37 C 65/2023 - 77

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl samosoudcem Petrem Navrátilem ve věci žalobkyně: [Anonymizováno] IČO [IČO zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zainteresované společnosti 0/0] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/0] proti žalované: [Anonymizováno] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/2] sídlem [Adresa zástupce zainteresované společnosti 0/1] o zaplacení 6 553 431,29 Kč s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žalovaná je povinna zaplatit žalobkyni částku ve výši [částka], a to do 15 dnů od právní moci tohoto rozsudku.

II. Žaloba, kterou se žalobkyně domáhala zaplacení částky [částka] s úrokem z prodlení ve výši 15 % ročně z částky [částka] od [datum] do zaplacení se zamítá.

III. Žalobkyně je povinna zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši [částka], a to do třech dnů od právní moci tohoto rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobkyně se svojí žalobou domáhala zaplacení částky [částka] s příslušenstvím. Žalobkyně se přitom domáhala jednak ušlého zisku za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], dále náhrady škody v podobě nákladů na zaměstnance ve výši [částka], dále náhrady nemajetkové újmy ve výši [částka], dále náhrady škody v podobě zaplacení úroků ve výši [částka] a dále náhrady škody v podobě náhrady právního zastoupení ve výši [částka]. Veškerou tuto svoji újmu spojovala s tvrzeným nezákonným rozhodnutím Policie České republiky, Krajské ředitelství policie Středočeského kraje, Územní odbor [adresa], Oddělení obecné kriminality ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno] (dále též „rozhodnutí ze dne [datum]“). Zdůrazňovala přitom, že v červenci roku 2020 zakoupila vyvážečku [Anonymizováno] [VIN kód] (dále též „vyvážečka“). Dne [datum] zaměstnanec žalobkyně dotčenou vyvážečku vydal Policii ČR. Ta byla na základě rozhodnutí ze dne [datum] vydána společnosti [právnická osoba]. Dne [datum] podala žalobkyně stížnost proti rozhodnutí ze dne [datum]. Na základě této stížnosti bylo rozhodnutí ze dne [datum] zrušeno usnesením okresního státního zastupitelství jako nezákonné. Dne [datum] pak Policie ČR vyvážečku svým rozhodnutím uložila do úschovy Okresnímu soudu v [Anonymizováno]. U tohoto soudu se pak vedl pod sp. zn. [spisová značka] spor o vydání věci mezi žalobkyní a společností [právnická osoba]. Dne [datum] pak byla uzavřena dohoda o narovnání mezi žalobkyní a společností [právnická osoba]., přičemž na základě této dohody požádala žalobkyně o vydání vyvážečky, která jí byla usnesením ze dne [datum] skutečně vydána. Podle žalobkyně tak pouze chybou policejního orgánu nemohla vyvážečku mít ve svém držení od [datum] do [datum], když podle žalobkyně by tato situace vůbec nemusela nastat, pokud by si policejní orgán ověřil vlastnické právo k vyvážečce.

2. Žalovaná ve svém vyjádření uvedla, že v projednávané věci existuje nezákonné rozhodnutí ve smyslu § 13 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „OdpŠk“), kterým je rozhodnutí ze dne [datum]. K požadavku na náhradu škody v podobě nákladů na právní zastoupení žalovaná uvedla, že u řady úkonů je sporné, zda byly učiněné v příčinné souvislosti s vydaným nezákonným rozhodnutím, či zda byly účelné. K náhradě škody v podobě nákladů na zaměstnance žalovaná zdůraznila, že vyčíslení tohoto nároku je evidentně nesprávné. K požadavku na náhradu škody v podobě ušlého zisku pak dotvrdila, že žalobkyně neprokázala vznik této škody. Konečně ve vztahu k nároku na náhradu nemajetkové újmy způsobené nezákonným rozhodnutím žalovaná vznesla námitku promlčení.

3. Soud ve věci učinil následující skutková zjištění.

4. Z žádosti o odškodnění ze dne [datum] a ze stanoviska žalované soud zjistil, že žalobkyně svůj nárok na náhradu škody v podobě ušlého zisku, v podobě náhrady nákladů vynaložených na zaměstnance, v podobě nákladů právního zastoupení a náhradu nemajetkové újmy uplatnila u žalované dne [datum]. Tuto žádost pak žalovaná vypořádala svým stanoviskem ze dne [datum], když žalobkyni nebylo vyhověno, a to ani z části.

5. Soud tedy na základě uvedeného konstatuje, že žalobkyně splnila podmínku pro soudní uplatnění nároku na náhradu újmy způsobené nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem předvídanou § 14 OdpŠk představovanou předběžným uplatněním nároku u příslušného orgánu (tj. zde žalovaná).

