36 C 48/2019- 228

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 9 rozhodl soudkyní Mgr. Veronikou Chrásteckou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] bytem [adresa žalobce] právně zastoupen Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem sídlem [adresa] proti žalovanému: [osobní údaje žalovaného] bytem [adresa žalovaného] právně zastoupen Mgr. [jméno] [příjmení], advokátem se sídlem [adresa] o ochranu osobnosti, takto:

Výrok

I. Žaloba, kterou se žalobce domáhal, aby žalovanému bylo uloženo doručit žalobci omluvný dopis tohoto znění:„ Vážený pane [celé jméno žalobce], omlouvám se za tvrzení, která jsem bez patřičného podkladku uvedl v dopise starostovi obce Libodřice ze dne [datum]. Současně se Vám též omlouvám za svá, opět nepodložená, vyjádření stran povolených matic a olejového filtru u mého vozidla a konečně přijměte moji omluvu za moje vyjádření o tom, že jste sociopat. Uvedené mne mrzí a již se to nebude opakovat.“ se zamítá.

II. Žaloba, kterou se domáhal, aby žalovanému bylo uloženo zaslat starostovi obce Libodřice Jiřímu [příjmení] dopis tohoto znění:„ Vážený pane starosto, dopisem ze dne [datum] jsem Vás společně s dalšími osadníky [příjmení] informoval o panu [příjmení] Touto cestou Vám sděluji, že mnou podepsaný dopis obsahující hanlivá tvrzení o panu [příjmení] jsou ničím nepodložená a tedy velmi zavádějící a urážlivá. Vezměte, prosím, na vědomí, že takové své jednání beru s plnou zodpovědností zcela zpět.“ se zamítá.

III. Žalobce je povinen zaplatit žalovanému k rukám právního zástupce žalovaného na náhradě nákladů řízení částku 58.669,27 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozhodnutí.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou podanou k Obvodnímu soudu pro Prahu 9 dne 25. 3. 2019 domáhal na žalovaném písemnou omluvu ve znění„ Vážený pane [celé jméno žalobce], omlouvám se za tvrzení, která jsem bez patřičného podkladku uvedl v dopise starostovi [územní celek] ze dne [datum]. Současně se Vám též omlouvám za svá, opět nepodložená, vyjádření stran povolených matic a olejového filtru u mého vozidla a konečně přijměte moji omluvu za moje vyjádření o tom, že jste sociopat. Uvedené mne mrzí a již se to nebude opakovat.“ a dále povinnosti zaslání starostovi [územní celek] [příjmení] dopis ve znění:„ Vážený pane starosto, dopisem ze dne [datum] jsem Vás společně s dalšími osadníky [příjmení] informoval o panu [příjmení] Touto cestou Vám sděluji, že mnou podepsaný dopis obsahující hanlivá tvrzení o panu [příjmení] jsou ničím nepodložená a tedy velmi zavádějící a urážlivá. Vezměte, prosím, na vědomí, že takové své jednání beru s plnou zodpovědností zcela zpět.“ z titulu ochrany osobnosti.

2. Žalobce ve své žalobě uvedl, že žalovaný je vlastníkem pozemku o parc. č. st. [anonymizováno], obec a k.ú. [obec], jehož součástí je budova [adresa], objekt k bydlení a žalobce se nepravidelně zdržuje v budově [adresa], jež je součástí pozemku o parc. č. st. [anonymizováno], který vlastní jeho známá paní [jméno] [příjmení], načež z toho důvodu je dle žalobce patrné, že se strany spolu mohou, byť nepravidelně, potkávat. Žalobce uvádí, že dopisem ze dne [datum] žalovaný spolu s dalšími podepsanými adresoval starostovi obce Libodřice Jiřímu [příjmení] sdělení, v němž informuje starostu [jméno] [příjmení] o tom, jaké mají panovat poměru v osadě [příjmení] u [obec]. V oznámení dle tvrzení žalobce označují žalobce za psychicky narušenou osobu, sociopatickou až despotických sklonů, uvádí, kromě jiného, že žalobce záměrně škodí a mstí se lidem z osady [příjmení], uvádí případ starší paní. Dále jej pak staví do role obstrukčníka, když žalobce má podle žalovaného záměrně zahlcovat orgány státní správy svými podáními. V závěru tohoto sdělení uvádí, že jejich cílem je:„ informovat, nic více, nic méně.“ Žalobce uvádí, že dopis je koncipován vnitřně rozporně. Na jedné straně jeho pisatelé uvádí, že nechtějí starostu„ zatěžovat podrobnostmi a líčením kratochvílí, které žalobce postupně v osadě s cíleným záměrem škodit všem, kteří nepřistoupili na jeho pravidla, že v osadě panují jeho zákony a jen jeho zájmy.“ na stranu druhou pak uvádí, na co si konkrétně stěžují, co jim konkrétně vadí na žalobci, co jim a další v osadě má žalobce činit a jaký dle jejich mínění žalobce je. Následně ale pak uvádí, že si stěžovat nechtějí, tyto názory prezentovat nemíní a po starostovi nic řešit nechtějí. Žalobce dále ve své žalobě uvádí, že z protokolu o jednání před Okresním soudem v Kolíně plyne, že žalovaný žalobce nařkl z toho, že mu měl žalobce povolit kola u osobního vozidla a též olejová vana (k tomuto žalobce uvádí sp. zn. [spisová značka]). Následně pak ve svém vyjádření zaslaném soudu v civilní věci vedené u Okresního soudu v Kolíně, sp. zn. [spisová značka], označuje žalovaný žalobce za sociopata. Žalobce vyzval žalovaného k zaplacení částky 666 Kč jako formu symbolického zadostiučinění a na nákladech spojených s právním zastoupením k zaplacení částky 8.228 Kč, která odpovídá dvěma úkonům právní služby po 3.100 Kč, dvěma režijním paušálům po 300 Kč a 21 % DPH dle advokátního tarifu při zastoupení klienta ve sporu o ochranu osobních práv se zadostiučiněním. Žalovaný na předžalobní výzvu reagoval společně s paní [jméno] [příjmení] a uvedl, že s ohledem na její nedůvodnost ji nevyhoví. Žalobce se cítí být shora popsanými výroky žalovaného dotčen, pobouřen, vadí mu a nechce je dále snášet. Nemíní být označován za sociopata či despotu, nemíní být obviňován, že jinému povoluje kolo, aby mu způsobil újmu, a už vůbec nemůže snést, že by svým jednáním zatěžoval státní aparát, protože by měl rozesílat podání, která jsou dle žalovaného nesmyslná a stát zatěžující. Žalobce je přesvědčen, že tuto žalobu podává po právu. Věří, že není právem jiného osočovat jej z jednání, které nezpůsobil (povolené kolo, povolený olejový filtr), též není právem jiného informovat o jednání žalobce a přitom jej označovat za sociopata a osobu s despotickými sklony, který dokonce jiné souží v obavách ze své přítomnosti. Ke svým tvrzením žalobce připojuje k důkazu náhledy do KN, dopis žalovaného, protokol o jednání u OS Kolín č.j. [číslo jednací], sdělení žalobce při sp. zn. [anonymizována tři slova] [rok], předžalobní výzvu s podacím lístkem, odpověď žalovaného a dopis paní [jméno] [příjmení].

3. Žalovaný se na výzvu soudu k žalobě vyjádřil dne [datum], když uvedl, že nároky v žalobě jsou zcela nedůvodné a z tohoto důvodu je v plném rozsahu neuznává a žaloba je šikanózní, žalovaný tedy navrhuje, aby soud žalobu zamítl v plném rozsahu. Žalovaný uvádí, že autorem dopisu je on a za jeho zněním si nadále stojí. Dopis dle žalovaného není a nemůže být urážlivý, protože je zcela pravdivý, důvodem sepsání dopisu nebylo jakkoliv žalobce poškodit, ale upozornit zastupitelstvo obce, že v její územní působnosti je takto evidentně problematická osoba, která škodí a urputně se mstí lidem, kteří se zcela nepodřídí jeho vlastním normám, znelíbí jeho egu. Hlavním důvodem sepsání dopisu starostovi byla dle tvrzení žalovaného efektivnější ochrana slušných lidí stižených zlobou žalobce, shodně jako byl stižen žalovaný či paní [příjmení], jakož i další osoby, o kterých ví z doslechu či sdělení samotného žalobce. Žalovaný dále uvádí, že v dopise starostovi uvádějí názor, že žalobce je psychicky narušená osoba, sociopatických až despotivních sklonů. To, že žalobce je psychicky naroušenou osobou je dle názoru žalovaného nepřehlédnutelné. K tomuto tvrzení žalovaný uvádí, že svými bývalými kolegy lékaři z Ústřední vojenské nemocnice o problémech s žalobcem nejednou hovořil, a dle jeho tvrzení právě oni poté, co si vše vyslechli, poprvé vyslovili výraz„ sociopat", tj. že popsané charakterové vlastnosti odpovídají vlastnostem sociopaticky stiženým jedinců. Ohledně nařčení žalobce ve věci povolení kola a olejová vana vozidla žalovaný uvádí, že žaloba se v této části odkazuje na žalovaného účastnickou výpověď v již zmíněném civilním procesu ve věci určení vlastnictví zahrady. V rámci výslechu byl žalovaný dotázán na vztahy se žalobcem. Žalovaný uvádí, že jeho povinností bylo soudu na položenou otázku po pravdě odpovědět, což podle svého nejlepšího vědomí a přesvědčení učinil. V ostatním žalovaný odkazuje na příslušné pasáže tohoto vyjádření. Ohledně tvrzené iniciativy žalobce, v jejímž důsledku má být žalobce za tzv. parazita, žalovaný uvádí, že obdobně jako v případě shora uvedeného obstrukčníka žalovaný nerozumí, jakou iniciativou či jakými výroky měl způsobit skutečnost, že žalobce se považuje za parazita. Z žaloby dle žalovaného nevyplývá, na kom a jakým způsobem žalobce dovozuje své parazitování žalovaným zaviněné. Požadavek na vyjádření písemné omluvy žalobci jakož i starostovi jako nedůvodný žalovaný odmítá, neboť dopis obsahuje dle tvrzení žalovaného pouze pravdivá fakta. Dále požadavek žalobce na úhradu částky symbolického zadostiučinění ve výši 666 Kč, jakož i nákladů řízení, jako nedůvodný žalovaný rovněž odmítá. Žalovaný uvádí, že si nadto nemůže nevšimnout žalobcem požadované částky symbolického zadostiučinění v jím volně stanovené výši 666 Kč. Výraz 666 je dle tvrzení žalovaného všeobecně známým symbolem Antikrista, a částka náhrady jistě není pouhou shodou okolností. Sklony žalobce k těmto symbolům mi doposud nebyly známé. Žalovaný nevylučuje, že se žalobce tímto oduševnělým způsobem snaží na žalovaného zapůsobit.

