Soudní rozhodnutí (různé) · Rozsudek

36 C 3/2021 - 313

Rozhodnuto 2024-02-06

Citované zákony (23)

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní Mgr. Terezou Martincovou ve věci žalobkyně: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1] proti žalované: [Anonymizováno] [Anonymizováno], reg. č. [Anonymizováno] [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0][Anonymizováno][Anonymizováno], [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] o zaplacení 8 000 euro s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni 8 000 euro se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,25 % ročně z částky 8 000 euro od [datum] do zaplacení, do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 133 350,40 Kč do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám zástupce žalobkyně.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se domáhala zaplacení 8 000 euro s příslušenstvím uvedeným ve výroku I. tohoto rozsudku z titulu kupní smlouvy uzavřené mezi společností [právnická osoba], IČO [IČO], sídlem V [adresa], [adresa] (dále jen „[právnická osoba]“), a žalovanou dne [datum]. Žalobu odůvodnila zejména tím, že kupní smlouva byla uzavřena formou potvrzení objednávky žalované na 1 360 000 ks (kompletně zabalených) antigenních samotestů značky [jméno FO] [Anonymizováno], které byly plně použitelné v rámci [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], za celkovou cenu 3 400 000 euro, tj. 2,50 euro/ks. Podmínkou zahájení dodávek bylo zaplacení zálohy ve výši 20 % z celého objednaného zboží, proto byla žalované vystavena zálohová faktura č. [tel. číslo] znějící na první část kupní ceny ve výši 680 000 euro se splatností dne [datum]. Na žádost [jméno FO] [Anonymizováno] jednajícího prostřednictvím žalované bylo do zálohové faktury doplněno potvrzení ve znění „Test pro samo uživatele (laický test) omezená zvláštní přípustnost pro samoužití podle § 11“. Zboží bylo připraveno k předání a mělo být předáno v sídle skladu [právnická osoba] způsobem [Anonymizováno] [Anonymizováno] na adrese [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [adresa]. Na první část kupní ceny podle zálohové faktury žalovaná, navzdory svým příslibům ohledně jejího včasného a úplného uhrazení, uhradila pouze 60 000 euro, čímž uznala i zbývající část vyúčtovanou zálohovou fakturou. Následně již žalovaná ničeho dalšího neuhradila, přestože byla k úhradě zálohové faktury vyzvána ze strany [právnická osoba], jakož i ze strany žalobkyně, na kterou byla pohledávka za žalovanou postoupena, o čemž byla žalovaná oznámením ze dne [datum] vyrozuměna.

2. Žalovaná navrhla žalobu zamítnout s odůvodněním, že elektronická objednávka č. [Anonymizováno][tel. číslo] antigenních testů v počtu 1 360 000 ks a v ceně 3 400 000 Kč byla učiněna dne [datum], v rámci které bylo rovněž uvedeno, že na smluvní vztah se kromě ujednání v kupní smlouvě uplatní všeobecné obchodní podmínky žalované, které byly dostupné na stránkách žalované [Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], dodací podmínka byla uvedena „Frei Haus“ a platební podmínka 16 dní po dodání. Na zálohovou fakturu č. [tel. číslo] vystavenou ze strany [právnická osoba] nezaplatila žalovaná ničeho, avšak na základě ústního ujednání mezi [právnická osoba], zprostředkovatelem panem [Anonymizováno] a žalovanou zaplatila žalovaná 60 000 euro jakožto zajištění objednávky a na objednávku navázané dokumentace – autorizované prohlášení výrobce [jméno FO] k přebalování [Anonymizováno] Rychlotestů na [jméno FO] pro laické použití podle nařízení BfArM GZ: 5640-S-104/21.[Anonymizováno]Zmíněná zálohová faktura přitom povinnost [právnická osoba] předložit autorizované prohlášení výrobce [jméno FO] obsahovala, stejně bylo splnění této povinnosti zmíněno v dopise jednatelky [právnická osoba] [jméno FO]. Žalovaná dne [datum] od kupní smlouvy odstoupila mj. z důvodu, že [právnická osoba] k antigenním testům nepředložila zmíněné autorizované prohlášení výrobce [jméno FO], čímž smluvní vztah zanikl od počátku včetně povinnosti žalované uhradit sjednanou kupní cenu. Z tohoto důvodu tak ani nemohla být (neexistující) pohledávka [právnická osoba] postoupena na žalobkyni, a žalovaná tak namítla nedostatek aktivní legitimace žalobkyně. Jednání [právnická osoba] spočívající v nepředložení uvedeného autorizovaného prohlášení výrobce [jméno FO] žalovaná označila za podvodné.

3. Žalovaná je právnickou osobou se sídlem na území Spolkové republiky Německo, proto se soud nejprve zabýval otázkou pravomoci a příslušnosti českých soudů a rozhodného práva. Soud na daný případ aplikoval s ohledem § 2 zákona č. 91/2012 Sb., o mezinárodním právu soukromém a procesním, stran mezinárodní pravomoci a příslušnosti úpravu obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 1215/2012, o příslušnosti a uznávání a výkonu soudních rozhodnutí v občanských a obchodních věcech (článek 66 nařízení č. 1215/2012, tzv. „Brusel I bis“), a dospěl k závěru, že podle jeho článku 7 odst. 1 písm. a) je dána pravomoc a příslušnost českých soudů. Stran rozhodného práva aplikoval soud na projednávanou věc úpravu obsaženou ve Sdělení federálního ministerstva zahraničních věcí o sjednání Úmluvy OSN o smlouvách o mezinárodní koupi zboží publikované ve sbírce pod č. 160/1991 Sb. (dále jen „Vídeňská úmluva“), neboť ve smyslu jejího článku 1 odst. 1 je předmětem řízení smlouva o koupi zboží mezi stranami, které mají místa podnikání v různých státech a tyto státy jsou státy smluvními; v otázkách neupravených Vídeňskou úmluvou pak soud aplikoval úpravu obsaženou v nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 593/2008 (tzv. „Řím I“) a dospěl k závěru, že podle jeho článku 1 písm. a) je rozhodným právem právní řád České republiky v závislosti na místě obvyklého bydliště prodávajícího, konkrétně zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník (dále jen „o.z.“).

4. Z výpisu obchodního rejstříku [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] s údaji platnými k datu [datum] včetně překladu do českého jazyka bylo zjištěno, že osobou oprávněnou zastupovat společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno], č. [Anonymizováno] [Anonymizováno], a s pravomocí jednat jménem společnosti samostatně svým jménem nebo jako zástupce k uzavření zákonných transakcí třetí strany je [jméno FO], narozený [datum].

