37 C 33/2020-314

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr Zdeňkou Burdovou ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátkou [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových, [IČO], sídlem [adresa] o zaplacení 1 920 000 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci částku 1 920 000 Kč spolu se zákonným úrokem z prodlení z této částky ode dne 5. 8. 2019 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 2 100 Kč, a to do 3 dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobce se žalobou z 17. 3. 2020 domáhá částky ve výši 1 920 000 Kč s příslušenstvím, jakožto finančního zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou vydáním nezákonného rozhodnutí ve věci vedené u Okresního soudu v Chomutově pod sp. zn. [spisová značka]. Žalobce vyčísluje jemu způsobenou nemajetkovou újmu na částku 2 000 000 Kč a uvádí, že byl v rámci předběžného projednání nároku odškodněn co do 80 000 Kč, tedy žalobou uplatňuje zbytek tohoto nároku. Žalobce předně namítá, že byla dotčena jeho lidská důstojnost, osobní čest a dobrá pověst a ochrana jeho jména a rovněž bylo zasaženo do jeho soukromí, a to vše především tím, jak bylo trestní řízení od počátku vedeno. V tomto směru žalobce uvádí, že byly ignorovány jasné listinné důkazy svědčící o jeho nevině, byl ignorován názor znalce, právě z oblasti samospráv, namítá, že absentovalo hodnocení důkazů v jejich souvislostech. Orgány činné v trestním řízení zatížily trestní řízení základní neznalostí zákona o obcích a neznalostí související judikatury a především namítá, že obvinění a obžaloba byly podány na základě nekvalitního a nedbalého znaleckého posudku, jehož obsah byl zmanipulován. Spatřuje v tomto rovněž jasný zásah do ústavně chráněného práva na samosprávu. Žalobce dále uvádí, že byla jeho osobnostní sféra dotčena medializací kauzy, a to v souvislosti s tím, že byl znám i v malé obci [obec], což újmu prohlubuje. Žalobce popisuje zásahy i do rodinného života a sociální sféry, zejména nemožnost odjet na dovolenou, neboť se musel účastnit trestního řízení, ztráty peněz a času. Žalobce dále popisuje negativní dopady na jeho zdraví. V obecné rovině pak žalobce zmiňuje, že byla dotčena i sféra pracovního uplatnění. K výši zadostiučinění žalobce uvádí, že způsob odškodnění by měl dostat výrazných změn a měla by se uplatňovat nejenom funkce reparační, ale zejména funkce prevenční a sankční. Z tohoto důvodu považuje za adekvátní částku 2 000 000 Kč, poníženou o částku dobrovolného plnění.

2. Žalovaná se k žalobě vyjádřila podáním z 20. 5. 2020 a v tomto uvádí, že došlo k vydání nezákonného rozhodnutí a že žalobce odškodnila částkou 80 000 Kč. Žalovaná uvádí, že povaha trestní věci nezpůsobuje vyšší míru společenského odsouzení, trestní řízení trvalo dva roky a deset měsíců, což není doba nepřiměřeně dlouhá, a k prokázání újmy na straně žalobce došlo spíše okrajově, když namítá, že medializaci je nutno přičítat veřejnosti trestního řízení. Dále namítá, že jméno žalobce v medializaci zmiňováno většinou nebylo. Žalovaná odkazuje na srovnávací judikát Obvodního soudu pro Prahu 2 sp. zn. 14 C 51/2017 a tímto odůvodňuje poskytnutou výši zadostiučinění ve výši 80 000 Kč.

3. Ze shodných tvrzení účastníků má soud za prokázané, že žalobce žalobou uplatněný nárok u žalované předběžně uplatnil, a to dne 5. 8. 2019.

4. Z obsahu spisu vedeného u Okresním soudem v Chomutově pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující. Řízení bylo vůči žalobci zahájeno dne 29. 7. 2016 usnesením o zahájení trestního stíhání pro trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 221 odst. 1) trestního zákoníku. Dne 20. 1. 2017 podalo Okresní státní zastupitelství v Lounech obžalobu k Okresnímu soudu v Lounech. Dne 29. 3. 2017 byl ve věci vydán trestní příkaz. Proti trestnímu příkazu podal žalobce odpor. Po proběhnuvších hlavních líčeních byl žalobce rozsudkem Okresního soudu v Chomutově ze dne [datum rozhodnutí], č.j. [číslo jednací] zproštěn obžaloby dle § 226 písm. b) trestního řádu, neboť v žalobním návrhu označený skutek není trestným činem.

