy, má-li být zpřesněno jeho geometrické a polohové určení nebo byl-li průběh hranice určen soudem. (2) Geometrický plán musí být ověřen, že svými náležitostmi a přesností odpovídá platným právním předpisům, a opatřen souhlasem katastrálního úřadu s očíslováním parcel.

35. Soud hodnotil provedené důkazy zvlášť a v jejich vzájemných souvislostech, přihlížeje ke všemu, co za řízení vyšlo najevo.

36. Žalobkyně je oprávněnou osobou s restitučním nárokem podle zákona o půdě, což bylo mezi účastníky nesporné. Její restituční nárok nebyl zcela uspokojen, protože stát dosud poskytl uspokojení částečné, jako by byly odňaté pozemky zemědělské. Žalobkyně se marně domáhala přecenění svého nároku, ale žalovaný součinnost odmítl. Již tato skutečnost vede k závěru o svévolném a liknavém přístupu žalovaného. Žalobkyně se aktivně účastnila veřejných nabídek.

37. Odňaté pozemky byly k datu přechodu na stát určeny k zastavění. Pozemky přešly na stát v r. 1965, zatímco v roce předchozím projevil stát charakter pozemků ve Směrném územním plánu hl.m. Prahy. Znalkyně [Anonymizováno] jasným a přesvědčivým způsobem vysvětlila, proč stát nemohl v době přechodu vycházet z ničeho jiného, než ze Směrného územního plánu z r. 1964 a z regulačních plánů z 30. let téhož století. Poměrně jednoduchý důvod spočíval ve skutečnosti, že jiná územně-plánovací dokumentace neexistovala (plán z r. 1948 nebyl schválen, totéž potvrdil Institut plánování a rozvoje hl.m. Prahy). Soud přihlédl též k tehdejší právní úpravě, z níž se podávala plná aplikovatelné směrných územních plánů pro výstavbu sídlišť (§ 6 odst. 4, odst. 5 z.č. 84/1958, podle nichž směrné územní plány sloužily jako územní plány sídlišť a v zásadě bez nich nebylo možné zpracovat podrobné územní plány. Podle navazujícího § 2 odst. 2 vyhlášky č. 153/1959 Ú.l. se směrný územní plán vypracovával pro celé sídliště a zájmové území). Z hlediska dnešní terminologie nelze sídliště označit za nic jiného, než za funkční celek, a právě znalkyně vysvětlila, že odňaté pozemky představovaly zájmové územní pro výstavbu celých funkčních ploch: obytná zástavba, komunikace, náměstí, sport a rekreace, sklady, komunální služby a místní výroba. Sportoviště je rovněž součástí funkčního celku, určeného k zástavbě.

38. Své závěry znalkyně [Anonymizováno] podložila přesvědčivou metodou srovnání katastrální mapy s mapou pozemkového katastru, a vysvětlením metody vektorizace a rekonstrukce (zjednodušeně řečeno srovnání pozemků v čase). U pozemků, u nichž si stavebním charakterem jista nebyla, je ocenila jako nestavební. Žalobkyně pro prvním slyšení znalkyně zajistila dodatek zn. posudku (shoda mezi územním plánem z r. 1964 a regulačními plány z 30. let je 96,6%), a soud znalkyni opětovně vyslechl. Získal tak podklad, oproti němuž hodnotil tvrzení a listiny žalovaného o vydání parciálních st. povolení a kolaudačních rozhodnutí z 60. až 80. let jako nezpůsobilé k vyvrácení správnosti závěrů znalkyně, a to především z důvodu, že znalkyně prokázala jasný záměr státu, jakým chtěl s územím naložit již v r. 1964, zatímco rozhodnutí na úseku stavebního řádu byla závislá na rychlosti orgánů státu, na pokročilosti toho kterého stavebního řízení, a přirozeně též na rychlosti související výstavby.

