36 C 7/2022 - 636

Rubrum

Okresní soud Praha-východ rozhodl soudkyní Mgr. Terezou Valešovou ve věci žalobců: a) [Jméno žalobce A], narozená [Datum narození žalobce A] bytem [Adresa žalobce A] b) [Jméno žalobce B], narozený [Datum narození žalobce B] bytem [Adresa žalobce B] c) [Jméno žalobce C], narozený [Datum narození žalobce C] bytem [Adresa žalobce C] d) [Jméno žalobce D], narozená [Datum narození žalobce D] bytem [Adresa žalobce D] všichni zastoupeni advokátem [Jméno advokáta] sídlem [Adresa advokáta] proti žalované: Česká republika - [Jméno žalované], IČO [IČO žalované] sídlem [Adresa žalované] pro nahrazení projevu vůle, takto:

Výrok

I. Nahrazuje se projev vůle žalované uzavřít tuto smlouvu o bezúplatném převodu pozemků ve vlastnictví státu podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o půdě“):

1. Žalovaná, Česká republika – [Jméno žalované], IČO: [IČO žalované], se sídlem [Adresa žalované] (dále jen „[Jméno žalované]“), spravuje pozemky ve vlastnictví státu, a to: - pozemek parc. č. [hodnota] nacházející se v katastrálním území [právnická osoba], obec [adresa], zapsaný u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]-východ, - pozemek oddělený geometrickým plánem č. [hodnota]-38/2023, ověřeným [tituly před jménem] [jméno FO] dne 3. 10. 2023, odsouhlaseným Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm [adresa]-východ, který tvoří přílohu tohoto rozsudku, jako pozemek parc. č. 1848/49, zapsaný u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]-východ, - pozemek oddělený geometrickým plánem č. [hodnota]-37/2023, ověřeným [tituly před jménem] [jméno FO] dne 25. 10. 2023, odsouhlaseným Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm [adresa]-východ, který tvoří přílohu tohoto rozsudku, jako pozemek parc. č. [Anonymizováno]/1, zapsaný u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]-východ, - pozemek parc. č. [hodnota] nacházející se v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsaný u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], - pozemek parc. č. 142/2 nacházející se v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsaný u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], - pozemek parc. č. [hodnota] nacházející se v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsaný u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], - pozemek parc. č. 118/2 nacházející se v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsaný u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], - pozemek parc. č. 118/5 nacházející se v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsaný u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa].

2. Žalobkyně a) PaeDr. [Jméno žalobce A], narozená [Datum narození žalobce A], bytem [jméno FO] 20, [adresa], žalobce b) [Jméno žalobce B], narozený [Datum narození žalobce B], bytem [Adresa žalobce B], žalobce c) [Jméno žalobce C], narozený [Datum narození žalobce C], bytem [adresa] a žalobkyně d) [Jméno žalobce D], narozená [Datum narození žalobce D], bytem [Adresa žalobce D], jsou oprávněnými osobami ve smyslu ustanovení § 4 zákona o půdě (dále jen „oprávněné osoby“).

3. Oprávněné osoby mají na základě rozhodnutí Magistrátu hlavního města [jméno FO], Pozemkového úřadu, [Anonymizováno] [Anonymizováno]/[Anonymizováno] ze [datum] rozhodnutí Ministerstva zemědělství – Pozemkového úřadu [adresa], PÚ 454/91/14 ze dne 27. 3. 2003, PÚ 454/91/16 ze dne 17. 6. 2003, a rozhodnutí [právnická osoba] Krajského pozemkového úřadu pro Středočeský kraj a hl. m. [jméno FO] PÚ 863/03 ze dne 11. 11. 2013, nárok na nabytí vlastnického práva k tzv. náhradním pozemkům za pozemky jim v restituci nevydané z důvodu existence překážek uvedených v § 11 odst. 1 zákona o půdě. 4. [Jméno žalované] k uspokojení nároku oprávněných osob na náhradu za pozemky v restituci nevydané touto smlouvou bezúplatně převádí do vlastnictví oprávněných osoby tyto pozemky: - pozemek parc. č. [hodnota] nacházející se v katastrálním území [právnická osoba], obec [adresa], zapsaný u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]-východ, - pozemek oddělený geometrickým plánem č. [hodnota]-38/2023, ověřeným [tituly před jménem] [jméno FO] dne 3. 10. 2023, odsouhlaseným Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm [adresa]-východ, který tvoří přílohu tohoto rozsudku, jako pozemek parc. č. 1848/49, zapsaný u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]-východ, - pozemek oddělený geometrickým plánem č. [hodnota]-37/2023, ověřeným [tituly před jménem] [jméno FO] dne 25. 10. 2023, odsouhlaseným Katastrálním úřadem pro Středočeský kraj, Katastrálním pracovištěm [adresa]-východ, který tvoří přílohu tohoto rozsudku, jako pozemek parc. č. 483/1, zapsaný u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa]-východ, - pozemek parc. č. [hodnota] nacházející se v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsaný u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], - pozemek parc. č. 142/2 nacházející se v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsaný u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], - pozemek parc. č. [hodnota] nacházející se v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsaný u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], - pozemek parc. č. 118/2 nacházející se v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsaný u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], - pozemek parc. č. 118/5 nacházející se v katastrálním území [adresa], obec [adresa], zapsaný u [právnická osoba] pro Středočeský kraj, Katastrální pracoviště [adresa], a oprávněné osoby tyto pozemky přijímají do svého vlastnictví tak, že žalobkyně a) nabude ideální spoluvlastnický podíl na výše uvedených pozemcích ve výši 55/100, žalobce b) nabude ideální spoluvlastnický podíl na výše uvedených pozemcích ve výši 15/100, žalobce c) nabude ideální spoluvlastnický podíl na výše uvedených pozemcích ve výši 15/100 a žalobkyně d) nabude ideální spoluvlastnický podíl na výše uvedených pozemcích ve výši 15/100.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni a) plnou náhradu nákladů řízení v částce 185 865,30 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci b) plnou náhradu nákladů řízení v částce 50 690,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci c) plnou náhradu nákladů řízení v částce 50 690,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni d) plnou náhradu nákladů řízení v částce 50 690,50 Kč, a to do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobců.

Odůvodnění

1. Žalobou podanou k soudu dne 3. 1. 2022 se žalobci domáhali proti žalované nahrazení projevu vůle spočívajícím v právním jednání specifikovaným ve výrokové části tohoto rozsudku. [jméno FO] odůvodnění podané žaloby uvedli, že jsou osobami oprávněnými ve smyslu zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisu (dále jen „zákon o půdě“). Žalobci či jejich právní předchůdci uplatnili u žalované restituční nároky dle zákona o půdě již v roce 1992, přičemž tyto nebyly dosud uspokojeny. Žalovaná má sice zákonnou povinnost evidovat restituční nároky oprávněných osob ve správné výši, avšak tuto svou povinnost porušuje a nároky záměrně podhodnocuje. Od roku 2008 je známa dobová územně plánovací dokumentace týkající se původních pozemků ovlivňující výši restitučních nároků, ale žalovaná odmítla na základě žádosti žalobců přecenění jejich nároků. Tento postup žalované pak vyústil ve zneplatnění přihlášek žalobců ve veřejných nabídkách z důvodu nedostatečné výše jimi uplatněných nároků. Přihlášky žalobců byly vyřazeny pro nedostatečnou výši restitučních nároků z veřejných nabídek i poté, co žalobci žalované předložili vlastní znalecký posudek na ocenění původních pozemků od [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], kterým byly jejich restituční nároky oceněny ve správné výši, tedy v celkové výši v součtu 5 251 643 Kč, čemuž odpovídá částka 2 917 354 Kč příslušející žalobkyni a), částka 808 627 Kč příslušející žalobci b) a částka [právnická osoba] 831 Kč příslušející žalobcům c) a d) každému. Žalovaná však i přes tento podklad nadále eviduje výši nároků žalobců ve výši mnohonásobně nižší, čímž významně ztěžuje uspokojení žalobců jako oprávněných osob a dopouští se proto při jejich uspokojování liknavého a svévolného postupu. S ohledem na postoj žalované byli žalobci nuceni podat žalobu k soudu a domáhat se svého práva soudní cestou.

