37 C 47/2021-93

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobce: [osobní údaje žalobce] zastoupený advokátem [údaje o zástupci] proti žalované: [osobní údaje žalované] sídlem [adresa státního zastupitelství] jednající Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem [adresa] o náhradu škody a nemajetkové újmy takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 180 949,30 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 15. 7. 2021 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky 44 975,70 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % z této částky od 15. 7. 2021 do zaplacení, zamítá.

III. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci částku ve výši 10 000 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 15. 7. 2021 do zaplacení, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

IV. Žaloba se v části, ve které se žalobce domáhal zaplacení částky 173 750 Kč s úrokem z prodlení ve výši 8,5 % ročně z této částky od 15. 7. 2021 do zaplacení, zamítá.

V. Žalovaná je povinna zaplatit žalobci náhradu nákladů řízení ve výši 41 083,66 Kč, a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

I. Základ sporu

1. Žalobce se svojí žalobou podanou u zdejšího soudu na žalované domáhal zaplacení částky v celkové výši 441 480 Kč s příslušenstvím (po částečném zpětvzetí ze dne 24. 2. 2022 pak částky 416 675 Kč s příslušenstvím). Svůj nárok přitom opíral o tvrzenou újmu jemu způsobenou, a to v souvislosti s trestním stíháním ve smyslu zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen„ OdpŠ“). Samotné trestní stíhání přitom bylo zahájeno usnesením Policie ČR, Krajského ředitelství policie hl m. [obec], Služba kriminální policie a vyšetřování, Odbor hospodářské kriminality ze dne [datum rozhodnutí], [číslo jednací], a to pro účastenství podle § 24 odst. 1 písm. c) zákona č. 40/2009 Sb., trestní zákoník, v rozhodném znění (dále jen„ TZ“) na zločinu podvodu ve smyslu § 209 odst. 1, odst. 4 písm. c) TZ. Rozsudkem Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací], pak byl žalobce zproštěn obžaloby. Svojí žalobou se žalobce konkrétně domáhal (i) náhrady nákladů obhajoby a (ii) náhrady nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání.

II. Obsah žaloby a souvisejících vyjádření

2. Žalobce ve své žalobě uvedl, že vynaložil náklady na svoji obhajobu v předmětném trestním řízení ve výši 257 730 Kč. K úhradě této částky také byl vyzván fakturou dne 11. 11. 2020. S ohledem na to, že byl žalobce obžaloby zproštěn, požadoval zaplacení celé částky coby náhrady majetkové újmy způsobené mu nezákonným trestním stíháním.

3. Dále poukázal na to, že má rovněž nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu způsobenou mu nezákonným rozhodnutím o zahájení trestního stíhání. Zdůraznil přitom, že samotné konstatování porušení jeho práva nepovažuje za dostačující. K samotné výši přiměřeného zadostiučinění uvedl, že je osobou bezúhonnou a délka trestního řízení v jeho věci trvala 4 roky. Dále tvrdil, že je jediným společníkem a jednatelem [právnická osoba], s. r. o., přičemž celé trestní řízení ho mohlo v jeho podnikatelských aktivitách zásadně ohrozit. K tomu také došlo, neboť se o jeho trestním stíhání dozvěděly dva bankovní ústavy, přičemž jeden bankovní ústav mu na to sdělil, že s ním hodlá ukončit financování vozidel a druhý bankovní ústav mu oznámil, že s ním hodlá ukončit provozní úvěr. To mělo zcela zásadní význam, neboť byl ohrožen provoz jeho společnosti. Pouze s vypětím veškerých svých sil žalobce odvrátil oba bankovní ústavy od realizace těchto jejich záměrů. Dále žalobce uvedl, že v důsledku trestního stíhání trpěl špatnou náladou a stresem, kdy prováděním úkonů trestního řízení byly zasažena i jeho rodina. Jako přiměřenou výši zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu pak žalobce označil částku 183 750 Kč. K tomu odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 20212, sp. zn. 30 Cdo 2813/11.

4. Žalobce rovněž tvrdil, že podáním ze dne 11. 1. 2021 uplatnil u žalované svůj nárok na náhradu újmy. Protože tento nebyl ani z části uspokojen, podal žalobce svoji žalobu, kterou se domáhal zaplacení částky 441 480 Kč s příslušenstvím, jakož i náhrady nákladů řízení.

5. Žalovaná ve svém vyjádření ze dne 22. 9. 2019 nároky žalobce neuznala a navrhla zamítnutí žaloby v celém rozsahu.

6. Dne 27. 1. 2022 se konalo ve věci jednání. Na tomto jednání soud žalobce podle § 118a zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů, vyzval k doplnění tvrzení a důkazních návrhů ve vztahu k majetkové i nemajetkové újmě, jejíž náhradu požadoval. Soud žalobce rovněž vyzval, aby uvedl srovnání s jinými obdobnými případy poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu způsobenou trestním stíháním.

7. Podáním ze dne 24. 2. 2022 vzal žalobu co do částky 24 805 Kč zpět (včetně příslušenství); předmětem tohoto řízení tak zůstala částka 416 675 Kč a úroky z prodlení v zákonné výši z této částky od 15. 7. 2021 do zaplacení. K dopadům trestního stíhání do svého života tvrdil, že v případě špatné nálady a stresu se jedná o újmu, kterou by utrpěla jakákoliv jiná osoba. K tomu odkázal na rozsudek Nejvyššího soudu sp. zn. 30 Cdo 2555/2010. Pro srovnání pak odkázal na rozsudek zdejšího soudu sp. zn. 11 C 74/2016 a ze dne 21. 5. 2013, č. j. 19 C 304/2011-212, a dále pak na rozsudek Městského soudu sp. zn. 14 Co 361/2016, 51 Co 380/2013, ze dne 28. 11. 2013, č. j. 70 Co 459/2013-259.

