37 C 182/2022-170

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobkyně: [osobní údaje žalobkyně] zastoupená obecným [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa], o zaplacení 743 040 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Řízení o žalobě, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 261 707 Kč, se zastavuje.

II. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni úroky z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 274 667 Kč od [datum] do [datum], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

III. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky 481 333 Kč s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky 481 333 Kč od [datum] do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni náhradu nákladů řízení ve výši 3 500 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu domáhala (po částečném zpětvzetí a změně žaloby) zaplacení částky 481 333 Kč s úrokem v prodlení v zákonné výši coby zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou soudního řízení vedeného u Obvodního soudu pro prahu 10 (dále též„ OS“) pod sp. zn. [spisová značka] (dále též„ původní řízení“). Ve své žalobě a jejím doplnění zevrubně popsala původní řízení. Původní řízení trvalo od [datum] do [datum], tj. 19 let a 1 měsíc. Zdůrazňovala přitom, že v rámci původního řízení byl podán nepravdivý, hrubě zkreslený znalecký posudek. Podle názoru žalobkyně soud v původním řízení pochybil, pokud nepřistoupil ke konfrontaci znalců. V původním řízení znalci odvedli nekvalitní práci a soud si takové chování nechal líbit. Navíc soudy v původní řízení soudy nebraly v potaz celou řadu důkazů, na které se žalobkyně odvolávala.

2. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne [datum] uvedla, že mezi stranami není sporu o tom, že žalobkyně u žalované uplatnila dne [datum] svůj nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠk“).

3. K meritu věci žalovaná uvedla, že v původním řízení lze konstatovat průtahy ze strany soudu I. stupně. Podle žalované je tak třeba hodnotit délku původního řízení jako nepřiměřenou a žalobkyni tak vznikla nemajetková újma ve smyslu § 31a OdpŠk. Na druhou stranu je ovšem dle žalované třeba vzít v potaz, že v původním řízení byla věc projednávána celkem soudy třech stupňů. Původní řízení pak bylo složité. Význam řízení pro žalobkyni byl pro žalobkyni dle žalované zvýšený.

4. Podle žalované bylo namístě ve smyslu § 31a odst. 3 OdpŠk přiznat žalobkyni zadostiučinění v penězích ve výši 274 667 Kč. Samotná výše přiměřeného zadostiučinění byla stanovena dle algoritmu uvedeného ve sjednocujícím stanovisku Nejvyššího soudu sp. zn. Cpjn 206/2010 Částku 343 333 Kč, k níž se dospělo součinem sazby 20 000 Kč za jeden rok řízení, resp. 1 667 Kč za měsíc řízení (modifikované za prvý rok řízení částkou o 20 000 Kč nižší) a celkové délky řízení, bylo dle žalované nutné ponížit celkem o 20%, přičemž byly zvažovány důvody pro snížení a pro zvýšení základní částky. Došlo k těmto snížením a zvýšením základní částky: ke snížení o 25 % z důvodu složitosti řízení, ke snížení o 10 % z důvodu projednání věci na třech stupních soudní soustavy, o 5 % s ohledem na procesní chování žalobkyněě a ke zvýšení o 20 % z důvodu významu řízení pro žalobkyni.

5. S ohledem na to, že částka 274 667 Kč byla již žalobkyni žalovanou vyplacena, navrhovala žalovaná zamítnutí žaloby v plném rozsahu a rovněž požadovala náhradu nákladů řízení ve formě režijních paušálů za provedené úkony.

6. Na jednání dne [datum] žalobkyně po poučení soudu dle § 118a odst. 1 a 3 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ o. s. ř.“) upřesnila, že žádné individuální dopady délky nepřiměřené dotčeného původního řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka] netvrdí. Pokud jde o její vyjádření stran nepříznivého zdravotního stavu, tak tato vyjádření strany žalující směřovalo pouze k tomu, že soudu v původním řízení měl být znám nepříznivý zdravotní stav paní žalobkyně a měly tomuto nepříznivému zdravotnímu stavu přizpůsobit svůj postup.

7. Podle § 96 odst. 1 o. s. ř., může žalobce vzít za řízení zpět návrh na jeho zahájení, a to zčásti nebo zcela. Podle § 96 odst. 2 věta prvá o. s. ř. je-li návrh vzat zpět, soud řízení zcela, popřípadě v rozsahu zpětvzetí návrhu, zastaví. Dle § 96 odst. 3 věta prvá o. s. ř. jestliže ostatní účastníci se zpětvzetím návrhu z vážných důvodů nesouhlasí, soud rozhodne, že zpětvzetí návrhu není účinné. Dle § 96 odst. 4 o. s. ř. ustanovení odstavce 3 neplatí, dojde-li ke zpětvzetí návrhu dříve, než začalo jednání.

8. Podáním ze dne [datum] vzala žalobkyně svoji žalobu částečně zpět.

9. Procesní úkon žalobkyně, kterým došlo ke zpětvzetí žaloby ještě před zahájením jednání ve věci samé, splňuje veškeré právem požadované obsahové náležitosti a byl proveden v zákonem požadované formě ve smyslu § 42 o. s. ř. Soud proto podle § 96 odst. 2 o. s. ř. výrokem I. tohoto rozhodnutí řízení o žalobě v rozsahu zpětvzetí zastavil.

10. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

11. Z nesporných tvrzení účastníků a z oznámení o provedení příkazu k úhradě [anonymizována dvě slova] vzal soud za prokázané, že žalobkyně podáním doručeným žalované dne [datum] nárok na poskytnutí zadostiučinění z důvodu nepřiměřeně dlouhého řízení vedeného u [název soudu] pod sp. zn. [spisová značka]. Žalovaná žalobkyni částečně vyhověla svým stanoviskem ze dne [datum] a vyplatila jí částku 274 667 Kč dne [datum].

12. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

13. Ze spisu vedeného u OS pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků řízení). Dne [datum] doručena OS pro [část Prahy] o náhradu škody ve výši 500 000 Kč z důvodu špatného léčebného postupu v oblasti stomatologie, žalobkyní [celé jméno žalobkyně] proti [anonymizována tři slova] [část obce]. Usnesením ze dne [datum] žalovaný vyzván k vyjádření. Dne [datum] došlo soudu vyjádření k žalobě. Dne [datum] voláno k ÚJ na den [datum]. Dne [datum] [anonymizováno] soudu sdělení o ukončení právního zastoupení žalobkyně [příjmení] [jméno] [jméno]. Dne [datum] přiložila plnou moc k PZ žalobkyně [příjmení] [jméno] [příjmení]. Právním jednáním ze dne [datum] žalobkyní zproštěny mlčenlivosti MUDr. [příjmení], MUDr. [příjmení], MUDr. [obec] z FnKV. Dne [datum] doplněno podání žalobkyně na výzvu soudu ze dne [datum]. Na jednání dne [datum] jednání za účelem doplnění vyjádření žalobkyně, rozhodnutí o změně žaloby a vyjádření žalovaného ke změně žaloby odročeno na neručito. Dne [datum] doplněna žalobní tvrzení žalobkyní, na základě urgence soudu ze dne [datum] a urgence soudu ze dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalovaného k vyjádření žaloby. Dne [datum] zažádáno žalovanou o prodloužení lhůty do [datum] k vyjádření, jelikož připojila ke spisu přílohy které teď nemá a proto je nutno nahlédnout do spisu k doplnění žalobních tvrzení. Dne [datum] došlo vyjádření žalované. Usnesením ze dne [datum] v PM [datum] změna žaloby se připouští. Usnesením ze dne [datum] soud ustanovil [jméno] [příjmení] znalcem z oboru zdravotnictví k podání znaleckého posudku ve lhůtě 60 dnů. Dne [datum] žádost znalce o prodloužení lhůty do konce dubna k podání z.p., jelikož je vytížen, nezbytně potřebuje dokumentaci. Dne [datum] podána žádost o prodloužení lhůty k podání z.p. do [datum], jelikož dokumentaci, která je součástí spisu nemohl objektivně posoudit nároky žalobce, přičemž obdržel dokumentaci MUDr. [příjmení] a MUDr. [příjmení] a rtg. Dokumentace a vzhledem k tomu že je obdržel až [datum] a bohužel odjíždí na přednáškové turné do zahraničí. Dne [datum] zaslán z.p. Dne [datum] voláno na ÚJ na den [datum]. Dne [datum] došla soudu žádost znalce [příjmení] k odročení jednání, jelikož bude na služební cestě mimo ČR. Dne [datum] voláno na ÚJ na [datum]. Dne [datum] došla žádost PZ žalované o přeodročení jednání vzhledem ke kolizi, pro složitost nelze vyřešit substitucí. Dne [datum] vyrozuměn PZ že jednání odročeno nebude. Na jednání dne [datum] konstatováno, že omluva žalobkyně a její PZ ze dne [datum] není důvodná, z důvodu opětovného předvolání žalobkyně jednání odročeno na [datum]. Na jednání dne [datum] přistoupeno k výslechu znalce, přiznáno znalečné, dáno poučení 118 o.s.ř žalobkyni, jednání za účelem rozhodnutí o návrhu na koncentraci řízení žalované na neurčito. Usnesením ze dne [datum] usneseno o koncentraci řízení, rovněž dána možnost žalobkyni, aby ve věci uvedla rozhodné skutečnosti a důkazy do 15 dnů. Dne [datum] důkazy a skutečnosti označeny, včetně znaleckého posudku MUDr. [příjmení] zadaný žalobkyní. Dne [datum] podáno odvolání žalobkyně proti usnesení ze dne [datum]. Usnesením ze dne [datum] žalobkyně vyzvána, aby doplnila odvolání. Dne [datum] obdržel znalec přípis soudu, aby se ve lhůtě 10 dnů vyjádřil k označeným skutečnostem. Vzhledem k tomu, že je znalec mimo ČR a vrací se [datum], vyjádří se ve lhůtě 1 týdne po vrácení. Dne [datum] zasláno vyjádření znalce ke skutečnostem. Usnesením ze dne [datum] ustanoven znalcem [příjmení] nemocnice u sv. [jméno] v [obec] z oboru zdravotnictví aby vyhotovil z.p. do 60 dnů od doručení spisu. Dne [datum] požádáno o prodloužení lhůty o měsíc z důvodu časové vytíženosti. Dne [datum] lhůta prodloužena do [datum]. Dne [datum] požádáno znalcem o prodloužení lhůty alespoň o 2 měsíce, vzhledem k tomu, že bylo potřeba zkompletovat zdravotní dokumentaci a vyžádat si jí. Dne [datum] lhůta prodloužena o 2 měsíce. Dne [datum] zaslán z.p. znalcem. Dne [datum] přistoupila [ulice] pojišťovna do řízení jako v.ú., žalovaný u ní má pojištění pro případ své odpovědnosti dle podané žaloby. Za znalce připravil z.p. prof. [příjmení]. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalobkyně k z.p. Dne [datum] voláno k ÚJ na den [datum]. Na jednání dne [datum] vyslýcháni svědci, stranami sporu a znaleckým ústavem sjednán další postup a to tak, že bude sjednáno další soudní jednání, kde budou slyšeny další osoby, poté se znalecký ústav znovu vyjádří ke svému z.p., zda trvá na svých závěrech. Usnesením ze dne [datum] přiznáno znalečné v PM dne [datum]. Dne [datum] žádost svědka [příjmení] o úhradu cestovních výdajů. Dne [datum] sděleno PZ žalovaného, že již nadále žalovanou nezastupuje (JUDR. [příjmení]). Dne [datum] opětovná žádost o cestovné [příjmení]. Dne [datum] voláno k ÚJ na [datum]. Dne [datum] vystaven platební poukaz pro výplatu znalečného. Dne [datum] zmocněn JUDr. [příjmení] k zastupování žalované. Na jednání dne [datum] za účelem vyslechnutí dalších svědků a předložení rtg. Snímků odročuje na [datum]. Žalobkyně žádá o předložení snímků z [datum], čímž chce prokázat že nebyly provedeny, ačkoli jsou zapsány ve zdravotní dokumentaci. Usnesením ze dne [datum] v PM [datum] přiznáno svědečné. Dne [datum] voláno k ÚJ na [datum]. Dne [datum] zaslána kopie zdravotní dokumentace [jméno] [příjmení] nyní [celé jméno žalobkyně]. Dne [datum] zaslala žalovaná zdravotní dokumentaci. Na jednání [datum] vyslýchána svědkyně, v mezidobí se dostavil MUDr. [příjmení], kterému sděleno, že z časových důvodu jeho výslech přesunut. Žalobkyně žádá, aby nenařizoval jednání na období květnu a v červnu, kdy bude na léčení v lázních. Jednání za účelem výslechu MUDr. [příjmení] a MUDr. [příjmení] odročuje na neurčito. Dne [datum] voláno k ÚJ na [datum] a [datum]. Dne [datum] se svědkyně [příjmení] omlouvá, ale 26. 8. – [datum] bude v zahraničí. Usnesením ze dne [datum] v PM [datum] přiznáno znalečné. Dne [datum] vznesen dotaz, že jednání na [datum] odročeno na [datum]. Na jednání dne [datum] vyslýchán svědek [příjmení] [příjmení]. Na jednání [datum] vyslýchána [příjmení], jednání se za účelem zpracování doplňujícího z.p. prof. [příjmení]. Usnesením ze dne [datum] ustanovena [anonymizována tři slova] [anonymizováno]. [jméno] v [obec] k podání znaleckého posudku do 90 dnů. Usnesením ze dne [datum] přiznáno znalečné za účast na jednání [příjmení] a [příjmení] jako odborných konzultantů znaleckého ústavu, konzultanty podáno odvolání, dne [datum] přiznáno vyšší znalečné. Usnesením ze dne [datum] v PM [datum] přiznáno svědečné. Dne [datum] žádáno o prodloužení lhůty, jelikož by prof. [anonymizováno] rád vyšetřil žalobkyni. Podáním ze dne [datum] sděleno znalcem, že je potřeba sdělit další skutečnosti svědky. Podáním ze dne [datum] odpověděla MUDr. [příjmení] na otázky znalce [příjmení]. Podáním ze dne [datum] podána odpověď svědka [příjmení] [příjmení]. Usnesením ze dne [datum] žalobkyni uložena pořádková pokuta, jelikož se ke znalci na základě výzvy nedostavila k vyšetření konzultantem [příjmení]. Podáním ze dne [datum] se žalobkyně vyjádřila k vyšeření prof. [příjmení] ale pouze v klinice MUDr. [příjmení] ke kterému má důvěru, jelikož prof. [příjmení] považuje za podjatého. Dne [datum] na klinice [anonymizována dvě slova]. Dne [datum] došla žádost o prominutí pořádkové pokuty. Usnesením ze dne [datum] v PM [datum] prominuta pořádková pokuta. Dne [datum] požádáno o zaslání originálu doplnění z.p. Dne [datum] došel originál doplnění z.p. Usnesením ze dne [datum] v PM [datum] přiznáno znalečné. Žalovaná žádá o prodloužení lhůty pro sdělení procesního stanoviska do [datum]. Dne [datum] sděleno, že s prodloužením lhůty souhlasí. Dne [datum] má proběhnout mimosoudní jednáno o smírčí dohodě. Dne [datum] došla žádost žalobkyně, jelikož zdravotní stav žalobkyně vyžaduje pravidelnou lékařskou péči, bude nedostupná do [datum]. Od dubna [rok] přebírá senát jiná soudkyně, vzhledem k vytíženosti bude jednání nařízeno v období srpen-září [rok]. Dne [datum] voláno k ÚJ na [datum]. Na jednání [datum] sděleno, že je nutné, aby nejprve rozhodl o odvolání proti koncentraci řízení. Dne [datum] doplněno odvolání ze dne [datum]. Dne [datum] věc předložena k rozhodnutí o odvolání. Dne [datum] odvolání žalobkyně odmítnuto, jelikož se odvolání se stalo bezpředmětným. Dne [datum] voláno k ÚJ na [datum]. Na Új [datum] vyslýchán Vaňek, [příjmení], v jednání pokračováno dne [datum]. Na jednání dne [datum] sděleno soudem, že by na příštím jednání rozhodl mezitimním rozsudkem. Usnesením ze dne [datum] vyzván z.ú. k předložení rtg. Snímků a k zodpovězení otázek. Dne [datum] sděleno z.ú., jaké rtg. Snímky mají být poskytnuty. Usnesením ze dne [datum], aby ve lhůtě předložil rtg. Snímky. Dne [datum] sdělil z.