2. V daném řízení jde o typ věci, kdy soud není vázán žalobním návrhem, neboť jde o předmět řízení, kde způsob vypořádání vyplývá z právního předpisu (§ 153 odst. 2 o. s. ř.). Z toho důvodu soud nerozhodoval o částečném zpětvzetí žaloby ohledně některých náhradních pozemků a posoudil sdělení žalobců jako označení nového preferovaného náhradního pozemku.

3. Žalovaná s podanou žalobou nesouhlasila. Uvedla, že o nárocích žalobců či jejich právních předchůdců bylo rozhodováno v letech 1997 až 2013, tedy v době, kdy nebyla známa dobová územně plánovací dokumentace k původním pozemkům. Stejně tak nebyla v dané době žalované známa relevantní judikatura, na kterou žalobci odkazují při uplatňování svých nároků. Nevydané pozemky byly oceněny v souladu se zákonem o půdě. Žalobci se s žádostí o přecenění jejich nároků na podkladě znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem], na žalovanou obrátili až 20. 10. 2021, což logicky znamená, že v dřívější době nemohli být ve veřejných nabídkách úspěšní, neboť jejich nároky byly evidovány v původní, tedy nižší, výši. Naopak to byli žalobci, kteří byli s otázkou přecenění svých nároků pasivní, a to po dobu více než 20 let. S výjimkou žalobkyně a) žalobci nevyvinuli žádnou aktivitu pro uplatnění svých nároků a navíc své nároky, resp. jejich část, postoupili dalším osobám, a tedy u těchto by se přecenění nemělo vůbec zohlednit. Z původních pozemků minimálně pozemek PK 588 v katastrálním území [adresa] nemohl být oceněn jako pozemek stavební. V dobové územně plánovací dokumentaci byl označen jako nezastavitelný a nadto i z dobových leteckých snímků je patrné, že pozemek sloužil ještě dlouhou dobu po odnětí původním vlastníkům zemědělským účelům. Jeho ocenění žalobci jako pozemku stavebního tak bylo účelové. Žalovaná dále namítla promlčení práva na přecenění restitučních nároků žalobců, a to právě s ohledem na jejich dlouhodobou nečinnost.

4. Soud provedl v řízení následující důkazy, z nichž učinil relevantní dílčí skutková zjištění.

5. Z rozhodnutí Magistrátu hlavního města [jméno FO], Pozemkového úřadu, ze dne [datum], bylo zjištěno, že jím bylo rozhodnuto, že [jméno FO] (k id. 3/16), žalobce b) (k id. 3/16), žalobkyně d) (k id. 3/16), [jméno FO] (k id. 3/16), žalobkyně a) (k id. 1/16) a žalobce c) (k id. 3/16) nejsou vlastníky pozemku PK 478 a části pozemku PK 535 o výměře 19 950 m2 v obci hl. m. [adresa], katastrálním území [adresa].

6. Z rozhodnutí Magistrátu hlavního města [jméno FO], Pozemkového úřadu, ze dne [datum] zjištěno, že jím bylo rozhodnuto, že [jméno FO] (k id. 3/16), žalobce b) (k id. 3/16) a žalobkyně a) (k id. 10/16) nejsou vlastníky pozemku PK 273/17 a pozemku PK 273/1 v obci hl. m. [adresa], katastrálním území [adresa].

7. Z rozhodnutí Magistrátu hlavního města [jméno FO], Pozemkového úřadu, ze dne 25. 5. 2000, [Anonymizováno] bylo zjištěno, že jím bylo rozhodnuto, že [jméno FO] (k id. 3/16), žalobce b) (k id. 3/16), žalobkyně d) (k id. 3/16), [jméno FO] (k id. 3/16), žalobkyně a) (k id. 1/16) a žalobce c) (k id. 3/16) nejsou vlastníky pozemku PK 544 v obci hl. m. [adresa], katastrálním území [adresa].

8. Z rozhodnutí Magistrátu hlavního města [jméno FO], Pozemkového úřadu, ze dne 29. 5. 2000, [Anonymizováno], soud zjistil, že jím bylo rozhodnuto, že [jméno FO] (k id. 3/16), žalobce b) (k id. 3/16) a žalobkyně a) (k id. 10/16) nejsou vlastníky pozemku PK 245 v obci hl. m. [adresa], katastrálním území [adresa].

9. Z rozhodnutí Magistrátu hlavního města [jméno FO], Pozemkového úřadu, ze dne 27. 9. 2000, [Anonymizováno], vyplynulo, že jím bylo rozhodnuto, že [jméno FO] (k id. 3/16), žalobce b) (k id. 3/16) a žalobkyně a) (k id. 10/16) nejsou vlastníky pozemku PK 650/5 a části pozemku PK 180/1 o výměře 2 653 m2 v obci hl. m. [adresa], katastrálním území [adresa]; 10. Z rozhodnutí Magistrátu hlavního města [jméno FO], Pozemkového úřadu, ze dne 25. 3. 2002, [Anonymizováno], vyplynulo, že jím bylo rozhodnuto, že [jméno FO] (k id. 3/16), žalobce b) (k id. 3/16) a žalobkyně a) (k id. 10/16) nejsou vlastníky pozemku PK 276/7, pozemku PK 276/20, části pozemku PK 276/18 o výměře 29 m2, pozemku PK 276/17 a pozemku PK 276/16 v obci hl. m. [adresa], katastrálním území [adresa]; 11. Z rozhodnutí Ministerstva zemědělství - Pozemkovho úřadu [adresa] ze dne 27. 3. 2003, PÚ 454/91/14, vyplynulo, že jím bylo rozhodnuto, že [jméno FO] (k id. 3/16), žalobce b) (k id. 3/16), žalobkyně d) (k id. 3/16), [jméno FO] (k id. 3/16), žalobkyně a) (k id. 1/16) a žalobce c) (k id. 3/16) nejsou vlastníky části pozemku PK 588 o výměře 5 677 m2 v obci hl. m. [adresa], katastrálním území [adresa].

12. Z rozhodnutí Ministerstva zemědělství - Pozemkového úřadu [adresa] ze dne 17. 6. 2003, PÚ 454/91/16, soud zjistil, že jím bylo rozhodnuto, že [jméno FO] (k id. 3/16), žalobce b) (k id. 3/16), žalobkyně d) (k id. 3/16), [jméno FO] (k id. 3/16), žalobkyně a) (k id. 1/16) a žalobce c) (k id. 3/16) nejsou vlastníky části pozemku PK 588 o výměře 2 464 m2 v obci hl. m. [adresa], katastrálním území [adresa].

13. Z rozhodnutí [právnická osoba] - Krajského pozemkového úřadu pro hl. m. [jméno FO] ze dne 11. 11. 2013, PÚ 863/03, bylo rozhodnuto, že [jméno FO] (k id. 3/16), b) žalobce (k id. 3/16), d) žalobkyně (k id. 3/16), [jméno FO] (k id. 3/16), a) žalobkyně (k id. 1/16) a c) žalobce (k id. 3/16) nejsou vlastníky pozemku PK 147, pozemku PK 149/12, pozemku PK 73/2, pozemku PK 276/1, pozemku PK 314, pozemku PK 587 a části pozemku PK 588 o výměře 8 608 m v obci hl. m. [adresa], katastrálním území [adresa] a vlastnické právo k výše uvedeným původním pozemkům přešlo na stát na základě výměru zn. 611-8.VI.1949 ze dne 8. 6. 1949 dle zákona č. 46/1948 Sb.