5. Z objednávky č. [Anonymizováno][tel. číslo] v německém jazyce bez překladu do jazyka českého bylo zjištěno, že objednávka obsahovala 8x 170 000 ks [jméno FO] [Anonymizováno] rychlostestů pro samotestování, balení po 1 ks, při ceně 2,50 euro/ks, tj. celkem 3 400 000 euro (bez DPH) s tím, že každá z osmi várek měla být dodána v po sobě jdoucích dnech od [datum] do [datum]. Objednávka rovněž vedle podmínek platby 16 dní po dodání a podmínek dodání zdarma ke dveřím „frei Haus“ obsahovala sdělení, že platební podmínky podle domluvy. Ve spodní části objednávky bylo dále uvedeno, že platí všeobecné obchodní podmínky žalované.

6. Z e-mailové komunikace za období [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] byl zjištěn průběh kontraktačního procesu mezi [právnická osoba] a žalovanou, a sice, že dne [datum] v 7:42 hodin zaslal [jméno FO] [jméno FO] objednávku s tím, že úprava termínu a platebních podmínek není problém, načež bylo [jméno FO] téhož dne v 10:04 hodin sděleno, že cena komponentu je 2,20 euro a při balení ze strany [právnická osoba] je cena 2,50 euro podle varianty, která bude zvolena, tj. že se zboží odveze po částech a bude zabaleno zákazníkem anebo se o balení postará [právnická osoba] Dne [datum] v 10:41 hodin [jméno FO] potvrdil, že balení žádá po [právnická osoba] a požádal o potvrzení objednávky. Dne [datum] v 7:53 hodin se [jméno FO] dotázal, zda je potvrzení objednávky možné do 10:00 hodin. Téhož dne v 8:51 hodin mu bylo [jméno FO] sděleno, že čeká na potvrzení od pana [jméno FO] ohledně kapacity balení za současného sdělení, že se záležitost stále vyjasňuje s panem [Anonymizováno] a že se vyskytly problémy s panem [Anonymizováno], kterým [právnická osoba] není ochotna platit provizi, neboť jim již byla nabídnuta dumpingová cena. V 9:01 hodin téhož dne poděkoval [jméno FO] za informace a uvedl, že pan [Anonymizováno] má mít kapacitní možnosti a potřebuje pouze zboží [právnická osoba], a opětovně se dotázal, zda je možné vše potvrdit ještě týž den. V reakci na to [jméno FO] v 9:18 hodin [jméno FO] sdělila, že jakmile bude vše potvrzeno panem [Anonymizováno], neměl by to být problém. V 13:10 hodin se [jméno FO] opět dotázal, zda je možné dostat informace, neboť klienti čekají, a že po potvrzení bude záloha okamžitě uhrazena. Na to bylo v 17:39 hodin [jméno FO] [Anonymizováno] sděleno, že mu bude zaslána faktura na uvedené množství s tím, že podmínkou zahájení dodávky, je úhrada zálohy v objemu 20 % z celého množství, tj. 1 360 000 euro při 2,50 euro/ks, přičemž dodávka bude probíhat ve dnech [datum] až [datum] vždy po 170 000 ks a dne [datum] po 340 000 ks s tím, že uvedené termíny mohou být posunuty o jeden pracovní den v závislosti na technologickém procesu a že doplatek ve výši 80 % je splatný při převzetí; [jméno FO] byl zároveň požádán o potvrzení úhrady. Dne [datum] v 8:41 hodin oznámila [jméno FO] zaslání faktury na 20 % zálohy z celé objednávky a požádala o její úhradu; e-mailová zpráva byla zaslána [jméno FO], [jméno FO] a [Anonymizováno] [Anonymizováno]. [jméno FO] nato v 9:07 hodin téhož dne sdělil [jméno FO], že děkuje za fakturu a požádal o doplnění termínu dodání a o doplnění potvrzení ve znění: „Test pro samoplátce (laický test); omezené zvláštní povolení pro samoplátce podle § 11.“, s tím, že poté bude možné zálohu ihned uhradit. V 9:13 hodin téhož dne [jméno FO] uvědomila [jméno FO] a [jméno FO], že [jméno FO] odešle peníze poté, co bude opravena faktura stran dodacích termínů a věty „Test pro samoplátce (laický test); omezené zvláštní povolení pro samoplátce podle § 11“. V reakci na to [jméno FO] zaslala v 10:00 hodin téhož dne opravenou fakturu, a to [jméno FO] a [jméno FO], kterou [jméno FO] odeslala v 10:04 hodin [jméno FO] [Anonymizováno] a požádala ho o okamžitý bankovní převod, aby mohla být objednávka potvrzena a byly zaručeny termíny dodání. V 10:35 hodin [jméno FO] sdělil, že se omlouvá, že § 11 musí samozřejmě platit pro Německo, což bylo v 10:45 hodin přeposláno [jméno FO], která na zaslaný e-mail reagovala v 11:00 hodin se sdělením, že posílá.

7. Ze zálohové faktury č. [tel. číslo] s překladem do českého jazyka bylo zjištěno, že faktura byla vystavena dne [datum] s datem splatnosti [datum] na 20 % zálohy na zboží dle objednávky – antigenní test [Anonymizováno] - 1 360 000 jednotek v celkové hodnotě 3 400 000 euro (při ceně za 1 jednotku 2,50 euro), tj. celkem 680 000 euro s datem dodání v po sobě jdoucích dnech od [datum] do [datum] a poslední várkou 340 000 ks v termínu [datum]. Zálohová faktura dále obsahovala popis zboží, a sice že se jedná o test pro sebetestování (laický test); dočasné zvláštní povolení pro sebetestování pro Německo podle § 11.

8. Z předžalobní výzvy ze dne [datum] včetně překladu do českého jazyka bylo zjištěno, že žalovaná byla před podáním návrhu vyzvána mj. k úhradě dluhu ve výši 3 340 000 euro.

9. Z oznámení o postoupení pohledávky ze dne [datum] bylo zjištěno, že žalované bylo oznámeno postoupení mj. pohledávky ve výši 3 340 000 euro z titulu smlouvy uzavřené na základě objednávky 1 360 000 ks antigenních testů, v rámci které byla žalované vystavena zálohová faktura č. [tel. číslo], na žalobkyni.

10. Z potvrzení o zaplacení bylo zjištěno, že dne [datum] měla žalovaná uhradit společnosti [právnická osoba] 285 000 euro jakožto úhradu faktury č. [tel. číslo].

11. Z dopisu [Anonymizováno] ve vztahu k autorizaci bylo zjištěno, že [jméno FO] v zastoupení [právnická osoba] bylo žalované potvrzeno, že dodávané testy jsou testy [jméno FO] pro jednorázové použití (laický test) s omezeným zvláštním schválením pro osobní použití podle § 11 BfArM GZ 5640-S-104/21 pro německý trh, že obal odpovídá požadavkům výrobce [jméno FO] [právnická osoba] [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno] v [Anonymizováno] a předpisům podle BfArM. Součástí dopisu bylo sdělení, že potvrzení je platné do [datum] a týká se výhradně německého trhu a že obaly se v průběhu času mohou měnit, což může vést k novým požadavkům na značení, avšak bez jakéhokoliv dopadu na samotný výrobek a jeho umístění na trhu. V neposlední řadě bylo sděleno, že v případě uzavření obchodní dohody bude [právnická osoba] neprodleně informovat výrobce o potvrzení statutu žalované jako kvalifikovaného distributora a dalšího prodejce.