ú., že rtg. Snímky nikdy k dispozici neměl, v z.p. tuto dokumentaci uvádí hned v úvodu. Z kopie zdravotnické dokumentace vyplývá, že rtg. Snímky provedeny nebyly. Dne [datum] sděleno soudu, ve kterých termínech se nemůže žalovaná zúčastnit jednání. Dne [datum] došel dopis žalované, ve kterých trvá na závěrech z.p. [anonymizována dvě slova] dle doplnění. Dne [datum] na základě výzvy soudu ze dne [datum] zaslána kopie podání žalované ze které vyplývá, že rtg. Snímky byly předloženy [datum]. Dne [datum] rtg. Snímky se podařilo dohledat v přílohách spisu a byly předloženy z.ú. k doplňujícímu z.p., aby se mohli kvalifikovaně vyjádřit k výzvě soudu ze dne [datum]. Dne [datum] došlo vyjádření z.ú., zjištěné skutečnosti nemají vliv na z.p. Na jednání dne [datum] předneseny závěrečné řeči, vyhlášen mezitimní rozsudek, že základ žaloby je opodstatněný č. j. [číslo jednací] v PM ve spojení č. l. 867 v PM [datum]. Dne [datum] podáno blanketní odvolání žalovaným. Dne [datum] podáno odvolání v.ú. Dne [datum] odvolání doplnila žalovaná. [datum] doplnil odvolání v.ú. Dne [datum] došlo vyjádření žalobkyně k odvoláním. Dne [datum] došla předkládací zpráva se spisem MS v [obec]. Rozsudkem MS v [obec] v PM [datum] č. l. 867, se mění rozsudek tak, že se zamítá žaloby a nepřiznává se náhrada nákladů, jelikož oba posudky posoudili postup MUDr. [příjmení] v souladu s lege artis, nejsou tedy mezi nimi rozpory a jejich odborné závěry nemůže soud hodnotit, jelikož mu to nepřísluší. Dne [datum] podáno dovolání žalobkyní. Dne [datum] věc předložena NS ČR. Rozsudkem NS ČR ze dne [datum], v PM [datum] rozsudek se zrušuje a vrací se soudu k řízení, soud důsledně neodlišil odborné skutkové a právní závěry, jež přísluší soudu a jen mechanicky převzal závěry znalce, který nemá skutkovou ale právní povahu. Dne [datum] zaslán spis MS v [obec]. Dne [datum] voláno k ÚJ na [datum]. Dne [datum] podáno vyjádření žalobkyně. Na jednání [datum] nekonáno, jelikož bude rozhodnuto v neveřejném zasedání. Usnesením MS v [obec] č. j. [číslo jednací] rozsudek se vrací prvnímu stupni k dalšímu řízení, v souladu s názorem NS ČR. Dne [datum] vypraveno usnesení MS v [obec]. Dne [datum] voláno k ÚJ na [datum]. Na jednání [datum] učiněn pokus o smír, za účelem mimosoudního jednání odročuje na den [datum]. Dne [datum] sděleno žalovanou, že mimosoudní jednání nebyla úspěšná. Na jednání dne [datum] jednání přerušeno z důvodu mimořádné událost v areálu soudu. Voláno k ÚJ na [datum] [datum] žalovaný vyzván, aby sdělil, které nároky uznává. Dne [datum] sděleno žalovanou, že žádný neuznává. Dne [datum] vypraveno zrušení ÚJ na [datum] z důvodu nemoci soudkyně. Dne [datum] došlo vyjádření žalobkyně k aktuálnímu stavu a zpracování z.p. Dne [datum] došla žádost PČR k podání zprávy o stavu řízení. Dne [datum] vypravena zpráva PČR. Dne [datum] došlo vyjádření žalovaného ke sdělení žalobkyně. Dne [datum] voláno na ÚJ [datum]. Na jednání [datum], jednání odročeno na [datum] za účelem vyjádření žalované k posouzením MUDr. [příjmení], [jméno] ve lhůtě jednoho měsíce. Dne [datum] vypraven přípis PZ žalované aby sdělila stav mimosoudního jednání. Dne [datum] sděleno. Že nedošlo k mimosoudnímu vyřízení věci. Na jednání [datum] sděleno soudem, že je třeba ustanovit znalce za účelem bodového ohodnocení bolestného a z.s.ú, jednání odročeno na neurčito za účelem stanovení znalce. Usnesením ze dne [datum] vyzvána žalobkyně ke složení zálohy na z.p. Dne [datum] došlo vyjádření žalobkyně k aktuálnímu stavu věci a dotazy na soudní znalce. Usnesením ze dne [datum] soud ustanovil znalcem z.ú. UK [ulice] fakulta v [obec], aby vypracoval z.p. ve lhůtě do 90 dnů od doručení spisu. Dne [datum] UK Lékařskou fakultou v [obec] sděleno, že pro podjatost nemůže podat znalecký posudek. Dne [datum] došla soudu totožná zpráva. Dne [datum] sepsán ÚZ: spis dnešního dne předložen soudci, žádost ze dne [datum] nebyla soudci předložena. Dne [datum] požádána jiná instituce, ale ty nemají potřebnou kvalifikaci. Usnesením ze dne [datum] v PM [datum] zrušeno ustanovení z.