8. Dále uvedl, že se domáhá náhrady újmy spočívající v zaplaceném obhajném za následující úkony právní služby (když žalobce požadoval za každý úkon částku 2300 Kč): (i) 16. 8. 2016 – převzetí a příprava zastoupení (1 úkon); (ii) 16. 8. 2016 – sepis stížnosti (1 úkon); (iii) 26. 10. 2016, 27. 10. 2016, 15. 11. 2016, 16. 11. 2016, 7. 12. 2016 a 23. 1. 2017 – účast při výslechu obviněného [příjmení] (17 úkonů); (iv) 7. 2. 2017 – účast při výslechu obviněného [celé jméno žalobce] (2 úkony); (v) 8. 2. 2017 – účast při výslechu obviněného [příjmení] (2 úkony); (vi) 22. 2. 2017 – účast při výslechu obviněného [příjmení] (1 úkon); (vii) 23. 2. 2017 – účast při výslechu obviněného [příjmení] (1 úkon); (viii) 1. 3. 2017 – účast při výslechu obviněného [příjmení] (1 úkon); (ix) 24. 3. 2017 – účast při výslechu obviněného [příjmení] (1 úkon); (x) 28. 3. 2017 – účast při výslechu svědka [příjmení] (2 úkony); (xi) 10. 4. 2017 – účast při výslechu svědka [příjmení] (2 úkony); (xii) 20. 4. 2017 – účast při výslechu svědka [příjmení] (2 úkony); (xiii) 21. 4. 2017 – účast při výslechu svědka [jméno] (1 úkon); (xiv) 21. 4. 2017 – účast při výslechu svědka [příjmení] (3 úkony); (xv) 30. 5. 2017 – účast při výslechu svědka [příjmení] (1 úkon); (xvi) 18. 4. 2018 – prostudování spisu (2 úkony;) (xvii) 2. 3. 2020, 3. 3. 2020, 4. 3. 2020, 5. 3. 2020, 6. 3. 2020, 25. 5. 2020, 26. 5. 2020, 27. 5. 2020, 28. 5. 2020, 31. 8. 2020, 1. 9. 2020, 2. 9. 2020 a 22. 9. 2020 – účast při hlavním líčení (33 úkonů + náhrada za promeškaný čas). Celkem se tedy žalobce domáhal zaplacení náhrady obhajného ve výši 73 úkonů právní služby (a dále režijních paušálů a náhrady za promeškaný čas).

9. Ve dnech 14. 3. 2022 a 31. 3. 2022 se konala jednání, na kterých probíhalo dokazování. Na jednání dne 31. 3. 2022 pak žalobce upřesnil, že pokud se jedná o datum výslechů svědka [jméno] a [příjmení], tak se jedná o písařskou chybu.

10. Rozsudek ve věci samé byl vyhlášen dne 28. 4. 2022.

III. Skutková zjištění

11. Z nesporných tvrzení účastníků a z listinných důkazů (tj. z doručenky žádosti žalobce ze dne 14. 1. 2021, potvrzení Ministerstva spravedlnosti, předžalobní výzvy žalobce žalované ze dne 19. 7. 2021 a doručenky k předžalobní výzvě žalobce ze dne 20. 7. 2021) soud zjistil a má za prokázané, že žalobce se dne 14. 1. 2021 obrátil na žalovanou se svou žádostí o zaplacení náhrady škody a nemajetkové újmy z důvodu a ve výši jako v projednávané věci. Žalovaná přitom žádosti nevyhověla, přičemž žalobce dále dne 20. 7. 2021 zaslal žalované předžalobní výzvu.

12. Soud tedy konstatuje, že žalobce splnil podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu škody či nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk, představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

13. Z trestního spisu Městského soudu v Praze vedeného pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že trestní stíhání bylo proti žalobci zahájeno dne 4. 8. 2016, a to pro účastenství na zločinu podvodu podle § 24 odst. 1 písm. c) TZ ve spojení s § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) TZ (usnesení o zahájení trestního stíhání ze dne 4. 8. 2016, čj. KRPA [číslo]). Zproštěn obžaloby byl žalobce dne 22. 9. 2020, a to podle § 226 písm. c) trestního řádu, když právní moci nabyl tento rozsudek ve vztahu k žalobci dne 5. 11. 2020 (rozsudek Městského soudu v Praze ze dne [datum rozhodnutí], č. j. [číslo jednací]).

14. Z opisu z evidence rejstříku trestů fyzických osob a opisu evidence přestupků soud zjistil, že žalobce je osoba bezúhonná.

15. Z trestního spisu Městského soudu v Praze vedeného pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, jakož i z nesporných tvrzení soud zjistil, že po celou dobu dotčeného trestního řízení byl žalobce zastoupen obhájcem [titul] [titul]. [jméno] [příjmení], když tento advokát zároveň po celou dobu trestního řízení nejenom žalobce, nýbrž i dalšího obviněného [jméno] [příjmení].