12. Z e-mailu ze dne [datum] z 6:42 hodin bylo zjištěno, že [jméno FO] uvědomil [jméno FO], že v souvislosti s diskuzí ohledně přebalování testů přinesla prvotní spolupráce s paní [Anonymizováno] [Anonymizováno] a panem [Anonymizováno] reklamace a právní spory s okresními úřady, dále [jméno FO] požádal o přeposlání jimi zaplacené zálohy ve výši 60 000 euro panu [Anonymizováno][Anonymizováno]jako kompenzace s potvrzením od žalované. V neposlední řadě [jméno FO] požádal o sdělení, zda společnost [Anonymizováno] a [Anonymizováno] mají od [právnická osoba] písemnou autorizaci k prodeji přebalovaných testů jako laických testů v Německu; pro případ, že by neobdržel téhož dne odpověď, předpokládal by, že autorizaci zmíněné společnosti neobdržely a že distribuce testů není povolena. E-mailová zpráva byla zaslána rovněž [jméno FO] a [jméno FO].

13. Z e-mailu ze dne [datum] z 14:20 hodin bylo zjištěno, že [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno] z e-mailové adresy [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] sdělil [jméno FO], že z důvodu chybějící autorizace k přebalení nabízeného zboží je zasíláno storno č. [tel. číslo] pro objednávku č. [hodnota] ze dne [datum] za současného sdělení, že pokud nebude reagováno do [datum] bude přepokládáno zrušení objednávky a vrácení platby ve výši 60 000 euro.

14. Z tabulek skladových zásob ze dne [datum] a ze dne [datum] byl zjištěn stav skladových zásob testů [jméno FO] Technology SARS-CoV-2 antigenní test po 20 ks v balení, antigenních testů [jméno FO] [Anonymizováno] po 25 ks v balení a antigenních testů [jméno FO] [Anonymizováno] [Anonymizováno] po 1 ks v balení.

15. Z provádění zákona o zdravotnických prostředcích ze dne 26. 10. 2021 včetně překladu do českého jazyka bylo stran uvedení rychlotestů NASOCHECKcomfort SARS-CoV-2 na trh a zvláštního schválení BfArM č. 5640-S-104/21 zjištěno, že Okresní úřad v [Anonymizováno] sdělil [jméno FO] [Anonymizováno] mj. že rychlotesty na antigen SARS-CoV-2 vyráběné společností [jméno FO] [právnická osoba] [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno] v Čínské lidové republice, dodávané společností [právnická osoba], jsou podle názoru okresního úřadu prodejné v Německu, neboť je [právnická osoba] získala od zmíněné čínské společnosti a o nákupu zboží byl informován zplnomocněný zástupce čínského výrobce v EU. Svým zvláštním povolením BfArM č. 5640-S-104/21 schválil příslušný spolkový úřad první uvedení na trh na základě § 11 odst. 1 zákona o zdravotnických prostředcích (MPG) na omezenou dobu do [datum] a rychlé testy [Anonymizováno] SARS-CoV-2 se zvláštním schválením BfArM č. 5640-S-104/21, které [právnická osoba] získala od společnosti [jméno FO] [právnická osoba] [Anonymizováno][Anonymizováno] [Anonymizováno][Anonymizováno] před vypršením platnosti zvláštního schválení, se považují za poprvé uvedené na trh ve smyslu § 3 č. 11 MPG.

16. Z prohlášení o udělení plné moci ze dne [datum] bylo zjištěno, že společnost [právnická osoba]., IČO [IČO], sídlem [adresa] prohlásila a potvrdila, že vykonávala v období od [datum] do [datum] funkci jednatele [právnická osoba], a v rámci toho ji zastupovala [jméno FO], narozená [datum], s tím, že začátkem roku [Anonymizováno] byla plná moc k zastupování udělena [tituly před jménem] [jméno FO],[Anonymizováno]advokátce s ev. č. ČAK [Anonymizováno], která proto byla oprávněna zastupovat [právnická osoba] navenek při jednání vůči veškerým dodavatelům, odběratelům a dalším obchodním partnerům, jakož i třetím osobám, včetně sjednávání, měnění a vypovídání smluv, především těch na dodávku zboží, aniž by toto oprávnění bylo později v roce [Anonymizováno] omezeno či zrušeno, a to ani po odvolání společnosti [právnická osoba]. z funkce jednatele [právnická osoba]

17. Z výslechu svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že v roce [Anonymizováno] měl svědek v rámci [právnická osoba] na starosti nastavování obchodů, nové akvizice, nákup portfolia, strategické záležitosti, celkový obchod a i problematické záležitosti. V oblasti zdravotnických pomůcek a materiálů se svědek pohybuje zhruba 12 let. [právnická osoba] byla hlavní a největší distributor testů [jméno FO] [Anonymizováno] pro střední Evropu, toto oprávnění jí uděloval výrobce testů, tj. společnost [jméno FO] [Anonymizováno]. Testy tak byly použitelné a obchodovatelné i na území Spolkové republiky Německo; [právnická osoba] obchodovala rovněž s jiným německými zákazníky než s žalovanou např. s německými lékárnami nebo se společností [Anonymizováno], která je obdobou [Anonymizováno] v České republice. V Německu existoval seznam obsahující akreditované antigenní testy, který byl podle názoru svědka veřejně dostupný a na kterém byly mj. zařazeny i antigenní testy [jméno FO] [Anonymizováno]. Informace o použitelnosti těchto testů byly rovněž zveřejněny na stránkách výrobce [jméno FO] [právnická osoba] předmětné době byly tyto antigenní testy žádanou komoditou a nedostatkovým zbožím, proto se prodávaly v řádu hodin. [právnická osoba] byla rovněž oprávněna upravovat balení antigenních testů stran jejich počtu v jednom balení. Testy pro laickou veřejnost a profesionální část veřejnosti [jméno FO] [Anonymizováno] byly totožné, pouze v druhé polovině roku [Anonymizováno] docházelo k rozdílům stran délky tyčinek sloužících k výtěru z nosu, aby při laickém použití nedošlo k úrazu. V případě objednávky žalované bylo jednáno přímo s panem [jméno FO], který měl celou řadu požadavků, a než došlo k vyjasnění, trvala komunikace den nebo dva, což byla nestandardně dlouhá doba. V předmětné době byly antigenní testy žádanou komoditou a nedostatkovým zbožím, proto se prodávaly v řádu hodin. Jednání s panem [jméno FO] se vymykalo jednáním s jinými německými odběrateli, se kterými nikdy nebyly problémy. [jméno FO] objednal stovky tisíc antigenních testů, avšak navzdory jeho telefonickým příslibům, že je na cestě doplatek zálohy, kterou uhradil pouze v symbolické výši, zbývající část zálohy, která se zpravidla hradila ze všeho nejdříve, nedoplatil. S úhradou zálohy pan [jméno FO] souhlasil, v opačném případě by s ním [právnická osoba] nejednala. Tomu předcházela dohoda ohledně typu testů, jejich značky a počtu, jakož i dodávky a kupní ceny; následně se upravovala pouze faktura. Byla-li by faktura uhrazena, [právnická osoba] byla připravena objednané množství testů ihned dodat. Osoba pana [Anonymizováno] však byla vnímána jako překupník s antigenními testy, ačkoliv s tímto zbožím neměl zkušenosti, neboť do doby covidu obchodoval s jiným zbožím. [jméno FO] nakupoval stejné antigenní testy, tj. [jméno FO] [Anonymizováno], i od jiných německých dodavatelů, bylo mu tedy známo, že se jedná o testy plně použitelné a certifikované na německém trhu. Svědek sám přišel s panem [jméno FO] do kontaktu až ve chvíli, kdy nastal problém, komunikovaly se jeho požadavky, kdy žádal doplnění faktury, a řešilo se, že tvrdil, že zálohovou fakturu již zaplatil, i když tomu tak nebylo.

