37 C 270/2023 - 51

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobce: [Anonymizováno] proti žalované: [Anonymizováno], IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/1] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] pro zaplacení 193 750 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši [částka], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobce domáhal zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení v zákonné výši z částky [částka] od [datum] do zaplacení, se zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do patnácti dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se svojí žalobou domáhal náhrady nemajetkové újmy ve shora uvedené výši. Svůj nárok opíral o tvrzený nesprávný úřední postup Městského soudu v Praze (dále též „MS“) v rámci řízení vedeného pod sp. zn. MSPH [spisová značka] (dále též „původní řízení“) spočívající v nepřiměřené délce dotčeného řízení. K tomu zdůraznil, že původní řízení trvalo 13 let a 11 měsíců. Žalobce uvedl, že v posuzovaném řízení dne [datum] proti dlužníkovi [Anonymizováno] přihlásil pohledávku ve výši [částka]. Pohledávka žalobce byla na základě rozvrhového usnesení ze dne [datum], č.j. MSPH [spisová značka]-[Anonymizováno], uspokojena ve výši 4,837 %. Žalobce zdůraznil, že žalovaná stanoviskem ze dne 13. 11 .2023 žalobci konstatovala porušení práva; neshledala však důvod k odškodnění v penězích, což žalobce považuje za nedostatečné odškodnění nemajetkové újmy. Žalobce zdůrazňoval, že i když v původním řízení ani v rámci incidenčních sporů nebyly průtahy (tj. období nečinnosti), stejně je třeba s ohledem na délku původního řízení považovat toto řízení za nepřiměřeně dlouhé. K tomu žalobce odkázal na řadu rozhodnutí civilních soudů a soudu ústavního.

2. Žalovaná ve vyjádření ze dne [datum] k žalobě učinila nesporným, že u ní žalobce svůj nárok uplatnil dne [datum]. Žalovaná pak ve svém stanovisku ze dne ze dne [datum] dospěla k závěru, že nárok žalobce je co do základu důvodný a poskytla žalobci zadostiučinění v podobě konstatování porušení práva. Žalovaná poukázala na specifika spojená s insolvenčním řízením, ve kterém má vedoucí roli insolvenční správce, který je soukromou osobou. Samotné úkony řízení byly dle žalované činěny v přiměřených lhůtách, konkurs byl zatížen incidenčními spory, což způsobilo objektivně nepřiměřenou délku posuzovaného řízení. Význam řízení pro žalobce žalovaná shledala jako velmi malý, a to s ohledem na bagatelní výši uspokojení přihlášené pohledávky. Žalovaná má za to, že zadostiučinění ve formě konstatování porušení práva je jako odškodnění dostačující. Dále žalovaná poukazovala na průběh incidenčních řízení, jakož i na průběh a způsob přihlašování jednotlivých pohledávek. Žalovaná navrhla zamítnutí žaloby.

3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

4. Z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalobce uplatnil u žalované svůj nárok z důvodu a ve výši jako v projednávané věci dne [datum]. Žalovaná pak vypořádala jeho žádost svým stanoviskem ze dne [datum], když konstatovala porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě, nicméně odmítla poskytnout přiměřené zadostiučiní v penězích.

5. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“) představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

6. Dále z nesporných tvrzení účastníků vzal soud za prokázané, že žalobce přihlásil svoji pohledávku ve výši [částka] dne [datum] do příslušného insolvenčního řízení vedeného u MS v Praze pod sp. zn. [spisová značka] s tím, že na základě rozvrhového usnesení ze dne [datum] mu byla dne [datum] vyplacena částka 28 813, [částka].