16. Dále z trestního spisu Městského soudu v Praze vedeného pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil, že byly provedeny následující úkony obhajoby: -) 16. 8. 2016 – převzetí a příprava zastoupení; -) 16. 8. 2016 – sepis stížnosti; -) 26. 10. 2016 - účast při výslechu obviněného [jméno] [příjmení] (výslech zahájen v 9.00 hodin, kdy výslechu byl přítomen [titul]. [jméno] [příjmení], resp. v substituci [titul]. [jméno] [příjmení], kdy přítomen byl od počátku a výslech byl ukončen ve [číslo] minut); -) 27. 10. 2016 - účast při výslechu obviněného [jméno] [příjmení] (výslech zahájen v [číslo] minut, kdy od 9.20 hodin byl přítomen [titul]. [jméno] [příjmení] v substituci za [titul]. [jméno] [příjmení], kdy tento výslech byl ukončen v [číslo] minut); -) 15. 11. 2016 - účast při výslechu obviněného [jméno] [příjmení] (výslech zahájen v 9.00 hodin, kdy od 10.15 hodin byl přítomen tomuto výslechu [titul]. [jméno] [příjmení] v substituci za [titul]. [jméno] [příjmení], když tento výslech byl ukončen dne v 15.10 hodin); -) 16. 11. 2016 - účast při výslechu obviněného [jméno] [příjmení] (výslech zahájen v 9 hodin, kdy tomuto výslechu byl od počátku přítomen v substituci za [titul]. [jméno] [příjmení] [titul]. [jméno] [příjmení], když tento výslech byl ukončen ve [číslo] minut); -) 7. 12. 2016 - účast při výslechu obviněného [jméno] [příjmení] (výslech zahájen v 9 hodin, kdy tomuto výslechu byl v substituci za [titul]. [jméno] [příjmení] přítomen od 10.30 hodin i [titul]. [příjmení] s tím, že výslech byl ukončen v 15.00 hodin); -) 23. 1. 2017 - účast při výslechu obviněného [jméno] [příjmení] (výslech zahájen v [číslo] minut, kdy tomuto výslechu byl přítomen [titul]. [příjmení] [příjmení] v substituci za [titul]. [jméno] [příjmení] a tento výslech byl ukončen v [číslo] minut); -) 7. 2. 2017 – účast při výslechu obviněného [celé jméno žalobce] (výslech byl zahájen v 9 hodin s tím, že od počátku tohoto výslechu byl přítomen [titul]. [příjmení] [příjmení] v substituci za [titul]. [jméno] [příjmení], kdy tento výslech byl ukončen v [číslo] minut); -) 8. 2. 2017 – účast při výslechu obviněného [příjmení] (započat v 9 hodin s tím, že tomuto výslechu byl od počátku přítomen [titul]. [příjmení] [příjmení] v substituci za [titul]. [jméno] [příjmení], když tento výslech byl ukončen ve [číslo] minut); -) 22. 2. 2017 – účast při výslechu obviněného [příjmení] (zahájen v 9 hodin a tomuto výslechu byl přítomen [titul]. [jméno] [příjmení] v substituci za [titul]. [jméno] [příjmení] a byl přítomen od počátku, když tento výslech byl ukončen v 11 hodin); -) 23. 2. 2017 – účast při výslechu obviněného [příjmení] (zahájen v 9 hodin a tomuto výslechu byl přítomen od [číslo] minut [titul]. [jméno] [příjmení] v substituci za [titul]. [jméno] [příjmení] s tím, že tento výslech byl ukončen dne 23.2.2017 v 10.30 hodin); -) 1. 3. 2017 – účast při výslechu obviněného [příjmení] (zahájen v 9 hodin, když od samotného počátku byl tomuto výslechu přítomen [titul]. [příjmení] [příjmení] v substituci za [titul]. [jméno] [příjmení] a tento výslech byl ukončen v 10 hodin); -) 24. 3. 2017 – účast při výslechu obviněného [příjmení] (zahájen v 9 hodin, kdy tomuto výslechu byl od počátku přítomen [titul]. [příjmení] [příjmení] v substituci za [titul]. [jméno] [příjmení] a tento výslech byl ukončen v 10.30 minut); -) 28. 3. 2017 – účast při výslechu svědka [příjmení] (zahájen v 9 hodin, přítomen mu byl od počátku [titul]. [jméno] [příjmení] v substituci za [titul]. [jméno] [příjmení] s tím, že výslech byl ukončen ve 13.00 hodin); -) 10. 4. 2017 – účast při výslechu svědka [příjmení] (zahájen v 9 hodin a od počátku mu byl přítomen [titul]. [příjmení] [příjmení] v substituci za [titul]. [jméno] [příjmení] s tím, že tento výslech byl ukončen v [číslo] minut); -) 20. 4. 2017 – účast při výslechu svědka [příjmení] (zahájen v 9 hodin, kdy tomuto výslechu byl od počátku přítomen [titul]. [jméno] [příjmení] s tím, že odešel v [číslo] minut); -) 21. 4. 2017 – účast při výslechu svědka [jméno] (zahájen v 9 hodin, přítomen mu byl od [číslo] minut [titul]. [jméno] [příjmení] v substituci za [titul]. [jméno] [příjmení] s tím, že tedy výslech byl ukončen v [číslo] minut); -) 23. 5. 2017 – účast při výslechu svědka [příjmení] (zahájen v 9 hodin, přítomen mu byl [jméno] [příjmení], od počátku v substituci za [titul]. [jméno] [příjmení]; výslech byl ukončen v [číslo] minut); -) 30. 5. 2017 – účast při výslechu svědka [příjmení] (zahájen v 9 hodin, přítomen mu byl [titul]. [jméno] [příjmení] v substituci za [titul]. [jméno] [příjmení] s tím, že byl přítomen od počátku, výslech byl ukončen v [číslo] minut); -) 18. 4. 2018 – prostudování spisu od [číslo] do [číslo] minut s tím, že spis studoval [titul]. [příjmení] [příjmení] v substituci za [titul]. [jméno] [příjmení]; -) účast při hlavním líčení dne 2. 3. 