18. Z výslechu svědka [jméno FO] bylo zjištěno, že svědek spolupracoval s [právnická osoba] v době, kdy obchodoval s panem [jméno FO], jeho úkolem byla komunikace se zahraničím stran dodavatelských vztahů, svědek vyloučil, že by jeho pozice v [právnická osoba] obnášela i samotný obchod. Svědek si pamatoval, že se v případě objednávky pana [Anonymizováno] jednalo o velké množství testů, z tohoto pohledu, tedy kontroly skladových zásob a následné objednávky potřebného množství testů se jednalo právě o jeho úkol. [jméno FO] rovněž požadoval sdělení přesných dat dodání, tedy i tyto údaje svědek prostřednictvím komunikace s Čínou zajišťoval a následně je sděloval vedení nebo paní [jméno FO]. K průběhu samotné objednávky se však svědek nebyl schopen vyjádřit, neboť přímo s panem [jméno FO] nekomunikoval, nevyloučil však, že mohl v nějakém případě jeho komunikaci s [právnická osoba] překládat. Svědek se obecně vyjádřil k postavení [právnická osoba] na českém trhu a k tzv. přebalování testů, kdy uvedl, že prostřednictvím [právnická osoba] jako autorizovaného dodavatele byly antigenní testy uváděny na český trh. Tzv. autorizovaní dodavatelé a běžní dodavatelé se rozlišovali podle množství, které v Číně od výrobce odebírali. Označení profi a laický test se dříve nepoužívalo a začalo se používat až později v druhé polovině roku [Anonymizováno], kdy byly současně balíky evidovány tzv. šaržemi, jednalo se však pouze o formální rozlišení, neboť kusový produkt byl pouze jednoho provedení testu [jméno FO] [právnická osoba] předmětné době se však dodávalo i tzv. na výjimky, kdy např. úřad BfArM v Německu nebo čínský výrobce vydali jakési dobrozdání ohledně totožnosti obsahů těchto testů. Tzv. přebalování byl jakýsi český technický termín spočívající ve změně dodávek jednotlivých kusů ve velkém balení na menší prodejní jednotky. Tato změna byla distributorem možná za předpokladu, že výrobce sám na trh uvádí velká i malá balení, a pokud koncový zákazník dostane kusový produkt se všemi příslušnými komponenty, aby ho mohl správně použít. Mezi jednotlivými distributory však byla možná i změna větších balení na menší, aniž by musela být splněna právě uvedená podmínka ohledně koncového zákazníka. [právnická osoba] byla odpovědná, aby se nelegální přebalování testů z většího množství nakoupených testů nedělo. V konkrétním případě byly ze strany pana [Anonymizováno] objednány [jméno FO] [Anonymizováno] testy pro samo testování a to v menších prodejních jednotkách.

19. Z výslechu svědkyně [jméno FO], bývalé obchodní ředitelky [právnická osoba], bylo zjištěno, že svědkyně měla na starosti fakturace a platební morálku s tím, že standardní průběh zakázek byl takový, že musela být nejprve zaplacena záloha ve výši 20 % až 30 % a až poté mohly být testy odeslány. Pokud se objednávka dostala do fáze fakturace, jednalo se o objednávku uzavřenou a zákazník měl v tomto okamžiku všechny potřebné informace. V případě pana [Anonymizováno] se jednalo o nestandardní průběh, neboť vyjednávání (tedy doba od prvního úkonu až po poslední) trvalo několik dní, zatímco za normálních okolností kvůli charakteru zboží, které bylo rychloobrátkové, byla objednávka u velkých zákazníků téhož dne dokončena. [jméno FO] měl rovněž zvláštní požadavek na znění faktury, kterému bylo vyhověno. Ze strany [právnická osoba] byl pan [jméno FO] dokonce několikrát upomínán k zaplacení zálohy, neboť se jednalo o velkou zakázku, kvůli které muselo být alokováno velké množství testů, a ze strany žalované byla uhrazena částka pouze kolem 60 000 euro, tedy nižší, než činila záloha. Svědkyni nebylo známo, že by ze strany žalované byla objednávka následně stornována, svědkyně současně vyloučila, že by s panem [jméno FO] kdy komunikovala napřímo, neboť pouze plnila pokyny paní [jméno FO], která obchodovala za [právnická osoba], a pana [jméno FO]. Svědkyni nebylo ani známo, že by se v předmětné době rozlišovalo mezi antigenními testy profi nebo laickými. Svědkyně potvrdila, že [právnická osoba] pro různé zákazníky dle jejich požadavků prováděla přebalování testů v tom ohledu, že dodávané zboží společnosti [právnická osoba] bylo v balení po 25 ks a někteří zákazníci vyžadovali kusové balení, tj. pouze po 1 ks, přičemž se jednalo o testy [jméno FO] Medical schválené rovněž pro obchodování v Německu. V neposlední řadě svědkyně potvrdila, že [právnická osoba] měla i jiné německé zákazníky, kteří pokud zmíněné testy objednávali, nevyžadovali žádné potvrzení, nýbrž jim bylo známo, že se jedná o testy obchodovatelné na německém trhu.

