37 A 16/2025– 54

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátě složeném z předsedkyně Lenky Bursíkové a soudců Kryštofa Horna a Jana Peroutky ve věci žalobkyně: V. R. bytem X zastoupena advokátkou Mgr. Ing. Martinou Zoubkovou sídlem Pod Všemi svatými 421/10, Plzeň proti žalovanému: Krajský úřad Středočeského kraje sídlem Zborovská 11, Praha 5 o žalobě proti rozhodnutí žalovaného ze dne 6. 2. 2025, č.j. 010192/2025/KUSK/OSŽPS/POL, takto:

Výrok

I. Žaloba se zamítá.

II. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Vymezení věci 1. Městský úřad Hořovice rozhodnutím ze dne 18. 12. 2024, č. j. MUHO/32898/2024 (dále jen „prvostupňové rozhodnutí“), zamítl žalobkyniny námitky proti záznamu 12 bodů v bodovém hodnocení řidiče podle § 123f odst. 3 zákona č. 361/2000 Sb., o provozu na pozemních komunikacích a o změnách některých zákonů (zákon o silničním provozu), a potvrdil záznam 12 bodů ke dni 17. 9. 2024.

2. Proti tomuto rozhodnutí se žalobkyně odvolala. Žalovaný její odvolání v záhlaví označeným rozhodnutím (dále jen „napadené rozhodnutí“) zamítl a prvostupňové rozhodnutí potvrdil.

3. Žalobkyně se žalobou podle § 65 a násl. zákona č. 150/2002 Sb., soudního řádu správního (dále jen „s. ř. s.“), domáhá, aby soud napadené rozhodnutí zrušil a věc vrátil žalovanému k dalšímu řízení. Žaloba 4. Žalobkyně nejprve rekapituluje průběh správního řízení. Konstatuje, že rozhodnutí správních orgánů porušují její základní práva zaručená správním řádem, zákonem o silničním provozu, Listinou základních práv a svobod a Úmluvou.

5. Městský úřad rozhodl „šířeji“, než jak vymezil celé „vedení správního řízení“. V bodech 2 a 3 výroku totiž zamítl i námitky proti záznamu 2 bodů zaznamenaných ke dni 17. 4. 2024 a proti záznamu 7 bodů zaznamenaných ke dni 24. 10. 2023. Městský úřad tedy rozhodl o námitkách i proti dřívějším záznamům bodů v bodovém hodnocení, aniž by vydal usnesení o tom, že byl předmět řízení rozšířen. Postup městského úřadu tak lze označit za přezkumné řízení podle § 94 zákona č. 500/2004 Sb., správního řádu. Usnesení o zahájení přezkumného řízení však městský úřad nevydal. Vydal pouze oznámení o zahájení správního řízení. Žalobkyně podnět k zahájení přezkumného řízení nepodala. Nerozporovala ani dřívější záznamy bodů. Výrok musí být jasný, srozumitelný, přesný a určitý. Výrok, který přesahuje předmět řízení, porušuje žalobkynino právo na spravedlivý proces. Vadný výrok způsobuje nezákonnost prvostupňového rozhodnutí.

6. Ve výrokové části prvostupňového rozhodnutí chybí označení žalobkyně, která je označena pouze jejím jménem a příjmením; měla však být označena i datem narození a místem trvalého pobytu (rozsudek Krajského soudu v Brně ze dne 1. 9. 2016, č. j. 29 A 25/2014–52).

7. Správní orgány se hlouběji nezabývaly námitkou aplikace engelských kritérií ve smyslu rozsudku ESLP ze dne 23. 9. 1998, ve věci Malige proti Francii, který bodový systém charakterizoval jako formu trestu. Protože správní orgány tento rozsudek nereflektovaly, nemohly ani spolehlivě posoudit právní postavení žalobkyně ve správním řízení. Vyjádření žalovaného 8. Žalovaný ve vyjádření k žalobě uvádí, že žalobkyně je v prvostupňovém rozhodnutí uvedena v záhlaví jako příjemce rozhodnutí a ve stejném rozsahu je uvedena pod nadpisem „odůvodnění“. Námitku nedostatečné identifikace žalobkyně nevznesla v odvolání. Ve výroku napadeného rozhodnutí je žalobkyně označena v souladu s § 18 odst. 2 správního řádu.