2020 s tím, že toto hlavní líčení bylo zahájeno v [číslo] minut, přítomen mu byl [titul]. [titul]. [jméno] [příjmení], obhájce obžalovaných [jméno] [příjmení] a [celé jméno žalobce] Hlavní líčení bylo přerušeno v [číslo] minut a v hlavním líčení bylo pokračováno v [číslo] minut s tím, že za obhájce [titul]. [jméno] [příjmení] se dostavil [titul]. [jméno] [příjmení]. Dále bylo hlavní líčení přerušeno v [číslo] minut s tím, že v hlavním líčení bylo pokračováno v [číslo] minut a skončeno bylo hlavní líčení v [číslo] minut; -) účast při hlavním líčení dne 3. 3. 2020 s tím, že toto hlavní líčení bylo zahájeno v [číslo] minut, účastnil se ho [titul]. [jméno] [příjmení] v substituci za [titul]. [titul]. [jméno] [příjmení], hlavní líčení bylo přerušeno v [číslo] minut s tím, že bylo pokračováno v hlavním líčení v [číslo] minut, dále bylo hlavní líčení přerušeno v [číslo] minut a pokračováno bylo v [číslo] minut a hlavní líčení bylo poté skončeno v [číslo] minut. -) účast při hlavním líčení dne 4. 3. 2020 s tím, že hlavní líčení bylo zahájeno v 9.20 minut, přítomen byl obhájce [titul]. [titul]. [jméno] [příjmení], v [číslo] minut pak bylo hlavní líčení přerušeno a v [číslo] bylo pokračováno v hlavním líčení s tím že za [titul]. [titul]. [jméno] [příjmení] byl přítomen [titul]. [jméno] [příjmení] Hlavní líčení pak bylo skončeno ve [číslo] minut; -) účast při hlavním líčení dne 5. 3. 2020 s tím, že hlavní líčení bylo zahájeno v [číslo] minut, přítomen mu byl [titul]. [jméno] [příjmení] v substituci za [titul]. [titul]. [jméno] [příjmení] s tím, že hlavní líčení bylo skončeno v [číslo] minut; -) účast při hlavním líčení dne 6. 3. 2020, které bylo zahájeno v [číslo] minut s tím, že přítomen mu byl [titul]. [jméno] [příjmení] v substituci za [titul]. [titul]. [jméno] [příjmení] a hlavní líčení bylo skončeno v [číslo] minut; -) účast při hlavním líčení dne 25. 5. 2020 s tím, že toto hlavní líčení bylo zahájeno v [číslo] minut, přítomen mu byl [titul]. [jméno] [příjmení] v substituci za [titul]. [titul]. [jméno] [příjmení] s tím, že hlavní líčení bylo přerušeno v [číslo] minut a pokračováno bylo v 13.00 hodin a hlavní líčení bylo skončeno v [číslo] minut; -) účast při hlavním líčení dne 26. 5. 2020 s tím, že toto hlavní líčení bylo zahájeno v [číslo] minut. Přítomen mu byl [titul]. [jméno] [příjmení] v substituci za [titul]. [titul]. [jméno] [příjmení] Hlavní líčení bylo přerušeno v 10 hodin, pokračováno bylo v [číslo] minut za shodné účasti. Dále pak bylo hlavní líčení přerušeno v [číslo] minut s tím, že v hlavním líčení bylo pokračováno ve 12 hodin za shodné účasti, dále bylo hlavní líčení přerušeno v [číslo] minut s tím, že bylo pokračováno v [číslo] minut za shodné účasti. Dále bylo hlavní líčení přerušeno v [číslo] minut s tím, že bylo pokračováno v 15.10 minut za shodné účasti s tím, že hlavní líčení bylo skončeno v 16.00 hodin. -) účast při hlavním líčení dne 27. 5. 2020 s tím, že toto hlavní líčení bylo zahájeno v [číslo] minut. Přítomen mu byl [titul]. [jméno] [příjmení] v substituci za [titul]. [titul]. [jméno] [příjmení] Hlavní líčení bylo v [číslo] minut přerušeno, pokračováno bylo v [číslo] minut za shodné účasti. Dále bylo přerušeno v [číslo] minut a pokračováno bylo v [číslo] minut za shodné účasti a hlavní líčení bylo skončeno v [číslo] minut. -) účast při hlavním líčení dne 28. 5. 2020, které bylo zahájeno v [číslo] minut za účasti [titul]. [jméno] [příjmení] v substituci za [titul]. [titul]. [jméno] [příjmení] s tím, že toto hlavní líčení bylo skončeno v [číslo] minut; -) účast při hlavním líčení dne 31. 8. 2020, které bylo zahájeno v [číslo] minut s tím, že se ho účastnil [titul]. [titul]. [jméno] [příjmení] Hlavní líčení bylo přerušeno v [číslo] minut a v hlavním líčení bylo pokračováno v [číslo] minut s tím, že [titul]. [jméno] [příjmení] se dostavil [titul]. [jméno] [příjmení] v substituci. Dále bylo hlavní líčení přerušeno v [číslo] minut s tím, že v hlavním líčení bylo pokračováno v [číslo] za shodné účasti. Hlavní líčení pak bylo skončeno v [číslo] minut. -) účast při hlavním líčení dne 1. 9. 2020 s tím, že se ho účastnil [titul]. [titul]. [jméno] [příjmení] Hlavní líčení bylo přerušeno v [číslo] minut a pokračováno bylo v 11 hodin za shodné účasti. Dále bylo přerušeno v [číslo] minut s tím, že pokračováno bylo v [číslo] minut, kdy se ho od této doby účastnil v substituci za [titul]. [jméno] [příjmení] [titul]. [jméno] [příjmení] Hlavní líčení skončilo v [číslo] minut. -) účast při hlavním líčení dne 2. 9. 2020 s tím, že mu byl přítomen [titul]. [titul]. [jméno] [příjmení] a to hlavní líčení bylo zahájeno v [číslo] minut. V 11 hodin bylo hlavní líčení přerušeno a pokračováno bylo v [číslo] minut s tím, že za [titul]. [jméno] [příjmení] se v substituci účastnil [titul]. [jméno] [příjmení] Hlavní líčení pak bylo přerušeno ve 13 hodin a pokračováno bylo v [číslo] minut za shodné účasti stran s tím, že bylo skončeno v [číslo] minut. -) účast při hlavním líčení dne 22. 9. 2020, kdy toto hlavní líčení bylo zahájeno v [číslo] minut, účastnil se ho v substituci za [titul]. [titul]. [jméno] [příjmení] [titul]. [jméno] [příjmení], v [číslo] minut vystřídal [titul]. [jméno] [příjmení] [titul]. [jméno] [příjmení] v substituci za [titul]. [jméno] [příjmení] Hlavní líčení pak bylo skončeno v [číslo] minut.

