37 C 77/2020-165

Rubrum

Obvodní soud pro Prahu 2 rozhodl soudkyní Mgr. Zdeňkou Burdovou ve věci žalobců: a) [celé jméno žalobce], [datum narození] bytem [adresa žalobce] b) [jméno] [příjmení], [datum narození] bytem [adresa] oba zastoupeni advokátem JUDr. [jméno] [příjmení] sídlem [adresa] proti žalované: Česká republika - Ministerstvo spravedlnosti, IČO 00025429 sídlem Vyšehradská 424/16, 128 10 Praha 2 - Nové Město za níž jedná Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových sídlem Rašínovo nábřeží 390/42, 128 00 Praha 2 - Nové Město pro zaplacení 88 300 Kč s příslušenstvím a 89 832 s příslušenstvím takto:

Výrok

I. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci a) částku 88 300 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. od 8. 6. 2020 do zaplacení, se zamítá.

II. Žalobce a) je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

III. Žaloba, aby žalovaná byla povinna zaplatit žalobci b) částku 89 832 Kč s úrokem z prodlení ve výši 10 % p. a. od 8. 6. 2020 do zaplacení, se zamítá.

IV. Žalobce b) je povinen zaplatit žalované náhradu nákladů řízení ve výši 1 200 Kč, a to do tří dnů od právní moci rozsudku.

Odůvodnění

1. Žalobci se žalobou došlou soudu dne 8. 6. 2020 domáhali částky 88 300 Kč (žalobce a) s příslušenstvím a částky 89 832 Kč (žalobce b) s tím, že bylo porušeno jejich právo na projednání věci v přiměřené lhůtě v řízení u Městského soudu v Praze sp.zn. [spisová značka]. Žalobci vystupují jako věřitelé v konkurzním řízení. Přihlášku uplatnil žalobce a) dne 27. 11. 2002 a žalobce b) 8. 8. 2002. Konkurzní řízení stále trvá. Dosud nebylo vydáno ani usnesení o částečném rozvrhu. Žalobcům nebylo poskytnuto žádné plnění. Je očekáváno uspokojení věřitelů ve výši 6 – 8 % Stanoviskem ze dne 2. 6. 2020 žalovaná konstatovala porušení práva žalobců na projednání věci v přiměřené lhůtě, avšak za dostačující odškodnění považuje pouze toto konstatování.

2. Žalovaná se vyjádřila tak, že žalobci se obrátili se svým nárokem na žalovanou podáním doručeným žalované dne 4. 12. 2019. Žalovaná svým stanoviskem ze dne 2. 6. 2020 dospěla k závěru, že v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v jeho nepřiměřené délce a žalobcům poskytla zadostiučinění ve formě konstatování porušení jeho práva na přiměřenou délku řízení, kterážto forma satisfakce se jeví odpovídající okolnostem věci. Řízení bylo zahájeno dne 12. 4. 2002 návrhem na prohlášení konkurzu a majetek spol. [právnická osoba] v likvidaci, [IČO]. Žalobce a) se dne 27. 11. 2002 přihlásil do řízení jako věřitel [číslo] se svou pohledávkou ve výši 223 802 Kč, jež byla na zvláštním přezkumném jednání dne 17. 2. 2007 popřena ve výši 117 532 Kč a nebyla zjištěna v žádné výši. Žalobce b) se dne 8. 8. 2002 přihlásil do řízení jako věřitel [číslo] se svou pohledávkou ve výši 313 320 Kč, jež byla uznána v plné výši. Konkurzní řízení dosud neskončilo a ve vztahu k žalobcům činí jeho celková délka 17 let a 6 měsíců či 9 měsíců. Do konkurzního řízení se přihlásilo cca 15.000 věřitelů, přičemž správce konkurzní podstaty popřel pohledávky cca 6.000 věřitelů. V rámci konkurzu probíhalo několik set incidenčních sporů. Správce konkurzní podstaty předložil soudu dne 31. 7. 2017 návrh na částečný rozvrh, jenž zahrnoval věřitele toliko do pořadového [číslo] s návrhem na uspokojení ve výši 3% zjištěných pohledávek s předpokládaným konečným uspokojením ve výši 6 až 8%. V současné době probíhá ze strany správce konkurzní podstaty kontrola seznamu přihlášených pohledávek, kdy je třeba provést hromadnou lustraci v CEO ohledně cca 13.000 věřitelů, jež je pro ukončení konkurzního řízení zásadní. Ze seznamu 472 věřitelů, u nichž se nepodařilo doručit písemnost, byla provedena lustrace v CEO, včetně dožádání na Slovensko. U již zemřelých věřitelů byly obeslány dědické soudy k určení jejich procesního nástupce. V případech, kde došlo k zastavení dědického řízení pro nedostatek majetku, bylo řízení ohledně těchto věřitelů zastaveno, o čemž konkurzní soud zveřejňuje vyhlášky o zastavení řízení. Do doby kompletní lustrace věřitelů nelze vydat rozvrhové usnesení. Ke složitosti tohoto konkrétního řízení tedy přispěl fakt, že zde bylo velké množství konkursních věřitelů, přičemž velká část z nich jsou občany Slovenské republiky, což je spojeno se složitější kooperací věřitelů a správce konkurzní podstaty či konkurzního soudu. Především bylo konkurzní řízení komplikováno probíhajícími incidenčními spory vedenými Městským soudem v Praze, které čítaly celkem 1.032 sporů s celkovou částkou dosud neskončených řízení o sporných pohledávkách ve výši 1 486 029,80 Kč. V daném případě se při mimořádně vysoké konkurenci věřitelů jedná o částku bagatelní.