9. V podání ze dne 15. 11. 2024 žalobkyně výslovně uvedla, že podává proti oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení námitky. Nelze proto tvrdit, že byla podána jen jedna námitka (proti zápisu bodů za spáchání trestného činu). Argumentace v podání se týká zápisu bodů a postupu správních orgánů obecně. Pokud se žalobkyně domáhala přezkumu jen jednoho zápisu bodů, postupovaly správní orgány v její prospěch, pokud přezkoumaly všechny zápisy.

10. Žalovaný konstatuje, že podle judikatury je sice záznam bodů „trestem“. V řízení o námitkách však nelze zpochybňovat skutečnosti obsažené v pokutových blocích. To je možno pouze v rámci opravných prostředků proti rozhodnutím vydaným v blokovém řízení. S argumentací zápisu bodů jako „formy trestu“ se žalovaný vypořádal na s. 3–5 napadeného rozhodnutí.

11. Žalovaný navrhuje zamítnutí žaloby. Replika 12. V replice žalobkyně setrvala na žalobní argumentaci. Vadnost výroku namítala již v odvolání, žalovaný však tuto námitku nevypořádal. Námitka vadnosti výroku není novým důkazem, nýbrž konstatováním již nezákonného stavu. Výrok jasně přesáhl předmět řízení. Materiálně tak bylo provedeno přezkumné řízení. Jednání soudu 13. Při jednání soudu dne 27. 5. 2025 účastníci řízení setrvali na svých procesních stanoviscích.

14. Dokazování soud neprováděl. Posouzení žaloby 15. Soud ověřil, že žaloba byla podána včas. Žaloba byla také podána osobou k tomu oprávněnou, po vyčerpání řádných opravných prostředků a má všechny zákonem požadované formální náležitosti. Soud ji tedy věcně projednal. Při přezkumu žalobou napadeného rozhodnutí vycházel ze skutkového a právního stavu, který zde byl v době jeho vydání (§ 75 odst. 1 s. ř. s.), a přezkoumal je v mezích uplatněných žalobních bodů, jimiž je vázán (§ 75 odst. 2 věta první s. ř. s.). Soud neshledal žádné vady, k nimž by byl povinen přihlédnout z úřední povinnosti. Žalobkyně byla v prvostupňovém rozhodnutí dostatečně označena 16. Soud se v prvé řadě zabýval námitkou, podle které žalobkyně nebyla řádně označena výroku prvostupňového rozhodnutí (chybí její datum narození a trvalý pobyt).

17. Podle § 68 odst. 2 správního řádu se ve výrokové části rozhodnutí uvede mimo jiné označení účastníků podle § 27 odst.

1. Účastníci, kteří jsou fyzickými osobami, se označují údaji umožňujícími jejich identifikaci (§ 18 odst. 2).

18. Podle § 18 odst. 2 správního řádu se údaji umožňujícími identifikaci fyzické osoby rozumějí jméno, příjmení, datum narození a místo trvalého pobytu, popřípadě jiný údaj podle zvláštního zákona.

19. V prvostupňovém rozhodnutí je žalobkyně v záhlaví (ihned pod hlavičkou městského úřadu) označena jménem, příjmením, datem narození a adresou trvalého pobytu (dále jsou zde uvedeny i údaje o její zástupkyni). V samotné výrokové části prvostupňového rozhodnutí (pod nadpisem „Rozhodnutí“) je pak uvedeno, že „písemným námitkám předcházelo zaslání Oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení, které bylo [žalobkyni – zde označena jménem a příjmením] doručeno dne 11. 11. 2024“. V úvodním odstavci odůvodnění prvostupňového rozhodnutí je pak žalobkyně označena jménem, příjmením, datem narozením a adresou místa trvalého pobytu.