5. Pokud jde o medializaci trestního řízení, soud posuzoval obsah těchto článků: „ [anonymizována čtyři slova] [příjmení] [anonymizováno], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno] [anonymizováno] [obec]“ „ [anonymizováno 7 slov] [obec] [anonymizována dvě slova]“ „ [obec] [anonymizováno 9 slov]“ „ [anonymizováno 5 slov] [příjmení] [anonymizováno] [jméno], [anonymizováno 5 slov]“ „ [anonymizováno] [obec]: [anonymizováno 8 slov] [role v řízení], [anonymizováno 7 slov]“ „ [územní celek] [anonymizováno 6 slov] [částka] [anonymizováno 5 slov]“ „ [příjmení] [příjmení] [anonymizováno 9 slov] [příjmení]“ „ [anonymizována tři slova] [obec]: [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno]“ „ [anonymizována dvě slova] [obec]: [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [role v řízení]“ „ [anonymizována tři slova] [obec], [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizována dvě slova]“ „ [anonymizováno 9 slov]“ „ [obec] [anonymizováno 7 slov] [role v řízení] [anonymizováno]“ „ [anonymizováno] [obec]: [anonymizováno 8 slov]“ „ [příjmení] [příjmení] [anonymizováno] [jméno] [anonymizováno 8 slov]“ „ [anonymizována dvě slova] [obec] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ „ [anonymizována čtyři slova] [příjmení] [anonymizováno] [jméno] [anonymizováno 8 slov]“ „ [anonymizována čtyři slova] [obec] [anonymizována čtyři slova] [název soudu]“ „ [anonymizována tři slova] [obec]: [anonymizována tři slova] [anonymizováno], [anonymizována tři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]“ „ [anonymizována dvě slova] [jméno] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]: [anonymizována dvě slova] [anonymizováno], [anonymizováno]“ „ [anonymizována čtyři slova] [příjmení], [anonymizována čtyři slova] [anonymizováno] [anonymizováno]“ „ [příjmení] [jméno] [anonymizováno 12 slov]“ „ [příjmení] [příjmení] [anonymizováno 5 slov]“ „ [role v řízení] [anonymizováno 8 slov]“ „ [příjmení] [příjmení]: [anonymizováno 9 slov]“ „ [anonymizováno 6 slov] [příjmení] [anonymizována dvě slova]“ „ [anonymizováno 7 slov] [role v řízení]“ „ [příjmení] [anonymizováno 7 slov]“ „ [anonymizováno] [obec]: [příjmení] [anonymizováno 7 slov] [příjmení] [anonymizována tři slova]“ „ [příjmení] [anonymizováno 8 slov]“ „ [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizováno], [anonymizována dvě slova] [anonymizována dvě slova]“ „ [anonymizováno 12 slov] [územní celek] [anonymizováno]“ „ [anonymizováno 8 slov] [obec]“ „ [příjmení] [anonymizována tři slova] [obec] [anonymizována tři slova], [anonymizována tři slova] [anonymizováno]“ „ [anonymizována dvě slova] [příjmení] [anonymizována dvě slova] [anonymizováno]“ „ [anonymizováno 5 slov] [příjmení] [jméno] [anonymizována čtyři slova]“ „ [anonymizováno] [role v řízení] [anonymizováno 7 slov]“ „ [anonymizováno 7 slov] [jméno] [příjmení], [anonymizováno 5 slov]“ „ [anonymizována čtyři slova] [jméno] [příjmení], [obec] [anonymizována čtyři slova] [role v řízení] [anonymizována dvě slova]“ [anonymizováno]:„ [anonymizována tři slova] [územní celek]“ [anonymizována tři slova] [územní celek] [anonymizována dvě slova] [rok] [anonymizováno] [číslo] [anonymizována dvě slova] Ze všech těchto článků nebylo možno učinit závěr, že by orgány činné v trestním řízení tuto medializaci iniciovaly, či se v rámci této negativně vyjadřovaly nebo porušily presumpci neviny či jiné povinnosti daném trestním řádem. Z obsahu těchto článků soud zjistil, že média informovala o průběhu trestního řízení, a to pokud jde o zahájení trestního stíhání a podání obžaloby, tak i o zproštění obžaloby a informovala i o událostech následujících, tj. o kárném řízení, které bylo zahájeno se soudkyní a státní zástupkyní a rovněž informovala o odškodňovacím řízení. Konkrétně ve vztahu k žalobci pak bylo jeho jméno zmíněno pouze v článku zveřejněném ve„ [anonymizováno] [územní celek]“, kdy v tomto byl dán prostor všem stíhaným osobám k tomu, aby vyjádřili svůj postoj k celému trestnímu stíhání. V souhrnu tak lze uvést, že soud nezjistil, že by činností orgánů činných v trestním řízení byla medializací zasažena osobnostní sféra žalobce a ani nebylo zjištěno, že by o žalobci v rámci těchto kauz bylo konkrétně informováno (s výjimkou místního zpravodaje, kde byl naopak dán prostor k vysvětlení věci). Naprostá většina kauz se přitom týkala pana [příjmení], který byl v té době poslancem a soud nemá za zjištěné, že zmiňováním tohoto jednoho ze zastupitelů došlo i k medializaci trestního stíhání žalobce, když tento výslovně zmiňován nebyl.