17. Z faktury vystavená advokátní kanceláří [titul] [titul]. [jméno] [příjmení] ze dne 11. 11. 2020, č. fa. [číslo], soud zjistil, že v souvislosti s trestním řízením žalobce vedeného pod sp. zn. [spisová značka] účtoval obhájce [titul] [titul]. [jméno] [příjmení] žalobci částku 257 730 Kč.

18. Z obchodního rejstříku [právnická osoba] s.r.o. ze dne 10. 2. 2022 soud zjistil, že žalobce je od 23. listopadu 1993 jediným jednatelem a společníkem této společnosti.

19. Soud dospěl na základě provedeného dokazování k závěru o skutkovém stavu, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

IV. Právní úprava na projednávanou věc dopadající

20. Soud na danou věc aplikoval níže uvedená zákonná ustanovení.

21. Podle § 1 OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle § 2 OdpŠk se odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona se nelze zprostit.

22. Podle ustanovení § 5 písm. a) a b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek stanovených zákonem za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v trestním řízení, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

23. Podle § 7 OdpŠk mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda, právo na náhradu takové škody způsobené nezákonným rozhodnutím; právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

24. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

25. Podle § 15 odst. 1 OdpŠk přizná-li příslušný úřad náhradu škody, je třeba nahradit škodu do šesti měsíců od uplatnění nároku. Dle ustanovení § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen.

26. Dle ustanovení § 31a odst. 1 OdpŠk platí, že bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 citovaného ustanovení se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo.

V. Právní posouzení projednávané věci soudem

27. Žalobce se svoji žalobou domáhal (i) náhrady nákladů obhajoby a (v ) náhrady nemajetkové újmy za nezákonné trestní stíhání.

28. Zákon v obecné rovině rozeznává dva odpovědnostní tituly, a to nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup (srov. § 5 zákona). Stát přitom za újmu (majetkovou či nemajetkovou) způsobenou nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím odpovídá objektivně (tj. bez ohledu na zavinění – srov. § 2 zákona) a za současného (kumulativního) splnění tří podmínek: (i) příslušný orgán státu vydal nezákonné rozhodnutí (či došlo k nesprávnému úřednímu postupu); (ii) poškozenému vznikla škoda (či nemajetková újma); a (iii) újma je v příčinné souvislosti s takovým nezákonným rozhodnutím (či nesprávným úředním postupem), jinými slovy je mezi nimi dán vztah příčiny a následku.

29. Soud v obecné rovině konstatuje, že nárok na náhradu újmy způsobené zahájením trestního stíhání, jež neskončilo pravomocným odsouzením, se (s jistými výjimkami) posuzuje podle ustanovení § 5 písm. a), § 7 a § 8 OdpŠk jako nárok na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ČR sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

30. Jak je uvedeno shora, stát stíhá objektivní odpovědnost. Z uvedeného plyne, že vznik nároku na náhradu újmy není podmíněn prokázáním, že orgány činné v trestním řízení jednaly v rozporu se zákonem, nýbrž je založen na principu, podle kterého osoba, jež byla zproštěna obžaloby, resp. nebyla uznána vinnou ze spáchání trestného činu, má zásadně právo na náhradu škody (či jiné újmy) způsobené zahájením a vedením trestního stíhání, a to včetně nákladů na obhajobu (srov. § 31 OdpŠk).

31. Vzhledem k výsledku předmětného trestního řízení soud dospěl k závěru, že je dán odpovědnostní titul spočívající v nezákonném rozhodnutí (tj. nezákonném trestním stíhání), neboť žalobce nebyl odsouzen. Existence odpovědnostního titulu ostatně ani nebyla mezi stranami sporná. Níže jsou pak rozebrány jednotlivé nároky žalobce ve světle zbývajících podmínek zmiňovaných výše. (i) K náhradě škody v podobě obhajného 32. Zákon (č. 82/1998 Sb.) blíže nedefinuje pojem škody ani v obecné rovině neupravuje rozsah její náhrady. V této otázce je tudíž třeba vycházet ze zákona č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, v platném znění (dále jen„ o. z.“). Dle § 2951odst. 1 o. z. se škoda nahrazuje uvedením do předešlého stavu; není-li to dobře možné, anebo žádá-li to poškozený, hradí se škoda v penězích. Dle § 2952 o. z. pak platí, že se hradí skutečná škoda a to, co poškozenému ušlo (ušlý zisk). Záleží-li skutečná škoda ve vzniku dluhu, má poškozený právo, aby ho škůdce dluhu zprostil nebo mu poskytl náhradu. Škodou je přitom míněna majetková újma, která nastala (projevuje se) v majetkové sféře poškozeného (spočívá ve zmenšení jeho majetkového stavu), je objektivně vyjádřitelná v penězích a je tudíž tedy napravitelná poskytnutím majetkového plnění, především peněz. Skutečnou škodou se rozumí majetková újma spočívající ve zmenšení majetkového stavu poškozeného oproti stavu před škodnou událostí. Ušlý zisk představuje ušlý majetkový prospěch spočívající v nenastalém zvětšení (rozmnožení) majetku poškozeného, které bylo možno - kdyby nenastala škodná událost - důvodně očekávat s ohledem na pravidelný běh věcí (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu sp. zn. 25 Cdo 1158/2004 ze dne 18. 8. 2005 či sp. zn. 25 Cdo 1404/2004 ze dne 4. 11. 2004).

33. Za situace existence nezákonného rozhodnutí (tj. nezákonné trestní stíhání) na straně jedné a prokázaného provedení úkonů právní služby, resp. vyúčtování odměny ze strany obhájce žalobce (vznik dluhu) na straně druhé, soud nemohl dospět k jinému závěru, než že žalobou uplatněný nárok na náhradu nákladů na obhajobu je co do svého základu po právu.

34. Soud se pak dále zabýval rozsahem požadované náhrady škody.

35. Z provedeného dokazování vyplynulo, že žalobce byl obviněn ze spáchání zločinu podvodu ve formě účastenství podle § 24 odst. 1 písm. c) TZ a § 209 odst. 4 písm. d) TZ. Dle § 10 odst. 3 písm. c) advokátního tarifu při obhajobě v trestním řízení se za tarifní hodnotu považuje částka 30 000 Kč. Dle zmíněného ustanovení ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu pak výše mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí 2300 Kč.