6. K tomu soud pro úplnost uvádí, že si je vědom vznesené námitky žalované, která poukazovala na skutečnost, že u ní nebyl řádně uplatněn nárok na náhradu škody ve výši [částka] v podobě zaplacení úroků. V této souvislosti soud nicméně poukazuje na skutečnost, že z obsahu soudního spisu plyne, že žaloba byla žalované doručena dne [datum] společně s výzvou k vyjádření. Žalovaná pak v rámci jednání dne [datum] dala jasně najevo, že ani tento nárok nehodlá uspokojit, a to pro absenci příčinné souvislosti mezi tvrzeným odpovědnostním titulem a vzniklou škodou. Za této situace by soud postup podle § 104 odst. 2 zákona č. 99/1963 Sb., občanský soudní řád, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „o. s. ř.“) považoval z ryzí formalismus rozporný s účelem a smyslem § 14 OdpŠk (k tomu viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

7. Dále z listin založených ve spise vedeném u Okresního soudu v [Anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující. (i) Z vyjádření společnosti [právnická osoba]. ze dne [datum] soud zjistil, že k žádosti žalobkyně o vydání vyvážečky ze dne [datum] společnost [právnická osoba]. uvedla, že je vlastníkem dotčené věci a tuto věc proto nevydá. (ii) Z žádosti o vydání úschovy ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně dne [datum] požádala Okresní soud v [Anonymizováno] o vydání vyvážečky, neboť dne [datum] uzavřela žalobkyně se společností [právnická osoba]. dohodu o narovnání, ve které se zavázala společnost [právnická osoba]. udělit souhlas s vydáním vyvážečky žalobkyni. (iii) Z usnesení Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud zjistil, že usnesením ze dne [datum], v právní moci dne [datum], rozhodl Okresní soud v [Anonymizováno] o vydání vyvážečky žalobkyni. (iv) Z vyrozumění ze dne [datum] soud zjistil, že vyvážečku si žalobkyně převzala dne [datum].

8. Dále z listin založených ve spise vedeném u Okresního soudu v [Anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující. (i) Z návrhu na nařízení předběžného opatření ze dne [datum] soud zjistil, že podáním doručeným Okresnímu soudu v [adresa] dne [datum] se žalobkyně domáhala vydání předběžného opatření vůči společnosti [právnická osoba]. Toto předběžné opatření mělo spočívat v tom, že se společnosti [právnická osoba]. mělo zakázat nakládat s vyvážečkou. (ii) Z usnesení Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud zjistil, že Okresní soud v [Anonymizováno] návrhu na vydání předběžného opatření ze dne [datum] vyhověl. (iii) Z usnesení Krajského soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum], č. j. [spisová značka], soud zjistil, že odvolací soud potvrdil usnesení Okresního soudu v [Anonymizováno] ze dne [datum]. Proti tomuto usnesení přitom brojila společnost [právnická osoba]., když mimo jiné tvrdila že vyvážečku nabyla na základě kupní smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum].

9. Dále z listin založených ve spise Okresního soudu v [adresa] sp. zn. [spisová značka] soud zjistil následující. (i) Z žaloby o vydání věci z dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně se vůči společnosti [právnická osoba]. svojí žalobou doručenou Okresnímu soudu v [Anonymizováno] dne [datum] domáhala vydání vyvážečky. (ii) Z vyjádření [právnická osoba]. ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba]. popírala nárok žalobkyně, když uváděla, že vlastnictví k dotčené vyvážečce nabyla na základě kupní smlouvy č. [hodnota] ze dne [datum]. (iii) Z vyjádření [právnická osoba]. ze dne [datum] soud zjistil, že společnost [právnická osoba]. popírala vlastnické právo k dotčené vyvážečce, když uváděla, že nabyla toto vlastnické právo bez toho, aniž by zde o tomto existovala jakákoliv reálná pochybnost. (iv) Z protokolu o jednání dne [datum] soud zjistil, že ve věci vedené u Okresního soudu v [Anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka] se konalo dne [datum] jednání. Na tomto jednání žalovaná společnost [právnická osoba]. setrvala na své stanovisku. Žalobkyně pak vzala svojí žalobu zpět, a to po sdělení předběžného právního názoru okresního soudu, který upozornil na skutečnost, že vyvážečka se nachází v soudní úschově, nikoliv v držbě žalované společnosti [právnická osoba]., nelze žalobě na vydání věci vyhovět.