20. Z účastnického výslechu [jméno FO] [Anonymizováno], jednatele žalované, bylo zjištěno, že žalovaná v předmětné době [Anonymizováno] a [Anonymizováno] [Anonymizováno] dostala zakázku na dodání laických antigenních testů pro [Anonymizováno], [Anonymizováno], [Anonymizováno] a [Anonymizováno]. Skrze společnost [Anonymizováno] a pana [Anonymizováno] dostala žalovaná kontakt na [právnická osoba], která potvrdila, že může dodat dva miliony antigenních testů původně určených pro profesionální použití, které měly být přebaleny na testy pro laiky tak, aby vyhovovaly § 11 Medizinproduktegesetz. [právnická osoba] žalované přislíbil, že zašle potvrzení o oprávněnosti přebalovat testy shora nastíněným způsobem, avšak se tak nestalo navzdory tomu, že tato povinnost byla ujednána a byla rovněž potvrzena ve vystavené faktuře. Objednávka byla komunikována především s [jméno FO], součástí objednávky zaslané ze strany žalované byl rovněž odkaz na všeobecné obchodní podmínky žalované, se kterými [právnická osoba] souhlasila okamžikem přijetí objednávky; všeobecné obchodní podmínky přiloženy k objednávce nebyly. Za účelem potvrzení platební schopnosti žalované byla [právnická osoba] zaplacena zálohová platba ve výši 60 000 euro. Dále bylo účetní [právnická osoba] zasláno potvrzení o zaplacení 285 000 euro pro účely vyzvednutí objednaných antigenních testů; platba v uvedené výši však nebyla nikdy společnosti [právnická osoba] ze strany žalované odeslána. Kontrola přebalovaní antigenních testů společností [právnická osoba] byla současně provedena přímo v [Anonymizováno]. Následně však žalovaná dostala informaci od BfArM, že testy od [právnická osoba] nevyhovují požadavkům žalované a že přebalování profesionálních antigenních testů není dovoleno. Z tohoto důvodu došlo ze strany žalované prostřednictvím e-mailu k odstoupení od smlouvy, potažmo ke stornování objednávky žalované, ve kterém bylo jako důvod odstoupení uvedeno, že [právnická osoba] nemá oprávnění k přebalování profesionálních antigenních testů na laické. Toto zjištění bylo žalovanou založeno na sdělení výrobce testů [jméno FO] [Anonymizováno], který žalované poskytl jednotlivé kódy, kterými byly testy opatřeny, avšak tyto kódy odpovídaly testům určeným pro profesionální použití, nikoliv pro použití laické. Seznam obchodovatelných testů v [Anonymizováno] obsahoval laické testy vyhovující citovanému § 11 Medizinproduktegesetz, nikoliv však testy výrobce [jméno FO] [Anonymizováno], se kterými obchodovala [právnická osoba] Znění citovaného zákonného předpisu přitom [právnická osoba] musela jako společnost obchodující s léčivy znát, ostatně toto ustanovení bylo obsaženo rovněž na obalech antigenních testů. Podstatný rozdíl mezi profesionálními testy a laickými testy tkvěl v tom, že laické testy musely obsahovat návod k použití v němčině, profesionální testy, které dodávala [právnická osoba], obsahovaly návod v angličtině, stejně tak byl laický test, na rozdíl od profesionálního testu, opatřený speciálním kódem. Dopis okresního úřadu v [Anonymizováno] ze dne [datum] byl vyhotoven v návaznosti na opětovnou spolupráci s [právnická osoba], v tomto případě však prostřednictvím společnosti [Anonymizováno], která byla založena až v [Anonymizováno] [Anonymizováno] a byla německou státní institucí pověřena k testování prodávaných antigenních testů výrobce [jméno FO] [Anonymizováno], neboť se v Evropě začaly vyskytovat problémy s jejich kvalitou. Žalovaná nikdy od [právnická osoba] antigenní testy nedostala, a proto nemohla potřebné testování provést. Zmíněný dopis přitom potvrdil obchodovatelnost antigenních testů pro laiky v Evropě, aniž by musely být zakoupeny přímo od dodavatele, tj. oprávnění neautorizovaných obchodníků zmíněné testy prodávat; takové testy však musely obsahovat návod s překladem. Zmíněný dopis však nevypovídal ničeho ohledně kvality těchto testů. Po zakoupení antigenních testů od [právnická osoba] prostřednictví společnosti [Anonymizováno] však bylo zjištěno, že se jedná opětovně o přebalované profesionální testy na testy laické, z tohoto důvodu bylo v Německu zahájeno rovněž prověřování celé záležitosti a postupů [právnická osoba] německými trestními orgány.

21. Další důkazní návrhy, především pak ze strany žalované, byly zamítnuty, neboť byly žalovanou učiněny až poté, co v řízení nastaly ve smyslu § 118b odst. 1 zákona č. 99/1963 Sb., občanského soudního řádu (dále jen „o.s.ř.“), účinky koncentrace řízení. Dodatečný výslech jednatele žalované [jméno FO] [Anonymizováno] otázkami zástupce žalované se stal s ohledem na ukončení právního zastoupení žalované v průběhu řízení bezpředmětným. Důkazní prostředky, které byly provedeny s překladem do českého jazyka, byly opatřeny překladem prostým, nikoliv překladem ověřeným, žádný z účastníků však proti jeho znění ničeho nenamítal.

22. Podle článku 11 Vídeňské úmluvy smlouva o koupi nemusí být uzavřena nebo prokazována písemně a nevyžadují se u ní žádné jiné formální náležitosti; lze ji prokazovat jakýmikoli prostředky, včetně svědků.

23. Podle článku 14 odst. 1 Vídeňské úmluvy návrh na uzavření smlouvy určený jedné nebo několika určitým osobám je nabídkou, jestliže je dostatečně určitý a projevuje vůli navrhovatele, aby byl zavázán v případě přijetí. Návrh je dostatečně určitý, je-li v něm označeno zboží, a jestliže výslovně nebo nepřímo stanoví množství a kupní cenu zboží nebo obsahuje ustanovení umožňující jejich určení.

24. Podle článku 18 odst. 1 Vídeňské úmluvy prohlášení učiněné osobou, které byla nabídka určena, nebo její jiné jednání naznačující její souhlas s nabídkou, je přijetím. Mlčení nebo nečinnost samy o sobě nejsou přijetím. Podle odst. 2 Vídeňské úmluvy přijetí nabídky se stává účinným v okamžiku, kdy vyjádření souhlasu dojde navrhovateli. Přijetí není účinné, jestliže vyjádření souhlasu nedojde navrhovateli v době, kterou určil, a není-li tato doba určena, v rozumné době s přihlédnutím k okolnostem obchodu, včetně rychlosti sdělovacích prostředků, které navrhovatel použil. Ústní nabídka musí být přijata ihned, ledaže z okolností vyplývá něco jiného.

25. Podle článku 19 odst. 1 Vídeňské úmluvy odpověď na nabídku, která se jeví přijetím, avšak obsahuje dodatky, omezení nebo jiné změny, je odmítnutím nabídky a je protinabídkou. Podle odst. 2 avšak odpověď na nabídku, která se jeví přijetím, ale obsahuje dodatky nebo odchylky, které podstatně nemění podmínky nabídky, je přijetím, ledaže navrhovatel bez zbytečného odkladu ústně vznese proti rozdílům námitky nebo za tímto účelem odešle oznámení. Jestliže tak neučiní, jsou součástí smlouvy podmínky uvedené v nabídce se změnami obsaženými v přijetí. Podle odst. 3 dodatky nebo odchylky, které se týkají zejména kupní ceny, placení, jakosti a množství zboží, místa a doby dodání, rozsahu odpovědnosti jedné strany vůči druhé straně nebo řešení sporů, se považují za podstatnou změnu podmínky nabídky.