39. Rovněž pokud jde o zn. posudek [tituly před jménem] [jméno FO], nejednalo se o zn. posudek přesvědčivější, a to především z důvodu, že jej žalovaný v řízení ani jako zn. posudek neuplatnil. Tento důkaz vnesla do řízení žalobkyně na obranu svého restitučního nároku z důvodu, že i znalec, objednaný žalovaným, dospěl k závěru, že alespoň část odňatých pozemků měla stavební charakter, a že by měl tedy žalovaný uspokojovat ve větším rozsahu.

40. V řízení tedy nebyl proveden důkaz, který by zpochybnil správnost závěrů znalkyně [Anonymizováno], k čemuž je nutno dodat, že pokud žalobkyně založila do spisu řadu rozsudků z paralelně probíhajících restitučních sporů (viz. shora bod 24), dospěly jiné soudy k obdobným závěrům. Žalobkyně tedy nabyla důvodné přesvědčení podle § 13 o.z., že má být její restituční nárok přeceněn.

41. Soud vzal na základě uvedeného za prokázanou cenu odňatých pozemků podle § 14 odst. 1 vyhl.č. 182/1988 Sb. ve výši [Anonymizováno] korun československých, tj. podle závěru znalkyně [částka], nicméně žalobkyně při posledním jednání uvedla, že opomněla znalkyni předat všechny podklady, tudíž znalkyně po jejich předložení znovu ohodnotila nárok, a to o [Anonymizováno] méně na [Anonymizováno].

42. Jde o administrativní cenu, určenou právním předpisem podle § 28a zákona o půdě, z čehož se jasně podává, že restituční nárok představuje skutečně pouze zmírnění křivdy, neboť měly-li by být odňaté pozemky oceněny cenou obvyklou, jednalo by se o cenu podstatně vyšší.

43. Pokud jde o srážky podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ztotožnil se soud rovněž se závěry znalkyně [Anonymizováno], že vyhláška byla zamýšlena na ocenění bytové a rekreační výstavby, přičemž kritéria srážek podle přílohy č. 7 vyhlášky jsou natolik obecná, že je lze stěží aplikovat na funkční celek pozemků v k.ú. [adresa] a v k.ú. [adresa]. Soud přihlédl rovněž ke skutečnosti, že žalobkyně neměla nárok na náhradu ztráty užitků z odňatých pozemků po dobu, kdy je vlastnil stát, přičemž restituční nárok představuje skutečně jen zmírnění, nikoli plnou náhradu. Jevilo se mu pak nesprávné uvažovat o srážkách z ceny, která je už tak pouze administrativní.

44. Restituční nárok žalobkyně po přecenění činí [Anonymizováno] (dosavadní plnění) – [Anonymizováno] (hodnota sporu u Okresního soudu v [jméno FO] zn. [spisová značka] – je na čl. [Anonymizováno]) = [Anonymizováno].

45. Soud se rovněž hlouběji nezabýval tvrzením žalovaného o nesprávné výměře odňatých pozemků, kdy postačilo přihlédnout k vývoji, jenž nastal u pozemkového úřadu, který vydal opravné usnesení a rozhodl o odvolání proti němu (čl. [Anonymizováno]+[Anonymizováno]), jež bylo následně ve správním soudnictví zrušeno s přiznáním odkladného účinku správní žalobě (usnesení a rozsudek Městského soudu [Anonymizováno], tudíž je třeba vycházet z výměry podle restitučních rozhodnutí, která nedoznala změn, a především z dobré víry restituentů, že restituční rozhodnutí zavazuje nejen je, ale i stát. Představa, že by měl civilní soud přepočítávat výměru odňatých pozemků, je nesprávná z řady důvodů, které soud sdělil účastníkům při jednání [datum], a naráží též na rozdělení státní moci (pravomoc pozemkového úřadu k takové otázce a nepravomoc civilního soudu).