10. Ze listin založených ve spise vedeném u Policie ČR, Krajské ředitelství policie Jihomoravského kraje, Územní odbor [adresa]-Venkov, Oddělní obecné kriminality sp. zn. [Anonymizováno] soud zjistil následující. (i) Ze záznamu o zahájení úkonu [podezřelý výraz] řízení soud zjistil, dne [datum] přijal policejní orgán oznámení o krádeži vyvážečky. Ve věci pak byly téhož dne zahájeny úkony [podezřelý výraz] řízení, a to pro [podezřelý výraz] krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b) a odstavce 4 písm. b) a c) [podezřelý výraz] zákoníku. (ii) Z vyčíslení škody společnost [právnická osoba]. soud zjistil, že společnost [právnická osoba]. dne [Anonymizováno] orgánu sdělila, že jí byla odcizena vyvážečka. (iii) Z předávacího protokolu soud zjistil, že policejnímu orgánu byl předložen předávací protokol, který dokládal nabytí vlastnického práva společnosti [právnická osoba]. k vyvážečce, a to dne [datum]. (iv) Z poučení poškozeného, kupní smlouvy soud zjistil, že policejnímu orgánu byla předložena kupní smlouva č. [hodnota], na základě které měla nabýt vlastnické právo k vyvážečce společnost [právnická osoba]., a to dne [datum]. (v) Z protokolu o vydání věci dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] byla policejnímu orgánu vydána vyvážečka jako věc, která může sloužit pro důkazní účely. (vi) Z rozhodnutí ze dne [datum] soud zjistil, že rozhodnutím ze dne [datum], v právní moci dne [datum], byla vyvážečka vydána společnosti [právnická osoba]. (vii) Ze záznamu o nahlédnutí do spisu soud zjistil, že dne [datum] nahlížela do [podezřelý výraz] spisu [tituly před jménem] [jméno FO]. (viii) Z oznámení o převzetí právního zastoupení ze dne [datum] soud zjistil, že [tituly před jménem] [jméno FO] dne [datum] informovala policejní orgán o tom, že převzala právní zastoupení žalobkyně. (ix) Ze stížnosti ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně podala stížnost proti rozhodnutí ze dne [datum]. (x) Z usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství [adresa]-venkov ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno], soud zjistil, že rozhodnutí ze dne [datum] bylo zrušeno, a to podle § 174 odst. 2 písm. e) [podezřelý výraz] řádu. V odůvodnění tohoto rozhodnutí pak bylo poukázáno na rozhodnutí Ústavního osudu sp. zn. II. ÚS 2813/18, jakož i skutečnost, že v případě pochybností o existenci vlastnického práva měl policejní orgán předat věc do úschovy a osoby uplatňující k ní své vlastnické právo měly toto právo uplatnit v občanském soudním řízení. (xi) Z protokolu o vydání věci dne [datum] soud zjistil, že dne [datum] byla vyvážečka vydána policejnímu orgánu. (xii) Z usnesení o uložení do úschovy soud zjistil, že usnesením ze dne [datum] policejní orgán vydal vyvážečku do soudní úschovy Okresnímu soudu v [Anonymizováno]. (xiii) Z vyrozumění ze dne [datum] soud zjistil, že žalobkyně byla dne [datum] vyrozuměna o tom, že usnesení ze dne [datum] nabylo právní moci dne [datum]. (xiv) Z usnesení ze dne [datum] soud zjistil, že [podezřelý výraz] věc podezření ze spáchání [podezřelý výraz] krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b), odst. 4 písm. c) [podezřelý výraz] zákoníku byla podle § 159a odst. 5 [podezřelý výraz] řádu odložena.

11. Dále z faktury číslo [hodnota] soud zjistil, že dne [datum] s datem splatnosti [datum] byla vystavena faktura ve výši žalobkyně ve výši [částka] včetně DPH, a to za právní služby poskytnuté [tituly před jménem] [jméno FO]. Fakturován touto fakturou byl i úkon převzetí právního zastoupení.

12. Z faktury číslo [hodnota] soud zjistil, že dne [datum], s datem splatnosti [datum] byla vystavena faktura na částku [částka] včetně DPH, a to žalobkyni, a to za právní služby poskytovaná v měsíci únoru. Fakturován touto fakturou byl i úkon nahlížení do spisu dne [datum].

13. Z faktury číslo [hodnota] soud zjistil, že fakturou vystavenou dne [datum], datum splatnosti [datum], byla právní zástupkyní žalobkyně, advokátkou [tituly před jménem] [jméno FO], fakturována částka [částka]. Fakturovány touto fakturou byly i úkony porada dne [datum] a stížnost dne [datum].

14. Z protokol o jednání s klientem a z potvrzení o poradě s advokátem soud zjistil, že dne [datum] se konala od 8 do 9:30 hodin porada mezi žalobkyní a její právní zástupkyní [tituly před jménem] [jméno FO].

15. Soud na základě provedeného dokazování učinil skutkový závěr, který je shodný se shora uvedenými skutkovými zjištěními.

16. Pouze pro úplnost zdejší soud dodává, že z dalších důkazy soud neučinil žádné relevantní skutkové zjištění (tj. jednotlivých faktur, kdy tato se týkala poskytování právních služeb, za které ovšem nelze přiznat nárok na náhradu škody viz níže). Další důkazy soud neprováděl, a to pro nadbytečnost za situace, když na základě provedeného dokazování soud učinil dostatečná skutková zjištění (tj. za situace, kdy soud dovodil absenci příčinné souvislosti mezi tvrzenou škodou a odpovědnostním titulem, pročež již postrádalo smyslu prokazovat vznik a výši tvrzené škody).

17. Soud posuzoval danou věc ve světle následujících zákonných ustanovení.

18. Podle § 1 odst. 1 OdpŠk, stát odpovídá za podmínek stanovených tímto zákonem za škodu způsobenou při výkonu státní moci.

19. Podle § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení [podezřelý výraz], a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem.