6. Z účastnického výslechu žalobce soud zjistil následující. Žalobce byl zasažen na své cti a důstojnosti, zejména způsobem vedení trestního řízení, když úkorně vnímal to, že od počátku neexistovaly důvody pro to, aby trestní stíhání bylo vůbec vedeno, což neakceptovala ani policie ani státní zastupitelství, a což muselo být nakonec po necelých třech letech shledáno až soudem. Toto žalobce vnímal úkorně i s ohledem na to, že trestní stíhání se týkalo malého města, tedy se o tomto vědělo i s ohledem na medializaci celé kauzy jako takové. Pokud jde o zásahy ve sféře rodinné, pak tyto soud shledal pouze na té úrovni, že žalobce trpěl tím, že musel vysvětlovat manželce a dcerám, matce, jak je to s jeho trestním stíháním. Rovněž nemohli odjet na dovolenou. Doma byl podrážděný. Zdravotní zásahy na straně žalobce pak soud shledal v tom, že byl obecně vystaven vyšší míře stresu a obavám ohledně výsledku trestního stíhání. V oblasti pracovní, kdy pracoval pro [anonymizována dvě slova], měl pod sebou cca zaměstnanců, byl pozastaven jeho postup a nemohl se účastnit výběrových řízení na dodávku technologií. Žalobce nepřišel o přátele, pouze již je sám tolik nevyhledával.

7. Výslechem matky žalobce [jméno] [příjmení] má soud prokázáno, že žalobce byl v průběhu trestního stíhání smutný, zamlklý. Výslechem manželky žalobce [jméno] [příjmení] má soud prokázáno, žalobce stále řešil své trestní stíhání, nemohli díky trestnímu stíhání odjet 2x na dovolenou. Dohadovali se spolu, jak to dál bude finančně. Žalobce trestní stíhání nesl velmi špatně, nesl špatně i to, že se nemohl v práci zúčastnit výběrových řízení. Na její naléhání skončil ve výboru společenství. 8. [příjmení] [jméno] [příjmení], kamaráda a rodinného přítele má soud prokázáno, že žalobce pracoval pro něj jako místopředseda výboru vlastníků jednotek, měl na starosti správu, pracoval velmi svědomitě, rezignoval na funkci. Mnozí toho poté litovali, že rezignoval pro jeho svědomitost.

9. Svědkyně [příjmení] [příjmení], kolegyně z práce, potvrdila při své svědecké výpovědi, že žalobce by mohl postupovat v pracovní hiearchii, což díky trestnímu stíhání nemohl, dále že se nemohl účastnit výběrových řízení. Dále potvrdila to, že se vyhýbal lidem a byl mlčenlivější. Stejně tak vypověděl spolupracovník [jméno] [příjmení].

10. Výslechem svědka [titul]. [jméno] [příjmení], starosty [územní celek], rovněž stíhaného se žalobcem, má soud prokázáno, že město vydává [anonymizováno], ve kterém bylo pravidelně informováno o kauze zastupitelů [územní celek] a podrobně vše vysvětlováno z jejich pohledu.

11. Soud ve věci učinil závěr o skutkovém stavu, který koresponduje s výše popsanými skutkovými zjištěními. Toto se týká zejm. průběhu trestního řízení a úkonů v něm učiněných, a dále pokud jde o zásahy do osobnostní sféry žalobce, zejm. pokud jde o jeho čest, důstojnost a dobré jméno, a částečně pokud jde o sféru rodinou, volnočasovou, zdravotní a pracovní – podrobněji tyto soud rozebírá níže. Z důkazů v řízení provedených byla učiněna skutková zjištění pro posouzení důvodnosti žalobou uplatněného nároku, jak jej soud níže podává, plně postačující – z téhož důvodu soud v odůvodnění rozsudku nerozvádí dílčí skutková zjištění učiněná z těch provedených důkazů, o něž rozhodnutí o věci samé posléze neopřel.

