36 CO 328/2022 - 120

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedkyně JUDr. Naděždy Javůrkové a soudců JUDr. Lucie Bičákové a Mgr. Štěpána Hnaníčka ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa] [anonymizováno] zaplacení [částka] s příslušenstvím, k odvolání žalované proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 2 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Rozsudek [anonymizováno] prvního stupně se ve výrocích I a III potvrzuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů odvolacího řízení ve výši [částka] do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku k rukám právního zástupce žalobce.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně uložil žalované povinnost zaplatit žalobci částku [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení ve výši 8,5% ročně z této částky od [datum] do zaplacení (výrok I), žalobu zamítl co do požadavku na zaplacení částky [částka] spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky od [datum] do zaplacení (výrok II), žalované pak uložil povinnost zaplati žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám jejího právního zástupce (výrok III).

2. Takto rozhodl o žalobě, kterou se žalobce domáhal po žalované zaplacení částky [částka] s příslušenstvím jakožto zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou žalobci nepřiměřenou délkou řízení vedeného u Městského soudu v Praze (dále též„ městský soud“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též„ posuzované řízení“) s tím, že řízení bylo zahájeno dne [datum] a doposavad nebylo skončeno. Žalobce však náhradu uplatňoval toliko za dobu, kdy byl osobně účastníkem řízení, tj. za dobu od roku [rok] do [rok]. Za [anonymizováno] roku trvající řízení požadoval zaplatit částku [částka]. Předmětem řízení bylo majetkové právo, když nelze odhlédnout od skutečnosti, že v důsledku více jak [anonymizováno] let trvajícího sporu byli navrhovatelé v nejistotě ohledně svého vlastnického [anonymizováno] k nemovitostem. Dále uvedl, že se na délce řízení negativně nepodílel a že svůj nárok uplatnil u žalované dne [datum]. Žalobce ve své replice ze [datum] dále pak doplnil svá tvrzení, že rodina žalobce v souvisejícím konkurzním řízení zaplatila do majetkové podstaty dlužníka [anonymizováno] a rozmnožování drůbeže [obec], [anonymizováno] podnik, částku [částka], aby nedošlo k prodeji jejich nemovitosti. Zrušení zápisu zástavního [anonymizováno] do katastru nemovitostí bylo podmínkou [anonymizováno] vrácení shora uvedené částky. Konstatoval, že přestože rodina žalobce plnila na základě rozhodnutí, jež bylo posléze zrušeno, vrácení zaplacené částky již není formálně možné, přičemž odkázal na řadu souvisejících řízení. Se zřetelem na uvedené nelze hovořit o sníženém významu napadeného řízení [anonymizováno] žalobce 3. Žalovaná potvrdila, že u ní žalobce uplatnil svůj nárok dne [datum]. Navrhla však zamítnutí žaloby, neboť žádosti žalobce bylo částečně vyhověno, když žalovaná konstatovala nepřiměřenost délky řízení, avšak nárok na finanční zadostiučinění neshledala důvodným. Spisovým šetřením bylo totiž zjištěno, že řízení ve vztahu k žalobci trvalo 8 let a 9 měsíců, řízení bylo po skutkové a právní stránce složité, ve věci byly provedeny listinné důkazy, vyslechnuti svědci. Význam řízení [anonymizováno] žalobce shledala nízkým, neboť původní žalobu podal [anonymizována dvě slova] [země], žalobce se svým vstupem do řízení souhlasil, avšak při jednání [anonymizováno] dne [datum] žalobce uvedl, že ačkoliv je právo z katastru nemovitostí vymazáno, na podané žalobě trvá, žalobce tak nemohl být v nejistotě ohledně výsledku řízení, nadto žalobce nezaplatil v napadeném řízení poplatek z odvolání a opakovaně žádal o odročení jednání, což se negativně projevilo na délce řízení.