7. Dále z nesporných tvrzení účastníků řízení vzal soud za prokázaný tento průběh původního řízení. Dne [datum] došel Městskému soudu v Praze (v tomto odstavci dále také jako „soud“) návrh věřitelů na zahájení insolvenčního řízení proti dlužníkovi [Anonymizováno] (v tomto odstavci dále také jako „dlužník) s návrhem na prohlášení konkursu na dlužníka. Dne [datum] vydal soud vyhlášku kterou oznamuje, že dne [datum] bylo zahájeno insolvenční řízení a dne [datum] 12:24 hod. byla tato vyhláška zveřejněna v insolvenčním rejstříku. Dne [datum] dlužník vyzván k vyjádření se k návrhu. Dne [datum] navrhovatelé vyzváni k doplnění návrhu na zahájení insolvenčního řízení. Dne [datum] navrhovatelům uložena povinnost k zaplacení zálohy. Dne [datum] zveřejněno vyjádření dlužníka. Dne [datum] zveřejněn záznam o zaplacení zálohy. Dne [datum] zveřejněna doplnění návrhu na zahájení insolvenčního řízení. Dne [datum] ustanoven dlužníkovi opatrovník [tituly před jménem] [jméno FO], advokátka se sídlem [adresa]. Dne [datum] dlužník vyzván k vyjádření se k návrhu na zahájení insolvenčního řízení. Dne [datum] zažádáno o prodloužení lhůty k vyjádření dlužníkem. Dne [datum] opět požádáno dlužníkem o prodloužení lhůty k vyjádření o 30 dnů. Dne [datum] došlo soudu vyjádření dlužníka k návrhu na zahájení insolvenčního řízení. Dne [datum] navrhovatelé vyzváni k vyjádření se k vyjádření dlužníka. Dne [datum] došla žádost navrhovatelů o prodloužení lhůty k vyjádření. Dne [datum] došlo soudu vyjádření navrhovatelů. Dne [Anonymizováno] došlo soudu vyjádření dlužníka. Dne [datum] navrhovatelé vyzváni k vyjádření se k vyjádření dlužníka. Dne [datum] došlo vyjádření navrhovatelů. Dne [datum] nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] odročeno jednání na [datum]. Na jednání dne [datum] odročeno jednání na neurčito za účelem vydání rozhodnutí o úpadku dlužníka. Dne [datum] určen insolvenční správce [Anonymizováno]v tomto odstavci dále také jako „IS“). Usnesením soudu ze dne [datum] č. j. MSPH [spisová značka]-[Anonymizováno] v právní moci [datum] rozhodnuto o úpadku dlužníka. Dne [datum] došel soudu přehled přihlášených pohledávek. Dne [datum] IS navrhnuto, aby bylo rozhodnuto o prohlášení konkurzu. Dne [datum] konáno přezkumné jednání (celkem přihlášeno 151 pohledávek, posléze 10 odmítnuto). Na schůzi věřitelů, jejíž protokol byl zveřejněn dne [datum] konstatováno, že přihlášku podalo 141 věřitelů. Usnesením soudu ze dne [datum] Č.j.: MSPH [spisová značka]- B-17 v právní moci [datum] prohlášen konkurs na dlužníka. Usnesením soudu Č.j.: MSPH [spisová značka]- B-[Anonymizováno] v právní moci [datum] přiznána odměna opatrovnici a opatrovnice zproštěna funkce. Dne [datum] zveřejněn seznam přihlášených pohledávek se 141 přihlášenými pohledávkami s pořadovými čísly 1-140 + 151. Dne [datum] navrženo IS nařízení dodatečného přezkumného jednání k přezkoumání pohledávky č. [hodnota], která byla odmítnuta, neboť na základě Vrchního soudu ze dne [datum] účast věřitele přihlašujícího předmětnou pohledávku nekončí. Dne [datum] soudem sděleno, že ve věci dlužníka bude ZPJ nařízeno poté, co bude známo, které opožděně podané přihlášky budou k odvolání věřitelů shledány včasnými a které nikoli. Dne [datum] zveřejněna zpráva o stavu řízení. Dne [datum] zveřejněn soupis majetkové podstaty. Dne [datum] zveřejněna zpráva IS o stavu řízení. Dne [datum] nařízeno zvláštní přezkumné jednání pro jedinou přihlášenou pohledávku na [datum]. Dne [datum] došla soudu žádost IS o zpeněžení mimo dražbu. Usnesením č. j. MSPH [spisová značka]-B – 36 ze dne [datum] udělen souhlas IS s prodejem mimo dražbu. Na přezkumném jednání dne [datum] zjištěna jedna pohledávka pod č. [hodnota]. Dne [datum] zveřejněna zpráva IS o stavu řízení. Dne [datum] zveřejněna zpráva IS o stavu řízení. Dne [datum] došlo soudu vyjádření pana [Anonymizováno] jako reakce na obsah zprávy IS. Dne [datum] zveřejněno doplnění soupisu majetkové podstaty. Dne [datum] IS vyzván, aby se vyjádřil k vyjádření pana [Anonymizováno]. Dne [datum] zveřejněno vyjádření IS k vyjádření pana [Anonymizováno]. Dne [datum] zveřejněna zpráva IS o stavu řízení. Dne [datum] povolán nový člen věřitelského výboru, neboť předchozí člen zemřel. Dne [datum] zveřejněn návrh IS na vydání souhlasu se zpeněžením majetku mimo dražbu. Usnesením v právní moci [datum] dán souhlas k prodeji mimo dražbu. Dne [datum] zveřejněna zpráva IS o stavu řízení. Dne [datum] zveřejněna zpráva IS o stavu řízení. Dne [datum] došla žádost IS o vyloučení nemovitosti ze soupisu majetkové podstaty. Usnesením soudu v právní moci [datum] vyňata nemovitost ze soupisu majetkové podstaty. Usnesením v právní moci [datum] změněno usnesení o vyjmutí nemovitosti ze soupisu majetkové podstaty tak, že se dává souhlas pouze k vyjmutí pozemkové parcely č. 368/16. Dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] zveřejněny zprávy IS o stavu řízení. Usnesením v právní moci [datum] povolen prodej mimo dražbu na základě návrhu IS ze dne [datum]. Usnesením v právní moci [datum] povolen prodej mimo dražbu na návrh IS ze dne [datum]. Dne [Anonymizováno]. a [datum] zveřejněna zpráva IS o stavu řízení. Usnesením v právní moci [datum] ustanovena insolvenčním správcem společnost [Anonymizováno] [jméno FO], v.o.s místo současného IS na žádost dosavadního IS ze dne [datum]. Dne [datum], [datum] a [datum] zveřejněna zpráva IS o stavu řízení. Dne [datum] došel soudu návrh [jméno FO] na vydání rozhodnutí dle § 203 odst. 5 insolvenčního zákona. Dne [datum] IS vyzván, aby se vyjádřil k návrhu [jméno FO]. Dne [datum] zveřejněno vyjádření IS. Usnesením ze dne [datum] soud odkázala [jméno FO] na podání určovací žaloby v nalézacím řízení. Dne [datum] urgován IS o zaslání zprávy o činnosti. Dne 9. 9. a [datum] zveřejněna zpráva IS o stavu řízení. Dne [datum] IS vyzván, aby předložil zprávu o stavu řízení. Dne 23. 4., 8. 6., 4. 9., 8. 12., [datum] zveřejněna zpráva IS o stavu řízení. Dne [datum] podán soudu návrh [jméno FO] na rozhodnutí dle § 203 odst. 5 insolvenčního zákona. Usnesením soudu ze dne [datum] uloženo IS aby uspokojil pohledávku [jméno FO]. Usnesením ze dne [datum] uloženo IS aby uhradil pohledávku [jméno FO] na její návrh ze dne [datum]. Dne [datum] zveřejněna zpráva IS o stavu řízení. Usnesením ze dne [datum] uloženo IS aby zhotovil aktualizovaný soupis majetkové podstaty. Dne [datum] zveřejněn soupis majetkové podstaty. Dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] zveřejněna zpráva IS o stavu řízení. Usnesením ze dne [datum] uloženo IS aby se vyjádřil k návrhu [jméno FO] ze dne [datum]. Dne [datum] zveřejněno vyjádření IS k návrhu. Usnesením v právní moci [datum] povolen prodej mimo dražbu na návrh IS ze dne [datum]. Usnesením z [datum] vyzván IS k vyjádření se k návrhu [jméno FO] ze dne [datum]. Dne [datum] zveřejněno vyjádření IS. Dne [datum] sděleno [jméno FO], že soud považuje postup IS za odpovědný. Dne [datum] zveřejněna zpráva IS o stavu řízení. Usnesením v právní moci dne [datum] dán souhlas IS k vynětí majetku ze soupisu majetkové podstaty dle jeho návrhu ze dne [datum]. Dne [datum], [datum] a [datum] zveřejněna zpráva IS o stavu řízení. Usnesením v právní moci [datum] dán souhlas s prodejem mimo dražbu dle návrhu IS ze dne [datum]. Dne [datum] zveřejněna zpráva IS o stavu řízení. Dne [datum] zveřejněna zpráva IS o stavu řízení. Dne [datum] zveřejněn návrh [jméno FO] na uložení povinnosti IS. Dne [datum] došlo IS vyjádření k návrhu [jméno FO]. Dne [datum] zveřejněno rozhodnutí soudu o uložení povinnosti IS vyplatit pohledávku [jméno FO]. Dne [datum] zveřejněna žádost IS o prodloužení lhůty k předložení konečné zprávy, žádosti soudem vyhověno. Dne [datum] zveřejněna žádost IS o prodloužení lhůty k předložení konečné zprávy do [datum], žádosti soudem vyhověno. Dne [datum] zveřejněna konečná zpráva. Dne [datum] zveřejněna vyhláška o konečné zprávě. Od 4. do 19. 7 2019 zveřejňovány námitky proti konečné zprávě a další námitky. Dne [datum] nařízeno jednání o námitkách proti konečné zprávě a dalších námitkách na [datum]. Na jednání dne [datum] jednání odročeno na neurčito o vyřešení stanovisek namítající věřitelky a IS. Dne [datum] uložena povinnost stěžovatelům. Usnesením ze dne [datum] v právní moci [datum], č.j.MPSH [spisová značka] –B -206 odmítnuta konečná zpráva, neboť nejsou dořešeny otázky existence případných pohledávek postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou. Dne [datum] IS vyzván k předložení zprávy o stavu řízení. Dne [datum] a [datum] zveřejněna zpráva IS o stavu řízení. Dne [datum] IS vyzván k předložení zprávy o stavu řízení. Dne [datum], [datum], [datum], [datum], [datum] zveřejněna zpráva IS o stavu řízení. Dne [datum] IS vyzván k předložení konečné zprávy, neb rozsudky v incidenčních sporech nabyly PM dne [datum]. Dne [datum] IS sděleno, že konečnou zprávu předloží do [datum]. Dne [datum] ustanoven nový IS [tituly před jménem] [jméno FO] a zproštěn dosavadní IS dle sdělení IS ze dne [datum]. Dne [datum] zveřejněna konečná zpráva. Dne [datum] zveřejněno odvolání do usnesení o odvolání IS a ustanovení nového IS. Dne [datum] věc převzata Vrchním soudem. Usnesením Vrchního soudu v právní moci [datum] změněno usnesení soudu tak, že se dosavadní IS nezprošťuje a nový IS se neustanovuje, neboť ze seznamu insolvenčních správců odvolací soud zjistil, že obsahuje toliko zápis o zániku práva vykonávat činnost insolvenčního správce podle ust. § 12 odst. 1 písm. e) zákona č. 312/2006 Sb., a nikoli zápis o zrušení povolení dosavadního IS vykonávat činnost insolvenčního správce podle ust. § 13 odst. 2 téhož zákona. K postupu podle ust. § 31 odst. 4 insolvenčního zákona proto nebyl důvod. Dne [datum] vrácen spis soudu I. stupně. Dne [datum] zveřejněna vyhláška o konečné zprávě. Dne [datum] zveřejněny námitky proti konečné zprávě. Dne [datum] nařízeno jednání na [datum]. Dne [datum] odročeno jednání na neurčito, neboť doposud nebyl vyřešen okruh účastníků, a tedy konečná zpráva a její projednání je předčasné. Dne [datum] soud odmítl konečnou zprávu, neboť nejsou dořešeny otázky existence pohledávek původně postavených na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou. Usnesením ze dne [datum] odvolána opatrovnice [jméno FO] a dlužnici ustanoven opatrovník [tituly před jménem] [jméno FO]. Dne [datum] zveřejněna konečná zpráva. Dne [datum] zveřejněna vyhláška o konečné zprávě. Dne [datum] podávány námitky proti konečné zprávě. Dne [datum] nařízeno jednání na [datum]. Jednání za účelem pokračování v projednávání námitek a projednání případných důkazů odročuje na [datum]. Na jednání dne [datum] jednání odročeno za účelem pokračování v námitkové řízení na [datum]. Na jednání dne [datum] schválena konečná zpráva ze dne [datum] v právní moci [datum]. Dne [datum] zveřejněno odvolání. Dne [datum] předložena věc Vrchnímu soudu. Usnesením Vrchního soudu v právní moci [datum] odvolání odmítnuta, neboť odvolatelé nedoplnili konkrétní odvolací důvod. Dne [datum] spis vrácen soudu I. stupně. Usnesením soudu ze dne [datum] č. j. MSPH [spisová značka]-B-[Anonymizováno] v právní moci [datum] vydáno rozvrhové usnesení dle návrhu IS ze dne [datum]. Dne [datum] zveřejněno odvolání proti usnesení o rozvrhu. Dne [datum] zveřejněno usnesení o odmítnutí odvolání pro opožděnost. Od srpna 2023 dosud plněno na rozvrhové usnesení, kdy jsou soudem zejména zjišťovány informace o zesnulých věřitelích.

