37 A 81/2024 – 163

Rubrum

Krajský soud v Praze rozhodl v senátu složeném z předsedy JUDr. Bc. Kryštofa Horna a soudců Mgr. Martiny Kotouček Mikoláškové a JUDr. Jana Peroutky ve věci navrhovatele: Přípravný výbor pro konání místního referenda jednající zmocněncem J. K. bytem X zastoupený advokátkou Mgr. Rebekou Moťovskou Židuliakovou sídlem Krátký lán 138/8, Praha 6 proti odpůrci: obec Statenice sídlem Statenická 23, Statenice zastoupený advokátem Mgr. Lukášem Nohejlem sídlem Opletalova 1525/39, Praha 1 o návrhu na určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky o návrhu na vyhlášení referenda takto:

Výrok

I. Návrh na konání místního referenda v obci Statenice podaný navrhovatelem dne 4. 11. 2024 o otázkách: 1. „Požadujete, aby orgány obce Statenice v samostatné působnosti učinily veškeré možné kroky k tomu, aby v rámci developerských projektů v obci vznikla adekvátní občanská vybavenost (zejména základní škola)?“ 2. „Požadujete, aby orgány obce Statenice v samostatné působnosti učinily veškeré možné kroky k tomu, aby zahájení rezidenční výstavby v rozvojových plochách Z02, Z13a, Z13b územního plánu obce Statenice byla podmíněna předchozí kolaudací Přeložky silnice II/240 (D7–D8) – úsek mezi dálnicí D7, dálnicí D8 a silnicí II. třídy č. II/101?“ nemá nedostatky.

II. Návrh na vyhlášení místního referenda se odmítá.

III. Žádný z účastníků nemá právo na náhradu nákladů řízení.

Odůvodnění

Vymezení věci 1. Návrhem podle § 91a odst. 1 písm. a) a b) zákona č. 150/2002 Sb., soudní řád správní (dále jen „s. ř. s.“), doručeným soudu dne 29. 11. 2024, se navrhovatel domáhal určení, že jím podaný návrh na konání místního referenda v obci Statenice nemá nedostatky. Zároveň se domáhal toho, aby soud vyhlásil místní referendum souběžně s termínem voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky na podzim roku 2025 (poznámka soudu: tj. 3.–4. 10. 2025). Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu 2. Ze správního spisu plyne, že navrhovatel předložil dne 4. 11. 2024 odpůrci v pořadí již třetí návrh na konání místního referenda v obci Statenice podle zákona č. 22/2004 Sb., o místním referendu a o změně některých zákonů (dále jen „zákon o místním referendu“), o následujících otázkách: Otázka 1: „Požadujete, aby orgány obce Statenice v samostatné působnosti učinily veškeré možné kroky k tomu, aby v rámci developerských projektů v obci vznikla adekvátní občanská vybavenost (zejména základní škola)?“ Otázka 2: „Požadujete, aby orgány obce Statenice v samostatné působnosti učinily veškeré možné kroky k tomu, aby zahájení rezidenční výstavby v rozvojových plochách Z02, Z13a, Z13b územního plánu obce Statenice byla podmíněna (sic!) předchozí kolaudací Přeložky silnice II/240 (D7–D8) – úsek mezi dálnicí D7, dálnicí D8 a silnicí II. třídy č. II/101?“ 3. K návrhu byly připojeny podpisové listiny č. 1 až 60 s obsahovými náležitostmi podle § 11 odst. 1 zákona o místním referendu. Návrh i podpisové listiny byly odpůrci předloženy v elektronické podobě (prostřednictvím datové schránky) s doložkou autorizované konverze dokumentu do elektronické podoby. Obě doložky obsahují identifikační číslo provedené konverze, datum vyhotovení 31. 10. 2024 a informaci o tom, že vstup neobsahoval viditelný prvek, který nelze plně přenést na výstup. Konverzi provedla advokátka.

4. Podpisové listiny obsahují celkem 361 podpisů. Samotný návrh na konání referenda obsahuje podpisy celkem 11 členů navrhovatele. Mezi účastníky je nesporné, že ke dni 1. 1. 2024 byl počet oprávněných osob v obci 1 097.

5. Odpůrce výzvou ze dne 19. 11. 2024, č. j. STAT–2548/2024 (dále jen „výzva“), vyzval navrhovatele k odstranění nedostatků návrhu. První nedostatek návrhu odpůrce spatřoval v probíhajícím řízení ve věci prvního návrhu navrhovatele u NSS. Měl za to, že toto řízení brání přezkumu dalšího (v pořadí třetího) návrhu navrhovatele, který je v podstatných ohledech a navržených otázkách totožný s prvním a druhým návrhem. Jako druhý nedostatek vznesl nepřípustnost elektronických podání. Návrh na konání referenda ani podpisové listiny podle odpůrce nebylo možné předložit v elektronické podobě, neboť musí obsahovat vlastnoruční podpisy. Lze akceptovat pouze originály v listinné podobě. Vyslovil též pochybnosti o tom, zda byla elektronická konverze podpisových listin provedena řádně podle zákona č. 300/2008 Sb., o elektronických úkonech a autorizované konverzi dokumentů (dále jen „zákon o elektronických úkonech“). Originály podpisových listin totiž byly v té době u NSS, tudíž s nimi navrhovatel nemohl disponovat. Dalším nedostatkem byl nedostatečný počet podpisů. Odpůrce měl za to, že podpisové listiny obsahují pouze 262 uznatelných podpisů. Neuznal podpisy osob, které měly trvalý pobyt mimo obec, či osob neevidovaných v příslušných registrech obce. Dále nebylo možné uznat podpisy, u nichž byly zcela nečitelné, nesprávné nebo chybějící zákonem požadované údaje. Neuznával též proškrtané podpisy. Ve výzvě konkretizoval pomocí čísla podpisové listiny a čísla řádku každý neuznatelný podpis, přičemž vždy uvedl, který z nastíněných důvodů brání v uznání daného podpisu. Rovněž uvedl, že obdržel od 22 osob písemné prohlášení o tom, že berou podpis na podpisové listině zpět a návrh na konání referenda nepodporují. Odvolání podpisu však vytkl pouze 19 konkrétním podpisům. Některé z těchto osob uvedly, že byly při sbírání podpisů uvedeny v omyl. Odvolané podpisy odpůrce neuznal.

6. Ve spise jsou založeny veřejné dopisy obecního úřadu Statenice ze dne 12. 6. 2024 určené občanům obce. V úvodu je popsáno, že dopis je reakcí na dotazy občanů obce ohledně místního referenda, stížnosti na způsob sbírání podpisů a žádosti o stanovisko obce. Dopis vyzývá občany ke kontrole dokumentu, který podepisují a uvádí, že se jedná o souhlas s konáním referenda s nesplnitelnými podmínkami, které může vážně poškodit obec. Konstatuje, že referendum se snaží podmínit výstavbu v obci provedením přeložky komunikace, která se v dohledné době pro nesouhlas sousední obce realizovat nebude. Přislíbené developerské projekty zajišťují občanskou vybavenost obce (stavba školy a infrastruktury). Referendum má však obec konzervovat, kladení nesmyslných a nesplnitelných podmínek developerům jiný cíl nemá. Darování pozemků a financování výstavby ze strany developerů je přitom závislé na tom, zda jim obec umožní další výstavbu. Dopis rovněž obsahuje tento seznam: „Co tedy souhlas s tímto referendem znamená: 1. nebude postaven přivaděč vody a nebude dostatek čisté vody ve Statenicích; 2. nebude postavena čistírna odpadních vod (developer stavět čistírnu nemusí, pokud nebude moct stavět projekt, a to ani dle v současnosti platné smlouvy); 3. nebude dostatek financí ani pozemek na stavbu školy a školky; 4. dopravní situace se referendem nezlepší; 5. obec bude čelit nárokům na náhradu škody developerů za zmařenou výstavbu, ve výši významně překračující možnosti obce; 6. spory s developery budou trvat; 7. všichni zaplatíme referendum o otázkách, které nedávají smysl a ve skutečnosti nenabízí řešení, jen věci komplikují.“ Následovala výzva občanům, že pokud chtějí svůj souhlas s referendem odvolat, mohou tak učinit vyplněním a podpisem formuláře, který je součástí dopisu. Vyplněný formulář bylo možné doručit na podatelnu, nebo vyfotit a zaslat emailem starostovi. Nad formulářem je předepsané prohlášení o odvolání podpisu na podpisovém archu referenda a o tom, že dotyčný návrh nepodporuje. Pro vyloučení pochybností dotyčný žádá, aby jeho podpis na podpisovém archu referenda obecní úřad vyřadil a neuznal. Do připojeného archu mohli občané uvést své údaje (jméno, datum narození, adresu) a vlastnoruční podpis. Tyto dopisy, resp. obsažené archy, podepsalo 15 osob. Spis obsahuje vlastnoručně podepsané archy 13 osob a fotografie podepsaných archů dalšími 2 osobami.

8. Součástí spisu je dále 8 vlastnoručně podepsaných dopisů totožného znění. Tyto dopisy jsou nadepsané jako stížnost ve věci sbírání podpisů v rámci místního referenda a žádost o prošetření adresovaná k rukám starosty obce. Pisatel dopisu uvádí, že byl při sběru podpisů k referendu uvedený v omyl, pokud jde o obsah, smysl a účel referenda. Bylo mu totiž sděleno, že podpis umožní pouze poskytnutí nezbytných informací ze strany obce. Svůj podpis na podpisovém archu referenda tedy výslovně odvolává a potvrzuje, že návrh nepodporuje. Žádá obecní úřad o vyřazení a neuznání svého podpisu na podpisovém archu k referendu. Současně žádá o prošetření způsobu sbírání podpisů, zejména nekompletních či zavádějících informací od osob sbírající podpisy. Tyto dopisy obsahují osobní údaje (jméno, datum narození, adresu) a vlastnoruční podpis 8 osob. Z toho 1 osoba podepsala výše uvedený formulář i tento dopis. Celkem tedy správní spis obsahuje odvolání 22 osob.

9. Spis obsahuje listinné originály podpisových listin č. 1 až 57 a listiny č. 1 až 60 v autorizované konverzi dle konverzní doložky provedené zástupkyní navrhovatele dne 11. 10. 2024 při nahlížení do spisu, přičemž si pořídila kopie dokumentů prostřednictvím mobilního telefonu. Soud při jednání ověřil, že tato skutečnost není mezi účastníky sporná. Neprováděl proto pro nadbytečnost vyjádření NSS, které tuto skutečnost mělo potvrzovat.

10. Odpůrce soudu předložil stálý seznam voličů v obci s dodatkem, dokument nazvaný Referendum č. 3 – přehled uznatelných podpisů v závislosti na trvalém pobytu, evidenci obyvatel aktuální k 4. 11. 2024 a evidenci obyvatel aktuální k 28. 7. 2025.

11. V seznamu voličů je registrovaný A. K., nar. X, trvale bytem X. V dodatku ke stálému seznamu je registrovaný O. T., nar. X, trvale bytem X a A. K., nar. X, trvale bytem X.

12. Evidence obyvatel aktuální k 28. 7. 2025 obsahuje údaje o typu pobytu na území, adrese, věku a státní příslušnosti jednotlivých osob. Je z ní zřejmé, že v obci Statenice jsou od roku 2021 přihlášeni k pobytu všechny tyto osoby: C. P., F. T., L. T., J. P., J. Ż., E. Ż., M. K. a M. B. Všichni jsou občané Evropské unie a mají v České republice udělený trvalý pobyt. Ke dni podání návrhu na konání referenda byly tyto osoby zletilé. Jsou vedeny též v evidenci obyvatel aktuální k 4. 11. 2024.

13. Odbor cizinecké policie Krajského ředitelství policie Středočeského kraje provedl lustraci dožádaných osob a přípisem ze dne 28. 7. 2025, č. j. KRPS–197433–2/ČJ–2025–010032, informoval soud o tom, že: – C. P., nar. X, státní příslušnice X, má trvalý pobyt v ČR od roku 2022, – F. T., nar. X, státní příslušník X, má trvalý pobyt v ČR od roku 2022, – L. T., nar. X, státní příslušnice X, má trvalý pobyt v ČR od roku 2022, – J. P., nar. X, státní příslušnice X, trvalý pobyt v ČR od roku 2005, – J.Ż., nar. X, státní příslušník X, má trvalý pobyt v ČR od roku 2017, – M. K., nar. X, státní příslušnice X, trvalý pobyt v ČR od roku 2016, – M. B., nar. X, státní příslušnice X, má trvalý pobyt v ČR od roku 2005. Obsah návrhu 14. Navrhovatel je přesvědčený, že návrh na konání místního referenda nedostatky nemá a naplňuje veškeré zákonné náležitosti. Postup odpůrce má za nesprávný a nezákonný. E–mailová komunikace mezi předsedou přípravného výboru a zastupiteli obce či zápis z 5. zasedání zastupitelstva obce Statenice konaného dne 19. 8. 2024 podle navrhovatele svědčí o zjevné nevůli odpůrce místní referendum vyhlásit. Konání referenda by totiž mohlo kolidovat s připravovanými smlouvami mezi developerem a odpůrcem.