12. Soud posoudil věc po právní stránce podle výše uvedených ustanovení: Podle § 1 odst. 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem a o změně zákona České národní rady č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), v účinném znění (dále i jen„ OdpŠk“), stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 cit. zák. odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit. Podle § 5 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu, která byla způsobena a) rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, b) nesprávným úředním postupem. Podle § 7 odst. 1 OdpŠk právo na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím lze, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán. Podle ust. § 31a odst. 1 zákona bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem ("o.z."). Podle § 14 odst. 1 OdpŠk se nárok na náhradu škody uplatňuje u úřadu uvedeného v § 6, přičemž podle ust. odst. 3 cit. § je uplatnění nároku na náhradu škody podle tohoto zákona podmínkou pro případné uplatnění nároku na náhradu škody u soudu. Ust. § 15 odst. 2 OdpŠk pak stanoví, že poškozený se může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

13. V řízení bylo prokázáno, že žalobce svůj nárok u žalované předběžně uplatnil ve smyslu § 14 odst. 1, 3 OdpŠk, proto věc může být projednána před soudem (§ 15 odst. 2 OdpŠk).

14. Předpokladem odpovědnosti státu za škodu je splnění tří podmínek: 1) existence nezákonného rozhodnutí nebo nesprávného úředního postupu, 2) vznik škody a 3) příčinná souvislost mezi nesprávným úředním postupem nebo nezákonným rozhodnutím a vznikem škody. Nezákonné rozhodnutí nebo nesprávný úřední postup a vznik škody tudíž musí být ve vzájemném poměru příčiny a následku.

15. Usnesení o zahájení trestního stíhání podle § 160 odst. 1 tr. ř. je nutno považovat pro svou povahu nikoli za nesprávný úřední postup, ale za nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 8 odst. 1 OdpŠk v případě, kdy trestní stíhání neskončí pravomocným odsouzením (k tomu obecně srov. např. závěry Nejvyššího soudu ve věci sp. zn. 25 Cdo 1487/2001). V daném případě trestní stíhání žalobce neskončilo pravomocným odsouzením (viz výše). Je tak naplněn předpoklad odpovědnostního titulu žalované z důvodu vydání nezákonného rozhodnutí, kterým je usnesení Policie České republiky, KŘP Ústeckého kraje, SKPV ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], kterým bylo zahájeno stíhání žalobce pro pro trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku dle § 221 odst. 1) trestního zákoníku, neboť toto usnesení bylo v posledku odklizeno výše uvedeným zprošťujícím rozsudkem.

16. Žalobce žalobou požaduje finanční zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou vydáním nezákonného rozhodnutí ve výši 1 920 000 Kč.

17. Soud k tomuto předně uvádí, že na tento nárok žalovaná žalobci uhradila před podáním žaloby finanční odškodnění ve výši 80 000 Kč.

18. Jak uvedeno výše, v posuzovaném případě byl žalobce obžaloby zproštěn, čímž je dána odpovědnost žalované za nemajetkovou újmu vzniklou žalobci z titulu vydání nezákonného rozhodnutí dle § 7 odst. 1 OdpŠk.

19. V případě vydání nezákonného rozhodnutí, které bylo pro nezákonnost zrušeno, není dána vyvratitelná domněnka, že jím byla dotčené osobě způsobena imateriální újma. Naopak, v řízení je na žalobci, aby spolu s odpovědnostním titulem tvrdil a prokazoval i existenci skutečností, které lze právně kvalifikovat jako porušení konkrétního práva žalobce, a vznik nemajetkové újmy vzniklé v příčinné souvislosti s danými skutečnostmi. Teprve dojde-li soud po provedeném dokazování k závěru, že odpovědnostním titulem byla porušena konkrétní práva žalobce a že v důsledku toho vznikla žalobci nemajetková újma, může se zabývat otázkami formy a případné výše zadostiučinění podle § 31a odst. 1 a 2 OdpŠk (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 16. 9. 2015, sp. zn. 30 Cdo 1747/2014, uveřejněný pod číslem 67/2016 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