14. Z usnesení Okresního soudu [adresa]-východ ze dne 24. 8. 2016, č. j. 25 D 1313/2015-71, soud zjistil, že ve věci dodatečného projednání dědictví po [jméno FO] soud rozhodl tak, že dodatečně najevo vyšly majetek, a to restituční nárok zůstavitelky jako oprávněné osoby u Krajského pozemkového úřadu pro hl. město [jméno FO], vyplývající z rozhodnutí pozemkového úřadu ve věci nevydaných pozemků a přiznání náhrady za ně, nabývá pozůstalá dcera žalobkyně a).

15. Ze smlouvy o darování restitučních nároků podle zákona o půdě na osobu blízkou uzavřené dne 17. 6. 2020 mezi [jméno FO] jako dárkyní a žalobkyní a) jako obdarovanou soud zjistil, že [jméno FO] bezúplatně postoupila na žalobkyni a) nároky k bezúplatnému převodu jiných pozemků ve vlastnictví státu za pozemky, které se podle tohoto zákona nevydávají, popř. k poskytnutí finanční náhrady podle zákona o půdě, na základě rozhodnutí Magistrátu hl. města [jméno FO], Pozemkového úřadu ze dne 7. 7. 2020, sp. zn. PÚ 454/91/1 – katastrální území [adresa] a ze dne 23. 12. 1997, sp. zn. PÚ 1464/97 – katastrální území [adresa]; na základě rozhodnutí Ministerstva zemědělství, Pozemkového úřadu [adresa] ze dne 3. 4. 2003, sp. zn. PÚ 454/91/14 – katastrální území [adresa] a ze dne 1. 7. 2003, sp. zn. PÚ 454/91/16 – katastrální území [adresa]; na základě rozhodnutí Krajského pozemkového úřadu pro hl. město [jméno FO] ze dne 16. 12. 2013, sp. zn. PÚ 863/01 – katastrální území [adresa]; s tím, že darování nároku podle smlouvy se bude vztahovat i na nároky z případných dalších rozhodnutí [právnická osoba] či jeho právního nástupce týkající se nevydání odňatých pozemků dárci.

16. Z dopisu [právnická osoba], příspěvkové organizace, ze dne 3. 7. 2018, č. j. 7687/2018, soud zjistil, že první žádost žalované o poskytnutí územně plánovací dokumentace z období let 1935 až 1970 byla evidována ke dni 12. 3. 2008 a poslední ke dni 19. 12. 2017.

17. Z žádostí klientů do veřejných nabídek pozemků a přehledu úspěšnosti podaných žádostí vyplynulo, že žalobkyně a) se v období února 2008 až února 2015 zúčastnila celkem [hodnota] veřejných nabídek na převod zemědělských pozemků. V žádném případě nebyla žalobkyně a) úspěšná. V období od května 2021 do prosince 2021 se žalobce b) zúčastnil celkem [hodnota] veřejných nabídek na převod zemědělských pozemků. Dvě žádosti byly zamítnuty a dvě další žádosti byly evidovány jako platné ke dni 10. 1. 2022.

18. Z výzvy ze dne 6. 9. 2021 adresované Státnímu pozemkovému úřadu, Krajskému pozemkovému úřadu pro hlavní město [jméno FO], bylo zjištěno, že žalobci upozornili žalovanou na nesprávné ocenění jejich nároků a požádali o řádné ocenění ve správné výši, a to v souladu s dobovou územně plánovací dokumentací a skutečným charakterem pozemků ke dni přechodu vlastnictví na stát.

19. Z žádosti oprávněné osoby ze dne 4. 10. 2021 týkající se žalobkyně a) soud zjistil, že žalobkyně a) žádala o převod pozemků parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], obec [adresa].

20. Z žádosti oprávněné osoby ze dne 4. 10. 2021 týkající se žalobce b) soud zjistil, že žalobce b) žádal o převod pozemků parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], obec [adresa].

21. Z žádosti oprávněné osoby ze dne 4. 10. 2021 týkající se žalobce c) soud zjistil, že žalobce c) žádal o převod pozemku parc. č. 376/1 v katastrálním území [adresa], obec [adresa]-město.

22. Z žádosti oprávněné osoby ze dne 4. 10. 2021 týkající se žalobkyně d) soud zjistil, že žalobkyně d) žádala o převod pozemků parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], obec [adresa] a pozemků parc. č. [hodnota] a 1277 v katastrálním území [adresa], obec [adresa].

23. Z dopisu [právnická osoba] tehdejšímu zástupci žalobců ze dne 14. 10. 2021, týkající se jednotlivých žalobců bylo zjištěno, že žalobkyni a) bylo sděleno, že její evidovaný restituční nárok je nižší než nárok uplatněný, a proto nemůže být převod pozemků realizován. Stejné sdělení se týkalo uplatněného nároku žalobce b).

24. Z vyřazení žádosti oprávněné osoby o převod zemědělského pozemku v souladu s ustanovením § 11 zákona o půdě ze dne 19. 10. 2021 vyplynulo, že žalovaná sdělila žalobci c), že jeho žádosti na pozemek v nabídce má za neplatnou, neboť jeho restituční nárok byl uplatněn ve vyšší výši, než je žalovanou evidován.

25. Z dopisu adresovaného Státnímu pozemkovému úřadu, opakované výzvy k řádnému ocenění restitučního nároku ze dne 20. 10. 2021 vyplynulo, že žalobci zopakovali svou žádost adresovanou žalované ke správnému ocenění jejich restitučních nároků. Přílohu této výzvy tvořil znalecký posudek č. 560/17/2021 [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] ze dne 4. 8. 2021.

26. Ze sdělení k žádosti ze dne 1. 12. 2021 soud zjistil, že žalovaná žalobkyni d) k její žádosti ze dne 4. 10. 2021 sdělila, že její žádosti nelze vyhovět, neboť její restituční nárok je v nižší výši než je uplatněná výše nároku.

27. Z žádosti oprávněné osoby ze dne 13. 12. 2021 týkající se žalobkyně a) soud zjistil, že žalobkyně a) žádala o převod pozemků parc. č. [hodnota], parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa], obec [adresa].

28. Z žádosti oprávněné osoby ze dne 13. 12. 2021 týkající se žalobce b) soud zjistil, že žalobce b) žádal o převod pozemků parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] v Podbezdězí, obec [adresa].

29. Z žádosti oprávněné osoby ze dne 13. 12. 2021 týkající se žalobce c) soud zjistil, že žalobce c) žádal o převod pozemků parc. č. [hodnota] a parc. č. [hodnota] v katastrálním území Přehýškov, obec [adresa]-sever.

30. Z žádosti oprávněné osoby ze dne 13. 12. 2021 týkající se žalobkyně d) soud zjistil, že žalobkyně d) žádala o převod pozemků parc. č. [hodnota] a parc. č. 3586/77 v katastrálním území [adresa], obec [adresa].

31. Ze sdělení k žádosti o převod zemědělských pozemků ze dne 21. 12. 2021 týkající se žalobkyně a) bylo zjištěno, že převod vybraných pozemků nemůže být realizován, neboť žalobkyně uplatnila nárok ve vyšší výši, než jaký je evidován.

