36 Co 48/2022-127

Rubrum

Městský soud v Praze jako soud odvolací rozhodl v senátu složeném z předsedy Mgr. Tomáše Mottla a soudců JUDr. Lucie Bičákové a Mgr. Štěpána Hnaníčka ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] o zadostiučinění za nemajetkovou újmu, k odvolání žalobce proti rozsudku Obvodního soudu pro Prahu 6 ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], takto:

Výrok

I. Rozsudek soudu prvního stupně se ve výroku I, II a III mění tak, že se žaloba zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů [anonymizováno] před soudy obou stupňů ve výši [částka], do tří dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Napadeným rozsudkem soud prvního stupně konstatoval, že v [anonymizováno] o žádosti žalobce o informace ze dne [datum], které bylo vedeno u [anonymizována čtyři slova] pod sp. zn. [anonymizováno] [rok], a poté pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo], dále před Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka] a před Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. [spisová značka] došlo nesprávným úředním postupem k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě (výrok I). Dále žalované uložil povinnost omluvit se písemně žalobci doporučeným, datovaným, oprávněnou úřední osobou podepsaným a otiskem úředního razítka opatřeným dopisem za porušení práva žalobce, kdy v [anonymizováno] o žádosti žalobce o informace ze dne [datum], které bylo vedeno u [anonymizována čtyři slova] pod sp. zn. [anonymizováno] [rok], a poté pod sp. zn. [anonymizováno] [číslo], před Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka] a před Nejvyšším správním soudem pod sp. zn. [spisová značka] došlo nesprávným úředním postupem k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě (výrok II). Požadavek žalobce na zaplacení částky [částka] s příslušenstvím soud prvního stupně zamítl (výrok III) a žalované uložil povinnost zaplati žalobci náhradu nákladů [anonymizováno] ve výši [částka] (výrok [příjmení]).

2. Takto rozhodl o nároku žalobce na zaplacení zadostiučinění za nemajetkovou újmu, která mu měla vzniknout průtahy a nepřiměřenou délkou správního [anonymizováno] včetně přezkumu rozhodnutí správního úřadu (dále též„ povinné osoby“) ve správním soudnictví, přičemž příslušné sp. zn. správních [anonymizováno] a [anonymizováno] před správními soudy jsou specifikovány v předchozím odstavci (celé [anonymizováno] dále též jako„ posuzované [anonymizováno]“).

3. Soud prvního stupně činil podrobná skutková zjištění v bodech 4. až 12. napadeného rozsudku. Odvolací soud pro stručnost na tato zjištění odkazuje a jen rekapituluje, že žalobce dne [datum] doručil [anonymizováno] inspekci [anonymizována dvě slova] (dále jen„ [příjmení]“) žádost o poskytnutí informací, která byla vedena pod [číslo jednací] [příjmení] dne [datum rozhodnutí] poskytla žalobci částečně informace a zároveň bylo rozhodnuto o částečném odmítnutí žádosti. Žalobce podal odvolání proti rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti, které následně doplnil. [příjmení] [příjmení] odvolání dne [datum] zamítnul a napadené rozhodnutí potvrdil. Žalobce proti tomuto rozhodnutí podal žalobu u správního soudu a rozsudkem ze dne [datum] Městský soud v Praze rozhodnutím, č. j. [číslo jednací], zrušil rozhodnutí ředitele [příjmení] ze dne [datum] o odvolání a věc vrátil [příjmení] k dalšímu [anonymizováno]. Proti tomuto rozhodnutí byla podána kasační stížnost, kterou Nejvyšší správní soud dne [datum] zamítl. Dne [datum] ředitel [příjmení] zrušil v celém rozsahu rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti a dne [datum] byla žalobci poskytnuta částečně další požadovaná informace. Dne [datum] rozhodnutím [anonymizováno] ředitele [příjmení] byla žádost o poskytnutí informace částečně odmítnuta. Dne [datum] se žalobce proti tomuto rozhodnutí odvolal, odvolání následně doplňoval a [datum] žalobce podal stížnost na nečinnost a žádost o přijetí opatření proti nečinnosti. Dne [datum] [příjmení] získala souhlas s poskytnutím osobních údajů od dotčené osoby a bylo rozhodnuto o vyhovění odvolání žalobce, [příjmení] autoremedurou zrušil své předchozí rozhodnutí ze dne [datum] a požadované informace byly žalobci poskytnuty. Poslední část sporné informace byla žalobci poskytnuta přípisem ze dne [datum], který obsahuje jméno, příjmení a datum narození předmětné osoby, které požadoval žalobce. Tato informace byla zaslána žalobci poštou, doporučenou zásilkou. Ze spisu není patrno, kdy byla zásilka odeslána, na poště byla připravena k vyzvednutí [datum] a žalobce ji vyzvedl [datum]. Celé [anonymizováno] o žádosti žalobce o poskytnutí informací tak probíhalo ode dne podání žádosti [datum] do dne, kdy se poslední část požadované informace dostala do dispoziční sféry žalobce uložením na poště [datum], celkem [anonymizováno] dnů.

4. V rámci přezkumu ve správním soudnictví před Městským soudem v Praze pod sp. zn. [spisová značka] byla řešena i procesní otázka odmítnutí správní žaloby pro její opožděné doplnění, kdy Nejvyšší správní soud neshledal podmínky pro odmítnutí žaloby, neboť v důsledku žádosti o osvobození od soudních poplatků lhůta k doplnění žaloby žalobci neuplynula. Takto Nejvyšší správní soud rozhodl dne [datum] s právní mocí rozhodnutí dne [datum] a přezkoumával tak usnesení Městského soudu v Praze ze dne [datum], kterým tento soud správní žalobu odmítl. Městský soud v Praze následně rozhodl dne [datum] usnesením o zamítnutí žádosti žalobce o osvobození od soudního poplatku a neshledal předpoklady pro předložení věci Ústavnímu soudu ke zrušení § 11 odst. 2 písm. a) a b) zákona 549/1991 Sb., o soudních poplatcích z toho důvodu, že by toto rozhodnutí bylo diskriminační či protiústavní. Kasační stížnost proti tomuto rozhodnutí byla Nejvyšším správním soudem rozsudkem ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum], zamítnuta.