3. Žalobci se obrátili se svým nárokem na žalovanou podáním doručeným žalované dne 4. 12. 2019. Žalovaná svým stanoviskem ze dne 2. 6. 2020 dospěla k závěru, že v řízení vedeném u Městského soudu v Praze pod sp. zn. [spisová značka] došlo k nesprávnému úřednímu postupu spočívajícímu v jeho nepřiměřené délce a žalobcům poskytla zadostiučinění ve formě konstatování porušení jejich práva na přiměřenou délku řízení, kterážto forma satisfakce se jeví odpovídající okolnostem věci (prokázáno výzvou k úhradě ze dne 3. 12. 2019 a stanoviskem ze dne 18. 6. 2019).

4. Spisem Městského soudu v Praze, sp. zn. [spisová značka] má soud prokázáno: Dne 12. 4. 2002 podává Česká republika – Okresní soud v Benešově, na [právnická osoba] v likvidaci návrh na prohlášení konkurzu. Dne 22. 4. soud vyzývá navrhovatele, aby odstranil vady svého návrhu, doplnil svůj návrh, dále dne 23. 5. 2012 soud ukládá dlužníku, aby se vyjádřil k návrhu na prohlášení konkurzu, dne 13. 6. 2002 soud usnesením na majetek dlužníka [právnická osoba] v likvidaci prohlásil konkurz s právní mocí dne 5. 7. 2002 a ustanovil správce konkurzní podstaty a vyzval věřitele, aby ve lhůtě 60 dnů od vyvěšení tohoto usnesení, přihlásili u soudu pohledávky za dlužníkem. Dne 12. 8. 2002 podává správce konkurzní podstaty soudu dílčí zprávu a soupis konkurzní podstaty. Nařízeno přezkumné jednání přihlášených pohledávek na den 30. 9. 2002, městské státní zastupitelství vstupuje do konkurzního řízení dne 21. 8. 2002. Dne 30. 9. 2002 se konalo přezkumné jednání, předmětem bylo přezkoumání přihlášených pohledávek podle seznamu sestaveného správcem. Dne 30. 9. 2002 se konala schůze konkurzních věřitelů, přítomno 83 % věřitelů konkurzních pohledávek, prohlášeno usnesení, že soud potvrdil členy věřitelského výboru a náhradníky. Dne 1. 11. 2002 soudu doložen průběžný soupis konkurzní podstaty, dne 31. 10. 2002 popření pohledávky konkurzním věřitelem [právnická osoba], dále 13. 11. 2002 se konala schůze věřitelského výboru, seznam incidenčních sporů ve věci [spisová značka], celkem 39. Dne 23. 5. 2003 podává správce konkurzní podstaty dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty, upozorňuje na velký počet incidenčních žalob. Dne 9. 12. 2003 správce konkurzní podstaty podává dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty. Počet konkurzních věřitelů dosahuje 14 557, celková výše přihlášených pohledávek představuje částku 2,685, 540.014,02 Kč. Dne 7. 4. 2004 správce konkurzní podstaty podává aktualizaci soupisu konkurzní podstaty, dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty s tím, že upozorňuje na počet incidenčních sporů, jichž se správce účastní. Dne 26. 8. 2004 podává správce dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty, 30. 9. 2004 aktualizace soupisu konkurzní podstaty, schůze věřitelského výboru 20. 9. 2004. Dne 3. 12. 2004 správce konkurzní podstaty podává zprávu o aktuálním stavu konkurzního řízení, soud žádá Městský soud v Praze, 5 Cmo 246/2002 o urychlené vydání rozhodnutí, dne 11. 1. 2005 podána zpráva o aktuálním stavu konkurzního řízení správce konkurzní podstaty. Dále dne 12. 1. 2005 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby předložil soudu aktuální zprávu o své činnosti, výzvy na odstranění vad podaných přihlášek, seznam přihlášených pohledávek zpracovaný, seznam pohledávek, ke kterým se nepřihlíží. Dne 18. 4. 2005 správce konkurzní podstaty žádá o prodloužení lhůty o 6 měsíců z důvodu velkého množství podaných přihlášek, zhruba 14 000. Dne 19. 4. 2005 soud žádá, aby ve lhůtě do 1. 8. 2005 soudu předložil správce konkurzní podstaty dílčí zprávu o své činnosti, aktuální zprávu o přezkoumávání přihlášených pohledávek. Dne 11. 8. 2005 správce konkurzní podstaty podává dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty a aktuální zprávu o přezkoumaných přihlášených pohledávek. Dne 2. 2. 2006 podává zprávu o průběhu konkurzního řízení, 55 incidenčních sporů, upozorňuje. Dne 16. 2. 2006 správce podává návrh na nařízení prvního zvláštního přezkumného jednání. Nařízeno na 26. 5. 2006. Dne 13. 3. 2006 správce konkurzní podstaty podává návrh na povolení čerpání zálohy na jeho dosavadní činnost. Soud povoluje zálohu, čerpání první zálohy ve výši 2, 000.000,00 Kč, správci konkurzní podstaty dne 14. 3. 2006. Dne 26. 5. 2006 proběhlo první zvláštní přezkumné jednání, kde uvedené pohledávky jsou popřeny, v rozsahu 20 stran. Listy seznamu vykonatelných pohledávek konkurzních věřitelů se nacházejí ve zvláštní příloze spisu, jako příloha C, 16 svazků. Dne 25. 10. 2006 podána dílčí zpráva o činnosti správce konkurzní podstaty. Dne 10. 1. 2007 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby ve lhůtě 30 dnů podal aktuální zprávu o stavu řízení. Dne 6. 3. 2007 správce konkurzní podstaty podává dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty. Dne 20. 3. 2017 správce konkurzní podstaty na povolení čerpání za odměny. Dne 20. 3. 2007 soud povoluje čerpání odměny, druhou zálohu ve výši 2, 000.000,00 Kč. Dne 30. 8. 