4. Nad rámec posouzení skutečností uvedených v tomto vyjádření žalovaný navrhul k prokázání tvrzení tyto důkazy, a sice vyšetření žalobce nezávislým soudním znalcem, či více znalci, v oboru psychologie, či oborů příbuzných, načež tímto důkazem lze dle tvrzení žalovaného potvrdit či vyvrátit část skutkové podstaty touto žalobou napadené. Dále vyjádření paní [příjmení] k identické žalobě na ochranu osobnosti, sp. zn. [spisová značka] OS Kolín. Tento důkaz jako celek může prokázat zejména charakterové vlastnosti žalobce, jakož i další případy zbytečného zatěžování úřadů žalobcem. Dále protokol o jednání č.j. [číslo jednací]. Tímto důkazem lze podle vyjádření žalovaného prokázat označené nepravdy tvrzené žalobcem. Žalovaný dále navrhuje provést k důkazu dopis ze dne [datum], nepodepsaný, osobně žalobcem předaný manželce žalovaného. Tímto důkazem lze dle žalovaného prokázat označené nepravdivé tvrzení žalobce, jakož i okolnosti narušených sousedských vztahů. Dále navrhuje usnesení č.j. [číslo jednací] ze dne [datum rozhodnutí]. Tímto důkazem spolu s označeným vyžádáním údajů od místně příslušného oddělení Policie ČR lze doložit zbytečné zatěžování úřadů žalobcem. Sdělení Městského úřadu Kolín, odbor výstavby ze dne [datum]. Tímto důkazem lze prokázat zbytečné zatěžování úřadů žalobcem. Emailová korespondence mezí žalovaným a starostou obce Libodřice z období [anonymizováno] [rok]. Tímto důkazem lze prokázat ignorování sociálních norem, bezohlednost žalobce, tj. vlastností osob se sociopatickými sklony. Dvě fotografie z pozemku náležícímu k objektu trvale užívaným k bydlení žalobce. Tímto důkazem lze taktéž poukázat na charakterové vlastnosti žalobce, jakož i na tvrzení žalovaného ve vyjádření. Email ze dne [datum], odeslaný emailem mému advokátovi. Tímto důkazem lze prokázat zainteresovanost žalobce na soudních řízeních, a nepravdivost jeho tvrzení. Výslech svědka starosty obce Libodřice p. [jméno] [příjmení], adresát dopisu. Tímto důkazem lze prokázat více tvrzení žalovaného napříč tímto vyjádřením a výslech svědků [příjmení] [celé jméno žalovaného] a [anonymizováno] [jméno] [celé jméno žalovaného]. Tímto důkazem lze prokázat více tvrzení žalované napříč tímto vyjádřením.

5. Usnesením ze dne 15. 8. 2019, č.j. 36 C 48/2019-52 zdejší soud nařídil účastníkům řízení setkání se zapsanou mediátorkou. Přípisem ze dne [datum] žalobce uvádí, že setkání s mediátorem proběhlo pouze mezi účastníky bez přítomnosti právního zástupce žalobce. Účastníci byli poučeni o podmínkách a možnostech mediace, žalobce mediaci akceptoval. Žalobce k tomuto uvádí, že bylo na žalovaném, aby přijal možnost smírného řešení věci, což direktivně odmítl a též odmítá jakoukoliv formu omluvy či smírné řešení této záležitosti. Žalobce uvádí, že se i nadále nebrání smírnému řešení sporu, čemuž by mohl třeba i napomoci podnět soudu před prvním jednáním, než bude jednání samé zahájeno. Žalobce uvádí, že je připraven jednat o znění omluvy, případně je připraven též v rámci ústupků a hledání kompromisu nepožadovat zaslání omluvy starostovi obce. To ovšem pouze tehdy, pokud bude žalovaný připraven o omluvě jednat.

6. Dne 10. 2. 2020 žalobce upřesnil petit žaloby tak, že omluvný dopis žalobci a dopis starostovi [územní celek] [příjmení] je žalovaný povinen zaslat do tří dnů od právní moci rozsudku.

7. Dne 11. 2. 2020 se žalovaný vyjádřil k žalobě tak, že setrvává na svých dosavadních tvrzeních, tedy že žalovaný nárok neuznává, a to ani z části. Především zdůrazňuje, že žalobu proti jeho osobě považuje za šikanózní. Rovněž žalovaný upozorňuje na nedostatky žaloby. Žalovaný uvádí, že žalobce se svojí žalobou domáhá nároku plynoucího z ochrany osobnosti, a to konkrétně toho, aby žalovaný zaslal žalobci omluvný dopis a rovněž aby zaslal dopis starostovi [územní celek] [příjmení]. Jak lze dle žalovaného dovodit z žalobního petitu, žalobce napadá mimo jiné dopis osadníků osady [příjmení] ze dne [datum]. Žalobce v žalobě uvádí, že se cítí výroky uvedenými v dopise dotčen, pobouřen, vadí mu a nechce je dále snášet. Žalovaný namítá, že předmětná žaloba je co do vymezení údajného deliktního jednání a zejména co do žalobního návrhu zcela neurčitá, proto nelze zaujmout kvalifikovanou obranu. Teprve až bude tato závada žaloby zhojena, lze se konkrétně bránit. Důvodem pro závěr, že se jedná o nedostatečně specifikovanou žalobu, je dle žalovaného skutečnost, že v dopise je obsažena řada výroků, z nichž některé mohou být skutková tvrzení, jiné hodnotící soudy, některé výroky mohou být dle žalobce závadové (což ovšem žalovaný nepřipouští), nebo jsou zcela nezávadové. Žalovaný tvrdí, že žalobce se svojí žalobou domáhá omluvy formulované en bloc ve vztahu k celému dopisu. Takový postup je dle žalovaného procesně nepřípustný, poněvadž takový žalobní požadavek je neurčitý. Stejně neurčitý, a tedy i nevykonatelný, by byl předmětný žalobní petit. Žalovaný se domnívá, že je proto třeba při zkoumání přiměřenosti konkrétního výroku v prvé řadě důsledně rozlišovat, zda se jedná o skutkové tvrzení nebo o hodnotící soud, neboť podmínky kladené na přípustnost každé z těchto kategorií se liší. Nejprve je tedy dle žalovaného třeba zodpovědět otázku, zda jsou předmětem soudního přezkumu skutková tvrzení nebo hodnotící soudy. Teprve následně, po zodpovězení této předběžné otázky, lze jednotlivé výroky vyhodnotit. Ze znění žalobního návrhu však nevyplývá, které konkrétní výroky žalobce považuje za difamující. V textu žaloby některé příkladmo uvádí, nicméně do petitu žaloby je nezahrnuje, což působí neprojednatelnost žaloby z důvodu její neurčitosti. je navrhovaný text omluvy excesivní v tom smyslu, že neplní pouze onu satisfakční úlohu; přesahuje rozsah satisfakce. Plyne to zejména z textace omluvy panu starostovi. Dle žalobního návrhu se deklaruje, že„ tvrzení o panu [příjmení] jsou ničím nepodložená“, čehož důsledkem –„ a tedy“ jsou tato tvrzení„ velmi zavádějící a urážlivá“. Žalovaný se domnívá, že zde chybí potřebná. Předmětný dopis dle žalovaného splňuje podmínku přiměřenosti. Nejedná se o vulgární, hanlivý dopis; jedná se o střízlivý popis osobních zkušeností signatářů dopisu s žalobcem, jedná se o jejich hodnocení atmosféry na [anonymizováno]. Žalovaný dále uvádí, že z textu žaloby jako by vyplývalo, že žalovaný žalobce šikanuje, že je jednání žalovaného dlouhodobé, ba že dokonce má gradovat, že se tlak na jeho osobu stran žalovaného zvyšuje. K tomu však žalobce nepřináší jediné konkrétní skutkové tvrzení, ani důkaz. Celá žaloba je dle vyjádření žalovaného o jednom dopisu, o jednom plnění občanské povinnosti svědčit před soudem a o jednom procesním vyjádření žalovaného jakožto účastníka řízení před soudem. Pakliže žalobce hovoří v žalobě o„ iniciativě žalovaného“, není jasné, o jaké iniciativě se hovoří. Žalovaný nikdy nic proti žalobci neinicioval. Žalovaný tak uzavírá, že žalobce žalovaného bez jakékoliv opory ve faktech démonizuje.