20. Řádné označení hlavních účastníků řízení (účastníků podle § 27 odst. 1 správního řádu) ve výrokové části rozhodnutí je jednou z obligatorních náležitostí výrokové části správního rozhodnutí. Účelem této náležitosti je zajistit, aby bylo bez pochyb zřejmé, kdo je adresátem takového rozhodnutí (tedy komu je rozhodnutím konstituováno určité právo nebo povinnost, resp. čí právo nebo povinnost je rozhodnutím deklarováno).

21. Soud je přesvědčen, že způsob označení žalobkyně v prvostupňovém rozhodnutí tento účel zcela naplnil. Byť není žalobkyně zákonem předvídaným způsobem (§ 18 odst. 2 správního řádu) označena přímo v „jádru“ výrokové části (tedy za slovem „takto“, po kterém následují tři výroky, kterými městský úřad zamítl žalobkyniny námitky a provedené záznamy ke dni 17. 9. 2024 potvrdil), resp. za slovem „rozhodnutí“, po kterém následuje návětí výroku s vymezením předmětu řízení, nezpůsobuje tato skutečnost nezákonnost prvostupňového rozhodnutí.

22. Jak totiž soud uvedl, žalobkyně byla dostatečně označena ihned v záhlaví prvostupňového rozhodnutí (a následně též v jeho odůvodnění). Ve spojení tohoto údaje s výrokem tedy nemůže být pochyb o tom, že prvostupňové rozhodnutí je adresováno právě žalobkyni a že výrokem byly zamítnuty právě její námitky. Přiměřeně soud odkazuje na rozsudek NSS ze dne 27. 8. 2004, č. j. 7 As 12/2003–54, č. 802/2006 Sb. NSS [byť se týkal § 47 odst. 5 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád)], podle kterého umístění označení účastníka řízení v záhlaví rozhodnutí správního orgánu nad nadpisem „rozhodnutí“ v místě obvykle užívaném pro kteréhokoli adresáta, nevede k nejistotě, kdo je účastníkem řízení (vůči komu bylo rozhodnutí vydáno).

23. Uvedené platí tím spíše za situace, kdy žalobkyně byla jedinou účastnicí daného správního řízení, které sama iniciovala podáním námitek. Žalobkyně ostatně ani netvrdí, že by nebylo zřejmé, komu je prvostupňové rozhodnutí adresováno, resp. kdo podal námitky, které městský úřad tímto rozhodnutím zamítl. Neuvádí ani, jak jí dané formální pochybení městského úřadu mělo zkrátit na jejích právech.

24. Nelze také pominout, že na rozhodnutí správních orgánů obou stupňů je nutno v rámci soudního přezkumu nahlížet jako na jeden celek (srov. rozsudky NSS ze dne 12. 10. 2204, č. j. 5 Afs 16/2003–56, ze dne 10. 12. 2018, č. j. 6 As 286/2018–34, č. 3837/2019 Sb. NSS, či ze dne 4. 8. 2023, č. j. 10 As 45/2023–46). I kdyby soud nedostatečné označení žalobkyně ve výroku prvostupňového rozhodnutí hodnotil jako vadu mající vliv na zákonnost tohoto rozhodnutí, byla tato vada plně napravena napadeným rozhodnutím, které ve svém výroku žalobkyni identifikuje plně v souladu s § 18 odst. 2 správního řádu (tedy jejím jménem, příjmením, datem narozením a místem trvalého pobytu).

25. Námitka není důvodná. Městský úřad vymezil řádně předmět řízení a nevedl přezkumné řízení 26. Žalobkyně dále namítá, že městský úřad překročil předmět řízení, neboť žalobkyně nerozporovala dřívější záznamy bodů, kterými se ale městský úřad také zabýval. Podle žalobkyně městský úřad vedl „přezkumné řízení“.