5. V rámci přezkumu ve správním soudnictví tedy Městský soud v Praze jako správní soud v prvním stupni rozhodl ve věci samé rozsudkem ze dne [datum], který nabyl právní moci dne [datum]. Z tohoto rozsudku soud prvního stupně zjistil, že jím bylo zrušeno rozhodnutí ředitele [příjmení] ze dne [datum] o částečném odmítnutí žádosti žalobce o informace ze dne [datum]. Správní soud se neztotožnil s argumentací [příjmení] ohledně důvodů, pro které bylo žalobci odepřeno poskytnutí informací ohledně jména, příjmení, služební hodnosti a služebního zařazení příslušného pracovníka [příjmení] [anonymizována čtyři slova] [stát. instituce], ve věci, která byla předmětem přezkumu ze strany Ústavního soudu. Samotné jméno úřední osoby, případně údaje o jeho hodnosti a služebním zařazení, nelze bez dalšího podřadit pod výjimku § 11 odst. 6 zákona č. 106/1999 Sb. o svobodném přístupu k informacím (dále jen„ InfZ“), tato norma se vztahuje k činnosti orgánů činných v trestním [anonymizováno] a bez bližších podrobností nelze konstatovat, že mezi tyto informace patří i údaj o totožnosti osob, které pro takový orgán v rámci vyšetřování trestné činnosti pracují. Nutno je zohlednit skutečnost, že v konkrétním případě šetření policejního zásahu proti vyhošťovanému občanovi [anonymizováno] byla známa identita a totožnost osoby, která prováděla za [příjmení] šetření a která vydala usnesení o odložení věci, a to celé řadě osob, přinejmenším oznamovateli a jeho právnímu zástupci. To již samo o sobě zpochybňuje závěr o tom, že by jméno právě této osoby mělo zůstat v důležitém zájmu dle § 11 odst. 6 InfZ utajeno. Jakkoliv protokoly o provádění úkonů trestního [anonymizováno], případně samotné rozhodnutí o odložení věci, nejsou veřejným dokumentem, který by měl být poskytnut komukoliv, přesto se k jeho obsahu může dostat větší počet blíže nespecifikovaných osob, protože minimálně jej musí dostat do rukou oznamovatel, resp. jeho právní zástupce, a ten není vázán žádnou povinností jej utajovat a informace z něj nesdělovat třetím osobám. Nevěrohodný a dalšího vysvětlení postrádající je i argument [příjmení], že vzhledem k určitému omezenému počtu pracovníků [příjmení] dochází k tomu, že určitá úřední osoba v jedné věci při prošetřování funguje v tzv. otevřeném režimu, tj. vyhotovuje rozhodnutí směřující navenek, a následně v jiné věci by měla figurovat jako orgán vykonávající operativní [anonymizováno] s využitím operativně pátracích prostředků a působící v jakémsi utajení. Správní soud tedy věc uzavřel tak, že ve chvíli, kdy je totožnost osoby a její příslušnost ke [příjmení] již jednou zveřejněna, lze si obtížně představit, že by v nějaké jiné věci tato osoba mohla působit pod stejným jménem v utajení, a že by z tohoto důvodu bylo nutno její jméno, příjmení a služební zařazení nadále utajovat a nezveřejňovat. Je třeba mít na paměti princip prostupující InfZ, tedy že všechny výjimky z tohoto zákona směřující k tomu, že určitá informace nebude poskytnuta, je třeba vykládat restriktivně. Smyslem a účelem zákona je umožnit přístup k informacím bez omezení s tím, že výjimky lze použít pouze tam, kde je to skutečně nezbytně nutné a kde to odpovídá smyslu a účelu ustanovení, v nichž jsou výjimky koncipovány. Co se týče požadované informace ohledně obce pobytu této osoby, je třeba dle názoru soudu provést test proporcionality, tedy poměřit, zda je na jedné straně dán dostatečně silný zájem na sdělení takové informace ve veřejném zájmu, aniž by na druhé straně nedošlo k neoprávněnému zásahu do osobní sféry konkrétní osoby.

6. Proti tomuto rozsudku podala [příjmení] kasační stížnost, která byla zamítnuta rozhodnutím Nejvyššího správního soudu ze dne [datum], které nabylo právní moci [datum], se závěrem, že [příjmení] povinnosti přistupovat ke každému případu individuálně nedostála. V posuzované věci požadoval žalobce informaci ohledně konkrétní osoby, a to v souvislosti s jí prováděným prověřováním postupu policie v procesu vyhošťování cizince, který Ústavní soud označil za postup, kterým bylo porušeno základní právo cizince nebýt podroben ponižujícímu zacházení podle čl. 17 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a čl. 3 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod. Identita dotčené osoby v tomto [anonymizováno] byla známa celé řadě osob, tedy tato osoba ve vztahu k požadované informaci pracovala v tzv. otevřeném režimu. Na tom nic nemění ani to, že tato osoba není formálně zařazena na úseku vyšetřování, ale na úseku odhalování. Obecná argumentace ohrožením akceschopnosti [příjmení] hromadnými dotazy na konkrétní personální obsazení specializovaných útvarů se tak zcela míjí se skutkovým stavem v projednávané věci i s rozhodovacími důvody Městského soudu. Obdobně ani zcela obecné tvrzení, že vůči veřejnosti vystupuje [příjmení] jako jeden bezpečnostní sbor s celostátní působností a většina jeho příslušníků vystupuje jak v otevřeném, tak v uzavřeném [anonymizováno], nemůže samo o sobě odůvodnit neposkytnutí informací v konkrétním případě. Odepřít poskytnutí informací o činnosti orgánů činných v trestním [anonymizováno] je možné pouze v případě, jde-li o ohrožení konkrétně specifikované a současně prokazatelně existující.