2007 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby podal aktuální zprávu o stavu řízení. Dílčí zprávu o činnosti správce podává dne 1. 10. 2007. Nařízeno druhé zvláštní přezkumné jednání dne 17. 12. 2007, které se konalo, uveden i seznam incidenčních žalob. Dne 15. 4. 2008 návrh správce konkurzní podstaty na povolení čerpání zálohy na odměnu za jeho dosavadní činnosti. Soud povoluje třetí zálohu na odměnu ve výši 2, 000.000,00 Kč usnesením ze dne 19. 6. 2008. Dále dne 30. 6. 2008 soud žádá správce konkurzní podstaty, aby dodal ve lhůtě 30 dnů zprávu incidenčních sporů, aktuální soupis konkurzní podstaty, návrh na další postup v řízení. Správce konkurzní podstaty podává dne 10. 10. 2000 dílčí zprávu o činnosti konkurzní podstaty, seznam incidenčních sporů. Nařízeno 13. 10. 2008 na den 16. 12. 2008 třetí zvláštní přezkumné jednání. Seznam incidenčních sporů po druhém zvláštním přezkumném jednání v rozsahu 10 stran. Dne 16. 12. 2008 třetí zvláštní přezkumné jednání. Dne 16. 12. 2008 soud vyzývá správce konkurzní podstaty k doložení zprávy o stavu incidenčních sporů, aktuální soupis konkurzní podstaty, zprávy o dosavadních nákladech konkurzu, odsouhlaseno věřitelským výborem. Seznam incidenčních žalob napadlý v období říjen, listopad 2008 v rozsahu: 77 stran. Dále dne 14. 4. 2009 soud vyzývá správce konkurzní podstaty, aby podal zprávu o stavu incidenčních sporů, aktuální soupis konkurzní podstaty, dílčí zprávy činnosti správce konkurzní podstaty podána dne 22. 4. 2009. Dne 4. 6. 2009 soud vyzývá správce konkurzní podstaty, aby předložil aktuální přehled příjmů a výdajů konkurzu odsouhlasený věřitelským výborem. Dne 8. 6. 2009 správce konkurzní podstaty podává dodatečné uznání pohledávky a návrh na jejich dodatečné zjištění, soud o tomto rozhoduje dne 11. 6. 2009. Dále dne 18. 6. 2009 podává rovněž dodatečné uznání pohledávky, návrh na její dodatečné zjištění. Soud o tomto rozhoduje dne 11. 6. 2009. Dále dne 18. 6. 2009 podává rovněž dodatečné uznání pohledávky, návrh na její dodatečné zjištění. Soud rozhoduje dne 18. 6. 2009. Stejně tak podává dne 3. 8. 2009 a 18. 8. 2009. Soud opakovaně ukládá správci konkurzní podstaty, aby předložil aktuální přehled příjmů a výdajů konkurzu odsouhlasený věřitelským výborem dne 24. 8. 2009. Dále rozhoduje o pohledávce dne 24. 8. 2009, která se pokládá za zjištěnou, dne 21. 8. 2009 správce konkurzní podstaty podává návrh na dodatečné uznání pohledávky, návrh na její dodatečné zjištění. Soud rozhoduje dne 24. 8. 2009. Stejně tak dne 28. 8. 2009 podává správce konkurzní podstaty další návrhy na uznání pohledávek a jejich návrh na další dodatečné zjištění, stejně tak 31. 8. 2009, 3. 9. 2009. Soud dodatečně pokládá za zjištěnou pohledávku dne22. 9. 2009. Městské státní zastupitelství dne 3. 11. 2009 vystupuje z konkurzního řízení. Dále dne 22. 12. 2009 správce konkurzní podstaty podává návrh na uznání pohledávky a návrh na její dodatečné zjištění. Dále dne 30. 12. 2009 předkládá aktuální přehled dosavadních příjmů a výdajů konkurzu. Soud rozhoduje o pohledávce konkurzního věřitele, pokládá ji za zjištěnou dne 6. 1. 2010. Dále 11. 2. 2010 správce konkurzní podstaty návrh na dodatečné uznání pohledávky, návrh na dodatečné zjištění, stejně tak dne 19. 2. 2010. Soud o tomto rozhoduje dne 23. 2. 2010 a 1. 3. 2010. Dne 15. 3. 2010 soud ukládá věřitelskému výboru, aby předložil soudu dílčí zprávu o své činnosti a sdělil soudu své stanovisko o dosavadní činnosti správce konkurzní podstaty 15. 3. 2010. Zpráva o činnosti v právní věci úpadce podává věřitelský výbor dne 1. 3. 2010. Dále dne 23. 3. 2010 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby předložil vyjádření k podání věřitelky, dále 31. 3. 2010 soudu předložen zápis jednání věřitelského výboru ze dne 31. 3. 2010. Dne 10. 12. 2009 schůze věřitelského výboru. Správce konkurzní podstaty se vyjadřuje k návrhu věřitelky dne 14. 4. 2010. Dne 15. 4. 2010 předkládán zápis ze schůze věřitelského výboru, konané dne 10. 12. 2009. Dne 10. 6. 2010 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby předložil zprávu o aktuálním stavu konkurzního řízení. Dne 24. 6. 2010 správce konkurzní podstaty podává návrh na vyplacení odměny věřitelskému orgánu, dále oznámení, došlé soudu dne 21. 7. 2010 s tím, že eviduje 136 věřitelů, kteří v průběhu řízení zemřeli. Dále další věřitelé, kteří v průběhu řízení zemřeli, oznamuje správce konkurzní podstaty 2. 8. 2010. Dne 9. 9. 2010 podává dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty o stavu konkurzního řízení. Byly 4 přezkumná jednání dne 30. 9. 2002, 26. 5. 2006, 17. 12. 2007, 16. 12. 2008. Řada incidenčních sporů, odhaduje na 180 neukončených incidenčních sporů. Velké množství i zemřelých věřitelů. Dále 3. 3. 2011 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby podal dílčí zprávu o konkurzu, přehled příjmů, aktualizovaný soupis majetku, stejně tak dne 3. 3. 2011 soud ukládá věřitelskému výboru, aby předložil dílčí zprávu o své činnosti. Dne 20. 4. 