8. Z insolvenčního spisu sp. zn. MSPH [spisová značka] vedeného online v insolvenčním rejstříku soud zjistil následující. V původním řízení bylo přihlášeno celkem [hodnota] pohledávek celkem [hodnota] věřitelů. V průběhu insolvenčního řízení došlo k následujícím změnám v osobách věřitelů či výši jejich pohledávek. Dle úředního záznamu č.j. MSPH [spisová značka]-[Anonymizováno] vstoupil na místo dosavadního věřitele [jméno FO] nabyvatel jeho pohledávky [právnická osoba], IČO [IČO]. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka] -[Anonymizováno]-3 byla zcela ukončena účast věřitele [jméno FO]. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka] - [Anonymizováno]-3 byla ukončena účast věřitele [jméno FO] co do výše 100.000-Kč. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka]-[Anonymizováno]-3 došlo v důsledku úmrtí věřitele [jméno FO] ke změně věřitele na [jméno FO]. Dle úředního záznamu č.j. MSPH [spisová značka]-P53-3 vstoupil na místo dosavadního věřitele [jméno FO] nabyvatel jeho pohledávky [právnická osoba], IČO [IČO]. Dle úředního záznamu č.j. MSPH [spisová značka] - [Anonymizováno]-3 vstoupil na místo dosavadního věřitele [tituly před jménem] [jméno FO] nabyvatel jeho pohledávky [právnická osoba], [Anonymizováno]. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka] - P94-3 vstoupili na místo dosavadního věřitele [tituly před jménem] [jméno FO] nabyvatelé jeho pohledávky [tituly před jménem] [jméno FO] a [tituly před jménem] [jméno FO]. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka]-P112-3 vstoupil na místo dosavadního věřitele [jméno FO] nabyvatel jeho pohledávky [právnická osoba], [Anonymizováno]. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka] - P116-3 došlo v důsledku úmrtí věřitele [jméno FO] ke změně věřitele na [jméno FO]. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka] - P122-3 byla zcela ukončena účast [jméno FO]. Dle úředního záznamu č.j. MSPH [spisová značka] - P126-3 vstoupil na místo dosavadního věřitele [jméno FO] nabyvatel jeho pohledávky [právnická osoba], ICO [Anonymizováno].Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka]-P127-3 vstoupil na místo dosavadního věřitele [tituly před jménem] [jméno FO] nabyvatel jeho pohledávky [právnická osoba], ICO [Anonymizováno]. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka]-P131-3 vstoupil na místo dosavadního věřitele [tituly před jménem] [jméno FO] nabyvatel jeho pohledávky [právnická osoba], ICO [Anonymizováno]. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka]-P139-3 vstoupil na místo dosavadního věřitele [tituly před jménem] [jméno FO] nabyvatel jeho pohledávky [právnická osoba], ICO [Anonymizováno]. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka] - P-142-3 byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [jméno FO]. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka] - P143-2 byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [tituly před jménem] [jméno FO]. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka] - P144-2 byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [jméno FO]. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka] - P-145-2 byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [tituly před jménem] [jméno FO].Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka] - P146-2 byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [tituly před jménem] [jméno FO]. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka] - P147-2 byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [jméno FO]. V návaznosti na to bylo ze strany věřitele podáno odvolání do předmětného usnesení. Usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. [spisová značka]-P147-8 bylo usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka]-P147-2 potvrzeno. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka] - P148-2 byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [jméno FO]. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka] - P149-2 byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [jméno FO]. V návaznosti na to bylo ze strany věřitele podáno odvolání do předmětného usnesení. Usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. [spisová značka]-P149-7 bylo usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka] - P149-2 potvrzeno. Proti rozhodnutí Vrchního soudu podal dlužník dovolání. Usnesením Nejvyššího soudu České republiky č.j. [spisová značka]- P149-17 bylo dovolací řízení zastaveno. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka] - P150-2 byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [tituly před jménem] [jméno FO]. V návaznosti na to bylo ze strany věřitele podáno odvolání do předmětného usnesení. Usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. [spisová značka]-P150-7 bylo usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka]-P150-2 potvrzeno. Dle úředního záznamu č.j. MSPH [spisová značka] - P151-3 vstoupil na místo dosavadního věřitele [jméno FO] nabyvatel jeho pohledávky [právnická osoba], [Anonymizováno]. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka] - P-152/2 byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [tituly před jménem] [jméno FO]. V návaznosti na to bylo ze strany věřitele podáno odvolání do předmětného usnesení. Usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. [spisová značka]-P152-7 bylo usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka]-P152-2 potvrzeno. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka] - P-153/2 byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [jméno FO]. V návaznosti na to bylo ze strany věřitele podáno odvolání do předmětného usnesení. Usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. [spisová značka]-P153-7 bylo usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka]-P153-2 potvrzeno. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka] - P-154/2 byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [jméno FO]. V návaznosti na to bylo ze strany věřitele podáno odvolání do předmětného usnesení. Usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. [spisová značka]-P154-7 bylo usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka]-P154-2 potvrzeno. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka] - P-155/2 byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [jméno FO]. V návaznosti na to bylo ze strany věřitele podáno odvolání do předmětného usnesení. Usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. [spisová značka]-P155-7 bylo usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka]-P155-2 potvrzeno. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka] - P-156/2 byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [právnická osoba].. V návaznosti na to bylo ze strany věřitele podáno odvolání do předmětného usnesení. Usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. [spisová značka]-P156-7 bylo usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka]-P156-2 potvrzeno. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka] - P-157/2 byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [tituly před jménem] [jméno FO]. V návaznosti na to bylo ze strany věřitele podáno odvolání do předmětného usnesení. Usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. [spisová značka]-P157-7 bylo usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka]-P157-2 potvrzeno. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka] - P-158/2 byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [jméno FO]. V návaznosti na to bylo ze strany věřitele podáno odvolání do předmětného usnesení. Usnesením Vrchního soudu v Praze č.j. [spisová značka]-P158-7 bylo usnesení Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka]-P158-2 potvrzeno. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka] - P-159/2 byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [jméno FO]. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka]-P160 – U byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [jméno FO]. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka]-P-161-2 byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [jméno FO]. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka]-P-162-2 byla odmítnuta přihláška pohledávky věřitele [jméno FO]. Usnesením Městského soudu v Praze č.j. MSPH [spisová značka]-P-163-2 byla odmítnuta přihláška [Anonymizováno] [Anonymizováno].