20. Podle § 7 OdpŠk mají účastníci řízení, ve kterém bylo vydáno rozhodnutí, z něhož jim vznikla škoda, právo na náhradu takové škody způsobené nezákonným rozhodnutím; právo na náhradu škody má i ten, s nímž nebylo jednáno jako s účastníkem řízení, ačkoliv s ním jako s účastníkem řízení jednáno být mělo.

21. Podle § 8 odst. 1 OdpŠk lze nárok na náhradu škody způsobené nezákonným rozhodnutím, není-li dále stanoveno jinak, uplatnit pouze tehdy, pokud pravomocné rozhodnutí bylo pro nezákonnost zrušeno nebo změněno příslušným orgánem. Rozhodnutím tohoto orgánu je soud rozhodující o náhradě škody vázán.

22. Podle § 31 odst. 1 OdpŠk platí, že náhrada škody zahrnuje takové náklady řízení, které byly poškozeným účelně vynaloženy na zrušení nebo změnu nezákonného rozhodnutí nebo na nápravu nesprávného úředního postupu.

23. Podle § 31 odst. 2 OdpŠk náhradu nákladů řízení může poškozený uplatnit jen tehdy, jestliže neměl možnost učinit tak v průběhu řízení na základě procesních předpisů, anebo jestliže mu náhrada nákladů takto již nebyla přiznána.

24. Podle § 31 odst. 3 OdpŠk náklady zastoupení jsou součástí nákladů řízení. Zahrnují účelně vynaložené hotové výdaje a odměnu za zastupování. Výše této odměny se určí podle ustanovení zvláštního právního předpisu o mimosmluvní odměně.

25. Podle § 32 odst. 3 OdpŠk se nárok na náhradu nemajetkové újmy promlčí za 6 měsíců ode dne, kdy se poškozený dozvěděl o vzniklé nemajetkové újmě, nejpozději však do deseti let ode dne, kdy nastala právní skutečnost, se kterou je vznik nemajetkové újmy spojen. Vznikla-li nemajetková újma podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí zákona, neskončí promlčecí doba dříve než za 6 měsíců od skončení řízení, v němž k nesprávnému úřednímu postupu došlo.

26. Podle § 35 odst. 1 OdpŠk platí, že promlčecí doba neběží ode dne uplatnění nároku na náhradu škody do skončení předběžného projednání, nejdéle však po dobu 6 měsíců.

27. Po právní stránce soud věc posoudil následovně.

28. Jak je uvedeno shora, žalobkyně se domáhala náhrady škody ve výši [částka] s příslušenstvím.

29. Dále pokud jde o samotný nárok žalobkyně, zákon v obecné rovině rozeznává dva odpovědnostní tituly, a to nezákonné rozhodnutí a nesprávný úřední postup (srov. § 5 OdpŠk). Stát přitom za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem či nezákonným rozhodnutím odpovídá objektivně (tj. bez ohledu na zavinění – srov. § 2 OdpŠk) za současného (kumulativního) splnění tří podmínek: (i) příslušný orgán státu vydal nezákonné rozhodnutí či došlo k nesprávnému úřednímu postupu; (ii) poškozenému vznikla újma (tj. nemajetková či majetková – škoda); a (iii) újma je v příčinné souvislosti s takovým nezákonným rozhodnutím či nesprávným úředním postupem; jinými slovy je mezi nimi dán vztah příčiny a následku (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

30. Soud má nicméně za to, že před zkoumáním naplnění podmínek stanovených OdpŠk (pokud se jedná o samotný žalovaný nárok) je nejprve nezbytné zabývat se námitkou promlčení tvrzeného nároku žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy, kterou vznesla žalovaná. Uplatní-li totiž účastník v civilním řízení soudním důvodně námitku promlčení, velí zásada hospodárnosti řízení, aby soud nejprve posoudil, zda je námitka důvodná, a pokud tomu tak je, aby žalobu zamítl, aniž by se zabýval otázkou splnění podmínek odpovědnosti za újmu či prokázána její výše.

31. Ze shora uvedených zákonných ustanovení (§ 32 zákona) plyne, že nárok na poskytnutí zadostiučinění za nemajetkovou újmu se promlčuje ve zcela speciálně konstruované promlčecí době. Počátek běhu šestiměsíční subjektivní promlčecí doby se odvíjí od vědomosti poškozeného (tj. zde žalobce), že došlo k nemajetkové újmě, tedy kdy se dozvěděl, že v jeho poměrech nastaly nepříznivé důsledky. Objektivní desetiletá doba pak počíná běžet od okamžiku této okolnosti (právní skutečnosti), která je coby nezákonné rozhodnutí či nesprávný úřední postup pro vznik újmy vyvolávajícím činitelem.

32. Z provedeného dokazování vyplynulo, že rozhodnutí ze dne [datum] bylo zrušeno usnesením usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství [adresa]-venkov ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]. Samotné [podezřelý výraz] stíhání pak skončilo usnesení o odložení dne [datum]. Žalobkyně uplatnila svůj nárok u žalované dne [datum]. Svoji žalobu pak podala až dne [datum]. Je proto naprosto zřejmé, že žalobkyně podala svoji žalobu po uplynutí zákonné 6měsíční lhůty. Žalovanou vznesená námitka je tak důvodná. Soud proto výrokem II. tohoto rozsudku žalobu co do částky [částka] s příslušenstvím zamítl (pokud jde o nárok žalobkyně na náhradu nemajetkové újmy způsobené tvrzeným nezákonným rozhodnutím).

