36 C 480/2021 - 93

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl samosoudkyní JUDr. Terezou Dobešovou ve věci žalobce: [Jméno žalobce], narozený [Datum narození žalobce] bytem [Adresa žalobce] zastoupený advokátem [Anonymizováno]. [Anonymizováno] [Anonymizováno] sídlem [Anonymizováno] [Anonymizováno], [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] [Anonymizováno] - [Anonymizováno] proti žalované: [Jméno žalované], narozená [Datum narození žalované] bytem [Adresa žalované] zastoupená advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] o zaplacení částky 604 200 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci 600 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 600 000 Kč od 25. 11. 2021 do zaplacení do dvou měsíců od právní moci rozsudku.

II. Žaloba se do částky 4 200 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z částky 4 200 Kč od 25. 11. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci na náhradě nákladů řízení částku 98 362,70 Kč k rukám zástupce žalobce do dvou měsíců od právní moci rozsudku.

IV. Po právní moci tohoto rozsudku se žalobci vrací část soudního poplatku v částce 727 Kč.

Odůvodnění

1. Podanou žalobou ve znění jejího částečného zpětvzetí ze dne 18. 7. 2022 (řízení bylo částečně zastaveno usnesením Okresního soudu [adresa] – východ ze dne [datum] č. j. [spisová značka]) se žalobce domáhal zaplacení žalované částky. Žalobu odůvodnil tím, že účastníci byli v období 18. 10. 2007 – 18. 3. 2021 manželé, manželství bylo rozvedeno rozsudkem Okresního soudu [adresa] – východ ze dne [datum] č. j. [spisová značka]. Ještě před uzavřením manželství účastníci uzavřeli dne 11. 10. 2006 s [Anonymizováno] [Anonymizováno] a.s. smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru reg. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/[Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno]/[Anonymizováno][Anonymizováno][Anonymizováno], na základě které byl účastníkům poskytnut úvěr za účelem úhrady kupní ceny bytu a odpovídajících spoluvlastnických podílů na pozemku a domě v katastrálním území [adresa] (nemovitost byla nabyta po uzavření manželství do společného jmění účastníků). Dne 12. 9. 2012 žalobce doplatil mimořádnou splátkou ve výši 1 208 400 Kč zbývající část pohledávky Hypoteční banky a. s., ze svých výlučných finančních prostředků, získaných z kupní ceny nemovitosti v jeho výlučném vlastnictví podle kupní smlouvy ze dne 29. 12. 2011. Po žalované jako solidárním dlužníkovi požadoval v rámci regresu zaplacení na ní připadající poloviny částky ve výši 604 200 Kč, přičemž poukázal na to, že promlčecí doba jeho nároku začala běžet podle § 107 zákona č. 40/1964 Sb., občanského zákoníku, účinného do 31. 12. 2013 (dále jen „obč. zák.“) ve spojení § 3036 zákona č. 89/2012 Sb., občanského zákoníku (dále jen „o. z.“), až po zániku manželství. Výzvou ze dne 16. 11. 2021 doručenou žalované dne 18. 11. 2021 žalobce vyzval žalovanou k zaplacení žalované částky do pěti dnů od doručení výzvy, žalovaná přesto žalobci nic neuhradila.

2. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby. Namítala, že nárok žalobce by měl být řešen v rámci řízení o vypořádání společného jmění účastníků, vedeného u Okresního soudu [adresa] – východ pod sp. zn. [spisová značka], neboť platba byla provedena v době trvání manželství účastníků. Sporovala, že by mimořádná splátka úvěru byla uhrazena z výlučných finančních prostředků žalobce, finanční prostředky pocházející z kupní ceny nemovitostí ve výlučném vlastnictví žalobce byly devět měsíců uloženy na účtu žalobce, kde se nacházely i prostředky společného jmění manželů, až následně došlo k úhradě mimořádné splátky. Nepochybně tak došlo k smísení výlučných finančních prostředků žalobce s prostředky náležejících do společného jmění účastníků. O finanční prostředky, které žalobce získal z prodeje bytu v jeho výlučném vlastnictví, bylo společné jmění účastníků rozšířeno, což je zřejmé ze skutečnosti, že žalobce své výlučné finanční prostředky vložil na účet, kde se nacházely i finanční prostředky náležející do společného jmění manželů. Poukázala (obecně) na to, že žalovaná veškeré své finanční prostředky vkládala do rodiny i ona hradila předmětný závazek účastníků a jiné výdaje účastníků i ze svých výlučných finančních prostředků získaných např. ze stavebního spoření, výslovně ale uvedla, že žádné nároky v řízení uplatňovat nebude a nežádá nic vypořádat.