7. Po právní stránce odkázal soud prvního stupně na § 6, § 31a zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona [obec] národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), dále jen„ OdpŠk“ a dále na nedávný nález Ústavního soudu sp. zn. II. ÚS 570/20. Uvedl, že v tomto nálezu Ústavní soud podrobně shrnul dosavadní judikaturu, akcentoval obsah práva na projednání věci bez zbytečných průtahů podle čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod, a dospěl k závěru, významnému i pro posouzení předmětné věci, a to že předmětem správních [anonymizováno] zahájených žádostmi stěžovatelů o poskytnutí informací je jejich základní právo na informace dle čl. 17 Listiny. Ve správním [anonymizováno], jakož i v navazujících řízeních před správními soudy, měli stěžovatelé právo na projednání věci v přiměřené lhůtě plynoucí z čl. 38 odst. 2 Listiny. Na tato [anonymizováno] je přitom třeba z ústavněprávního hlediska nahlížet jako na jediné [anonymizováno] od okamžiku podání žádosti až do okamžiku poskytnutí informace, neobstojí proto závěry obecných soudů, že stěžovatelé se nemohou domáhat náhrady nemajetkové újmy za nepřiměřenou délku [anonymizováno], nýbrž toliko náhrady za újmu způsobenou jednotlivými průtahy ve správním [anonymizováno]. Z ústavního pořádku vyplývá, že každý má v [anonymizováno], v jehož rámci rozhodují orgány veřejné správy o jeho základních právech a svobodách, právo na projednání věci bez zbytečných průtahů podle čl. 38 odst. 2 Listiny. Při porušení tohoto práva – nepřiměřenou délkou takového [anonymizováno] – pak dotčenému jednotlivci svědčí právo na náhradu škody způsobené nesprávným úředním postupem podle čl. 36 odst. 3 Listiny. Při rozhodování o zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nesprávným úředním postupem nelze odhlížet od toho, že bylo ve správním [anonymizováno] rozhodováno o základním právu nebo svobodě, a proto je povinností obecných soudů zohlednit celkovou délku [anonymizováno], jež teprve ve svém souhrnu vedlo k realizaci základního práva; jinak se obecné soudy dopustí nepřípustného snížení procesní ochrany dotčeného jednotlivce. Na správní [anonymizováno] o základních právech a svobodách, jakož i na případné navazující soudní [anonymizováno], je tedy třeba z ústavněprávního hlediska nahlížet jako na [anonymizováno] jediné. Není-li jeho délka přiměřená, uplatní se vzhledem k zásadnímu významu základních práv a svobod v souladu s čl. 38 odst. 2 Listiny domněnka vzniku nemajetkové újmy. Přitom není třeba zkoumat, zda předmětem [anonymizováno] bylo„ občanské právo nebo závazek“ ve smyslu čl. 6 odst. 1 Úmluvy a judikatury Evropského soudu pro lidská práva.

8. S ohledem na tuto rozhodovací praxi Ústavního soudu soud prvního stupně posuzoval přiměřenost délky celého [anonymizováno] o poskytnutí informace dle InfZ od podání žádosti do jejího uspokojení, přičemž do doby [anonymizováno] zahrnul jak dobu trvání správního [anonymizováno], tak [anonymizováno] soudního, tuto délku ([anonymizováno] dní) již shledal nepřiměřenou v porovnání s tím, že žalobcem požadované informace měly být poskytnuty ve lhůtě 15 dnů, a vyšel z vyvratitelné domněnky, že v případě porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě, jakožto součásti práva na projednání věci bez zbytečných průtahů podle čl. 38 odst. 2 Listiny, došlo ke vzniku nemajetkové újmy. Věc tak posuzoval dle Stanoviska občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky, Cpjn 206/2010, a zohlednil konkrétní okolnosti případu a hodnotil jednotlivá kritéria § 31a odst. 3 OdpŠk.

9. Pokud jde o složitost posuzovaného [anonymizováno], soud prvního stupně uvedl, že toto z věcného hlediska nelze považovat za složité, neboť žalobce žádal o poskytnutí informací, které měla [příjmení] k dispozici. [příjmení] částečně odmítla tyto informace žalobci poskytnout, aniž by byla schopna toto odepření náležitě odůvodnit, jak vyplynulo z rozhodnutí soudu ve správním soudnictví. Složitost [anonymizováno] z pohledu Evropského soudu zahrnuje ve své konkretizaci také počet instancí, v nichž byla věc řešena a z tohoto hlediska lze [anonymizováno] považovat za složité, neboť ve věci bylo opakovaně rozhodováno jak správním úřadem prvního stupně, tak odvolacím orgánem, následně bylo rozhodováno opakovaně o žalobě podané žalobcem ve správním soudnictví a rovněž Nejvyšší správní soud rozhodoval o třech kasačních stížnostech.

10. Co se týče vlivu chování poškozeného na celkovou délku [anonymizováno] konstatoval, že je třeba zohlednit postup žalobce v [anonymizováno] před správním soudem, v němž žalobce podal zcela zjevně nedůvodný návrh na osvobození od soudního poplatku ve výši [částka], který byl Městským soudem v Praze zamítnut, přičemž proti tomuto rozhodnutí podal žalobce ještě kasační stížnost, která byla rovněž jako nedůvodná zamítnuta, a způsobil tak nepochybně prodloužení soudního [anonymizováno] v období od [datum], kdy byl vrácen spis Nejvyšším správním soudem Městskému soudu v Praze poté, co vyhověl kasační stížnosti žalobce proti rozhodnutí o odmítnutí žaloby, kdy následně Městský soud v Praze rozhodnutím z [datum] zamítl návrh žalobce na osvobození od soudního poplatku, přičemž žalobce toto rozhodnutí napadl kasační stížností [datum], kterou Nejvyšší správní soud zamítl rozhodnutím ze dne [datum], které nabylo právní moci [datum]. Prodloužení [anonymizováno] před soudem v období od [datum] do [datum] způsobil sám žalobce svými nedůvodnými návrhy, a to o pět měsíců.

11. Ohledně postupu orgánů veřejné moci během [anonymizováno], soud dospěl k závěru, že postup [příjmení] ve věci nebyl správný, když jeho rozhodnutí bylo zrušeno Městským soudem v Praze z důvodu nedostatečného odůvodnění, a rovněž jím podaná kasační stížnost byla Nejvyšším správním soudem zamítnuta.

12. Stěžejním shledal otázku významu [anonymizováno] pro poškozeného. Uvedl, že z judikatury Nejvyššího soudu vyplývá, že k pouhému konstatování porušení práva lze přistoupit v případech, kdy byl ekonomický význam [anonymizováno] pro poškozeného v zásadě nepatrný. V posuzovaném [anonymizováno] se však nejedná o žádné z řízeních, jejichž povaha by sama o sobě mohla významně zasáhnout psychickou sféru poškozeného, jako jsou opatrovnické spory, bytové spory, kdy účastník žije v dlouhodobé nejistotě o uspořádání jeho rodinných vztahů nebo o zajištění bytové potřeby, [anonymizována dvě slova] (zejména je-li omezena osobní svoboda účastníka), dále [anonymizováno], jejichž předmětem je právo na ochranu osobnosti, rodinněprávní vztahy (zde zejména [anonymizováno] ve věcech péče o nezletilé a věci výživného), [anonymizováno] ve věcech osobního stavu, pracovně právní spory či [anonymizováno] o poskytnutí různých plnění ze strany státu (sociální dávky, dávky důchodového pojištění, dávky zdravotního pojištění, podpora v nezaměstnanosti atd.). V posuzovaném [anonymizováno] šlo o informace, které žalobce dlouhodobě sleduje, neboť se o problematiku činnosti [příjmení] zajímá jako aktivista v rámci spolku [příjmení], přičemž v rámci této činnosti vyžaduje od správních úřadů informace a rozpoutává řadu správních i soudních [anonymizováno]. Soud prvního stupně proto shledal jen nepatrný dopad posuzovaného [anonymizováno] do osobnostní sféry žalobce. Proto ve výroku I napadeného rozsudku konstatoval porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě. Současně shledal omluvu poskytnutou Ministerstvem financí žalobci za nedostatečnou, neboť nezahrnuje rovněž omluvu za délku soudního [anonymizováno], proto výrokem II napadeného rozsudku uložil žalované, aby se žalobci písemně omluvila. Toto konstatování a omluvu pak shledal dostatečnou satisfakcí, neboť posuzované [anonymizováno] nemělo pro žalobce zásadní význam. Žalobu proto v části, v níž se žalobce domáhal peněžité náhrady, a to ve výroku III, zamítl, žalobci však s ohledem na důvodnost konstatování a omluvy přiznal i náhradu nákladů [anonymizováno] (výrok [příjmení]).