ú. a ustanoven FN [obec], lhůta pro zpracování z.p. do 90 dnů od doručení spisu. Dne [datum] došel soudu přípis FN [obec], jelikož nedisponuje potřebným oprávněním, žádá o zproštění. Dne [datum] oslovování další znalci. Usnesením ze dne [datum] zrušeno ustanovení FN [obec], ustanovena VFN v [obec], z.p. má být vyhotoven do 90 dnů od doručení spisu. Dne [datum] navrženo VFN v [obec], z důvodu podjatosti o zproštění znalcem. Usnesením ze dne [datum] soud zrušil ustanovení VFN v [obec], na její místo ustanovuje Lékařskou fakultu Univerzity v [ulice], lhůta ke zpracování z.p. do 90 dnů. Dne [datum] došlo vyjádření ustanoveného znalce, že nemůže podat z.p., jelikož na zažádala o odnětí oprávnění z oboru stomatologie, tedy nemá potřebnou legitimaci. Dne [datum] dotazována další instituce. Dne [datum] odpovězeno, že nejsou odborníci. Usnesením ze dne [datum] v PM [datum] soud zrušil ustanovení LFUP a účastníkům ukládá, aby podali návrhy na znalce. Dne [datum] požádán Institut postgraduálního vzdělávání ve zdravotnictví. Dne [datum] hovořeno s Ipvvz, který sdělil, že jsou schopni zpracovat z.p. do 3 měsíců s náklady 30 000 Kč. Usnesením ze dne [datum] v PM [datum] ustanoven znalcem [příjmení], ve lhůtě do 90 dnů nechť zpracuje z.p. Dne [datum] došel soudu Ipvvz, jelikož je ústav přetížen, žádá o prodloužení lhůty ke zpracování z.p. o 2 měsíce. Usnesením ze dne [datum] prodloužena lhůta o 60 dní. Dne [datum] došel přípis Ipvvz, žádá o prodloužení o 6 měsíců, jelikož kvůli vytíženosti není schopen zpracovat z.p. ve lhůtě. Usnesením ze dne [datum] prodloužena lhůta o 30 dní. Usnesením ze dne [datum] vyzván Ipvvz, aby do 10 dnů dodal z.p. Dne [datum] došel přípis Ipvvz ve kterém sděluje, že narostl počet žádostí o z.p., spousta znalců se činnosti vzdala. Dne [datum] sdělil Ipvvz, že z.p. je ve vysoké fázi vypracovanosti, bude vypracován do [datum]. Usnesením ze dne [datum], lhůta prodloužena do [datum]. Dne [datum] došel soudu spis se z.p. Dne [datum] účastníci vyzváni, aby se vyjádřili k z.p. ve lhůtě 15 dnů. Dne [datum] došlo vyjádření žalobkyně. Dne [datum] došlo vyjádření žalované. Dne [datum] došlo vyjádření v.ú. Dne [datum] voláno k ÚJ na [datum]. Dne [datum] došla žádost Ipvvz o odročení z důvodu, že hlavní zpracovatel prof. [příjmení] je mimo ČR. Dne [datum] odročeno na [datum]. Na jednání [datum] žalobkyně sděluje, že po doručení protokolu z jednání se vyjádří k výslechu znalců, jednání za účelem doplnění dokazování odročeno na [datum]. Usnesením ze dne [datum] v PM [datum] přiznáno znalečné za účast jednání. Dne [datum] podána námitka podjatosti [příjmení] žalobkyní. Usnesením ze dne [datum] [příjmení] není vyloučena pro podjatost. Na jednání dne [datum] jednání odročeno za účelem smírného řešení na [datum]. Usnesením ze dne [datum] soud vyzývá žalobkyni, aby doplnila změnu žaloby ze dne [datum]. Dne [datum] došlo vyjádření žalobkyně. Dne [datum] došla žádost o odročení žalobkyní, jelikož byl vyhlášen nouzový stav a bojí se o své zdraví. Na jednání [datum] konstatováno, že ke smírnému řešení nedošlo, jednání za účelem smírného řešení a rozhodnutí o doplnění žaloby odročuje na [datum]. Dne [datum] došlo podání žalobkyně, ve kterém shrnuje finanční nároky. Dne [datum] odvoláno ÚJ na [datum] důvodem je nutnost doplnění z.p. Usnesením ze dne [datum], aby zaplatila zálohu na z.p. [datum] došla žádost žalobkyně o prodloužení lhůty na zaplacení zálohy, jelikož neví, čeho se má týkat. Dne [datum] sděleno, že volba procesního postupu je výsadou soudu. Dne [datum] záloha složena. Usnesením ze dne [datum] v PM [datum] ustanoven znalcem [příjmení] [jméno] [příjmení], aby doplnil svůj z.p. z [datum] zadaný žalobkyní. Dne [datum] došla soudu námitka podjatosti ze strany žalované vůči [příjmení], jelikož je spojen s Nokadental klinik, [příjmení] vyjádřeno, že se necítí podjatý. Dne [datum] žalobkyně s námitkou podjatosti nesouhlasí. Usnesením ze dne [datum] znalec [příjmení] [příjmení] není vyloučen ze znalecké činnosti. Dne [datum] odeslán spis [příjmení]. Dne [datum] žádost [příjmení], aby soud doplnil zadání z.p., jelikož tvrdí, že takto je z.p. z [datum] je platný a úplný beze změn. Dne [datum] dostal soud doplnění z.p. a ve lhůtě 15 dnů uložil účastníkum vyjádřit se k němu. Dne [datum] došlo stanovisko žalované. Dne [datum] došlo stanovisko v.ú. Dne [datum] došlo vyjádření žalobkyně. Dne [datum] dáno na lhůtu do [datum], změna obsazení soudu. Dne [datum] voláno na ÚJ na [datum]. Dne [datum] požádáno žalovanou o odročení jednání z důvodu kolize a domluvené lékařskému vyšetření PZ žalované. Dne [datum] zrušeno ÚJ a nově voláno na [datum]. Na jednání [datum], znalec se nedostavil, jednání odročeno na [datum]. Dne [datum] sděleno žalovanou, jednání o smíru se uskuteční [datum]. Dne [datum], došlo vyjádření žalobkyně k aktuální situaci. Na jednání [datum] strany uzavřeli smír v PM [datum].

14. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

15. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení.

16. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

17. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

18. Podle § 15 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku, přičemž náhrady škody se poškozený může domáhat u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

19. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, se podle tohoto zákona poskytuje též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí téhož zákona se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

20. Po právní stránce soud posoudil věc následovně.

21. Jak je uvedeno shora, žalobkyně se domáhala (po částečném zpětvzetí a změně žaloby) zadostiučinění ve výši 481 333 Kč s přísl. za nemajetkovou újmu, která jim měla být způsobena v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u OS. Soud se tedy zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy.

22. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou (srov. např. rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

23. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod ([číslo] Sb., dále jen„ Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury [název soudu] (dále jen„ ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

24. Podle stanoviska [název soudu], sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne [datum], je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení [název soudu] dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

25. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i [název soudu]) zabýval jednak celkovou délkou namítaného řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.

26. V dané věci začalo rozhodné období běžet dne [datum], kdy byla OS doručena žaloba zdejší žalobkyně. Konec rozhodného období soud spatřuje v datu [datum], kdy bylo posuzované řízní pravomocně skončeno. Celková doba rozhodného období ve vztahu k posuzované nemajetkové újmě žalobkyně tedy činila cca 18 let a 2 měsíce.

27. Posuzované řízení probíhalo na třech stupních soudní soustavy, přičemž ve věci rozhodoval meritorně dvakrát soud I. stupně, dvakrát soud odvolací a jednou soud dovolací. Soud konstatuje, že již samo řízení u několika stupňů soudní soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky původního řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010).

28. Po skutkové i hmotněprávní i procesněprávní stránce byla věc dle soudu obtížná (resp. složitá). Předmětem řízení byla náhrada nemajetkové újmy na zdraví. Je přitom notorietou, že rozhodování o náhradách újmy na zdraví patří mezi vůbec nejsložitější spory projednávané civilními soudy. O tom mimo jiné svědčí i bohatá judikatura civilních soudů, jakož i neustále probíhající sjednocovací činnost [název soudu] (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Hmotněprávní složitost původního řízení je dána nutností soudu vážit zvýšení náhrady, tj. složitostí aplikační a interpretační (viz § 440 odst. 1 a 2 zákona č. 40/1964 Sb. a vyhláška č. 440/2001 Sb. a rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]; srov. textace § 2958 zákona č. 89/2012 Sb.). Procesněprávní složitost původního řízení pak byla dána četností opravných prostředků, výsledkem řízení o těchto opatrných prostředcích a množstvím prováděných důkazů (zejm. znaleckých posudků, když soud musel opakovaně ustanovovat znalce). Dále nelze přehlédnout, že soudy v původním řízení řešily dvakrát námitku podjatosti a rovněž rozhodovaly o pořádkové pokutě a jejím prominutí. Složitost původního řízení po stránce skutkové pak vyplývá z prováděného dokazování, zejm. pokud se jedná o množství znaleckých posudků (resp. výslechů znalců), provedené listinné důkazy a výslechy svědků.

29. K argumentaci žalobkyně soud dodává, že kompenzační řízení není řízení revizním (srov. např. usnesení [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Pokud přitom docházelo k obstarávání a provádění důkazů na návrh účastníků řízení, jistě nelze tento postup bez dalšího považovat za nekoncentrovaný. Pouze pokud by v rámci řízení docházelo z iniciativy soudu k provádění důkazů zcela zjevně nepotřebných. To však není případ projednávané věci. Nadto nelze ani posoudit, o které důkazy by bylo opřeno rozhodnutí soudu I. stupně, neboť původní řízení bylo skončeno schválením smíru, aniž by byl vynesen rozsudek.

30. Dále je třeba konstatovat, že žalobkyně se na celkové délce původního řízení nepodílela ve smyslu obstrukcí či nečinnosti. V této souvislosti se uvádí, že soud sice nezaznamenal (a žalobkyně to ani netvrdila), že by se žalobkyně snažila o urychlení řízení, resp. že by podala žádost o odstranění průtahů ve smyslu zákona č. 6/2002 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů. Soud nicméně zdůrazňuje, že není povinností účastníka se o urychlení řízení shora uvedeným způsobem snažit. Jinými slovy, použití uvedených prostředků mu lze klást k dobru (zvýšený význam), nikoli k tíži (snížený význam). V této souvislosti soud odmítá argumentaci žalované, podle které se měla žalobkyně podílet na délce původního řízení tím, že jednou bylo jednání odročeno z toho důvodu, že se žalobkyně nedostavila a poté byla další jednání odročena za účelem umožnění smírného vyřešení sporu. Jak totiž vyplynulo z provedeného dokazování, smírná jednání žalobkyně v původním řízení byla míněna vážně, když nakonec toto řízení skončilo soudním smírem.

31. Pokud jde o význam řízení, soud konstatuje, že jej hodnotí jako velmi vysoký. Jednalo se totiž o spor o náhradu nemajetkové újmy na zdraví, u něhož se vyšší význam v souladu s ustálenou judikaturou civilních soudů presumuje (srov. stanovisko [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010 a rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka], nebo rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Navíc nelze přehlédnout, že z provedeného dokazování (soudním spisem MS) vyplynulo, že žalobkyně je osobou těžce nemocnou. Právě zdravotní stav účastníka řízení přitom patří mezi další typová hlediska rozhodná pro význam předmětu řízení (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Tento zdravotní stav přitom byl soudům v původním řízení dobře znám; bylo tak lze po nich spravedlivě požadovat, aby této okolnosti svůj postup v řízení přizpůsobily. Jinak řečeno, i tato okolnost tak svědčí o vysokém významu původního řízení pro žalobkyni.