33. Dále jak plyne z § 8 OdpŠk, aby bylo možné rozhodnutí státu považovat za nezákonné, je nezbytné, aby bylo zrušeno k tomu příslušným orgánem. Podmínka zrušení rozhodnutí pro nezákonnost odpovídá principu presumpce správnosti rozhodnutí orgánu veřejné moci (tj. zde soudů).

34. Naproti tomu nesprávným úředním postupem je porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu při jeho činnosti, a to zejména takové, které nevede k vydání rozhodnutí. Ačkoliv není vyloučeno, aby škoda, za kterou stát odpovídá, byla způsobena i nesprávným úředním postupem prováděným v rámci činnosti rozhodovací, je pro tuto formu odpovědnosti určující, že úkony tzv. úředního postupu samy o sobě k vydání rozhodnutí nevedou, a je-li rozhodnutí vydáno, bezprostředně se v jeho obsahu neodrazí (srov. např. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] či rozsudek ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]; dále též srov. Vojtek, P., Bičák, V.: Odpovědnost za škodu při výkonu veřejné moci. Komentář. 4. vydání. [adresa]. [právnická osoba]. Beck, 2017, str. 145). Podle konkrétních okolností může jít o jakoukoliv činnost spojenou s výkonem pravomocí státního orgánu, dojde-li při ní nebo v jejím důsledku k porušení pravidel předepsaných právními normami pro počínání státního orgánu nebo k porušení pořádku určeného povahou a funkcí postupu. O úřední postup jde tehdy, jestliže tak postupují osoby, které plní úkoly státního orgánu, a pokud tento postup slouží výkonu státní moci (srov. např. rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. [spisová značka] ze dne [datum]).

35. V obecné rovině přitom platí, že v řízení o odpovědnosti státu za škodu není oprávněn sám posuzovat zákonnost či jinou správnost rozhodnutí vydaného v jiném řízení. Zrušujícím nebo měnícím rozhodnutím (či naopak nezrušeným pravomocným rozhodnutím) je zdejší soud vázán ve smyslu ustanovení § 135 odst. 2 o. s. ř. a nemůže zákonnost rozhodnutí posuzovat ani jako otázku předběžnou (srov. např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]).

36. V projednávané věci platí, že žalobkyně spojovala svoji újmu s rozhodnutím ze dne [datum]. Z provedeného dokazování přitom vyplynulo, že toto rozhodnutí bylo zrušeno usnesením usnesení státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství [adresa]-venkov ze dne [datum], č. j. [Anonymizováno]. Dle názoru zdejšího soudu pak platí, že v projednávané věci je dán odpovědnostní titul, nezákonné rozhodnutí, kterým je rozhodnutí ze dne [datum].

37. S ohledem na shora uvedené se dále soud zaměřil na existenci dalších podmínek vzniku odpovědnosti žalované, tj. škody (a její výše) a příčinné souvislosti. Aby totiž mohla být žalobkyně se svojí žalobou úspěšná, musela prokázat, že jí v příčinné souvislosti s odpovědnostním titulem vznikla tvrzená škoda.

38. Nejvyšší soud v rozsudku ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], konstatoval, že o vztah příčinné souvislosti se jedná, vznikla-li škoda následkem porušení právní povinnosti škůdce či právem kvalifikované okolnosti, tedy je-li jeho jednání a škoda ve vzájemném poměru příčiny a následku, a tudíž je-li doloženo, že nebýt protiprávního úkonu (škodné události), ke škodě by nedošlo. Byla-li příčinou vzniku škody jiná skutečnost, odpovědnost za škodu nenastává; příčinou škody může být jen ta okolnost, bez jejíž existence by škodný následek nevznikl. Přitom nemusí jít o příčinu jedinou, nýbrž stačí, jde-li o jednu z příčin, která se podílí na nepříznivém následku, o jehož odškodnění jde, a to o příčinu podstatnou. Je-li příčin, které z časového hlediska působí následně (jde o tzv. řetězec postupně nastupujících příčin a následků), více, musí být jejich vztah ke vzniku škody natolik propojen, že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku. Časové hledisko pak není rozhodujícím a jediným kritériem a příčinnou souvislost nelze zaměnit za souvislost časovou, neboť újma může být důsledkem škodné události, i když nevznikla v době škodné události, ale později (srov. rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [právnická osoba] 86/90). Na druhé straně řetězec příčin nezakládá příčinnou souvislost mezi jednáním škůdce a vzniklou škodou tehdy, vstupuje-li do děje jiná, na jednání škůdce nezávislá, skutečnost, která je pro vznik škody rozhodující. Příčinná souvislost je přerušena např. v těch případech, kdy bezprostřední příčinou škody je skutečnost, která je již sama následkem, za nějž škůdce odpovídá z jiného právního důvodu, nebo tehdy, je-li vznik újmy vyvolán bezprostředně okolností, která nemá věcný vztah k počínání škůdce.