36. Na základě provedeného dokazování soud dospěl k závěru, že je namístě přiznat žalobci nárok na náhradu škody ve výši odpovídající 70,5 úkonů právní služby, z toho 3,5 úkonů za plnou sazbu (a to sice za úkony 16. 8. 2016 převzetí a příprava zastoupení, 16. 8. 2016 sepis stížnosti a 18. 4. 2018 prostudování spisu) a 67 úkonů za sazbu sníženou o 20%. K tomu soud považuje za důležité zdůraznit následující.

37. Zaprvé soud přiznal odměnu za úkon sepsání stížnosti dne 16. 8. 2016 odměnu pouze ve výši poloviny sazby; platí totiž, že v § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu, ve kterém jsou taxativně vypočteny opravné prostředky, u nichž obhájci náleží mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby, není uvedena stížnost proti usnesení o zahájení trestního stíhání. Za tento úkon proto náleží odměna jen ve výši jedné poloviny úkonu, neboť se zřetelem na § 11 odst. 3 AT jde svou povahou a účelem o úkon nejbližší úkonům právní služby uvedeným v § 11 odst. 2 písm. d) advokátního tarifu (viz usnesení Vrchního soudu v Olomouci ze dne [datum rozhodnutí], sp. zn. [spisová značka])

38. Zadruhé, v souladu s § 31 odst. 1 OdpŠk platí, že náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu. Za obhajobu se přitom v trestním řízení hradí pouze škoda v rozsahu mimosmluvní odměny. Podle § 12 odst. 4 advokátního tarifu platí, že jde-li o společné úkony při zastupování nebo obhajobě dvou nebo více osob, náleží advokátovi za každou takto zastupovanou nebo obhajovanou osobu mimosmluvní odměna snížená o 20 %. Jinak řečeno, v projednávané věci z provedeného dokazování a z nesporných tvrzení účastníků vyplynulo, že po celou dobu trestního stíhání zastupoval obhájce žalobce rovněž dalšího obviněného. Proto také bylo na místě krátit odměnu za společné úkony (jednalo se o všechny výslechy a hlavní líčení; jinak řečeno, soud má za to, že z provedeného dokazování vyplynulo, že pouze převzetí a příprava zastoupení, sepis stížnosti dne 16. 8. 2016 a prostudování spisu dne 18. 4. 2018 nebyly úkony společné).

39. Zatřetí, s ohledem na provedené dokazování soud dovodil, že bylo na místě nároku žalobce vyhovět (s výhradou shora uvedeného), vyjma následujících úkonů. Pokud jde o úkon právní služby účast na hlavním líčení ve dnech 25. 5. 2020 a 26. 5. 2020, v obou těchto dnech byly provedeny vždy pouze 3 úkony právní služby, a to vzhledem k délce trvání jednotlivých hlavních líčení. Přitom soud vyšel z toho, že judikatura dovodila, že přestávka trvající maximálně 30 minut se započítává jako úkon (tedy včítá do úkonu). Je-li přerušení mezi dvěma výslechy delší než 30 minut, nezapočítává se přerušená doba do úkonu, ale jde o promeškaný čas, který se účtuje podle § 14 advokátního tarifu částkou 100 Kč za každou započatou půlhodinu (usnesení Vrchního soudu v Praze ve věci sp. zn. [spisová značka]). Neobstojí proto argumentace žalobce, který poukazoval na jednání dne 31. 3. 2022 na dlouhou přestávku dne 25. 5. 2022. Jinak řečeno, dne 25. 5. 2020 trvalo hlavní líčení 4 hodiny a 23 minut a dne 26. 6. 2020 pak trvalo hlavní líčení 6 hodin; proto bylo v souladu s § 11 odst. 1 písm. g) advokátního tarifu namístě přiznat nárok na náhradu škody ve výši odměnu podle advokátního tarifu za 3 úkony právní služby, a to v obou případech.

40. Celkem tak soud přiznal nárok na náhradu škody ve výši 3,5 úkonů obhajoby za plnou sazbu (tj. 8050 Kč), 67 úkonů za sazbu sníženou o 20 % (123 280 Kč), za 71 režijních paušálů podle § 13 odst. 4 advokátního tarifu a za ztrátu času ve smyslu § 14 odst. 1 advokátního tarifu za 27 půlhodin (2700 Kč). Jelikož v rozhodné době byl obhájce žalobce plátcem DPH, žalobci přísluší úhrada částky odpovídající DPH.

41. Ve světle shora uvedeného tak lze uzavřít, že soud přiznal žalobci náhradu škody za úkony právní služby obhajoby v celkové výši 187 949,3 Kč (srov. výrok I.). Co do částky co do částky 44 975,70 Kč pak byla žaloba zamítnuta, a to pro neexistenci odpovědnostního titulu (srov. výrok II. tohoto rozsudku). (v ) K zadostiučinění za nezákonné trestní stíhání 42. Co se týče vzniku nemajetkové újmy z důvodu zahájení a vedení trestního stíhání, nejde o vyvratitelnou domněnku, ale újma z důvodu trestního stíhání musí být prokázána (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ČR ze dne 15. 3. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2555/2010 či ze dne 3. 7. 2012, sp. zn. 30 Cdo 4280/2011). Soud tak vychází z toho, že vznik nemajetkové újmy (jakkoliv je každé trestní stíhání dle Ústavního soudu ČR – srov. nález sp. zn. IV. ÚS 428/05 - spojeno vždy s jistým zásahem do osobnostních práv trestně stíhaných osob) není na místě presumovat, ale prokazovat, stejně tak jako intenzitu (případné) újmy odůvodňující peněžité odškodnění.

43. Soud při stanovení formy a výše zadostiučinění vycházel v souladu s ustálenou judikaturou ze tří základních kritérií: (i) povaha trestní věci, (ii) délka trestního řízení a (iii) dopady trestního stíhání do osobnostní sféry žalobce. Povahou trestní věci se myslí zejména závažnost trestného činu, který byl poškozenému kladen za vinu, neboť ta zpravidla přímo úměrně zvyšuje intenzitu, s jakou poškozený trestní řízení vnímá.