4. Soud prvního stupně činil svá skutková zjištění především ze spisu městského [anonymizováno] sp. zn. sp. zn. [spisová značka], která podrobně popsal v bodě 6. napadeného rozsudku. Odvolací soud [anonymizováno] stručnost na jeho podrobná zjištění odkazuje a z těchto vychází, když relevantní skutková zjištění budou zmíněna ještě v rámci shrnutí právního hodnocení [anonymizováno] prvního stupně. Jednalo se o řízení na určení neplatnosti zástavní smlouvy, po změně žaloby na určení neexistence zástavního [anonymizováno] k dotčeným nemovitostem jakož i skutečnosti, že zástavní právo k těmto nemovitostem vůbec nevzniklo. Řízení bylo zahájeno [datum]. Nemovitost dotčená tímto řízením, kterou posléze nabyl žalobce, byla [příjmení] [adresa] a související pozemky. Žalobce vstoupil do řízení až v jeho průběhu. Jako rozhodnou dobu účasti žalobce na posuzovaném řízení vzal soud prvního stupně dobu od [datum], kdy nabylo právní moci usnesení připouštějící jeho vstup do řízení spolu s dalšími účastníky na straně žalující. Řízení pak ve vztahu k žalobci (pokud jde o věc samotnou nikoliv náklady řízení) bylo skončeno dne [datum], kdy nabylo právní moci usnesení odvolacího soudu potvrzující usnesení o zastavení odvolacího řízení [anonymizováno] nezaplacení soudního poplatku. Délka řízení tak byla do konce roku [rok], resp. do [datum], cca 8 let a 9 měsíců.

5. Po právní stránce soud prvního stupně věc posoudil podle § 1, § 13 odst. 1, § 14 odst. 3, § 15 odst. 2, [ustanovení pr. předpisu], o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen„ OdpŠk“. Odkázal též na judikaturu [anonymizováno 6 slov]) a Nejvyššího soudu, především na stanovisko Nejvyššího soudu [stanovisko NS] (dále též„ Stanovisko“). Posuzoval tedy přiměřenost celkové délky posuzovaného řízení, nikoliv jednotlivé průtahy.

6. Soud prvního stupně konstatoval, že posuzované řízení trvalo ve vztahu k žalobci od [datum], kdy nabylo právní moci usnesení o připuštění vstupu žalobce do řízení, do [datum], kdy nabylo právní moci usnesení o zastavení řízení o odvolání žalobce, tj. 8 let a 9 měsíců. V posuzovaném řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v nevydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě, čímž žalobci vznikla nemajetková újma v podobě nejistoty ohledně výsledku posuzovaného řízení. Posuzované řízení bylo složitější, žalobce se na délce řízení nepodílel, v postupu orgánů veřejné moci byly shledány průtahy a do určité míry nekoncentrovaný postup a jednalo se o řízení s běžným významem [anonymizováno] žalobce. Soud prvního stupně shledal v řízení v rozhodném období průtah v období od [datum] do [datum], v období od [datum] do [datum]. S ohledem na zmiňovaná období nečinnosti a na do určité míry nekoncentrovaný postup městského [anonymizováno] není možné posuzované řízení ve smyslu § 13 odst. 1 OdpŠk považovat za přiměřeně dlouhé, přestože se jednalo o řízení složitější. Pokud jde o formu zadostiučinění, soud prvního stupně dospěl k závěru, že se nejedná o řízení s nepatrným významem [anonymizováno] žalobce a celkovou délku řízení nelze klást k tíži žalobci, proto se uplatní silná domněnka o adekvátnosti peněžitého zadostiučinění, když k případnému zadostiučinění ve formě konstatování porušení [anonymizováno] u nepřiměřené délky soudních řízení lze přistupovat pouze ve výjimečných případech, což v daném případě nebylo splněno. Tuto formu zadostiučinění tak neshledal dostačující a dospěl k závěru, že je na místě odškodnit újmu v penězích, přičemž jako přiměřenou výši ročního zadostiučinění shledal částku [částka], když posuzované řízení ve vztahu k žalobci trvalo sice nepřiměřené dlouho, délka však nebyla extrémní.

7. Soud prvního stupně pak při stanovení přiměřené výše peněžitého zadostiučinění hodnotil jednotlivá kritéria § 31a odst. 3 OdpŠk, a to následovně.