9. Dále soud z insolvenčního spisu sp. zn. MSPH [spisová značka] vedeného online v insolvenčním rejstříku soud zjistil následující o průběhu jednotlivých incidenčních sporů. V průběhu insolvenčního řízení bylo vedeno 9 incidenčních sporů, s tím, že byly vedeny: incidenční spor č. [hodnota] od [datum] do [datum], incidenční spor č. [hodnota] od [datum] do [datum], incidenční spor č. [hodnota] od [datum] do [datum], incidenční spor č. [hodnota] od [datum] do [datum], incidenční spor č. [hodnota] od [datum] do [právnická osoba].2018, incidenční spor č. [hodnota] od [datum] do [datum], incidenční spor č. [hodnota] od [datum] do [datum], incidenční spor č. [hodnota] od [datum] do [datum] a incidenční spor č. [hodnota] od [datum], přičemž toto incidenční řízení dosud běží a nebylo skončeno. V rámci incidenčního sporu č. [hodnota] sp. zn. [Anonymizováno] byl vydán rozsudek Městského soudu v Praze, kterým se vylučují ze soupisu majetkové podstaty dlužníka položky č. [hodnota]-43 (nemovitosti ve vlastnictví [právnická osoba]). V rámci incidečního sporu č. [hodnota] vedeného pod sp. zn. [Anonymizováno] bylo vydáno usnesení Městského soudu v Praze, kterým bylo řízení o žalobě na vyloučení položky č. [hodnota] (nemovitosti v k.ú. [adresa]) zastaveno. V rámci incidenčního sporu č. [hodnota] vedeného pod sp. zn. [spisová značka] bylo vydáno usnesením Městského soudu v Praze bylo řízení o žalobě na vyloučení položky č. [hodnota] (nemovitosti v k.ú. [adresa]) zastaveno. V rámci incidenčního sporu č. [hodnota] vedeného pod sp. zn. [spisová značka] bylo vydáno usnesení Městského soudu v Praze, kterým bylo řízení o žalobě na vyloučení položky č. [hodnota] (nemovitosti v k.ú. [adresa]) zastaveno. V rámci incidenčního sporu č. [hodnota] vedeného pod sp. zn. [Anonymizováno] byl vydán rozsudek Městského soudu v Praze, kterým bylo určeno, že pohledávka [jméno FO] ve výši [částka] přiznaná žalobci rozhodnutím Městského soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka] v částce [částka] a rozhodnutím Vrchního soudu v Praze ze dne [datum], č.j. [spisová značka] v částce [částka] je pohledávka za podstatou. Dovolání proti rozhodnutí Vrchního soudu v Praze bylo odmítnuto Nejvyšším soudem jeho usnesením ze dne [datum], č. j. [spisová značka]. Dovolání bylo podáno dne [datum] a předloženo Nejvyššímu soudu bylo dne [datum]. V rámci incidenčního sporu č. [hodnota] vedeného pod sp. zn. sp. zn. [spisová značka] byl vydán rozsudek Městského soudu v Praze, kterým bylo určeno, že pohledávky [jméno FO] uplatněné v insolvenčním řízení sp. zn. MSPH [spisová značka], dlužnice [Anonymizováno] [Anonymizováno]s., IČO: [IČO], sídlem [adresa], v celkové výši [částka], představující dlužnou mzdu za období od [datum] do [datum] měsíčně [částka], nejsou pohledávkami postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou. V rámci tohoto incidenčního řízení byl žalobce vyzván usnesením ze dne [datum] k zaplacení soudního poplatku. Účastníci řízení se k výzvám soudu vyjádřili ve dnech [datum], [datum], [datum], [datum]. Jednání se konala ve dnech [datum], [datum] (když jednání původně nařízené na [datum] bylo odročeno z důvodu kovidové situace), [datum] a [datum]. V rámci incidečního sporu č. [hodnota] vedeného pod sp. zn. [spisová značka] bylo vydáno usnesení Městského soudu v Praze, kterým byla odmítnuta žaloba o určení, že uplatněná pohledávka [jméno FO] je pohledávkou na roveň postavenou pohledávce za majetkovou podstatou. V rámci incidenčního sporu č. [hodnota] vedeného pod sp. zn. [spisová značka] byl vydán rozsudek Městského soudu v Praze, kterým bylo určeno, že pohledávky Marka Orosze uplatněné v insolvenční řízení sp.zn. MSPH [spisová značka], dlužnice [Anonymizováno]., IČO: [IČO], v celkové výši [částka], představující dlužnou mzdu za období od [datum] do [datum], měsíčně [částka], nejsou pohledávky postavenými na roveň pohledávkám za majetkovou podstatou. V rámci tohoto incidenčního sporu byl žalobce vyzván usnesením ze dne [datum] k zaplacení soudního poplatku. Účastníci se vyjádřili ve dnech [datum], [datum] a [datum]. Jednání se konala ve dnech [datum], [datum] (když jednání nařízené na [datum] bylo odročeno z důvodu kovidové situace), [datum] a [datum].

