37 C 187/2023 - 74

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobce: [Jméno zainteresované osoby 0/0][Datum narození zainteresované osoby 0/0] [Adresa zainteresované osoby 0/0] zastoupený advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované osoby 0/0] proti žalované: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/1] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] pro zaplacení 210 100 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, a to vše do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení v zákonné výši z této částky od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka] k rukám právního zástupce žalobce, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se svojí žalobou domáhal náhrady nemajetkové újmy ve shora uvedené výši. Svůj nárok opíral o tvrzený nesprávný úřední postup Okresního soudu v Liberci (dále též „OS“) v rámci řízení vedeného pod sp. zn. [spisová značka] (dále též „původní řízení“). K tomu zdůrazňoval, že původní řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, kdy identifikoval celkem [hodnota] období průtahů. Žalobce dále připustil, že původní řízení bylo z hlediska skutkového složitější. Tato složitost ovšem nemůže odůvodnit celkovou délku původního řízení. Nadto bylo původní řízení ukončeno smírem, což by mělo být hodnoceno ve prospěch žalobce. Žalobce dále zdůrazňoval, že v rámci původního řízení meritorně rozhodoval pouze soud prvního stupně. S ohledem na délku řízení, jakož i měnící se hospodářské poměry, by pak dle žalobce mělo být při odškodňování žalobce vycházeno z částky [částka] za rok nepřiměřeně dlouhého původního řízení. K významu původního řízení žalobce uváděl, že toto velmi významně zasáhlo do jeho osobnostních práv, resp. mělo vliv na psychiku jeho osoby. Konkrétně k tomu pak poukazoval na příslušenství žalované částky v rámci původního řízení, jakož i na postup soudu v rámci původního řízení. Dále pak žalobce uváděl, že původní řízení se týkalo rekonstrukce bazénové haly. Žalobce měl projekt velmi pečlivě připraven a uzavřel s dodavatelem smlouvu o dílo. V té době, tj. v roce 2009, 2010, kdy probíhala rekonstrukce jeho bazénu, měla být jeho manželka těhotná a měli očekávat narození syna. Žalobce měl poté neshody se svojí manželkou, kdy málem mělo dojít i na rozvod s tím, že žalobce měl slíbit své ženě, že bude rekonstrukce bazénové haly udělána včas a když to nebylo, byla tím jeho žena stresována. Dále zdůrazňoval, že je majitelem společnosti zaměstnávající 100 lidí. Je zvyklý dodávat na základě jasných smluv a v jasných termínech. Nadto má žalobce podle svého vyjádření právo po své vyčerpávající práci relaxovat. Žalobce tedy investoval nemalé finanční prostředky do rekonstrukce svého bazénu a očekával, že tato bude udělaná včas. Nicméně se to nestalo, neboť dodavatel nedodržel uzavřenou smlouvu. Dodavatel přitom nezajistil, aby se na díle řádně pracovalo, ačkoliv si žalobce plnil všechny svoje povinnosti. Z toho byl pak žalobce vystresovaný, měl vysoký tlak a musel začít brát prášky, neboť se nedokázal s dodavatelem vůbec domluvit. Poté se obrátil na advokátní kancelář [Anonymizováno], která mu doporučila od smlouvy odstoupit. K žalobcově překvapení pak dodavatel zažaloval dlužnou částku.

2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že délku původního řízení je třeba hodnotit jako nepřiměřenou a v původním řízení tak došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“). Proto také žalobci plnila částku [částka]. S ohledem na to, že žalovaná považovala tuto částku za dostatečnou, navrhovala, aby žaloba byla zamítnuta a rovněž požadovala náhradu nákladů řízení ve formě režijních paušálů za provedené úkony.

3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

4. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalobce uplatnil u žalované svůj nárok ve smyslu § 14 OdpŠk ve výši [částka] dne [datum]. Žalovaná vypořádala tento nárok svým stanoviskem ze dne [datum], kdy žalobci přiznala částku [částka], která byla žalobci plněna dne [datum].

5. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

6. Ze spisu vedeného u Okresního soudu v Liberci pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující skutečnosti (vypočteny jsou jen nejpodstatnější úkony či rozhodnutí soudu a podání účastníků řízení). Dne [datum] došel Okresnímu soudu v Liberci (pro tento odstavec dále také jako „soud“) návrh na vydání elektronického platebního rozkazu žalobce [jméno FO] s.r.o. (pro tento odstavec dále také jako „žalobce“) zastoupený advokátkou [tituly před jménem] [jméno FO] proti žalovanému [jméno FO] (pro tento odstavec dále také jako „žalovaný“) ve věci zaplacení částky [částka] a částky [částka] s příslušenstvím, neboť žalovaný řádně nepřevzal dílo provedené žalobcem. Dne [datum] byl zaplacen soudní poplatek za žalobu. Dne [datum] byl vydán elektronický platební rozkaz. Dne [datum] elektronický platební rozkaz doručen žalovanému. Dne [datum] došel soudu odpor žalovaného, který je zastoupen advokátem [Jméno zástupce zainteresované osoby 0/0] že tento odůvodní do 30 dnů. Dne [datum] zaslána výzva žalovanému, nechť odpor doplní o elektronický podpis. Dne [datum] elektronický podpis doplněn. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalovaného k žalobě. Dne [datum] vyjádření žalovaného rozesláno žalobci. Dne [datum] zástupcem žalobce sděleno, že je do [datum] v zahraničí, tedy žalobce se vyjádří až po návratu zástupce. Dne [datum] došla soudu replika žalobce. Dne [datum] replika žalobce rozeslána žalovanému. Dne [datum] voláno k jednání na [datum]. Na jednání dne [datum] jednání odročeno na neurčito za účelem případné mimosoudní dohody a zadání znaleckého posudku z oboru kamenictví či podobného, kdy se účastníkům ukládá do 1 měsíce doplnit tvrzení a otázky, které by měly být znalci položeny. Dne [datum] došla soudu žádost na opravu protokolu z jednání ze dne [datum]. Dne [datum] došlo soudu doplnění tvrzení a zadání otázek pro znalce žalovaným. Dne [datum] došla soudu specifikace otázek pro znalce žalobcem. Usnesením ze dne [datum] ustanoven znalec z oboru stavebnictví [právnická osoba]., aby podal znalecký posudek do 60 dnů a účastníkům byla uložena povinnost složit zálohu. Dne [datum] byly podány námitky proti osobě znalce žalobcem. Dne [datum] a dne [datum] účastníky složena záloha. Dne [datum] obeslán znalec, aby se vyjádřil k námitkám na jeho osobu. Dne [datum] došlo vyjádření znalce který tvrdí, že se necítí podjatý, ale se zproštěním souhlasí a navrhuje ustanovit znalce se specializací na kamenictví. Usnesením ze dne [datum] zproštěn znalec [Anonymizováno] a ustanoven znalec z technických oborů, specializace úprava a zpracování [právnická osoba] z kamene a kameniva, [tituly před jménem] [jméno FO], aby podal znalecký posudek do 60 dnů a také byla uložena záloha. Dne [datum] došla soudu žádost znalce o zproštění, neboť se necítí být dostatečně specializován ke zpracování znaleckého posudku. Dne [datum] složena záloha žalobcem. Dne [datum] došel přípis žalobce s žádostí o vrácení zálohy zaplacené dne [datum], neboť zálohu již zaplatil dne [datum]. Dne [datum] soudem kontaktován [jméno FO], aby doporučil vhodného znalce ke zpracování znaleckého posudku dle telefonické domluvy. Dne [datum] [jméno FO] urgován ohledně žádosti o sdělení vhodných znalců. Dne [datum] zaslal [jméno FO] seznam vhodných znalců. Usnesením ze dne [datum] zprostil soud [tituly před jménem] [jméno FO] [Anonymizováno] a ustanovil znalce Phdr. [jméno FO] z oboru ekonomika, ceny a odhady, specializace kamenná plastika, sochařská díla. Dne [datum] došla soudu námitka žalobce proti osobě znalce. Dne [datum] došel soudu přípis znalce s omluvou, že zadání znaleckého posudku nepatří do rámce