26. Podle článku 23 Vídeňské úmluvy smlouva je uzavřena okamžikem, kdy přijetí nabídky se stane účinným podle ustanovení této úmluvy.

27. Podle článku 25 Vídeňské úmluvy porušení smlouvy jednou ze stran je podstatné, jestliže způsobuje takovou újmu druhé straně, že ji ve značné míře zbavuje toho, co tato strana je oprávněna očekávat podle smlouvy, ledaže strana porušující smlouvu nepředvídala takové důsledky a ani rozumná osoba v tomtéž postavení by je nepředvídala za týchž okolností.

28. Podle článku 49 odst. 1 Vídeňské úmluvy kupující může odstoupit od smlouvy a) jestliže prodávající nesplněním některé své povinnosti ze smlouvy nebo z této Úmluvy porušil smlouvu podstatným způsobem, nebo b) v případě nedodání zboží, jestliže prodávající nedodá zboží v dodatečné lhůtě určené kupujícím podle článku 47 odst. 1 nebo prohlásí, že nedodá zboží v takto určené lhůtě.

29. Podle článku 30 Vídeňské úmluvy prodávající je povinen dodat zboží, předat jakékoliv doklady, které se k němu vztahují, a vlastnické právo ke zboží, jak vyžaduje smlouva a tato Úmluva za podmínek stanovených smlouvou a touto Úmluvou.

30. Podle článku 53 Vídeňské úmluvy kupující je povinen zaplatit za zboží kupní cenu a převzít dodávku v souladu se smlouvou a touto Úmluvou.

31. Podle článku 62 Vídeňské úmluvy prodávající může požadovat, aby kupující zaplatil kupní cenu, převzal dodávku nebo splnil jiné své povinnosti, ledaže prodávající uplatnil nárok z porušení smlouvy, jež je neslučitelný s takovým požadavkem.

32. Podle § 1751 odst. 1 o.z část obsahu smlouvy lze určit odkazem na obchodní podmínky, které navrhovatel připojí k nabídce nebo které jsou stranám známy. Odchylná ujednání ve smlouvě mají před zněním obchodních podmínek přednost. Podle odst. 2 odkáží-li strany v nabídce i v přijetí nabídky na obchodní podmínky, které si odporují, je smlouva přesto uzavřena s obsahem určeným v tom rozsahu, v jakém obchodní podmínky nejsou v rozporu; to platí i v případě, že to obchodní podmínky vylučují. Vyloučí-li to některá ze stran nejpozději bez zbytečného odkladu po výměně projevů vůle, smlouva uzavřena není. Podle odst. 3 při uzavření smlouvy mezi podnikateli lze část obsahu smlouvy určit i pouhým odkazem na obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi.

33. Podle § 573 o.z. příslušenstvím pohledávky jsou úroky, úroky z prodlení a náklady spojené s jejím uplatněním.

34. Podle § 1968 o.z. dlužník, který svůj dluh řádně a včas neplní, je v prodlení. Dlužník není za prodlení odpovědný, nemůže-li plnit v důsledku prodlení věřitele.

35. Podle § 1970 o.z. po dlužníkovi, který je v prodlení se splácením peněžitého dluhu, může věřitel, který řádně splnil své smluvní a zákonné povinnosti, požadovat zaplacení úroku z prodlení, ledaže dlužník není za prodlení odpovědný. Výši úroku z prodlení stanoví vláda nařízením; neujednají-li strany výši úroku z prodlení, považuje se za ujednanou výše takto stanovená.

36. Podle § 2054 odst. o.z. placení úroků se považuje za uznání dluhu ohledně částky, z níž se úroky platí. Podle odst. 2 plní-li dlužník dluh zčásti, má částečné plnění účinky uznání zbytku dluhu, lze-li z okolností usoudit, že tímto plněním dlužník uznal i zbytek dluhu. Podle odst. 3 ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, je-li pohledávka věřitele již promlčena.

37. Pro rozhodnutí o věci bylo zapotřebí zodpovědět otázku, zda mezi [právnická osoba] a žalovanou byla uzavřena kupní smlouva či nikoliv, neboť skutečnost, že by mezi nimi došlo k uzavření kupní smlouvy, žalovaná v průběhu řízení začala sporovat; v kladném případě pak jaké podmínky kupní smlouvy byly mezi jejími stranami sjednány. V řízení vyšlo po skutkové stránce najevo, že žalovaná a [právnická osoba] společně komunikovaly na dálku prostřednictvím e-mailu, přičemž návrh na uzavření smlouvy ve smyslu článku 14 odst. 1 Vídeňské úmluvy byl učiněn dne [datum] ze strany jednatele žalované [jméno FO] [Anonymizováno] a byl v souladu s citovaným článkem 14 odst. 1 věty druhé Vídeňské úmluvy dostatečně určitým, neboť v něm bylo označeno objednané zboží ([jméno FO] [Anonymizováno] rychlostesty pro samotestování, balení po 1 ks), současně návrh stanovil jeho množství (8x 170 000 ks) a cenu za kus včetně ceny celkové (2,50 euro/ks, tj. celkem 3 400 000 euro). Odpověď [právnická osoba] z téhož dne byla z hlediska článku 19 Vídeňské úmluvy odmítnutím nabídky a protinabídkou, neboť ve smyslu odst. 3 uvedeného článku Vídeňské úmluvy obsahovala odchylku, která se týkala kupní ceny, jelikož [právnická osoba] ve své odpovědi upřesnila cenu kusového zboží antigenního testu, jejíž výše se odvíjela od zvolené varianty v závislosti na balení antigenních testů (2,20 euro/ks bez balení a 2,50 euro/ks s balením ze strany [právnická osoba]). Z téhož důvodu byla jako odmítnutí protinabídky a nová protinabídka posouzena následná odpověď [jméno FO] [Anonymizováno], který obratem sdělil, jakou variantu ze dvou společností [právnická osoba] uvedených požaduje (a sice 2,50 euro/ks s balením ze strany [právnická osoba]). Tato protinabídka byla následujícího dne výslovně přijata společností [právnická osoba] potvrzením obsahujícím rovněž termíny, ve kterých měly být antigenní testy dodány, a to[Anonymizováno]za podmínky, že bude žalovanou zaplacena záloha kupní ceny ve výši 20 % její celkové výše. Tímto okamžikem se tak přijetí protinabídky stalo účinným a došlo k uzavření kupní smlouvy podle článku 23 Vídeňské úmluvy.