15. K nedostatkům vytýkaným výzvou navrhovatel uvádí, že se rozhodl přistoupit ke zpětvzetí kasační stížnosti. K elektronické konverzi podpisových listin uvádí, že byla provedena řádně z originálů podpisových listin při nahlížení do spisu u NSS. Ministerstvo vnitra přitom potvrdilo, že listiny lze podat i elektronicky.

16. Co se týče počtu podpisů, odpůrce účelově vyškrtl podpisy s cílem znemožnit konání místního referenda. Jednotlivé podpisy posuzoval formalisticky. Navrhovatel k návrhu přiložil komentář k jednotlivým rozporovaným podpisům. K jedné části podpisů namítá, že chybějící či chybně uvedené údaje jsou účelovou záminkou pro vyškrtnutí podpisu, neboť osoby jsou i bez chybějícího údaje jednoduše identifikovatelné. K několika údajně nečitelným podpisům navrhovatel doplňuje jméno osoby, či jiný nečitelný údaj. V jednom případě vysvětluje, že domnělé přeškrtnutí je součástí podpisu. Navrhovatel uznává 1 podpis jako nečitelný. U 30 osob, které odpůrce neuznal, neboť nejsou v příslušném registru obce, navrhovatel žádá o prověření správnosti neuznání. I pokud by od celkového počtu 372 sesbíraných podpisů bylo odečteno 31 podpisů, stále by navrhovatel doložil 341 platných podpisů, tedy dostatečný počet pro vyhlášení referenda.

17. Navrhovatel dále namítá, že odpůrce vyzýval občany obce k tomu, aby referendum nepodpořili, případně aby svůj podpis podporující konání referenda odvolali. Tím zasáhl do práva občanů na výkon samosprávy přímým způsobem. Postup odpůrce byl totiž způsobilý vyvolat v občanech pocit, že výkon jejich práva (hlasovat v referendu) je nežádoucí, představuje něco, co by se nemělo dít a na co nemají právo. V projednávaném případě jde navíc o malou obec, kde činnost obecní rady vykonává starosta, který má zásadní vliv na činnost obecního úřadu i obce samotné. Právě starosta je v obci představitelem politické většiny, která si referendum nepřeje. Stanoviska odpůrce k referendu navíc nebyla projednaná ani schválená zastupitelstvem. Jedná se o činnost starosty, jež sice samostatně vykonává pravomoc rady, nicméně není k takovému postupu zmocněný. Domnívá se, že odpůrce může svůj postoj vyjádřit v kampani před hlasováním, nikoliv však ve chvíli, kdy se teprve sbírají podpisy potřebné pro samotné vyhlášení referenda.

18. Navrhovatel dále upozorňuje na to, že zákon nepředvídá možnost odvolání podpisu, natož ve formě dopisu adresovanému obci, tedy způsobem, který navrhovatel nemůže zkontrolovat ani ověřit. Právě obec má zájem na nevyhlášení referenda a v projednávaném případě dokonce demotivuje občany od výkonu přímé demokracie. Umožnění odvolání podpisu by navrhovatele vystavovalo nejistotě ohledně potřebného počtu podpisů. Přípravný výbor se totiž může dostat do situace, kdy ukončí sběr podpisů, neboť jich má na podpisových listinách dostatečné množství a až následně po podání návrhu na konání referenda zjistí, že jeho návrh trpí nedostatky, jelikož obec obdržela několik odvolání podpisů. Za takových okolností může obec konání referenda účelově zdržovat. Možnost odvolání tedy brání využití referenda jakožto efektivního nástroje přímého rozhodování občanů. Zároveň se ze strany navrhovatele nejedná o vnucování vůle občanům, neboť svou vůli mohou projevit právě v samotném referendu. Občané, kteří konání referenda podpisem podpořili, mají možnost hlasovat tak, aby referendum nemělo zamýšlený efekt. Případně nemusí hlasovat vůbec, aby nebyla dosažena potřebná účast pro závaznost referenda. Na odvolání podpisů by proto neměl být brán zřetel.

19. Navrhovatel se domáhá určení, že návrh nemá nedostatky a současně žádá, aby soud referendum na požadovaný termín vyhlásil. Tento postup umožňuje efektivní ochranu práva na výkon samosprávy přímým způsobem v situaci, kdy pouhé prohlášení návrhu na konání místního referenda za bezvadný by vedlo k průtahům ze strany obce. Odpůrce návrh na konání referenda zastupitelstvu ani nepředložil. Naopak podniká kroky proti konání referenda ve fázi, kdy to zákon neumožňuje. Navržené otázky přitom splňují všechna kritéria stanovená v § 6 až 8 zákona o místním referendu. Vyjádření odpůrce 20. Odpůrce ve vyjádření k návrhu popsal chronologii jednotlivých návrhů na konání místního referenda o navržených otázkách. Před podáním projednávaného návrhu navrhovatel odpůrci podal první návrh ze dne 18. 6. 2024, k němuž přiložil podpisové listiny č. 1 až 55 a následně druhý návrh ze dne 12. 8. 2024, k němuž navíc přiložil i podpisové listiny č. 56 až 57. Tyto podpisové listiny nejspíš odpovídaly podpisovým listinám č. 1 až 57 přiloženým k projednávanému návrhu. Zdejší soud usnesením ze dne 6. 8. 2024, č. j. 54 A 48/2024–18, odmítl návrh na určení bezvadnosti a vyhlášení referenda ve věci prvního návrhu. Proti tomuto usnesení navrhovatel podal kasační stížnost, kterou NSS zamítl rozsudkem ze dne 28. 11. 2024, č. j. Ars 3/2024–43. Před podáním kasační stížnosti vzal navrhovatel první návrh zpět a podal druhý návrh, který vzal zpět v průběhu řízení.

21. Odpůrce má za to, že i nyní projednávaný návrh na vyhlášení místního referenda trpí nedostatky, které vytkl ve výzvě ze dne 19. 11. 2024.

22. První nedostatek spatřoval v tom, že ke dni učinění výzvy bylo u NSS vedené řízení ve věci prvního návrhu navrhovatele. Dle odpůrce tak existovala překážka bránící podání dalšího téměř totožného návrhu na konání referenda. Navrhovatel tento nedostatek fakticky uznal, neboť uvedl, že se rozhodl vzít kasační stížnost zpět. NSS však kasační stížnost zamítl.

23. Druhým nedostatkem bylo podání návrhu na konání referenda a podpisových listin v konvertované podobě. Jelikož originály podpisových listin byly poskytnuty NSS pro účely řízení o kasační stížnosti, pořídil navrhovatel během nahlížení mobilním telefonem fotografie originálů podpisových listin, z nichž následně provedl konverze. Návrh ani podpisové listiny však není možné konvertovat do elektronické podoby. Jedná se o dokumenty v listinné podobě, jejichž jedinečnost nelze konverzí nahradit podle § 24 odst. 4 písm. b) zákona o elektronických úkonech, neboť ze zákona o místní referendu vyplývá požadavek zákonodárce na jejich autenticitu. Dle odpůrce mají tyto dokumenty existovat v jednom originálním listinném vyhotovení. Navíc obsahují změny, doplňky, vsuvky a škrty zeslabující jejich věrohodnost podle § 24 odst. 4 písm. c) téhož zákona. Připuštění elektronického podání také znemožňuje vyškrtnutí podpisu osoby, která se rozhodne, že konání referenda již nebude podporovat.

24. Odpůrce se rovněž domnívá, že konverze nebyla provedena v souladu s vyhláškou č. 193/2009 Sb., o stanovení podrobností provádění autorizované konverze dokumentů. Snímací plocha zařízení pro provádění konverze musí splňovat velikost formátu nejméně A4, nicméně mobilní telefon tuto technickou náležitost nesplňuje. Jelikož se nejedná o řádné elektronické konverze podle zákona o elektronických úkonech, nelze podpisovým listinám ani návrhu přiznat stejné účinky jako jejich originálům. Podpisové listiny nebyly opatřeny ani kvalifikovaným elektronickým podpisem, pročež nelze podpisy na nich obsažené považovat za vlastnoruční podpisy. Podpisové listiny tedy nesplňují jednu ze zákonných náležitostí.

25. Třetí nedostatek návrhu na konání referenda podle odpůrce spočíval v nedostatečném počtu podpisů. Tento nedostatek odpůrce navrhovateli vytknul již v souvislosti s prvním návrhem, přesto adekvátní počet nových podpisů nebyl doplněn. Podpisové listiny obsahují pouze 262 uznatelných podpisů. Konkrétní nedostatky jednotlivých podpisů odpůrce uvedl v bodě 14 výzvy. Neuznal podpisy neoprávněných osob (např. bez trvalého pobytu na území obce Statenice) nebo osob neevidovaných v příslušných registrech obce (např. v seznamu voličů či základním registru obyvatel). Dále neuznal podpisy, u nichž chyběly zákonem požadované údaje, případně byly uvedeny nesprávně či nečitelně. Vyvinul přitom maximální úsilí osoby identifikovat a neuznal podpisy pouze v krajních případech.

26. K odvolaným podpisům odpůrce uvádí, že každý občan obce má právo se svobodně rozhodnout, zda bude, či nebude podporovat konání referenda. Pokud v tomto ohledu dostatečně určitě projeví svou vůli, odpůrce podpis neuzná. Zákon o místním referendu, ani jiný právní předpis nezakazuje odvolání podpisu na podpisové listině. Jedná se proto o implicitně dovolené jednání, které je navíc běžné např. v případě elektronického podepisování petic. Pokud je vůle dostatečně určitě projevena, není rozhodné, jakým způsobem se podpis odvolá. Odvolání prostřednictvím dopisu obecnímu úřadu je nejjednodušší, neboť obecní úřad se návrhem na konání referenda a podpisovými listinami musí zabývat. Odpůrce se veřejně vyjádřil k možnosti odvolání podpisu až poté, co obdržel od některých občanů dotazy na vyhlášení referenda a stížnosti na způsob sbírání podpisů. Podpisové listiny měly být občanům předkládány s tím, že představují statistiku pro volby do Evropského parlamentu či souhlas se získáním informací od odpůrce. Věc byla konzultována s Ministerstvem vnitra s tím, že odvolání podpisů je jediná možnost ochrany práv občanů uvedených v omyl.

27. Navrhovatel se navzdory poučení ze strany odpůrce staví lhostejně k požadavku na dostatečný počet podpisů a k zákonným lhůtám. Pokud by však dodržel všechny podmínky zákona o místním referendu, odpůrce by žádné nedostatky nevytkl a věc by postoupil zastupitelstvu.

28. K návrhu na vyhlášení místního referenda soudem odpůrce uvádí, že takový postup předpokládá předložení bezvadného návrhu na konání místního referenda zastupitelstvu. Projednávaný návrh však není bezvadný, což odpůrce navrhovateli včas a řádně vytkl. V tomto případě tedy nenastoupila ani domněnka bezvadnosti návrhu. Odpůrce výzvou navrhovateli sdělil, jakým způsobem má vady návrhu odstranit. Navrhovatel ovšem k návrhu doplnil jen pár podpisů, z čehož byl jeden duplicitní. Referendum tedy mezi občany odpůrce nemá potřebnou podporu. Zastupitelstvo obce musí mít možnost vyjádřit se ke konání referenda. V tomto případě se však zastupitelstvo k návrhu vyjádřit nemohlo. Za těchto okolností nejsou splněny podmínky pro projednání návrhu na vyhlášení podle § 57 odst. 2 písm. b) zákona o místním referendu. Odpůrce se nevyjádřil k přípustnosti otázek, neboť jejich posuzování je svěřeno zastupitelstvu obce.