32. Ze znaleckého posudku č. 560/17/2021 (včetně dodatků) vypracovaného dne 4. 8. 2021 znalkyní z oboru ekonomika – stavebnictví [tituly před jménem] [jméno FO] doplněného ústně při jednání soudu vyplynulo, že při posouzení povahy odňatých pozemků v době přechodu jejich vlastnictví na stát (tedy ke dni 8. 6. 1949) znalkyně vycházela z návrhu přehledného regulačního a zastavovacího pláno pro území [adresa] XVIII ([právnická osoba] s přilehlými částmi území [adresa]). Regulační plány státní regulační komise byly vydávány v 30. letech minulého století na základě zákona č. 88/1920 Sb. a platily do 60. let minulého století, kdy byly nahrazeny územně plánovací dokumentací, jež byla vydávána na základě zákona č. 84/1958 Sb. Z této územně plánovací dokumentace znalkyně vycházela a zohlednila ji při oceňování původních pozemků ke dni přechodu jejich vlastnictví na stát, neboť jiná dokumentace v rozhodnou dobu neexistovala. Znalkyně posoudila některé pozemky jako stavební, některé jako nestavební a některé zčásti jako stavební a zčásti jako nestavební. Při stanovení konkrétní výše ocenění jednotlivých pozemků znalkyně vycházela z vyhl. č. 182/1998 Sb., ve znění vyhl. č. 316/1990 Sb. Znalkyně ocenila stavební pozemky v částce 250 Kč/m a zemědělské v částce 3 Kč/m. Znalkyně ocenila jako stavební i celý pozemek PK 588 o výměře 16 749 m v částce 4 187 250 Kč. Pozemek je v dobové územně plánovací dokumentaci zakreslen východně od parcel, které byly tehdy využívány jako dělostřelecké kasárny, a je barevně zakreslen totožně jako ostatní veřejné budovy v okolí. Již v době přechodu vlastnictví pozemku na stát šlo o rozvojovou plochu pro rozšíření dělostřeleckých kasáren. Pozemek byl vyhrazen veřejným účelům k rozvoji vojenského areálu, byť v dokumentaci by označen jako prozatím nezastavitelný. Celková hodnota pozemků podle jednotlivých podílů žalobců činila u žalobkyně a) částku 2 917 354 Kčs, u žalobce b) částku 808 627 Kčs, u žalobce c) částku 762 831 Kčs a u žalobkyně d) částku 762 831 Kčs.

33. Ze stanoviska žalované ze dne 18. 3. 2022 ke znaleckému posudku č. 560/17/2021 vypracovaného [tituly před jménem] [jméno FO] [tituly za jménem], soud zjistil, že ke dni přechodu vlastnictví k pozemkům na stát nebyl stavební pozemek definován stavebními předpisy. Stavebními řády z let před rokem 1990 byly zavedeny polohové, upravovací a regulační plány, které stanovily podmínky pro přípustnou stavební činnost. Tímto podkladem byl návrh přehledného regulačního a zastavovacího plánu pro území [adresa] XVIII ([právnická osoba] s přilehlými částmi území [adresa]) potvrzený Ministerstvem veřejných prací dne 3. 12. 1931.

34. Ze stanoviska č. [hodnota] ke znaleckému posudku č. 560/17/2021 ze dne 4. 5. 2022 vyplynulo, že podle [Jméno žalované] má být pozemek PK 588 v katastrálním území [adresa] oceněn v celé výměře jako pozemek zemědělský, tj. v hodnotě [hodnota] Kčs, a nikoli jako stavební pozemek, který byl podle znaleckého posudku oceněn na částku 4 187 250 Kčs. V dobové územně plánovací dokumentaci bylo u pozemku PK 588 uvedeno, že je vyhrazen veřejným účelům a prozatím nezastavitelný. Závěr znalkyně o veřejném využití pozemku je učiněn až z pozdějšího využití pozemku. Ještě v roce 1953 byl pozemek zemědělsky obhospodařovaný.

35. Z výpovědi [tituly před jménem] [jméno FO] vyplynulo, že jako člen odboru oddělení tvorby cen a verifikací přezkoumával otázku ocenění pozemku PK 588, tedy zda mý být oceněn jako stavební či nestavební. V dobovém regulačním plánu je pozemek označen jako vyhrazený veřejným účelům a současně, že je prozatím nezastavitelný. Barvu, kterou byl pozemek v dokumentaci zaznačen, nenašel.

36. Z výpovědi [jméno FO] soud zjistil, že jako člen odboru oddělení tvorby cen a verifikací se účastnila přezkumu ocenění původních pozemků. Odbor učinil závěr, že pro přecenění nároků žalobců nejsou důvody.

37. Ze znaleckého posudku č. [hodnota]-05/2022 zpracovaného dne 14. 1. 2022 znalcem v oboru ekonomika, ceny a odhady, oceňování nemovitých věcí [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že na pozemcích podle PK parc. č. 273/17, parc. č. 276/7, parc. č. 276/20, parc. č. 276/18, parc. č. 276/17, parc. č. 276/1, parc. č. [hodnota] a parc. č. 149/12 v katastrálním území [adresa] se v současné době nacházejí stavby, zelené zatravněné plochy a veřejné komunikace. Z leteckých map z let 1945 a 1953 vyplynulo, že již v době přechodu vlastnictví na stát ke dni 8. 6. 1949 stálo na pozemcích několik staveb. V danou dobu byla lokalita srostlá s obcí a byla k ní připojena zpevněnou komunikací. Byla zde možnost připojení na veřejný vodovod, kanalizaci a rozvod elektřiny. Znalec ocenil pozemek PK parc. č. 273/17 na cenu 15 000 Kčs, pozemek PK parc. č. 276/7 na cenu 120 500 Kčs, pozemek PK parc. č. 276/620 na cenu 4 000 Kčs, pozemek PK parc. č. 276/18 na cenu 7 250 Kčs, pozemek PK parc. č. 276/17 na cenu 15 000 Kčs, pozemek PK parc. č. 276/1 na cenu 126 250 Kčs, pozemek PK parc. č. [hodnota] na cenu 1 560 000 Kčs a pozemek PK parc. č. 149/12 na cenu 37 000 Kčs.

38. Ze zprávy Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky ze dne 11. 9. 2023 soud zjistil, že na pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území [právnická osoba] se nenachází přírodní památka. [jméno FO] pozemek v šíři 50 metrů od hranice s pozemkem parc. č. [hodnota] v katastrálním území [právnická osoba] zasahuje ochranné pásmo.

39. Ze zprávy Agentury ochrany přírody a krajiny České republiky ze dne 20. 3. 2024 vyplynulo, že pozemek parc. č. [hodnota] v katastrálním území [právnická osoba] se částečné nachází v ochranném pásmu přírodní památky [adresa].

40. Ze sdělení Ministerstva životního prostředí ze dne 17. 5. 2024 soud zjistil, že pozemek parc. č. [hodnota] svou částí zasahuje do ochranného pásma přírodní památky [adresa], ale není pro naplňování cílů státní ochrany přírody a krajiny potřebný.

41. Ze znaleckého posudku č. [č. účtu] zpracovaného dne 21. 8. 2024 znalcem z oboru ekonomika, odvětví odhady a ceny nemovitostí [tituly před jménem] [jméno FO] bylo zjištěno, že cena pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území [právnická osoba] činí 111 915,61 Kčs.

42. Z dopisu společnosti [právnická osoba] ze dne 26. 8. 2022 vyplynulo, že navrhují koupi, nájem či směnu pozemků, mimo jiné i pozemku parc. č. 1848/49 v katastrálním území [právnická osoba], s tím, že se jedná o pozemky v stanoveném chráněném ložiskovém území [právnická osoba] a nachází se tam stanovený dobývací prostor.