3. Z rozsudku Okresního soudu [adresa] – východ ze dne 28. 1. 2021 č. j. [spisová značka] bylo zjištěno, že manželství účastníků bylo uzavřeno dne 18. 10. 2007 a označeným rozsudkem bylo rozvedeno. Rozsudek nabyl právní moci dne 19. 3. 2021.

4. Ze smlouvy o poskytnutí hypotečního úvěru registrační číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-01/06/01-001/00/R ze dne [datum] uzavřené mezi [Anonymizováno] [Anonymizováno], a.s. a účastníky jako dlužníky (označení dlužník se vztahoval na oba i každého z nich) bylo zjištěno, že banka se zavázala poskytnout účastníkům úvěr ve výši 1 396 534 Kč za účelem koupě bytu č. [hodnota], sklepu č. [IBAN] v domě na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] a spoluvlastnického podílu o velikosti [Anonymizováno]/[Anonymizováno] na společných částech domu a pozemku, katastrální území [adresa] a účastníci se zavázali úvěr splácet spolu se sjednaným úrokem. Tabulkou nazvanou - úvěr 1 396 534 Kč stávající plán: anuitní a výpisem z běžného hypotečního účtu za období od 11. 10. 2006 do 12. 9. 2012, žalobce dokládal čerpání úvěru, výši a počet splátek a průběh hrazení úvěru (úvěr byl až do mimořádné splátky hrazen v pravidelných splátkách) s tím, že úvěr byl zcela uhrazen platbou ve výši 1 284 390,40 Kč ke dni 12. 9. 2012. Dopisem ze dne 25. 7. 2012 vyjádřila banka souhlas s mimořádnou splátkou úvěru k výše uvedené smlouvě ve výši 1 284 390,40 Kč, která měla být uhrazena na účet č. [č. účtu]. Podle příkazu k úhradě ze dne 24. 8. 2012 byla z účtu č. [č. účtu] uhrazena částka 1 284 390,40 Kč.

5. Kupní smlouvou ze dne 29. 12. 2011 žalobce jako prodávající prodal nemovitosti v jeho výlučném vlastnictví, konkrétně bytovou jednotku č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], umístěnou v budově čp. [Anonymizováno] na pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno] včetně spoluvlastnického podílu na společných částech budovy čp. [Anonymizováno] a pozemku parc. č. [Anonymizováno]/[Anonymizováno], katastrální území [adresa], kupující [jméno FO]. Část kupní ceny v částce 1 250 000 Kč měla být kupující složena do advokátní úschovy [tituly před jménem] [právnická osoba], [tituly za jménem], advokáta na účet advokátní úschovy s tím, že částka ve výši 1 280 400 Kč měla být uhrazena na účet prodávajícího po předložení výpisu z katastru nemovitostí, na kterém bude jako vlastník zapsána kupující a na nemovitosti nebudou váznout žádná omezení. Podle svěřenecké smlouvy ze dne 29. 12. 2011 uzavřené mezi žalobcem, kupující [jméno FO], zprostředkovatelem a advokátem [tituly před jménem] [právnická osoba] měla být kupní cena hrazena na depozitní účet č. [č. účtu] s tím, že správce depozita měl částku 1 208 400 Kč vyplatit na účet žalobce č. [č. účtu] za stejných podmínek již zmíněných v kupní smlouvě.