8. Posuzované řízení shledal skutkově i hmotněprávně složitější, proto základní částku ponížil o 25 %. K tomu uvedl, že se jednalo o žalobu na určení neplatnosti zástavní smlouvy, jež byla podána již v roce [rok] [anonymizována dvě slova] [země] proti dvěma žalovaným, přičemž řízení stran dalších účastníků nebylo ke dni rozhodování [anonymizováno] prvního stupně skončeno. Po připuštění rozšíření žaloby byla předmětem projednání nejen skutečnost, že zástavní [anonymizováno] na nemovitostech žalobců neváznou, ale že tato [anonymizováno] ani nikdy nevznikla. Ve věci se řešila otázka platnosti uzavřené zástavní smlouvy, když v době podpisu zástavní smlouvy byly předmětné nemovitosti již ve vlastnictví státu. Stěžejním pak bylo vyřešení otázky, zda sporné nemovitosti spadají do režimu zákona o půdě a zda žalobci mají na žalobě naléhavý právní zájem. Jako spornou se ukázala být též otázka charakteru jednotlivých nemovitostí. Dále shledal i složitost procesní, proto základní částku ponížil o dalších 10 %. K tomu uvedl, že účastníci podávali opakovaně podání s průběžnými návrhy na dokazování, věc byla složitější i [anonymizováno] větší počet účastníků řízení, a to jak na straně žalobců, tak žalovaných, jež se navíc v průběhu let [anonymizováno] převod nebo přechod pohledávek nebo i ze zákona měnili, proto muselo být rozhodováno o procesním nástupnictví. Dále bylo rozhodováno o ustanovení tlumočníka, o jeho odměně, kdy samozřejmě s nutností překladu soudních písemností je spojena i určitá časová náročnost předmětných úkonů. Dále bylo rozhodováno o změně žaloby a částečném zastavení řízení. V řízení musel soud vyzývat všechny žalované, jak k placení soudních poplatků, tak k odstranění vad jejich podání.

9. Řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy. Zohlednění počtu instancí vyjadřuje zásadu, že délka řízení prodlužovaná zásadně o dobu za řízení před další instancí, tj. o dobu potřebnou [anonymizováno] předložení věci přezkumnému [anonymizována dvě slova] jeho přezkumné posouzení a [anonymizováno] případné promítnutí výsledků přezkumu do dalšího postupu v řízení, je ospravedlnitelná. Odvolací soud na dvou stupních soudní soustavy rozhodoval toliko o procesních otázkách, když potvrdil rozhodnutí [anonymizováno] prvního stupně o zastavení řízení o odvolání zdejšího žalobce, rovněž jako o odvolání do zamítnutí na prominutí návrhu na zmeškání lhůty, což s ohledem na délku namítaného řízení a na okolnost, že k prodloužení řízení nedošlo z důvodu využití mimořádných opravných prostředků, soud prvního stupně tak shledal četnost rozhodování jako věci přiměřenou a uvedené kritérium se v zadostiučinění nepromítlo. [anonymizováno] složitost věci tedy shledal soud prvního stupně důvod [anonymizováno] snížení základní částky o 35 %.

10. Jde-li o kritérium jednání poškozeného, soud prvního stupně uzavřel, že se žalobce na délce řízení svým postupem ve smyslu obstrukčním nepodílel, když toliko dne [datum] podal žádost o odročení jednání, avšak této žádosti nebylo ze strany [anonymizováno] vyhověno.

11. Pokud jde o postup orgánů veřejné moci, soud prvního stupně shledal průtah od [datum], kdy bylo vydáno usnesení o připuštění dalších účastníků na straně žalobce, do [datum], kdy soud urgoval vyjádření žalobce ve věci, a v období od [datum], kdy bylo rozhodnuto o odměně tlumočníka, do [datum], kdy bylo nařízeno jednání na [datum]. S ohledem na zmiňovaná období nečinnosti a se zřetelem na do určité míry nekoncentrovaný postup městského [anonymizováno], jenž např. k jednání nařízenému na [datum] opomněl předvolat žalovaného 3), případně kdy místo nařízení jednání ve věci se opakovaně dotazoval žalobce na to, zda na podané žalobě trvá, přičemž urgenci k jmenované výzvě zaslal až po dalších dvou letech své nečinnosti, tedy uvedený postup [anonymizováno] nelze označit jako hospodárný a koncentrovaný, přistoupil proto k zvýšení základní částky zadostiučinění o 10 %.