2011 podává správce konkurzní podstaty dílčí zprávu o činnosti a o stavu konkurzního řízení a upozorňuje na incidenční spory, dále řadu probíhajících dědických řízení, disponibilní částka je 136.856,11 Kč a na vkladovém účtu 95, 267.881,74 Kč. Schůze věřitelského výboru 16. 6. 2010, zasílá věřitelský výbor. Dále 23. 6. 2011 podáno dodatečné uznání pohledávky a návrh na dodatečné zjištění správcem konkurzní podstaty, stejně tak dne 27. 6. 2011, 9. 8. 2011, kdy soud o tomto rozhoduje dne 11. 8. 2011. Dále 14. 3. 2012 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby předložil aktuální zprávu o stavu konkurzního řízení, kdy podává dílčí zprávu o činnosti správce konkurzní podstaty a stavu konkurzního řízení dne 24. 4. 2012. Dne 10. 7. 2012 podán návrh na vyplacení odměny věřitelského orgánu. Dále dne 18. 9. 2012 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby předložil předběžnou konečnou zprávu. Tuto předkládá správce konkurzní podstaty dne 16. 10. 2012 s tím, že z předložené konečné zprávy vyplývá, že čistý výtěžek zpeněžení konkurzní podstaty, učiněný v rozvrhu pro uspokojení pohledávek věřitelů náležejících do II. třídy, částku 88, 882.878,81 Kč. Schůze věřitelského výboru dne 30. 5. 2012. Dne 4. 12. 2012 podán návrh na vyplacení odměny věřitelského orgánu. Dne 16. 12. 2013 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby podal dílčí zprávu o stavu řízení, zahrnující rovněž aktuální přehled stavu neukončených incidenčních sporů, aktualizovaný soupis majetkové podstaty, přehled příjmů a výdajů. Dne 30. 1. 2014 správce konkurzní podstaty podává dílčí zprávu správci konkurzní podstaty, dále 14. 2. 2014 soud ukládá věřitelskému výboru, aby předložil soudu zprávu o své činnosti. Věřitelský výbor dokládá dne 10. 3. 2014, schůze věřitelského výboru dne 16. 1. 2014. Dále 27. 3. 2014 soud ukládá správci konkurzní podstaty, aby předložil kompletní vyúčtování hotových výdajů, aktualizovanou zprávu o dosavadních příjmech, návrh na částečný rozvrh. Přehled příjmů a výdajů za dosavadní průběh konkurzního řízení dokládá správce konkurzní podstaty dne 27. 5. 2014. Vzhledem k počtu konkurzních věřitelů, množství sporných pohledávek, okruhu nedořešených procesních nástupnictví po zemřelých účastnících konkurzního řízení je zřejmé, že příprava návrhu na částečný rozvrh je technicky a administrativně velice náročná záležitost. Dne 3. 11. 2014 soud vyzývá správce, aby připravil částečný rozvrh ve spolupráci s asistentkou soudce zdejšího soudu. Správci konkurzní podstaty se ukládá pořádková pokuta dne 18. 3. 2015. Nesplnil povinnost zpracovat návrh částečného rozvrhu. Správce konkurzní podstaty podává odvolání dne 8. 4. 2015. Spis předložen dne 30. 4. 2015 odvolacímu soudu, tento pořádkovou pokutu potvrzuje dne14. 5. 2015. Správce konkurzní podstaty soud vyzývá, aby předložil aktualizovanou zprávu o dosavadních příjmech a výdajích a aby soudu sdělil, kdy lze očekávat kvalifikovaný návrh na částečný rozvrh dne 4. 12. 2015. Dne 18. 12. 2015 urgence správce konkurzní podstaty, 28. 12. 2015 správce konkurzní podstaty sděluje, že bylo k dnešnímu dni zkontrolováno cca 2 000 věřitelů. Zjišťuje, že dochází k dalším úmrtím věřitelů a začínají se řešit nástupnictví a dědictví. Není schopen sdělit konkrétní datum předložení kvalifikovaného návrhu na částečný rozvrh. Dne 16. 6. 2017 došlo soudu sdělení správce konkurzní podstaty na č. l. 673 s tím, že je připraven podat návrh na částečný rozvrh, ovšem není tohoto schopen, vzhledem k tomu, že došlo k úmrtí mnoha věřitelů. Dále č. l. 605 sdělení správce konkurzní podstaty, přehled příjmů, výdajů za celý průběh konkurzního řízení dne 12. 12. 2016. Dále 18. 3. 2016 věřitelskému výboru se ukládá, aby předložil soudu dílčí zprávu o své činnosti, opětovně se to ukládá 9. 8. 2016. Předloženo 1. 9. 2016. Dne 6. 10. 2016 konkurzní úpadce činí návrh na opakované svolání věřitelského výboru. Svolán věřitelský výbor na den 28. 11. 2016. Protokol o jednání dne 28. 11. 2016. Správci konkurzní podstaty se ukládá pořádková pokuta ve výši 50.000,00 Kč s tím, že hrubě stěžuje a brání dalšímu postupu konkurzního řízení, a to dne 17. 1. 2017. Správce konkurzní podstaty podává odvolání, předloženo odvolacímu soudu 2. 3. 2017. Dále 24. 4. 2017 žádá o poskytnutí součinnosti s doručením a s procesním nástupnictvím s tím, že existuje skupina, tvrdí, 457 osob, které je třeba dořešit. Dále 15. 5. 2017 žádost správce konkurzní podstaty o náhradních doručeních. Dále soud vyzývá k doložení kompletní zprávy, aktuálního stavu majetkové podstaty, přehledný aktuální seznam přihlášených pohledávek, včetně zjištěných, nezjištěných, popřených, včetně vyrozumění věřitelů soudu návrh částečného rozvrhu dne 22. 5. 2017. Dne 16. 6. 2017 soud reaguje správce konkurzní podstaty s tím, že žádá soud o trpělivost. Dne 16. 6. 2017 dokládá soudu seznam věřitelů, celkem cca 15 000. Dále ohledně doručení seznam věřitelů náhradního doručení, dále podává 31. 7. 2017 návrh na částečný rozvrh, kdy žalobce by měl dostat, dle částečného rozvrhu, 4.702,62 Kč. Přihláška č.