13. Proti tomuto rozsudku podal žalobce včasné a přípustné odvolání. Namítl, že mu soudem prvního stupně nebyl poskytnut dostatek času k doplnění tvrzení a důkazů ohledně významu posuzovaného [anonymizováno] pro žalobce, neboť výzvu soudu obdržel až den před soudním jednáním, přesto však na ni stručně reagoval a navrhl m. j. provedení svého účastnického výslechu, který však nebyl proveden. Soud prvního stupně tak nedostatečně zjistil skutkový stav a věc i nesprávně právně posoudil. Přestože žalobce označil co možná nejvíce srovnatelný případ po skutkové i právní stránce s posuzovaným řízením, a to případ poškozeného [příjmení] [jméno] [příjmení], projednávaný u Obvodního soudu pro Prahu 1 pod sp. zn. [číslo jednací], projednávaný i před Městským soudem v Praze jako soudem odvolacím a v dovolacím [anonymizováno], soud prvního stupně se se skutečností, že v odkazovaném [anonymizováno] bylo při kratší délce posuzovaného [anonymizováno] poskytnuto za jeho nepřiměřenou délku již peněžité zadostiučinění, nijak nevypořádal. Žalobce argumentoval, že zadostiučinění má i preventivní funkci a zde odkázal na rozhodnutí Ústavního soudu a uvedl, že postup [příjmení] vůči žalobci byl zřetelně zlovolný, šikanózní. Dále poukázal na ustálenou rozhodovací praxi Nejvyššího soudu a Evropského soudu pro lidská práva k tomu, že zadostiučinění lze poskytovat nikoliv v penězích jen výjimečně. Navrhl proto, aby byl napadený rozsudek zrušen a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu [anonymizováno].

14. Žalovaná se naopak s argumentací soudu prvního stupně ztotožnila a navrhla jeho potvrzení jako věcně správného.

15. Žalobce v rámci doplnění odvolání pak dále argumentoval tím, že pokud soud prvního stupně v napadeném rozsudku uvedl, že:„ Předmětem [anonymizováno] ve sporné věci byla žádost o informace, které žalobce dlouhodobě sleduje, neboť se o problematiku činnosti [příjmení] zajímá jako aktivista v rámci spolku Šalamoun,…“ (z čehož vyplývá, že požadované informace tedy pro žalobce význam měly), avšak v téže větě dodal„ …přičemž v rámci této činnosti vyžaduje od správních úřadů informace a rozpoutává řadu správních i soudních [anonymizováno]. Soud proto shledal jen nepatrný dopad výsledků těchto [anonymizováno] do jeho osobní sféry.“ Je pak takové zdůvodnění nelogické, vnitřně nekonzistentní a vůči žalobci zjevně diskriminační. Soud prvního stupně především neuvedl, kde k tomuto poznatku přišel a z jakých důkazů takový závěr učinil. Žalobce pak„ nerozpoutává“ žádná [anonymizováno], nýbrž se zákonem stanoveným postupem domáhá svého základního, ústavně zaručeného práva na informace, a pokud mu je jejich poskytnutí nezákonně odepřeno, pak žalobci nezbývá nežli se jich domáhat prostřednictvím odvolání, případně žalobou ve správním soudnictví, v jejichž naprosté většině je úspěšný. Jinak by žalobce musel na své právo na informace rezignovat a mlčky se spokojit s obstrukčním, případně i urážlivým jednáním oslovených úřadů (kdy [příjmení] ve věci argumentoval„ ad personam“ a nikoliv„ ad rem“), kterým se (nezákonně) pokoušejí poskytnutí informací odmítnout nebo alespoň maximálně oddálit. Jak jinak by tedy (podle soudu) asi měl žalobce postupovat a jak takovému protiprávnímu jednání čelit…? Dále namítal, že uvedení takového výrazu, tedy že„ rozpoutává“ řadu soudních a správních [anonymizováno] činí z žalobce„ občana druhé kategorie“ jen proto, že se nenechá obalamutit obstrukčním postupem úřadů a za svou úctyhodnou bezplatnou angažovanost je takto dehonestován. Proto je vyloučeno, aby význam [anonymizováno] byl pro žalobce jen nepatrný. Navíc přiměřenost délky správního [anonymizováno] je nutné posuzovat přísněji, neboť v případě správních [anonymizováno] jsou pro vyřízení věci stanoveny vesměs lhůty velmi krátké, a to 15 dní. Dále žalobce zopakoval svou dosavadní argumentaci k výjimečnosti neposkytnutí zadostiučinění v penězích za nepřiměřenou délku [anonymizováno] včetně odkazů na rozhodnutí Ústavního soudu. A opětovně soudu prvního stupně vytkl, že se nevypořádal s rozhodnutím ve věci Ing. [jméno] [příjmení] ve věci informace o platech zaměstnanců [anonymizována tři slova].

16. Odvolací soud přezkoumal napadené rozhodnutí včetně [anonymizováno], které jeho vydání předcházelo podle § 212 a § 212a o. s. ř. a odvolání neshledal důvodným.

17. Na počátku jednání odvolacího soudu vznesl právní zástupce žalobce námitku podjatosti vůči členovi senátu Mgr. Štěpánu Hnaníčkovi z důvodu skutečnosti, že proti němu a jeho matce [příjmení] [jméno] [příjmení] vedl žalobce soudní [anonymizováno] (odvolacímu soudu je známo z jeho činnosti, že se jednalo o [anonymizováno] vedené u Krajského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka]), které je dle tvrzení žalobce v současné době ve stádiu [anonymizováno] o žalobě pro zmatečnost. Žalobce též uvedl, že sám jmenovaný soudce se z tohoto důvodu v jiných případech vyloučil. Mgr. [jméno] [příjmení] sdělil, že se ve věci podjatý být necítí a že o jeho podjatosti s žalobcem uváděných důvodu již bylo opakované rozhodováno Vrchním soudem. Vzhledem ke skutečnosti, že shodná námitka podjatosti již nebyla shledána důvodná v minulosti (srov. usnesení Vrchního soudu v Praze, [číslo jednací]), neshledal ani odvolací soud důvody pro vyloučení svého člena, který se být podjatý necítí, a proto věc projednal a rozhodl (§ 15b odst. 2 o. s. ř.).