12. U významu řízení [anonymizováno] žalobce soud prvního stupně uvedl, že tento shledal standardním. Soud prvního stupně odkázal na to, jaká řízení jsou typově považována za řízení s vyšším významem [anonymizováno] poškozeného s odkazy na judikaturu [anonymizováno]. K posuzovanému řízení uvedl, že mělo [anonymizováno] žalobce nezanedbatelný, avšak nikoli zvýšený význam, neboť se stále jednalo o spor o majetkové právo. Zde odkázal např. na rozsudek Městského soudu v Praze z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], ve kterém poškozená fyzická osoba čelila žalobě z ručitelského prohlášení o zaplacení jistiny převyšující [částka], avšak s ohledem na skutečnost, že se jednalo o peněžité plnění, nebyl shledán vyšší význam, či obdobně rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], s předmětem posuzovaného řízení [částka]. Soud prvního stupně se tak neztotožnil s tvrzením žalované stran sníženého významu řízení [anonymizováno] žalobce, když v určité fázi řízení došlo k výmazu zástavního [anonymizováno], neboť jak vyplývá z odůvodnění rozhodnutí [anonymizováno] prvního stupně v posuzovaném řízení, i když se žalobcům dostalo potvrzení o zániku zástavního [anonymizováno] od žalované 1), návrhu na výmaz nebylo přesto ze strany katastrálního úřadu vyhověno a žalobci se po připuštění změny žaloby domáhali i určení, že zástavní právo nevzniklo, když od určení této skutečnosti odvíjeli svůj nárok na vrácení zaplacení částky více jak [částka] správci konkurzní podstaty. Je dále pravdou, že žalobce sice nezaplatil soudní poplatek z odvolání, ale bránil se existencí protipandemických opatření a žádal o prominutí této lhůty, což svědčí o zájmu žalobce výsledek řízení zvrátit ve svůj prospěch. Žalobu proto shledal důvodnou co do částky [částka] s příslušenstvím, což při snížení základní částky zadostiučinění o 25 % (- 35 %, + 10 %) odpovídá tomuto výpočtu (/ (7 x 15 000) + (15 000: 12 x 9) / x 0,75 = 87 188 po zaokrouhlení), ve zbývající částce včetně příslušenství žalobu zamítl.

13. O náhradě nákladů řízení soud prvního stupně rozhodl dle ustanovení § 142 odst. 1, 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád (dále jen „o. s. ř.“).