8. Dne 14. 2. 2020 bylo nařízeno první jednání ve věci, na kterém byli účastníci zdejším soudem vyzváni ke smíru. K dotazu soudu na smírné vyřešení sporu žalobce uvedl, že on je přístupný smírnému vyřešení sporu v tom, že by netrval na omluvě starostovi obce tak, jak je uvedeno původně v žalobě, a požadoval by omluvu pouze pro svoji osobu s tím, že by uplatňoval náhradu nákladů řízení s tím, že žalobci by tato omluva stačila i formou protokolace při jednání a nepožadoval by ji po žalovaném zasílat písemně poštou. Žalovaný uvedl, že celá situace je v takové fázi, že navrhuje, aby za celým předmětem sporu byla udělána tlustá čára a uzavřeno v rámci smírného jednání jakési písemné memorandum, kde by bylo popsáno řešení té situace zejména tak, že by se účastníci mezi sebou do budoucna pokusili usmířit natolik, že by další jejich vztahy zůstaly korektní a nenapadali jeden druhého a vztahy v celé osadě [příjmení] by se tím normalizovaly a za těmito spory a konkrétně tímto sporem s žalovaným by se tak udělala tlustá čára. K tomu žalovaný uvádí, že si dokáže představit ukončení sporu tím, že se obě strany domluví kompromisně na znění nějakého memoranda, tím se vyčerpá předmět řízení, strany se dohodnou a toto memorandum bude schváleno soudem a tím také soudní řízení ukončeno.

9. Jednání ze dne 14. 2. 2020 bylo za účelem dohody a smíru mezi účastníky odročeno. Dne 11. 3. 2020 žalovaný ve svém sdělení uvedl, že k dohodě mezi stranami, pokud jde o smírné řešení, nedošlo. Dne 17. 6. 2020 žalobce zdejšímu soudu sdělil, že pokus o smír byl ze strany žalobce učiněn, avšak mezi stranami panuje zásadní rozpor o představě skončení tohoto sporu.

10. Dne 22. 6. 2020 žalovaný navrhl další důkazy, a sice dopis žalobce ze dne [datum], výslech žalovaného, výslech [jméno] [příjmení], výslech [jméno] [příjmení], dopis žalobce z května 2011, e-mailový řetězec komunikace mezi [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] [anonymizováno], starostou [obec], fotografii nepořádku žalobce, e-mail žalobce ze dne [datum], výslech [anonymizováno] [celé jméno žalovaného] mladšího – syna žalovaného, snímek z nahlížení do katastru nemovitostí, kupní smlouvu ze dne [datum], kupní smlouvu ze dne [datum], zástavní smlouvu ze dne [datum], kupní smlouvu ze dne [datum], snímek z nahlížení do katastru nemovitostí, pozemek st. [anonymizováno], vyrozumění [anonymizováno] [obec], odboru výstavby – stavebního úřadu ze dne [datum], dotaz na Policii ČR, Obvodní oddělení Kouřim, a žádost soudu o předložení záznamů ze zásahu, usnesení o nařízení předběžného opatření, vyrozumění o nařízení ústního jednání a místního šetření ze dne [datum], protokol sepsaný dne [datum], protokol o kontrole ze dne [datum] [číslo] protokol o kontrole ze dne [datum] [číslo] výzvu k účasti na kontrolní prohlídce ze dne [datum], výzvu SZIF, stížnost na [anonymizována dvě slova] k ČAK, dotaz na ČAK o způsobu vyřízení stížnosti, výňatek z procesních tvrzení v řízení sp. zn. [spisová značka], spis Okresního soudu v Kolíně, sp.zn. [spisová značka], dotaz soudu na [stát. instituce]; všechny odbory, [stát. instituce], [stát. instituce], Státní veterinární správu, Státní intervenční fond, Policii ČR, Městskou policii [obec], Českou advokátní komoru. Současně navrhuje žalovaný k výslechu [anonymizováno] [jméno] [příjmení], referenta stavebního úřadu MÚ [obec], jenž rovněž popíše aktivity žalobce (respektive aktivity pí [příjmení] = žalobce) směrem k tomuto úřadu. Žalovaný dále navrhuje k důkazu sdělení Katastrálního úřadu pro Středočeský kraj, Katastrálního pracoviště Kolín ze dne [datum], sdělení Městského úřadu Kolín ze dne [datum], článek Třináct znaků, podle kterých okamžitě poznáte sociopatické chování, článek Jak poznat sociopata a naučit se s ním žít, protokol z jednání před OS v [obec] ze dne 10. 4. 2019, sp. zn. 7 C 339/2017, spis OS v [obec] sp. zn. [spisová značka], spis OS v [obec] sp. zn. [spisová značka], článek Sociopat. Jak ho rozpoznat, výslech sestry p. [příjmení] - [jméno] [příjmení], výslech [jméno] [příjmení], výslech Ing. [jméno] [celé jméno žalovaného], výslech paní [jméno] [příjmení], manželky [příjmení] [celé jméno žalovaného] a nad rámec výše uvedeného žalovaný navrhuje k důkazu pořízení znaleckého posudku z oboru psychologie a/nebo psychiatrie, přičemž znaleckým úkolem by mělo být zodpovězení otázky, zda žalobce vykazuje znaky sociopatie.

11. Soud provedl dokazování na ústním jednání dne 24. 6. 2020 dopisem zaslaným dne [datum] Obecnímu úřadu Libodřice, protokolem o jednání před OS Kolín z [datum], podáním Okresnímu soudu v Kolíně ke sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], dopisem adresovaným Mgr. [příjmení] žalovaným ze dne [datum], výzvou adresovanou žalovanému ze dne [datum], dopisem paní [příjmení], výpisem z KN, vyjádřením žalovaného k žalobě, protokolem o jednání před soudem prvního stupně sp. zn. [spisová značka] u Okresního soudu v Kolíně, usnesením OS [obec], sp. zn. [číslo jednací], vyrozuměním MÚ [obec] adresovaným paní [příjmení] a panu [celé jméno žalobce], emailovou korespondencí mezi žalovaným a panem [příjmení], fotografiemi, emailovou korespondencí adresovanou žalobcem panu [příjmení], poskytnutím informace dle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím k žádosti žalovaného, poskytnutím informace podle § 14 odst. 5 písm. d) zák. č. 106/1990 Sb. z [datum] poskytnutým MÚ [obec], stížností na advokáta [anonymizována dvě slova] podepsaná paní [příjmení], dokumentem doručenému OS [obec] dne [datum], vyjádřením žalobkyně k rozporuplné výpovědi svědka [příjmení] [celé jméno žalovaného], dopisem Státního zemědělského intervenčního fondu adresovaný chovatelům zvířat, kupní smlouvou o převodu nemovitosti mezi pí. [příjmení] a pí. [příjmení], kupní smlouvou mezi prodávajícím [celé jméno žalobce] a kupující [jméno] [příjmení] o prodeji pozemku za částku 35.000 Kč, návrhem na vklad do KN týkající se předmětného pozemku, potvrzením Státní veterinární správy ze zahájení kontroly [datum], podepsaným [datum] pí. [příjmení], předvoláním na ústní jednání a místní šetření z [datum] a [datum] a výzvou k účasti na kontrolní prohlídce zaslaná MÚ [obec] dne [datum]. Toto jednání bylo odročeno za účelem doplnění dokazování a výslechu svědků.

12. Soud provedl dokazování na ústním jednání dne 7. 7. 2021 výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], výslechem svědkyně [jméno] [příjmení], výslechem svědka [jméno] [příjmení] a výslechem svědkyně [jméno] [příjmení]. Toto jednání bylo odročeno za účelem pokračování v důkazním řízení a za účelem výslechu svědků.

13. Soud provedl dokazování na ústním jednání dne 22. 9. 2021 rozsudkem OS Kolín č.j. [číslo jednací], výslechem svědka [celé jméno žalovaného], výslechem svědka [jméno] [celé jméno žalovaného] a výslechem svědkyně [celé jméno svědkyně]. Toto jednání bylo odročeno za účelem pokračování v důkazním řízení.

14. Soud dále provedl dokazování na ústním jednání dne [datum] protokolem z jednání dne [datum] konaného u [příjmení] [obec a číslo], sp. zn. [spisová značka], podnětem k přešetření stavby, vyjádřením k žádosti, listinnými důkazy přiloženými žalovaným a protokolem z jednání u OS v [obec] ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] s výpovědí pana [příjmení]. S ohledem na provedené dokazování se návrh na výslech svědka pana [příjmení] zamítl pro nadbytečnost. Návrh žalobce na doplnění dokazování o části svědeckých výpovědí v řízeních vedených u OS pro Prahu 10 OS Kolín s ohledem na dostatek důkazů, které má soud k dispozici a pro nadbytečnost rovněž zamítl vzhledem k tomu, že již provedené důkazy ustavují skutkový děj v rozsahu potřebném pro rozhodnutí ve věci.