18. Odvolací soud částečně doplnil dokazování dle § 213 odst. 2 a 3 o. s. ř. listinami ze správních spisů a soudního spisu k chronologii jejich průběhu a vydaným procesním i věcným rozhodnutím. S obsahem těchto spisů se strany ostatně seznámily již v průběhu [anonymizováno] před soudem prvního stupně a žalobce byl i účastníkem těchto [anonymizováno], jejich průběh mu tedy je znám. Jinak odvolací soud vycházel ze skutkových zjištění soudu prvního stupně, ke kterým tento soud dospěl procesně správným postupem.

19. Ze spisu [příjmení], sp. zn. [anonymizováno] [rok], tak vyplývá, že předmětná žádost o informace byla podána u [příjmení] dne [datum], část požadovaných informací byla poskytnuta žalobci dne [datum]. Rozhodnutím ze dne [datum] byla žádost částečně odmítnuta, tedy nebyly poskytnuty informace o služební hodnosti, jménu a příjmení, služebním místě, roku narození a obci trvalého pobytu příslušníka [příjmení] s odkazem na § 11 odst. 6 InfZ, neboť dle povinné osoby, tedy [příjmení], by poskytnutí těchto informací mohlo ohrozit schopnost dotčeného příslušníka vystupovat inkognito při předcházení a odhalování trestné činnosti. Žalobce převzal toto rozhodnutí dne [datum], dne [datum] podal proti tomuto rozhodnutí odvolání, které dne [datum] doplnil. O tomto odvolání rozhodl dne [datum] ředitel [příjmení] tak, že je zamítl a rozhodnutí povinného subjektu: 1. odboru – [anonymizováno] ředitele [příjmení] ze dne [datum] potvrdil.

20. Ze spisu Městského soudu v Praze sp. zn. [spisová značka] odvolací soud dále zjistil, že správní žaloba byla ve věci podána dne [datum]. Tato žaloba byla podána současně s žádostí žalobce o osvobození od soudních poplatků, kdy povinnost platit soudní poplatek za správní žalobu, jíž se žalobce domáhá svého ústavně zaručeného práva na informace, žalobce shledal diskriminační za situace, kdy je od poplatku osvobozena organizační složka státu. Žalobce následně podáním ze dne [datum] v reakci na výzvu k doložení svých osobních, majetkových a výdělkových poměrů tyto doložil a požádal o přerušení [anonymizováno] a předložení věci Ústavnímu soudu s návrhem na zrušení § 11 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 549/1991 Sb., o soudních poplatcích. Dne [datum] pak žalobce doplnil důvody žaloby proti správnímu rozhodnutí. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], správní soud prvního stupně odmítl žalobu z důvodu, že neobsahovala žádný žalobní bod ve smyslu § 71 odst. 1 písm. d) zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen„ s. ř. s “) a doplnění podáním ze dne [datum] bylo provedeno opožděně. Žalobce podal proti tomuto usnesení kasační stížnost, která byla shledána důvodnou a rozsudkem Nejvyššího správního soudu (dále též„ NSS“) ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], bylo napadené usnesení zrušeno a věc vrácena soudu prvního stupně k dalšímu [anonymizováno] se závěrem, že podáním žádosti o osvobození od soudních poplatků přestává běžet dvouměsíční lhůta pro podání správní žaloby, zde bylo odkázáno na předchozí obdobné rozhodnutí NSS ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]. V době doplnění správní žaloby tak lhůta k jejímu podání v důsledku žádosti o osvobození od soudních poplatků neběžela, doplnění bylo provedeno včas a žaloba se stala projednatelnou. NSS současně odmítl, že by žádost o osvobození od soudních poplatků byla žalobcem podána s cílem prodloužit si lhůtu k doplnění žaloby. Usnesením ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], byla žádost žalobce o osvobození od soudních poplatků zamítnuta. Jednalo se tedy o žádost o osvobození od soudních poplatků podanou současně se žalobou. Odůvodnění správního soudu v prvním stupni bylo založeno na úvaze, že žalobce nežádal o osvobození od soudních poplatků z důvodu„ chudoby“, nýbrž z důvodu nerovnosti účastníků v přístupu k soudu, kdy bylo navrhováno i přerušení [anonymizováno] a předložení věci Ústavnímu soudu k podání návrhu na zrušení položek 18 a 19 sazebníku soudních poplatků. Žádost ani navrhovaný postup však správní soud v prvním stupni neshledal důvodným, neboť jednak u žalobce neshledal nedostatek prostředků k důvodnosti žádosti, a pokud jde o pro žalobce zásadní argumentaci o nerovnosti přístupu k soudu, zde dospěl k závěru, že povinnost hradit soudní poplatek za podání žaloby (byť jde o případ svobodného přístupu k informacím) neodporuje čl. 37 odst. 3 Listiny. Proti tomuto usnesení podal žalobce opět kasační stížnost, o které NSS rozhodl rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a tuto kasační stížnost zamítl, když námitky žalobce neshledal důvodnými. Současně NSS poukázal na skutečnost, že totožné námitky stěžovatele směřující do usnesení městského soudu o neosvobození od soudních poplatků již byly v minulosti NSS řešeny, jak plyne z rozsudku ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], a nebyly shledány důvodnými. V nyní posuzované věci NSS neshledal důvod se od svých již dříve vyslovených názorů odchýlit. Spis byl vrácen správnímu soudu v prvním stupni dne [datum], strany sporu byly vyzvány dne [datum], zda souhlasí s rozhodnutím věci bez jednání. K této výzvě žalovaná dne [datum] a žalobce dne [datum] sdělili, že s tímto postupem nesouhlasí. Ve věci tak bylo dne [datum] nařízeno jednání na den [datum], při kterém bylo věcně rozhodnuto a rozhodnutí [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], bylo zrušeno a věc vrácena žalované ([příjmení]) k dalšímu [anonymizováno]. K obsahu tohoto rozsudku činil soud prvního stupně obsáhlá zjištění popsaná výše. Odvolací soud dále jen doplňuje, že správní soud prvního stupně m. j. konstatoval k aplikaci § 11 odst. 6 InfZ s odkazem na rozhodnutí NSS ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], že ohrožení schopnost orgánů činných v trestním [anonymizováno] plnit své úkoly musí být konkrétně a srozumitelně vyjádřena a zároveň prokazatelně existující, nesmí být pouze hypotetická. Žalovaná podala proti tomuto rozsudku dne [datum] kasační stížnost spojenou s návrhem na odklad vykonatelnosti napadeného rozsudku. Kasační stížnost byla rozsudkem ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], zamítnuta. Žalovaná důvodnost své kasační stížnosti opírala o rozhodnutí NSS ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kdy též nebyl poskytnut jmenný seznam a další informace vztahující se k příslušníkům a zaměstnancům [příjmení]. Zmiňované rozhodnutí NSS však v posuzovaném [anonymizováno] NSS neshledal použitelným na konkrétní skutkovou situaci.