27. Podle § 123c odst. 3 zákona o silničním provozu příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností při provedení záznamu bodů, kterým řidič dosáhl celkového počtu 12 bodů, neprodleně písemně nebo elektronickou cestou oznámí tuto skutečnost řidiči a vyzve jej k odevzdání řidičského průkazu a mezinárodního řidičského průkazu nejpozději do 5 pracovních dnů ode dne doručení tohoto oznámení. Řidič pozbývá řidičské oprávnění uplynutím 5 pracovních dnů ode dne, v němž mu bylo toto oznámení doručeno.

28. Podle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu nesouhlasí–li řidič s provedeným záznamem bodů v registru řidičů, může podat proti provedení záznamu písemně námitky obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností příslušnému k provádění záznamu. Podle odstavce 3 téhož ustanovení, shledá–li příslušný obecní úřad obce s rozšířenou působností, že jsou námitky řidiče nedůvodné, rozhodnutím námitky zamítne a provedený záznam potvrdí.

29. Ze správního spisu plyne, že žalobkyně dne 11. 11. 2024 převzala „oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a výzvu k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění“ ze dne 5. 11. 2024. Dne 18. 11. 2024 žalobkyně zaslala městskému úřadu podání označené „Podání námitek proti oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení a výzva k odevzdání řidičského průkazu v důsledku pozbytí řidičského oprávnění“. V něm uvedla, že jí bylo dne 11. 11. 2024 doručeno popsané oznámení a že na základě v něm obsaženého poučení proti němu podává námitky. Dále v námitkách zpochybňovala, že v oznámení není specifikováno, že jí body byly zaznamenány v důsledku spáchání trestného činu. Obecně uvedla, že jí nebylo sděleno, na základě kterého konkrétního ustanovení jí byl příslušný správní trest udělen, resp. neobdržela rozhodnutí správního orgánu.

30. V oznámení o zahájeném správním řízení ze dne 25. 11. 2024 městský úřad žalobkyni sdělil, že dnem, kdy mu byly doručeny žalobkyniny námitky proti provedení záznamu bodů (tedy dnem 18. 11. 2024) bylo zahájeno správní řízení. V jeho rámci městský úřad zkontroloval registraci žalobkyniných přestupků zařazených do bodového hodnocení a zjistil, že všechny přestupky, kterých se žalobkyně dopustila, jsou pravomocné a evidence městského úřadu je zaregistrovala ve správném počtu. Dvanáct bodů v bodovém hodnocení tedy žalobkyně dosáhla dne 17. 9. 2024.

31. Ve vyjádření k oznámení ze dne 3. 12. 2024 žalobkyně uvedla, že není jasné, v jaké pozici ve správním řízení vystupuje (zda má jít o přestupkové či jinak kvalifikované protiprávní jednání), a domáhala se objasnění svého procesního postavení.

32. V prvostupňovém rozhodnutí městský úřad mimo jiné uvedl, že námitky proti záznamu bodů v registru řidičů jsou mechanismem obrany proti chybnému záznamu bodů či odečtu bodů. Jedná se tedy o řízení odlišné od přestupkového řízení, které se má soustředit na skutkové závěry ohledně spáchání přestupku. Žalobkyně má v tomto řízení postavení účastníka řízení podle správního řádu, jak bylo uvedeno v oznámení o zahájení řízení, ve kterém též byla žalobkyně poučena o svých právech a povinnostech.

33. V odvolání žalobkyně namítla, že její námitky byly směřovány jen proti záznamu 7 bodů ke dni 24. 10. 2024 (správně 2023, pozn. soudu), který byl proveden na základě trestního příkazu Okresního soudu v Berouně ze dne 30. 8. 2024, č. j. 8 T 130/2024–46 (dále jen „trestní příkaz“), nikoli proti ostatním záznamům.