14. Proti tomuto rozsudku podala žalovaná včasné a přípustné odvolání, a to do výroků I a III napadeného rozsudku. Nesouhlasila se závěrem [anonymizováno] prvního stupně o tom, že význam posuzovaného řízení [anonymizováno] žalobce nebyl snížený a že konstatování porušení [anonymizováno] na vydání rozhodnutí v přiměřené době není dostatečnou formou zadostiučinění. Uvedla, že žalobce se primárně domáhal určení, že na jím vlastněných nemovitostech nevázne zástavní právo založené smlouvou ze dne [datum] uzavřenou mezi [anonymizována tři slova] a úpadcem [anonymizováno] a rozmnožování drůbeže [obec], [anonymizováno] podnik. Na základě změny žaloby podané žalobcem soud prvního stupně usnesením ze dne [datum] připustil doplnění žalobního petitu, kterým se žalobce dále domáhal určení, že zástavní právo k předmětným nemovitostem ve vlastnictví žalobce na základě uvedené zástavní smlouvy nevzniklo. Posuzované řízení mělo [anonymizováno] žalobce minimální význam z dále uvedených důvodů: 1) Žalobce především již od počátku svého vstupu do posuzovaného řízení věděl, že zástavní právo k předmětným nemovitostem zaniklo. Předmětné nemovitosti totiž byly zapsány do konkurzní podstaty úpadce, státního podniku [anonymizováno] a rozmnožování drůbeže [obec], přičemž v roce [rok] byla do konkurzní podstaty uvedeného úpadce složena cena těchto zajištěných nemovitostí, která odpovídala výši pohledávek zajištěných věřitelů. Zástavní právo k předmětným nemovitostem tedy v důsledku této skutečnosti zaniklo, správce konkurzní podstaty uvedeného úpadce předmětné nemovitosti vyřadil ze soupisu konkurzní podstaty a následně došlo i k výmazu zástavního [anonymizováno] k předmětným nemovitostem z katastru nemovitostí. Žalobce tedy v posuzovaném řízení neměl naléhavý právní zájem na určení, že na předmětných nemovitostech nevázne uvedené zástavní právo, neboť stav zapsaný v katastru nemovitostí byl v souladu se skutečným právním stavem. Jeho právní postavení tedy bylo postaveno najisto i bez určení, kterého se žalobce žalobou domáhal, a v tomto směru mu tedy nemohla vzniknout újma spočívající v nejistotě, do které byl uveden v důsledku nepřiměřeně dlouze vedeného řízení a nelze uzavřít, že doba řízení mohla negativně zasáhnout psychickou sféru žalobce. 2) Žalobcův naléhavý právní zájem nebyl dán ani na určení, že zástavní právo k předmětným nemovitostem ve vlastnictví žalobce na základě uvedené zástavní smlouvy nevzniklo, a to s ohledem na skutečnost, že v tomto případě byla existence naléhavého právního zájmu odůvodněna úmyslem vymáhat od úpadce plnění, které bylo vyplaceno do konkurzní podstaty na úhradu ceny zastavených nemovitostí. Žaloba na určení tak v tomto konkrétním případě nebyla podána důvodně, neboť bylo možné žalovat na plnění v řízení, ve kterém by byla otázka platnosti zástavní smlouvy řešena jako předběžná. I v tomto směru tedy žalobci nemohla vzniknout újma spočívající v nejistotě ohledně výsledku řízení, neboť bylo s ohledem na uvedené zřejmé, že žaloba bude v části, kterou se žalobce domáhal určení, že předmětné zástavní právo k nemovitostem nevzniklo, zamítnuta. 3) Nadto žalovaná poukázala na skutečnost, že již před podáním návrhu na doplnění žaloby byl žalobce na jednání uskutečněném před soudem prvního stupně dne [datum] seznámen s předběžným právním názorem [anonymizováno], dle kterého byla předmětná zástavní smlouva k nemovitostem ve vlastnictví žalobce uzavřena platně, kdy soud vycházel ze spisu vedeného ve věci posuzovaného řízení a dále rovněž z připojených spisů a kdy soud rovněž odkázal na názor o platnosti zástavní smlouvy ve vztahu k nemovitostem ve vlastnictví žalobce vyplývající z rozhodnutí dalších soudů. I tato skutečnost tedy svědčí o tom, že žalobce nemohl být v nejistotě ohledně výsledku řízení a že tedy význam řízení [anonymizováno] žalobce lze posoudit jako nízký. 4) Pokud jde o zastavení odvolacího řízení v posuzovaném řízení z důvodu nezaplacení soudního poplatku žalobcem, žalovaná nesouhlasila se závěry [anonymizováno] prvního stupně a obranu žalobce odkazující na protipandemická opatření považuje za zjevně účelovou, přičemž odkázala na závěry odvolacího soudu v posuzovaném řízení, dle kterých žalobci nebránila žádná relevantní překážka v tom, aby řádně a včas uhradil vyměřený soudní poplatek. Navrhla proto změnu napadeného rozhodnutí a zamítnutí žaloby.

15. Žalobce v rámci vyjádření k odvolání navrhl potvrzení napadeného rozsudku jako věcně správného. Argumentoval, proč význam posuzovaného řízení [anonymizováno] něho nebyl snížený. Uvedl, že cena zajištěných nemovitostí musela být do konkurzní podstaty úpadce složena, což však žalobci činili v důsledku nesprávného rozhodnutí [anonymizována dvě slova] z [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], který rozhodl, na rozdíl od městského [anonymizováno], jehož rozhodnutí přezkoumával, že se žaloba na vyloučení zajištěných nemovitostí z konkurzní podstaty zamítá. Byť jeho rozhodnutí bylo následně rozsudkem Nejvyššího soudu č. j. [číslo jednací] zrušeno, správce konkurzní podstaty již zahrnul zastavené nemovitosti do podstaty a žalobcům tedy nezbylo než jejich cenu složit, pokud chtěli zabránit jejich prodeji v dražbě. Trval na tom, že měl naléhavý právní zájem na určovací žalobě. Také nesouhlasil s formálním rozhodováním soudů (s ohledem na délku posuzovaného řízení) v odvolacím řízení, které bylo nakonec zastaveno [anonymizováno] nezaplacení soudního poplatku. Svou argumentaci uzavřel tak, že význam řízení [anonymizováno] něho byl vysoký, přiznaná částka je daleko nižší, než na kterou by měl mít nárok. Posuzované řízení negativně ovlivnilo život žalobce, neboť se týkalo domu, ve kterém žalobce bydlí a který byl i v předchozích generacích ve vlastnictví rodiny žalobce. Namítal také, že řízení nebylo tak složité, jak dovodil soud prvního stupně.

16. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně řízení, které jeho vydání předcházelo, podle § 212 a § 212a o. s. ř. a odvolání neshledal důvodným.

17. Soud prvního stupně procesně správným postupem dostatečně zjistil skutkový stav, odvolací soud proto z jeho skutkových zjištění vychází, jak bylo již výše konstatováno. Tento skutkový stav soud prvního stupně i v zásadě správně právně posoudil. S jeho odůvodněním se tedy odvolací soud ztotožňuje s výhradou dále uvedenou.

18. Odvolací soud jen částečně doplňuje skutková zjištění, neboť ve věci posuzovaného řízení sp. zn. [spisová značka], rozhodl dne [datum rozhodnutí] již i Vrchní soud v Praze jako soud odvolací rozsudkem pod č. j. [číslo jednací], který rozsudek městského [anonymizováno] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], potvrdil v napadených výrocích o věci samé, změnil jej však v nákladových výrocích, a to i ve vztahu k žalobci v předmětném řízení, tedy [jméno] [příjmení], tak, že žalobcům vesměs uložil zaplatit žalovaným 1) a 2) náklady řízení. Na samotný výpočet přiměřeného zadostiučinění však tato skutečnost nemá vliv, neboť žalobce ohraničil dobu, za kterou zadostiučinění za nepřiměřenou délku řízení požaduje, rokem [rok], když rozhodnutí o zastavení odvolacího řízení vůči němu nabylo právní moci dne [datum]. Z obsahu spisu týkajícího se posuzovaného řízení, tedy i z rozsudku č. j. [číslo jednací], z rekapitulace zjištění [anonymizováno] prvního stupně v posuzovaném řízení, pak plyne, že nemovitost, stavební pozemek [číslo] s domkem [příjmení] [adresa] a zahradu parc. [číslo] parc. [číslo] získala v restituci paní [jméno] [příjmení], její vlastnické právo bylo omezeno zástavním právem ve prospěch [obec] [anonymizováno] spořitelny [obec] do výše [částka] na základě úvěrové smlouvy [číslo]. Jmenovaná následně darovala nemovitosti svému synovi [jméno] [příjmení], žalobce je pak synem [jméno] [příjmení]. V rámci rekapitulace právních závěrů [anonymizováno] prvního stupně bylo v bodě 12. rozsudku odvolacího soudu uvedeno, že naléhavý právní zájem na určení, že zástavní právo nevzniklo, nemohli uvedení žalobci mít, ani kdyby zástavní smlouvy byly shledány neplatnými a zástavní právo nevzniklo, a to proto, že mělo být žalováno na plnění, tedy vrácení peněžních částek složených do konkurzní podstaty.

19. Z odůvodnění rozsudku [anonymizována dvě slova] v řízení o vyloučení nemovitostí uvedených v předchozím odstavci z konkurzní podstaty úpadce [anonymizováno] a rozmnožování drůbeže [obec], [anonymizováno] podnik, projednávané u městského [anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka], a to rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], vyplývá, že na účet konkurzní podstaty byla dne [datum] připsána částka [částka] odpovídající ocenění sporných nemovitostí znalcem a že tedy konkurzní správce vyřadí nemovitosti ze soupisu konkurzní podstaty. Vrchní soud proto ve svém v pořadí druhém rozhodnutí o žalobě na vyloučení majetku z konkurzní podstaty této opět nevyhověl, neboť nemovitosti v soupisu majetkové podstaty již nebyly zaneseny v době jeho rozhodování, t. j ke dni [datum].