20. Obecně lze říci, že každé trestní řízení negativně ovlivňuje osobní život trestně stíhaného, na kterého je sice do okamžiku právní moci meritorního rozhodnutí třeba pohlížet jako na nevinného, avšak samotný fakt trestního stíhání je zátěží pro každého obviněného (k tomu srov. např. nález Ústavního soudu ze dne 31. 3. 2005, sp. zn. I. ÚS 554/04). Již samotné trestní stíhání výrazně zasahuje do soukromého a osobního života jednotlivce, do jeho cti a dobré pověsti, a to tím spíše, jedná-li se o obvinění„ liché“, což je posléze pravomocně stvrzeno zprošťujícím rozsudkem soudu, podle něhož se skutek, z něhož byl jednotlivec obviněn a obžalován, nestal, případně nebyl trestným činem (k tomu srov. nález Ústavního soudu ze dne 17. 6. 2008, sp. zn. II. ÚS 590/08).

21. Soud dospěl k závěru, že nezákonným trestním stíháním bylo v souzeném případě zasaženo do cti, důstojnosti a dobrého jména žalobce, a částečně do jeho sféry rodinné, volnočasové a pracovní.

22. Soud se tak zabýval tím, zda je dostačujícím zadostiučiněním konstatování nezákonnosti rozhodnutí nebo zda žalobci náleží zadostiučinění v penězích (§ 31a odst. 2 OdpŠk). Při stanovení formy či výše zadostiučinění soud vychází především z povahy trestní věci, z délky trestního řízení a následků způsobených trestním řízením v osobnostní sféře poškozeného, přičemž přihlédne i k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Kritéria uvedená v § 31a odst. 3 OdpŠk se nepoužijí, neboť se týkají výlučně stanovení odškodnění v případě nesprávného úředního postupu spočívajícího v porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě (k tomu srov. např. rozsudky Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011 nebo ze dne 21. 8. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2256/2011). Forma a případná výše zadostiučinění nesmí být v rozporu s obecně sdílenou představou spravedlnosti, tj. její přiznání je nad rámec konstatování porušení práva namístě pouze tehdy, jestliže by se z hlediska obecné slušnosti poškozenému satisfakce skutečně mělo dostat (k tomu srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011, uveřejněný pod číslem 122/2012 Sbírky soudních rozhodnutí a stanovisek).

23. Žalobce byl stíhán pro trestný čin porušení povinnosti při správě cizího majetku z nedbalosti dle § 221 odst. 1 trestního zákoníku. Žalobci za tento hrozil trest odnětí svobody až na šest měsíců nebo zákaz činnosti. Obecně lze konstatovat, že tato trestná činnost nemá v očích veřejnosti zásadně ponižující charakter, jako je tomu například u závažné trestné činnosti související se sexuálními delikty či s delikty násilnými. Soud toto kritérium zohlednil tím, že vyšel u porovnávaných případů z trestné činnosti, která je co do povahy trestné činnosti shodná nebo plně porovnatelná.

24. Trestní řízení ve vztahu k žalobci trvalo dva roky a deset měsíců a obecně nelze dospět k závěru, že řízení bylo nepřiměřeně dlouhé, neboť tuto délku odůvodňuje zejména skutková složitost věci s ohledem na znalecká zkoumání a procesní složitost věci, zejména s ohledem na počet obviněných osob. Soud toto kritérium rovněž zohlednil tím, že zvolil k porovnání případy, které svou délkou korespondují s případem tímto.

25. Soud po provedeném dokazování dospěl k závěru, že trestním stíháním bylo zasaženo do důstojnosti, cti, dobré pověsti a jména žalobce, a to zejména tím, jakým způsobem bylo trestní řízení vedeno, když lze přisvědčit žalobci v závěru, že za situace, kdy je kárnému stíhání vystavena jak soudkyně, tak státní zástupkyně, lze mít za prokázané, že trestní stíhání bylo skutečně vedeno nedostatečně až nedůvodně již od počátku a že toto mohlo být orgánům činným v trestním řízení patrné v rámci jejich postupů. Aniž by soud hodnotil činnost orgánů činných v trestním řízení, pak má soud prokázané, že tímto došlo k zásahu do této sféry u žalobce, neboť právě z tohoto důvodu vnímal trestní řízení obzvláště úkorně. Soud má pak za to, že došlo k dílčím, nikoliv však zásadním zásahům, ve sféře rodinného života a sociálního života, kdy žalobce byl podrážděný, stranil se lidí. Docházelo k hádkám mezi ním a manželkou. Soud neshledal zásadní zásahy ve sféře zdravotní, žalobce se psychiatricky neléčil. Soud však dále shledal zásah ve sféře pracovní, když žalobci byl zastaven pracovní postup a nemohl se účastnit výběrových řízení na dodávku technologií. Rezignace ve výboru společenství vlastníků byla na nátlak jeho manželky, které chtěl v tomto vyhovět. Závěrem soud uvádí, že neshledal zásahy do soukromí žalobce způsobené medializací kauzy, když nebylo prokázáno, že by tato byla vyvolána či zapříčiněna orgány činnými v trestním řízení, to vše za situace, kdy žalobce byl sám zmiňován pouze v jednom článku Zpravodaje [územní celek], navíc v situaci, kdy měl možnost se zde k trestnímu stíhání vyjádřit, a to vše za situace, kdy média informovala, jak o stíhání, tak o zproštění i kárných proviněních i kompenzačním řízení, a to vše dále za situace, kdy naprostá většina článků se týkala jiného zastupitele, pana [příjmení], který se posléze stal poslancem (což bylo pro média právě zajímavým).