10. Z obchodního rejstříku tak, jak je veden v online databázi spravované Ministerstvem Spravedlnosti u společnosti [Anonymizováno], a.s., IČO [IČO] soud zjistil, že ve sbírce listin je poslední účetní závěrka z roku 2005 založena [datum].

11. Z účetní závěrky společnosti [Anonymizováno] a.s., IČO [IČO] za rok 2005 soud zjistil, že tato společnost dosahovala v letech 2003 až 2005 zisků v řádech jednotek miliónů Kč.

12. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

13. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení.

14. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 téhož zákona se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona nelze zprostit.

15. Podle § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem, kterým je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě.

16. Podle § 15 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku, přičemž náhrady škody se poškozený může domáhat u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

17. Podle § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, se podle tohoto zákona poskytuje též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ustanovení v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí téhož zákona se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění přihlédne rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k a) celkové délce řízení, b) složitosti řízení, c) jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, d) postupu orgánů veřejné moci během řízení a e) významu předmětu řízení pro poškozeného.

18. Po právní stránce soud věc hodnotil následovně.

19. Jak je uvedeno shora, žalobce se domáhal zadostiučinění ve výši [částka] s přísl. za nemajetkovou újmu, která mu měla být způsobena v důsledku nepřiměřené délky řízení vedeného u Městského soudu v Praze pod sp zn. MSPH [spisová značka]. Soud se tedy zabýval důvodností uplatněného nároku především z toho pohledu, zda jsou naplněny obecné předpoklady pro vznik nároku na náhradu újmy.

20. K tomu, aby byla založena odpovědnost státu za újmu dle zákona, je třeba, aby byly současně splněny následující kumulativní podmínky: (i) existence odpovědnostního titulu, tj. v daném případě nepřiměřené délky řízení představující nesprávný úřední postup; (ii) vznik újmy a (iii) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem a vzniklou újmou (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

21. Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále jen „Úmluva“) má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Délka řízení je ve smyslu judikatury Evropského soudu pro lidská práva (dále jen „ESLP“) nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. ESLP ve své judikatuře upřednostňuje globální, celkový pohled na řízení. Proto existující průtah jen v určité fázi řízení ESLP toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená. Naproti tomu i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze dle ESLP konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení jeví nepřiměřeně dlouhou. Nepřiměřeně dlouhými shledává ESLP nicméně i ta řízení, která sice trvala relativně nepříliš dlouho, byla však zatížena nepřiměřeným obdobím nečinnosti ve vztahu k celkové délce řízení.

22. Podle stanoviska Nejvyššího soudu ČR, sp. zn. Cpjn 206/2010, ze dne [datum], je třeba vnímat rozdíl mezi nepřiměřenou délkou řízení a vznikem tzv. průtahů v jeho průběhu. K porušení práva na přiměřenou délku řízení dochází tehdy, jestliže řízení trvá nepřiměřeně dlouhou dobu, a to bez ohledu na to, zda v daném případě byly zaznamenány průtahy ze strany příslušného orgánu. K přiměřenosti délky řízení Nejvyšší soud ČR dále uvádí, že je nutné vzít v úvahu dvě složky práva na spravedlivý proces, a to právo účastníka, aby jeho věc byla projednána a rozhodnuta v přiměřené době, a obecný požadavek, aby v řízení bylo postupováno v souladu s právními předpisy a byla zajištěna spravedlivá ochrana účastníků. Nelze tedy vycházet z určité abstraktní a předem dané délky řízení, která by mohla být považována za přiměřenou, ale vždy je třeba přihlížet ke konkrétním okolnostem individuálního případu.

23. S přihlédnutím ke shora uvedenému se soud nejprve zabýval otázkou, zda v průběhu namítaného řízení došlo k nesprávnému úřednímu postupu, a to konkrétně k porušení povinnosti vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Při posuzování této otázky se tak soud (ve světle judikatury ESLP i Nejvyššího soudu ČR) zabýval jednak celkovou délkou namítaného řízení, resp. rozhodným obdobím, a jednak tím, zda v jeho průběhu došlo k průtahům.

24. Insolvenční řízení bylo zahájeno dne [datum] a dosud nebylo pravomocně skončeno. Pokud se jedná o ohraničení celkové doby namítaného řízení rozhodné období pro žalobce začalo běžet od jeho vstupu do řízení, tj. ode dne, kdy přihláška jeho pohledávky došla soudu tj. [datum] (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]) do dne, kdy insolvenční správce vůči věřiteli (žalobci) plnil dle rozvrhového usnesení (nikoliv, kdy bylo insolvenční řízení formálně ukončeno), tj. do [datum] (rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], [spisová značka]). Délka posuzovaného řízení (rozhodné období) vzhledem k posuzované nemajetkové újmě žalobce tedy činila cca 14 let a 1 měsíc.

25. Posuzované řízení probíhalo na dvou stupních soudní soustavy.

26. Žalobce se na délce řízení nijak nepodílel. V této souvislosti se uvádí, že soud nezaznamenal, že by se žalobce snažil o urychlení řízení prostředky předvídanými zákonem. Zdůrazňuje se nicméně, že není povinností účastníka se o urychlení řízení snažit. Jinými slovy, použití uvedených prostředků mu lze klást k dobru (zvýšený význam), nikoli k tíži (snížený význam).

27. Při posuzování významu původního řízení pro žalobce vzal soud v úvahu zvláštní povahu insolvenčního řízení, které nepatří z hlediska významu předmětu řízení k těm, jež by měla pro jeho účastníky zvýšený význam (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Zvláštní povaha insolvenčního řízení přitom spočívá v samotné povaze tohoto řízení, v němž věřitelé hromadně uplatňují své nároky vůči majetku dlužníka (úpadce) a s vědomím, že z tohoto majetku budou uspokojeni jen poměrně, když si svými nároky též vzájemně konkurují. Uvedená skutečnost tak rozhodujícím způsobem snižuje význam původního řízení pro účely posouzení přiměřenosti jeho délky, a tím pádem také výše případného přiměřeného zadostiučinění (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum] či sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]). Z ustálené judikatury civilních soudů v daném ohledu dále plyne, že z hlediska významu předmětu řízení pro žalobce je (při posuzování přiměřenosti délky řízení i při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění) podstatná též výše částky, jaké se mu v konkursu dostalo, resp. pravděpodobně dostane, na uspokojení jeho pohledávky, ledaže by v řízení o přiznání přiměřeného zadostiučinění za porušení práva na přiměřenou délku insolvenčního řízení vyšly najevo skutečnosti, z nichž by bylo možné dovodit, že žalobce coby věřitel mohl v průběhu insolvenčního řízení důvodně očekávat vyšší míru uspokojení přihlášené pohledávky. Žádné takové skutečnosti však v řízení nevyplynuly a žalobce je ani netvrdil.