21. Ze spisu [příjmení], sp. zn. [anonymizováno] [číslo], odvolací soud dále zjistil, že rozhodnutím ze dne [datum] zrušil ředitel [příjmení] rozhodnutí 1. odboru - [anonymizováno] ředitele [příjmení] ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací] o částečném odmítnutí žádosti o poskytnutí informací a vrátil věc tomuto orgánu k novému projednání. Toto rozhodnutí bylo žalobci doručeno dne [datum]. Dne [datum] sdělil vedoucí [anonymizováno] ředitele [příjmení] žalobci další požadované údaje ze žádosti ze dne [datum], a to obec trvalého pobytu konkrétního příslušníka [příjmení], kterým je [obec], a dále jeho služební zařazení na hodnosti vrchní komisař 12. oddělení – pracoviště Středočeský kraj. Současně mu sdělil, že informace ohledně jména, příjmení a datu narození mu bude odepřena na základě rozhodnutí, k čemuž pak došlo rozhodnutím ze dne [datum]. V odůvodnění rozhodnutí o částečné odmítnutí žádosti ze dne [datum] pak povinný subjekt odkázal na nález Ústavního soudu sp. zn. IV. ÚS 1378/16, neshledal, že by žadatel plnil funkci„ tzv. hlídacího psa“, uvedl, že kontrola veřejné moci je dostatečně naplněna i bez znalosti jména a příjmení dotčeného řadového příslušníka [příjmení], který by při zveřejnění jména a příjmení mohl čelit dehonestaci ze strany žadatele a mohlo by jej toto zveřejnění omezit v možnosti působení při plnění operativních úkolů a současně ohrozit s ohledem na služební působení z minulosti. Upřednostnil tedy ochranu soukromí před právem na tuto zbývající část informace. Do tohoto rozhodnutí podal žalobce dne [datum] blanketní odvolání. Toto odvolání doplnil po výzvě k odstranění vad odvolání ze dne [datum] podáním doručeným [příjmení] dne [datum] včetně návrhu na doplnění dokazování. Dne [datum] pak žalobce doručil [příjmení] stížnost na nečinnost a žádost o přijetí opatření proti nečinnosti spolu s žádostí o nahlédnutí do spisu. Po udělení souhlasu dotčeného příslušníka [příjmení] s poskytnutím jména, příjmení a data narození žadateli o informace ze dne [datum] správní orgán v prvním stupni v autoremeduře své rozhodnutí o částečném odmítnutí žádosti o informace ze dne [datum] zrušil a současně dopisem ze dne [datum] informaci o jménu, příjmení a datu narození konkrétního příslušníka [příjmení] poskytl. Zásilka se zrušujícím rozhodnutím a zásilka se sdělovanou informací byla doručena žalobci dne [datum], přičemž na poště byly obě zásilky uloženy dne [datum].

22. Z informačního systému zdejšího soudu je zřejmé, že jen u zdejšího soudu byly projednávány desítky odvolacích [anonymizováno], ve kterých žalobce vystupuje jako žalobce.

23. Odvolací soud souhlasí se zvolenou organizační složkou státu, tak jak ji zvolil soud prvního stupně, plně proto odkazuje na jeho odůvodnění v bodě 14. napadeného rozsudku. Rozhodná je zde právní úprava § 6 OdpŠk ke dni podání žaloby, tedy ke dni [datum].

24. Pokud jde o samotné věcné posouzení nepřiměřené délky [anonymizováno], žalobce se domáhá poskytnutí zadostiučinění ve výši [částka] za nepřiměřenou délku posuzovaného [anonymizováno]. S odkazem na nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 570/20, požaduje, aby bylo posuzované [anonymizováno] hodnoceno jako celek (viz podání žalobce ze dne [datum], č. l. 47 spisu). Argumentuje, právě s odkazem na uvedený nález Ústavního soudu, že je třeba posoudit celkovou délku [anonymizováno], jež ve svém souhrnu vedla k realizaci základního práva, jinak se obecné soudy dopouštění nepřípustného snížení procesní ochrany dotčeného jednotlivce. Na správní [anonymizováno] a navazující soudní [anonymizováno] je tak z ústavně právního hlediska třeba nahlížet jako na [anonymizováno] jediné. Pokud není shledáno [anonymizováno] přiměřené, uplatní se vzhledem k zásadnímu významu základních práva a svobod v souladu s čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod (dále jen„ Listiny“) domněnka vzniku nemajetkové újmy.

25. Soud prvního stupně tuto argumentaci žalobce akceptoval a při svém rozhodování vycházel ze zmíněného nálezu Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 570/20, a postupoval tak dle Stanoviska Cpjn 206/2010 (dále jen„ Stanovisko“). Odvolací soud s těmito správnými právními závěry soudu prvního stupně ohledně nutnosti hodnotit celkovou délku posuzovaného [anonymizováno] a aplikovat Stanovisko souhlasí a opět plně odkazuje na jeho pečlivé odůvodnění (viz bod 15 až 18 napadeného rozsudku).

26. Odvolací soud však nesouhlasí se závěrem soudu prvního stupně o nepřiměřené délce posuzovaného [anonymizováno]. Na tuto skutečnost byl žalobce před doplněním dokazování v odvolacím [anonymizováno] odvolacím soudem upozorněn, aby případné zamítavé rozhodnutí odvolacího soudu ve vztahu k uplatněnému nároku pro něj nebylo překvapivé.

27. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle § 31a odst. 2 OdpŠk zadostiučinění se poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle § 31a odst. 3 OdpŠk v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce [anonymizováno], b) složitosti [anonymizováno], c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v [anonymizováno], a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v [anonymizováno], d) postupu orgánů veřejné moci během [anonymizováno] a e) významu předmětu [anonymizováno] pro poškozeného.

28. Při hodnocení přiměřenosti posuzovaného [anonymizováno] pak odvolací soud v souladu se Stanoviskem postupoval přiměřeně dle kritérií uvedených v § 31a odst. 3 OdpŠk.