38. O uzavření kupní smlouvy svědčí rovněž následné jednání stran, neboť ještě dne [datum] byla žalované ze strany [právnická osoba] vystavena a následujícího dne prostřednictví e-mailu zaslána zálohová faktura znějící na částku 680 000 euro, přičemž svědkyně [jméno FO] při svém výslechu uvedla, že ve stádiu fakturace se již jednalo o objednávku dokončenou a zákazník měl v tomto okamžiku všechny potřebné informace. Žalovaná ostatně na zálohovou fakturu uhradila 60 000 euro s tím, že úhrada uvedené částky, jakož i skutečnost, že tato částka byla uhrazena právě na vystavenou zálohovou fakturu, byla potvrzena přímo jednatelem žalované [jméno FO] při jeho účastnickém výslechu. Argumentaci žalované, že částka ve výši 60 000 euro byla žalovanou zaplacena za vystavení potvrzení podle § 11 Medizinproduktegesetz, proto soud shledal zcela účelovou.

39. Práva a povinnosti plynoucí z kupní smlouvy založená jejím uzavřením nemohla být změněna ani dodatečnou úpravou zálohové faktury k žádosti [jméno FO] [Anonymizováno] (předcházející provedení její částečné úhrady) jejím doplněním o dodací termíny a bližší popis zboží ve znění „test pro sebetestování (laický test); dočasné zvláštní povolení pro sebetestování pro Německo podle § 11“. Z průběhu e-mailové komunikace, která probíhala ve dnech [datum] až [datum], totiž žádným způsobem neplyne, že by jako jedna z podmínek kupní smlouvy bylo sjednáno dodání potvrzení společností [právnická osoba] stran kvality a vlastností objednávaného zboží, o čemž svědčí rovněž naléhavý zájem [jméno FO] [Anonymizováno] na potvrzení jeho objednávky v podobě opakovaných dotazů na stav jejího vyřizování, který samotnému přijetí jeho nabídky a vystavení zálohové faktury předcházel. Do okamžiku vystavení zálohové faktury tak nebyl shora uvedený § 11 Medizinproduktegesetz žalovanou jakkoliv zmiňován, nebyla ani sjednávána podoba autorizačního dokumentu, který by měl být v souladu s německou právní úpravou žalované společností [právnická osoba] předán, či dokonce termín jeho předání.

40. Soud proto dospěl k závěru, že v rámci uzavřené kupní smlouvy nebyla sjednána povinnost [právnická osoba] dodat žalované jakýkoliv autorizační dokument vztahující se k objednaným antigenním testům, nejednalo se ani o povinnost ve smyslu článku 34 Vídeňské úmluvy, který hovoří o povinnosti prodávajícího předat doklady vztahující se ke zboží. Jak svědek [jméno FO], tak svědek [jméno FO] ve svých výpovědích shodně uvedli, že antigenní testy prodávané společností [právnická osoba], tj. antigenní testy čínského výrobce [jméno FO] [Anonymizováno], byly plně obchodovatelné na německém trhu a vyhovovaly německé právní úpravě; oba svědci také popsali úlohu a postavení [právnická osoba] jakožto největšího autorizovaného distributora antigenních testů na středoevropském trhu. V neposlední řadě se oba shodně vyjádřili k rozlišení antigenních testů pro laické použití a pro použití profesionální, a sice že toto rozlišení nebylo v předmětné době (kdy byly antigenní testy objednány žalovanou) používáno a bylo zavedeno až v druhé polovině roku [Anonymizováno]. Svědek [jméno FO] rovněž podrobně popsal, co bylo míněno termínem „přebalování“ testů, tedy že se jednalo o rozdělování balení o větším počtu kusů antigenních testů na balení o menším počtu kusů, nikoliv jejich přebalování z antigenních testů pro profesionální použití na antigenní testy pro laické použití. Požadavek na vlastnosti kusového balení antigenních testů (tj. vyžadované jazykové znění návodu k použití u antigenního testu pro laické použití), jak byl popsán jednatelem žalované [jméno FO] při jeho účastnickém výslechu, se tak jeví neopodstatněným.

41. Nad rámec uvedeného je vhodné poukázat rovněž na obsah potvrzení zaslaného přímo žalované, následně o několik měsíců později, německým Okresním úřadem v [Anonymizováno] ohledně obchodovatelnosti společností [právnická osoba] prodávaných antigenních testů na německém trhu, jakož i jejich souladu s § 11 (odst. 1 a 3) Medizinproduktegesetz.

42. Soud nepřisvědčil argumentaci žalované, že se uzavřená kupní smlouva měla řídit jejími všeobecnými obchodními podmínkami z důvodu, že takové ujednání bylo obsahem objednávky žalované a přijetím objednávky ze strany [právnická osoba] bylo přijato rovněž ujednání o obchodních podmínkách. Z provedeného dokazování bylo zjištěno, že samotná objednávka obsahovala toliko neurčitou větu „Platí naše všeobecné obchodní podmínky.“, nicméně aby se staly obchodní podmínky součástí smluvního obsahu ve smyslu § 1751 o.z., musí být tzv. řádně inkorporovány, k čemuž je třeba zásadně dostatečně určitý odkaz na obchodní podmínky ve smlouvě a seznámení se s obchodními podmínkami či jejich současné připojení. Sám jednatel žalované [jméno FO] u svého účastnického výslechu s odvoláním se na běžnou praxi v Německu však potvrdil, že všeobecné obchodní podmínky nebyly k objednávce připojeny. Ustanovení § 1751 odst. 3 o.z. sice připouští zjednodušený postup mezi podnikateli spočívající v pouhém odkazu na obchodní podmínky, avšak tento postup je aplikovatelný pouze ve výjimečných případech, kdy se musí jednat o obchodní podmínky vypracované odbornými nebo zájmovými organizacemi, kterou žalovaná nepochybně není.

43. Jako účelová byla soudem shledána argumentace žalované, že [jméno FO] nebyla oprávněna jednat za společnost [právnická osoba], neboť žalobkyně její oprávnění prokázala předloženým prohlášením o udělení plné moci, stejně tak její angažovanost v [právnická osoba] potvrdili vyslýchaní svědci, přinejmenším pak svědkyně [jméno FO] a svědek [jméno FO]. V neposlední řadě její oprávnění potvrzuje okruh účastníků e-mailové komunikace ve dnech [datum] až [datum], kdy došlo k uzavření kupní smlouvy mezi [právnická osoba] a žalovanou, kterého byla [jméno FO] součástí.

44. S ohledem na uvedené dospěl soud k závěru, že ze strany [právnická osoba] nedošlo k porušení uzavřené kupní smlouvy, které by žalovanou ve smyslu článku 25 Vídeňské úmluvy opravňovalo odstoupit od smlouvy pro její porušení podstatným způsobem. Částečným plněním žalované ve výši 60 000 euro na vystavenou zálohovou fakturu č. [tel. číslo] současně nastaly účinky uznání dluhu ohledně zbývající zálohovou fakturou vyúčtované částky ve výši 620 000 euro ve smyslu § 2054 odst. 2 o.z., neboť z okolností bylo možno usoudit, že žalovaná uznala i zbytek tohoto dluhu. Žalovaná totiž byla i po uzavření kuní smlouvy dne [datum] připravena provést další částečnou úhradu zálohové faktury, konkrétně částkou ve výši 285 000 euro, o čemž [právnická osoba] uvědomila, neboť účetní společnosti [právnická osoba] zaslala potvrzení o její úhradě navzdory tomu, že úhrada nebyla skutečně provedena, což potvrdil sám jednatel žalované [jméno FO] u svého účastnického výslechu. Nesouhlasný projev žalované s uzavřenou kupní smlouvou spočívající v její žádosti o vrácení částečné úhrady spojené se stornem objednávky pak následovala až o dva další týdny později.