15. Z provedeného dokazování zdejší soud zjistil následující skutkový stav. Z dopisu ze dne [datum], který byl adresován panu starostovi [jméno] [příjmení], soud zjistil, že dopis informuje o situaci sousedských vztahů v osadě [příjmení], načež účastníci na ústním jednání dne [datum] shodně uvedli, že se jedná o dopis, který je předmětem tohoto sporu a existenci zaslání tohoto dopisu činí nesporným. Z dopisu, který je podepsán žalovaným, dále pak rovněž [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení], plyne, že žalobce byl po dobu cca 5 let vězněn a následně propuštěn na podmínku, že někdy po roce 2009 až 2010, což souviselo s ukončením jeho zkušební lhůty podmínečného propuštění z výkonu trestu, začalo docházet ze strany pana [celé jméno žalobce] k opakovanému, cílenému narušování vztahů, že má cílený záměr škodit všem, kteří nepřistoupili na jeho pravidla, že v osadě platí jeho zákony a jen jeho zájmy, dále že je dopisem upozorňováno na tuto značně problematickou, dle názoru podepsaných psychicky narušenou osobu sociopatických až despotických sklonů, že pan [celé jméno žalobce] svým jménem, či pod jménem formálního vlastníka objektu [adresa] paní [příjmení] rozesílá udání na všechny možné úřady a instituce, jen proto, aby se mstil a škodil lidem z osady, kteří jeho vlastní zákony v osadě dostatečně nectí, že jeho úsilí škodit v současné době eskaluje, bezdůvodně udává na instituce jako Policie ČR, stavební úřad, hygienická stanice a zřejmě další, čímž instituce musí být zahlcovány na úkor své smysluplné činnosti, že se mstí podáními na všemožné úřady a instituce, čímž tyto musí být zbytečně a bezdůvodně zatěžovány, a že někteří slabší jedinci ve snaze vyhnout se konfliktu s dotyčným se mohou pro sebe chovat neracionálně, případně i žít v obavách. V závěru dopisu je uvedeno, že důvodem sdělení je informovat starostu [jméno] [příjmení], jako čelního představitele obce. Co se týče skutečností, které žalobce napadá jako difamační, rovněž z protokolu o jednání před Okresním soudem v Kolíně ze dne [datum] vyplývá, že žalovaný nařkl žalobce z toho, že mu měl povolit přední kolo u jeho osobního vozidla a z podání Okresnímu soudu v Kolíně ke sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí] plyne, že žalovaný zde uvádí, že dle jeho názoru je žalobce člověkem, kterého je možno označit za sociopata.

16. Z výzvy právního zástupce žalobce ze dne [datum] soud zjistil, že žalovaný byl skutečně vyzván, aby se zdržel dalších slovních a písemných projevů a aby se za použitá tvrzení v dopise z roku 2017 písemně omluvil a zároveň zaslal obdobné sdělení starostovi obce Libodřice. Ze společného sdělení žalovaného a paní [jméno] [příjmení] ze dne [datum] pak plyne, že požadavek na omluvu byl ze strany žalovaného odmítnut jako nedůvodný.

17. Z informací o pozemku z katastru nemovitostí - [list vlastnictví] pro obec a katastrální území Libodřice soud zjistil, že vlastníkem nemovitosti [adresa], stojící na pozemku p.č. st. [anonymizováno] v obci [obec] je [jméno] [příjmení], bytem [adresa] května [číslo]. Z další informace z katastru nemovitostí - [list vlastnictví] pro obec a katastrální území Libodřice bylo zjištěno, že žalovaný je vlastníkem nemovitosti [adresa], stojící na pozemku p. [číslo] v obci [obec], čímž je prokázáno, že žalobce, který nemovitost [jméno] [příjmení] užívá a žalovaný jsou sousedé. To, že žalobce nemovitost paní [příjmení] užívá, vyplývá z protokolu o jednání před soudem prvního stupně sp. zn. [spisová značka] u Okresního soudu v Kolíně, díky kterému soud zjistil, že zde žalobce při výslechu uvádí, že paní [příjmení] i paní [příjmení] jsou tzv. symbionty žalobce a že se žalobce zabývá opravou aut. Z tohoto protokolu dále vyplývá, že žalobce nemovitost paní [příjmení] využívá půl roku na přespání, má zde i svůj obytný automobil.

18. Soud má za to, že velmi vyostřené vztahy mezi žalobcem a žalovaným rovněž plynou z usnesení Okresního soudu v Kolíně pod sp. zn. [číslo jednací], ve kterém soud zjistil, že ze strany žalobce byla na žalovaného zavolána Policie ČR a jeho rodinu, a to bez vážného právního důvodu, když žalovaný mohl pozemek užívat ve smyslu usnesení o předběžném opatření Okresního soudu v Kolíně, č.j. [číslo jednací]. Z vyrozumění Městského úřadu v Kolíně adresovaným žalobci a paní [příjmení] soud zjistil, že žalobce se obrátil na stavební úřad s podmětem k přešetření, zda žalovaný nemá černou stavbu. Kontrolní prohlídkou na místě byla posouzena stavba výměnku u domu [adresa] [ulice] úřad podatele informoval o tom, že ohledně uvedené stavby platí právní domněnka, že byla řádně povolena, není tedy černou stavbou. Podnět byl tedy nedůvodný. Z e-mailové komunikace vedené v listopadu roku 2011 mezi žalovaným a starostou [jméno] [příjmení] bylo zjištěno, že se žalovaný obrátil na starostu s tím, že žalobce skladuje vraky aut na veřejném prostranství, dále upozorňoval na výskyt nepořádku a odpadu s tím, že sousedská komunikace s ním není možná. Dané sdělení dokumentoval fotografiemi stavu veřejného prostranství. [příjmení] [jméno] [příjmení] reagoval sdělením, že toto veřejné prostranství patří do katastru obce Krychnov a dle vyjádření místního starosty byl žalobci uložen termín na odklizení vraků. Z předvoláním na ústní jednání a místní šetření z [datum] a [datum] a výzvou k účasti na kontrolní prohlídce zaslaná MÚ [obec] dne [datum], z potvrzení Státní veterinární správy ze zahájení kontroly [datum], podepsaným [datum] paní [příjmení] a z dopisu Státního zemědělského intervenčního fondu adresovaný chovatelům soud zjistil, že dne [datum] se na základě stížnosti paní [příjmení] na chov hospodářských zvířat konalo místní šetření na místě samém, přičemž si paní [příjmení] stěžovala zejména na ohrožení svojí studny.

19. Z poskytnutí informace podle § 14 odst. 5 písm. d) zák. č. 106/1990 Sb. z [datum] poskytnutým Městským úřadem v Kolíně bylo zjištěno, že v případě odboru výstavby - stavebního úřadu žalobce spolu s paní [jméno] [příjmení] dne [datum] podal podnět k prošetření stavby, [jméno] [příjmení] řešila další postup v téže věci podáním ze dne [datum], další podání v téže věci učinila [datum] a dne [datum] podala stížnost proti postupu stavebního úřadu ve věci stavby pana [příjmení]. Dále soud zjistil, že v případě odboru životního prostředí a zemědělství je evidován podnět paní [příjmení] adresovaný obci [obec], kdy následně proběhlo místní šetření dne [datum] ve věci chovu koně na adrese [adresa]. Proti závěrům šetření podal žalobce elektronicky odvolání. Dále si žalobce stěžoval na závěry protokolu z místních šetření učiněných RNDr. [příjmení] u starosty města Kolín, stížnost byla projednávána panem místostarostou [anonymizováno] [jméno].

20. Z poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím k žádosti žalovaného ze dne [datum] soud zjistil seznam podnětů žalobce a paní [příjmení] od Katastrálního úřadu. Soud má za prokázané, že žalobce učinil na uvedený úřad v roce 2015 tři podání, v roce 2016 tři podání, v roce 2017 šest podání, v roce 2018 pět podání a v roce 2019 šest podání. [příjmení] [jméno] [příjmení] učinila na uvedený úřad v roce 2017 celkem 14 podání, z toho jedno podání bylo stížností na postup katastrálního pracoviště, načež stížnost byla nadřízeným orgánem posouzena jako nedůvodná.

21. Z rozsudku Okresního soudu v Kolíně, č.j. [číslo jednací] soud zjistil, že usnesením Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] byl odsouzený žalobce podmíněně propuštěn z výkonu trestu odnětí svobody uloženého rozsudkem Krajského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] ve spojení s rozsudkem Vrchního soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí] [spisová značka] v trvání pěti let a šesti měsíců, se stanovenou zkušební dobou v trvání tří let.

22. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že s manželem jezdí do osady [příjmení] na rekreaci, jejich dům nesousedí se žalobcem, ani se žalovaným. Svědkyně uvedla, že žalobce zná jako souseda, přičemž si myslí, že tam bydlel i před rokem 2000. Svědkyně se domnívá, že špatné vztahy se žalobcem má proto, že proti němu v minulosti svědčila. K předmětnému dopisu svědkyně uvedla, že jeho obsah zná, žalovaný ho předložil jí a jejímu manželovi s tím, jestli se ztotožňují s jeho obsahem a oba ho pak podepsali, neboť neměli důvod žalovanému nevěřit, a to i přes to, že se sama svědkyně se s žalobcem do střetu nikdy předtím nedostali. Svědkyně ke špatným vztahům s žalobcem pouze uvedla situaci, kdy svědkyně žalobci sdělila, že její narozený vnuk má vrozené postižení nohy, čemuž se žalobce smál. Podle svědkyně má žalobce dobré vztahy s paní [příjmení], která je vdova, jež rovněž jezdí do [příjmení] na rekreaci a dle vyjádření svědkyně si žalobce nemůže vynachválit, paní [příjmení] svědkyni řekla o tom, že dala žalobci klíče, aby se jí o nemovitost staral. Dopis nebyl určen ke zveřejnění, jeho účelem bylo, aby byl starosta informován o problémech na [anonymizováno]. Dle svědkyně se žalobce chová tak, že musí být po jeho, že se mu všichni musí přizpůsobit, není empatický a je mu jedno, jestli někomu ubližuje. Svědkyně má za to, že znaky chování žalobce nasvědčují tomu, že je psychicky narušenou osobou, despotických sklonů. Je hlučný, pořád vykřikuje a je sebestředný.

23. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že je manželkou žalovaného a žalobce zná, neboť je to jejich soused. Svědkyně předmětný dopis nepodepsala, neboť měla za to, že k tomu není legitimována. Svědkyně tvrdí, že žalobce v osadě [příjmení] pobývá někdy od roku 2000, avšak svědkyně se s žalobcem nestýká, mluvila s ním toliko dvakrát. Svědkyně uvedla, že o výkonu trestu žalobce ví z televize. Svědkyně k tomuto uvedla, že když se žalobce vrátil z vězení, tak k nim přišel na dvůr a svědkyně se ho dotazovala, jaké to ve věznici bylo, přičemž žalobce odpověděl, že hrozné, ale čas tam využil a studoval tam práva. Z tohoto svědkyně usuzuje, že ho proto tolik baví souzení. Svědkyně dále uvedla, jak jim žalobce začal škodit, přičemž zmínila vypuštění oleje z automobilu nebo složení hromady dřeva na vybudované parkoviště před vchodem do domu svědkyně a žalovaného. Svědkyně rovněž uvedla, že podezřívá žalobce z toho, že jim povolil šrouby na kolech. Svědkyně takové jednání žalobce usuzuje z jeho odbornosti v oblasti automechaniky. Svědkyně uvedla, že se obává, aby jí žalobce neuškodil, protože si myslí, že po psychické stránce žalobce není úplně v pořádku, olámal jim keře, nebo jim postříkal rajčata, aby z toho neměla radost. Svědkyně dále soudu sdělila, že její rodina měla zhruba kolem roku 2017 spor s žalobcem o pozemek, když katastrální úřad přišel na prohlídku a oni se dozvěděli, že ten pozemek není jejich, přičemž svědkyně k tomuto uvedla, že všichni v té době věděli, že jejich je, a věděl to rovněž pan [příjmení], který pozemek koupil před žalobcem. Bohužel to šlo do sporu, protože jim dle svědkyně začal žalobce provádět věci, začal jim na pozemku hospodařit, přemisťovat věci, takže žalovaný potom požádal soud o vyhodnocení, komu pozemek náleží. Svědkyně k paní [příjmení] uvedla, že je přítelkyní žalobce, přičemž do [příjmení] přijede jednou za 14 dní na 1 den. O nemovitost se dle svědkyně stará žalobce, a má za to, že to je jeho nemovitost.

24. Z výpovědi svědka [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce zná, je to jejich soused. Svědek uvedl, že v [anonymizováno] bydlí od roku 2013 a už od realitního makléře věděl, že žalobce byl ve výkonu trestu. Ze začátku spolu měli dobré vztahy, ty se pak zhoršili po tom, co žalobce odmítal opustit jejich nemovitost. Svědek uvedl, že ho přítelkyně žalobce paní [příjmení] udala, že týrá psy, přičemž veterinární správa ničeho nezjistila. Žalobci rovněž vadilo, že si koupili s manželkou koně. Svědek uvedl, že má podezření, že koni žalobci házel čerstvé pečivo, čímž koni ubližoval, nakonec se koně svědek s manželkou pro jistotu zbavili. Přišlo i udání od paní [příjmení], že svědek rovněž týrá koně, žalobce na něj také poslal vodohospodáře, neboť měl žalobce za to, že kůň poškozuje vodu ve studni. K předmětnému dopisu svědek uvedl, že byl adresován starostovi a svědek ho podepsal. Když to řekli starostovi, tak jim řekl, že s tím nemůže nic dělat, že si na žalobce nikdo nestěžuje. Svědek má za to, že žalobce podává spoustu podání na státní správu. Svědek neví, kdo pečuje o dům, ve kterém bydlí žalobce. Svědek také uvedl, že se žalobce zajímá o auta a aut má asi pět.

25. Z výpovědi svědkyně [jméno] [příjmení] soud zjistil, že žalobce i žalovaného zná z [příjmení], protože tam bydlí natrvalo, a jsou to sousedé, avšak vztahy tam jsou na bodu mrazu. Žalobce zná od roku 2013, kdy k nim přišel a představil se jako majitel nemovitosti vedle nich. V době, kdy se tam přestěhovali, již věděli, že byl žalobce ve vězení, a to od makléře a předchozího vlastníka nemovitosti. Ze začátku bylo všechno v pořádku, než u nich byl víc jak doma. Svědkyně uvedla, že někdy měl žalobce nevhodné řeči, když měl třeba narážky na sestru svědkyně, že kdyby si vzala přiléhavé tričko bez podprsenky, tak jí sveze autem, nebo když manžel svědkyně onemocněl rakovinou. Když manžel koupil koně, tak začaly s žalobcem problémy. Potom přišlo na udání na manželova syna, protože ta nemovitost předtím patřila manželovu synovi, a přišlo oznámení z veterinární správy a z vodoprávního úřadu, kvůli studně. Svědkyně soudu sdělila, že koně už nemají, protože jednoho dne našla u koně měkké pečivo, kůň se mi nafouknul, tak s ním museli hodně dlouho běhat, aby to z něj vyšlo ven a museli ho dát pryč. Svědkyně k tomuto uvádí, že nemají důkaz o tom, kdo tam dal pečivo, ale myslí si, že to žalobce nebo paní [příjmení], protože to bylo přesně u zdi sousedící s jejím pozemkem a z venku to tam nikdo hodit nemohl. Svědkyně dále popisuje spor se žalobcem kvůli přístřešku, rovněž popisuje udání na veterinární správu, že týrá zvířata, jako psy. Dopadlo to tak, že svědkyně dostala pokutu, že neměla udělaný hospodářství a nesplnila povinnost, avšak ohledně týrání se nepotvrdilo nic. Svědkyně uvádí, že žalobce bydlí na [anonymizováno] a paní [příjmení] viděla za dobu, co tam bydlí, asi 2x, přičemž je to přítelkyně žalobce. Svědkyně soudu sdělila, že ví, že dům, kde bydlí žalobce, je psán na paní [příjmení], avšak od začátku se prezentoval jako vlastník nemovitosti. K předmětnému dopisu svědkyně uvedla, že jej pouze podepsala a před podpisem ho četla, a to z toho důvodu, že se ztotožnila s udáváním a že to byl dopis určený panu starostovi, aby věděl, co se tam děje. Svědkyně uvedla, že je v současné době proti ní podána žaloba na ochranu osobnosti ze strany žalobce, a to skoro po roce po předmětném dopisu. Svědkyně sdělila, že před podáním na vodohospodářské přišel manželovi mail od paní [příjmení] ohledně koně. Obsahem mailu bylo to, že mají neprodleně odstranit koně. Svědkyně uvedla, že žalobce neinformovala o podání dopisu, nedala mu kopii dopisu. Nevyzvala jsem pana [celé jméno žalobce], aby zanechal svého jednání, které mu bylo vytýkáno v dopise. Svědkyně se ztotožňuje se s tím, že žalobce zahlcuje úřady jen proto, aby škodil a mstil se lidem. Neviděla žádné podání, které by podával žalobce, ale pochybuje, že by to dělala paní [příjmení], když ta tam věčně není, ale připustila, že udání na veterinární správu ohledně psa podepsala paní [příjmení].