28. Dlužno poznamenat, že dalším typovým hlediskem rozhodným pro význam předmětu řízení je věk a zdravotní stav účastníka řízení. Osobami v pokročilejším věku jsou přitom myšleny osoby starší minimálně 75 let (viz usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Pokud jde o jeho věk, žalobce v době, kdy se původní řízení vedlo, nebyl starší 75 let. Sám žalobce přitom ani netvrdil, ani neprokazoval, že by jeho zdravotní stav byl v průběhu řízení nepříznivý.

29. Zdůrazňuje, se že soud si je vědom toho, že k typovým aspektům stran významu řízení mohou přistoupit i aspekty individuální. Dlužno poznamenat, že není přitom ani rolí soudu, aby nad rámec tvrzení účastníků pátral po okolnostech svědčících pro zvýšení či snížený význam předmětu řízení pro poškozené, neboť by se tím mohl dopustit porušení zásady rovnosti účastníků řízení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Platí, že stran individuálního významu žalobce žádnou konkrétní újmu, která by mu vznikla v souvislosti s nepřiměřeně dlouhým řízením a která by umocňovala zásah do jeho života, nedotvrdil.

30. V souvislosti s otázkou posuzování významu původního řízení pro žalobce považuje zdejší soud rovněž za důležité, že si žalobce musel být vědom toho, že v rámci konkursu bude uspokojena mezi vyšším počet věřitelů pouze malá část jeho celkové pohledávky. Soud proto hodnotí význam původního řízení ve světle těchto okolností jako podstatně snížený. V této souvislosti je nicméně namístě odmítnout argumentaci žalované. Platí totiž, že objektivně žalobce nejistotě čelil, když až do rozvrhové usnesení (resp. vyplacením příslušné částky) nemohl vědět, kolik přesně mu bude plněno. Nadto částka nakonec žalobci plněná (resp. uplatněná v konkursu) rozhodně nebyla nijak bagatelní. Podle názoru zdejšího soudu se tak specifičnost insolvenčního řízení nutně musí odrazit ve snížení významu původního řízení pro žalobce, avšak nikoliv v tom slova smyslu, že by bylo lze uvažovat o tom, že význam původního řízení byl pro žalobce zcela zanedbatelný.

31. Na shora uvedených úvahách nemůže změnit nic ani argumentace žalované vznesená na jednání dne [datum]. Na tomto jednání žalovaná argumentovala, že vzhledem ke svému věku a tvrzené počítačové gramotnosti, jakož i skutečnosti, že dlužník neplnil své povinnosti a nezakládal listiny do sbírky listin obchodního rejstříku, si žalobce mohl a měl být vědom toho, že jeho nárok bude v insolvenčním řízení uspokojen pouze z malé části. Z provedeného dokazování sice vyplynulo, že dlužník v původním řízení sice skutečně neplnil své zákonné povinnosti a nezakládal řádně listiny do sbírky listin obchodního rejstříku, avšak soud již nedával výzvu podle § 118a odst. 3 o. s. ř. žalované a dále nezkoumal, zdali žalobce věděl či mohl a měl vědět, jak dlužník plní své povinnosti nebo jaké je jeho ziskovost. Podle názoru zdejšího soudu je totiž podstatná pouze úvaha uvedená v předcházejícím odstavci tohoto odůvodnění. Jinými slovy řečeno, pro stanovení významu původního řízení je podstatný zvláštní charakter původního řízení, jakož i skutečnost, jakou pohledávku žalobce přihlásil a kolik mu bylo plněno na základě rozvrhového usnesení. Tyto rozhodné skutečnosti (s výjimkami shora popsanými) rámují význam předmětu řízení pro žalobce, přičemž jeho subjektivní znalost o hospodářských poměrech nebo plnění povinností dlužníka ještě před zahájením původního řízení jsou dle názoru zdejšího soudu irelevantní.

32. K posouzení složitosti řízení, s čímž souvisí i hodnocení postupu soudu, soud předně uvádí, že insolvenční řízení představuje zvláštní typ řízení. V kontrastu k ostatním druhům soudních řízení, insolvenční řízení nesměřuje k vyřešení sporu mezi stranami, ale k uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku. Ústřední roli v insolvenčním řízení má insolvenční správce, na jehož úkony není možno nahlížet jako na úkony soudu nebo orgánu státu. Insolvenční správce je soukromou osobou, která činí úkony v řízení vlastním jménem a na svou odpovědnost (rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Nelze ovšem přehlédnout, že soud vykonává dohled nad činností správce a schvaluje významné úkony správce.

33. Jak uzavřel i Městský soud v Praze ve svém rozhodnutí sp. zn. [spisová značka], je třeba při vyhodnocení kritérií podle § 31a odst. 3 zákona tyto hodnotit právě s ohledem na specifickou povahu insolvenčního řízení jako takového. Toto sestává ze tří fází; první fází je fáze počínající podáním návrhu na prohlášení konkurzu a končící prohlášením konkurzu; druhá fáze je fází realizační, trvající do podání konečné zprávy insolvenčním správcem a zahrnující zejména přihlašování pohledávek, zjišťování majetku a jeho zpeněžování; a třetí fáze pak začíná rozvrhovým usnesením a zahrnuje vlastní rozvrh výtěžku z konkurzní podstaty mezi věřitele a zrušení konkurzu. Podstatná část délky posuzovaného řízení se odehrála v tzv. realizační fázi řízení a v poslední době přešla do fáze poslední.

34. Délka insolvenčního řízení nemůže být porovnávána s ostatními typy nalézacích sporů, neboť ji nelze poměřovat klasickými měřítky ve smyslu judikatury Nejvyššího soudu České republiky, jako se děje u jiných „běžných“ nalézacích sporů. Předmětem insolvenčního řízení je především to, aby poškozený (věřitel) došel uspokojení přihlášené pohledávky na rozdíl od nalézacích sporů, kdy otázkou nalézacího řízení je, jakým způsobem vůbec řízení pro poškozeného dopadne, tzn., zda bude v rámci sporu procesně úspěšný či nikoliv. Tato základní otázka pak působí největší nejistotu, která je spojena právě s vedeným řízením. Naopak při vedeném insolvenčního řízení má již poškozený jistotu v tom, že disponuje vůči úpadci určitou pohledávkou a nejistota pak zůstává toliko ve výši jejího uspokojení. Tedy jinak řečeno insolvenční řízení disponuje podstatně nižší formou nejistoty pro poškozeného než řízení nalézací.

35. Délka insolvenčního řízení je pak obecně dána zejména složitostí věci v podobě množství věřitelů, jež mají být v rámci řízení uspokojeni, zjištění majetku úpadce a s tím související úkony k jeho zpeněžení, množstvím sporů, jež jsou konkurzem vyvolány (incidenční spory) procesním chováním účastníků řízení, kterými jsou konkurzní věřitelé úpadce, případně procesním chováním třetích osob dotčených řízením, kterými jsou dlužníci úpadce. Jde přitom nejen o počet přihlášených konkurzních věřitelů, ale též o četnost nároku na vyloučení věci z podstaty, nároku na oddělené uspokojení, případných pracovních nároků apod. V této souvislosti pak Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] uvádí, že složitost konkurzní věci přímo ovlivňující délku insolvenčního řízení může být zapříčiněna též četností sporů vyvolaných konkurzem (incidenčních sporů) a jejichž trvání zpravidla ovlivňuje i možnost v rámci konkurzní podstaty přikročit ke zpeněžení majetku, jež je předmětem vyloučení a z nějž by měli být v konkurzu uspokojeni i úpadcovi věřitelé. Podobně toto platí i pro spory o určení neexistence nebo o úhradu pohledávek za podstatou či pracovních nároků. Délka takových sporů sama o sobě ospravedlňuje délku konkurzního řízení, jež bez jejich ukončení se zpravidla nemůže dostat do závěrečné fáze. Všechny tyto shora uvedené závěry lze plně aplikovat i v poměrech řízení insolvenčního.