44. V daném případě byl žalobce trestně stíhání pro účastenství na zločinu podvodu podle § 24 odst. 1 písm. c) TZ ve spojení s § 209 odst. 1, odst. 4 písm. d) TZ (s trestní sazbou 2 až 8 let). Povahu věci soud hodnotí jako závažnější, neboť uvedená trestná činnost je zločinem. Co se týče trvání zásahu spočívajícího ve vedení nezákonného trestního stíhání, tak ten trval od 4. 8. 2016 (tedy ode dne zahájení trestního stíhání) do dne 5. 11. 2020, kdy předmětné trestní stíhání bylo pravomocně skončeno. Trestní stíhání žalobce tak trvalo přibližně 4 roky a jeden měsíc. Soud vzal přitom v úvahu, že až do pravomocného skončení trestního stíhání byl žalobce v nejistotě ohledně dalšího vývoje ve věci.

45. V řízení bylo prokázáno, že žalobce byl do zahájení trestního stíhání osobou bezúhonnou. Dále žalobce tvrdil dopady nezákonného trestního stíhání ve své osobní, rodinné sféře a profesní sféře. V této souvislosti se zdůrazňuje, že ačkoliv byl žalobce řádně poučen podle § 118a o. s. ř., tyto zásahy do svého osobního, rodinného, profesního života nijak neprokázal. Žalobce soudu pouze předlož výpis z obchodního rejstříku [právnická osoba], s. r. o. Z tohoto výpisu lze ovšem pouze zjistit, že žalobce byl společníkem a jednatelem této společnosti. O vlivu trestního stíhání na jeho podnikání tento obchodní rejstřík nevypovídá ničeho. K prokázání zásahu do osobního, rodinného života pak žalobce nenavrhl žádných důkazů.

46. Na tomto místě se nicméně odkazuje na judikaturu Ústavního soudu, ze které plyne, že v některých případech již samotné trestní stíhání je způsobilé vyvolat vznik nemateriální újmy. I bez excesu úředních osob je trestní řízení způsobilé zasáhnout do osobnostních práv člověka; rozhodné tu není chování orgánů činných v trestním řízení, ale výsledek trestního řízení ve vztahu k opodstatněnosti jeho zahájení. Orgány státu, nadané vrchnostenskou pravomocí a donucovacími prostředky, musejí velmi pečlivě vážit, zda své přesvědčení o oprávněnosti k tak razantnímu zásahu do práv a svobod občana, jímž je zahájení trestního stíhání, opírají o dostatek věrohodných a způsobilých důkazních prostředků; jednají-li ukvapeně, nerozvážně, či přímo úskočně (dolus malus), musí být jejich nesprávný postup vyvážen odstraněním event. způsobených škod a poskytnutím odpovídajícího zadostiučinění. Obdobné závěry lze dovodit i ze stávající judikatury Nejvyššího soudu ČR (viz např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne 27. 6. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2813/2011).

47. V souladu s rozhodovací praxí Nejvyššího soudu (srov. např. rozhodnutí 30 Cdo 3212/2015 ze dne 16. 5. 2017) se soud dále pokusil provést srovnání s jinými obdobnými případy odškodnění. Tak v případě vedeném u zdejšího soudu pod sp. zn. 14 C 217/2017 byl poškozený stíhání rovněž pro podvod ve smyslu § 209 odst. 1 a odst. 4 písm. d) TZ, hrozil mu trest odnětí svobody ve výši 2 – 8 let, trestní stíhání trvalo 14 měsíců, prokázal zásahy do rodinného života, do sféry zdraví, do sociálního života bylo mu přiznáno zadostiučinění ve výši 25 000 Kč. Dále soud provedl srovnání s případem vedeným u zdejšího soudu pod sp. zn. 28 C 166/2015, kdy byl poškozený stíhání pro podvod podle § 209 odst. 1 a 5 písm. a) TZ, hrozil mu trest odnětí svobody až 10 let, trestní stíhání trvalo 1 rok a 10 měsíců a bylo mu přiznáno zadostiučinění pouze ve formě omluvy. Dále soud provedl srovnání s věcí vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. [spisová značka]; v rámci tohoto případu byl poškozený stíhán pro podvod podle § 209 odst. 1 a 4 TZ, hrozil mu trest odnětí svobody od 2 do 8 let, trestní stíhání trvalo 2 roky a 7 měsíců, prokázal zásahy do profesního života, do sféry zdraví a zásah do práva na ochranu soukromého života, dobré pověsti a jména, jakož i byl vyššího věku a bylo mu přiznáno přiměřené zadostiučinění ve výši 50 000 Kč. Konečně soud provedl srovnání s případem vedeným u zdejšího soudu pod sp. zn. 19 C 260/2019, kdy v této věci bylo vedeno trestní stíhání proti poškozenému pro zločin krádeže podle § 205 odst. 1 písmena a) a b) a odst. 4 písm. c) TZ a přečin porušování domovní svobody podle § 178 odst. 1 a 2 TZ a přečin poškození cizí věci podle § 228 odst. 1 TZ, poškozenému hrozil trest odnětí svobody od 2 do 8 let, trestní stíhání trvalo 4 roky a 3 měsíce, poškozený prokázal zásahy do rodinného života, do sféry zdraví, sociálního života a částečné zásahy do cti a pověsti a byla mu přiznáno zadostiučinění ve výši 30 000 Kč.

48. Pouze pro úplnost pak soud dodává, že nepovažuje za přiléhavé srovnání projednávané věci s věcí vedenou u zdejšího soudu pod sp. zn. 11 C 74/2016 a 19 C 304/2011 a u Městského soudu v Praze pod sp. zn. 14 Co 361/2016, 51 Co 380/2013 a 70 Co 459/2013-259, neboť ve všech těchto věcech sice byla přiznána částka zadostiučinění vyšší, avšak za situace, kdy poškození prokázali zásahy do svého osobního, rodinného, profesního, sociálního života, popř. do zdraví. Navíc tyto případy se týkaly rovněž jiné trestné činnosti.