6. Podle výpisu z účtu [č. účtu] vedeného na jméno žalobce (podle žalobce se jednalo o spořící účet) za období 7. 12. 2011 – 6. 1. 2012, činil počáteční zůstatek částku [částka] a konečný zůstatek [částka], podle výpisu za období 7. 1. 2012 – 6. 3. 2012 činil počáteční zůstatek částku 311 397,77 Kč a konečný zůstatek částku 1 511 397,77 Kč. Dne 9. 2. 2012 byla na účet připsána částka 1 200 000 Kč z účtu [č. účtu] vedeného na jméno [Jméno žalobce]. Podle výpisu za období 7. 3. 2012 – 6. 4. 2012 činil počáteční zůstatek částku 1 511 397,77 Kč a konečný zůstatek částku 1 513 533,55 Kč. Na účet byl připsán pouze úrok. Podle výpisu za období 7. 4. 2012 – 6. 7. 2012 činil počáteční zůstatek částku 1 513 533,55 Kč a konečný zůstatek částku 1 517 411,71 Kč. Na účet byl připsán pouze úrok. Podle výpisu za období 7. 7. 2012 – 6. 8. 2012 činil počáteční zůstatek částku 1 517 5411,71 Kč a konečný zůstatek částku 1 477 411,71 Kč (byla odepsána částka 2 x 20 000 Kč na spoření). Podle výpisu za období 7. 8. 2012 – 6. 9. 2012 činil počáteční zůstatek částku 1 477 411,71 Kč a konečný zůstatek částku 193 021,31 Kč. Dne 24. 8. 2012 byla z účtu odepsána částka 1 284 390,40 Kč na účet [č. účtu] na jméno [Jméno žalobce]. Výpisy z účtu za další období nebyly pro rozhodnutí podstatné.

7. Z výpisů č. 3 -9 z účtu č. [č. účtu] na jméno [Jméno žalobce] (podle žalobce se jednalo o běžný účet) bylo zjištěno, že na účet byly připsány pravidelné částky mzdy ve výši cca 43 000 Kč, byly z něho prováděny běžné platby, dne 8. 2. 2012 byla na účet připsána částka 1 208 400 Kč z účtu č. [č. účtu] advokáta [tituly před jménem] [právnická osoba], označená jako „výplata depozita [jméno FO] [jméno FO]“ a hned dne 9. 2. 2012 byla na účet žalobce č. [č. účtu] převedena částka 1 200 000 Kč. V únoru byly jinak na účtu finanční prostředky v částce kolem 40 000 Kč. Dne 24. 8. 2012 byla na účet připsána z účtu [č. účtu] částka 1 284 390,40 Kč a stejného dne byla odepsána ve prospěch účtu č. [č. účtu] (na účtu byl v daném období 4. 8. 2012 – 5. 9. 2012 počáteční zůstatek 82 549,67 Kč a konečný zůstatek 27 603,40 Kč). Výpisy z účtu za další období nebyly pro rozhodnutí podstatné.

8. Předžalobní výzvou ze dne 16. 11. 2021 podle doručenky doručenou žalované 18. 11. 2021 žalobce vyzval žalovanou k úhradě žalované částky.

9. Další důkazy týkající se komunikace zástupců účastníků k možnosti mimosoudního jednání, zpráva [právnická osoba]. ze dne 7. 2. 2022 včetně výpisů, výpis z účtu žalované z ledna 2008, žádost [právnická osoba]. o vyhotovení náhradního výpisu nebyly pro nadbytečnost prováděny, neboť by neovlivnily rozhodnutí soudu (žalovaná žádné konkrétní skutečnosti netvrdila, naopak výslovně sdělila, že žádné nároky vznášet nebude).