jeho oboru. Dne [datum] zaslal soud přípis komoře znalců v regionu Ještěd s žádostí o sdělení vhodné osoby ke zpracování znaleckého posudku. Dne [datum] komora znalců urgována. Dne [datum] došla soudu odpověď komory znalců kde navrhuje 2 znalce. Usnesením ze dne [datum] byl zproštěn znalec Phdr. [jméno FO] a ustanoven znalec [tituly před jménem] [jméno FO] z oboru stavebnictví, specializace stavby obytné, průmyslové, zemědělské, vady a poruchy staveb, aby podal znalecký posudek do 60 dnů, v právní moci [datum]. Usnesením ze dne [datum] v právní moci [datum] vrácena přeplacená záloha žalobci. Dne [datum] sděleno žalobci v reakci na přípis žalobce o jeho pochybách o specializaci znalce, že znalci bylo umožněno přibrat konzultanta. Dne [datum] sdělena žalobcem jména konzultantů přicházejících v úvahu. Dne [datum] znalec dotázán, kdy lze očekávat znalecký posudek. Dne [datum] znalcem sděleno, že s ohledem na vyšetření v ambulantní nemocnici v [právnická osoba] v [Anonymizováno] z [datum] předpokládá vypracování posudku nejpozději do [datum]. Dne [datum] znalcem sděleno, že očekává 14 dní zdržení, neboť potřebuje normu [Anonymizováno]. Dne [datum] volal znalec s omluvou, že je nemocný, znalecký posudek pošle do [datum]. Dne [datum] soudu dodán znalecký posudek. Usnesením v právní moci [datum] ve znění č. l. 280 přiznáno znalečné. Dne [datum] došly soudu námitky žalovaného proti znaleckému posudku a návrh na vypracování nového znaleckého posudku či doplňku a zároveň došlo odvolání žalovaného proti usnesení o znalečném. Dne [datum] došlo soudu odvolání žalobce do usnesení o znalečném. Dne [datum] odvolání rozeslána, dne [datum] věc předložena Krajskému soudu v [adresa]. Usnesením Krajského soudu v [adresa] v právní moci [datum] č. j. [spisová značka] usnesení o znalečném změněno na nižší částku, neboť znalec v podstatné části nesplnil zadaný znalecký úkol. Na výzvu soudu dne [datum] doloženy požadované dokumenty žalovaným důležité ke zpracování doplňku posudku. Dne [datum] znalec sdělil, že nemůže zpracovat doplněk posudku, neboť byl vyškrtnut ze seznamu znalců. Usnesením Krajského soudu v [adresa] v právní moci [datum] vydáno opravné usnesení. Dne [datum] předložen spis soudci k dalšímu postupu. Dne [datum] došla soudu žádost žalobce o sdělení aktuálního stavu řízení. Usnesením ze dne [datum] v právní moci [datum] ustanoven revizní znalec z oboru doprava, znalecký ústav [Anonymizováno] s.r.o., aby podal znalecký posudek do 90 dnů a dále byla účastníkům uložena povinnost zaplatit zálohu. Dne [datum] a dne [datum] složeny zálohy na znalecký posudek. Dne [datum] odeslán spis znaleckému ústavu. Dne [datum] znalecký ústav tázán na stav znaleckého posudku. Dne [datum] znalcem sděleno, že jej doručí nejpozději v prvním říjnovém týdnu. Dne [datum] znalcem sděleno, že znalecký posudek doručí v příštím týdnu. Dne [datum] doručen soudu revizní znalecký posudek. Usnesením ze dne [datum] v právní moci [datum] ve spojení s č. l. 366 přiznáno znalečné. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalobce a návrh na zpracování revizního znaleckého posudku. Dne [datum] došlo soudu vyjádření žalovaného ke znaleckému posudku. Dne [datum] došlo soudu odvolání do rozhodnutí o znalečném ze dne [datum]. Dne [datum] došlo odůvodnění odvolání žalobce proti usnesení o znalečném. Dne [právnická osoba]. 