26. Z výpovědi svědka [celé jméno žalovaného], syna žalovaného, soud zjistil, že žalobce zná z osady [příjmení] ho od roku 2002 [číslo], tady zhruba 20 let. Svědek jezdí na [příjmení] přes léto za otcem. Svědek tvrdí, že žalobce na [anonymizováno] trvale přebývá, přičemž chalupa žalovaného bezprostředně sousedí s objektem, kde přebývá žalobce. Svědek tvrdí, že v objektu, kde nyní dlouhodobě přebývá žalobce, se vystřídalo několik vlastníků, přičemž žalobce se tam přestěhoval před cca 20 lety. Na začátku byly vztahy s žalovaným dobré, žalobce si často od žalovaného půjčoval nářadí, s tím pak byly problémy, protože ho nevracel, někde ho pohodil. Nicméně ty vztahy byly bezkonfliktní, a to až do roku asi 2010 2011, kdy se začaly vyskytovat podezřelé okolnosti, pro které žalovaný neměl vysvětlení. V rámci komunikace postupně začalo docházet k vyhrocování situace, žalobce chtěl být jakýsi šéf na osadě. Svědek k tomuto uvádí, že tohle chování, které je asi obvyklé u 12 letých, vydrželo do pozdějšího věku a chtěl být šéfem osady [příjmení], aby tam platily jeho zákony, což dle svědka ostatně i několikrát řekl. Dnes jsou vztahy, jak byl svědek informován od žalovaného, na bodu mrazu, ani jedna ani druhá strana nijak nekomunikuje, jestli tam mezi nimi probíhají nějaké formality, to svědek netuší. Svědek upozorňuje na to, že byl žalobce v minulosti vězněn, což svědek ví prvotně od žalobce a je to všeobecně známo. Po jeho návratu z výkonu trestu nebyly žádné problémy, ty začaly vznikat až později. Svědek ví, že s žalobcem mají problémy i jiní osadníci než jen žalovaný. Svědek upozorňuje na příběh paní [příjmení], když se [příjmení] nastěhovali do osady, tak k nim přišel žalobce, začal s nimi komunikovat, představil se jim, ze začátku jim přišel v pohodě, oni byli rádi, že tam někdo je trvale. Žalobce k nim chodil na návštěvu, ale bylo to jaksi pro ně čím dál častější a rodině [příjmení] to přestalo vyhovovat, tak se před ním začali skrývat a dělali, že nejsou doma. Konflikty se datovaly od roku 2010, svědek k tomuto uvádí skutečnost, kdy měl domluvenou jachtu a pozval tam celou rodinu, včetně žalovaného, který se na to těšil. V té době žalovaný ještě běžně komunikoval s žalobcem a vyprávěl mu, že zítra musí na čas odjet, že musí stihnout letadlo, aby stihnul jachtu, načež se udála nějaká absolutní anomálie, pro kterou otec neměl vysvětlení, svědek neví, jestli to byl olej, nebo kolo, jedna z těchto událostí se stala, že žalovaný málem nestihl letadlo, a také že došlo k tomu, že po dvou letech se měla povolit olejová lana, což je absolutní nesmysl. Svědek k tomuto uvedl, že se na to ptal známých automechaniků a oni říkali, že je to technicky absolutně nemožný, že ta olejová vana, když se dotáhne, tak aby se povolila po dvou letech je absolutně nemožné. Další konflikt byl, když dělali oslavu výročí 100 let [příjmení] a došlo k tomu, že žalovaný žalobci říkal, že přijede rodina, načež žalobce nechal vysypat hromadu dříví úplně na nejhorší místo, kde mohl z hlediska parkování, protože přijelo mnoho aut, a toto znemožnilo parkování. Dle názoru svědka je žalobce člověk, který zastydl ve 12 letech, kdy chce být šéfem osady. Je to smutné, když člověk jako žalovaný, který má rád lidi, nikdy s nikým neměl konflikty, se všemi vycházel, se nakonec potýká s takovýmto člověkem, který je optikou normálního člověka nepochopitelný. Svědek ví, že v minulosti často žalobce tahal auta, čímž vznikl další konflikt, kdy jich měl v osadě [příjmení] skutečně mnoho a parkoval tam na veškerém prostranství. Svědek uvádí, že vlastníkem objektu žalobce je paní [příjmení], snad jeho přítelkyně. Žalobce jí nazývá symbiontem a ona tam se občas vyskytne, nežije tam, žalobce se prezentoval jako vlastník do té doby, kdy nevešlo ve známost to, že je to jinak. Od té doby se začal prezentovat tak, že s [příjmení] nemá nic společného, že tam vlastně ani nebydlí, což svědka pobavilo. Podle svědka je oblíbená taškařice žalobce obracet se na orgány veřejné moci s nějakými žádostmi či podněty, dělat v zájmu msty, nebo nějakého škození, ví, že se obrací, kam jen může a ví to jednak z doslechu a od lidí, kteří tím byli dotčeni a ví to i rovněž z vlastní zkušenosti, kdy se to týkalo žalovaného, když ho žalobce udával na stavební úřad kvůli černým stavbám, přitom se ukázalo, že černý stavby má on sám. Dle názoru svědka je i tenhle soud martyrium, které svědčí o tom, že ten soud je msta všem z osady. Svědkovi je známo, že soud není veden jen s žalovaným, ale rovněž i s dalšími dvěma signatáři předmětného dopisu. Svědek dále popisuje další případ, když vedli soudní spor o pozemek vydržením a v jejich prospěch svědčilo pravomocné předběžné opatření. Přestože měli pravomocné předběžné opatření, tak na ně žalobce zavolal policii a řešili se opět další nesmysly. Svědek na dotaz právního zástupce žalobce odpověděl, že fakticky neviděl, že by žalobce povoloval olejovou vanu, protože kdyby to viděl, tak by to pro žalovaného nebylo nepochopitelné překvapení, jak se něco takového může stát. [příjmení] je na slepém místě, nikdo tam nechodí, chodí tam možná myslivci. Nikdy v životě se tam něco takového nestalo, aby někdo udělal takovou věc a jak mu říkal žalovaný a odborníci automechanici, že k tomu, aby někdo povolil olejovou vanu, nebo uzávěr, tak je třeba vyvinout velkou sílu a mít k tomu nářadí. Svědek tvrdí, že žalobce se zabývá opravami aut. Potom, co se situace vyvinula, jak se vyvinula, tak nemá nejmenších pochyb, kdo za těmito případy stojí. Svědek fyzicky jsem viděl, jak žalobce skládá dřevo na místo, kde se parkovalo, a žalobce to nepopřel, že je to jeho dřevo, načež řekl, že ho odklidí, až bude mít čas, až to uzná za vhodné. [příjmení] bylo na veřejném pozemku bezprostředně před jejich pozemkem, na části veřejného pozemku, který užívají k parkování vozidel stejně tak jako žalobce ten samý pozemek používá před svojí parcelou. Svědek uvádím, že zná dopis, který je předmětem sporu. Domnívá se, že spory jsou zbytečné, ale ptá se, jeden dopis, tři podpisy, nerozumí tomu, proč se žalobce rozhodl jít touto cestou a podal tři žaloby. Svědek k tomuto tvrdí, že už to dnes ví, a je to proto, že žalobce se chtěl primárně pomstít paní [příjmení], protože vyprávěla pravdu u soudu jako svědek a to byl primární důvod, proč vznikly tyhle soudy a jestli to logicky podal na paní [příjmení], tak asi pak následně došlo, že by měl podat žaloby i na ty ostatní lidi, ale moje otázka je proč, proč žalobce nevede jeden spor, že by se ušetřila státní správa, svědek k tomuto dodává, že je zbytečný a nesmírně náročný průběh třech soudů, přičemž žalobci je jedno, jak zatěžuje státní správu a administrativu. Svědek předmětný dopis četl a hned by se dle jeho slov pod něj podepsal, protože z jeho pohledu tam není nic, co by se neudálo a příměrem„ když něco kdáká jako slepice, snáší to vejce jako slepice a lítá to slepice, takto většinou slepice je“.

27. Z výpovědi svědka [jméno] [celé jméno žalovaného], syna žalovaného, soud zjistil, že svědek zná žalobce od té doby, co se tam nastěhoval po panu [příjmení], cca 20 let zpátky. Pro svědka je žalobce absolutní nula, která pro společnost nikdy nic nedělala a chová se k většině lidem arogantně. Když se žalobce nastěhoval po panu [příjmení] do osady, tak se zdravili, vycházeli normálně, ještě i potom, co se vrátil z výkonu trestu, nějakou dobu se choval slušně, až potom najednou začal prosazovat svoje manýry a chovat se tam jako že mu všechno patří a že o všem rozhoduje. Svědek udává, že byl žalobce ve vězení, přičemž na [anonymizováno] to ví všichni. Svědek si myslí, že žalobce bydlí na [anonymizováno] trvale, nestalo se, že by ho tam neviděl. Svědek udává, že si žalobce parkuje svoje auta tam, kde uzná za vhodné, vypouští oleje, parkuje na obecním pozemku všude, kde se dá a je mu to jedno. Kde nechá nějakou věc, tam to nechá a neřeší to. Aktuálně kromě tohoto sporu svědek neví, že by měli ještě nějaké spory, které by přetrvávaly. Svědek má za to, že žalobce na [anonymizováno] osadníci nesnáší, protože ví, jak se chová, vystupuje, snad jen kromě paní [příjmení]. [příjmení] [příjmení] je jejich sousedka z druhé strany chalupy, která tam žije asi 40 let. Svědek popisuje žalobce jako člověka, který si dělá co chce, chce lidem nakazovat a je arogantní. Svědek uvádí, že dříve měli konflikt týkající se dříví. Ten konflikt s ním měl hlavně svědek, protože měli v roce 2010 oslavu 100 let výročí, bylo to domluveno dopředu a on tam asi 14 dní před vrata, kde se parkuje, navezl obrovskou haldu dříví, načež se se svědkem pohádali a žalobce jim poté poslal zlý dopis bez podpisu. Svědek dále uvádí, že paní [příjmení] je vlastník pozemku a stavení, který žalobce využívá. Dříve se nezajímali, jak to je, ale potom nahlédli do katastru nemovitostí, tak jsme to věděli. Žalobce se dříve prezentoval jako vlastník. Svědek tvrdí, že předmětný dopis viděl a ví, že žalobce žalovanému poškozoval auta opakovaně, aby mu auto vyřadil z provozu, povozil kola, vypustil olej od motoru. Svědek toto tvrdí, neboť bylo evidentní, že se to samo nepovolí, bylo to přes noc. Jiný„ škodič“ tam dle názoru svědka není a stalo se to opakovaně. Svědek uzavírá, že možná taky občas zmizelo ze zahrady nějaké ovoce a zelenina, protože některá část nebyla oplocená. Avšak u tohoto svědek neví, kdo to dělal, nikoho neviděl.