29. Celková délka posuzovaného [anonymizováno] činila od [datum], tedy od podání žádosti o informace dle InfZ, do [datum], kdy se poslední část požadované informace dostala do dispoziční sféry žalobce, cca 2 roky a 8 měsíců. Tuto dobu však nelze poměřovat jen s lhůtou 15 dnů k poskytnutí požadovaných informací dle § 14 odst. 5 písm. d) InfZ nebo odmítnutí žádosti dle § 15 odst. 1 InfZ, případně předložení věci nadřízenému orgánu § 16 odst. 2 InfZ a rozhodnutí nadřízeného orgánu § 16 odst. 3 InfZ a dospět k závěru, že byla mnohonásobně překročena, jak argumentuje žalobce. Vzhledem ke skutečnosti, že k posuzovanému [anonymizováno] je nyní přistupováno jako celku a nehodnotí se jednotlivé průtahy či nedodržení lhůt, je třeba postupovat při hodnocení přiměřenosti dle kritérií § 31a odst. 3 OdpŠk. Odškodňuje se tedy presumovaná újma daná nepřiměřenou délkou celého posuzovaného [anonymizováno], nikoliv újma, jíž by bylo nutné prokazovat, daná tím, že nebylo kladně rozhodnuto o celé žádosti o informace ve lhůtě 15 dnů.

30. Posuzované [anonymizováno] bylo složité. Nebylo sice složité po skutkové stránce, neboť povinný subjekt měl požadované informace k dispozici. Bylo však do určité míry složité právně, neboť povinný subjekt řešil, zda není dána některá z výjimek pro neposkytnutí (zde částečné neposkytnutí) požadované informace, přičemž rozhodnutí NSS ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], o které opřel své rozhodnutí správní soud v prvním stupni, nemohl mít povinný subjekt ke dni [datum], tedy ke dni řešení předmětné žádosti o informace, ještě ani k dispozici. Dále bylo složité procesně, neboť probíhalo na čtyřech stupních, a to před správním úřadem prvního a druhého stupně a před správními soudy prvního a druhého stupně, a poté opět před správním úřadem prvního stupně, kdy pak v průběhu odvolacího [anonymizováno] byla věc vyřešena v rámci autoremedury. Z procesního hlediska bylo tedy velmi složité, neboť posuzování před každou instancí určitou dobu trvá. Opět zde nelze použít kritérium rozhodnutí do 15 dnů, neboť za situace, kdy bylo poskytnutí informace částečně v zákonné lhůtě 15 dnů odmítnuto (viz rozhodnutí z [datum]), nastává obdobný postup, jaký je dán v rámci [anonymizováno] soudního. Procesní složitost pak byla dána vedle počtu instancí i procesními otázkami řešenými v [anonymizováno] před správními soudy, neboť tyto soudy se v obou instancích (Městský soud v Praze i Nejvyšší správní soud) musely zabývat rozhodováním o osvobození žalobce od soudních poplatků, a to primárně nikoliv z důvodu nemajetnosti žalobce, ale z jím tvrzených důvodů diskriminace v přístupu k soudu, dále otázkou, zda z důvodu tvrzené diskriminace ustanovením zákona o soudních poplatcích, resp. Sazebníku, [anonymizováno] přerušit a předložit spis Ústavnímu soudu k posouzení těchto otázek. Strany sporu dále nesouhlasily s rozhodnutím před správním soudem v prvním stupni bez nařízení jednání, proto muselo být ústní jednání nařizováno a konáno, což také do určité míry délku [anonymizováno] protahuje.

31. Jde-li o jednání poškozeného žalobce, tento se na délce posuzovaného [anonymizováno] též podílel při napadení rozhodnutí povinné osoby ve správním soudnictví, neboť podal neúplnou správní žalobu, která neobsahovala veškeré náležitosti, ačkoliv si musel být vědom, jaké jsou náležitosti správní žaloby, vzhledem k tomu, že ji zjevně nepodával poprvé (viz odkaz NSS v rozhodnutí č. j. [číslo jednací] na jiné [anonymizováno] iniciované žalobcem před NSS), a má právnické vzdělání, což ostatně žalobce pro účely [anonymizováno] před NSS dokládal. Žalobce současně s touto neúplnou správní žalobou podal i nedůvodnou žádost o osvobození od soudních poplatků, a nejpozději od rozhodnutí ve věci sp. zn. [spisová značka], kdy byla dne [datum] zamítnuta jeho kasační stížnost do rozhodnutí o neosvobození od soudních poplatků, si musel být této nedůvodnosti objektivně vědom, přesto na této žádosti i nadále trval a dokonce podal do rozhodnutí ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], kasační stížnost, kterou NSS shledal nedůvodnou (viz rozsudek sp. zn. [číslo jednací]). Žalobce též podával neúplná odvolání, která musela být doplňována.

32. Pokud jde o postup orgánu veřejné moci, povinná osoba při vyřizování žádosti o informaci na přelomu roku [rok] a 2016 postupovala bezodkladně v zákonných lhůtách. Městský soud v Praze jako správní soud prvního stupně sice dle NSS neposoudil správně předpoklady pro odmítnutí správní žaloby, nicméně toto bylo dáno odlišným právním názorem a tím i hodnocením jiných skutečností, které soudy považovaly za relevantní pro další procesní postup. Pokud jde o argumentaci, že rozhodnutí ředitele [příjmení] ze dne [datum] bylo Městským soudem zrušeno, neshledává odvolací soud, že by tato skutečnost byla přičitatelná povinnému subjektu. Dle názoru odvolacího soudu se jednalo o otázku právního posouzení, kdy se správní soudy neztotožnily s argumentací povinné osoby a neshledaly v posuzovaném případě důvod pro postup jako v [anonymizováno] projednávaném u NSS pod sp. zn. [spisová značka], kdy bylo odmítnutí poskytnutí informací shledáno důvodným. Nejednalo se tedy o tzv. kvalifikovanou kasaci, kterou lze v rámci uvedeného kritéria přičítat státu k tíži jen tehdy, dojde-li ke zrušení rozhodnutí soudu nižšího stupně jen proto, že soud nižšího stupně nerespektoval závazný právní názor soudu vyššího stupně či nález Ústavního soudu, který mu byl z jeho úřední činnosti znám (nebo byl publikován ve Sbírce nálezů a usnesení Ústavního soudu), popřípadě bylo rozhodnutí soudu nižšího stupně zrušeno výlučně z důvodu jeho nepřezkoumatelnosti nebo procesních vad (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], a ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Odvolací soud pak nevidí důvod, proč shodně nepostupovat i při přezkumu přiměřenosti délky správního [anonymizováno]. Pokud jde o další [anonymizováno] před povinným subjektem po zamítnutí kasační stížnosti dne [datum], toto probíhalo opět v zákonných lhůtách a bez průtahů, až do doby doplnění odvolání žalobce proti opětovnému částečnému zamítnutí žádosti o informace, tedy rozhodnutí ze dne [datum]. Poté, co žalobce podáním z [datum] doplnil své blanketní odvolání, došlo k rozhodnutí (a to k autoremeduře) povinného orgánu až po urgenci žalobce ze dne [datum], kdy po souhlasu dotčené osoby (příslušníka [příjmení]) bylo napadené rozhodnutí zrušeno a informace poskytnuta, a to přípisem ze dne [datum]. Toto částečné pochybení však neshledává odvolací soud natolik významné pro závěr, že celková délka posuzovaného [anonymizováno] již byla nepřiměřená. Je tedy možné shrnout, že povinné subjekty ve správním [anonymizováno] i správní soudy postupovaly v celém posuzovaném [anonymizováno] plynule a systematicky.