26. Nejvyšší soud v rozhodnutí R 67/2016 uzavřel, že„ Výše zadostiučinění přiznaného podle § 31a odst. 2 zákona č. 82/1998 Sb. (ve znění pozdějších předpisů) na náhradě nemajetkové újmy způsobené trestním stíháním, které skončilo zproštěním obžaloby nebo zastavením, musí odpovídat výši zadostiučinění přiznaného v případech, které se s projednávanou věcí v podstatných znacích shodují; významnější odchylka je možná jen tehdy, bude-li soudem řádně a přesvědčivě zdůvodněna. Nelze-li nalézt takový případ, který by se v podstatných znacích shodoval s projednávanou věcí, je třeba provést srovnání s jinými případy náhrad nemajetkové újmy (např. z titulu odpovědnosti státu za nezákonné omezení osobní svobody, nepřiměřenou délku řízení, náhrady nemajetkové újmy na zdraví ve formě bolestného nebo ztížení společenského uplatnění, újmy na osobnostních právech v rámci ochrany osobnosti, újmy z titulu porušení zákazu diskriminace podle obecné úpravy i v pracovněprávních vztazích apod.). Soud přitom neopomene uvést podstatné společné a rozdílné znaky a v odůvodnění svého rozhodnutí vysvětlit, jakým způsobem se tyto společné a rozdílné znaky promítly do výše stanoveného zadostiučinění, tj. z jakého důvodu je přiznané zadostiučinění přiměřené ve srovnání s jiným zadostiučiněním přiznaným z jiného právního důvodu.“.

27. Soud tak, pokud jde o otázku přiměřenosti finančního zadostiučinění, vyšel zejména z rozhodnutí Obvodního soudu pro Prahu 2, která byla vynesena ve věci týkající se obžalovaných v téže kauze, konkrétně v řízeních vedených pod sp. zn. 44 C 13/2020, 28 C 51/2020 a 15 C 53/2020, 10 C 48/2020 kde zdejší soud dospěl rovněž k závěru, že tamní poškození byli dostatečně odškodněni poskytnutím částky ve výši 80 000 Kč. Tedy lze uzavřít, že celkově byly zásahy obdobné a rovněž by tak měla být poskytnuta obdobná částka odškodnění.

28. Jak uvedeno výše, soud dospívá k závěru, že vyhodnocením samotných kritérií délky řízení, povahy trestné činnosti a zásahů do osobnostní sféry žalobce je nutno dospět k závěru o odůvodněné výši zadostiučinění ve výši 80 000 Kč.

29. Soud tak tedy uzavírá, že žalobu na úhradu 1 920 000 Kč v celém rozsahu zamítl, a to z důvodu, že žalobci se dostalo před podáním žaloby ze strany žalované odškodnění právě ve výši částky 80 000 Kč a jak uvedeno výše soud tuto částku odškodnění shledává plně dostačující.

30. V souzeném případě tak byla zcela úspěšná žalovaná, proti které byla žaloba v celém rozsahu zamítnuta, proto jí soud přiznal náhradu nákladů řízení ve výši 7 režijních paušálů po 300 Kč dle § 151 odst. 3 o.s.ř., a to za písemné vyjádření k žalobě, přípravu a účast na soudním jednání dne 1. 10. 2020, 2. 6. 2021, 16. 6. 2021. Jejich zaplacení uložil soud neúspěšnému žalobci ve lhůtě tří dnů od právní moci rozsudku podle § 160 odst. 1 části věty před středníkem o.s.ř., když k delší lhůtě plnění či k plnění ve splátkách neshledal soud žádný důvod.

Poučení