39. V rozsudku Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka], se uvádí: „[j]e běžné, že se kauzálního děje účastní více skutečností, které vedou ke vzniku škody. Mezi takovými skutečnostmi je však třeba identifikovat právně relevantní příčinu vzniku škody. Z celého řetězce všeobecné příčinné souvislosti (v němž každý jev má svou příčinu, zároveň však je příčinou jiného jevu) je třeba sledovat jen ty příčiny, které jsou důležité pro odpovědnost za škodu. Musí jít o skutečnosti podstatné, bez nichž by ke vzniku škody nedošlo. Pro existenci kausálního nexu je nezbytné, aby řetězec postupně nastupujících příčin a následků byl ve vztahu ke vzniku škody natolik propojen, že již z působení prvotní příčiny lze důvodně dovozovat věcnou souvislost se vznikem škodlivého následku. To znamená, aby prvotní příčina bezprostředně vyvolala jako následek příčinu jinou a ta případně příčinu další. K přerušení příčinné souvislosti dochází, jestliže nová okolnost působila jako výlučná a samostatná příčina, která vyvolala vznik škody bez ohledu na původní škodnou událost. Zůstala-li původní škodná událost tou skutečností, bez níž by k následku nedošlo, příčinná souvislost se nepřerušuje. Podle teorie adekvátní příčinné souvislosti je příčinná souvislost dána tehdy, jestliže je škoda podle obecné povahy, obvyklého chodu věcí a zkušeností adekvátním důsledkem protiprávního úkonu nebo škodní události. Současně se musí prokázat, že škoda by nebyla nastala bez této příčiny (conditio sine qua non).“.

40. Soud na základě provedeného dokazování dospěl k závěru, že zde neexistuje příčinná souvislosti mezi tvrzeným odpovědnostním titulem a tvrzenou škodou v podobě ušlého zisku za období od [datum] do [datum] ve výši [částka], dále náhrady škody v podobě nákladů na zaměstnance ve výši [částka] a dále náhrady škody v podobě zaplacení úroků ve výši [částka]. Soud proto výrokem II. tohoto rozsudku žalobu ve vztahu ke všem těmto nárokům zamítl, a to včetně požadovaného příslušenství.

41. V podrobnostech pak k tomu soud uvádí, že v projednávané věci je podstatné, že z provedeného dokazování je naprosto zřejmé, že rozhodnutí ze dne [datum] nebylo projevem svévole na straně policejního orgánu (když policejní orgán zahájil [podezřelý výraz] řízení na základě oznámení o krádeži vyvážečky ze dne [datum]). Je sice pravda, jak argumentovala žalobkyně, že toto rozhodnutí je rozhodnutím nezákonným (tj. pravomocným rozhodnutím, které bylo zrušeno). Nicméně přehlédnout nelze, že za situace, kdy si vlastnictví vyvážečky nárokovala společnost [právnická osoba]., přičemž toto i dokládala policejnímu orgánu, nemohl policejní orgán postupovat tak, jak by si snad představovala žalobkyně a okamžitě jí dotčenou vyvážečku vydat. Jediným správným postupem byl totiž postup, který nakonec policejní orgán přijal, tj. vydat dotčenou vyvážečku do soudní úschovy.

42. Přehlédnout přitom nelze, že v rámci řízení vedeného u Okresního soudu v [Anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka] společnost [právnická osoba]. až [datum] uzavřela s žalobkyní dohodu o narovnání, na základě které si žalobkyně převzala vyvážečku dne [datum]. Již v únoru 2021 přitom v rámci řízení vedeného u Okresního soudu v [Anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka] se žalobkyně domáhala vydání předběžného opatření, aby společnosti [právnická osoba]. bylo zakázáno nakládání s vyvážečkou. Společnost [právnická osoba]. se přitom proti tomuto předběžnému opatření aktivně bránila s odkazem na skutečnost, že vlastnické právo svědčí jí. Tuto argumentaci pak vznášela i v rámci řízení u Okresního soudu v [Anonymizováno] pod sp. zn. [spisová značka] (viz její vyjádření ze dne [datum], [datum] a její argumentace na jednání dne [datum]), jakož i v rámci [podezřelý výraz] řízení před policejním orgánem (jak je patrné z vyčíslení škody ze dne [datum]).

43. Jinak řečeno, to že neměla žalobkyně k dispozici vyvážečku v období od [datum] do [datum] nebylo dáno nezákonným rozhodnutím (resp. postupem policejních orgánů), nýbrž tím, že si dotčenou věc nárokovala společnost [právnická osoba]. V projednávané věci tak bylo prokázáno, že škoda by v majetkové sféře nastala i bez vydání nezákonného rozhodnutí. Tomu pak plně odpovídá prováděné dokazování, když z něho vyplynulo, že až [datum] byla uzavřena dohoda o narovnání mezi žalobkyní a společností [právnická osoba]., na základě které pak byla ze soudní úschovy dne [datum] vyvážečka žalobkyni vydána, jak bylo připomenuto shora. Žalobkyni a společnosti [právnická osoba]. přitom nic nebránilo v tom, aby tuto dohodu uzavřely podstatně dříve.