34. Žalovaný v napadeném rozhodnutí uvedl, že v souvislosti s trestním příkazem byly žalobkyni k 17. 9. 2024 zaznamenány 4 body, nikoli 7 bodů, jak uvádí žalobkyně, což odpovídá příloze k zákonu o silničním provozu, podle které se 4 body zaznamenají za řízení motorového vozidla bez držení řidičského oprávnění pro příslušnou skupinu vozidel. Na základě příkazu Městského úřadu Hořovice č. j. S–MUHO/1079/2024TAD jí byly k 17. 4. 2024 zaznamenány 2 body a na základě příkazu Městského úřadu Hořovice č. j. S–MUHO/5439/2023TAD jí bylo k 24. 10. 2023 zaznamenáno 7 bodů. Žalobkyně podala námitky proti oznámení o dosažení 12 bodů, proto se městský úřad správně zabýval tím, zda jsou příkazy a trestní příkaz způsobilými podklady, na jejichž základu žalobkyně dosáhla 12 bodů. Žalobkyně věděla, že podala námitky, a tudíž byla v procesní pozici žadatele.

35. K dané žalobní námitce soud konstatuje, že řízení o námitkách podle § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu je řízením zahajovaným na žádost (§ 44 odst. 1 správního řádu), nikoli z moci úřední. V takovém případě předmět řízení vymezuje žadatel prostřednictvím své žádosti (§ 45 správního řádu) a správní orgány jsou takto vymezeným předmětem řízení vázány. Navrhovateli nic nebrání námitkami ve smyslu § 123f odst. 1 zákona o silničním provozu brojit proti jednomu, vícero či všem záznamům bodů, na jejichž základu dosáhl celkového počtu 12 bodů v registru řidičů. Každé podání je třeba hodnotit podle jeho skutečného obsahu, a proto ze samotného nadpisu nelze usuzovat, že by námitky směřovaly proti všem záznamům, pokud z obsahu námitek vyplývá něco jiného (rozsudek NSS ze dne 4. 11. 2015, č. j. 6 As 294/2014–40, č. 3340/2016 Sb. NSS).

36. Podání žalobkyně ze dne 15. 11. 2024 bylo označeno jako námitky proti oznámení o dosažení 12 bodů v bodovém hodnocení. Jak nicméně vyplývá ze shora uvedeného, toliko podle samotného nadpisu ještě nelze usuzovat, že účastník řízení brojí proti všem záznamům bodů, byť je to v tomto typu řízení pravidlem. Předmět řízení – tedy proti jakým záznamům jsou námitky skutečně podány – je nutno dovozovat zejména z obsahu podání (samozřejmě hodnoceného i ve spojení s tím, jak je podání označeno). V nynější věci je sice žalobkyni třeba přisvědčit, že se v rámci podaných „námitek“ konkrétněji soustředila zejména na záznam bodů provedený na základě trestního příkazu, nelze však současně pominout, že „námitky“ obsahují i obecnější pasáže (v nichž žalobkyně poukazuje na to, že záznam bodů je trestáním svého druhu, že jí mělo být jednoznačně sděleno, na základě kterého konkrétního ustanovení jí byl tento trest uložen, že by bylo vhodnější, aby byl řidiči oznámen každý jednotlivý záznam bodů atd.). Podle názoru soudu se tak městský úřad mohl oprávněně domnívat, že žalobkyně svým podáním brojí proti všem záznamům bodů, kterými postupně dosáhla 12 bodů. Proto podle soudu nepochybil, pokud i takto vymezil předmět řízení v oznámení o zahájeném řízení ze dne 25. 11. 2024 (v něm uvedl, že „překontroloval“ záznamy bodů za všechny přestupky zařazené do bodového hodnocení). Žalobkyně se přitom proti takto vymezenému předmětu řízení ve vyjádření k oznámení ze dne 3. 12. 2024 nijak neohradila (nenamítala např. že se městský úřad podle toho, co uvedl v oznámení, nesprávně zabýval všemi provedenými záznamy bodů). Výroku prvostupňového rozhodnutí proto nelze důvodně vytýkat nejasnost, nepřesnost či nesrozumitelnost z důvodu překročení předmětu řízení (jak to činí žalobkyně), zamítl–li námitky proti všem třem záznamům bodů v bodovém hodnocení řidiče.