20. Odvolací soud se tak zaměřil na odvolací námitku žalované, která brojila proti závěru [anonymizováno] prvního stupně o standardním významu řízení [anonymizováno] žalobce a trvala na svém stanovisku, že význam řízení [anonymizováno] žalobce byl snížený na takovou míru, že jako přiměřené zadostiučinění postačuje konstatování porušení [anonymizováno]. Mezi stranami nebylo sporu o tom, že posuzované řízení se týkalo existence zástavního [anonymizováno] k nemovitostem a otázky jeho platného zřízení. Soudní řízení bylo původně zahájeno [anonymizována dvě slova] [země], týkalo se i dalších nemovitostí jiných žalobců. [příjmení] [příjmení] [adresa] spolu s pozemky byl převeden do vlastnictví nejprve babičky žalobce, a to v rámci restituce, následně jej nabyl otec žalobce a ten je převedl na žalobce. Je tedy relevantní argument žalobce, že se posuzované řízení týkalo [anonymizováno] k nemovitostem, m. j. tedy i k domu, o kterém žalobce tvrdil, ostatně to vyplývá i z jeho adresy, že v něm bydlí on a bydleli v něm i jeho předci. Přestože tedy v době připuštění účasti žalobce v posuzovaném řízení k [datum] bylo již zřejmé, že dotčené nemovitosti popsané výše nebudou v rámci realizace konkurzní podstaty úpadce [anonymizováno] a rozmnožování drůbeže [obec], [anonymizováno] podnik, zpeněženy, neboť odpovídající peněžitá částka byla do konkurzní podstaty ze strany rodiny žalobce složena, a tyto nemovitosti vyřazeny ze soupisu konkurzní podstaty, [anonymizováno] žalobce byla stále zásadní otázka, že zástavní právo k těmto nemovitostem nemělo být nikdy zapsáno, neboť ke sjednání zástavního [anonymizováno] povinnou osobou (z hlediska restitučních zákonů) došlo až po účinnosti zákona o půdě. Peníze pak byly do konkurzní podstaty skládány žalobci z toho důvodu, aby tyto nemovitosti nebyly zpeněženy v rámci konkurzu, a to v reakci na do té doby neúspěšně vedené řízení m. j. i otcem žalobce na vyloučení nemovitostí z konkurzní podstaty úpadce [anonymizováno] a rozmnožování drůbeže [obec], [anonymizováno] podnik. I žalobce se tedy v posuzovaném řízení snažil dosáhnout toho, aby měl případný titul k vrácení těchto prostředků. V tom spatřoval naléhavý právní zájem na určovací žalobě, která po připuštění změny (rozšíření) žaloby zněla tak, že na dotčených nemovitostech zástavní právo nevzniklo a že na nich nevázne. Žalovaná [anonymizováno] snížený význam řízení argumentuje zjevnou bezdůvodností posuzovaného řízení, tedy žalob na určení. Nahlíží však na věc i se znalostí konečného rozhodnutí ve věci, resp. potvrzujícího rozhodnutí odvolacího soudu (byť je proti němu podáno dovolání). S ohledem na výše řečené však posuzované řízení nebylo [anonymizováno] žalobce bez významu, neboť s ním spojoval možnost domoci se vrácení většího objemu peněz vložených do konkurzní podstaty, aby bylo zachráněno jeho bydlení. S ohledem na složitost problematiky konkurzního řízení, skutečnost, že i původně v posuzovaném řízení žaloval [anonymizována dvě slova] [země] také určovací žalobou, tedy na určení neplatnosti zástavní smlouvy, skutečnost, že ve vztahu k žalobcem vlastněným nemovitostem došlo k výmazu zástavního [anonymizováno] až v průběhu jeho účasti na řízení (žalobce uvádí rok 2017, žalovaná tuto skutečnost nezpochybňuje), žalobce následně žalobu rozšiřoval, což bylo připuštěno, nelze hovořit o zjevné vědomosti o neúspěšnosti žaloby v době vstupu žalobce do řízení, ale ani později. Na tom nemůže nic změnit ani fakt, že byl soudem prvního stupně v posuzovaném řízení seznámen s předběžným právním názorem na věc (v roce 2017), neboť pokud s ním nesouhlasil, mohl jej podrobit odvolacímu přezkumu, a navíc k rozšíření žaloby došlo až následně. Také pozdní zaplacení soudního poplatku za odvolání do rozhodnutí ve věci samé a obrana proti zastavení řízení [anonymizováno] nezaplacení soudního poplatku s žádostí o prominutí lhůty nesvědčí o tom, že by žalobce již o posuzované řízení nejevil zájem. Tuto skutečnost z tohoto postupu dovodit nelze.