567. Dále odvolací soud rozhoduje tak, že pokuta se mění co do výše pouze 20.000,00 Kč, a to dne 22. 9. 2017 s tím, že uložení další pořádkové pokuty je sice opodstatněno, nicméně jeho zjištění pochybení v popsaném celkovém kontextu neměl za tak závažná, aby odůvodňovalo ve výši 50.000,00 Kč, zvláště, když po udělení této sankce správce činil úkony potřebné k zásadnímu postupu v řízení, s nimiž byl i věřitelský výbor srozuměn, zatím, co soud I. stupně setrval ve svém, poněkud nekonstruktivním, přístupu k věci, jaký od poloviny roku 2016 zaujal. Soud nevzal náležitě v úvahu specifické procesní akcepty konkurzního řízení a obtížnost úspěšného zvládnutí daného konkurzu. Extrémní počet věřitelů. Dále dne 15. 11. 2017 se správce konkurzní podstaty zprošťuje funkce, nově se ustanovuje Mgr. [jméno] [jméno]. Dne 24. 2. 2017 ve věci Spr. 966/2014 místopředsedkyně městského soudu, vyřizující soudce, správce konkurzní podstaty s tím, že správce konkurzní podstaty nesplnil své povinnosti, jenž mu soud uložil v usnesení ze dne 11. 10. 2016. Dosavadní správce konkurzní podstaty sděluje údaje soudu z 28. 11. 2017 a 1. 12. 2017 podává odvolání proti svému zproštění správce konkurzní podstaty. Spis předložen odvolacímu soudu dne 11. 1. 2018. Tento zrušuje usnesení o odvolání zproštění správce konkurzní podstaty dne 16. 5. 2018 a nařizuje, aby věc v dalším řízení projednal a rozhodl jiný samosoudce s tím, že vytýká, že nepředcházela procesní kooperace soudu ze správce a vytýčené jasné představy soudu o tom, jak má být částečně rozvrh sestaven a jak se tohoto dobrat. Přesto, že z usnesení odvolacího soudu bylo zcela zřejmé, že bez tohoto nelze žádný správce kýženého postupu v řízení dosáhnout a že je za potřebí věcí soudu neprodleně věc projednat a udělat pro další postup další úkony, nikoliv ponechávat to na úvaze správce či věřitelského výboru a omezovat se přitom na pasivní a procesně neefektivní písemnou komunikaci. Dne 6. 6. 2018 předseda soudu rozhoduje, že věc bude projednána jiným soudcem a přiděluje věc Mgr. [jméno] [příjmení]. Záznam, že správce konkurzní podstaty nedoložil ke dni 18. 12. 2018 do spisu seznam věřitelů, jimž nebyly doručeny výzvy k podání žaloby, jak bylo dohodnuto na jednání soudce se správcem konkurzní podstaty dne 31. 10. 2018. Žádost správce konkurzní podstaty dne 14. 3. 2019 o poskytnutí účinnosti, co se týče náhradního doručení. Dne 25. 3. 2019 sdělení správce konkurzní podstaty s tím, že soud poskytl adresy z Centrální evidence obyvatel, zasláno 77 výzev, správce dále komunikuje s věřiteli a poskytuje informace dědicům. Správce konkurzní podstaty žádá dne 26. 6. 2019 o prodloužení lhůty k podání konečné zprávy, tato prodloužena soudcem, lhůta do 30. 9. 2019 dne 19. 7. 2019 Konečná zpráva s vyúčtováním hotových výdajů odměny správce konkurzní podstaty předložena soudu dne 18. 10. 2019. Dne 30. 10. 2019 soud ukládá, aby do dne 18. 10. 2019 zpracoval předloženou konečnou zprávu, doložil souhlas věřitelského výboru s výše správnosti hotových výdajů správce. Dále probíhá lustrace zasílání adresy věřitelů, co se týče Slovenské republiky. Dne 10. 12. 2019 soud ukládá správci konkurzní podstaty splnit povinnosti uložené mu soudem prostřednictvím jeho pracovnice. Předložil zprávu o doručení dosud nedoručených výzev v podání incidenčních žalob, včetně dokladů o jejich doručení či nedoručení, a aby v této lhůtě požádal soud u nedoručených výzev o jejich doručení prostřednictvím soudu. Dále dne 10. 12. 2019 uložil soud, aby předložil konečnou zprávu, zpracovanou dle poskytnutého vzoru, doložil souhlas věřitelského výboru z výše správnosti hotových výdajů správce nákladů spojených s udržováním a správou podstaty a další povinnosti. Lhůta do dne 18. 2. 2020. Dne 19. 12. 2019 předložil správce aktuální přehled stavu dodatečných výzev a žádost o součinnost. Dne 30. 1. 2020 soud vyžádal od správce předložení 80 výzev k náhradnímu doručení a 78 výzev, kde žádá zjistit údaje z CEO, dne 7. 2. 2020 správce reagoval. Dne 10. 2. 2020 soud vyzval správce, zda vyrozuměl některé věřitele o nepřihlížení k jejich pohledávkám, předložil zpracované seznamy pohledávek, zda eviduje některé přihlášky. Správce reagoval dne 17. 2. 2020 a požádal o prodloužení lhůty pro finální konečnou zprávu z důvodu neschválení některých výdajů. V konečné zprávě správce konkurzní podstaty ze dne 19. ledna 2020 (předložená soudu 17. února 2020, č. l. 1075 – 1080 posuzovaného spisu) je konstatováno, že:„ Problematika řešení zemřelých věřitelů v současnosti činí spolu s komunikací s ostatními věřiteli hlavní objem činnosti správce a spolupracujícího týmu. Intenzivní komunikace s konkursními věřiteli (resp. s jejich právními zástupci) je čím dále tím více velmi významnou činností správce, kdy správce a spolupracující tým zodpovídá jejich dotazy, a to písemně (poštovní styk), prostřednictvím e-mailu či telefonicky. Ne zřídka probíhá komunikace také formou osobního jednání, když konkursní věřitelé navštěvují (zpravidla nečekaně) přímo kancelář správce dožadujíce se informací a vysvětlení ohledně stavu jejich pohledávek. Tato komunikace s konkursními věřiteli je časově i finančně náročná, jelikož právní vědomí mnohých konkursních věřitelů je na velmi nízké úrovni a v osobě správce stále mnohdy vidí jakéhosi„ pokračovatele“ neúspěšného podnikání úpadce či osobu, která jim odmítá vyplatit jejich vklady od počátku 90. let minulého století. Celý tento proces navíc rapidně zesílil poté, co v roce 2017 se správce rozhodl oslovit všechny věřitele s uznanými pohledávkami pro verifikaci údajů o adrese, čísle účtu věřitelů i ověření, zda nedošlo k podědění pohledávek v případě, že původní věřitel zemřel. Dne 11. 3. 2020 byl spis vrácen od Obvodního soudu pro Prahu 2, kam byl zapůjčen. Dne 21. 5. 2020 byl správce opakovaně vyzván na splnění povinnost, aby předal kompletní zprávu o nedoručených výzvách a vysvětlil zpoždění výzvy k podání incidenční žaloby, předložil opravenou konečnou zprávu, doložil souhlasy věřitelského výboru s výdaji, předložil návrh na přiznání odměny pro členy věřitelského výboru, předložil specifikaci všech sporů, které v rámci konkurzu probíhaly. Současně soud dne 21. 5. 2020 vyzval věřitelský výbor k podání zprávy ze dne 21. 1. 2020, na což bylo reagováno věřitelským výborem dne 3. 6. 2020. Dne 11. 6. 2020 byl vyzván k součinnosti Finanční úřad pro hlavní město Prahu, zda úpadce podal daňové přiznání za rok 2004. Dne 13. 6. 2020 reagoval správce na výzvy soudu s informací, že některé věřitele musí vyzvat k odstranění nedostatků přihlášek, a proto je nutné nařídit mimořádné přezkumné jednání a současně správce informoval, že dosud nedošlo ke schválení závěrečné zprávy, přičemž se čeká na součinnosti finančního úřadu pro Prahu 3 výdaje budou projednány v září na jednání věřitelského výboru u soudu. Dne 14. 7. 2020 soud prodloužil lhůtu pro vypracování návrhu na přiznání odměny věřitelskému výboru, což bylo doloženo dne 3. 8. 2020. Dne 5. 8. 2020 bylo správci uloženo, aby předložil zpracované listy seznamu pohledávek některých věřitelů včetně výzev k opravě, aby soud mohl nařídit jednání k přezkoumání. Dne 12. 8. 2020 byl spis zapůjčen Obvodnímu soudu pro Prahu 2 k projednávané věci. Dne 12. 8. 2020 správce předložil požadované listiny. Následně byl zapůjčen i k dalším projednávaným věcem.