10. Po provedeném dokazování má soud za prokázané, že účastníci před uzavřením manželství uzavřeli dne 27. 9. 2006 s Hypoteční bankou, a.s. smlouvu o úvěru, na základě které jim byl poskytnut úvěr ve výši 1 396 534 Kč, který se zavázali společně splácet. Dne 8. 2. 2012 (za trvání manželství) byly na běžný účet žalobce č. [č. účtu] připsány finanční prostředky z prodeje nemovitosti v jeho výlučném vlastnictví v částce 1 208 400 Kč a hned následující den 9. 2. 2012 byla z tohoto účtu převedena na spořící účet žalobce částka 1 200 000 Kč. Dne 24. 8. 2012 byla z účtu žalobce č. [č. účtu] převedena na účet č. [č. účtu] částka 1 284 390 Kč a stejného dne byla částka v totožné výši převedena na účet [Anonymizováno] [Anonymizováno], a.s. č. [č. účtu], určený pro mimořádnou splátku hypotečního úvěru, úvěr tím byl zcela uhrazen.

11. Podle § 3028 odst. 2 o. z. není-li dále stanoveno jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní poměry týkající se práv osobních, rodinných a věcných; jejich vznik, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních právních předpisů. Podle odst. 3 není-li dále stanoveno jinak, řídí se jiné právní poměry vzniklé přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jakož i práva a povinnosti z nich vzniklé, včetně práv a povinností z porušení smluv uzavřených přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, dosavadními právními předpisy. To nebrání ujednání stran, že se tato jejich práva a povinnosti budou řídit tímto zákonem ode dne nabytí jeho účinnosti.

12. Vzhledem k tomu, že veškeré relevantní skutečnosti (uzavření smlouvy o úvěru účastníky, splnění solidárního závazku z úvěrové smlouvy, nabytí a připsání výlučných finančních prostředků na účet žalobce) nastaly před účinností o. z., na daný právní vztah se použije úprava účinná do 31. 12. 2013.

13. Podle § 497 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, smlouvou o úvěru se zavazuje věřitel, že na požádání dlužníka poskytne v jeho prospěch peněžní prostředky do určité částky, a dlužník se zavazuje poskytnuté peněžní prostředky vrátit a zaplatit úroky.

14. Podle § 511 odst. 1 obč. zák. jestliže je právním předpisem nebo rozhodnutím soudu stanoveno, nebo účastníky dohodnuto, anebo vyplývá-li to z povahy plnění, že více dlužníků má témuž věřiteli splnit dluh společně a nerozdílně, je věřitel oprávněn požadovat plnění na kterémkoli z nich. Jestliže dluh splní jeden dlužník, povinnost ostatních zanikne. Podle odst. 2, není-li právním předpisem nebo rozhodnutím soudu stanoveno, anebo účastníky dohodnuto jinak, jsou podíly na dluhu všech dlužníků ve vzájemném poměru stejné. Dlužník, proti němuž byl uplatněn nárok vyšší, než odpovídá jeho podílu, je povinen bez zbytečného odkladu vyrozumět o tom ostatní dlužníky a dát jim příležitost, aby uplatnili své námitky proti pohledávce. Může na nich požadovat, aby dluh podle podílů na ně připadajících splnili nebo aby jej v tomto rozsahu dluhu jinak zbavili. Podle odst. 3 dlužník v rozsahu uplatněného nároku dluh sám splnil, je oprávněn požadovat náhradu na ostatních podle jejich podílů. Pokud nemůže některý z dlužníků svůj podíl splnit, rozvrhne se tento podíl stejným dílem na všechny ostatní.

15. Podle § 143 odst. 1 obč. zák. společné jmění manželů tvoří a) majetek nabytý některým z manželů nebo jimi oběma společně za trvání manželství, s výjimkou majetku získaného dědictvím nebo darem, majetku nabytého jedním z manželů za majetek náležející do výlučného vlastnictví tohoto manžela, jakož i věcí, které podle své povahy slouží osobní potřebě jen jednoho z manželů, a věcí vydaných v rámci předpisů o restituci majetku jednoho z manželů, který měl vydanou věc ve vlastnictví před uzavřením manželství anebo jemuž byla věc vydána jako právnímu nástupci původního vlastníka, b) závazky, které některému z manželů nebo oběma manželům společně vznikly za trvání manželství, s výjimkou závazků týkajících se majetku, který náleží výhradně jednomu z nich, a závazků, jejichž rozsah přesahuje míru přiměřenou majetkovým poměrům manželů, které převzal jeden z nich bez souhlasu druhého.