21. Jakkoliv tedy přiměřené zadostiučinění za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení nemůže sloužit ke kompenzaci neúspěchu ve věci, podmínky [anonymizováno] nepřiznání peněžitého zadostiučinění za nepřiměřenou délku posuzovaného řízení v tomto případě z důvodu zanedbatelného, nepatrného významu řízení [anonymizováno] žalobce odvolací soud neshledává. Žalobce byl v nejistotě ohledně výsledku posuzovaného řízení a toto bylo [anonymizováno] něj významné, neboť se týkalo nemovitosti, v níž bydlel, a zprostředkovaně i prostředků, které [anonymizováno] udržení této nemovitosti musel on, příp. jeho rodinní příslušníci, vynaložit a které se snažil i tímto způsobem získat zpět, byť se ukázalo, že tento způsob nebyl nejvhodnější a nebyl úspěšný. Žalobce se také nijak nepodílel na délce řízení. K otázce nepatrného významu řízení [anonymizováno] poškozeného srovnej např. rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]. Závěr [anonymizováno] prvního stupně o standardním významu řízení [anonymizováno] žalobce tak odvolací soud shledává správným.

22. Přiznanou částku přiměřeného zadostiučinění v penězích tedy považuje odvolací soud za přiměřenou s ohledem na výše popsané hodnocení kritérií soudem prvního stupně a nemá za to, že by v předmětném řízení bylo dostačující pouhé konstatování porušení [anonymizováno] na projednání věci v přiměřené lhůtě. Jen na okraj pak poznamenává, že s ohledem na pozdější vstup žalobce do řízení, které v té době již trvalo přes 10 let, neměla být základní částka zadostiučinění za první dva roky krácena (srovnej rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka]). Navíc s ohledem na zcela nesoustředěný a průtahový postup [anonymizováno] v posuzovaném řízení se nabízí, v porovnání se složitostí posuzovaného řízení, případně i stanovení většího procentního navýšení základní částky za postup orgánu veřejné moci. To vše by však znamenalo pouze navýšení přiznané částky. Žalobce však zamítavý výrok odvoláním nenapadl, odvolání podala pouze žalovaná, proto nelze postupovat jinak, než rozsudek [anonymizováno] prvního stupně v napadených výrocích postupem dle § 219 o. s. ř. potvrdit včetně správného výroku o nákladech řízení.

23. O náhradě nákladů odvolacího řízení rozhodl odvolací soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 1 o. s. ř. a úspěšnému žalobci přiznal jejich plnou náhradu, která je činěna dvěma úkony právní služby (vyjádření k odvolání a účast na jednání odvolacího soudu) při sazbě za úkon [částka] dle § 6 odst. 1, § 7 bod 5, § 9 odst. 4 písm. a), § 11 odst. 1 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátní tarif (dále jen „a. t.“), a dvěma náhradami paušálních nákladů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., vše zvýšeno o 21 % DPH, dále cestovními náklady za cestu právního zástupce žalobce na jednání odvolacího soudu vozidlem [anonymizována dvě slova], [registrační značka], vzdálenost [obec] – [obec] a zpět při počtu kilometrů za jednu jízdu 88, celkem 176, se základní náhradou za 1 km [částka] při ceně PHM [částka] litr, při spotřebě 8 l [číslo] km, činí celkové náklady na 1 km [částka]. Tedy 176 km x [částka] = [částka], při zvýšení o 21 % DPH pak cestovné činí [částka]. Celkové náklady žalobce ve výši [částka] byly přisouzeny v obecné pariční lhůtě (§ 160 odst. 1 věta prvá před středníkem o. s. ř.) na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

Poučení