43. Ze zprávy [právnická osoba] [adresa], Odboru stavebního úřadu, územního plánování a památkové péče ze dne 8. 9. 2023 vyplynulo, že tento úřad nedoporučuje dělení pozemku parc. č. 1848/49 v katastrálním území [právnická osoba] za účelem převodu oddělené části restituentům. Svůj závěr odůvodňují tím, že na části pozemku je podle aktuální územně plánovací dokumentace navržena veřejně prospěšná stavba.

44. Ze stanoviska [právnická osoba] [adresa], Odboru stavebního úřadu, územního plánování a památkové péče ze dne 22. 11. 2023 soud zjistil, že tento úřad vyslovil souhlas s dělením pozemku parc. č. 1848/49 v katastrálním území [právnická osoba] podle geometrického plánu č. [hodnota]-38/2023 ze dne 3. 10. 2023 vyhotoveného [tituly před jménem] [jméno FO] Appletem.

45. Ze znaleckého posudku č. 607/03/2024 vypracovaného dne 9. 4. 2024 znalkyní z oboru ekonomika, odvětví ceny a odhady, specializace nemovitosti [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem] bylo zjištěno, že znalkyně určila cenu pozemku parc. č. 1848/49, část 1848/49 podle geometrického plánu č. [hodnota]-38/2023 v katastrálním území [právnická osoba], obec [adresa] na částku 41 774,64 Kčs.

46. Ze zprávy [právnická osoba] [adresa], Odboru stavebního úřadu, územního plánování a památkové péče ze dne 12. 3. 2024 bylo zjištěno, že úřad souhlasí s navrženým dělením, pozemku parc. č. 1848/49 v katastrálním území [právnická osoba] podle geometrického plánu č. [hodnota]-38/2023, přičemž část označená jako 1848/69 není předmětem převodu a zůstává ve vlastnictví státu.

47. Ze znaleckého posudku č. [č. účtu] vypracovaného dne 26. 2. 2024 znaleckou kanceláří z oboru ekonomika, odvětví odhady a ceny nemovitostí vyplynulo, že znalecká kancelář určila cenu pozemku parc. č. 1848/49 ve stavu podle geometrického plánu č. [hodnota]-38/2023, katastrální území [právnická osoba], obec [adresa] na částku 56 221,20 Kčs.

48. Ze znaleckého posudku č. [hodnota]-43/2022 znalce z oboru ekonomika, odvětví odhady a ceny nemovitostí [tituly před jménem] [jméno FO] zpracovaného dne 30. 3. 2022 soud zjistil, že cena pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] činí 104 511,50 Kč a cena pozemku parc. č. 1848/49 v katastrálním území [právnická osoba] činí 77 846,28 Kč.

49. Z rozsudku Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne ze dne 4. 10. 2022, č. j. 5 C 9/2022-277, bylo zjištěno, že žalobě žalobců bylo vyhověno a rozsudkem byl nahrazen projev vůle žalovaé spočívající v převodu pozemků v hodnotě 276 010,30 Kč (žalobkyně a) nabyla spoluvlastnický podíl o hodnotě 151 805,665 Kč a ostatní žalobci každý nabyli spoluvlastnický podíl v hodnotě 41 401,545 Kč). Citovaný rozsudek byl potvrzen Krajského soudu v [jméno FO] jako soudem odvolacím rozsudkem ze dne 12. 4. 2023, č. j. 21 Co 15/2023-332.

50. Z rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne 22. 6. 2023, č. j. 7 [právnická osoba]/2022-658, bylo zjištěno, že žalobě žalobců bylo vyhověno a rozsudkem byl nahrazen projev vůle žalované spočívající v převodu pozemků o hodnotě 956 910,55 Kč (žalobkyně a) nabyla spoluvlastnický podíl v hodnotě 526 300,80 Kč a ostatní žalobci každý nabyli spoluvlastnický podíl v hodnotě 271 329,24 Kč). Citovaný rozsudek byl odvolacím soudem potvrzen.

51. Z rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne 25. 1. 2024, č. j. 7 C 2/2022-475, bylo zjištěno, že žalobě žalobců bylo vyhověno a rozsudkem byl nahrazen projev vůle žalované spočívající v převodu pozemků o hodnotě 825 048 Kč (žalobkyně a) nabyla spoluvlastnický podíl v hodnotě 453 776,40 Kč a ostatní žalobci každý nabyli spoluvlastnický podíl v hodnotě 123 757,20 Kč). Citovaný rozsudek byl odvolacím soudem potvrzen. [jméno FO] této skutečnosti se strany shodly při jednání.

52. Z rozsudku Okresního soudu v [adresa] ze dne 12. 4. 2024, č. j. 13 C 1/2022-724, bylo zjištěno, že žalobě žalobců bylo vyhověno a rozsudkem byl nahrazen projev vůle žalované spočívající v převodu pozemků o hodnotě 1 904 929,78 Kč. Citovaný rozsudek byl odvolacím soudem změněn, a celková hodnota náhradních pozemků po změně činí 1 808 861,58 Kč (žalobkyně a) nabyla spoluvlastnický podíl v hodnotě 994 873,87 Kč a ostatní žalobci každý nabyli spoluvlastnický podíl v hodnotě 271 329,24 Kč). [jméno FO] této skutečnosti se strany shodly při jednání.

53. Z přehledu nároků a plnění nároků vybraných osob bylo zjištěno, že žalovaná ke dni 28. 8. 2023 evidovala u žalobkyně a) restituční nárok ve výši 773 942,45 Kč, u žalobce b) ve výši 332 906,34 Kč, u žalobce c) ve výši 298 419,86 Kč a u žalobkyně d) ve výši 298 420,06 Kč.

54. Z výpisů z katastru nemovitostí soud zjistil, že ke dni vyhlášení rozsudku byly všechny náhradní pozemky uvedené ve výroku I. tohoto rozsudku ve vlastnictví žalované.

55. Mezi žalobci a žalovanou bylo nesporné, že nadále probíhá řízení o podané žalobě u Okresního soudu v [adresa], o níž nebylo doposud rozhodnuto.

56. Ostatní navržené důkazy soud neprovedl, neboť v řízení se již provedenými důkazy podařilo objasnit skutkový stav v dostatečném rozsahu a podrobnostech, případně se další důkazní návrhy vztahovaly k pozemkům, o které již žalobci neměli zájem jako o náhradní pozemky. 57. [jméno FO] základě provedeného dokazování dospěl soud k následujícímu skutkovému závěru. Žalobci jsou osobami oprávněnými podle § 4 zákona o půdě. O právu žalobců či jejich právních předchůdců bylo rozhodnuto poprvé 23. 12. 1997, kdy bylo vydáno rozhodnutí Magistrátu hlavního města [jméno FO], Pozemkového úřadu o tom, že žalobci či jejich právní předchůdci nejsou vlastníky konkrétně označených pozemků. V následujících letech bylo vydáno dalších osm rozhodnutí, na jejichž základě (včetně rozhodnutí z roku 1997) vzniklo žalobcům právo na vydání náhradních pozemků. Vedle žalobců byly oprávněnými osobami podle výše citovaných rozhodnutí i [jméno FO] a [jméno FO]. Jejich nároky plynoucí z těchto rozhodnutí nabyla žalobkyně a), která nárok [jméno FO] nabyla na usnesení Okresního soudu [adresa]-východ ze dne 24. 8. 2016, č. j. 25 D 1313/2015-71, a nárok [jméno FO] nabyla od jmenované ze smlouvy o darování restitučních nároků podle zákona o půdě na osobu blízkou uzavřené dne 17. 6. 2020. Žalobkyně a) se v letech 2008 až 2015 zúčastnila celkem [hodnota] veřejných nabídek na vydání náhradních pozemků. Žalobce b) se zúčastnil celkem [hodnota] veřejných nabídek, přičemž dvě z jeho žádostí byly zamítnuty. Žalobci byli ve veřejných nabídkách neúspěšní, neboť podle žalované uplatnili přihlášky k pozemkům o hodnotě převyšující jejich restituční nároky s porovnáním výše nároků tak, jak je žalovaná eviduje. Dne 20. 10. 2021 se žalobci na žalovanou obrátili se žádostí o přecenění jejich restitučního nároku a současně s tím doložili znalecký posudek č. 560/17/2021 ze dne 4. 8. 2021 [tituly před jménem] [jméno FO], [tituly za jménem]