46. Pokud žalovaný namítl promlčení nároku žalobkyně, dospěl soud k závěru, že námitka nemůže být důvodná, protože právo na přecenění restitučního nároku samo o sobě nepředstavuje samostatné majetkové právo podléhající promlčení. Nadto soud hodnotil námitku promlčení jako nedůvodnou a vznesenou v rozporu s dobrými mravy, když si žalovaný při uspokojení restitučního nároku počínal svévolně a liknavě, neboť dlouhodobě odmítá uznat vyšší hodnotu nároku, ačkoli je mu z řady soudních řízení, na něž žalobkyně poukázala, známo, že je její tvrzení o charakteru odňatých pozemků ke dni přechodu na stát správné. Soud rovněž přihlédl k okolnostem, které provázely odnětí pozemků v 60. letech, jak se podávají z jednotlivých restitučních rozhodnutí. Jestliže se tedy stát zachoval protiprávně, pozemky odňal, a nyní odmítá přijmout, že je restituční nárok hodnotnější, přičemž namísto součinnosti namítá promlčení, počíná si nemravně.

47. Při posuzování vhodnosti náhradního pozemku je třeba hledět, aby netrpěl zákonnou výlukou podle § 11 odst. 1 zákona o půdě, překážkou vydání podle § 6 z.č. 503/2012 Sb., o státním pozemkovém úřadu, aby nebyl zatížen právem třetí osoby nebo jiným zákonným důvodem, a zda jej lze zemědělsky spravovat, a zda není zastavěn, nebo není součástí areálu (k tomuto výkladu např. Nejvyšší soud pod zn. [spisová značka]).

48. Všechny pozemky, ohledně nichž soud žalobkyni vyhověl, představují ornou půdu nebo trvalý travní porost, a jsou pronajaty nebo propachtovány zemědělcům. Výjimku z aktuálního zemědělského obhospodařování představuje pouze pozemek p.č. 1351/1 v k.ú. [adresa], který je určen územním plánem ke stavbě obchvatu [Anonymizováno], nicméně co do svého půdního určení a přístupnosti nebyly zjištěny žádné překážky zemědělského obhospodařování. Pokud jde o práva zemědělských nájemců a pachtýřů, nebudou změnou vlastníka dotčena do té míry, že by bylo zemědělské užití pozemků ohroženo (§§ 2221 a 2341 o.z.). Lze tedy učinit závěr, že vydáním náhradních pozemků zůstane jejich účel zachován.

49. Soud nezjistil u vydaných pozemků kolizi s právy třetích osob nebo s jinými zákonnými důvody. Žalobkyně zajistila oddělovací geometrické plány k pozemkům p.č. [Anonymizováno]. [adresa] a [Anonymizováno] oba v k.ú. [adresa], jež by bez tohoto oddělení trpěly zákonnou překážkou vydání podle § 6 odst. 1 písm. b) z.č. 503/2012 Sb., neboť se na nich mají stavět silniční obchvaty. Oddělení a vytvoření nových pozemků podle oddělovacích plánů umožní chránit veřejný zájem na výstavbě potřebných silnic a zároveň umožní částečně uspokojit restituční nárok žalobkyně. Pokud žalovaný v minulosti tvrdil ohledně pozemku p.č. [hodnota] v k.ú. [adresa], že byl pro vydání nevhodný, neboť měl sloužit ke směně rovněž za účelem výstavby silnice, při posledním jednání již na uvedeném netrval, protože zájemce vzal žádost o směnu zpět; nadto soud dovodil v řízení o předběžném opatření, že žalovaný nemohl hodnotit pozemek jako nepotřebný, když má jinak sloužit k uspokojení žalobkyně.