16. Účastníci uzavřeli dne 27. 9. 2006, tedy ještě před uzavřením jejich manželství, smlouvu o poskytnutí hypotečního úvěru registrační číslo [Anonymizováno]/[Anonymizováno]-[Anonymizováno]/06/01-001/00/R, nejedná se tak o závazek spadající do jejich společného jmění manželů, byť byl splácen převážně v době trvání jejich manželství. Ve vztahu k věřiteli - Hypoteční bance, a.s. byli účastníci v pozici solidárních dlužníků (zavázaných společně a nerozdílně), což vyplývalo ze samotného textu smlouvy. V roce 2012 žalobce získal finanční prostředky z prodeje nemovitosti v jeho výlučném vlastnictví, které byly dne 8. 2. 2012 vyplaceny v částce 1 208 400 Kč na jeho běžný účet č. [č. účtu], na kterém se nacházely i prostředky společného jmění manželů v částce přes 40 000 Kč, následující den 9. 2. 2012 byla z tohoto účtu převedena částka 1 200 000 Kč na spořící účet č. [č. účtu] a následně 24. 8. 2012 částka ve výši 1 284 390,40 Kč zpátky na běžný účet žalobce, z kterého pak byla tentýž den převedena částka v totožné výši na účet [Anonymizováno] [Anonymizováno], a.s. za účelem úhrady mimořádné splátky hypotečního úvěru.

17. Nejvyšší soud vyslovil názor, že „peněžní prostředky na účtu vedeném peněžním ústavem na základě smlouvy o běžném účtu nebo smlouvy o vkladovém účtu nejsou v majetku majitele účtu, v jehož prospěch byl tento účet zřízen, nýbrž v majetku peněžního ústavu. Oprávnění majitele účtu, spočívající v tom, aby na základě jeho příkazu byly vyplaceny peněžní prostředky z účtu, představuje pohledávku z účtu u peněžního ústavu“ (viz. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 10. 11. 2004, sp. zn. 35 Odo 801/2002, dostupný na www.nsoud.cz). Výlučné finanční prostředky žalobce se po jejich vložení na účet a následném výběru nestávají finančními prostředky tvořícími součást společného jmění manželů, ale zůstávají ve výlučném vlastnictví žalobce. Na tom nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že na účtu žalovaného se v době vkladu nacházely již i prostředky tvořící společné jmění manželů. Samotným uložením výlučných finančních prostředků na účet u peněžního ústavu a jejich následným výběrem nedochází ke změně právního režimu v tom smyslu, že by se uvedené finanční prostředky staly součástí společného jmění manželů“ (rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 22 Cdo 638/2011, dostupný na www.nsoud.cz). Není tak důvodu, aby nebylo možné rozlišovat mezi výlučnými prostředky a prostředky náležejícími do společného jmění manželů, byť jsou uloženy na jednom bankovním účtu. Opačný závěr by nedůvodně nutil manžele k zakládání „oddělených“ bankovních účtů, přičemž se však může v každém konkrétním případě stát, že na účet s prostředky ve výlučném majetku bude připsána (byť bagatelní) částka ze SJM; v takovém případě není správný závěr, že by výlučné prostředky nebylo – v poměrech konkrétní věci – možné od společných odlišit. Jestliže byly na účet u peněžního ústavu patřící jednomu z manželů uloženy jeho výlučné peněžní prostředky i prostředky pocházející ze společného jmění manželů, neznamená to, že by bez dalšího na všechny platby z tohoto účtu bylo nutné pohlížet jako na plné nebo částečné platby ze společného jmění manželů. Bude vždy záležet na okolnostech dané věci, na výši uložených prostředků, jejich původu a na výši platby. Stejný závěr se podává i z rozsudku Nejvyššího soudu ze dne 25. 9. 2012, sp. zn. 22 Cdo 638/2011. Nejvyšší soud pak v rozsudku ze dne 27. 7. 2022 sp. zn. 22 Cdo 3070/2021, dostupném na www.nsoud.cz, pak v tomto kontextu vyslovil, že je nutné zvažovat konkrétní okolnosti případu, mimo jiné i dostatečnost výše výlučných prostředků uložených na bankovním účtu v době následně provedené platby.