2019 odvolání rozesláno. Dne [datum] věc předložena Krajskému soudu v [adresa] k rozhodnutí o odvolání. Usnesením Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum] v právní moci [datum] usnesení o znalečném potvrzeno. Dne [datum] voláno k jednání soudu na [datum]. Dne [datum] došla soudu žádost žalovaného o odročení jednání, neboť je na dovolené v dobu jednání. Dne [datum] na žádost žalovaného jednání odročeno na [datum]. Dne [datum] došla soudu žádost zástupce žalobce o odročení jednání nařízené na [datum] z důvodu čerpání její dovolené. Na žádost zástupce žalobce jednání odročeno na [datum]. Dne [datum] požádal právní zástupce žalobce opět o odročení jednání z důvodu kolize jiného jednání. Jednání odročeno na [datum] na žádost zástupce žalobce. Na jednání dne [datum] proběhl výslech znalce, jednání odročeno na [datum] za účelem posouzení žádosti účastníků na doplnění znaleckého posudku. Usnesením v právní moci [datum] přiznáno znalečné za účast na jednání. Na jednání dne [datum] jednání odročeno na neurčito za účelem doplnění znaleckého posudku a poskytnutí lhůty účastníkům 20 dnů na poskytnutí návrhu znaleckých otázek. Dne [datum] došly otázky žalovaného. Dne [datum] došly otázky žalobce. Usnesením ze dne [datum] v právní moci [datum] ustanoven znalec [Anonymizováno] s.r.o. k doplnění znaleckého posudku ve lhůtě 60 dnů od doručení tohoto usnesení. Dne [datum] došly soudu námitky žalovaného na otázky znalce, neboť jejich výčet není úplný podle návrhu žalovaného. Dne [datum] poslán spis znalci. Dne [datum] doručen soudu znalecký posudek. Usnesením ze dne [datum] v právní moci [datum] přiznáno znalečné. Dne [datum] došlo vyjádření žalovaného k posudku s tím, že navrhuje doplnění. Dne [datum] došlo vyjádření žalobce ke znaleckému posudku s tím, že také žádá jeho doplnění. Dne [datum] došla reakce znalce na přípis ze dne [datum] a urgenci ze dne [datum], aby znalec doplnil otázky, aby byl znovu zaslán spis. Dne [datum]. Dne [datum] došel soudu přípis znalce, že nejsou schopni odpovědět na otázku, k jakému zhodnocení došlo při porovnání obvyklé ceny původního díla. Dne [datum] odeslán spis s vyjádřením žalobce ze dne [datum], ve kterém žalobce upřesňuje, jaké má být správné zadání znaleckých otázek. Dne [datum] došlo soudu doplnění znaleckého posudku. Usnesením ze dne [datum] změněno č. l. 486 přiznáno znalečné. Dne [datum] došlo soudu odvolání žalobce do usnesení o znalečném a vyjádření žalobce ke znaleckému posudku. Dne [datum] odvolání rozesláno. Dne [datum] došlo soudu vyjádření znalce k vyjádření žalobce. Dne [datum] vyjádření rozesláno. Dne [datum] věc předložena Krajskému soudu v [adresa]. Usnesením Krajského soudu v [adresa] v právní moci [datum] ze dne [datum] znalečné změněno, neboť doplněk posudku má sice 5 stran textu, ale 4 strany obsahují záhlaví, údaje a znalecká doložka. Dne [datum] voláno k jednání na [datum]. Dne [datum] došla soudu žádost o odročení jednání žalovaného z důvodu nařízené dovolené na datum jednání. Na žádost žalované jednání odročeno na [datum]. Dne [datum] došla soudu žádost o odročení jednání žalovaného z důvodu zahájení jednání s protistranou o vyřešení věci mimosoudní dohodou. Na žádost žalovaného jednání odročeno na [datum]. Dne [datum] došlo vyjádření žalovaného k mimosoudním jednáním, kdy se nepodařilo nalézt smírné řešení a také došlo vyjádření k žalobě. Dne [datum] jednání odročeno na neurčito z důvodu žádosti žalobce, neboť se účastník potřebuje seznámit s vyjádření žalovaného. Dne [datum] účastníci vyzváni ke sdělení, zda dospěli ke smíru vzhledem k tomu, že se rozcházejí jen ohledně příslušenství a nákladů řízení. Dne [datum] žalobcem sděleno, že dohoda nepřichází v úvahu, neboť přijetím nabídky žalované by odpustila 2/3 dluhu. Dne [datum] voláno k jednání na [datum]. Na jednání dne [datum] jednání odročeno na [datum] za účelem provedení důkazů a možného opětovné smírčího jednání účastníků. Na jednání dne [datum] schválen smír účastníků zakotvený v usnesení č. j. [spisová značka] v právní moci [datum].

7. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

8. Pro úplnost soud dodává, že neprováděl důkaz výslechem účastníka řízení (žalobce) za situace, kdy tento důkaz měl sloužit k prokázání tvrzeného vyššího významu původního řízení, přičemž tento bylo lze posoudit jen již na základě samotných žalobních tvrzení (viz níže).

9. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení.

10. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

11. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

12. Podle § 15 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku, přičemž náhrady škody se poškozený může domáhat u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

13. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, se podle tohoto zákona poskytuje též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí téhož zákona se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

14. Po právní stránce soud věc hodnotil následovně.

15. Jak je uvedeno shora, žalobce se domáhal částky [částka] s přísl. za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u Okresního soudu v Liberci pod sp zn. [spisová značka]. Soud se tedy zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy.

16. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

17. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen „Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

18. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne [datum], je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení Nejvyšší soud ČR dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

19. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i Nejvyššího soudu ČR) zabýval jednak celkovou délkou namítaného řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.

20. Rozhodná doba ve vztahu k žalobci začala běžet dne [datum] (tj. od doručení elektronického platebního rozkazu žalobci) a skončila dne [datum] (právní mocí usnesení, kterým soud schválil smír). Celková délka rozhodné doby tak činila přibližně 11 let a 10 měsíců.

21. Posuzované řízení probíhalo meritorně před soudem prvního stupně. V procesních otázkách i před soudem druhého stupně. V dané souvislosti soud konstatuje, že již samo vedení řízení u několika stupňů soudní soustavy nutně muselo mít za následek prodloužení délky původního řízení. Ačkoli sice nelze klást k tíži účastníkům řízení, že využívají svých procesních práv daných jim vnitrostátním právním řádem, na druhou stranu ani nelze přičítat k tíži státu prodloužení délky řízení v důsledku nutnosti reagovat na takové návrhy či podání účastníků řízení (srov. stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu České republiky ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010).

22. Původní řízení bylo dle soudu po skutkové stránce mírně složitější (resp. obtížnější), neboť výsledek původního řízení závisel na znaleckém zkoumání. K argumentaci žalobce pak soud výslovně dodává, že souhlasí s jeho hodnocením složitosti s ohledem na počet prováděných listin. Jinak řečeno, soud se nedomnívá, že by z provedeného dokazování vyplynulo, že by snad v rámci původního řízení bylo prováděno rozsáhlé množství listin. Po stránce procesněprávní pak bylo řízení složitější (resp. obtížnější). Procesněprávní složitost soud dovozuje z řady žádostí o odročení jednání a nutnosti zajištění vypracování znaleckých posudků a rozhodování o znalečném, jakož i dále nutnosti rozhodnout např. o žádosti o opravu protokolu, resp. námitkách o osobě znalce. Přehlédnout rovněž nelze, že k procesní složitosti přispěla právě i aktivita stran, které se odvolávali i právě do rozhodnutí o znalečném. Konečně složitosti řízení z hlediska procesněprávního přispěla i smírná jednání mezi stranami, kdy soud musel účastníky vyzývat, aby mu sdělili své stanovisko. Po stránce hmotněprávní pak bylo původní řízení standardně složité (resp. obtížné). V souhrnu tedy soud hodnotí posuzované řízení jako složitější (obtížnější).

23. Žalobce se podle názoru zdejšího soudu na délce řízení nepodílel. K argumentaci žalované pak soud dodává, že má za to, že skutečnost, že žalobce opakovaně žádal o odročení jednání, resp. vedl smírná jednání se má odrazit v rámci kritéria složitosti řízení (viz shora), ledaže by žalobcova činnost v rámci řízení byla zjevně obstrukčního charakteru (což v projednávané věci nebyla). V této souvislosti se uvádí, že soud nezaznamenal, že by se žalobce snažil o urychlení řízení prostředky předvídanými zákonem. Zdůrazňuje se nicméně, že není povinností účastníka se o urychlení řízení snažit. Jinými slovy, použití uvedených prostředků mu lze klást k dobru (zvýšený význam), nikoli k tíži (snížený význam).

24. Význam řízení pro žalobce soud považuje za standardní. Z hlediska významu předmětu řízení pro žalobce soud uvádí, že dle Stanoviska je vyšší význam předmětu řízení presumován u řízení trestní (zejména je-li omezena osobní svoboda účastníka), dále řízení, jejichž předmětem je právo na ochranu osobnosti, rodinně právní vztahy (zde zejména řízení ve věcech péče o nezletilé a věci výživného), řízení ve věcech osobního stavu, pracovně právní spory či řízení o poskytnutí různých plnění ze strany státu (sociální dávky, dávky důchodového pojištění, dávky zdravotního pojištění, podpora v nezaměstnanosti atd.). Posuzované řízení lze typově zařadit mezi ta, která mají standardní význam pro účastníky, neboť se sice jednalo o spor týkající se majetku žalobce, ovšem v tomto případě není presumovaný zvýšený význam řízení pro žalobce a z provedeného dokazování nelze ani dovodit závěr o vyšší míře významu řízení pro žalobce (srov. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Zdůrazňuje se, že soud si je vědom toho, že k typovým aspektům stran významu řízení mohou přistoupit i aspekty individuální. Dlužno poznamenat, že není přitom ani rolí soudu, aby nad rámec tvrzení účastníků pátral po okolnostech svědčících pro zvýšení či snížený význam předmětu řízení pro poškozené, neboť by se tím mohl dopustit porušení zásady rovnosti účastníků řízení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Platí, že stran individuálního významu žalobce žádnou konkrétní újmu, která by mu vznikla v souvislosti s nepřiměřeně dlouhým řízením a která by umocňovala zásah do jeho života, nedotvrdil.