29. Odpůrce navrhuje, aby soud zamítl návrh na určení bezvadnosti návrhu na konání referenda a zároveň pro předčasnost odmítl návrh na vyhlášení referenda. Dosavadní průběh řízení před soudem 30. Krajský soud ve věci již jednou rozhodl usnesením ze dne 30. 12. 2024, č. j. 37 A 81/2024–55. Výrokem I. určil, že projednávaný návrh na konání místního referenda nemá nedostatky a výrokem II. odmítl návrh na vyhlášení místního referenda pro nepřípustnost. Odpůrce se kasační stížností domáhal zrušení usnesení v rozsahu výroku I., nicméně NSS rozsudkem ze dne 2. 7. 2025, č. j. Ars 1/2025–55, usnesení krajského soudu zrušil v celém rozsahu. Krajský soud se proto bude znovu zabývat celým návrhem navrhovatele.

31. NSS krajskému soudu vytkl důvody, pro které započítal do minimálního počtu potřebných podpisů 19 odvolaných podpisů a 13 podpisů osob, u nichž krajský soud mylně uzavřel, že je sám odpůrce uznal jako osoby oprávněné hlasovat v referendu.

32. NSS obecně připustil možnost odvolat jednou udělenou podporu návrhu přípravného výboru na konání místního referenda představovanou podpisem oprávněné osoby na podpisové listině. Formuloval přitom požadavek, aby odvolání bylo učiněné formou odpovídající požadavkům § 11 odst. 2 zákona o místním referendu a oznámené přípravnému výboru i příslušné obci ještě před podáním návrhu na konání místního referenda obecnímu úřadu (§ 12 odst. 1 téhož zákona). Tyto obecné požadavky považoval v projednávané věci za splněné. Výslovně však připustil, že není vyloučeno, aby krajský soud do svých závěrů promítl i v návrhu popsanou a zpochybňovanou „kampaň“ odpůrce týkající se možného odvolání podpory konání místního referenda. Pro NSS bylo určující, že krajský soud své závěry o nemožnosti odvolat podpisy formuloval obecně, aniž by je vztáhl přímo a výlučně k okolnostem dané věci, resp. „kampani“ odpůrce.

33. NSS se také vyjádřil ke 13 podpisům „uznaným“ odpůrcem na základě „vlastního přehledu uznatelných podpisů z hlediska trvalého pobytu“. Jednalo se o podpisy osob, které odpůrce výzvou vyloučil, neboť měl za to, že nenáleží oprávněným osobám. Krajský soud při jejich přezkumu zjistil, že v odpůrcem předloženém dokumentu obsahujícím k jednotlivým podpisovým listinám údaj o „počtu uznatelných podpisů – splňující náležitosti oprávněné osoby (mají zde TP nebo pochází ze země EU a mají zde TP)“, jsou dané podpisy označeny jako „uznatelné“. Vycházel tedy z toho, že odpůrce svou chybu napravil a tyto podpisy zpětně uznal. Podle NSS však krajský soud nemohl automaticky vycházel z uvedeného dokumentu, neboť nebylo objektivně zřejmé, kdo, kdy a proč jej vyhotovil. Nezohlednil navíc vyjádření odpůrce k návrhu, jímž výslovně setrval na svých závěrech o neuznání podpisů. Postup krajského soudu považoval ve vztahu k účastníkům za překvapivý. Za nepřezkoumatelnou pak považoval zmínku krajského soudu o tom, že dané osoby dohledal v předložených seznamech. Nebylo totiž zřejmé, o jaké konkrétní seznamy se jednalo a co z nich ve vztahu k oprávněnosti podpisů plyne.

34. NSS naopak potvrdil závěry krajského soudu ohledně 29 podpisů, které odpůrce nedůvodně vyřadil pro jejich „nečitelnost“ (z toho 27 podpisů uznal výslovně a 2 podpisy se nezabýval, neboť proti nim nebrojila kasační stížnost). Rovněž potvrdil 4 podpisy neoprávněně vyloučené s ohledem na příliš formální posouzení (z toho 3 podpisy zmínil a uznal výslovně a 1 podpisem se nezabýval). U 3 podpisů obsahujících pouze formální nedostatky, které krajský soud zmínil nad rámec jako příklady dalších bezdůvodně neuznaných podpisů, připustil, že by je bylo možné započítat.

35. Závěrem NSS zdůraznil, že svým rozsudkem nezavazuje krajský soud v tom směru, že návrh podaný k soudu musí být zamítnut (resp. že posuzovaný návrh na konání místního referenda má nedostatky). Krajský soud se totiž dosud nezabýval všemi spornými podpisy ani všemi podpisovými listinami (listiny č. 58–60). Navíc není zřejmé, jak hodnotil oprávněnost některých osob podpořit konání místního referenda především ve vztahu k 13 odpůrcem „(ne)uznaným“ podpisům. NSS také nevyloučil, že promítnutí „kampaně“ odpůrce do závěrů ohledně odvolaní podpisů může ovlivnit celkový počet podpisů na podporu konání referenda.

36. Vysloveným právním názorem je krajský soud vázán (§ 110 odst. 4 s. ř. s.). Jednání konané dne 14. 8. 2025 37. Při jednání dne 14. 8. 2025 obě strany setrvaly na svých stanoviscích.

38. Navrhovatel uvedl, že neuznání podpisů bylo formalistické, nese znaky libovůle. Např. cizince a další osoby nebylo pro navrhovatele těžké vyhledat ani v katastru nemovitostí, a to nedisponuje takovými prostředky, jako odpůrce. Obec proti referendu vede nepřípustnou kampaň. Ohradil se proti tvrzení, že petenty uvedl v omyl či že by na listinách byly „černé duše“. V pochybnostech má být rozhodnuto ve prospěch referenda, navíc jsou zde okolnosti zvláštního zřetele hodné, neboť obec aktivně referendu brání.

39. Odpůrce setrval na stanovisku, že návrh měl vady (nebyl dostatečně podpořen). Lidé nevěděli, co podepisují, a obraceli se na něj s žádostmi o pomoc. To není kampaň. Ze strany občanů šlo o spontánní projev vůle. Okolnosti zvláštního zřetele hodné svědčí proti referendu, neboť referendum by mělo nepředvídatelný dopad na již uzavřené smlouvy s třetími osobami (developerem).

40. Soud při jednání v rámci rekapitulace řízení o návrhu na vyhlášení místního referenda provedl listinné důkazy. K důkazu provedl originály podpisových listin č. 58, 59 a 60. Tyto listiny obsahovaly dohromady 8 vlastnoručních podpisů, u každého z nich bylo čitelně uvedené jméno podepisující osoby, datum narození a adresa bydliště. Následně soud předložil originály podpisových listin č. 58, 59 a 60 odpůrci a vyzval jej, aby se k nim vyjádřil. Odpůrce nenamítl rozpor mezi obsahem originálů a konvertovaných dokumentů, které jsou součástí správního spisu.

41. Soud se dále zabýval veřejnými dopisy odpůrce ze dne 12. 6. 2024 (viz bod 6 tohoto usnesení) ve spojení s veřejným dopisem ze dne 9. 8. 2024, kterým odpůrce informoval občany o tématu „referendum“. Uvedl, že obdržel návrh na konání místního referenda, který obsahoval vady, proto navrhovatele vyzval k jejich odstranění. Navrhovatel však podal žalobu ke Krajskému soudu v Praze. Soud všechny návrhy přípravného výboru týkající se referenda odmítl. Odpůrce tedy postupoval správně a v souladu se zákonem. Návrh na vyhlášení referenda provázely podivné okolnosti. Občané se na odpůrce obraceli s informacemi o netransparentním získávání podpisů. Odpůrce jim proto vysvětlil, jaká mají práva a možnosti. Podmínky referenda byly reálně nesplnitelné. Cílem přípravného výboru bylo zablokovat výstavbu v obci, včetně školy, školky, čistírny či vodovodního převaděče. Odpůrce při jednání učinil nesporným, že je původcem obou dopisů a že byly zveřejněny na jeho webových stránkách.

42. Z kopie výřezu z webové stránky sousedstvistatenice.cz/l/vyjadreni/ soud zjistil, že zastupitelé odpůrce ze sdružení Sousedství reagovali na vyjádření odpůrce k petici za vyhlášení referenda. Uvedli, že se od oficiálního vyjádření obce distancují, neboť obsahuje zavádějící a neúplné informace, což považují za škodlivé. Např. není pravda, že výstavba školky je podmíněna stavbou ČOV. Ekvivalenty pro školku jsou zajištěny v rámci stávajícího připojení na ČOV Roztoky. Navíc výstavba ČOV se referendem nezastaví. O té má odpůrce uzavřenou smlouvu s developerem od roku 2018. Zastupitelstvo již odsouhlasilo stavbu ČOV podle dokumentace ke stavebnímu povolení. Závěrem tito zastupitelé dodali, že s nimi nikdo nekonzultoval obsah zveřejněného prohlášení.

43. Při jednání soud též seznámil účastníky se svými zjištěními ohledně trvalého pobytu občanů EU ve Statenicích a provedl též k důkazu sdělení odboru cizinecké policie Krajského ředitelství policie Středočeského kraje k této problematice (viz body 10–13 tohoto usnesení).

44. Odpůrce předložil jemu adresované dopisy datované dny 13. 8. 2025 a 12. 8. 2025 shodně nadepsané jako odvolání podpory a stažení podpisu z podpisového archu, kterým A. D., S. D., J. B., J. B., D. Š., D. Š.ml, S. Š. a V. Š. odvolali svou podporu referendu a stáhli podpis z podpisového archu. Někteří z nich též na listinách uvedli, že si nejsou vědomi, že by petici podepsali, pokud k tomu však došlo, stalo se tak bez jejich vědomého souhlasu a bez toho, aby byli se skutečným obsahem otázek referenda srozuměni. Soud je provedl k důkazu. Navrhovatel namítl, že odvolání je opožděné.

45. Soud dále provedl listinné prohlášení členů volební okrskové komise o narušení voleb (do Evropského parlamentu – pozn. soudu) probíhajících 7.–8. 6. 2024 sdružením Sousedství a lidmi žádající podpisy na petici. V tomto prohlášení je popsáno, že členové navrhovatele oslovovali občany mířící do volební místnosti za účelem získat podpisy petice k návrhu na vyhlášení referenda. Ve věci byla přivolána i hlídka policie. Z okolí volební místnosti byli vykázáni do prostoru potravin S. K tomuto soud uvádí, že okolnosti sběru podpisů ze strany navrhovatele nebyly odpůrcem vyčteny ve výzvě. V každém případě sběr podpisů mezi oprávněnými osobami v době jiných voleb nemá žádný vliv na (bez)vadnost návrhu na vyhlášení referenda. Nemůže totiž představovat „volební vadu“ ve vztahu k projednávanému referendu zkrátka proto, že šlo o zcela jiné hlasování.

46. Soud provedl dokazování též výslechem svědků – osob, které odpůrci předali dopis, kterým odvolali svůj podpis.

47. Svědek S. S. uvedl, že s ním o výslechu nikdo nehovořil. Petici podporující referendum podepsal poté, co přijel z nemocnice. Manželka za ním přišla s tím, zda chce, aby byla ve Statenicích škola a školka. Dokument tedy podepsal a nepřečetl si ho. Když se dozvěděl, že to je o referendu ohledně výstavby, tak svoji podporu odvolal. Odvolání podpisu nesepsal, papír mu přinesl pan C., zastupitel odpůrce. Svědek se na něj obrátil na hřišti při obecní slavnosti vloni na podzim, neboť ve Statenicích se mluvilo, že referendum je podvrh. Měl podepsat papír, jestli chce školu a školku. To podepsal, ale referendum je něco jiného. Odvolání podepsal panu C. a ten si jej odnesl. Svědek má v obci obchod a tam se to probíralo. Letáky ani nic takového mu ohledně referenda nepřišly. Obchod má v obecních prostorách. Nájemní smlouva je na dobu určitou na pět let, smlouvu podepsal v roce 2018 a 2023, ale to neví přesně. Podepsání smlouvy ale podle něj s odvoláním podpisů v referendu nemělo žádnou souvislosti. Odvolání byla jeho svobodná vůle. Je zásadně proti referendu – lidé nemají rozhodovat o tak zásadních věcech, jako je navrhováno, od toho jsou lidem volení zastupitelé.

48. Svědkyně L. S. uvedla, že když podepisovala referendum, tak nevěděla, že to je referendum, bylo jí řečeno, že to je kvůli škole, školce, silnicím, ale nevěděla, že jde o referendum. Proto podpis odvolala. Sběrači podpisů za ní přišli do obchodu a řekli, že se jedná o podpis k souhlasu školy nebo školky. Listinu ale nečetla, pospíchala, měla v obchodě lidi. Následně ji oslovil pan C., který jí předal k podpisu dokument (odvolání podpisu – pozn. soudu). Oslovil ji přímo v obchodě, který provozují ve Statenicích. Papíry s sebou donesl později. Když to podepsala, vzal si listinu s sebou. Pan C. nijak nezmiňoval nájemní smlouvu v kontextu referenda. O radu, jak odvolat podpis, nikde nežádala, řešili to doma, pan C. byl ale rychlejší. Po předložení podpisové listiny potvrdila, že na petici podporující referendum je její podpis. Ačkoliv je v úvodu nadpis „REFERENDUM“, nevěděla, co podepisuje, protože to nečetla. S tímto referendem ale nesouhlasí, nerozumí tomu, mají rozhodovat zastupitelé. Žádný nátlak na ní nikdo nevyvíjel.