44. Pokud jde o nárok na náhradu škody v podobě náhrady právního zastoupení ve výši [částka], soud považuje tento nárok za částečně důvodný. Za situace existence odpovědnostního titulu (nezákonného rozhodnutí ze dne [datum]) na straně jedné a prokázaného provedení úkonů právní služby a vyúčtování odměny právní zástupkyní žalobkyně na straně druhé, soud nemohl dospět k jinému závěru, než že žalobou uplatněný nárok je co do svého základu po právu. Soud se dále zabýval výší nároku na náhradu škody požadovanou žalobkyní.

45. Z provedeného dokazování vyplynulo, že [podezřelý výraz] řízení se vedlo pro [podezřelý výraz] krádeže podle § 205 odst. 1 písm. b) a odstavce 4 písm. b) a c) [podezřelý výraz] zákoníku. Dle § 10 odst. 3 písm. c) advokátního tarifu v dotčeném [podezřelý výraz] řízení se za tarifní hodnotu považuje částka [částka]. Dle zmíněného ustanovení ve spojení s § 7 bod 5 advokátního tarifu pak výše mimosmluvní odměny za 1 úkon právní služby činí [částka].

46. Soud má za to, že požadavek žalobkyně na zaplacení náhrady škody je důvodný pouze co do výše [částka]. To odpovídá odměně vypočtené dle advokátního tarifu za 3,5 úkonů a 4 režijní paušály ve smyslu § 13 odst. 4 advokátního tarifu. Za důvodný soud považuje konkrétně nárok na náhradu škody v podobě nákladů na právní zastoupení za následující právní úkony: [datum] (převzetí právního zastoupení, 1 úkon); [datum] (nahlížení do spisu, 1 úkon); porada dne [datum] (1 úkon); stížnost ze dne [datum] (půl úkonu). K tomu soud zdůrazňuje, že z judikatury Ústavního soudu plyne, že úkon nahlížení do spisu je namístě považovat za samostatný úkon právní služby, za který náleží náhrada podle § 11 odst. 3 AT, neboť se svou povahou kvalitativně blíží úkonu podle § 11 odst. 1 písm. f) AT (viz nález Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. I. ÚS 3906/17). Dále pokud jde o úkon porada dne [datum], soud tento úkon považuje za účelný za situace, kdy této poradě (delší jedné hodiny) předcházelo nahlížení do spisu a následně se výsledky této porady promítly do podání stížnosti proti rozhodnutí ze dne [datum]. Pokud pak jde o samotnou stížnost, soud přiznal náhradu škody pouze ve výši odpovídající úkonu dle advokátního tarifu. Platí totiž, že v § 11 odst. 1 písm. k) advokátního tarifu, ve kterém jsou taxativně vypočteny opravné prostředky, u nichž náleží mimosmluvní odměna za jeden úkon právní služby, není uvedena stížnost proti usnesení o vrácení věci. Za tento úkon proto náleží odměna jen ve výši jedné poloviny úkonu, neboť se zřetelem na § 11 odst. 3 advokátního tarifu jde svou povahou a účelem o úkon nejbližší úkonům právní služby uvedeným v § 11 odst. 2 písm. d) advokátního tarifu.

47. Za nedůvodný naopak považuje soud na nárok na náhradu školy v podobě nákladů na právní zastoupení za úkony [datum] (sepis přípisu Policii ČR). Z ustálené judikatury totiž plyne, že za vypracování písemností týkajících se pouze dokazování adresovaných soudu prvního stupně odměna nepřísluší, resp. pokud právní zástupce účastníka sděluje soudu své důkazní návrhy a v písemném podání stanovisko účastníka, které koresponduje s jeho již sdělenými stanovisky, nejde o účelně vynaložené náklady právního zástupce, a za taková podání odměna nepřísluší (srov. usnesení Krajského soudu v [adresa] ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka] nebo usnesení Vrchního soudu v Praze ve věci sp. zn. [spisová značka]). Tyto závěry pak a maiori ad minus musí platit i pro nejrůznější sdělení, žádosti a podněty, které mohou účastníci řízení soudu zasílat v průběhu řízení, nejedná-li se o podání ve věci samé, resp. návrhy a vyjádření výslovně uvedené v § 11 advokátního tarifu.