33. Jde-li o otázku významu [anonymizováno], lze souhlasit s obecnými závěry a definicemi, které soud prvního stupně uvedl v bodě 23 napadeného rozsudku. Posuzované [anonymizováno] není typově řízením se zvýšeným významem pro poškozeného, neboť objektivně hodnoceno poskytnutá informace má minimální dopad do života žalobce. Nijak neovlivní jeho osobní status, rodinný život, osobní svobodu, možnost výdělečné činnosti aj., jak se děje např. u účastníků [anonymizováno] o rozvod manželství, [anonymizováno] péče o nezletilé a dalších [anonymizováno] dle zákona o zvláštních řízeních soudních, trestního [anonymizováno] či sporech ve věcech pracovních. Pokud jde o konkrétní důvody významu poskytnutých informací pro žalobce, jedná se sice o oblast jeho zájmu, neboť žalobce se dle svých tvrzení snaží formou občanské angažovanosti v rámci [příjmení] na podporu nezávislé justice v [příjmení] [příjmení] působit na státní orgány, aby řádně vykonávaly svou [anonymizováno]. V posuzovaném případě však byl žalobce i bez znalosti hodnosti, jména, příjmení, data narození, místa služebního zařazení, případně místa bydliště údajně chybujícího policisty schopen identifikovat konkrétní osobu právě označením případu, na jehož vyšetřování se měla tato osoba podílet a při kterém měla pochybit, stejně jako byl případ schopen identifikovat pro účely žádosti o poskytnutí informací. Pokud tedy koncipoval dopis upozorňující na protiprávní jednání [příjmení], a to dopis ze dne [datum], adresovaný Úřadu vlády, mohl i jiným způsobem než přesným ztotožněním příslušníka [příjmení] hodností, jménem, příjmením a datem narození, na pochybení poukázat, a to právě identifikací kauzy, které se mělo pochybní týkat. [příjmení] výsledkem posuzovaného [anonymizováno] se tak na právním postavení žalobce ani na jeho uplatnění v rámci [příjmení] [příjmení] ani na jeho výkonu veřejné kontroly nic nezměnilo. Samotné vedení soudních a správních [anonymizováno] pak pro žalobce nemohlo být stresující vzhledem ke skutečnosti, že sám iniciuje desítky řízení. Odvolací soud tedy shledává též význam posuzovaného [anonymizováno] pro žalobce významně sníženým.

34. Odvolací soud tak shrnuje, že vzhledem k procesní složitosti a určité právní složitosti posuzovaného [anonymizováno], skutečnosti, že žalobce ztěžoval postup orgánů veřejné moci podáváním neúplných žalob, příp. odvolání, a dále žádostí, o nichž musel ještě před vydáním rozhodnutí vědět, že jim s největší pravděpodobností nebude vyhověno, a sníženému významu [anonymizováno] pro žalobce, lze i dobu 2 let a 8 měsíců trvání posuzovaného [anonymizováno] považovat za ještě přiměřenou. Zde odvolacímu soudu nezbývá než odkázat na ustálenou a stále platnou judikaturu Nejvyššího soudu, prezentovanou např. v usnesení sp. zn. [spisová značka], dle které k porušení práva na přiměřenou délku soudního [anonymizováno] ve smyslu čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod a čl. 38 odst. 2 Listiny základních práv a svobod a tím i k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věta druhá a třetí zákona č. 82/1998 Sb. nedochází tehdy, není-li věc projednána v ideální době, ve které by projednána být mohla, ale teprve tehdy, není-li projednána v době odpovídající její složitosti a významu předmětu [anonymizováno] pro poškozeného, přičemž důvody, proč k tomu došlo, spočívají v postupu orgánu veřejné moci, a to buď zcela nebo v míře významně převažující podíl poškozeného na celkové délce projednávané věci. Zároveň musí být celková délka nepřijatelná (zásah do uvedených základních práv poškozeného musí mít nezbytnou intenzitu), tj. působící poškozenému újmu spojenou s nejistotou ohledně výsledku [anonymizováno], kterou nelze v právním státě založeném na úctě k právům a svobodám člověka tolerovat. K tomu však dle názoru odvolacího soud v posuzovaném [anonymizováno] nedošlo.

35. Za této situace nemohou být ani relevantní námitky žalobce uváděné v odvolání, neboť tyto všechny směřují k otázce významu [anonymizováno] pro žalobce a mají podpořit argumentaci žalobce o nutnosti poskytnutí peněžitého zadostiučinění. Za situace, kdy však odvolací soud shledal délku posuzovaného [anonymizováno] přiměřenou, není již tato argumentace relevantní. Ostatně významem [anonymizováno] pro žalobce se odvolací soud zabýval výše v rámci hodnocení jednotlivých kritérií pro posouzení přiměřenosti posuzovaného řízení. Odvolací soud jen dodává, že z judikatury Nejvyššího soudu neplyne, že by snad správní [anonymizováno] jako celek mělo být posuzováno přísněji z hlediska přiměřenosti jeho celkové délky, než [anonymizováno] soudní.

36. Odvolací soud proto neshledal odvolání žalobce důvodným a vzhledem k tomu, že z § 31a odst. 2 OdpŠk vyplývá určitý způsob vypořádání vztahu mezi účastníky pak s přihlédnutím k rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] napadený rozsudek změnil tak, že žalobu zamítl v plném rozsahu včetně výroků I a II napadeného rozsudku.

37. O náhradě nákladů [anonymizováno] rozhodl odvolací soud dle § 142 odst. 1 o. s. ř. ve spojení s § 224 odst. 2 o. s. ř. Plně úspěšné žalované přiznal 6 paušálních náhrad po [částka] za vyjádření k žalobě, přípravu a účast na jednání soudu dne [datum], vyjádření k odvolání, přípravu a účast na jednání odvolacího soudu dne [datum], a to dle vyhlášky č. 254/2015 Sb., celkem tedy [částka].