49. Svědkyně K. H. uvedla, že účastníky zná jen od vidění z obchodu. Při podpisu petičního archu dostala v obchodě mylnou informaci. Bylo jí paní V. T. řečeno, že se jedná o stavbu školky. Věděla, že jde o referendum, ale nevěděla, čeho se týká. Listinu nečetla. Následně se dozvěděla, že to není jen o školce. Pak přišel pan zastupitel C., že ji zasvětí do celé situace, do všech dokumentů a po konzultaci s ním uvážila, že podpis odvolá. Pan C. se na ni obrátil sám, přišel za ní do obchodu a předložil jí k podpisu připravenou listinu. Nepamatuje si, kdy to bylo. Do té doby o referendu neměla žádné informace. Vlastně nevěděla, co znamená slovo referendum. Myslela si, že to je veřejné zasedání. Zjistila si, o co jde, a na základě toho díky panu C. svůj podpis odvolala. Přečetla si dokumenty od něj a rozhodla se odvolat. Vůbec neví, co to bylo za dokumenty, ale bylo to její svobodné rozhodnutí.

50. Svědek M. H. uvedl, že podpis odvolal, protože si myslel, že jde o školu a silnici. Vůbec nevěděl, že jde o nějaké referendum. Vůbec nevěděl, co podepisuje. Říkali, že se postaví škola, až potom se dozvěděl, že jde o referendum. Byl u krámu, přišla paní ze Statenic a začala mu vyprávět, aby dal nějaký podpis kvůli výstavbě školy, že udělají lepší Statenice. Pak se kdesi (asi v krámě, kde pracuje jeho manželka) dozvěděl z druhé strany, že to tak není. Potom podepsal papír, že je proti referendu. Papír mu dal pan C. z úřadu a po podpisu si ho nechal. Nevzpomíná si, jestli přišel on za ním, nebo naopak. Je to minimálně rok, na nic si nevzpomene. Nic pořádně nečetl. Zajímalo ho jen to, že jde o školu, myslel si, že se postaví škola a silnice. Nikdo mu neřekl, že bude referendum, nebo si to nepamatuje. Arch si vůbec nevybavuje. K odvolání ho však nikdo nenutil.

51. Svědkyně A. M. uvedla, že jí šlo hlavně o školku (neboť má dítě) a silnice. Tak to podepsala. Pak zjistila, že to je o něčem jiným, tak to odvolala. To jí nemůže nikdo zakázat. Všichni, co dělají na krámě, dostali papír, že se to odvolává. Papír na ní čekal v práci. Tak to podepsala. Co se dělo s papírem neví, někdo si ho odnesl. Neví, kdo text odvolacího dopisu sepsal. Protože na něm byly podepsané holky, tak jej podepsala také. Soud svědkyni předložil podpisovou listinu a dopis s odvoláním podpisu a svědkyně potvrdila, že oba podpisy jsou její. K oběma dokumentům však uvedla, že je nečetla. Všichni se ale v rámci rodiny (pracuje v obchodě pana S.) bavili o tom, že nejde o školku, ale úplně o něčem jiném. Letáky k tomuto tématu nezaznamenala. Pod tlakem nebyla.

52. Svědek D. L. uvedl, že provozuje ve Statenicích restauraci. Přišla za ním do kuchyně paní T., s papírem, kde byly podpisy. Řekla mu, že to je pro lepší silnice, chodníky, školu, školku. Viděl na listině další podepsané, kteří by dle něj nic špatného nepodepsali. Tak to také podepsal. Nečetl si to, to byla chyba. Následně v hospodě zjistil, o co jde, že jde o petici. Nepamatuje si, kdo mu to vysvětlil. Několik dní to kolovalo mezi lidmi. Pan C. za ním přišel s tím, že má připravený papír, jestli chce podpis odvolat. Do schránky mu ohledně referenda přišel nějaký leták, nevěnoval mu pozornost, neví, od koho byl. Dá se říct, že jsou v obci dva tábory. Jedni, co nechtějí výstavbu, a druzí, co ji chtějí. Pan C. určitě není proti té výstavbě. Neví, jak to má pan starosta. Svědkovi nevadí rozvoj obce, vadí mu to, že mu někdo podstrčí nějaký papír. Proto podpis odvolal. Žádný nátlak na něj činěn nebyl.

53. Dosavadní svědecké výpovědi se týkaly svědky podepsaných „dopisů“. Z těch nebylo samo o sobě patrné, kdo je připravil, nicméně byly všechny totožného znění. Po provedeném dokazování je zřejmé, že jejich původci nebyli samotní svědkové a že odvolávání podpisů bylo organizováno panem C., zastupitelem odpůrce, který petenty převážně sám aktivně kontaktoval a vybízel je k odvolávání podpisů. Soud současně nemá za to, že by došlo k nějakému „podvrhu“ či uvedení v omyl ze strany navrhovatele při sběru podpisů. Všechny petiční archy obsahují výrazný nadpis „REFERENDUM“ a kompletní znění navrhovaných otázek. Pokud byl sběr podpisů doprovázen slovním komentářem, že se jedná o školu či školku, soud konstatuje, že takový komentář vzhledem ke znění první otázky, kde je základní škola výslovně zmíněna, nelze považovat za jakkoliv klamavý. Soud rovněž poukazuje na to, že svědci museli být schopni identifikovat příslušné pasáže, kam se mají podepsat a doplnit případně další údaje. Je nepravděpodobné, že by si přitom nevšimli nadpisu i kdyby listinu samotnou – jak uvedli – vůbec nečetli. Obecně soud považuje výpovědi svědků za méně věrohodné z toho důvodu, že se jejich popis události nápadně podobá. Jakkoliv je možné, že i s ohledem na rodinnou či pracovní spřízněnost většiny svědků a místo podpisu v obchodě pana S. se události odehrály podobně, míra podobnosti výpovědí je zarážející. Je též obtížně pochopitelné, s jakým odhodláním někteří svědci nyní brojí proti referendu, když původní podpisový arch podepsali zcela bez zájmu, aniž by zjišťovali, co je na listině vůbec napsáno. Stejně zarážející ostatně je, že den či dva před konáním soudního jednání se na obec obrátilo několik občanů, kteří obsahově velmi podobným dopisem zpochybnili, že byli kdy seznámeni se skutečným obsahem referenda, a podpis odvolali. Jakkoliv je takové odvolání podpisu ve smyslu rozhodnutí NSS sp. zn. Ars 1/2025–55 opožděné, neboť k němu došlo po podání návrhu na vyhlášení referenda odpůrci, a nelze k němu tedy pro účely řádného odvolání podpory referenda přihlížet, představuje to další indicii, že nejde o spontánní iniciativu občanů, nýbrž o organizovanou činnost. Svědčí o tom použitý téměř jednotný vzor textu odvolání a časová blízkost (rozpětí jednoho – dvou dnů, ve kterých k odvolání podpisů došlo bezprostředně před soudním jednání).

54. Z výpisu usnesení 4. zasedání zastupitelstva odpůrce dostupného na jeho webových stránkách soud zjistil, že zastupitelstvo odpůrce dne 19. 6. 2024 usnesením č. 8/4/2025 schválilo pronájem obecních prostor – prodejny potravin svědku S. za stejných podmínek jako ve smlouvě z roku 2013, a to na dobu 5 let. Vyloučit proto nelze ani souvislost odvolání podpisů (datovaných též k červenci 2024) s uzavřením této nové nájemní smlouvy na obchod, jak naznačil navrhovatel, soud se však touto otázkou dále nezabýval (neprováděl pro nedostatek relevance s předmětem řízení výslech zastupitelky H. ze sdružení Sousedství ani účastnický výslech zmocněnce navrhovatele, které měly potvrdit tvrzení, že se při jednání zmíněného zastupitelstva odpůrce pan S. s představitelem odpůrce bavil o tom, že přinese odvolání podpisů), neboť pro jeho závěry plně postačí, že to byl zastupitel odpůrce, kdo odvolávání podpisů aktivně organizoval a tato skutečnost je dostatečně prokázána již z provedených svědeckých výslechů.

55. Soud provedl též výslech S. D., která jako jediná ze svědků (údajně) podepsala formulářové odvolání podpisu uvedené na veřejném dopisu ze dne 12. 6. 2024, jehož původcem byl zjevně odpůrce, který jeho též zveřejnil na svých internetových stránkách. Svědkyně uvedla, že nějakou listinu podepsala, když stála s babičkou u baráku. Nějaká paní přišla s papírem, proto to s babičkou podepsaly. Neví o tom, že by svůj hlas odvolala, výstavbu školky a silnice, o které paní mluvila, podporuje. Bála se toho, že když bude v obci více lidí, tak že bude situace (např. dopravní) horší. Listinu nicméně nečetla a problematice nerozumí. Názor nezměnila, pořád chce, aby byla školka a lepší doprava. Po předložení listin potvrdila, že podepsala podpisovou listinu. Ví, že podepsala jen jeden papír. Naopak podpis na odvolání její není, podepsala se za ní asi babička. Myslí si, že za babičkou byl někdo z obce, aby podpis odvolala, ale neví kdo. To si však jen domýšlí, neví, kdo to byl. Letáky, diskusi na sociální síti Facebook ani nic podobného o referendu nezaznamenala.

56. Soud výpověď poslední svědkyně hodnotí jako věrohodnou, leč s nízkou vypovídací hodnotou. Dostatečně nicméně prokazuje situaci ohledně druhé skupiny listin odvolávajících podpis, u nichž je na první pohled patrné, že jde o názor odpůrce, který občanům předkládá své argumenty proti referendu a vybízí je k odvolání podpisu. V daném případě tento dokument někdo předložil babičce svědkyně a lze usuzovat, že jako v případě pana C. se jednalo o osobu spojenou s odpůrcem. Pro účely posouzení aktivit odpůrce souvisejících s referendem pak zcela postačí, že šlo o dokument, jehož původcem byl odpůrce a prezentoval jej na svých webových stránkách. Soud proto pro nadbytečnost neprováděl navržený výslech babičky. Relevantní skutečnosti jsou zřejmé ze samotné listiny a potvrzuje to i svědecký výslech.

57. Další dokazování soud neprováděl. Další předložené listiny (např. různá korespondence, spolku Transparency International atp.) soud nepovažuje pro nedostatek uvedených souvislostí za řádně uplatněné důkazní návrhy (účastníci nepoukazovali na žádné konkrétní tvrzení, jež měly tyto důkazy prokázat) a ani sám nespatřuje jejich relevanci pro řízení. S toto skutečností, stejně jako s nefunkčností navrhovatelem uvedeného hypertextového odkazu na dokument, který se měl nacházet na webových stránkách odpůrce, soud účastníky při jednání seznámil a ti důkazní návrhy nedoplnili. Z řádně uplatněných důkazních návrhů soud neprovedl návrh na vyhlášení referenda, podpisové listiny, výzvu a zpětvzetí (odvolání) podpisů. Jde o součást správního spisu, kterým se nedokazuje a soud z něj bez dalšího vychází. To platí i o žádosti ve věci druhého návrhu na vyhlášení referenda, který však navíc není předmětem tohoto řízení, a proto není relevantní. Ani rozsudkem NSS č. j. Ars 3/2024–43 soud dokazování neprováděl, neboť mu je soudní judikatura známa a pro projednávanou věc (třetí návrh na vyhlášení referenda) není relevantní. Soud též neprováděl vyjádření Ministerstva vnitra ke zpětvzetí a přípustnosti autorizované konverze, neboť není výkladem správních orgánů vázán. Konečně pak anonymizovaný podnět k vykonání dozoru adresovaný Ministerstvu vnitra dne 19. 10. 2024, vč. příloh (informace o projektu po změně územního plánu odpůrce, smlouvy uzavřené společností ALFA PRAHA s. r. o., dokumenty zastupitelstva odpůrce atp.) není pro projednávanou věc podstatný.