58. Mezi stranami řízení byl spor právě o přecenění nároků žalobců, tedy ocenění původně odňatých pozemků, a to především ve vztahu k pozemku PK 588 v katastrálním území [adresa]. Soud učinil závěr o jejich hodnotě podle znaleckého posudku znalkyně [tituly před jménem] [jméno FO] Scheniderové [jméno FO], [tituly za jménem] ze dne 4. 8. 2021, č. 560/17/2021. Znalkyně ve zpracovaném posudku i při jeho podání ústně přesvědčivě odůvodnila své závěry ohledně posouzení charakteru odňatých pozemků, které vycházejí z dobové územně plánovací dokumentace. Srozumitelně a přesvědčivě znalkyně obhájila i svůj závěr o určení pozemku PK 588 v katastrálním území [adresa], s nímž byl v rozhodnou dobu spojen úmysl státu na rozšíření kasáren. Plochy určené k zastavění ocenila částkou 250 Kčs za m a plochy zemědělské ocenila částkou 3 Kčs za m, což odpovídá právním předpisům. Celková hodnota pozemků podle jednotlivých podílů žalobců činila u žalobkyně a) částku 2 917 354 Kčs, u žalobce b) částku 808 627 Kčs, u žalobce c) částku 762 831 Kčs a u žalobkyně d) částku 762 831 Kčs.

59. Z rozsudků Okresního soudu v Kutné Hoře ze dne ze dne 4. 10. 2022, č. j. 5 C 9/2022-277, Okresního soudu v [adresa] ze dne 22. 6. 2023, č. j. 7 [právnická osoba]/2022-658, Okresního soudu v [adresa] ze dne 25. 1. 2024, č. j. 7 C 2/2022-475, a Okresního soudu v [adresa] ze dne 12. 4. 2024, č. j. 13 C 1/2022-724, vyplynulo, že žalobci doposud obdrželi náhradní pozemky v celkové hodnotě 3 866 830,45 Kč (žalobkyně a) v hodnotě 2 126 756,74 Kč a každý z žalobců b), c) a d) v hodnotě 580 024,57 Kč). Z výše uvedeného plyne závěr, že restituční nároky žalobců nebyly doposud plně uspokojeny.

60. Náhradní pozemky, jejichž vydání se žalobci domáhali (poté co v řízení postupně své preference měnili), jsou ve vlastnictví státu. Otázka vhodnosti pozemku parc. č. [hodnota] nacházejícího se v katastrálním území [právnická osoba] k převodu byla mezi stranami sporná. Území tohoto pozemku se částečné nachází v ochranném pásmu přírodní památky [adresa], avšak pouze ve velmi malém procentu. Mezi stranami byla nesporná hodnota tohoto pozemku, která činí 111 915,61 Kč. Mezi stranami byla sporná i otázka vhodnosti pozemku parc. č. 1848/49 v katastrálním území [právnická osoba] (jeho oddělená část podle geometrického plánu č. [hodnota]-38/2023 ze dne 3. 10. 2023 vyhotoveného [tituly před jménem] [jméno FO] Appletem). [právnická osoba] [adresa], Odbor stavebního úřadu, územního plánování a památkové péče vyslovil souhlas s navrženým dělením pozemku. O koupi, směnu či nájem pozemku projevila zájem společnost [právnická osoba] Jedná se o pozemek v chráněném ložiskovém území. Mezi stranami byla nesporná hodnota tohoto odděleného pozemku, která činí 41 774,64 Kč. Mezi stranami byla sporná i otázka vhodnosti pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] (jeho oddělená část podle geometrického plánu č. [hodnota]-37/2023, ověřeným [tituly před jménem] [jméno FO] dne 25. 10. 2023, nově označený jako pozemek parc. č. 483/1). Žalovaná tvrdila, že tento pozemek bude dotčen pozemkovými úpravami. Z provedeného dokazování však tato skutečnost najevo nevyšla. Mezi stranami byla nesporná hodnota tohoto odděleného pozemku, která činí 70 487,75 Kč. Mezi stranami nebyla sporná vhodnost pozemků parc. č. [hodnota], 142/2, 143, 118/5 v katastrálním území [adresa]. Mezi účastníky bylo nesporné, že se jedná o pozemky vhodné k převodu. Cena náhradních pozemků byla mezi účastníky také nesporná, částka vycházela ze znaleckého posudku [tituly před jménem] [jméno FO] č. [č. účtu] a činí celkem 251 982,30 Kč.

61. Po právní stránce soud hodnotil věc podle zákona o půdě, vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků (dále jen „vyhláška č. 182/1988 Sb.“), ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., o cenách staveb a pozemků (dále jen „vyhláška č. 316/1990 Sb.“) a zákona č. 503/2012 Sb., zákona o Státním pozemkovém úřadu a změně souvisejících zákonů (dále jen „zákon č. 503/2012 Sb.“)

62. Podle ustanovení § 4 odst. 1 zákona o půdě oprávněnou osobou je státní občan České a Slovenské Federativní Republiky, jehož půda, budovy a stavby, patřící k původní zemědělské usedlosti, přešly na stát nebo na jiné právnické osoby v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 způsobem uvedeným v § 6 odst.

1. Podle odstavce 2 citovaného ustanovení zemřela-li osoba, jejíž nemovitost přešla v době od 25. února 1948 do 1. ledna 1990 do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby v případech uvedených v § 6, před uplynutím lhůty uvedené v § 13, nebo byla-li před uplynutím této lhůty prohlášena za mrtvou, jsou oprávněnými osobami, pokud jsou státními občany České a Slovenské Federativní Republiky, fyzické osoby v tomto pořadí: a) dědic ze závěti, jež byla předložena při dědickém řízení, který nabyl celé dědictví, b) dědic ze závěti, který nabyl vlastnictví, avšak pouze v míře odpovídající jeho dědickému podílu; to neplatí, jestliže dědici podle závěti připadly jen jednotlivé věci nebo práva; byl-li dědic závětí ustanoven jen k určité části nemovitosti, na kterou se vztahuje povinnost vydání, je oprávněn pouze k této části nemovitosti, c) děti a manžel osoby uvedené v odstavci 1, všichni rovným dílem; zemřelo-li dítě před uplynutím lhůty uvedené v § 13, jsou na jeho místě oprávněnými osobami jeho děti, a zemřelo-li některé z nich, jeho děti, d) rodiče osoby uvedené v odstavci 1, e) sourozenci osoby uvedené v odstavci 1, a zemřel-li některý z nich, jsou na jeho místě oprávněnými jeho děti a jeho manžel.

63. Podle ustanovení § 11 odst. 1 písm. c) zákona o půdě pozemky nebo jejich části nelze vydat v případě, že pozemek byl po přechodu nebo převodu do vlastnictví státu nebo jiné právnické osoby zastavěn; pozemek lze vydat, nebrání-li stavba zemědělskému nebo lesnímu využití pozemku, nebo jedná-li se o stavbu movitou, 9b nebo dočasnou, 9c nebo jednoduchou, 9d nebo drobnou 9e a nebo stavbu umístěnou pod povrchem země. Za zastavěnou část pozemku se považuje část, na níž stojí stavba, která byla zahájena před 24. červnem 1991, a část pozemku s takovou stavbou bezprostředně související a nezbytně nutná k provozu stavby. Zahájením stavby se rozumí datum skutečného zahájení stavby, zapsané do stavebního deníku a oznámené stavebnímu úřadu, pokud byla stavba zahájena do dvou let od vydání stavebního povolení.