25. Ke shora uvedenému soud dodává, že je sice pravdou, že význam předmětu řízení je dána vším, co bylo pro žalobce v sázce (tj. včetně příslušenství, viz rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]), nicméně v projednávané věci žalobce netvrdil a ani nechtěl prokazovat, že by celková částka (tj. žalovaná částka v původním řízení včetně příslušenství) měla pro něho nějaký zvláštní význam. Sám žalobce naopak vyšší význam odvozoval od stresu a negativního dopadu do rodinného života. Soud však k tomuto neprováděl žádné dokazování, neboť již jen na základě žalobních tvrzení bylo lze posoudit, že tato argumentace neobstojí. Jinými slovy řečeno, sám žalobce na jednání dne [právnická osoba] dotvrdil, že jím zmiňovanou újmu v podobě zásahů do svých osobnostních práv, zdraví a rodinného života nastala ještě před zahájením původního řízení. Je proto zřejmé, že tuto újmu nemohl žalobce utrpět v příčinné souvislosti s nepřiměřenou délkou původního řízení, pročež nelze uvažovat o tom, že by snad tato újma svědčila o vyšší individuálním významu původního řízení pro žalobce. Přehlédnout rovněž nelze, že sám žalobce tuto újmy spojoval nikoliv s délkou původního řízení, nýbrž s prací dodavatele, se kterou evidentně nebyl spokojen. Soud tak nemá pochybnosti o tom, že žalobce žádnou konkrétní újmu, která by mu vznikla v souvislosti s nepřiměřeně dlouhým řízením a která by umocňovala zásah do jeho života, nedotvrdil, jak bylo uvedeno shora.

26. Konečně pokud se jedná o postup soudů coby jedno z klíčových kritérií pro posouzení přiměřenosti doby řízení, tak soud v posuzovaném řízení zaznamenal následující období nečinnosti. Zaprvé, od [datum] (kdy soudu došla replika žalobce) do [datum] (kdy bylo voláno k jednání). Zadruhé od [datum] (kdy došla soudu žádost znalce o zproštění) do [datum] (kdy byl soudem znalec zproštěn a ustanoven další znalec). Zatřetí, od [datum] (kdy soudu došel přípis znalce) do [datum] (kdy byl znalec zproštěn a ustanoven další znalec). Začtvrté, od [datum] (tj. od rozhodnutí odvolacího soudu) do [datum] (tj. do ustanovení revizního znalce). Zapáté, od [datum] (kdy se konalo jednání) do [datum] (kdy byl ustanoven znalec). Přehlédnout rovněž nelze, že samotné znalecké posudky byly soudu předloženy až po uplynutí soudem stanovené lhůty (k tomu viz rozsudek Nejvyšší soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

27. Pokud jde o jednotlivá tvrzení žalobce stran nečinnosti soudů v původním řízení, tak k tomu soud uvádí, že sice je pravda, že první jednání ve věci se konalo až dne [datum], nicméně v mezidobí byly činěny soudem úkony, pročež toto období (tj. od zahájení řízení do konání prvního jednání) nelze bez dalšího považovat za období nečinnosti. Soud rovněž nesouhlasí s hodnocením žalobce, podle kterého řízení o (ne)důvodně podaném odvolání lze bez dalšího považovat za období nečinnosti (průtahů).

28. Lze proto shrnout, že soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že posuzované řízení bylo nepřiměřeně dlouhé. Z uvedených důvodů soud uzavřel, že v dané věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 OdpŠk, čímž došlo též k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě.

29. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobci nemajetková újma, jejíž vznik se předpokládá (jde o vyvratitelnou právní domněnku). Porušení práva na přiměřenou délku řízení je tedy bez dalšího spojeno se vznikem nemajetkové újmy na straně žalobce. Bylo tak na žalované, aby vznik újmy vyvracela; žalovaná tak však nečinila.

30. S ohledem na shora uvedené a na skutečnost, že byly splněny kumulativní podmínky pro vznik nároku, soud dospěl k závěru, že požadavek žalobce na zaplacení přiměřeného zadostiučinění v penězích je co do základu oprávněný, když samotné konstatování porušení práva (k němuž sám ESLP nepřistupuje často) se soudu nejeví jako zcela dostatečné.