49. S přihlédnutím ke shora uvedeným okolnostem dospěl soud k závěru, že žalobci nemajetková újmu spočívající v zásahu do jeho osobnostní sféry zahájením a vedením trestního stíhání vznikla, a to v takové intenzitě, jež odůvodňuje odškodnění v penězích. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že adekvátní zadostiučinění nemajetkové újmy žalobce je ve výši 10 000 Kč (tj. přibližně v částce 100 Kč za měsíc); ve zbytku pak žalobu zamítl (srov. výrok III. a IV. rozsudku).

50. Soud si je vědom toho, že přiznaná výše zadostiučinění je spíše symbolická. Nicméně při stanovení výše této částky vyšel zejm. z toho, že žalobce byl osobou bezúhonnou, přičemž ovšem neprokázal žádné zásahy do svého osobního, rodinného, sociálního profesního života, popř. do zdraví. Jistě je pravdou, že s ohledem na délku trvání trestního stíhání, bezúhonnost žalobce, jakož i výši trestu, který žalobci hrozil, by se pouhé konstatování porušení práva (resp. omluva) jevilo jako zcela nedostatečné s ohledem na sdílenou představu obecné spravedlnosti. Stejně tak by bylo ovšem nepřípadné, pokud by soud rozhodl o přiznání částky vyšší, a to za situace, kdy žalobce nebyl schopen konkrétní dopady do svého osobního, rodinného, profesního, sociálního života, popř. do zdraví nijak prokázat (ač k tomu byl soudem řádně vyzván).

VI. K úrokům z prodlení

51. Žalobce svojí žalobou rovněž požadoval zaplacení zákonného úroku z prodlení, a to od 15. 7. 2021 do zaplacení.

52. Podle § 15 odst. 2 OdpŠk se poškozený může domáhat se náhrady škody u soudu pouze tehdy, pokud do šesti měsíců ode dne uplatnění nebyl jeho nárok plně uspokojen. S ohledem na znění citovaného ustanovení stojí soudní judikatura na konstantním závěru, že se stát ocitá v prodlení s náhradou újmy způsobené nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím teprve marným uplynutím šestiměsíční lhůty určené k předběžnému projednání nároku, jež začíná běžet ode dne uplatnění nároku poškozeným u příslušného úřadu (tj. v dané věci žalované). Teprve ode dne následujícího po uplynutí zmíněné lhůty jej tedy stíhá povinnost zaplatit úrok z prodlení (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí], či sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum rozhodnutí]).

53. Uplatněním je pak okamžik doručení žádosti žalobkyně o náhradu újmy žalované, tj. v daném případě dne 14. 1. 2021 Lhůta 6 měsíců žalované uplynula dne 14. 7. 2021 (středa). Žalovaná se tak dostala do prodlení marným uplynutím 6 měsíců od uplatnění nároku dne 15. 7. 2021, a od tohoto dne (včetně) ji tudíž stíhala povinnost zaplatit příslušenství pohledávky. Z uvedeného důvodu soud přiznal žalobci úroky z prodlení od 15. 7. 2021, jejichž výše je odůvodněna ustanovením § 1970 zákona č. 89/2012 Sb. ve spojení s nařízením vlády č. 351/2013 Sb.

VII. K nákladům řízení

54. O náhradě nákladů řízení rozhodl soud podle § 142 odst. 2 o. s. ř., neboť převážně úspěšný (cca 77,3 %) byl žalobce (úspěch 237 949,30 Kč proti neúspěchu 69 780,70 Kč; soud přitom vzal do úvahy, že žalobce byl neúspěšný i ohledně částky 24 805 Kč, o kterou vzal svoji žalobu zpět, když tak neučinil pro pozdější chování žalované). Žalobci náleží náhrada účelně vynaložených nákladů v rozsahu zhruba 54,6 %.

55. Náklady žalobce jsou představovány soudním poplatkem ve výši 4 000 Kč a náklady právního zastoupení. Advokát žalobce učinil následující úkony právní služby při tarifní hodnotě sporu 307 730 Kč (náhrada škody ve výši 257 730 Kč + náhrada nemajetkové újmy ve výši 50 000 Kč): (i) příprava a převzetí zastoupení, (ii) podání žaloby, (iii) účast na jednání dne 27. 1. 2022 a (iv) účast na jednání dne 14. 3. 2022. Dále advokát žalobce učinil následující úkony při tarifní hodnotě sporu 282 925 Kč (náhrada škody ve výši 232 925 Kč + náhrada nemajetkové újmy ve výši 50 000 Kč): (i) účast na jednání dne 31. 3. 2022 a (ii) účast na jednání dne 28. 4. 2022. Výše odměny za jeden úkon při tarifní hodnotě 307 730 Kč činí podle § 7, 8 odst. 1 AT částku 9 540 Kč, výše odměny za jeden úkon při tarifní hodnotě 282 925 Kč činí 9 460 Kč.

56. K odměně advokáta náleží paušální náhrada 6 x 300 Kč dle § 13 odst. 3 AT. Advokát je plátcem DPH, o kterou se odměna advokáta zvyšuje. Za úkony související s předběžným projednáním nároku u žalované se odměna neposkytuje (§ 31 odst. 4 OdpŠk). V této souvislosti soud zdůrazňuje, že jakkoliv bylo v řízení prokázáno, že žalobce zaslal žalované předžalobní výzvu, soud nepřiznal náhradu za úkon spočívající v předžalobní výzvě, a to s odkazem na § 31 odst. 4 OdpŠk.

57. S ohledem na shora uvedené proto celkem náhrada nákladů žalobce činí 41 083,66 Kč, když soud k této částce dospěl následujícím výpočtem: (4 000 + 1,21 x (4 x 9 540 + 2 x 9 460 + 6 x 300)), to vše x 0,546 (srov. výrok V. tohoto rozsudku).

Poučení