58. V závěru jednání odpůrce předložil aktuálně zpracovaný tabulkový přehled jednotlivých podpisů a důvody, proč případně nebyly nebo neměly být uznány, včetně slovní argumentace (přípravy na jednání). Dále předložil tabulku popisující postup, jakým vypočetl celkový počet přijatých podpisů. Soud uvedené podklady převzal jako tvrzení odpůrce, podrobněji jej však zde nerekapituluje, neboť případné nově uplatněné důvody neuznatelnosti podpisů, či dokonce nově zpochybněné podpisy, odpůrce při soudním jednání již nemohl uplatňovat. Veškeré výtky k návrhu na vyhlášení referenda měl uplatnit již ve výzvě a oprávněnost jen těchto výtek je předmětem soudního přezkumu. I odborná literatura vychází z toho, že je „na obecním úřadu, aby řádně a včas vady vytknul, jinak nastoupí nevyvratitelná právní domněnka, že návrh vady nemá. Z toho je třeba též dovodit, že i soud přezkoumává pouze ty vady, které vytkl obecní úřad a z úřední povinnosti nezkoumá vady nevytýkané.“ (srov. KÜHN, Z.; KOCOUREK. T. Soudní řád správní. Komentář. Praha: Wolters Kluwer, 2019, komentář k § 91a, marg. č. 7, str. 795). Soud proto též ani při jednání neprocházel řádek po řádku několik desítek sporných podpisů, jak navrhoval odpůrce, neboť by to s ohledem na to, že veškeré výhrady bylo možné účinně vyjádřit jen ve výzvě, nemohlo být při posouzení věci zohledněno. Takový postup ani není účelem soudního jednání, které ostatně v tomto typu řízení není povinné (srov. § 91a odst. 3 s. ř. s.). Pokud jde o oprávněnost voličů, opakuje soud, že součástí správního spisu je evidence obyvatel, ze které soud při jejím posouzení vycházel ve spojení s nově získanými údaji, které řádně k důkazu provedl a se kterým odpůrce seznámil. Posouzení čitelnosti podpisů je subjektivní otázkou, která v této fázi náleží soudu stejně jako posouzení závažnosti případných nedostatků údajů u nich uvedených. Odvoláním popisů se soud podrobně v dokazování zabýval. Posouzení věci soudem Posouzení návrhu na určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky 59. Pokud jde o návrh na určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky, konstatuje soud, že byl podán osobou oprávněnou [přípravným výborem v souladu s § 57 odst. 1 písm. a) zákona o místním referendu] a je včasný, neboť byl podán dne 29. 11. 2024, tj. ve lhůtě 10 dnů od doručení písemné výzvy k odstranění vad dne 19. 11. 2024 [§ 57 odst. 2 písm. b) zákona o místním referendu]. Návrh splňuje formální a obsahové náležitosti, soud jej proto meritorně projednal podle § 91a a § 93 s. ř. s.

60. Úvodem soud předesílá, že východiskem pro posuzování otázek konání referenda je ústavní princip suverenity lidu a právo podílet se na správě věcí veřejných. V pochybnostech je pak nutné přiklonit se ve prospěch konání referenda. NSS k tomu v rozhodnutí ze dne 29. 8. 2012, č. j. Ars 1/2012–26, Lesík Bělka, uvedl: „[R]eferendum představuje jednu z forem přímé demokracie. Přímou demokracii je třeba vykládat ve dvou významech: (1.) jako institucionální výraz principu suverenity lidu, umožňující rozhodování věcí veřejného zájmu a (2.) jako základní právo občanů přímo se podílet na správě veřejných věcí. Tomuto dvojímu vnímání odpovídá ústavní úprava, která v čl. 2 odst. 2 Ústavy ČR na straně jedné umožňuje zakotvení ústavního zákona, který by stanovil, kdy lid vykonává státní moc přímo, a v čl. 21 odst. 1 Listiny základních práv a svobod zaručuje právo občanů podílet se na správě veřejných věcí přímo nebo svobodnou volbou svých zástupců. (…) [M]ožnost občanů vyjádřit se formou místního referenda k otázkám rozvoje své obce představuje jejich ústavně zaručené základní politické právo a vztahuje se na ně v plném rozsahu čl. 22 Listiny, podle něhož výklad a používání zákonné úpravy musí umožňovat a ochraňovat svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti. Z toho zdejší soud dovozuje, že otázky přípustnosti konání a posuzování platnosti rozhodnutí přijatého v místním referendu je třeba hodnotit nikoliv restriktivním, formalistickým způsobem, nýbrž způsobem, zohledňujícím skutečnost, že se jedná o jednu ze základních forem demokracie. Jinak řečeno, v pochybnostech by měly soudy rozhodovat ve prospěch konání místního referenda a vyslovení jeho neplatnosti připadá do úvahy jen tehdy, jestliže se jednoznačně prokáže, že referendum bylo provedeno protizákonným způsobem, resp. je zjevné, že nemělo být vůbec vyhlášeno.“ Ustálená judikatura NSS klade důraz na to, aby místnímu referendu nebyly kladeny do cesty přespříliš formální překážky (srov. též rozsudky ze dne 29. 8. 2012, č. j. Ars 1/2012–26, č. 2718/2012 Sb. NSS, referendum o těžbě kaolínu v Břežanech, bod 14; ze dne 31. 10. 2012, č. j. Ars 2/2012–43, č. 2799/2013 Sb. NSS, referendum o radnici městské části Praha 7, body 29 až 35, nebo ze dne 22. 10. 2014, č. j. Ars 4/2014–99, č. 3148/2015 Sb. NSS, referendum o zákazu automatů v Ústí nad Labem, body 32 až 36). Touto optikou je třeba posuzovat též otázku bezvadnosti návrhu jakožto nezbytného předpokladu pro konání referenda.

61. Podle § 11 odst. 2 zákona o místním referendu oprávněná osoba podporující konání místního referenda uvede na podpisovém archu své jméno, příjmení, datum narození, adresu a připojí vlastnoruční podpis.

62. Podle § 12 odst. 2 zákona o místním referendu nemá–li návrh přípravného výboru náležitosti stanovené podle § 10 a 11 nebo obsahuje–li nesprávné nebo neúplné údaje, obecní úřad nebo magistrát statutárního města neprodleně písemně vyzve zmocněnce, aby takové nedostatky ve stanovené lhůtě, která nesmí být kratší než 7 dnů, odstranil. Současně obecní úřad nebo magistrát statutárního města návrh přípravného výboru zmocněnci podle potřeby vrátí a o tomto postupu učiní zápis a přiloží k němu kopii návrhu přípravného výboru.

63. Mezi účastníky je sporné, zda návrh na konání referenda trpí vytčenými vadami. Je tedy třeba posoudit, zda 1) podání projednávaného návrhu na konání referenda bránilo probíhající soudní řízení ve věci předchozího návrhu navrhovatele na konání referenda, dále 2) zda návrh na konání referenda a přiložené podpisové listiny mohly být podány v elektronické podobě a 3) zda navrhovatel předložil společně s návrhem podpisovou listinu obsahující dostatečný počet podpisů oprávněných osob podporujících konání referenda a s tím související otázku, lze–li jednou udělený souhlas s konáním referenda platně odvolat.

64. Z judikatury vyplývá, že zůstává–li zachována totožnost otázky navržené k rozhodnutí v místním referendu a přípravného výboru, a zároveň nedošlo–li v mezidobí k podstatné změně relevantní právní úpravy ani skutečností relevantních pro položenou otázku, je možné archy obsahující podpisy oprávněných osob použít jako přílohu k návrhu na konání místního referenda i opakovaně (srov. usnesení Krajského soudu v Ústní nad Labem ze dne 8. 9. 2014, č. j. 40 A 7/2014–44).

65. Řízení o kasační stížnosti navrhovatele ve věci prvního návrhu na konání referenda (skončené rozsudkem ze dne 28. 11. 2024, č. j. Ars 3/2024–43) nepředstavovalo překážku podání třetího návrhu. Jednalo se totiž o – dle výše citované judikatury přípustný – nový návrh na konání místního referenda. Předchozí návrh přitom sám odpůrce neakceptoval jako vadný, přičemž soud ještě před podáním třetího návrhu pravomocně rozhodl o odmítnutí návrhu, kterým se navrhovatel snažil toto stanovisko zvrátit. Jak navrhovatel, tak i odpůrce tedy byli povinni vycházet z toho, že na základě prvního návrhu referendum vyhlášeno nebude (což ostatně následným rozsudkem potvrdil též NSS). Navrhovatel tedy mohl nový (třetí) návrh podat a odpůrce měl povinnost jej v souladu se zákonem o místním referendu vypořádat, neboť zde neexistovala žádná překážka litispendence. Přestože třetí návrh obsahoval totožné otázky a minimálně zčásti i podpisové listiny jako první návrh, předmět řízení u obecního úřadu odpůrce se lišil.

66. Co se týče podání návrhu na konání místního referenda a podpisových listin v elektronické podobě, zákon o místním referendu tuto variantu výslovně nezapovídá. Nestanoví totiž přímý požadavek na předložení návrhu a podpisových archů v listinné podobě. Judikaturou správních soudů bylo dokonce dovozeno, že údaje identifikující oprávněnou osobu na podpisovém archu podle § 11 odst. 2 zákona o místním referendu, nemusí oprávněná osoba vyplňovat vlastnoručně (viz rozsudek NSS ze dne 4. 8. 2022, č. j. Ars 1/2022–30) dokonce je nemusí vyplňovat sama oprávněná osoba, nýbrž např. přípravný výbor, neboť slouží toliko ke ztotožnění petenta a ověření, zda je oprávněnou osobou (srov. rozsudek NSS ze dne 31. 8. 2022, č. j. Ars 3/2022–52). Z toho plyne, že jediné, co potenciálně brání podání podpisových archů v elektronické podobě, je zákonný požadavek na připojení vlastnoručního podpisu oprávněné osoby.

67. Požadavek vlastnoručního podpisu uvedený v § 11 odst. 2 zákona o místním referendu má sloužit k ověření skutečného, nezaměnitelného a individualizovaného projevu vůle petenta, tj. ověření pravosti jeho podpisu. Smyslem podpisů na podpisových arších je zjištění relevantní podpory pro konání referenda. Musí přitom být zřejmé, zda petent uvedl skutečně svoje vlastní údaje, k nimž připojil svůj vlastnoruční podpis, a zda např. neuvedl údaje jiných osob, jejichž osobní údaje zná (srov. obdobně bod 67 nálezu Ústavního soudu ze dne 7. 1. 2013, sp. zn. Pl. ÚS 27/12, č. 2/2013 Sb. ÚS, týkající se petice na podporu prezidentského kandidáta), či nepřipojil svůj podpis duplicitně. Podpis tedy musí být vlastnoruční, aby bylo ověřitelné, že podpisový arch skutečně podepsala konkrétní oprávněná osoba. Výjimečně to může mít význam pro písmoznalecké zkoumání při následném zkoumání možné přestupkové, případně trestní odpovědnosti (např. zfalšování většího množství podpisů apod.).

68. V projednávané věci je pak stěžejní, že všechny podpisové archy č. 1 až 60 i samotný návrh existují v originální listinné formě s obsaženými vlastnoručními podpisy, jejichž pravost bylo možné ověřit.

69. Co se týče návrhu na konání místního referenda a podpisových listin č. 1 až 57, odpůrce měl listinné originály těchto dokumentů k dispozici v souvislosti s prvním a druhým návrhem na konání místního referenda. Již tehdy mohl ověřit a případně zpochybnit pravost obsažených vlastnoručních podpisů. V tomto směru však žádné pochybnosti nevznesl. Navrhovatel přitom použil tytéž podpisové archy č. 1 až 57 u odpůrce znovu. Třetím návrhem fakticky odkázal na tyto listiny, což s ohledem na nemožnost s listinami disponovat plně postačovalo.

70. Odpůrce nepopírá, že se jedná o tytéž listiny. Naopak ve vyjádření výslovně připouští, že podpisové listiny č. 1 až 55 podané společně s prvním návrhem a podpisové listiny č. 56 až 57 přiložené k druhému návrhu odpovídají zkonvertovaným podpisovým listinám č. 1 až 57. Odpůrcova technicistní námitka ohledně nesprávného provedení autorizované konverze dokonce stojí na premise, že originály podpisových listin měl u sebe NSS, přičemž navrhovatel si během nahlížení pořídil jejich fotografie pouze mobilním telefonem a tyto fotografie následně zkonvertoval v rozporu s vyhláškou. Tím odpůrce potvrdil, že se obsahově jedná o listiny, jejichž originály již měl k dispozici. Odpůrce nenamítá, že by se dokumenty v elektronické podobě jakkoliv odlišovaly od originálních podpisových listin. Ostatně ani zdejší soud neobjevil v elektronických konverzích a originálech podpisových listin žádné obsahové rozpory. Z uvedeného vyplývá, že návrh na konání místního referenda a podpisové listiny č. 1 až 57 prokazatelně existují v listinné podobě a obsahují vlastnoruční podpisy, jejichž pravost nebyla zpochybněna.