28. Z výpovědi svědkyně [celé jméno svědkyně], sestry svědkyně [jméno] [příjmení], soud zjistil, že svědkyně nezná obsah předmětného dopisu. Svědkyně žalobce zná osobně, když žalobce chodil k její sestře a jejímu manželovi na návštěvy, nyní už žalobce k paní [příjmení] na návštěvy nechodí. Svědkyně uvádí, že ze začátku, když se sestra nastěhovala s manželem na [příjmení], tak se žalobce skamarádil s manželem sestry a žalobce k nim chodil hodně často. Pak po určité době se to přetrhlo a žalobce tam přestal chodit. Ze zkušeností svědkyně by žalobce popsala jako normálního chlapa, který přijde na návštěvu, akorát po určité době svědkyni přišlo nevhodné, když k nim žalobce chodil často nebo tam býval dlouho. Svědkyně uvádí, že vztahy [anonymizováno] a žalobce se přetrhaly, když si sestra pořídila koně a začaly tam problémy. [jméno], kde měl kůň ustájení, prý údajně kůň znečišťoval studnu, avšak toto se nepotvrdilo. Žalobce pak měl na sestru nějaké připomínky, třeba u veterináře, že týrá zvířata, to se taky nepotvrdilo. Svědkyně má za to, že kůň žalobci. Svědkyně rovněž uvedla, že měl na ni žalobce nevhodné poznámky. Udání ze strany žalobce na správní orgány svědkyni sestra neukazovala, ale ví o nich.

29. S ohledem na provedené rozsáhlé dokazování byl návrh na výslech svědka pana starosty [jméno] [příjmení] zamítnut pro nadbytečnost. Rovněž tak návrh na doplnění dokazování o části svědeckých výpovědí v řízeních vedených u OS pro Prahu 10 OS Kolín s ohledem na dostatek důkazů, které má soud k dispozici, a pro nadbytečnost soud zamítl.

30. Soud po provedeném dokazování dospěl ke skutkovému závěru, že účastníci řízení žijí v osadě [příjmení] u [obec], žalobce žije v nemovitosti, kterou vlastní paní [jméno] [příjmení], která bezprostředně sousedí s nemovitostí žalovaného. Soud má za prokázané, že žalobce je obecně v osadě sousedy vnímán jako problematická osoba, přičemž se žalobce opakovaně obrací s podněty na úřady a podává stížnosti. Žalobce měl s žalovaným spor, neboť vůči němu vyvolal šetření o oprávněnosti stavby na pozemku. Žalobce měl rovněž spor s dalšími sousedy, a sice s paní [příjmení] a jejím manželem ohledně chovu koně a psů, kdy jednotlivé záležitosti řešily správní orgány na základě podaných stížností žalobce a paní [příjmení]. Žalobce byl v minulosti odsouzen za trestnou činnost, z výkonu trestu odnětí svobody byl v roce 2007 podmíněně propuštěn. Dopis ze dne [datum] adresovaný starostovi obce Jiřímu Baško sepsal žalovaný a kromě něj byl podepsán sousedy [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení] a [jméno] [příjmení]. Dopis obsahuje tvrzení, která žalobce žalovanému vytýká a považuje je za difamační. Dopis nebyl určený ke zveřejnění, dopis zveřejněn nebyl a byl určen pouze třetí osobě.

31. Tato všechna zjištění soud učinil z listinných důkazů navrženými účastníky řízení a na základě výpovědi svědků [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [jméno] [příjmení], [celé jméno žalovaného], [jméno] [celé jméno žalovaného] a [celé jméno svědkyně], jejichž výpovědím soud uvěřil, považuje je za věrohodné, a soud konstatuje, že jsou podpořeny obsahem listinných důkazů. Výpovědi účastníků soud rovněž provedl, jedná se však pouze o doplňující důkazy k již zjištěnému skutkovému stavu. Soud v řízení dále provedl i další listinné důkazy, jako např. dopis paní [příjmení], kterým žalobce měl prokázat skutečnost, že žalobce má s paní [příjmení] dobrý vztah, a tato se k němu irelevantně nechová, fotografie pozemku, který užívá žalobce, emailovou korespondenci adresovanou žalobcem [příjmení] [příjmení], což je právní zástupce žalovaného v jiných dalších sporech, stížnost na Mgr. [anonymizováno] podepsaná paní [příjmení] ze dne [datum], vyjádření žalobkyně k rozporuplné výpovědi svědka [příjmení] [celé jméno žalovaného], podepsaný paní [příjmení] v [obec] dne [datum], doplnění tvrzení a důkazů např. články pojednávající o sociopatii na webových stránkách [webová adresa] apod., kupní smlouvu o převodu nemovitosti mezi paní [příjmení] a paní [příjmení], kupní smlouvou mezi prodávajícím žalobcem a kupující [jméno] [příjmení] o prodeji pozemku za částku 35.000 Kč, návrh na vklad do KN týkající se předmětného pozemku, podnět k přešetření stavby, vyjádření k žádosti, listinné důkazy přiložené žalovaným a nebo protokol z jednání u OS v [obec] ze dne 13. 4. 2021, č.j. 11 C 79/2019-105 s výpovědí pana starosty [příjmení], avšak z nich soud nezískal žádná podstatná zjištění pro toto řízení, které se týká ochrany osobnosti žalobce.

32. Podle § 81 odst. 1 o.z. chráněna je osobnost člověka včetně všech jeho přirozených práv. Každý je povinen ctít svobodné rozhodnutí člověka žít podle svého.

33. Podle § 81 odst. 2 o.z. ochrany požívají zejména život a důstojnost člověka, jeho zdraví a právo žít v příznivém životním prostředí, jeho vážnost, čest, soukromí a jeho projevy osobní povahy.

34. Podle § 2951 odst. 2 o.z. se nemajetková újma odčiní přiměřeným zadostiučiněním. Zadostiučinění musí být poskytnuto v penězích, nezajistí-li jeho jiný způsob skutečné a dostatečně účinné odčinění způsobené újmy.

35. Podle § 2956 o.z. vznikne-li škůdci povinnost odčinit člověku újmu na jeho přirozeném právu chráněném ustanoveními první části tohoto zákona, nahradí škodu i nemajetkovou újmu, kterou tím způsobil; jako nemajetkovou újmu odčiní i způsobené duševní útrapy.

36. Z ustálené judikatury Nejvyššího soudu (NS 30 Cdo 2797/2008) plyne, že u difamujících skutkových tvrzení je důvodem vylučujícím neoprávněnost zásahu zpravidla skutečnost, že taková tvrzení jsou pravdivá (resp. že příslušná informace odpovídá pravdě). Pravdivost těchto tvrzení ovšem musí prokázat jeho původce (důkaz pravdy). Z judikatury Nejvyššího soudu (NS 25 Cdo 3423/2018) dále plyne, že ke vzniku občanskoprávní povinnosti odčinit nemajetkovou újmu způsobenou zásahem do osobnosti člověka musí být splněna podmínka existence zásahu objektivně způsobilého vyvolat nemajetkovou újmu spočívajícího buď v porušení nebo ohrožení osobnosti člověka v jeho fyzické či morální integritě. Zásah musí být neoprávněný (protiprávní) a musí být zjištěna existence příčinné souvislosti mezi takovým zásahem a dotčením osobnostní sféry člověka. Neoprávněným je zásah do osobnosti člověka, který je v rozporu s objektivním právem, tj. s právním řádem. Ochranu poskytuje občanský zákoník proti takovým jednáním, která jsou objektivně způsobilá přivodit újmu na osobnosti subjektu práva zejména tím, že snižují jeho čest u jiných lidí, a ohrožují tak vážnost jeho postavení a uplatnění ve společnosti.

37. K porušení práva na čest, důstojnost, soukromí či vážnost člověka může dojít jak nepravdivými skutkovými tvrzeními difamačního charakteru, tak zveřejněním nepřípustných hodnotících úsudků o této osobě. Z judikatury Nejvyššího soudu (NS 30 Cdo 1174/2007) rovněž plyne, že při zkoumání přiměřenosti předmětného zásahu se rozlišují skutková tvrzení a hodnotící závěry, neboť podmínky kladené na přípustnost každé z těchto kategorií se liší. Skutkové tvrzení se opírá o fakt, objektivně existující realitu, která je zjistitelná pomocí dokazování, pravdivost tvrzení je ověřitelná. V zásadě platí, že uveřejnění pravdivé informace nezasahuje do práva na ochranu osobnosti, pokud tento údaj není podán tak, že zkresluje skutečnost, či není natolik intimní, že by jeho zveřejnění odporovalo právu na ochranu soukromí a lidské důstojnosti.