48. Za nedůvodný považuje soud i požadavek na nárok na náhradu škody v podobě náklad na právní zastoupení za úkony [datum] (sepis stanoviska pro klienta k náhradě škody státu); [datum] (sepis žádosti o odškodnění); [datum] (přípis se sdělením čísla účtu a doložení originálu plné moci); [datum] (sepis urgence). Platí totiž, že předběžné projednání nároku na náhradu škody u příslušného ústředního orgánu má neformální povahu a nepředpokládá se, že by při něm poškozený musel být právně zastoupen. Proto mu zákon neumožňuje, aby v rámci náhrady nákladů řízení uplatnil náklady zastoupení, i když je ve fázi projednání nároku podle § 14 odst. 1 OdpŠk vynaložil. Toto ve shora citovaném § 31 odst. 4 OdpŠk jasně dané omezení nelze obejít ani tím, že by se poškozený v následném soudním řízení domáhal náhrady těchto nákladů v rámci rozhodnutí o náhradě nákladů řízení podle § 151 o. s. ř. jako nákladů na předžalobní výzvu ve smyslu § 142a o. s. ř. a § 11 odst. 1 písm. d) advokátního tarifu, a to ani tehdy, kdyby právní zástupce žalobce nad rámec předběžného uplatnění nároku podle § 14 odst. 1 OdpŠk zaslal ještě další předžalobní výzvu. Takový úkon, jehož nezbytnost jinak vyplývá z § 142a o. s. ř., lze totiž v případě nároků podle zákona č. 82/1998 Sb. považovat za nadbytečný, a to právě s ohledem na speciální právní úpravu předžalobního projednání nároku (viz rozsudek Nejvyššího soudu ze dne [datum], sp. zn. [spisová značka]). Dlužno poznamenat, že § 31 OdpŠk opakovaně prošel i testem ústavnosti (srov. například usnesení Ústavního soudu ze dne [datum], sp. zn. III. ÚS 445/16).

49. Za nedůvodný považuje i soud nárok na náhradu škody v podobě nákladů na právní zastoupení za úkony dne [datum] (sepis předběžného opatření); [datum] (sepis výzvy [právnická osoba].); [datum] (sepis žaloby o vydání věci); [datum] (sepis vyjádření k odvolání); [datum] (příprava [podezřelý výraz] oznámení na [právnická osoba].); [datum] (vyjádření k výzvě soudu); [datum] (sepis stížnosti proti usnesení o odložení věci); [datum] (porada s klientem); [datum] (účast na jednání u Okresního soudu v [Anonymizováno]; [datum] (sepis žádosti o vydání předmětu z úschovy); [datum] (sepis souhlasu s vydáním předmětu z úschovy, projednání žádosti o vydání věci z úschovy s protistranou); [datum] (sepis připomínek k dohodě o narovnání); [datum] (další úpravy dohody o narovnání); [datum] (sepis odvolání proti usnesení o vrácení jistoty); [datum] (sepsání vzdání se práva odvolání), neboť tyto úkony nebyly účelně vynaloženy na zrušení rozhodnutí ze dne [datum]. Jak totiž vyplývá z jazykového a teleologického výkladu ustanovení § 31 odst. 1 OdpŠk, je nedostačující pouhá souvislost vynaložených nákladů s nezákonným rozhodnutím. Tyto musí být vynaloženy přímo na odstranění či změnu nezákonného rozhodnutí. Jinak řečeno, v projednávané věci absentuje příčinná souvislosti mezi utrpěnou škodou a odpovědnostním titulem, když tyto náklady byly vynaloženy z důvodu skutečnosti, že si vlastnické právo k vyvážečce nárokovala společnost [právnická osoba]., nikoliv z důvodu existence nezákonného rozhodnutí ze dne [datum]. Tyto závěry se pak logicky vztahují i na požadavek žalobkyně stran cestovného a náhrady za promeškaný čas k úkonu den [datum].

50. S ohledem na shora uvedené tak lze uzavřít, že pokud jde o nárok žalobkyně na náhradu škody v podobě nákladů na právní zastoupení, soud uznal jako důvodný výrokem I. tohoto rozsudku její nárok pouze co do výše [částka] a ve zbytku jej výrokem II. zamítl.

51. Pouze pro úplnost soud uvádí, že nenavýšil vypočtené náklady právního zastoupení o DPH za situace, kdy žalobkyně na jednání dne [datum] jednoznačně uvedla, že se domáhá náhrady škody v podobě nákladů na právní zastoupení bez DPH.

52. Výrok III. o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 3 o.s.ř., dle něhož i když měl účastník ve věci úspěch jen částečný, může mu soud přiznat plnou náhradu nákladů řízení, měl-li neúspěch v poměrně nepatrné části nebo záviselo-li rozhodnutí o výši plnění na znaleckém posudku nebo na úvaze soudu, ve spojení s ustanovením § 151 odst. 3 o.s.ř., dle něhož účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku.

53. S ohledem na to, že žalovaná byla neúspěšná pouze ve zcela nepatrné části, soud rozhodl tak, že jí přiznal plnou náhradu nákladů řízení. Žalované, která nebyla v řízení zastoupena a nedoložila výši hotových výdajů, tak v dané věci vznikl nárok na náhradu nákladů řízení v celkové výši [částka] odpovídající paušální náhradě za 4 úkonů (písemné vyjádření k žalobě, 2 x účast na jednání soudu ve dnech [datum] a [datum] a 1 x příprava na jednání). Uvedené je odůvodněno ustanovením § 1 odst. 3 ve spojení s § 2 odst. 3 zmíněné vyhlášky č. 254/2015 Sb. Soud proto rozhodl, jak je uvedeno ve výroku III. tohoto rozsudku.

Poučení