71. Pokud jde o podpisové listiny č. 58 až 60, jejich listinným originálem odpůrce nedisponoval, nicméně soud jejich originály prováděl dokazování. Zjistil přitom, že obsahově odpovídají zkonvertovaným listinám č. 58 až 60. Rovněž ověřil, že skutečně obsahují všechny zákonné náležitosti podle § 11 odst. 2 zákona o místním referendu, včetně vlastnoručního podpisu. Soud během jednání předložil tyto listiny odpůrci a vyzval jej, aby se k nim vyjádřil. Ten nevznesl však žádné pochybnosti ohledně pravosti podpisů obsažených na těchto listinách. Soud tedy vychází z toho, že podpisové listiny č. 58 až 60 existují v listinné podobě a obsahují vlastnoruční podpisy.

72. Soud připouští, že navrhovatel měl správně podat podpisové listiny č. 58 až 60 odpůrci v listinné podobě, aby mu umožnil ověření pravosti podpisů. Nelze však odhlédnout od toho, že odpůrce byl i přes tento nedostatek schopen podpisové archy č. 58 až 60 přezkoumat a určit, které podpisy považuje za uznatelné a které naopak uznat nelze, včetně uvedení konkrétního důvodu neuznání. Nenamítal přitom, že mu elektronické podání brání v přezkumu, resp. v ověření pravosti podpisů. Výtku směřující proti elektronickému podání listin vznesl toliko obecně s tím, že takové podání není přípustné. Za těchto okolností soud mohl zhojit nedostatek elektronického podání tím, že předložil originály těchto listin odpůrci a umožnil mu, aby vlastnoruční podpisy sám ověřil.

73. Soud uzavírá, že za specifických podmínek tohoto případu nevadilo, pokud navrhovatel odpůrci podal třetí návrh na konání místního referenda a podpisové listiny v elektronické podobě. Bylo totiž prokázáno, že návrh s podpisovými archy existují i v listinné podobě a obsahují všechny zákonné náležitosti. Pravost připojených vlastnoručních podpisů přitom nebyla zpochybněna. Trvání na podání dalšího totožného návrhu a podpisových listin v listinné podobě by bylo v tomto případě nehospodárné a neúčelné též s ohledem na blížící se termín konání referenda (začátek října 2025).

74. Nad rámec uvedeného soud dodává, že obecně nelze podat návrh na konání místního referenda s podpisovými archy elektronicky ve formě autorizované konverze. Podpisové archy totiž spadají do kategorie dokumentů v listinné podobě, jejichž jedinečnost nelze konverzí nahradit podle § 24 odst. 4 písm. b) zákona o elektronických úkonech. Jak již bylo výše uvedeno, účelem vlastnoručních podpisů na podpisových arších je umožnění kontroly pravosti podpisů ze strany obce. Ta musí být schopná v krátké lhůtě 15 dnů (§ 12 odst. 1 zákona o místním referendu) přezkoumat, zda dané podpisy skutečně náleží konkrétním osobám oprávněným vyjádřit podporu pro konání referenda. Tuto kontrolu však výstup z autorizované konverze neumožňuje. Autorizovaná konverze potvrzuje toliko, že obsah elektronického dokumentu (včetně naskenovaných podpisů) odpovídá listinnému originálu (§ 22 odst. 1 zákona o elektronických úkonech). Přestože § 22 odst. 2 zákona o elektronických úkonech přiznává elektronickému výstupu stejné právní účinky jako originální listině, a tudíž zachovává i účinky vlastnoručního podpisu, neověřuje jeho pravost. Tím pádem, pokud by obci vyvstaly pochybnosti o pravosti podpisu, musela by si za účelem ověření vyžádat originální listinu od přípravného výboru. Tím by se celý proces provádění místního referenda neúměrně zkomplikoval a prodloužil zejména v případě velkých obcí.

75. Výše uvedené závěry se týkají výlučně autorizované konverze. Soud nevylučuje, že lze dospět k jiným závěrům např. v případě použití uznávaného elektronického podpisu, který prokazuje totožnost podepisující osoby.

76. Účastníci shodně uvádějí, že počet oprávněných osob v obce je 1 097. Návrh tedy potřebuje podporu alespoň 30 % oprávněných osob, tj. 330 platných podpisů (§ 8 odst. 2 zákona o místním referendu). Podpisové listiny č. 1 až 60 obsahují 361 podpisů. Odpůrce ve výzvě k odstranění vad i ve vyjádření k návrhu uvedl, že 262 z těchto podpisů považuje za uznatelné. K nim lze připočítat 11 podpisů členů navrhovatele, kteří uvedli své údaje a podpisy v návrhu na konání referenda. Odpůrce se k podpisům členů navrhovatele nijak nevyjádřil, nic jim nevytkl, avšak nezapočítal je do celkového počtu uznatelných podpisů. Soud má za to, že tyto podpisy obsahují veškeré náležitosti podle § 11 odst. 2 zákona o místním referendu, a proto je k celkovému počtu 262 nesporných podpisů připočetl (tj. vychází z toho, že nezpochybněných podpisů je 273). Odpůrce výzvou zpochybnil 99 podpisů. Soud tyto sporné podpisy přezkoumal, přičemž pro závěr o bezvadnosti návrhu na konání referenda postačí, pokud odpůrce alespoň 57 podpisů vyloučil nedůvodně.

77. Sporné podpisy soud rozdělil do 4 okruhů podle toho, z jakého důvodu je odpůrce neuznal. Do prvního okruhu spadají podpisy, které odpůrce vyloučil, neboť je měl za nečitelné. Druhý okruh tvoří podpisy neuznané pro formální nedostatky, jakými jsou neúplné či nepřesné údaje, případně zjevné chyby v psaní. Třetí okruh představuje podpisy osob, které odpůrce nedohledal v příslušných registrech obce, resp. je nepovažoval za oprávněné osoby ve smyslu zákona o místním referendu. Konečně čtvrtý okruh zahrnuje odvolané podpisy.

78. Předně k prvním dvěma okruhům soud připomíná, že účelem přezkoumání podpisů připojených k návrhu, je ověření, zda návrh na konání místního referenda má mezi oprávněnými osobami dostatečnou podporu. Údaje uvedené na podpisových listinách slouží k identifikaci konkrétních osob tak, aby bylo zajištěno, že konání referenda podporují jen oprávněné osoby. Při kontrole podpisů by obec měla postupovat tak, aby byl šetřen smysl a účel zákona o místním referendu, kterým je zajištění realizace ústavně zaručeného práva na přímý podíl občanů na veřejné moci. Výkon tohoto práva by neměl být znesnadňován rigidním postupem orgánů místní samosprávy ani formalistickým požadavkem na uvedení formálně bezchybných či na první pohled zcela jasně čitelných údajů o petentovi. Zejména v těch případech, kdy je zcela či alespoň s vysokou mírou pravděpodobnosti zřejmé, o jakou oprávněnou osobu se jedná, resp. jaké je formálně správné znění jejích údajů. Obecní úřad by se měl při kontrole podpisů vždy zabývat tou nejpravděpodobnější alternativou, která se jeví zjevnou či vysoce pravděpodobnou. Uvedené platí tím spíš v případě malé obce čítající 1 097 oprávněných osob. V takové obci se většina obyvatel pravděpodobně do jisté míry vzájemně zná. Navíc v seznamu či evidenci o takto malém počtu osob lze bez větších obtíží oprávněné osoby dohledat. Soudu se během chvíle podařilo v předložených seznamech najít téměř všechny oprávněné osoby, jejichž údaje odpůrce označil za nečitelné, neúplné, či nesprávné.

79. Nečitelnost údajů sice představuje do jisté míry subjektivní hledisko kontrolující osoby, nicméně nesmí se stát nástrojem zjevné svévole. Tu však odpůrce projevil v několika případech. Samotná nečitelnost běžně znemožňuje kontrolu údajů, neboť představuje nedostatek, pro který nelze osobu identifikovat. Odpůrci se však několik „nečitelných“ jmen či jiných údajů prokazatelně podařilo přiřadit ke konkrétní osobě, neboť poté, co je označil za nečitelné, vzápětí dodal, které osobě pravděpodobně patří a z jakého dalšího důvodu kromě nečitelnosti nelze tyto podpisy uznat (např. u podpisů osob uvedených na listině č. 6, řádku č. 9; listině 13, řádku č. 5 a 8; listině č. 49, řádku č. 2). Takový postup dokazuje, že odpůrci se přeci jen podařilo „nečitelná“ jména, či jiné údaje, rozluštit a identifikovat pod nimi konkrétní osoby. Soud shledal, že minimálně údaje osob uvedených na listině č. 4, řádku 9; listině č. 6, řádku 1 a 8; listině č. 7, řádku 2; listině č. 9, řádku 4; listině č. 14, řádku 4, 5 a 8 (posledně uvedený obsahuje i podpis osoby); listině č. 15, řádku 3, 4 a 10; listině č. 16, řádku 5, 6 a 7 (případné pozdější doplnění jména hůlkovým písmem jinou osobou nezpůsobuje neplatnost podpisu, k tomu srov. usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 20. 7. 2022, č. j. 43 A 50/2022–58); listině č. 18, řádku 1; listině. č. 21, řádku 2; listině č. 22, řádku 1; listině č. 23, řádku 9; listině č. 29, řádku 10; listině č. 33, řádku 1; listině č. 34, řádku 3, 6 a 9; listině č. 35, řádku 6; listině č. 36, řádku 4; listině č. 37, řádku 6, 7 a 8; listině č. 50, řádku 5 jsou čitelné do té míry, aby je bylo možné bez problému identifikovat. Soud proto uvádí, že celkem 29 podpisů označených za nečitelné bylo vyřazeno nedůvodně. Tyto podpisy shledal čitelnými též NSS.

80. Pro úplnost soud dodává, že oproti předchozímu usnesení prozatím na tomto místě nezapočítal čitelný podpis na listině č. 13, řádku 5, neboť náleží osobě, která svůj podpis odvolala (viz dále). Naopak navíc započítal podpis na listině č. 16, řádku 7 na základě zrušujícího rozsudku NSS. V bodě 50 totiž NSS uvedl, že se krajský soud dopustil zjevné chyby v psaní uznáním podpisu na listině č. 16 řádku 5, namísto podpisu na téže listině řádku 7. Nejednalo se však o chybu. Odpůrce výzvou zpochybnil oba tyto podpisy (listina č. 16, řádky 5 i 7) z důvodu nečitelnosti a navrhovatel v příloze k návrhu brojil proti nedůvodnému, resp. přepjatě formalistickému, vyškrtnutí obou těchto podpisů. Sporné tedy byly oba podpisy. Krajský soud měl podpis na řádku 5 za velice snadno čitelný, proto jej záměrně uznal. Odpůrce však z neznámého důvodu brojil kasační stížností proti podpisu na řádku 7, přestože jej krajský soud původně nepočítal mezi uznatelné podpisy. Tento podpis se krajskému soudu jevil jako obtížněji čitelný a zároveň nebyl potřeba pro dosažení minimálního počtu podpisů. NSS však v rámci vypořádání kasační stížnosti shledal podpis na řádku 7 čitelným. Nově tedy krajský soud započítá oba podpisy na listině č. 16, řádcích 5 a 7, neboť jsou čitelné.

81. Co se týče formálních nedostatků podpisů, odpůrce výzvou navrhovateli v několika případech vytkl vady, které bylo možné odstranit doplněním údajů, případně jen zjevné chyby v psaní či použití zkratek. Prizmatem toho, že by obecní úřad neměl jednotlivé podpisy posuzovat příliš formálně, dospěl soud k závěru, že odpůrce nedůvodně vyloučil minimálně dalších 15 podpisů.