37. Je sice pravdou, že v odvolání žalobkyně námitku překročení předmětu řízení uplatnila. V tomto ohledu však její argumentace byla dosti zmatečná. Žalobkyně totiž na jednu stranu uvedla, že námitkami brojila pouze proti záznamu 7 bodů zaznamenaných ke dni 24. 10. 2024 (toto datum je nadto v odvolání uvedeno nesprávně, neboť 7 bodů bylo žalobkyni zaznamenáno dne 24. 10. 2023), současně však uvedla, že brojí proti záznamu 7 bodů na základě trestního příkazu. Jak nicméně přiléhavě uvedl žalovaný, na základě trestního příkazu byly žalobkyni k 17. 9. 2024 zaznamenány 4 body, nikoli 7 bodů. Ani v rámci odvolacího řízení tak sama žalobkyně nebyla schopna srozumitelně předestřít, proti kterým záznamům bodů námitkami vlastně brojí. Za této situace proto nelze za nezákonný označit ani postup žalovaného, který napadeným rozhodnutím prvostupňové rozhodnutí potvrdil (včetně správnosti vymezení předmětu řízení).

38. I pokud by soud připustil, že žalobkyně „námitkami“ hodlala předmětem řízení učinit toliko záznam (4) bodů na základě trestního příkazu, neměla by skutečnost, že se správní orgány nad rámec takto vymezeného předmětu řízení zabývaly i ostatními záznamy bodů, vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. Ať už by totiž odůvodnění rozhodnutí správních orgánů obsahovala pasáže týkající se dalších dvou záznamů, či nikoli, výsledek řízení by pro žalobkyni vyzněl zcela shodně (tedy že by její námitky byly zamítnuty a záznam 12 bodů potvrzen). Ostatně ani v případě této žalobní námitky žalobkyně neuvádí, jak se měl údajně nesprávný procesní postup správních orgánů (které nad rámec toho, co po nich žádala, přezkoumaly i další záznamy bodů) negativně projevit v její právní sféře. Naopak, tímto postupem postupovaly správní orgány v žalobčinin prospěch. Jak vyplývá z rozsudku zdejšího soudu ze dne 19. 6. 2024, č. j. 37 A 15/2024–50, řidič může kdykoliv do doby, než dosáhne 12 bodů, napadnout námitkami kterýkoliv záznam bodů. Ty záznamy, které ještě nebyly takto posouzeny, pak má naposledy příležitost napadnout do pěti pracovních dnů poté, co mu je doručeno první oznámení o dosažení 12 bodů a výzva k odevzdání řidičského průkazu. Jakkoliv se lhůta, kdy dojde k pozbytí řidičského oprávnění, znovu rozběhne právní mocí rozhodnutí o námitkách, které bylo takto možno naposledy podat, neotvírá se během ní nová možnost pro podání dalších námitek. Takový výklad by zcela nedůvodně – proti smyslu a účelu právní úpravy – umožňoval fragmentovat podávání námitek. Postup správních orgánů tedy žalobkyni nepřipravil o možnost brojit proti ostatním záznamům bodům případně v budoucnu, protože žalobkyně již takovou budoucí možnost mít nebude.

39. Z ničeho pak nelze dovodit, co tvrdí žalobkyně, že správní orgány vedly ohledně dvou (údajně námitkami nezpochybněných) záznamů přezkumné řízení ve smyslu § 94 a násl. správního řádu. Veškerá žalobní argumentace mířící tímto směrem se tak míří s průběhem správního řízení a obsahem správního spisu.