18. V poměrech projednávané věci je tak na místě uzavřít, že po připsání výlučných finančních prostředků žalobce v částce 1 208 400 Kč na běžný účet žalobce č. [č. účtu], nedošlo k jejich smísení s prostředky společného jmění manželů, které se na účtu nacházely a i následný převod částky 1 200 000 Kč vzhledem k její výši a naopak zanedbatelné výši zůstatku na běžném účtu žalobce (ve výši cca 40 000 Kč) se nepochybně týkal těchto výlučných prostředků. V návaznosti na získání uvedených finančních prostředků došlo k úhradě mimořádné splátky hypotečního úvěru účastníků a úplnému splacení úvěru. Žalobce ihned po obdržení finančních prostředků převedl částku 1 200 000 Kč na svůj spořící účet, kde neprobíhaly žádné běžné platební transakce a s těmito finančními prostředky následně disponoval až 24. 8. 2012 (v době, kdy měla být podle sdělení Hypoteční banky, a.s. mimořádná splátka uhrazena), kdy je převedl opět na svůj běžný účet a téhož dne na určený účet Hypoteční banky, a.s. Z uvedených souvislostí je zřejmé, že mimořádná splátka úvěru měla být a byla zaplacena převážně z takto získaných finančních prostředků, které pro tento účel byly do doby jejich použití uloženy na spořícím účtu žalobce. Soud se neztotožnil s žalobcem pouze ohledně výše této částky, neboť na úhradu mimořádné splátky hypotečního úvěru byly použity finanční prostředky, které byly dne 24. 8. 2012 převedeny ze spořícího účtu na běžný účet žalobce v částce 1 284 390,40 Kč a dále na účet určený pro mimořádnou splátku úvěru, přičemž na spořící účet byly dne 9. 2. 2012 převedeny výlučné finanční prostředky žalobce pouze v částce 1 200 000 Kč. Ohledně částky 8 400 Kč tak žalobce přes poučení podle § 118a o. s. ř. neprokázal, že se jednalo o jeho výlučné finanční prostředky.

19. Žalobce zaplatil bance na solidární závazek účastníků mimořádnou splátku ze svých výlučných prostředků ve výši 1 200 000 Kč (žalovaná přes poučení soudu podle § 118a o. s. ř. neprokázala, že by společné jmění účastníků bylo o tuto částku zákonem stanoveným způsobem rozšířeno viz. § 143a obč. zák.). Nastane-li situace, kdy některý ze solidárních dlužníků splní celý dluh sám nebo splní více, než na něj ve vzájemném vnitřním poměru připadá, vzniká tomuto dlužníku následný (rozvrhový) regres podle § 511 odst. 3 obč. zák. Následný regres nevznikne, jestliže jej vylučuje vnitřní spoludlužnický poměr a nevznikne ani tehdy, pokud solidární dlužník splnil dluh pouze v rozsahu, který odpovídal jeho podílu na celém plnění (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne 19. 9. 2017 sp. zn. 29 Cdo 5469/2016 nebo rozsudek ze dne 19. 3. 2014 sp. zn. 28 Cdo 2004/2013, dostupný na www.nsoud.cz). V souzené věci nebyly tvrzeny ani zjištěny žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly krácení regresního nároku žalobce. Žalovaná pouze obecně zmiňovala, že taktéž hradila ze svých výlučných prostředků výdaje rodiny, na ústním jednání konaném dne 12. 9. 2022 výslovně sdělila, že nic nechce v rámci vztahů týkající se projednávané věci vůči žalobci uplatňovat. Soud se tak nezabýval tím, z jakých konkrétních finančních prostředků byly dřívější úhrady provedeny (zda z výlučných prostředků některého z nich nebo z prostředků společného jmění manželů a v jakém poměru), když je navíc zřejmé, že úvěr byl po celou dobu splácen účastníky v pravidelných splátkách. Z řízení nevyplynulo, že by podíly spoludlužníků účastníků byly rozdílné, v rámci regresního nároku měl žalobce právo požadovat polovinu částky zaplacené z jeho výlučných prostředků, tedy odpovídající částce 600 000 Kč a v této části soud žalobě vyhověl, a to včetně nároku na úrok z prodlení, když žalovaná na výzvu žalobce (§ 563 obč. zák.) dlužnou částku v určené lhůtě (do 5 dnů od doručení výzvy dne 18. 11. 2021) neuhradila, ocitla se v prodlení (§ 517 odst. 1 obč. zák.) a žalobci tak náleží i úrok z prodlení v zákonné výši podle nařízení vlády č. 351/2013 Sb. (§ 517 odst. 2 obč. zák.). Ve zbytku pak soud žalobu zamítl.