45. Aniž by tak došlo k zániku kupní smlouvy, byla (je) žalovaná i nadále povinna plnit jí ze smlouvy plynoucí povinnosti, a žalobkyně je tak oprávněna požadovat ve smyslu článku 62 Vídeňské úmluvy zaplacení zálohy kupní ceny ve výši 680 000 euro, kterou však žalobkyně podanou žalobou požadovala pouze v její části odpovídající 8 000 euro, přičemž v řízení bylo rovněž prokázáno, že i žalobkyně je nadále připravena svým povinnostem z kupní smlouvy dostát a objednané antigenní testy žalované po zaplacení zálohy kupní ceny dodat. Žalobkyni současně vznikl nárok na úhradu úroku z prodlení, neboť žalovaná se neuhrazením svého dluhu dostala do prodlení, a to ode dne následujícího po datu splatnosti stanoveném v zálohové faktuře č. [tel. číslo], přičemž požadovaná výše příslušenství odpovídá nařízení vlády č. 351/2013 Sb.

46. Aktivní legitimace žalobkyně k podání žaloby je odůvodněna § 1879 o.z., podle kterého věřitel může celou pohledávku nebo její část postoupit smlouvou jako postupitel i bez souhlasu dlužníka jiné osobě (postupníkovi), neboť pohledávka za žalovanou byla z [právnická osoba] postoupena právě na žalobkyni, což bylo žalované ze strany [právnická osoba] oznámeno a oznámení změny v osobě věřitele nebylo žalovanou nikterak sporováno. Pokud jde o pasivní legitimaci žalované, žalovaná tvrdila, že práva a povinnosti z právního vztahu s žalobkyní převedla na společnost [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno], sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno], což mělo být žalobkyni oznámeno dopisem ze dne [datum]. Popsané jednání žalované však nemohlo vyvolat zamýšlený účinek ve smyslu § 1895 o.z., podle kterého nevylučuje-li to povaha smlouvy, může kterákoli strana převést jako postupitel svá práva a povinnosti ze smlouvy nebo z její části třetí osobě, pokud s tím postoupená strana souhlasí a pokud nebylo dosud splněno, neboť žalobkyně jakožto postoupená strana nevyslovila s uvedeným postupem souhlas. Postoupení smlouvy žalovanou na jmenovanou společnost se tak vůči žalobkyni nestalo účinným ve smyslu § 1897 odst. 1 o.z., a žalovaná je proto i nadále v rámci projednávané věci pasivně legitimovaná. S ohledem na uvedené soud žalobě v plném rozsahu vyhověl.

47. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobkyni, jež byla v řízení zcela úspěšná, nárok na náhradu nákladů řízení v částce 133 350,40 Kč. V případě předmětu řízení – tarifní hodnoty (zde 8 000 euro) podle § 8 odst. 1 ve spojení s § 7 bodem 5, 6 vyhlášky č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif), (dále jen „a.t.“), v cizí měně, je vždy podstatný aktuální kurz měny ke dni, v němž byl konkrétní úkon právní služby započat (srov. s rozsudkem Nejvyššího soudu ze dne 6. 12. 2017 sp. zn. 23 Cdo 2539/2016 či s rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne 1. 6. 2022 sp. zn. 25 Co 263/2021).

48. Náklady žalobkyně představují zaplacený soudní poplatek ve výši 10 124 Kč a náklady na zastupování advokátem, kterému náleží odměna za každý z 11 úkonů právní služby podle § 11 odst. 1 písm. a), d) a g) a.t. za 1. převzetí a přípravu zastoupení ze dne [datum] při kurzu 25,695 Kč/euro, tarifní hodnotě 205 560 Kč, tedy 9 140 Kč za úkon právní služby, 2. předžalobní výzvu ze dne [datum] při kurzu 25,390 Kč/euro, tarifní hodnotě 203 120 Kč, tedy 9 140 Kč za úkon právní služby, 3. návrh na vydání evropského platebního rozkazu ze dne [datum] při kurzu 25,505 Kč/euro, tarifní hodnotě 204 040 Kč, tedy 9 140 Kč za úkon právní služby, 4. účast u jednání soudu dne [datum] při kurzu 24,650 Kč/euro, tarifní hodnotě 197 200 Kč, tedy 9 020 Kč za úkon právní služby, 5. účast u jednání soudu dne [datum] za každé započaté dvě hodiny při kurzu 24,360 Kč/euro, tarifní hodnotě 194 880 Kč, tedy 2x 8 900 Kč za úkon právní služby, 6. účast u jednání soudu dne [datum] za každé započaté dvě hodiny při kurzu 23,605 Kč/euro, tarifní hodnotě 188 840 Kč, tedy 2x 8 660 Kč za úkon právní služby, 7. účast u jednání soudu dne [datum] za každé započaté dvě hodiny při kurzu 24,440 Kč/euro, tarifní hodnotě 195 520 Kč, tedy 2x 8 940 Kč za úkon právní služby a 8. účast u jednání soudu dne [datum] při kurzu 24,925 Kč/euro, tarifní hodnotě 199 400 Kč, tedy 9 100 Kč za úkon právní služby včetně 11 náhrad hotových výdajů podle § 13 odst. 1 a 4 a. t. po 300 Kč za jeden úkon právní služby. Odměna a hotové výdaje byly dále zvýšeny o 21% daň z přidané hodnoty ve smyslu § 14a odst. 1 a. t. ve spojení s § 137 odst. 3 o. s. ř., tj. o 21 386,40 Kč, neboť zástupce žalobkyně doložil, že je jejím plátcem.

49. Náhrada nákladů řízení byla soudem přiznána za celkem pět účastí u jednání soudu podle vyúčtování žalobkyně s tím rozdílem, že v případě jednání přesahujících svým trvání dvě hodiny byla odměna za tato jednání přiznána za dva úkony právní služby, tj. za každé dvě započaté hodiny ve smyslu § 11 odst. 1 písm. g) a.t. Náhrada nákladů řízení pak nebyla přiznána za vyjádření žalobkyně k výzvě soudu ze dne [datum], neboť žalobkyně tento úkon právní služby ve vyčíslení náhrady nákladů řízení nepožadovala.

50. Lhůta k plnění byla stanovena v obecné pariční lhůtě tří dnů (§ 160 odst. 1 věta první o.s.ř.), náhrada nákladů řízení pak na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o.s.ř.).

Poučení

Citovaná rozhodnutí (2)

Tento rozsudek je citován v (0)

Doposud nikdo necituje.