32. Zdůrazňuje se, že soud si je vědom toho, že k typovým aspektům stran významu řízení mohou přistoupit i aspekty individuální. Dlužno poznamenat, že není přitom ani rolí soudu, aby nad rámec tvrzení účastníků pátral po okolnostech svědčících pro zvýšení či snížený význam předmětu řízení pro poškozené, neboť by se tím mohl dopustit porušení zásady rovnosti účastníků řízení (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Platí, že stran individuálního významu žalobkyně žádnou konkrétní újmu, která by jí vznikla v souvislosti s nepřiměřeně dlouhým řízením a která by umocňovala zásah do jejího života, nedotvrdila.

33. Konečně pokud se jedná o postup soudů, coby jedno z klíčových kritérií pro posouzení přiměřenosti doby řízení, soud konstatuje, že v posuzovaném řízení zaznamenal několik období nečinnosti a nekoncentrovaný postup. Pokud jde o období nečinnosti, uvádí se, že původní řízení bylo stiženo průtahy s dodáním znaleckého posudku znalce [příjmení], [anonymizována čtyři slova]. [jméno] v [obec] a [anonymizována tři slova]. Platí totiž, že prodleva s dodáním znaleckých posudků nebyla dána absencí součinnosti účastníků řízení, přičemž žalovaná nese odpovědnost rovněž za průtahy v řízení způsobené prodlevami při vypracování znaleckého posudku (viz rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]). Pokud jde o nekoncentrovaný postup nelze přehlédnout zmatečný postup soudu I. stupně při ustanovování znalce na přelomu roku [rok] a [rok].

34. Lze proto shrnout, že soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že posuzované řízení bylo nepřiměřeně dlouhé (ostatně o tomto nebylo ani mezi účastníky sporu). Z uvedených důvodů soud uzavřel, že v dané věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 OdpŠk, čímž došlo též k porušení práva žalobkyně na projednání věci v přiměřené lhůtě.

35. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobkyni nemajetková újma, jejíž vznik se předpokládá (jde o vyvratitelnou právní domněnku). Porušení práva na přiměřeně dlouhé řízení je tedy bez dalšího spojeno se vznikem nemajetkové újmy. Bylo tudíž na žalované, aby vznik újmy vyvracela, která tak však nečinila.

36. S ohledem na shora uvedené a na skutečnost, že byly splněny kumulativní podmínky pro vznik nároku, soud dospěl k závěru, že požadavek žalobkyně na zaplacení přiměřeného zadostiučinění v penězích je co do základu oprávněný, když samotné konstatování porušení práva (k němuž sám ESLP nepřistupuje často) se soudu nejeví jako zcela dostatečné.

37. Soud na základě kritérií stanovených shora citovaným § 31a odst. 3 OdpŠk (k nimž se v konkrétních souvislostech v dané věci vyjádřil podrobněji již výše) shledal přiměřeným odškodnit nemajetkovou újmu žalobkyně částkou 274 667 Kč.

38. Při stanovení dané částky soud vycházel (v souladu se Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010) ze sazby 20 000 Kč za první dva roky řízení a 20 000 za každý další rok řízení (tj. za 17 let řízení 320 000 Kč) a dále 1667 Kč za každý další měsíc řízení (tj. 15 000 Kč za dalších 9 měsíců řízení). Soud zdůrazňuje, že s ohledem na délku původního řízení nebylo na místě přiznat nižší základní částku; původní řízení totiž soud považuje za extrémně dlouhé, resp. násobně delší, nežli bylo lze s ohledem na okolnosti případu očekávat (srov. rozsudek [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka]).

39. Vypočtená základní částka ve výši 340 000 Kč byla ponížena o 40 % z důvodu složitosti původního řízení. Naopak vypočtená částka byla navýšena o 20 % z důvodu zvýšeného významu původního řízení pro žalobkyni. Co se týče ostatních základních kritérií, byť se jedná o jejich demonstrativní výčet, soud neshledal žádná další způsobilá kritéria uvedenou částku zvýšit či naopak ponížit. Ve výsledku tedy došlo k modifikaci základní částky jejím ponížením o 20 %, tj. na výslednou částku 274 667 Kč. S ohledem na to, že žalovaná dotčenou částku žalobkyni již sama dobrovolně plnila, soud výrokem III. tohoto rozsudku žalobu v celém rozsahu zamítl.

40. Pouze pro úplnost se dodává, že soud nenavýšil přiznané zadostiučinění s ohledem na změněné hospodářskou situaci panující v České republice, jak požadovala žalobkyně. Jak totiž judikoval Nejvyšší soud v kontextu náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení, výše přiměřeného zadostiučinění by měla odpovídat konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, přičemž na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny či životní úrovně (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 5760/2017, sp. zn. 30 Cdo 1153/2019 či sp. zn. 30 Cdo 2184/2020). To, že neexistuje důvod se od této judikatury odchýlit, vysvětloval Nejvyšší soud opakovaně (srov. např. rozhodnutí sp. zn. 30 Cdo 1388/2021, sp. zn. 30 Cdo 1433/2020, sp. zn. 30 Cdo 1181/2021 či sp. zn. 30 Cdo 3673/2021), a k témuž závěru se přihlásil i Ústavní soud (viz např. nález sp. zn. III. ÚS 1303/21).