36. S přihlédnutím k shora uvedenému se konstatuje, že po skutkové i právní stránce tak byla věc dle soudu obtížná. V rámci původního řízení bylo přihlášeno celkem [hodnota] přihlášek 168 věřitelů. V průběhu původního řízení soud musel rozhodovat o změně věřitelů v důsledku úmrtí, jakož i dalších změnách v osobě věřitelů, odmítnutí řady přihlášek a nadto se soudy musely vypořádat s celkem [hodnota] skončenými incidenčními spory, z nichž jeden byl veden dokonce i u soudu dovolacího.

37. Pokud jde o činnost orgánů státu, tato nevybočuje ze standardní a běžné činnosti, v řízení se nevyskytla období nečinnosti či prodlev insolvenčního soudu. Tento postupoval v přiměřených lhůtách a také řádně dohlížel na činnost správce. Sám žalobce přitom uváděl, že ani insolvenční řízení ani incidenční spory nebyly zatíženy průtahy, což rovněž vyplynulo z provedeného dokazování.

38. Lze proto shrnout, že soud vzal do úvahy všechna shora uvedená kritéria jednotlivě i v jejich souhrnu, a s přihlédnutím k uvedeným skutkovým okolnostem a k relevantním zákonným ustanovením dospěl k závěru, že posuzované řízení bylo nepřiměřeně dlouhé (o čemž koneckonců nebylo mezi stranami ani sporu). I přes velkou obtížnost řízení je tak třeba uzavřít, že ani výše uvedená složitost řízení neodůvodňuje takto dlouhou dobu řízení. Z uvedených důvodů soud uzavřel, že v dané věci došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 OdpŠk, čímž došlo též k porušení práva žalobce na projednání věci v přiměřené lhůtě.

39. Ke shora uvedenému soud zdůrazňuje, že i při zohlednění specifik insolvenčního řízení, jak byly popsány shora, složitosti sporu a nižšího významu původního řízení pro žalobce, je soud toho názoru, že délka původního řízení je nepřiměřená. Platí totiž, že i řízení, které je průtahů prosto, může být nepřiměřeně dlouhé (viz Stanovisko občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010). Podle názoru zdejšího soudu přitom platí, že původní řízení jako celek neodpovídalo dobou svého trvání času, v němž je možné skončení řízení v obdobných věcech zpravidla očekávat. Z ustálené judikatury se podává, že nepřiměřená délka řízení je délka nepřijatelná (tj. nikoliv pouze ne-ideální). K tomu se dodává, že v rámci demokratického právního státu dbajícího o účinnou soudní ochranu subjektivních práv a povinností rozhodně nelze akceptovat délku řízení v řádech desítek let. V původním řízení tak došlo k nesprávnému úřednímu postupu ve smyslu § 13 odst. 1 věty třetí OdpŠk a tím k porušení práva žalobců na projednání věci v přiměřené lhůtě, za které jim náleží právo na přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu (§ 31a odst. 1 OdpŠk).

40. V důsledku porušení tohoto práva vznikla žalobci nemajetková újma, jejíž vznik se předpokládá (jde o vyvratitelnou právní domněnku). Porušení práva na přiměřeně dlouhé řízení je tedy bez dalšího spojeno se vznikem nemajetkové újmy. Bylo tudíž na žalované, aby vznik újmy vyvracela, která tak však nečinila.

41. S ohledem na shora uvedené a na skutečnost, že byly splněny kumulativní podmínky pro vznik nároku, soud dospěl k závěru, že požadavek žalobce na zaplacení přiměřeného zadostiučinění v penězích je co do základu oprávněný, když samotné konstatování porušení práva (k němuž sám ESLP nepřistupuje často) se soudu nejeví jako zcela dostatečné.

42. K argumentaci žalované se výslovně zdůrazňuje, že samotné konstatování porušení práva na vydání rozhodnutí v přiměřené době je postačujícím zadostiučiněním jen za zcela výjimečných okolností, a to zejména tehdy, pokud byl význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný, nebo pokud se poškozený sám významně podílel svým jednáním na délce řízení (NS [spisová značka]). I případně snížený význam předmětu řízení by měl zásadně vést k zadostiučinění peněžitému. Konstatace porušení práva v případě porušení práva na soudní projednání a rozhodnutí věci v přiměřené lhůtě postačuje právě toliko v případech, kdy je význam předmětu řízení pro poškozeného nepatrný, a doba řízení se tak v psychické sféře poškozeného nemohla negativně projevit (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Soud má za to, že význam původního řízení pro žalobce nelze považovat v daném případě za nepatrný (žalobce měl přihlášenou do konkursu částku [částka] a k rozvrhu na něj připadla částka [částka], kterou rovněž nelze považovat za bagatelní). V daném případě je tedy nutné žalobce odškodnit v peněžité podobě.

43. Soud si je rovněž vědom, že ve věci náhrady nemajetkové újmy soudy již opakovaně rozhodovaly v obdobných případech. V některých případech přitom skutečně bylo judikováno, že samotné konstatování porušení práva je dostačujícím zadostiučiněním. Nicméně tyto věci se týkaly poškozených, kteří uplatnili v rámci konkurzního (insolvenčního) řízení nižší částky, resp. jim bylo přiznáno na základě rozvrhového usnesení podstatně méně nežli žalobci. Nadto zdejší soud nemůže pominout, že i kdyby snad ve zcela srovnatelném případě (jako je případ žalobcův), bylo judikováno zdejším soudem nebo soudem odvolacím, že postačuje pouhé konstatování práva, soud by se touto judikaturou stejně nemohl řídit, neboť za absence závazného právního názoru nadřízené instance jsou podstatné zejména závěry plynoucí z judikatury dovolacího soudu, které byly shrnuty shora.

44. Při stanovení konkrétní částky přiměřeného zadostiučinění za utrpěnou nemajetkovou újmu soud vycházel (v souladu se Stanoviskem občanskoprávního a obchodního kolegia Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. Cpjn 206/2010) ze sazby [částka] za první dva roky řízení a 15 000 za každý další rok řízení (tj. za 14 let řízení [částka]) a dále [částka] za každý další měsíc řízení (tj. [částka] za další 1 měsíc řízení). Soud zdůrazňuje, že s ohledem na délku původního řízení nebylo na místě přiznat vyšší základní částku, neboť původní řízení nebylo násobně delší, nežli bylo lze s ohledem na okolnosti případu očekávat (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Je totiž notorietou, že insolvenční řízení bývají zpravidla delší. Navíc s ohledem na konkrétní okolnosti původního řízení (vysoký počet přihlášených věřitelů; množství incidenčních sporů) rozhodně nelze uvažovat o tom, že by původní řízení trvalo násobně delší dobu, nežli by bylo lze očekávat.