20. O náhradě nákladů řízení soud rozhodl podle § 142 odst. 2 o.s.ř. ve spojení s § 146 odst. 2 o. s. ř. a § 151 odst. 1 o.s.ř., když žalobce byl ve věci převážně úspěšný, zároveň však procesně zavinil částečné zastavení řízení svým částečným zpětvzetím žaloby a náleží mu tak nárok na zaplacení náhrady nákladů řízení v poměrné výši 87,87 %. Náklady řízení žalobce tvoří podle § 137 o. s. ř. zaplacený soudní poplatek ve výši 31 210 Kč (v rozsahu v jakém nebyl soudní poplatek z důvodu částečného zpětvzetí žaloby před prvním jednání ve výroku IV. rozsudku vrácen). Dále žalobci náleží náklady právního zastoupení spočívající v odměně advokáta za 4 úkony právní služby vypočtené z tarifní hodnoty 638 733,53 Kč v sazbě po 10 860 Kč podle dle § 6 odst. 1, § 7, § 8 odst. 1 a § 1 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif. Zástupce žalobce učinil v řízení úkon převzetí a příprava zastoupení (§ 11 odst. 1 písm. a) advokátního tarifu), předžalobní výzva k plnění (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), sepis žaloby a vyjádření k vyjádření žalované (§ 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu), dále učinil dva úkony právní pomoci vypočtené z tarifní hodnoty 604 200 Kč (po pravomocném zastavení řízení do částky 34 533,53 Kč) v sazbě 10 740 Kč, a to účast na ústních jednáních konaných dne 12. 9. 2022 a 28. 11. 2022 (§ 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu. Dále náklady řízení tvoří náhrada hotových výdajů advokáta za 6 úkonů právní služby po 300 Kč ve výši 1 800 Kč dle § 13 odst. 1, 3 advokátního tarifu a náhrada za daň z přidané hodnoty 21% z odměny a náhrad v částce 14 011,20 Kč. Celkem činí výše nákladů řízení částku 111 941,20 Kč, jejich poměrná výše pak částku 98 362,70 Kč. Nebyla přiznána náhrada za cestovné, neboť zástupce žalobkyně má podle evidence advokátů vedených Českou advokátní komorou sice sídlo na adrese [adresa] – [adresa], své právní služby poskytuje i ve své pobočce, umístěné v [adresa], nebyl tak důvod přiznávat mu cestovné ani náhradu za promeškaný čas za účast na jednání u soudu v sídle své pobočky. Podle ust. § 149 odst. 1 o. s. ř. soud uložil žalované nahradit náklady řízení k rukám zástupce žalobce.

21. Povinnost k plnění byla stanovena ve lhůtě dvou měsíců vzhledem k výši uložené platební povinnosti žalované (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o.s.ř.).

22. Soud doplnil rozsudek o výrok IV. (viz § 166 odst. 1 o. s. ř.), ve kterém rozhodl o vrácení části soudního poplatku žalobci ve výši 727 Kč z důvodu částečného zpětvzetí žaloby (do částky 34 533,53 Kč) a zastavení řízení před prvním jednáním ve věci v této části (usnesení Okresního soudu [adresa] – východ ze dne 10. 8. 2022 č. j. 36 C 480/2021-54) podle § 10 odst. 3 zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích.

Poučení