64. Podle ustanovení § 11a odst. 1 zákona o půdě oprávněným osobám uvedeným v § 4, kterým podle tohoto zákona nelze vydat pozemek odňatý způsobem uvedeným v § 6 odst. 1 a 2, převádí pozemkový úřad jiné pozemky na základě veřejných nabídek, není-li dále stanoveno jinak. Osoby, na které právo oprávněné osoby na bezúplatný převod jiného pozemku přešlo děděním, se pro účely tohoto zákona považují za oprávněné osoby.

65. Podle § 11a odst. 13 zákona o půdě cena pozemků uvedená ve veřejné nabídce se stanoví podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., o cenách staveb, pozemků, trvalých porostů, úhradách za zřízení práva osobního užívání pozemků a náhradách za dočasné užívání pozemků, ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb., přičemž pozemky určené schválenou územně plánovací dokumentací k zastavění budou oceněny jako stavební. Ustanovení § 6 vyhlášky č. 85/1976 Sb., o podrobnější úpravě územního řízení a stavebního řádu, ve znění pozdějších předpisů, se nepoužijí. Stejným způsobem se ocení i pozemky převáděné mimo veřejnou nabídku podle odstavce 11.

66. Podle ustanovení § 28a zákona o půdě pokud tento zákon nestanoví jinak, poskytují se náhrady podle tohoto zákona v cenách platných ke dni 24. června 1991, a to u věcí nemovitých v cenách podle vyhlášky č. 182/1988 Sb., ve znění vyhlášky č. 316/1990 Sb.

67. Podle § 6 odst. 1 zákona č. 503/2012 Sb. podle tohoto zákona nebo zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, anebo zákona č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů, nelze převádět z vlastnictví státu na jiné osoby a) zemědělské pozemky, na jejichž vydání bylo uplatněno právo podle jiného právního předpisu a o jejichž vydání nebylo dosud rozhodnuto, b) zemědělské pozemky nebo jejich části určené územním plánem nebo regulačním plánem anebo rozhodnutím o umístění stavby k zastavění veřejně prospěšnými stavbami nebo stavbami dopravní infastruktury nebo těmito stavbami již zastavěné, s výjimkou zemědělských pozemků 1. převáděných podle § [právnická osoba] § 10 odst. 1 nebo 2, 2. převáděných se souhlasem obce nebo kraje na osoby, které mají podle schválené stavební dokumentace uskutečnit výstavbu podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, 3. převáděných se souhlasem obce nebo kraje směnou za jiné nemovitosti podle § 17 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo 4. určených platnou územně plánovací dokumentací nebo již využitých ke zřízení technické infrastruktury; v případě pochybností vydá na základě žádosti [právnická osoba] vyjádření příslušný úřad územního plánování, c) zemědělské pozemky určené k řešení podle § 2 zákona č. 139/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, u kterých je v katastru nemovitostí vyznačena poznámka o zahájení pozemkových úprav, d) majetek, o jehož převodu na jiné osoby bylo rozhodnuto podle jiného právního předpisu, e) zemědělské pozemky ve vojenských újezdech, f) zemědělské pozemky v národních přírodních památkách, národních přírodních rezervacích a na územích národních parků; dále nelze převádět zemědělské pozemky v přírodních rezervacích a v přírodních památkách, s výjimkou zemědělských pozemků, k jejichž zcizení vydalo souhlas Ministerstvo životního prostředí podle jiného právního předpisu, g) pozemky, u nichž bylo Státním pozemkovým úřadem zahájeno správní řízení podle § 3 odst. 3, do doby vydání pravomocného rozhodnutí, nebo h) pozemky tvořící rezervu státních pozemků podle § 3 odst. 1 písm. b).

68. Podle § 6 odst. 2 zákona č. 503/2012 Sb. na žádost [právnická osoba] sdělí příslušný správní úřad písemně do 30 dnů, zdali pozemky, které mají být převedeny podle tohoto zákona, nejsou podle odstavce 1 z převodu vyloučeny. Při převodu zastavěných pozemků se sdělení v případech podle odstavce 1 písm. c), e) a f) nevyžaduje. Podle odstavce 3 zemědělské pozemky uvedené v odstavci 1 lze podle tohoto zákona převádět, pominou-li důvody, které brání převodu nebo není-li převodci doručeno ve lhůtě stanovené podle odstavce 2 sdělení příslušného orgánu, s výjimkou případů podle odstavce 1 písm. a) a f).

69. Žalobci jsou ve smyslu § 4 zákona o půdě oprávněnými osobami. V případě, že postup žalovaného při vyřizování restitučního nároku oprávněné osoby je liknavý a svévolný, může se oprávněná osoba domáhat svého práva prostřednictvím žaloby na vydání konkrétního vhodného pozemku. Žalobci byli v rámci snahy o uspokojení svého restitučního nároku dostatečně aktivní. Míra jejich aktivity není rozhodující (viz nález Ústavního soudu sp. zn. I. ÚS 3039/20 ze dne 7. prosince 2021). Dále bylo zjištěno, že žalovaná byla liknavá, neboť nejednala ohledně přecenění odňatých pozemků, za situace, kdy je zákonnou povinností žalované evidovat nároky oprávněných osob ve správné výši. Žalobcům nelze přičítat k tíži, že přecenění svých nároků se domáhali až v roce 2021. Jak vyplývá z výše uvedených judikaturních závěrů, obtíže při uspokojování restitučních nároků nelze přesouvat na oprávněné osoby (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 19. února 2020, sp. zn. 28 Cdo 100/2020, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 21. června 2016, sp. zn. 28 Cdo 155/2016 nebo usnesení Nejvyššího soudu ze dne 13. ledna 2021, sp. zn. 28 Cdo 3808/2020). V důsledku postoje žalované byly restituční nároky žalobců evidovány v nesprávné výši, což mělo za následek jejich neúspěch ve veřejných nabídkách. Tím nezbytně přispívala ke ztížení uspokojení žalobců, respektive jej svým postupem znemožňovala. Při nesprávném ocenění restitučních nároků všech žalobců nebylo možné po žalobcích spravedlivě požadovat, aby se nadále veřejných nabídek účastnili, neboť kvantitativně a kvalitativně omezené parametry veřejných nabídek žalované nebyly způsobilé uspokojit nároky žalobců v přiměřené lhůtě předpokládaným způsobem, tj. právě prostřednictvím veřejné nabídky (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 6. 10. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1540/2015, usnesení Nejvyššího soudu ze dne 10. 12. 2015, sp. zn. 28 Cdo 2597/2015). Postup žalované při uspokojování nároků žalobců je třeba považovat za liknavý až svévolný (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 12. 9. 2017, sp. zn. 28 Cdo 1964/2017), když k základním povinnostem žalované patří poskytování náhradních pozemků oprávněným osobám, přičemž struktura nabídky musí mít takové kvalitativní a kvantitativní parametry, aby náhrada byla poskytnuta v co možná nejkratší době, co možná nejširšímu okruhu oprávněných osob (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne 14. 10. 2015, sp. zn. 28 Cdo 1867/2015; rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 9. 12. 2009, sp. zn. 31 Cdo 3767/2009; nález Ústavního soudu ze dne 4. 3. 2004 sp. zn. III. ÚS 495/02 a ze dne 13. 1. 2010 sp. zn. I. ÚS 3169/07).