38. Hodnotící názor naopak vyjadřuje subjektivní názor autora, který k danému faktu zaujímá určitý postoj, a to na základě vlastních, subjektivních kritérií. Pravdivost hodnotícího názoru proto nelze dokazovat, je však nutné zkoumat, zda se zakládá na pravdivé informaci, zda forma jeho veřejné prezentace je přiměřená a zda zásah do osobnostních práv je nevyhnutelným průvodním jevem výkonu kritiky, tudíž zda primárním cílem není hanobení a zneuctění dané osoby.

39. V projednávané věci žalobce vytýká žalovanému v dopise uvedená tvrzení, která má za nepravdivá. Soud se tedy zabýval tím, zda skutková tvrzení žalovaného odporují skutečnosti. Soud po provedeném dokazování považuje za pravdivý základ skutkových tvrzení obsažených v dopisu o tom, že žalobce škodí lidem z osady, a že posílá podání na úřady a instituce, které bezdůvodně zahlcuje. V řízení bylo z písemných důkazů i z výpovědi svědků prokázáno, že v rozhodné době před vyhotovením předmětného dopisu proběhlo v osadě [příjmení] několik kontrolních šetření ze strany stavebního odboru Městského úřadu v Kolíně, odboru ochrany životního prostředí Městského úřadu v Kolíně a Státní veterinární správy, kdy na základě učiněných podání byla prověřována jejich oprávněnost. Soud má za prokázané, že uvedená podání činili žalobce, paní [jméno] [příjmení], případně oba současně.

40. Soud má z provedených důkazů rovněž za prokázané, že paní [příjmení] v osadě nebydlela, do své nemovitosti jezdila zřídka a objektivně tak nemohla mít zájem na prověřování vnitřních záležitostí místních obyvatel, žalobce však v její nemovitosti bydlel, užíval ji i pro svou činnost při opravě aut, o nemovitost se staral a účastnil se předmětných úředních jednání. I v případě podání paní [příjmení], při následných jednáních aktivně působil žalobce, který v případě nesouhlasu se závěry institucí činil ve věcech další podání a podával stížnosti. Soud má toto za prokázané z poskytnutí informace dle zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím k žádosti žalovaného ze dne [datum] a z výslechu svědků.

41. Soud k tomuto tedy uzavírá, že žalovaný a další sousedé osady [příjmení] mohli vnímat žalobce jako osobu, která se mstí a škodí lidem z osady, rovněž tak i jako osobu, která posílá udání na úřady a instituce, které bezdůvodně zahlcuje, a vzhledem k prokázaným konfliktům tak žalobce mohl dle názoru soudu skutečně činit ve snaze je poškodit.

42. Tvrzení o tom, že žalobce cíleně narušuje vztahy v osadě, že v osadě platí jen jeho zákony a jeho zájmy, jakož i tvrzení, že někteří ve snaze vyhnout se konfliktu s žalobcem se mohou chovat neracionálně, má soud za prokázaná výpověďmi svědků, které mají dle názoru soudu pravdivý základ neboť se shodují. Soud je k tomuto přesvědčen, že se nejedná o výroky urážlivé, které by mohly zasáhnout do osobnostních práv žalobce a žalobci tak k tomuto nepřísluší ve vztahu k žalovanému právo na omluvu. Rovněž skutečnost, že žalobce byl po dobu pěti let vězněn a podmínečně propuštěn byla prokázána rozhodnutím Obvodního soudu pro Prahu 4 ze dne [datum] a shodnou výpovědí svědků.

43. Pokud jde o formulaci, že žalobce je psychicky narušenou osobou sociopatických až despotických sklonů, zde se soud přiklání k názoru, že se jedná o hodnotící názor, jehož pravdivost nemůže být prokázána navrhovanými důkazy, o to méně pak neodbornými články z webových stránek [webová adresa] či dokonce absurdním tvrzením o satanistickém čísle 666. Jak již bylo uvedeno výše, pravdivost hodnotícího soudu (názoru) nelze dokazovat, je však nutné zkoumat, zda se zakládá na pravdivé informaci, zda forma jeho veřejné prezentace je přiměřená a zda zásah do osobnostních práv je nevyhnutelným průvodním jevem výkonu kritiky, tudíž zda primárním cílem není hanobení a zneuctění dané osoby. Po provedeném dokazování soud došel k závěru, že v dané věci se jedná o vlastní hodnocení žalovaného, jeho primárním cílem není hanobit žalobce. K sepsání dopisu došlo v důsledku jednání žalobce vůči žalovanému a ostatním podepsaným a obsah předmětného dopisu se nezakládá na lživých informacích. Žalovaný jednal tolika z obav o budoucí sousedské soužití v osadě [příjmení]. Dle názoru soudu tedy právo na omluvu za uvedené tvrzení v poměrech této věci žalobci přiznat nelze. Soud se tak přiklání k názoru žalovaného, že výkon práva žalobce na omluvu představuje zjevné zneužití práva, které nepožívá právní ochrany (§ 8 o.z.).

44. Ze shora uvedených důvodů soud žalobu zamítl.

45. O nákladech řízení bylo rozhodnuto dle § 142 odst. 1 o.s.ř. neboť žalovaný měl ve věci plný úspěch. Žalovanému, který byl v řízení právně zastoupen, soud přiznal náhradu nákladů řízení v celkové výši 58.669,27 Kč. Tato částka je tvořena odměnou právního zástupce žalovaného dle § 9 odst. 3 písm. d), § 7 a § 11 odst. 1 a odst. 2 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen„ vyhláška“) za 14 úkonů právní služby (1x převzetí zastoupení, 5x písemné podání ve věci samé, 5x účast na ústním jednání, 3x porada s klientem přesahující jednu hodinu) a za 1x půl úkon právní služby (účast na vyhlášení rozsudku), která činí částku 36.250 Kč (14 x 2.500 Kč, 1x 1.250 Kč). Dále paušální náhradou hotových výdajů právního zástupce žalovaného za 15 úkonů právní služby dle § 13 odst. 4 vyhlášky, v celkové výši 4.500 Kč (15 x 300 Kč) a náhradou 21 % DPH z odměny a náhrady hotových výdajů právního zástupce dle § 137 odst. 3 o.s.ř. ve výši 8.557,5 Kč (21 % ze 40.750 Kč), jelikož právní zástupce žalovaného je plátcem DPH. Celkem tedy 49.307,5 Kč. Dále v souladu s § 13 odst. 5 vyhlášky soud přiznal žalovanému náhradu hotových výdajů právního zástupce spojených s cestovným, když právní zástupce žalovaného ujel v roce 2020 na dvě ústní jednání dne [datum] a [datum] na trase [obec] – [obec] a zpět 280 km (4 x 70 km – 1 cesta činí 70 km) přičemž průměrná spotřeba vozidla dle technického průkazu činila 6,7 l [číslo] km, náhrada za 1 km jízdy dle vyhlášky 358/2019 Sb. činí 4,20 Kč a průměrná cena za 1 l benzínu 95 oktanů pak činí 32 Kč, náhrady cestovného tak činí 1.776,3 Kč, zaokrouhleno na 1.776 Kč. V roce 2021 ujel právní zástupce žalovaného na dvě ústní jednání dne [datum] a [datum] na trase [obec] – [obec] a zpět 280 km (4 x 70 km – 1 cesta činí 70 km) přičemž průměrná spotřeba vozidla dle technického průkazu činila 5,1 l [číslo] km, náhrada za 1 km jízdy dle vyhlášky 589/2020 Sb. činí 4,40 Kč a průměrná cena za 1 l benzínu 95 oktanů pak činí 33,80 Kč, náhrady cestovného tak činí [číslo], 664 Kč, zaokrouhleno na 1.715 Kč. V roce 2022 ujel právní zástupce žalovaného na jedno ústní jednání dne [datum] a vyhlášené rozsudku dne [datum] na trase [obec] – [obec] a zpět 280 km (4 x 70 km – 1 cesta činí 70 km) přičemž průměrná spotřeba vozidla dle technického průkazu činila 5,1 l [číslo] km, náhrada za 1 km jízdy dle vyhlášky 511/2021 Sb. činí 4,70 Kč a průměrná cena za 1 l benzínu 95 oktanů pak činí 37,10 Kč, náhrady cestovného tak činí [číslo], 788 Kč, zaokrouhleno na 1.846 Kč. Náhrada 21 % DPH z cestovného právního zástupce dle § 137 odst. 3 o.s.ř. činí 1.120,77 Kč (21 % z 5.337 Kč), jelikož právní zástupce žalovaného je plátcem DPH. Celkem tedy 6.457,77 Kč. Dále je tvořena náhradou za promeškaný čas dle § 14 odst. 1 písm. a) a odst. 3 vyhlášky, když cesta právního zástupce žalovaného na jedno ústní jednání a zpět činila 4x hodiny, ve výši 2.400 Kč (4 x 6 jednání u soudu x 100 Kč). Náhrada 21 % DPH z náhrady za promeškaný čas právního zástupce dle § 137 odst. 3 o.s.ř. činí 504 Kč (21 % z 2.400 Kč), jelikož právní zástupce žalovaného je plátcem DPH. Celkem tedy 2.904 Kč.

46. Soud žalobci uložil, aby náhradu nákladů řízení v uvedené výši zaplatil k rukám advokáta žalované v zákonné lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku (§ 149 odst. 1 o.s.ř., § 160 odst. 1 věta prvá o.s.ř.).