82. Soud se neztotožňuje s odpůrcem v tom, že by nebylo možné uznat podpisy osob, jež uvedly své křestní jméno pomocí zkratky „Mir.“ (listina č. 37, řádek 1, všechny údaje jsou čitelné) a „Jarka“ (listina č. 32, řádek 5). Tyto zkratky jsou v kontextu ostatních údajů velice snadno identifikovatelné, pročež je třeba dané podpisy započítat (srov. usnesení Krajského soudu v Praze ze dne 20. 7. 2022, č. j. 43 A 50/2022–58 a rozsudek NSS ze dne 31. 8. 2022, č. j. Ars 3/2022–52). Totéž platí ve vztahu k 7 podpisům, které ač neobsahují celá křestní jména, jsou snadno přiřaditelné ke konkrétní osobě na základě ostatních údajů. Jedná se o podpis na listině č. 6, řádek 3 a dále podpisy na listině č. 7, řádcích 5, 6, 7, 8, 9, 10 (ty obsahují pouze první písmeno křestního jména). V reakci na další výtky k těmto podpisům soud dodává, že podpis na listině č. 7, řádku 5 obsahuje místo křestního jména čitelné písmeno „M.“, přičemž ve spojení s příjmením a adresou lze danou osobu bezpečně identifikovat. Příjmení „K.“ na řádku 7 je čitelné. Soud uznal též podpisy osob, jež sice opomněly uvést své druhé příjmení, avšak byly zjevně identifikovatelné, jelikož jim odpůrce byl schopen tuto vadu vytknout (listina č. 4, řádek 1 a listina č. 5, řádek 7).

83. Odpůrce měl dále započítat podpisy obsahující zjevné chyby v psaní jako je nesprávně uvedené datum narození „10. 11.“ místo „10. 10.“ (listina č. 2, řádek 6), či nesprávné uvedení adresy „Stenická“ místo „Statenická“ (listina č. 6, řádek 9). Podpisu na listině č. 36, řádku 8 odpůrce vytkl v první řadě nečitelnost a pro případ, že se jedná o „pana Š.“, tak nesprávně uvedenou adresu. K tomu nezbývá než uvést, že dle jasně čitelného jména se skutečně jedná o D. Š., jenž je vedený ve stálém seznamu voličů. Ten sice na podpisovém archu uvedl odlišnou adresu než místo trvalého bydliště, nicméně k jeho jednoznačné identifikaci přispívá správně uvedené datum narození. Tento podpis je tedy započitatelný. Soud dále počítal s podpisem na listině č. 2, řádku 9, jehož údajné přeškrtnutí je zcela jistě součástí platného podpisu, nikoliv vyškrtnutím z podpisové listiny.

84. Odvolanému podpisu na listině 13, řádku č. 2, odpůrce vytknul neurčitě vymezenou adresu. Pole s adresou však obsahuje obecně známý znak: „—||—“, který znamená, že dané pole obsahuje totožné údaje jako pole nad ním. To je umocněno skutečností, že adresa uvedená nad ním náleží osobě stejného příjmení. Lze tedy předpokládat, že tyto osoby mají trvalý pobyt na stejné adrese. Totožnost adres těchto dvou osob navíc potvrzuje stálý seznam voličů. Soud tento podpis zatím nezapočítal, neboť spadá mezi odvolané podpisy (k tomu níže).

85. Odpůrce by měl mít na mysli, že účelem přezkoumání návrhu není kontrola správného psaní, ale posouzení, zda má návrh mezi občany dostatečnou podporu. Měl by proto přistupovat k přezkoumání podpisových listin bez přehnaného formalismu a rigidity.

86. Dále soud přezkoumal podpisy osob, které dle odpůrce „nejsou v příslušných registrech obce“, případně nejsou oprávněnými osobami.

87. Podle § 2 zákona o místním referendu právo hlasovat v místním referendu má každá osoba, která má právo volit do zastupitelstva obce. Podle § 4 odst. 1 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, právo volit do zastupitelstva obce má občan obce za předpokladu, že jde o státního občana České republiky, který alespoň v den voleb, a konají–li se volby ve dvou dnech, druhý den voleb, dosáhl věku nejméně 18 let, je v den voleb v této obci přihlášen k trvalému pobytu, a státní občan jiného státu, který v den voleb, a konají–li se volby ve dvou dnech, druhý den voleb, je držitelem potvrzení o přechodném pobytu na území nebo povolení k trvalému pobytu a je přihlášen k pobytu v této obci, dosáhl věku nejméně 18 let a jemuž právo volit přiznává mezinárodní úmluva, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce mezinárodních smluv. Podle čl. 40 Lisabonské smlouvy, vyhlášené ve Sbírce mezinárodních smluv sdělením Ministerstva zahraničních věcí č. 111/2009 Sb. m. s., každý občan Unie má právo volit a být volen v obecních volbách v členském státě, v němž má bydliště, za stejných podmínek jako státní příslušníci tohoto státu.

88. Podle § 29 zákona o místním referendu pro účely hlasování v místním referendu předá před zahájením hlasování obecní úřad okrskové komisi výpis ze stálého seznamu voličů a dodatku stálého seznamu voličů vedených podle zvláštního právního předpisu, obsahující seznam oprávněných osob.

89. Odpůrce na výzvu soudu poskytl stálý seznam voličů v obci Statenice, dodatek stálého seznamu voličů, dokument nazvaný Referendum č. 3 – přehled uznatelných podpisů v závislosti na trvalém pobytu, evidenci obyvatel aktuální k 4. 11. 2024 a evidenci obyvatel aktuální k 28. 7. 2025. Soud prostřednictvím předložených dokumentů ověřil, že 12 podpisů náleží oprávněným osobám, přestože jim odpůrce mylně vytkl, že oprávněnými osobami nejsou.

90. V předloženém stálém seznamu voličů soud dohledal osoby podepsané na listině č. 19, řádku 10 (H. K.) a listině č. 52, řádku 6 (A. K., jméno je čitelné). V dodatku stálého seznamu voličů nalezl osoby podepsané na podpisové listině č. 5, řádku 2 (O. T.) a listině č. 47, řádku 2 (A. K.). Jedná se tedy o oprávněné osoby, jejichž podpisy soud uznal.

91. Z předložené evidence obyvatel aktuální k 28. 7. 2025 soud zjistil, že jsou k trvalému pobytu ve Statenicích od roku 2021 přihlášené osoby podepsané na podpisové listině č. 5, řádcích 1 (C. P.), 3 (F. T.), 4 (L. T.), 9 (J. P.), 10 (J. Ż.), dále osoby podepsané na listině č. 19, řádku 5 (E. Ż.), na listině č. 25, řádku 5 (M. K.) a na listině č. 37, řádku 3 (M. B.). Z evidence dále vyplývá, že tyto osoby jsou občané Evropské unie s trvalým pobytem, kteří byli v době podání návrhu na konání místního referenda přihlášeni k pobytu v dané obci a byli zletilý. Tyto skutečnosti vyplývají též z přípisu odboru cizinecké policie Krajského ředitelství policie Středočeského kraje ze dne 28. 7. 2025. Soud proto jejich podpisy započítal.

92. Ostatně 11 z těchto osob bylo v odpůrcem předložené tabulce, nazvané Referendum č. 3 – přehled uznatelných podpisů v závislosti na trvalém pobytu (kterou sice odpůrce zařadil do spisu, ač nemusel, avšak mohl a měl součástí spisu již od začátku učinit takové podklady, které by umožňovaly přezkoumat jeho závěry, že někteří petenti – cizí státní příslušníci – nejsou oprávněnými osobami) zahrnuto do sloupce nadepsaného „počet uznatelných podpisů – splňují náležitosti oprávněné osoby (mají zde TP nebo pochází ze země EU a mají zde TP)“.

93. Ke čtvrtému okruhu soud předesílá, že možnost odvolat jednou udělenou podporu návrhu přípravného výboru na konání místního referenda představovanou podpisem oprávněné osoby na podpisové listině NSS obecně připustil zrušujícím rozsudkem ze dne 2. 7. 2025, č. j. Ars 1/2025–55. Vycházel z toho, že respekt k autonomii vůle jednotlivce (tj. individuální rozhodnutí oprávněné osoby odvolat udělený podpis) a svobodný výkon politických práv (čl. 22 Listiny základních práv a svobod) mají přednost před očekáváním (právní jistotou) přípravného výboru, že z projevené podpory konkrétní osoby může v určitý moment vycházet. Právní řád navíc obecně předpokládá možnost odvolání právního jednání, a to do doby, než dojde adresátovi (§ 572 občanského zákoníku). Současně NSS zdůraznil, že odvolání podpory je ze své podstaty výjimečné a musí být vykládáno restriktivně, aby nedocházelo k jeho zneužívání. Taková možnost musí být srozumitelně a předvídatelně definována z hlediska formy, adresáta odvolání i doby, po kterou lze dříve projevenou podporu konání místního referenda odvolat. Formou musí odvolání odpovídat požadavkům na vyjádření podpory místního referenda podle § 11 odst. 2 zákona o místním referendu, zároveň musí být oznámeno přípravnému výboru (k čemuž sice v projednávané věci nedošlo, NSS nicméně dovodil, že postačí, že s tím byl navrhovatel prostřednictvím obecního úřadu seznámen před podání opakovaného návrhu na vyhlášení referenda – k tomu dále) i příslušné obci (obecnímu úřadu), a to nejpozději do okamžiku podání návrhu na konání místního referenda. Odvolání musí rovněž představovat svobodně projevenou vůli oprávněné osoby.

94. Podle NSS odvolání podpisů v dané věci nevyvolávají pochybnosti z hlediska formálního, neboť obsahují jméno, příjmení, adresu i podpis osob odvolávajících podpis (k tomu nicméně soud dodává, že NSS uvedl, že podpis lze nahradit odpovídajícími elektronickými prostředky zaručujícími autenticitu projevu, což však prostý sken – ve dvou případech ve spisu obsažený – jistě není). Zároveň byla doručena odpůrci během června 2024 – ještě před podáním třetího návrhu na konání referenda (listopad 2024). Došlo též k naplnění požadavku, aby byl s odvoláním seznámen i přípravný výbor (navrhovatel), neboť jej odpůrce výslovně informoval o tom, že několik osob svůj podpis písemně odvolalo již výzvou k odstranění nedostatků ze dne 4. 7. 2024. Současně ho upozornil na to, že originály prohlášení jsou založeny do spisu a jsou mu k dispozici k nahlédnutí. Zdejší soud tedy vychází z toho, že obecné podmínky pro odvolání podpory návrhu přípravného výboru na konání místního referenda byly v projednávaném případě splněny To nicméně neplatí ohledně písemností předložených odpůrcem při jednání, u nich k odvolání došlo po podání návrhu na vyhlášení referenda odpůrci, tedy opožděně.

95. Správní spis obsahuje odvolání podpisů 22 osob. Odpůrce však výzvou neuznal z důvodu odvolání pouze 19 konkrétních podpisů. Podpis uvedený na listině č. 49, řádku 2, není uznatelný z důvodu absence identifikačních údajů dané osoby. U ostatních 18 podpisů se bude zdejší soud zabývat splněním poslední a nejzásadnější podmínky, kterou NSS formuloval pro odvolání podpory referendu, a to, zdali se jednalo o svobodně projevenou vůli daných osob. Posoudí přitom, jakou roli v odvolání podpisů měla odpůrcem vedená „kampaň“, popř. zda byla tato kampaň přípustná.

96. Soud připomíná, že vedení odpůrce aktivně vyzývalo občany obce k tomu, aby konání referenda svými podpisy nepodpořili, či dokonce aby udělený souhlas odvolali. Činilo tak jménem obce prostřednictvím veřejného dopisu, který zveřejnilo na oficiálních webových stránkách obce. V dopisu bylo uvedené, že konání referenda může vážně poškodit obec. Brání totiž developerům ve výstavbě tím, že stanoví nesplnitelné podmínky. Souhlas s referendem znamená, že nebude postavena čistírna odpadních vod a přivaděč vody, nebude tedy dostatek čisté vody v obci; dále obec nebude mít finance ani pozemek na stavbu školy a školky; obec bude čelit nárokům na náhradu škody developerů za zmařenou výstavbu; spory s developery budou trvat; a obec bude muset zaplatit referendum o otázkách, které nedávají smysl a jen věci komplikují. Na konci dopisu byl přiložený formulář, jehož vyplněním bylo možné podporu referendu odvolat.

97. Celkem 11 osob, jejichž podpis je na podpisové listině č. 12, řádku 5, listině č. 18, řádku 8 a 9, listině č. 24, řádku 1, listině č. 29, řádku 6, 7, 8 a 9, listině č. 41, řádku 1, listině č. 49, řádku 3, listině č. 50, řádku 3 odvolalo svou podporu vyplněním formuláře a jeho podáním odpůrci.