5. Ze spisu posuzovaného řízení soud dále zjistil a nad rámec nesporných tvrzení účastníků vzal za prokázané, že v návrhu na částečný rozvrh ze dne 26. 7. 2017 správce sdělil, že s přihlédnutím k dosavadnímu zpeněžení majetkové podstaty lze očekávat, že veškeré zjištěné pohledávky konkurzních věřitelů určených do rozvrhu budou uspokojeny poměrně ve výši 6 – 8 %. Dále v e-mailu ze dne 14. 12. 2020 správce opět sdělil, že uspokojení věřitelů lze očekávat ve výši 7 až 9 %.

6. Žalobce a) se dne 27. 11. 2002 přihlásil do řízení jako věřitel č. 10881 se svou pohledávkou ve výši 223 802 Kč, jež byla na zvláštním přezkumném jednání dne 17. 2. 2007 popřena ve výši 117 532 Kč a nebyla zjištěna v žádné výši. Žalobce a) tvrdí, že bude uspokojen ve výši 20 142 Kč. Žalobce b) se dne 8. 8. 2002 přihlásil do řízení jako věřitel č. 334 se svou pohledávkou ve výši 313 320 Kč, jež byla uznána v plné výši. Žalobce b) tvrdí, že bude uspokojen ve výši 28 198 Kč.

7. Podle ust. § 1 zákona č. 82/1998 Sb., o odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu veřejné moci rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem (dále jen„ OdpŠk“) stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu způsobenou při výkonu státní moci. Podle ust. § 5 písm. a), b) OdpŠk stát odpovídá za podmínek zákonem stanovených za škodu, která byla způsobena rozhodnutím, jež bylo vydáno v občanském soudním řízení, ve správním řízení, v řízení podle soudního řádu správního nebo v řízení trestním, a za škodu, která byla způsobena nesprávným úředním postupem. Podle ust. § 13 odst. 1 OdpŠk stát odpovídá za škodu způsobenou nesprávným úředním postupem. Nesprávným úředním postupem je také porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v zákonem stanovené lhůtě. Nestanoví-li zákon pro provedení úkonu nebo vydání rozhodnutí žádnou lhůtu, považuje se za nesprávný úřední postup rovněž porušení povinnosti učinit úkon nebo vydat rozhodnutí v přiměřené lhůtě. Podle ust. § 26 OdpŠk, pokud není stanoveno jinak, řídí se právní vztahy upravené v zákoně občanským zákoníkem („ o.z.“). Podle ust. § 31a odst. 1 OdpŠk bez ohledu na to, zda byla nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem způsobena škoda, poskytuje se podle tohoto zákona též přiměřené zadostiučinění za vzniklou nemajetkovou újmu. Podle odst. 2 cit. ust. se zadostiučinění poskytne v penězích, jestliže nemajetkovou újmu nebylo možno nahradit jinak a samotné konstatování porušení práva by se nejevilo jako dostačující. Při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění se přihlédne k závažnosti vzniklé újmy a k okolnostem, za nichž k nemajetkové újmě došlo. Podle odst. 3 cit. ust. v případech, kdy nemajetková újma vznikla nesprávným úředním postupem podle § 13 odst. 1 věty druhé a třetí nebo § 22 odst. 1 věty druhé a třetí, přihlédne se při stanovení výše přiměřeného zadostiučinění rovněž ke konkrétním okolnostem případu, zejména k celkové délce řízení, složitosti řízení, jednání poškozeného, kterým přispěl k průtahům v řízení, a k tomu, zda využil dostupných prostředků způsobilých odstranit průtahy v řízení, postupu orgánů veřejné moci během řízení a významu předmětu řízení pro poškozeného.