70. Žalovaná namítla promlčení práva žalobců na přecenění restitučních nároků. Soud uzavřel, že k promlčení práva na přecenění nemohlo dojít, neboť v daném případě se nejedná o samostatné majetkové právo. Nadto by však námitka promlčení byla v daných souvislostech v rozporu s dobrými mravy, neboť v prvé řadě mají být nároky restituentů uspokojovány formou účasti na veřejných nabídkách žalované, která je však závislá na výši evidovaného restitučního nároku.

71. Pozemek parc. č. [hodnota] v katastrálním území [právnická osoba] je podle skutkových zjištění z provedených důkazů dotčen ochranným pásmem (minimální plochou) přírodní památky. Soud neshledal, že by toto zjištění představovalo zákonnou překážku pro vydání pozemku ve smyslu § 6 odst. 1 zákona o Státním pozemkovém úřadu. Pozemek parc. č. 1848/49 v katastrálním území [právnická osoba] je dotčen dobývacím prostorem. Soud ani tuto okolnost neshledal jako zákonnou překážku pro vydání pozemku ve smyslu § 6 odst. 1 zákona o Státním pozemkovém úřadu. Žalobci si této skutečnosti byli vědomi v řízení a setrvali na svém stanovisku. V rámci dokazování nebylo zjištěno, že by převodu pozemku bránila nějaká jiná okolnost (zastavěnost, součást většího celku apod.). V rámci dokazování nebylo zjištěno, že převoditelnosti pozemku parc. č. [hodnota] v katastrálním území [adresa] brání pozemkové úpravy (jak tvrdila žalovaná), ani jiné okolnosti, které by představovaly zákonné překážky ve smyslu § 6 odst. 1 zákona o Státním pozemkovém úřadu. Otázka vhodnosti pozemků v katastrálním území [adresa] byla mezi stranami nesporná.

72. S ohledem na zjištěnou výši restitučního nároku žalobců a při zohlednění ceny náhradních pozemků je zřejmé, že tímto rozsudkem není nárok žalobců přečerpán. Soud tedy podané žalobě plně vyhověl.

73. O nákladech řízení mezi účastníky navzájem soud rozhodl podle ustanovení § 151 odst. 1 o. s. ř. za použití ustanovení § 142 odst. 1 o. s. ř. a přiznal žalobcům, kteří byli ve věci zcela úspěšní, právo na náhradu účelně vynaložených nákladů řízení ve výši 337 936,88 Kč.

74. Pro účely stanovení výše náhrady nákladů soud vyšel ze skutečnosti, že předmětem řízení je částka odpovídající hodnotě náhradních pozemků. Výši náhrady pro každého jednotlivého žalobce soud určil podle výše jeho podílu na vydaných pozemcích. V případě a) žalobkyně je to podíl o velikosti 55/100, neboť její restituční nárok byl uspokojen v rozsahu 261 888,165 Kč (55 % z 476 160,30 Kč) a v případě každého dalšího z žalobců jde o podíl o velikosti 15/100, restituční nárok každého z nich byl uspokojen v rozsahu 71 242,05 Kč (15 % z 476 160,30 Kč) a z těchto částek je též nutno vycházet i pro účely náhrady nákladů řízení. Odměna za 1 úkon u žalobkyně a), snížená o 20 % (§ 12 odst. 4 a. t.), tedy činí 7 504 Kč (80 % z odměny za jeden úkon á 9 380 Kč dle § 7 a. t. ve spojení s § 12 odst. 4 a. t.) a u žalobců b), c) a d) pak 3 184 Kč (80 % z 3 980 Kč dle § 7 a. t. ve spojení s § 12 odst. 4 a. t.).

75. Celkové náklady právního zastoupení ve výši 337 936,88 Kč jsou tak tvořeny: - odměnou za zastupování žalobkyně a) advokátem za 13 úkonů právní služby, jeden úkon v částce 7 504 Kč, za převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby, vyjádření ve věci samé ze dnů 15. 9. 2022, 11. 4. 2023, 11. 10. 2023, 25. 1. 2024 a 22. 11. 2024, účast na jednání soudu ve dnech 26. 5. 2022, 8. 9. 2022, 15. 8. 2023, 16. 1. 2024, 1. 10. 2024 a 22. 11. 2024 spolu s paušální náhradou 300 Kč za každý z těchto úkonů; - odměnou za zastupování žalobce b) advokátem za 13 úkonů právní služby, jeden úkon v částce 3 184 Kč, za převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby, vyjádření ve věci samé ze dnů 15. 9. 2022, 11. 4. 2023, 11. 10. 2023, 25. 1. 2024 a 22. 11. 2024, účast na jednání soudu ve dnech 26. 5. 2022, 8. 9. 2022, 15. 8. 2023, 16. 1. 2024, 1. 10. 2024 a 22. 11. 2024 spolu s paušální náhradou 300 Kč za každý z těchto úkonů; - odměnou za zastupování žalobce c) advokátem za 13 úkonů právní služby, jeden úkon v částce 3 184 Kč, za převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby, vyjádření ve věci samé ze dnů 15. 9. 2022, 11. 4. 2023, 11. 10. 2023, 25. 1. 2024 a 22. 11. 2024, účast na jednání soudu ve dnech 26. 5. 2022, 8. 9. 2022, 15. 8. 2023, 16. 1. 2024, 1. 10. 2024 a 22. 11. 2024 spolu s paušální náhradou 300 Kč za každý z těchto úkonů; - odměnou za zastupování žalobkyní d) advokátem za 13 úkonů právní služby, jeden úkon v částce 3 184 Kč, za převzetí a přípravu zastoupení, sepis žaloby, vyjádření ve věci samé ze dnů 15. 9. 2022, 11. 4. 2023, 11. 10. 2023, 25. 1. 2024 a 22. 11. 2024, účast na jednání soudu ve dnech 26. 5. 2022, 8. 9. 2022, 15. 8. 2023, 16. 1. 2024, 1. 10. 2024 a 22. 11. 2024 spolu s paušální náhradou 300 Kč za každý z těchto úkonů; - náklady důkazů spočívající v částce 3 000 Kč za znalecký posudek č. 611/07/2024 vypracovaný dne 19. 8. 2024 [tituly před jménem] [jméno FO], v částce 3 000 Kč za znalecký posudek č. 607/03/2023 zpracovaný dne 9. 4. 2024 [tituly před jménem] [jméno FO], v částce 15 730 Kč za geometrický plán č. [hodnota]-38/2023, v částce 14 520 Kč za geometrický plán č. [hodnota]-39/2023 a v částce 14 520 Kč za geometrický plán č. [hodnota]-37/2023. to vše podle ustanovení § 1 odst. 2, § 2, § 6 odst. 1, § 7, § 11 odst. 1 písm. a), d), g), odst. 2 písm. a), § 12 odst. 4, § 13 odst. 1 a 3, § 14 odst. 1 a 3 a § 14a a. t., vše včetně náhrady za daň z přidané hodnoty.

76. Soud žalobcům nepřiznal náhradu nákladů za písemná vyjádření, která byla buď prostým sdělením (např. žádost o prodloužení lhůty), či nadbytečnou replikou. Jde o písemná vyjádření z 23. 5. 2023, 25. 5. 2022, 11. 7. 2022, 11. 4. 2023, 12. 6. 2023, 24. 7. 2023, 30. 11. 2023, 15. 4. 2024, 24. 4. 2024, 23. 7. 2024 a 17. 9. 2024.

77. Zaplacení náhrady nákladů řízení soud žalované uložil ve lhůtě podle § 160 odst. 1 o. s. ř. a k rukám zástupce žalobců jako advokáta podle § 149 odst. 1 o. s. ř.

Poučení