98. Dalších 8 osob podepsaných na podpisové listině č. 6, řádku 9, listině č. 12, řádku 9 a 10, listině č. 13, řádku 2, 3 a 5, listině č. 30, řádku 2, listině č. 49, řádku 2, odvolalo podporu referendu prostřednictvím dopisu adresovanému k rukám starosty obce. Obsah všech těchto dopisů byl totožný. Soud provedl výslech 6 těchto osob (pro nadbytečnost nevyslýchal osobu podepsanou na listině č. 49, řádku 2, jejíž podpis není uznatelný, jeden z předvolaných svědků se k výslechu nedostavil). Tyto osoby uvedly, že listiny obsahující odvolání podpisu jim přinesl a též si je odnesl pan C., který je zastupitelem odpůrce. S ohledem na další postup a stanovisko odpůrce tak činil zjevně v koordinaci s dalšími představiteli obce.

99. Zákon o místním referendu upravuje toliko kampaň pro místní referendum, tj. v případě již vyhlášeného referenda stanoví podmínky kampaně týkající se pokládaných otázek (§ 32). Nepředpokládá však kampaň proti samotnému konání referenda. Soud považuje vedení takové kampaně za problematické, neboť jde proti samotnému institutu referenda jakožto nástroje přímého rozhodování občanů. Požadavek na 30% podporu návrhu na konání referenda slouží jako ukazatel toho, zda jsou navržené otázky důležité pro relevantní část občanů obce. Zabraňuje tak zbytečnému konání referenda o méně podstatných otázkách. Nesmí však být zneužíván jako nástroj obce, která fakticky brojí proti navrženým otázkám tím, že občanům znemožní, aby o nich rozhodli. V projednávané věci je přitom jasně zřejmé, že vedení obce brojilo proti navrženým otázkám. Právě až výsledek hlasování o navržených otázkách, nikoliv samotné konání referenda, by totiž mohl podle odpůrce „vážně poškodit obec“ tím, že podmíní výstavbu v obci „nesplnitelnými podmínkami“.

100. I pokud by bylo přípustné vést kampaň ve fázi před vyhlášením referenda, vztahovala by se na ní dle názoru soudu pravidla pro vedení kampaně, která v daném případě nebyla dodržena. Dle ustálené judikatury je hlasování v referendu formou politického rozhodování, kde je především věcí každého hlasujícího, jakým způsobem si bude vytvářet názor na položenou otázku a odkud získá potřebné informace. Zveřejnění a prezentace argumentů pro a proti určitým řešením je především věcí kampaně, vedené v rámci svobodné a otevřené politické soutěže. Do této kampaně, která by měla konání referenda předcházet, by veřejná moc zásadně neměla zasahovat (viz rozsudek NSS ze dne 29. 8. 2012, č. j. Ars 1/2012–26, č. 2718/2012 Sb. NSS). Neutralitu roli veřejné moci NSS zdůraznil též v rozsudku ze dne 18. 6. 2013, čj. Ars 2/2013–59, č. 2919/2013 Sb. NSS, bod 40: „(…) čl. 2 odst. 1 Listiny základních práv a svobod stanoví, že stát je založen na demokratických hodnotách a nesmí se vázat ani na výlučnou ideologii, ani na náboženské vyznání; podle čl. 20 odst. 4 jsou politické strany i jiná sdružení odděleny od státu. Velmi důležitým je též obsah a smysl čl. 22 Listiny, který garantuje svobodnou soutěž politických sil v demokratické společnosti, a čl. 5 Ústavy, podle něhož je politický systém založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí jako prostředek k prosazování svých zájmů. Ze všech citovaných ustanovení tak plyne zásada svobodné politické soutěže a neutrality veřejné moci, která nesmí zvýhodňovat či znevýhodňovat některý politický subjekt anebo názorové uskupení, stojící v konkurujícím si postavení. Pokud by proto v nyní projednávaném případě bylo prokázáno, že předmětné letáky byly občanům rozdávány přímo v oficiálních obálkách, distribuovaných zaměstnanci magistrátu (tedy orgánu veřejné moci), vedlo by to k závěru o porušení shora popsaných principů a podmínka nezákonnosti by tak byla splněna.“ (zvýrazněnou soudem). Ustanovení § 32 zákona o místním referendu je zároveň třeba vykládat v souladu s ústavními zásadami rovnosti zbraní a svobodné politické soutěže. Pro referendovou kampaň tedy platí, že vyhrazená plakátovací plocha by měla být přístupná odpůrcům i podporovatelům a obecní zpravodaj či další informační prostředky by měly dodržovat zásadu vyváženosti a dát přiměřený prostor k vyjádření i druhé straně (viz rozsudek NSS ze dne 13. 11. 2013, č. j. Ars 3/2013–29).

101. Odpůrce, resp. vedení obce, uvedená pravidla kampaně porušilo několika způsoby. Zaprvé tím, že, nabádalo občany k odvolání podpory jménem obce, tedy z pozice orgánu veřejné moci. A zadruhé tím, že svá stanoviska prezentovalo na webových stránkách obce, aniž by dodrželo zásadu rovnosti zbraní a poskytlo též navrhovateli prostor k vedení kampaně a propagaci konání referenda. Uvedená porušení jsou umocněna tím, že se jedná o oficiálních stránky obce, které jsou informačním prostředkem s možná největším dosahem mezi oprávněné osoby. Navíc již ze své podstaty vyvolávají důvěru v obsah tam prezentovaný. Tím spíš, jedná–li se o „oficiální stanovisko obce“.

102. Postup obce přitom neopravňovalo tvrzení o tom, že se na ni obraceli občané se stížnostmi ohledně sběru podpisů na podporu referenda. Svědci během výslechu neuvedli nic konkrétního k tomu, jakým způsobem byli uvedeni v omyl při sběru podpisů. Pakliže si skutečně nepřečetli listiny, které podepisují, nejednali obezřetně s péčí, kterou lze od průměrného voliče očekávat. V takovém případě nicméně nelze hovořit o uvedení v omyl. Za případnou nevědomost toho, co podepisují, si mohou sami. Ani dopisy nespecifikují, v čem konkrétně byl sběr podpisů zavádějící. K tvrzení odpůrce, že bylo oprávněným osobám řečeno, že jejich podpisy představují statistiku pro volby do Evropského parlamentu či souhlas se získáním informací, soud zdůrazňuje, že všechny podpisové listiny obsahují informaci o tom, že se osoba svým podpisem připojuje k návrhu na vyhlášení místního referenda a v souladu se zákonem o místním referendu obsahují též přesné znění otázek navržených k rozhodnutí v referendu. Za této situace, i pokud by během sběru podpisů opravdu došlo ke sdělování zavádějících informací (což v tomto případě nebylo patřičně prokázáno), mohly si dotyčné osoby obsah listiny přečíst a zjistit, za jakým účelem jsou podpisy sbírány. Je ostatně žádoucí, aby se oprávněné osoby, jež jsou plně svéprávné, seznámily s obsahem listiny, na níž uvádí své osobní údaje a k níž připojují svůj vlastnoruční podpis.

103. Pochybnosti v dané věci vyvolává i otázka, zda všechny informace, týkající se referenda, poskytované občanům ze strany obce na oficiálních stránkách byly úplné a pravdivé. Část zastupitelů na svých webových stránkách poukázala na to, že dopis vybízející k odvolání podpisů obsahoval zavádějící a neúplné informace např. ohledně výstavby čistírny odpadních vod. Soud nemá podklady pro přezkum pravdivosti tohoto konkrétního tvrzení. Nicméně nemohl si nevšimnout, že odpůrce jiným veřejným dopisem ze dne 9. 8. 2024 nejprve pravdivě informoval občany o tom, že zdejší soud odmítl žalobu navrhovatele ve věci prvního návrhu na konání referenda, avšak záhy dodal, že tím bylo potvrzeno, že ve věci návrhu na konání referenda postupoval správně a v souladu se zákonem. Tato informace je zjevně nepravdivá vzhledem k tomu, že soud daný návrh na určení bezvadnosti prvního návrhu na konání referenda odmítl pro opožděnost. Vůbec se přitom nezabýval postupem odpůrce a nepotvrdil jej jako správný ani souladný se zákonem (k tomu soud dodává, že z tohoto usnesení jasně vyplývá, že postup odpůrce byl v celkovém přístupu k navrženému referendu nejen nečestný a nesportovní, nýbrž přímo nezákonný hned v několika aspektech). Tento dopis tudíž skutečně vykazuje známky manipulace ze strany vedení obce.

104. Jelikož odpůrce nepřípustně vykročil ze své neutrální role, neboť svou názorově jasně vyhraněnou kampaní namířenou proti konání místního referenda prokazatelně pohnul větší množství petentů k odvolání jejich podpory udělené návrhu na konání referenda, dospěl soud k závěru, že za těchto specifických podmínek nelze k takovému právnímu jednání přihlížet a je třeba započítat 18 odvolaných podpisů do celkového počtu uznatelných podpisů. Nad rámec nutného odůvodnění soud dodává, že navíc u dvou projevů vůle nebyl dodržen požadavek formy (šlo jen o skeny podpisů) a svědkyně D. u soudu popřelo, že by odvolání sama osobně podepsala.

105. Po přičtení celkem 74 (29+15+12+18) neoprávněně neuznaných podpisů navrhovatel shromáždil 347, tj. více než minimálně požadovaných 330 podpisů oprávněných osob podporujících návrh na konání místního referenda, což je z hlediska § 8 odst. 2 zákona o místním referendu již dostatečný počet. Projednávaný návrh na konání referenda tedy nemá nedostatky.

106. Pro úplnost soud dodává, že teze o tom, že odpůrce je povinen vytknout případné vady podpisům ve výzvě (viz bod 58 tohoto usnesení), se uplatní i na další později nastalé skutečnosti, které odpůrce při jednání uvedl. Pokud tedy po vydání výzvy některý z petentů zemřel, odstěhoval se či z jiného důvodu přestal být oprávněnou osobou, není to důvodem pro dodatečné neuznání jeho jinak dříve platného projevu vůle podporující vyhlášení referenda. Návrh na vyhlášení místního referenda 107. Pokud jde o návrh na vyhlášení místního referenda podle § 91a odst. 1 písm. b) s. ř. s., zdejší soud usnesením ze dne 11. 4. 2025, č. j. 37 A 26/2025–38, v jiném řízení na základě projednávaného návrhu navrhovatele již pravomocně vyhlásil místní referendum o totožných otázkách současně s volbami do Poslanecké sněmovny.

108. Podle § 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s. nestanoví–li tento zákon jinak, soud usnesením odmítne návrh, jestliže soud o téže věci již rozhodl nebo o téže věci již řízení u soudu probíhá nebo nejsou–li splněny jiné podmínky řízení a tento nedostatek je neodstranitelný nebo přes výzvu soudu nebyl odstraněn, a nelze proto v řízení pokračovat.

109. Vzhledem k výše uvedenému nezbývá než návrh na vyhlášení místního referenda opět odmítnout. Tentokrát z důvodu překážky věci pravomocně rozhodnuté.

110. Pro úplnost soud dodává, že usnesení č. j. 37 A 26/2025–38, je předmětem kasačního přezkumu, a to v řízení vedeném NSS pod sp. zn. Ars 2/2025. Soud však vychází z toho, že aktuálně je referendum pravomocným usnesením, jehož účinky nebyly nijak suspendovány, vyhlášeno. Pakliže se tento stav nezmění, referendum ve dnech 3. a 4. 10. 2025 proběhne. Závěr a náklady řízení 111. Z důvodů shora uvedených rozhodl soud tak, že určil, že návrh na konání místního referenda o předložených otázkách v obci Statenice nemá nedostatky (§ 91a odst. 3 s. ř. s.).

112. Návrh na vyhlášení místního referenda soud pro nepřípustnost odmítl [§ 46 odst. 1 písm. a) s. ř. s.]. Soud opakuje, že usnesením ze dne 11. 4. 2025, č. j. 37 A 26/2025–38, již referendum, k němuž směřuje projednávaný návrh, pravomocně vyhlásil. Odpůrce tedy bude po právní moci tohoto usnesení (která nastává dle § 93 odst. 5 věta druhá s. ř. s. již vyvěšením tohoto usnesení na úřední desce soudu) pokračovat v přípravách po vyhlášení místního referenda podle § 17 a násl. zákona o místním referendu.

113. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 93 odst. 4 s. ř. s., podle kterého v řízení ve věcech místního referenda nemá žádný z účastníků právo na náhradu nákladů řízení.

Poučení

Vymezení věci Skutková zjištění vycházející z obsahu správního spisu Obsah návrhu Vyjádření odpůrce Dosavadní průběh řízení před soudem Jednání konané dne 14. 8. 2025 Posouzení věci soudem Posouzení návrhu na určení, že návrh na konání místního referenda nemá nedostatky Návrh na vyhlášení místního referenda Závěr a náklady řízení