50. Pokud jde o cenu náhradních pozemků, byla zjištěna pomocí znaleckých posudků, zajištěných žalovaným a u většiny pozemků se stala pro žalobkyni nespornou. Prakticky jediné sporné ocenění se vyskytlo u pozemku p.č. [hodnota] v k.ú. [adresa], kdy znalec [tituly před jménem] Z. [jméno FO] ocenil pozemek částkou [Anonymizováno] za metr čtvereční z důvodu, že jsou [adresa] součástí města [adresa], proti čemuž žalobkyně správně namítla, že se [adresa] stala městem až v r. 2015. Soud přihlédl jednak k tomu, že se pozemky oceňují podle § 28a zákona o půdě k r. 1991, jednak k usnesení vlády, která doporučila předsedovi Poslanecké sněmovny, aby stanovil změnu statusu [adresa] až v r. 2015. Jestliže žalobkyni vznikla újma v důsledku neoprávněného odnětí pozemků v k.ú. [adresa], přičemž jí nemohou být vráceny, mělo by se při zmírňování újmy hledět konzistentně k tomu, že zákonem stanovený okamžik oceňování nemůže prospívat pouze nižším administrativně určeným cenám podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ale i zájmu restituenta na tom, aby získal náhradní pozemek alespoň slušně oceněný tak, aby se mohl uspokojit co nejvíce. Nedává tedy smysl k tíži žalobkyně vycházet z ceny [Anonymizováno], tj. třiapůlkrát vyšší jen proto, že se pozemek vydává nyní, oproti hypotetické situaci, kdy by na uspokojení došlo před aktem předsedy Poslanecké sněmovny, tj. před r. 2015. Aplikace § 28a zákona o půdě by měla být jednotná pro oba účastníky. Pokud jde o pozemky p.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa] a p.č. [Anonymizováno] v k.ú. [adresa], vypočetl soud cenu nově vzniklých pozemků (na základě geometrických plánů) na podkladě stejných zn. posudků, proti nimž neměla žalobkyně námitek (součin výměry a ceny za stejnou BPEJ, jak se podává z příslušných částí zn. posudků).

51. Hodnota náhradních pozemků podle tohoto rozsudku činí [Anonymizováno]. Jestliže soud uvedl při posledním jednání výpočet o něco nižší, bylo to dáno nesprávným součtem.