41. Pokud jde o požadované úroky z prodlení, jak je uvedeno shora, dle § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že stát se ocitá v prodlení s náhradou újmy způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu (tj. v dané věci žalované). Teprve ode dne následujícího po uplynutí zmíněné lhůty jej tedy stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení (srov. např. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], či sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

42. Uplatněním ve smyslu § 15 odst. 2 OdpŠk je pak okamžik doručení žádosti žalobkyně o náhradu újmy žalované, tj. v daném případě dne [datum]. Po uplynutí 6 měsíční lhůty pak byla žalovaná v prodlení a bylo proto namístě přiznat úroky z prodlení v zákonné výši. V projednávané věci pak uplynula lhůta dne [datum]; v prodlení se tak žalovaná ocitla ve dne [datum]. Soud proto přiznal úroky z prodlení z žalovanou již zaplacené částky 274 667 Kč od [datum] do [datum] (tj. od okamžiku prodlení do dne zaplacení; výrok II. tohoto rozsudku). Samotné úroky z prodlení (resp. jejich výše) jsou odůvodněny § 1970 zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb. (jakož i související judikaturou - srov. např. rozhodnutí [název soudu] sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], či sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

43. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o.s.ř., podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu. K tomu soud zdůrazňuje, že žalobkyně byla se svým nárokem co do základu úspěšná, přičemž žalovaná plnila po lhůtě stanovené v § 15 odst. 1 OpŠk.

44. Dále soud postupoval dle § 151 odst. 3 o.s.ř., dle něhož účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 o.s.ř. činí 300 Kč za každý úkon (k tomu viz rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. II. ÚS 3394/16, a tam citovaná judikatura).

45. Žalobkyni, která byla v řízení zastoupena obecným zmocněncem, tak v dané věci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši 1 500 Kč odpovídající paušální náhradě za 6 úkonů (žaloba, podání ze dne [datum], příprava a účast na jednání dne [datum] a účast na jednání dne [datum]). Uvedené je odůvodněno ustanovením § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 zmíněné vyhlášky č. 254/2015 Sb. Náklady řízení žalobkyně také sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši 2 000 Kč. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku IV. tohoto rozsudku.

46. Pouze pro úplnost soud dodává, že náhrada cestovních výdajů za použití motorového vozidla z místa bydliště žalobkyně do místa sídla soudu a zpět nebyla přiznána, neboť účastníkovi nebyl dán předchozí souhlas soudu k jeho použití (§ 30 vyhl. č. 37/1992 Sb.; viz např. rozhodnutí [název soudu] ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]). Soud rovněž nepřiznal paušální náhradu za podání ze dne [datum], závěrečnou řeč a vypracování žádosti o zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou nepřiměřenou délkou a jejího doplnění, jak požadovala žalobkyně ve svém podání ze dne [datum]. K tomu se zdůrazňuje, že podání ze dne [datum] soud nepovažuje za účelný úkon, neboť v něm byla uvedena pouze již dříve žalobkyní vznesená argumentace. Závěrečnou řeč pak nelze považovat za úkon ve smyslu § 1 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb. Konečně pokud jde o uplatnění u žalované, tato náhrada je vyloučena § 31 odst. 4 OdpŠk. V neposlední řadě se dodává, že soud přiznal jako náklad řízení pouze jednu přípravu k jednání. K tomu soud odkazuje na smysl vyhlášky č. 254/2015 Sb., která byla přijata v důsledku nálezu [název soudu] ze dne [datum], sp. zn. Pl. ÚS 39/13, a který spočívá ve zrovnoprávnění nezastoupených účastníků s účastníky zastoupenými (nikoli jejich zvýhodňování). Novelizované ustanovení § 151 odst. 3 o. s. ř. ve spojení s předmětnou vyhláškou mělo za cíl umožnit nezastoupeným účastníkům žádat paušální náhradu nákladů tak, jako je to možné u nákladů advokáta podle § 13 odst. 4 (dříve odst. 3) vyhlášky č. 177/1996 Sb. (dále jen„ AT“). Úkon„ příprava účasti na jednání“ není mezi úkony vyjmenovanými v § 11 AT uveden. Výčet je sice demonstrativní, avšak standardně není v rámci náhrady nákladů řízení na zastoupení advokátem za tento úkon jako takový přiznávána náhrada nákladů, příprava na jednání není bez dalšího v rozhodovací praxi považována za úkon (jinak např. porada s klientem přesahující jednu hodinu). Není tak důvodu privilegovat nezastoupeného účastníka a automaticky považovat za úkon, který je spojen s paušální náhradou nákladů řízení, přípravu na každé jednání, tj. de facto za každé jednání přiznávat náhradu nákladů za dva úkony. Při respektování rovného postavení účastníků a se zohledněním geneze předmětné právní úpravy je namístě úkon„ příprava účasti na jednání“ dle vyhl. č. 254/2015 Sb. vykládat ve světle úkonů podle § 11 AT„ Příprava účasti na jednání“ je takto svého druhu ekvivalent přípravy zastoupení (tedy přípravy na věc jako celek), jak je součástí úkonu podle § 11 odst. 1 písm. a) AT. K tomu se dodává, že je logické, že ve vyhl. č. 254/2015 Sb. není vyjmenován úkon„ převzetí zastoupení“. Nezastoupený účastník zastoupení pojmově nepřebírá. Ale stejně tak jako advokát se připravuje na zastoupení, připravuje se nezastoupený účastník na věc. Ve výčtu úkonů v § 1 odst. 3 vyhl. č. 254/2015 Sb. (základní) úkon označený jako„ příprava na věc“ však uveden není. To jen podporuje výklad, že pod úkonem označeným jako„ příprava účasti na jednání“ je třeba rozumět úkon„ příprava na věc“.

47. Lhůta k plnění byla ve výrocích II. a IV. tohoto rozsudku stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technicko-organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.

Poučení