31. Soud na základě kritérií stanovených shora citovaným § 31a odst. 3 OdpŠk (k nimž se v konkrétních souvislostech v dané věci vyjádřil podrobněji již výše) shledal přiměřeným odškodnit nemajetkovou újmu žalobce částkou [částka].

32. Při stanovení dané částky soud vycházel (v souladu se Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010) ze sazby [částka] za první dva roky řízení a 18 000 za každý další rok řízení (tj. za 11 let řízení [částka]) a dále [částka] za každý další měsíc řízení (tj. [částka] za dalších 10 měsíců řízení). Soud zdůrazňuje, že s ohledem na délku původního řízení nepřipadalo v úvahu přiznání vyšší základní částky, neboť původní řízení nebylo extrémně dlouhé, resp. původní řízení nebylo násobně delší, nežli bylo lze s ohledem na okolnosti případu očekávat (a to zejm. s ohledem na procesní složitost). Na druhou stranu nelze přehlédnou, že řízení se meritorně odehrávalo pouze před soudem I. stupně, přičemž tento soud zatížil řízení opakovanými průtahy. Podle názoru zdejšího soudu tak nebylo namístě volit nižší základní částku (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

33. Vypočtená základní částka ve výši [částka] byla ponížena o 30 % z důvodu složitosti původního řízení (viz shora). Vypočtená základní částka byla naopak navýšena o 10 % z důvodu podílu soudu na délce původního řízení. K tomu soud zdůrazňuje, že nevolil vyšší navýšení v rámci kritéria podílu soudu, neboť je sice pravda, že původní řízení bylo stiženo průtahy, avšak odškodňuje se celková délka řízení, tedy i období, v němž k průtahům či nečinnosti nedochází. K tomu se zdůrazňuje, že při posuzování přiměřenosti délky řízení a stanovení případného zadostiučinění v případě porušení práva na projednání věci v přiměřené době, je nutno se vyvarovat mechanické aplikace práva s touhou po dosažení matematicky přesného výsledku. Nelze totiž zapomínat, že jde v těchto případech o posouzení vzniku nemajetkové újmy na straně poškozeného, tedy o posouzení kategorie objektivně jen obtížně zjistitelné a zcela jistě nespočítatelné (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Ve výsledku tak došlo k modifikaci základní částky jejím ponížením o 20 % na částku [částka].

34. Pouze pro úplnost se dodává, že soud nenavýšil přiznané zadostiučinění s ohledem na změněné hospodářskou situaci panující v České republice, jak požadoval žalobce. Jak totiž judikoval Nejvyšší soud v kontextu náhrady nemajetkové újmy způsobené nepřiměřenou délkou řízení, výše přiměřeného zadostiučinění by měla odpovídat konkrétním okolnostem případu a závažnosti vzniklé újmy, přičemž na přiměřenost výše základní částky zadostiučinění nemá vliv ani znehodnocení měny v důsledku inflace nebo změna kursu měny či životní úrovně (srov. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] či sp. zn. [spisová značka]). To, že neexistuje důvod se od této judikatury odchýlit, vysvětloval Nejvyšší soud opakovaně (srov. např. rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka], sp. zn. [spisová značka] či sp. zn. [spisová značka]), a k témuž závěru se přihlásil i Ústavní soud (viz např. nález sp. zn. III. ÚS 1303/21).

35. Vzhledem k tomu, že žalovaná sama dobrovolně částku [částka] žalobci plnila, soud výrokem I. žalobci přiznal zbývající částku [částka] a ve zbytku výrokem II. tohoto rozsudku žalobu zamítl.

36. K úroku z prodlení soud konstatuje, že přiznal úroky z prodlení z přisouzené částky. Platí totiž, že v s § 1970 zák. č. 89/2012 Sb., občanský zákoník náleží žalobci ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení, neboť žalobce uplatnil svůj nárok u žalované dne [datum], pročež žalovaná byla v prodlení s plněním od [datum] (a to v souladu s § 15 odst. 1 OdpŠk). Úrok z prodlení byl stanoven ve výši stanovené nařízením vlády č. 251/2013 Sb.

37. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 1 o. s. ř. tak, že přiznal žalobci, jenž byl v řízení zcela úspěšný, nárok na náhradu nákladů řízení v částce [částka]. Tyto náklady sestávají ze zaplaceného soudního poplatku v částce [částka] a nákladů zastoupení advokátem, kterému náleží odměna stanovená dle § 9 odst. 4 písm. a), § 6 odst. 1 a § 7 vyhlášky č. 177/1996 Sb., advokátního tarifu, (dále jen „a. t.”) z tarifní hodnoty ve výši [částka] (viz např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]) sestávající z částky [částka] za převzetí a přípravu zastoupení dle § 11 odst. 1 písm. a) a. t., z částky [částka] za písemné podání nebo návrh ve věci samé dle § 11 odst. 1 písm. d) a. t. a z částky [částka] za účast na jednání soudu dle § 11 odst. 1 písm. g) a. t. ze dne [právnická osoba]. 2024 včetně tří paušálních náhrad výdajů po [částka] dle § 13 odst. 4 a. t., v souvislosti s cestou realizovanou dne [právnická osoba]. 2024 náhrada [částka] za cestovné (za cestu vykonanou k ústnímu jednání dne [právnická osoba]. 2024 vozidlem reg. zn. [SPZ] na trase [adresa] a zpět v délce celkem [hodnota] km) v částce [částka] podle § 13 a. t. a náhrada za ztrátu času v trvání 6 × 30 minut v částce [částka] podle § 14 a. t. a daň z přidané hodnoty ve výši 21 % z částky [částka] ve výši [částka]. Náklady řízení byly přisouzeny na zákonné platební místo (§ 149 odst. 1 o. s. ř.).

38. Pouze pro úplnost se dodává, že soud žalobci nepřiznal nárok na náhradu nákladů řízení v podobě předžalobní výzvy (resp. uplatnění u žalované ve smyslu § 14 OdpŠk), jak požadoval. Platí totiž, že předběžné projednání nároku na náhradu škody u příslušného ústředního orgánu má neformální povahu a nepředpokládá se, že by při něm poškozený musel být právně zastoupen. Proto mu zákon neumožňuje, aby v rámci náhrady nákladů řízení uplatnil náklady zastoupení, i když je ve fázi projednání nároku podle § 14 odst. 1 OdpŠk vynaložil. Toto ve shora citovaném § 31 odst. 4 OdpŠk jasně dané omezení nelze obejít ani tím, že by se poškozený v následném soudním řízení domáhal náhrady těchto nákladů v rámci rozhodnutí o náhradě nákladů řízení podle § 151 o. s. ř. jako nákladů na předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř. a § 11 odst. 1 písm. d) a. t., a to ani tehdy, kdyby právní zástupce žalobce nad rámec předběžného uplatnění nároku podle § 14 odst. 1 OdpŠk zaslal ještě další předžalobní výzvu. Takový úkon, jehož nezbytnost jinak vyplývá z § 142a o. s. ř., lze totiž v případě nároků podle zákona č. 82/1998 Sb. považovat za nadbytečný, a to právě s ohledem na speciální právní úpravu předžalobního projednání nároku (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Dlužno poznamenat, že § 31 OdpŠk opakovaně prošel i testem ústavnosti (srov. například usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 445/16).

39. Dále soud nepřiznal náhradu nákladů řízení za podání ze dne [datum] a [datum]. Z ustálené judikatury totiž plyne, že za vypracování písemností týkajících se pouze dokazování adresovaných soudu prvního stupně odměna nepřísluší, resp. pokud právní zástupce účastníka sděluje soudu své důkazní návrhy a v písemném podání stanovisko účastníka, které koresponduje s jeho již sdělenými stanovisky, nejde o účelně vynaložené náklady právního zástupce, a za taková podání odměna nepřísluší (srov. usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo usnesení Vrchního soudu v Praze ve věci sp. zn. [spisová značka]). Tyto závěry pak a maiori ad minus musí platit i pro nejrůznější sdělení, žádosti a podněty, které mohou účastníci řízení soudu zasílat v průběhu řízení, nejedná-li se o podání ve věci samé, resp. návrhy a vyjádření výslovně uvedené v § 11 a. t. V projednávané věci pak platí, že v podání ze dne [datum] žalobce pouze opakoval svá dříve uvedená stanoviska a zároveň se soudu sdělil, že nesouhlasí s rozhodnutím ve věci bez nařízení jednání. V podání ze dne [datum] pak soudu pouze k jeho dotazu sdělil, že se jednání žalobce zúčastní. Tato podání tak nelze považovat za účelně vynaložené náklady právního zastoupení ve smyslu § 11 a. t., jak bylo vysvětleno shora.

40. Lhůty k plnění byly stanoveny v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty za středníkem o. s. ř. patnáctidenní, když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technicko-organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.

Poučení