52. Výrok II vyhlásil soud podle § 142 odst. 1 a § 151 odst. 1,2 o.s.ř., když úspěšné žalobkyni přiznal náhradu nákladů z tarifní hodnoty, vypočtené z ocenění pozemků, vydaných tímto rozhodnutím. Součet ocenění pozemků činí [Anonymizováno], odměna podle § 7 vyhl.č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu činí [částka]. Pokud jde o pozemky, ohledně nichž došlo k částečnému zpětvzetí žaloby a následnému zastavení řízení, soud s jejich hodnotou při určení tarifní hodnoty nijak nepracoval, neboť řízení má uspokojovací charakter, zároveň s tím, že je způsob vypořádání určen právním předpisem, tedy se jevilo jako správné vycházet toliko z hodnoty těch pozemků, o nichž bylo věcně rozhodnuto. Zástupkyně žalobkyně učinila tyto úkony právní služby, které soud hodnotil jako účelné a spravedlivé k náhradě nákladů: a) převzetí věci, sepis upomínky, podání žaloby – 3 x [částka] b) repliky žalobkyně z [datum] a z [datum] hodnotil soud co do účelnosti jako jeden úkon právní služby – 1 x [částka] c) účast při prvním jednání, jež přesáhlo dvě hodiny – 2 x [částka] d) čtyři podání žalobkyně z [Anonymizováno]., a 2x z [datum] hodnotil soud co do účelnosti jako dvě podání, tj. vyjádření po 1. jednání a návrh na rozšíření žaloby – 2 x [částka] e) účast při druhém jednání, jež přesáhlo dvě hodiny – 2 x [částka] f) dvě podání žalobkyně z [Anonymizováno]. a z [datum] hodnotil soud co do účelnosti jako jedno podání ve věci s důkazními návrhy, přičemž zpětvzetí žaloby nemůže žalovanému přitěžovat, tedy za uvedené – 1 x [částka] g) účast při třetím jednání – 1 x [částka] h) tři podání žalobkyně ze [Anonymizováno]., [datum] a z [datum] hodnotil soud co do účelnosti jako jedno vyjádření ve věci samé, přičemž žalovanému nelze klást k tíži vyjádření žalobkyně k odvolání bývalé vedlejší účastnice, jež byla s odvolání úspěšná, tedy za uvedené – 1 x [částka] ch) účast při čtvrtém jednání 1 x [částka] i) tři podání žalobkyně z [Anonymizováno]. a [datum] hodnotil soud co do účelnosti jako dvě podání, tj. vyjádření ve věci a návrh na rozšíření žaloby, přičemž částečné zpětvzetí žaloby nelze náhradově klást k tíž žalovaného – 2 x [částka] j) účast při pátém jednání - 1 x [částka] k) vyjádření žalobkyně ve věci z [datum] – 1 x [částka] l) účast při šestém jednání – 1 x [částka] m) návrh na vydání předběžného opatření a vyjádření k odvolání žalovaného – dva úkony za poloviční odměnu podle § 11 odst. 2 písm. a) adv. tarifu – 2 x [Anonymizováno] n) dvě podání žalobkyně z [Anonymizováno]. a [datum] hodnotil soud co do účelnosti jako jedno podání ve věci, přičemž částečné zpětvzetí žaloby nelze klást k tíži žalovaného, tedy náhradově 1 x [částka] o) účast při posledním jednání, které přesáhlo dvě hodiny – 2 x [částka]. Celkem tedy na odměně náleží 23 x [částka] = [částka]. Dále soud přiznal paušální náhradu hotových výdajů podle § 13 adv. tarifu za 24 účelných úkonů právní služby (v souvislosti s předběžným opatřením se jednalo o dva úkony), tj. 24 x [částka] = [částka]. Dále soud přiznal náhradu cestovného, když vzdálenost ze sídla zástupkyně do sídla soudu a zpět činí podle www.seznam.cz 2 x 59km = 118 km za dobu čtyř půlhodin, strávených na cestě. Zástupkyně žalobkyně doložila průměrnou spotřebu vozidla 6 litrů nafty na 100 Km. Ve vztahu k prvnímu jednání z [datum] (čl. [Anonymizováno]) byla účinná vyhl.č. 589/2020 Sb., která stanovila náhradu za naftu na [částka]/litr a náhradu opotřebení vozidla [částka]/km, tedy cestovné činí [částka]. Ve vztahu k druhému jednání z [datum] (čl. [Anonymizováno]) byla účinná stejná vyhláška, tudíž cestovné činí [částka]. Ve vztahu k třetímu jednání z [datum] (čl. [Anonymizováno]) byla účinná stejná vyhláška, tudíž cestovné činí [částka]. Ve vztahu ke čtvrtému jednání z [datum] (čl. [Anonymizováno]) byla účinná vyhláška č. 511/2021 Sb., která stanovila náhradu za naftu na [částka]/litr a náhradu za opotřebení vozidla [částka]/km, tedy cestovné činí [částka]. Ve vztahu k pátému jednání z [datum] (čl. [Anonymizováno]) byla účinná vyhláška č. 47/2022 Sb., která stanovila stejné hodnoty pro naftu a opotřebení vozidla, tudíž cestovné činí [částka]. Ve vztahu k šestému jednání z [datum] (čl. [Anonymizováno]) byla účinná vyhl.č. 116/2022, která stanoví náhradu za naftu [částka]/litr a náhradu opotřebení vozidla na [částka]/km, tedy cestovné činí [částka]. Ve vztahu k poslednímu jednání z [datum] byla rovněž účinná vyhláška č. 116/2022 Sb, tudíž cestovné činilo [částka]. Součtem činí náhrada cestovného [částka]. Dále soud přiznal náhradu promeškaného času na cestě, což činí při sedmi cestách a čtyřech půlhodinách 7 x 4 = 28 půlhodin x [částka] podle § 14 adv. tarifu = [částka]. Dále soud přiznal náhradu daně z přidané hodnoty 21% podle § 151 odst. 2 o.s.ř., tj. ([Anonymizováno]) x [Anonymizováno] = [Anonymizováno] = [částka]. Celkem náhrada nákladů činí součet základ a náhrady daně = [částka]. [adresa] k plnění určil soud obecnou podle § 160 o.s.ř., k rukám zástupkyně podle § 149 o.s.ř., aniž by zjistil důvod k jinému určení.