40. Námitka je nedůvodná. Správní orgány reagovaly na námitky povahy bodů jako trestu a otázku procesního postavení žalobkyně 41. V poslední žalobní námitce žalobkyně tvrdí, že správní orgány nijak nereflektovaly rozsudek ESLP ve věci Malige proti Francii, a proto nemohly spolehlivě posoudit její právní postavení a správnou aplikaci konkrétních předpisů.

42. Soud konstatuje, že správní orgány se jak otázkou procesního postavení žalobkyně, tak povahou záznamu bodů ve světle judikatury ESLP a NSS zabývaly. Ztotožnily se s názorem žalobkyně, že záznam bodů je správním trestáním sui generis. Shodně se žalobkyní též odkázaly na usnesení rozšířeného senátu ze dne 30. 9. 2015, č. j. 6 As 114/2014–55, č. 3339/2016 Sb. NSS (v němž se rozšířený senát podrobně zabýval i žalobkyní zmiňovaným rozsudkem ESLP; tím soud považuje tuto odvolací námitku také za vypořádanou). Vysvětlily však (zejména viz s. 3 prvostupňového i napadeného rozhodnutí), že to neznamená, že by měly správní orgány v řízení o námitkách rozhodovat o vině a trestu a přehodnocovat rozhodnutí, na jejichž základě byl záznam bodů v souvislosti s prokázaným protiprávním jednáním řidiče proveden.

43. K procesnímu postavení žalobkyně městský úřad žalobkyni vysvětlil, že je v postavení účastníka řízení podle správního řádu, neboť podala námitky, o čemž ji poučil v oznámení o zahájeném řízení. Žalovaný pak doplnil (s. 5 napadeného rozhodnutí), že požadavek žalobkyně, aby byla v pozici „obviněné“ a bylo s ní vedeno správní trestání ve vztahu k záznamu bodů, je zcela v rozporu se zákonem a konzistentní judikaturou. Žalobkyně věděla, že podala námitky, tudíž byla v pozici žadatele.

44. Toto vypořádání námitek uplatněných ve správním řízení žalobkyně v žalobě nijak nezpochybňuje. Soud proto uzavírá, že námitka, podle které se k daným tvrzením správní orgány nevyjádřily, není důvodná. Zabývaly se totiž významem skutečnosti, že záznam bodů je trestem sui generis pro řízení o námitkách proti záznamům bodů i otázkou procesního postavení žalobkyně v tomto řízení.

45. Závěrem soud uvádí, že obecná konstatování na s. 6 žaloby (spojená s citacemi úvodních ustanovení správního řádu), podle kterých správní orgány porušily žalobkynina základní práva, pro svou obecnost nesplňují požadavky kladené na formulaci řádného žalobního bodu. Nejsou z nich zřejmá dostatečně individualizovaná tvrzení o zásahu do veřejných subjektivních práv žalobkyně. Není přitom na soudu, aby za žalobkyni žalobní argumentaci domýšlel. Těmito tvrzeními se proto soud věcně nezabýval. Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení 46. Žaloba není důvodná, proto ji soud zamítl (§ 78 odst. 7 s. ř. s.).

47. O náhradě nákladů řízení rozhodl podle § 60 odst. 1 s. ř. s. Žalobkyně nemá právo na náhradu nákladů řízení, neboť ve věci neměla úspěch. Úspěšný žalovaný náhradu nákladů řízení nepožadoval a podle obsahu spisu mu ani nevznikly náklady, které by převyšovaly náklady na běžnou úřední činnost. Proto mu soud náhradu nákladů řízení nepřiznal.

Poučení

Vymezení věci Žaloba Vyjádření žalovaného Replika Posouzení žaloby Žalobkyně byla v prvostupňovém rozhodnutí dostatečně označena Městský úřad vymezil řádně předmět řízení a nevedl přezkumné řízení Správní orgány reagovaly na námitky povahy bodů jako trestu a otázku procesního postavení žalobkyně Závěr a rozhodnutí o nákladech řízení