8. Nárok na poskytnutí přiměřeného zadostiučinění za nemajetkovou újmu vzniklou nezákonným rozhodnutím nebo nesprávným úředním postupem byl do právního řádu České republiky zakotven novelou OdpŠk, provedenou zákonem č. 160/2006 Sb., s účinností od 27. 4. 2006 (§ 31a zákona). Zakotvením uvedeného nároku zákonodárce naplnil požadavek vyvěrající z č. 13 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb., dále„ Úmluva“). Podle čl. 6 odst. 1 věta první Úmluvy má každý právo na to, aby jeho záležitost byla spravedlivě, veřejně a v přiměřené lhůtě projednána nezávislým a nestranným soudem, zřízeným zákonem, který rozhodne o jeho občanských právech nebo závazcích nebo o oprávněnosti jakéhokoli trestního obvinění proti němu. Smyslem novely bylo přesunout rozhodování o náhradě nemajetkové újmy vzniklé porušením práva garantovaného čl. 6 odst. 1 Úmluvy z Evropského soudu pro lidská práva na vnitrostátní úroveň, což ostatně zákonodárce výslovně vyjádřil v důvodové zprávě k čl. II zákona č. 160/2006 Sb. Není proto pochyb o tom, že má-li soud odškodňovat na vnitrostátní úrovni nemajetkovou újmu vzniklou porušením práva primárně zakotveného již Úmluvou, je nanejvýš žádoucí, aby jeho rozhodování vycházelo z kritérií ustavených judikaturou Evropského soudu pro lidská práva (dále jen„ Soud“), tj. zejm. aby výklad rozhodujícího pojmu přiměřenosti lhůty k projednání a rozhodnutí věci koreloval výkladu podávanému Soudem.

9. Délka řízení je ve smyslu judikatury Soudu nepřiměřená tehdy, neodpovídá-li složitosti, skutkové a právní náročnosti projednávané věci a zároveň tkví v příčinách vycházejících z působení státu (tj. soudu) v projednávané věci, nikoliv stěžovatele, příp. od něj odlišných účastníků řízení. Soud ve své judikatuře upřednostňuje globální pohled na řízení, posuzuje řízení s přihlédnutím ke všem okolnostem jako celek (srov. rozsudek Soudu ve věci Slezák a ostatní proti České republice ze dne 11.10.2005, § 36). Tak průtah vyskytnuvší se jen v určité fázi řízení Soud toleruje za předpokladu, že celková doba řízení nebude nepřiměřená (srov. rozsudky Soudu ve věcech Žirovnický proti České republice ze dne 9.7.2002 či Krča proti České republice ze dne 18. 3. 2003). Naopak i v řízení, v němž soud činil úkony v přiměřených lhůtách a jeho postup byl plynulý, lze konstatovat porušení práva na projednání věci v přiměřené lhůtě tehdy, když se s přihlédnutím ke všem okolnostem celková doba řízení přesto jeví nepřiměřeně dlouhou (srov. v tomto směru např. rozsudek Soudu ve věci Kubizňáková proti České republice ze dne 21. 6. 2005, z nějž plyne, že celkovou délku doby řízení nelze zdůvodňovat mj. opakovaným meritorním rozhodováním soudů, pokud byla rozhodnutí soudu nižší instance rušena soudy vyšších instancí pro pochybení, jenž jim byla vytýkána). Přiměřenost délky řízení tedy Soud posuzuje s ohledem na kritéria vyvozená z vlastní judikatury, jimiž jsou zejména složitost věci, chování stěžovatele a jednání příslušných orgánů, jakož i význam sporu pro stěžovatele (srov. rozsudek Soudu ve věci Hartman proti České republice ze dne 10. 7. 2003, § 73).

10. Při právním zhodnocení celé věci se soud zabýval shora uvedenými zákonnými ustanoveními v kontextu se stanoviskem Nejvyššího soudu České republiky ze dne 13. 4. 2011, sp. zn. Cpjn 206/2010, judikaturou Evropského soudu pro lidská práva a judikaturou Nejvyššího soudu ČR a věc posoudil následovně:

11. Posuzované konkurzní řízení trvá ve vztahu k žalobci b) od 8. 8. 2002 do současnosti, tedy 18 let a 8 měsíců, ve vztahu k žalobci a) od 27. 11. 2002 do současnosti, tedy 18 let a 4 měsíce, a konkurzní řízení ještě neskončilo a stále běží. Samotnou délku posuzovaného řízení je pak nutno hodnotit jako nepřiměřenou, neboť ze skutkových zjištění nevyplývají žádné okolnosti, které by vylučovaly nepřiměřenost celkové délky řízení. Konkurzní řízení trvající déle jak 18 let nelze ospravedlnit ani dalšími kritérii dle § 31a odst. 3 odškodňovacího zákona, tedy ani složitostí konkurzního řízení, která je sice mimořádná, zejména pokud jde o počet přihlášených věřitelů a rozsah přezkoumávaných pohledávek, ale ani tato neodůvodňuje, aby konkurzní řízení trvalo déle jak 18 let. Závěr o přiměřenosti celkové délky konkurzního řízení nelze dovodit ani z chování žalobců, když se na celkové délce řízení svým chováním nepodíleli, ani postupem orgánů veřejné moci, když nebyly zjištěny okolnosti svědčící pro závěr, že ani přes bezvadný postup orgánů veřejné moci nelze konkurzní řízení skončit v kratší době, a konečně když ani typový význam řízení ani subjektivní význam řízení pro žalobce neodůvodňuje, aby řízení trvalo takto dlouhou dobu. K závěru o nepřiměřené délce řízení vede soud pochybení v dozorové činnosti konkurzního soudu, jak se podává i z usnesení Vrchního soudu v Praze ze dne 16. 5. 2018, které nařídilo, aby věc projednal jiný soudce, když konkurzní soud neposkytl dostatečnou součinnost konkurznímu správci ani poté, co mu tento vadný postup vytkl Vrchní soud v Praze. Ačkoli je řízení extrémně složité co do počtu věřitelů, vedených incidenčních řízení, pak ani toto neodůvodňuje dobu trvání konkurzního řízení přesahující 18 let. Lze tak shrnout, že v důsledku porušení práva žalobců na vydání rozhodnutí v přiměřené lhůtě jim vznikla nemajetková újma.

12. Dále se soud zabýval tím, zda je možné žalobci poskytnout zadostiučinění, ačkoliv konkurzní řízení není skončeno. Při hodnocení odpovědnostního titulu, příčinné souvislosti a případné formy zadostiučinění soud vzal v potaz taktéž význam konkursního řízení pro žalobce. Tento v daném případě nelze nikterak přeceňovat, soud jej hodnotí jakožto velmi malý, a to s ohledem na citovanou judikaturu Nejvyššího soudu ČR sp. zn. 30Cdo 2888/2010. Soud rovněž poukazuje na skutečnost, že u konkurzního řízení a vzniku nemajetkové újmy je nutné pro jeho posouzení vycházet z konečné částky, které se žalobci v rámci rozvrhového má dostat. V tomto směru soudu odkazuje na rozhodnutí Nejvyššího soudu sp. zn. 29 Cdo 2012/2010 ze dne 31.5.2012, ve kterém Nejvyšší soud dospěl k závěru, že jestliže v řízení o přiznání přiměřeného zadostiučinění za porušení práva na přiměřenou délku konkurzního řízení nevyjdou najevo skutečnosti, z nichž by bylo možno dovodit, že konkurzní věřitel mohl v průběhu konkurzního řízení důvodně očekávat vyšší míru uspokojení přihlášené pohledávky, je z hlediska významu předmětu řízení pro tohoto věřitele, co do výše peněžitého nároku určující částka, jaké se mu v konkurzu dostalo na uspokojení jeho pohledávky. Za uvedené situace, kdy se žalobcům v rozvrhovém řízení má pravděpodobně dostat částky 20 142 Kč (žalobce a) a částky 28 198 (žalobce b) dle jejich tvrzení, lze dojít k závěru, že význam pro žalobce je zcela nicotný a žalobcům nemohla vzniknout nesprávným úředním postupem žádná újma. Z průběhu konkursního řízení potom nevyplynuly žádné skutečnosti, které by odůvodňovaly závěr, že by žalobci mohli očekávat vyšší míru uspokojení přihlášené pohledávky, než které se jim má dostat.

13. Žalobci nejsou osobami vyššího věku, za které jsou dle ustálené judikatury v zásadě brány až osoby starší minimálně 75 let (k tomu např. usnesení Nejvyššího soudu ze dne 29. 11. 2012, sp. zn. 30 Cdo 2292/2012) a žalobcům dosud nevznikla vážná újma. Újmu žalobců tak zatím nelze považovat za tak vážnou, aby vedla k závěru, že žalobci mají být odškodněni i v rámci běžícího konkurzního řízení.

14. Soud proto žalobu jako nedůvodnou zamítl.

15. Výrok o náhradě nákladů řízení je odůvodněn ustanovením § 142 odst. 1 o.s.ř., dle něhož účastníku, který měl ve věci plný úspěch, přizná soud náhradu nákladů potřebných k účelnému uplatňování nebo bránění práva proti účastníku, který ve věci úspěch neměl. Podle § 151 odst. 3 o.s.ř. účastníku, který nebyl v řízení zastoupen zástupcem podle § 137 odst. 2 a který nedoložil výši hotových výdajů svých nebo svého jiného zástupce, přizná soud náhradu v paušální výši určené zvláštním právním předpisem. Paušální náhrada zahrnuje hotové výdaje účastníka a jeho zástupce; nezahrnuje však náhradu soudního poplatku. Podle § 2 odst. 3 vyhlášky č. 254/2015 Sb., o stanovení výše paušální náhrady pro účely rozhodování o náhradě nákladů řízení v případech podle § 151 odst. 3 občanského soudního řádu a podle § 89a exekučního řádu, činí výše paušální náhrady pro účely § 151 odst. 3 občanského soudního řádu 300 Kč za každý úkon. Soud proto rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku II. a IV. tohoto rozsudku a přiznal žalované právo na náhradu nákladů řízení ve výši paušální náhrady podle výše uvedené vyhlášky, když žalovaná, která nebyla v řízení zastoupena zástupcem podle § 137 odst. 2 o.s.ř. a nedoložila výši svých hotových výdajů, učinila v této věci 4 úkony, kterým bylo písemné vyjádření k žalobě, písemné vyjádření ze dne 10. 11. 2020, účast při jednání dne 11. 3. 2021 a účast při vyhlášení rozsudku dne 17. 3. 2021 Lhůta k plnění ve výroku o nákladech řízení byla stanovena v souladu s ust. § 160 odst. 1 část věty před středníkem o.s.ř.; k určení lhůty delší nebo stanovení plnění ve splátkách neshledal soud důvod.

Poučení