45. Vypočtená základní částka ve výši [částka] byla ponížena o 50 % z důvodu složitosti původního řízení a dále byla ponížena o dalších 30 % z důvodu sníženého významu původního řízení pro žalobce. Co se týče ostatních základních kritérií, byť se jedná o jejich demonstrativní výčet, soud neshledal žádná další způsobilá kritéria uvedenou částku zvýšit či naopak ponížit. Ve výsledku tedy došlo k modifikaci základní částky jejím snížením o 80 %, tj. na výslednou částku [částka].

46. Na tomto místě soud opakovaně připomíná, že pokud jde o výši zadostiučinění, které se žalobci mělo dostat za nejistotu, tak to by v zásadě nemělo přesáhnout částku, kterou se mu dostalo v rámci rozvrhového usnesení (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). V projednávané věci se jedná o částku [částka]. K tomu soud ovšem uvádí, že z judikatury Nejvyššího soudu neplyne, že zadostiučinění ve smyslu § 31a odst. 3 OdpŠk je v těchto případech přiměřené pouze pokud odpovídá částce, které se dostalo žalobci v rámci rozvrhové usnesení. Právě naopak z ní plyne, že tato částka představuje pomyslnou horní hranici; soud tak může přisoudit jako náhradu nemajetkové újmy způsobené nepřiměřeně dlouhým konkursním řízením s ohledem na okolnosti toho kterého případu méně, zásadně by však neměl přisoudit více.

47. Soud dodává, že mu je známa ustálená judikatura Nejvyššího soudu ČR, dle níž by modifikace základní částky v obecné rovině neměla přesahovat 50% (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu, sp. zn. [spisová značka], ze dne [datum]). Nicméně dle soudu jsou v posuzovaném případě dány výjimečné okolnosti, které výraznou modifikaci vyžadují, tj. vysoká skutková a právní složitost původního řízení, jakož i okolnost, že žalobce si musel být vědom toho, že v rámci konkurzu bude uspokojena mezi vyšším počet věřitelů pouze malá část jeho celkové pohledávky. Zdejší soud je proto toho názoru, že vypočtená částka přiměřeného zadostiučinění ve smyslu § 31a odst. 3 OdpŠk se nepříčí obecné představě spravedlnosti. Naopak její výši považuje soud za zcela přiléhavou individuálním okolnostem projednávaného případu.

48. Lze proto uzavřít, že soud v nadepsaném řízení přiznal žalobci částku [částka], jak je uvedeno ve výroku I. tohoto rozsudku. Výrokem II. pak ve zbylém rozsahu žalobu zamítl.

49. Na shora uvedených závěrech nemůže ničeho změnit ani skutečnost, že insolvenční řízení bylo po celou dobu veřejné a každý (včetně žalobce) mohl kdykoliv nahlédnutím do insolvenčního rejstříku zjistit nejen jeho průběh, ale nahlédnout i do obsahu všech zveřejněných listin. Jinak řečeno, je sice pravda, že žalobce mohl zjistit již v rané fázi řízení, jakou hodnotu má majetek sepsaný do majetkové podstaty a jaká je výše přihlášených pohledávek. Z těchto dvou veličin je možné velice jednoduše zjistit, jaké uspokojení lze v rámci insolvenčního řízení očekávat. Ve světle těchto skutečností je třeba nahlížet na případnou nejistotu žalobce ohledně výše uspokojení. Tomu pak také odpovídá soudem provedená korekce stran významu původního řízení. Na druhou stranu – jak bylo argumentováno výše – podle názoru zdejšího soudu nelze v projednávané věci dovodit, že by i s přehlédnutím k těmto skutečnostem byl význam původního řízení pro žalobce zcela bagatelní.

50. Pokud jde o požadované úroky z prodlení stát se ocitá v prodlení s náhradou újmy způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu (tj. v dané věci žalované). Teprve ode dne následujícího po uplynutí zmíněné lhůty jej tedy stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum], či sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]).

51. Uplatněním ve smyslu § 15 odst. 2 OdpŠk je pak okamžik doručení žádosti žalobce o náhradu újmy žalované, tj. v daném případě dne [datum]. Lhůta stanovená v § 15 odst. 1 OdpŠk tak uplyne až dne [datum] a žalovaná bude v prodlení až ode dne [datum]. S přihlédnutím k tomu, že v okamžiku rozhodování soudu I. stupně ještě lhůta stanovená v § 15 odst. 1 OdpŠk neuplynula, soud výrokem II. zamítl nárok žalobce na úrok z prodlení v zákonné výši v celém rozsahu.

52. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn § 142 odst. 3 o. s. ř., podle něhož, i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu.

53. Náklady řízení žalobce sestávají ze zaplaceného soudního poplatku ve výši [částka] a z odměny za právní zastoupení dle § 7 bod č. [hodnota] ve spojení s § 9 odst. 4 písm. a) vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 177/1996 Sb., o odměnách advokátů a náhradách advokátů za poskytování právních služeb (advokátní tarif) (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ČR ze dne [datum] sp. zn. [spisová značka]), kdy tak za jeden úkon právní služby přísluší částka [částka] (z tarifní hodnoty [částka]). V daném případě byly provedeny 3 úkony právní služby, tj. celkem [částka]. Konkrétně se jednalo o následující úkony právní služby dle § 11 advokátního tarifu: (i) převzetí věci, (ii) podání žaloby a (iii) účast na jednání dne [datum] a dále 3 režijní paušály po [částka] dle § 13 odst. 4 advokátního tarifu, tj. [částka]. Dále jsou náklady žalované tvořeny požadovaným cestovným z [adresa] a zpět (tj. z místa sídla advokáta žalobkyně do místa sídla soudu celkem [hodnota] km dle aplikace Google Maps) cestou na jednání dne [datum] vyhlášky č. 398/2023 Sb., vozem tovární značky Volkswagen a reg. značky [SPZ], spotřeba zjištěná z velkého technického průkazu vozidla 5,4 l na 100 km [(6,8 + 4,2 + 5,2)/3]. Cena motorové nafty činí za vykonanou cestu částku [částka] (ve výši [částka]/litr, tj. [částka] á 1 km), paušální částka amortizace pak činí [částka] (ve výši [částka] za 1 km). Dále jsou náklady žalobkyně tvořeny náhradou za promeškaný čas ve výši [částka] (6 x půlhodin x [částka]). Celková částka nebyla navýšena o 21% DPH, neboť právní zástupce žalobce není plátcem DPH. Celková částka nákladů řízení tak činí [částka].

54. Lhůta k plnění byla ve výroku I. a III. stanovena v souladu s § 160 odst. 1 o. s. ř. část věty za středníkem o. s. ř., když soudu je z jeho činnosti známo, že uvedená lhůta odpovídá technicko-organizačním podmínkám čerpání peněžních prostředků ze státního rozpočtu, jimiž se žalovaná jako organizační složka státu řídí.

Poučení